Národní paměť, lidové tradice a vytváření moderní české národní identity v Brně

BOČKOVÁ, Helena. Národní paměť, lidové tradice a vytváření moderní české národní identity v Brně (National memory, folk traditions and the formation of the modern Czech national identity in Brno). In Paměť města: Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.–21. století. Brno: Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Brno; Statutární město Brno Archiv města Brna; Ústav etnológie SAV Bratislava, 2009, p. 205-236. ISBN 978-80-87112-22-9.

Basic information

Original name

Národní paměť, lidové tradice a vytváření moderní české národní identity v Brně

Name in Czech

Národní paměť, lidové tradice a vytváření moderní české národní identity v Brně

Name (in English)

National memory, folk traditions and the formation of the modern Czech national identity in Brno

Authors

BOČKOVÁ, Helena (203 Czech Republic, guarantor)

Edition

Brno, Paměť města: Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.–21. století, p. 205-236, 32 pp. 2009

Publisher

Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Brno; Statutární město Brno Archiv města Brna; Ústav etnológie SAV Bratislava

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Field of Study

Archaeology, anthropology, ethnology

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14210/09:00037787

Organization unit

Faculty of Arts

ISBN

978-80-87112-22-9

Keywords (in Czech)

lidová kultura; folklorismus; tradice, paměť; etnická identita; národní paměť; lidová paměť; moderní česká identita; národní svátky; muzeum, výstavy; Češi; Němci; město; Brno; Evropa; 18.-20. století; etnologický výzkum

Keywords in English

folk culture; folklorism; tradition; memory; nacional identity; nacional memory; folk memory; modern Czech identity; nacional holidays; museum; exhibition; Czechs; Germans; city; Brno; Europe; 18th-20 th century; ethnological research

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

V originále

Autorka sleduje vytváření kolektivní etnické identity jako tvorbu paměti, kolektivně sdílené a mezigeneračně předávané paměti o společné minulosti, kultuře, obraz toho, co považujeme za své, naše. Zaměřuje se na národní paměť, která v moderní době poskytla novou kolektivní identitu velkým skupinám a stála u vzájemného vymezování a vzniku moderních národů. V této národní paměti měla dobově důležité místo lidová kultura, respektive národní reflexe, interpretace a využití lidové kultury. Vznikala lidová paměť, vytvořená kolektivní paměť o lidové kultuře. Ta měla dvě formy: folklorismus a obraz lidové kultury, který tvořivě a dobově subjektivisticky konstruovali etnologové. Autorka analyzuje problematiku na materiálu z Brna; časově se věnuje období od konce 18. století do první třetiny 20. století. Zjišťuje, že obě vymezené formy lidové paměti se podílely na formování moderní české národní identity v Brně. Raný a intenzivní zájem o lidovou kulturu v Brně interpretuje v souvislostech etnicky smíšeného složení obyvatel města (Češi a Němci). V nejdůležitějším období vlastenecké agitace byli v Brně hlavními protagonisty, tvůrci a šiřiteli seznamu českých pamětihodných lidových projevů spolek Vesna (lidové tradice ve školní výuce, ve společenských a kulturních akcích, národopisné výstavy a muzeum) a Lucie Bakešová (terénní výzkumy, rekonstrukce a scénické prezentace obyčejů). Brněnští vlastenci znali Herderovy myšlenky, orientovali se v dobovém evropském národně angažovaném výstavním ruchu a muzejních aktivitách a některé podněty jim zprostředkovávalo pražské a olomoucké centrum. Atributy lidové kultury byly součástí i kulturních akcí, které pořádaly městské spolky. Ranými pokusy o vytvoření národních svátků byly Cyrilometodějské a Palackého slavnosti. Brno nezaostávalo ani při zakládání památníků národní paměti (národopisné muzeum). Oslabování role lidové paměti při formování české národní identity a kultury datuje autorka rokem 1900, kdy v Brně převážilo její manifestační a kulturně zábavné využití. Národní angažovanost etnologů splnila své poslání a vyčerpala potenciál už rokem 1895 a následně ustoupila odbornosti.

In English

In this chapter the author observes the formation of collective national identity as a creation of memory, collectively shared and intergenerationally transmitted memory of a common past and culture, an image of that which we regard as ours. She focuses on national memory, which in the modern period offered a new collective identity to large groups and accompanied the emergence of the modern nations and their mutual differentiation. In this national memory a place which was important in the context of the time was held by folk culture, or by national reflection, interpretation and use of folk culture. This had two forms: (1) folklorism and (2) the image of folk culture which ethnologists constructed creatively and in a subjectivist manner typical of the time. The author analyses this topic on the basis of material from Brno; the time period which she deals with is from the end of the 18th century to the first third of the 20th. She comes to the conclusion that both of the above-distinguished forms of folk memory played their parts in the formation of the modern Czech identity in Brno. She interprets the early and intensive interest in folk culture in this city in connection with the ethnically mixed composition of the citys inhabitants (Czechs and Germans). During the most important period of patriotic agitation Brnos main proponents, creators and disseminators of memorable folk expressions were the Vesna society (by introducing the propagation of folk traditions into school tuition, and by means of social and cultural events, ethnographic exhibitions and museum activity) and Lucia Bakešová (through field surveys, reconstructions and scenic presentations of customs). The Brno patriots were familiar with Herders thinking, and they found their orientation in the contemporary European promotion of nationally-committed exhibitions and in museum activities. Sometimes they received stimuli from the Prague and Olomouc centres. Aspects of folk culture also formed part of the cultural events which the town societies organised. Early attempts at the creation of national holidays were the Cyril and Methodius and Palacký celebrations. Nor did Brno lag behind in the foundation of repositories of national memory (the ethnographic museum). The author notes the weakening of the role of folk memory in the formation of Czech national identity and culture from 1900, when it came to be used in Brno principally for purposes of public display and culture-entertainment. The national commitment Summaries of ethnologists had fulfilled its mission and exhausted its potential as early as 1895 and thereafter gave way to their standard professional activity.