V originále
Prezentujeme první výsledky hloubkové statistické analýzy kontinuálního měření střední osvětlenosti v nočních hodinách vlastních měření v areálu Technické univerzity Vysoké školy báňské v Ostravě. Podrobně byla studována střední osvětlenost v 509 nocích v letech 2006-9 ve vztahu k několika známým okolnostem vztahujícím se k příslušné noci. Pomocí sofistikovaného lineárního modelu aplikovaného na logaritmus střední noční osvětlenosti byla jednoznačně prokázána závislost noční osvětlenosti na oblačnosti, dále pak na fázi Měsíce, na ročním období a přítomností čerstvé sněhové pokrývky. Model je schopen předpovědět noční osvětlenost, ovšem s kvazináhodnou neurčitosti 0,21 dex. Zmíněnou neurčitost lze přičíst vlivu nezapočtených meteorů jako jsou srážky všeho druhu, mlha, či výskyt mraků s velmi odlišným albedem, může být ovšem i důsledkem nejrůznějších lidských aktivit, které mohou osvětlenost noční oblohy ovlivnit.
Anglicky
Prezentujeme první výsledky hloubkové statistické analýzy kontinuálního měření střední osvětlenosti v nočních hodinách vlastních měření v areálu Technické univerzity Vysoké školy báňské v Ostravě. Podrobně byla studována střední osvětlenost v 509 nocích v letech 2006-9 ve vztahu k několika známým okolnostem vztahujícím se k příslušné noci. Pomocí sofistikovaného lineárního modelu aplikovaného na logaritmus střední noční osvětlenosti byla jednoznačně prokázána závislost noční osvětlenosti na oblačnosti, dále pak na fázi Měsíce, na ročním období a přítomností čerstvé sněhové pokrývky. Model je schopen předpovědět noční osvětlenost, ovšem s kvazináhodnou neurčitosti 0,21 dex. Zmíněnou neurčitost lze přičíst vlivu nezapočtených meteorů jako jsou srážky všeho druhu, mlha, či výskyt mraků s velmi odlišným albedem, může být ovšem i důsledkem nejrůznějších lidských aktivit, které mohou osvětlenost noční oblohy ovlivnit.