V originále
Průmyslové dědictví je představováno nejen jednotlivými objekty a stavbami, ale také rozmanitými terénními tvary, vodními útvary, komunikacemi apod. Jejich územní koncentrace tvoří areály postindustriální krajiny. Budoucnost postindustriálních krajin není jasná a školní geografové - učitelé zeměpisu mohou přispět ke správnému rozhodování o jejich osudu. Mohou mj. zajistit inventarizaci objektů a ploch, provést jejich hodnocení, navrhnout řešení pro jejich lepší budoucnost využitím geografických znalostí. Současně mohou svým žákům a studentům nabídnout jistou formu "bezpečného dobrodružství" při studiu tohoto zvláštního druhu historického a přírodního dědictví.
In English
The industrial heritage is represented not only by a number of individual buildings and other construction, but also by various land forms, water bodies, road, rails etc. Their territorial concentrations form areas of a post-industrial landscape. Their future is not clear and school geographers can contribute to correct decision making. They are able to provide the object/area inventory, its value assessment, using geographic knowledge suggest ideas about its better fate. At the same time, geography teachers can promote some kind of safe adventure during the research of this kind of historical and natural heritage to their pupils and students.