Dynamické parametry preloadu při ventilaci tlakovou podporou

SUK, Pavel, Václav ZVONÍČEK, Martin PAVLÍK, Pavel ŠTĚTKA a Vladimír ŠRÁMEK. Dynamické parametry preloadu při ventilaci tlakovou podporou. Anesteziologie a intenzivní medicína. Praha: ČLS J.E.Purkyně, roč. 20, č. 3, s. 137-142. ISSN 1214-2158. 2009.

Základní údaje

• Originální název: Dynamické parametry preloadu při ventilaci tlakovou podporou
• Název česky: Dynamické parametry preloadu při ventilaci tlakovou podporou
• Název anglicky: Dynamic parameters of preload in pressure support ventilation
• Autoři: SUK, Pavel, Václav ZVONÍČEK, Martin PAVLÍK, Pavel ŠTĚTKA a Vladimír ŠRÁMEK.
• Vydání: Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, ČLS J.E.Purkyně, 2009, 1214-2158.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30200 3.2 Clinical medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: interakce srdce-plíce; ventilace tlakovou podporou; variace pulzního tlaku; variace tepového objemu; srdeční výdej; tlak v zaklínění
• Klíčová slova anglicky: heart-lung interactions; pressure support ventilation; pulse pressure variation; stroke volume variation; cardiac output; pulmonary artery occlusion pressure
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíl studie: Ověřit spolehlivost variací pulzního tlaku (PPV) a tepového objemu (SVV) v předpovědi reakce na podání tekutiny u pacientů ventilovaných v režimu tlakové podpory (PSV) a určit závislost respiračních změn plnících tlaků na tlaku pleurálním. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Typ pracoviště: Multioborové resuscitační oddělení univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Pacienti se sinusovým rytmem na PSV, u kterých byl měřen srdeční index (CI) termodilucí. Arteriální, centrální venózní tlak (CVP) a tlaky v plicnici včetně tlaku v zaklínění (PAOP) byly zaznamenány a bylo vypočteno: PPV, SVV, inspirační pokles CVP (dCVP) a PAOP (dPAOP). Jícnový tlak (Pes) byl sledován balonkovým katétrem. Tekutinový test: 500 ml HES během 30 minut. Data – medián a rozsah mezi kvartily. Výsledky: 17 pacientů, 2 vyřazeni pro novou fibrilaci síní. Po podání tekutiny byl trend ke zvýšení CI z 4,6 l . min-1 . m-2 (3,4–5,6 l . min-1 . m-2) na 4,9 l . min-1 . m-2 (3,6–6,1 l . min-1 . m-2), p = 0,098. Pozitivní odpověď na tekutiny (vzestup CI > 10 %) byla v 6 případech. PPV se nelišilo mezi pacienty reagujícími 6,7 % (2,7–13,8 %) a nereagujícími 6,3 % (4,3–9,0 %) na tekutiny (p = 0,851); pro SVV 11,3 % (6,1–17,4% ) versus 9,1 % (5,5 až 12,8 %), p = 0,64. dPes byl 17 cm H2O (7–19 cm H2O). Korelace dPAOP a dPes: r2 = 0,69; p < 0,001, pro dPes a dCVP: r2 = 0,53; p < 0,001. Závěr: U pacientů na PSV selhaly PPV a SVV v předpovědi reakce na podání tekutin. dPAOP a orientačně i dCVP lze použít k odhadu změn pleurálního tlaku.

Anotace anglicky

Objective: To prove the reliability of pulse pressure variation (PPV) and stroke volume variation (SVV) in prediction of fluid responsiveness in patients on pressure support ventilation (PSV) and to assess the relationship between respiratory changes in filling pressures and pleural pressure. Design: Prospective clinical trial. Setting: University hospital multidisciplinary ICU. Methods: Patients with sinus rhythm on PSV in whom cardiac index (CI) was measured by thermodilution. Arterial, central venous (CVP) and pulmonary artery occlusion pressure (PAOP) were recorded and PPV, SVV, inspiratory drop in CVP (dCVP) and PAOP (dPAOP) calculated. Oesophageal pressure (Pes) was measured by balloon-tipped catheter. Fluid challenge: HES 500ml during 30 min. Data presented as median (interquartile range). Results: Total 17 patients, 2 excluded due to new atrial fibrillation. Fluid challenge tended to increase CI from 4.6 (3.4–5.6) to 4.9 (3.6–6.1) l . min-1 . m-2 (p = 0.098). Positive response (increase in CI > 10%) was recorded in 6 cases. PPV did not differ between responders 6.7 (2.7–13.8) % and non-responders 6.3 (4.3–9.0) % to fluid challenge (p = 0.851); for SVV 11.3 (6.1–17.4) % versus 9.1 (5.5–12.8) % (p = 0.64). dPes was 17 (7–19) cm H2O. Correlation dPAOP and dPes: r2 = 0.69; p < 0.001; dPes and dCVP: r2 = 0.53; p < 0.001. Conclusion: PPV and SVV failed in prediction of fluid responsiveness in patients on PSV. Changes of PAOP and less of CVP can be used for estimation of pleural pressure changes.