Modernizace, krize a náboženství: Média a šíření detradicionalizované religiozity

FUJDA, Milan. Modernizace, krize a náboženství: Média a šíření detradicionalizované religiozity. In Individualizace náboženství a identita. Poznámky k současné sociologii náboženství. 1. vyd. Praha: Malvern. s. 87-117. ISBN 978-80-86702-69-8. 2010.

Základní údaje

• Originální název: Modernizace, krize a náboženství: Média a šíření detradicionalizované religiozity
• Název anglicky: Modernization, Crisis and Religion: Media and the Spread of Detraditionalized Religiosity
• Autoři: FUJDA, Milan.
• Vydání: 1. vyd. Praha, Individualizace náboženství a identita. Poznámky k současné sociologii náboženství, s. 87-117, 2010.
• Nakladatel: Malvern

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 50000 5. Social Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-86702-69-8
• Klíčová slova česky: náboženství;modernita;detradicionalizace;média;tisk;gramotnost;spiritualita;okultismus;new age;sekularizace;individualizace;nové náboženství
• Klíčová slova anglicky: religion;modernity;detraditionalization;media;print;literacy;spirituality;occultism;new age;secularization;individualization;new religion
• Štítky: RIV-OK
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V této kapitole dohledávám společné kořeny detradicionalizované, ne-církevní religiozity a náboženství moderních církví v podmínkách moderní sekularizované společnosti. Zvláštní důraz kladu na masové šíření gramotnosti a tištěných médií, které obě zmíněné formy religiozity výrazně utvářelo. Na pozadí analýzy vlivu těchto faktorů na formování moderní religiozity argumentuji, že na strukturální úrovni není mezi oběma formami religiozity - jakkoliv jsou často kladeny do opozice jako tzv. tradiční a detradicionalizovaná religiozita - žádný rozdíl. Naopak ukazuji zásadní rozdíly mezi oběma těmito formami a podobami náboženství v tradiční společnosti ve smyslu společnosti založené především na orálním přenosu tradice a existenci rukopisů. V tomto kontextu dále argumentuji, že rozumíme-li pojmu náboženství na základě modelu moderní církevní religiozity, pak tento pojem lze obtížně uplatnit v kontextu tradičních společností a náboženství je tak třeba vnímat jako produkt sekularizace, nikoliv jako něco, co v procesu sekularizace mizí.

Anotace anglicky

In this article I am tracing the common origin of the individualized detraditionalized, un-churched religiosity and the modern churches under the conditions of modern secular society with special reference to the mass spread of literacy and of the communication mediated by printed media. Despite the fact that these two forms of religiosity are usually understood as contrasting and mutually exclusive categories, I demonstrate that we will understand the role of religion in contemporary society better if we see them as two different ways of accommodating religion to the same conditions of modernity. I contrast these two forms of religion to the traditional modes of religiosity in oral and manuscript societies, and I show that if we understand "religion" to be the thing which is practiced in modern churches, then it is a product of secularization/modernization and does not have much in common with what we call "religion" with reference to traditional societies.

Návaznosti

• MUNI/21/FUJ/2009, interní kód MU: Název: Organizace náboženského prostoru ve věku médií: Sociální vazby, afiliace a náboženská identita v proměnách sociální komunikace

Investor: Masarykova univerzita, Organizace náboženského prostoru ve věku médií: Sociální vazby, afiliace a náboženská identita v proměnách sociální komunikace