Studie poukazuje na sociální změny, ke kterým v indické společnosti koloniálního období došlo v důsledku toho, že byl koncept "náboženství" uplatněn intelektuály na výklad lokálních a celoindických tradic. Ukazuje, jak v tomto kontextu vznikl koncept/představa hinduismu jako náboženství a jak radikální sociální změnu tento nový výklad tradice způsobil. Na tomto pozadí je pak předložena kritika konceptu náboženství, která se snaží doložit, proč "náboženství" nemůže být pojímáno jako univerzálně aplikovatelný vědecký koncept, a je potřeba jeho využití omezit na výklad tradic vznikajících v kontextu modernizace.