Z krajinářského hlediska vůbec systém údolních niv představuje jistou kostru dané krajiny, hmotou a komunikačně propojující její jednotlivé části. Vzhled současných niv je produktem kvartéru, ačkoliv jejich vývoj byl predisponován situací v poslední fázích třetihor. Předkvartérní geologické podloží ovlivňuje konfiguraci nivy přímo přítomností hornin a zemin - prahy v zúžených místech v údolí Dyje, neckovité údolí Moravy. Od počátku holocénu dochází během velkých inundací k resedimentaci pleistocénních fluviálních štěrků a písků. Od středního holocénu se připojuje ukládání povodňových hlín a jemných písků. Přes nivy Dyje a Moravy vedly cesty a stezky, často po agradačních valech. Intenzita antropických aktivit v nivě radikálně narostla s nástupem průmyslové revoluce po polovině 19. století. Především se zvýšil tlak na intenzivnější využívání pozemků, což vedlo k následné potřebě ochrany majetku a životů, ale také ochrany přírodovědně a historicky cenných lokalit.