V originále
Two model municipality areas on the Czech-Bavarian (German) border were examined. The objective of research was to determine the changes which land use in different types of the natural environment on both sides of the border has undergone over the last 200 years with respect to the social driving forces. The task was based on historical studies of archived materials statistical a cartographic materials, recent fieldworks and finally carried out in the GIS environment, which encompassed maps of natural landscape units of both areas and land use maps of 1829-1840, 1935-1938 and in 2002-2007. Results show a high degree of similarity in the dominance of the main forms now as output of previous development: in forests, meadows and arable land, as well as in corresponding types of units on both sides of the border. Through clustering, the development trends of all the units have been detected. These trends tend to lead toward a similar form of present land use.
In Czech
Dvě modelové obce u česko-bavorské hranice byly zvoleny ke studiu zněm kulturní krajiny. Cílem výzkumu bylo zjištění změn využití krajiny v různých typech přírodního prostředí po obou stranách hranice v průběhu posledních 200 let s ohledem na působení sociálních hnacích sil v pozadí. Úkol se opíral o provedení historického výzkumu archivních materiálů, terénního výzkumu a nakonec o zpracování dat v prostředí GIS. V GIS byly geostatisticky vyhodnoceny postupně sestavené mapy využití krajiny v letech 1829-1840, 1935-1938 a 2002-2007 jak mezi sebou, tak nad mapou typologických přírodních krajinných jednotek na topické úrovni členění krajiny. Bylo zjištěno, že analogické typy přírodních krajinných jednotek po obou stranách hranice vykazují přes odlišné startovní podmínky, dané rozdílnou úrovní společenského a hospodářského rozvoje, a odlišný průběh vývoje nakonec v současnosti podobnou strukturu, tedy podobné zastoupení hlavních a fyziognomických forem využití: lesa, luk a pastvin a orné půdy, částečně zástavby a přibližně i podobný vzhled. Metodou shlukové analýzy byly odhaleny základní vývojové trendy, odpovídající plošnému zastoupení oněch hlavních forem využití, ve všech místních typech přírodních krajinných jednotek. Konvergence struktury využití ploch, vzhledu v rámci analogických typů přírodních krajinných jednotek po obou stranách krajiny přináší jisté riziko ztráty individuality původně charakteristických kulturních krajin. Otázkou je, zda podobná konvergence jiných krajin s podobnými přírodními podmínkami nevede ke ztrátě kulturní identity a diversity ve spojeném evropském prostoru, což může být v rozporu s širšími zájmy EU v oblasti zachování krajinné rozmanitosti.