Zaměstnavatelé jako aktéři řešení rizika nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem

PLASOVÁ, Blanka. Zaměstnavatelé jako aktéři řešení rizika nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem (Employers as Actors of Reconciliation of Work and). In Winkler, J.; Klimplová, L. (eds.): Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky. 1st ed. Brno: Masarykova univerzita, 2010, p. 29-51, 14 pp. MOPO. ISBN 978-80-210-5352-6.

Basic information

• Original name: Zaměstnavatelé jako aktéři řešení rizika nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem
• Name (in English): Employers as Actors of Reconciliation of Work and
• Authors: PLASOVÁ, Blanka (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1. vyd. Brno, Winkler, J.; Klimplová, L. (eds.): Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky. p. 29-51, 14 pp. MOPO, 2010.
• Publisher: Masarykova univerzita

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Chapter(s) of a specialized book
• Field of Study: 50600 5.6 Political science
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/10:00045663
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• ISBN: 978-80-210-5352-6
• Keywords (in Czech): zaměstnavatelé; nerovnováha mezi prací a rodinou; opatření harmonizace práce a rodiny
• Keywords in English: employers; imbalance between work and family; family-friendly measures

Abstract

Cílem článku je prozkoumat, jak vybraní zaměstnavatelé v sektoru IT a strojírenství vnímají problém nerovnováhy mezi pracovním a rodinným v každodenním životě a jak tito zaměstnavatelé zachází s opatřeními, která mají potenciál řešit nebo alespoň zmínit konflikty mezi pracovními povinnostmi a rodinným životem. Analýza se proto zaměřuje na to, jak, za jakých podmínek a v jakém kontextu zaměstnavatelé využívají a realizují flexibilní režimy práce, zařízení péče o děti a jak zvládají rodičovské dovolené. Rozdíly mezi zmíněnými dvěma sektory nebyly příliš signifikantní, s výjimkou flexibilních pracovních režimů, které byly využívány více v IT sektoru. Lze dospět k závěru, že postoj zaměstnavatelů k opatřením harmonizace práce a rodiny je založen na individuální dohodě s každým potenciálním uživatelem těchto opatření. Tato dohoda je dále spoluurčena individuální zkušeností zaměstnavatele s konkrétním zaměstnancem (potenciálním uživatelem), ale zároveň i zkušeností s tím kterým konkrétním opatřením. Strategie zaměstnavatelů je také často založena na principu 'něco za něco'.

Abstract (in English)

The aim of the article is to explore how selected employers in the IT and engineering sectors perceive the problem of imbalance between work and family in everyday life and how employers deal with measures which have a potential to solve or at least to minimize the conflicts between work and family life. The analysis therefore focuses on how, under what conditions and in what context employers use and implement flexible working patterns, childcare facilities and parental leaves. Differences between the two sectors were not strongly significant with the exception of flexible working patterns which were used more in the IT sector. It can be concluded that attitude of employers to work-family reconciliation measures is based on individual agreement with each potential user of such measures. This agreement is further determined by employer's individual experience with a specific employee (potential user) as well as their experience with a specific measure. Within this agreement, certain degree of employers' "tit for tat" strategy can be identified.

Links

• 2D06009, research and development project: Name: Nová sociální rizika trhu práce a potřeby reformy jeho politické regulace po vstupu ČR do EU. Monitoring a vyhodnocení potřeb. (Acronym: NPVII23001)

Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, New Social Risks of Czech Labour Market and the Needs of its Political Regulation Reform after the EU Admission