Edition
Umění : časopis Ústavu dějin umění, Praha, Ústav dějin umění AV ČR, 2010, 0049-5123
V originále
Der Münchner Künstler und ein gebürtiger Böhme Gabriel von Max (1840-1915) wurde in der zeitgenössischen Presse als Affenmaler bezeichnet. Das sog. Affengenre ist ein wichtiger Teil von seinem umfangreichen Oeuvre. In diesem Artikel werden mehrere Interpretationsebenen verbunden. Das Biographische wird mit Hilfe der geschriebenen Erinnerungen vom Künstler nahe gebracht. Max züchtete mehrere Affenarten, war zugleich Maler und Amateur-Naturwissenschaftler. Aus diesem Grunde wird die Frage gestellt, wie sich dieses naturwissenschaftliche Interesse in seiner Kunst niederschlug. Die Aufmerksamkeit wird auch der Rezeption seines Affengenres, ihrem Zusammenhang mit den übrigen thematischen Umkreisen seines Schaffens und der Komparation mit der Werken von anderen Künstlern gewidmet. Die Affenbilder von von Max sind semantisch kompliziert, sie können als karikierend, ironisch, evolutionistisch, realistisch dokumentierend, phantastisch - und all das zusammen - "gelesen" werden.
In Czech
Mnichovský umělec českého původu Gabriel von Max (1840-1915) byl v dobovém tisku nazýván malíř opic (Affenmaler). Tzv. opičí žánry jsou důležitou částí jeho rozsáhlého díla. V článku je propojeno několik rovin výkladu. Za pomoci vzpomínkových textů je nastíněn biografický aspekt, přičemž je patrná Maxova stupňující se afinita k živočišnému druhu opic, založená na vlastních chovatelských zkušenostech. Výjimečnost Maxova postavení na umělecké scéně spočívá v tom, že byl zároveň malíř i amatérský přírodovědec, proto je zkoumána otázka, jakým způsobem se jeho orientace v přírodních vědách projevila v jeho výtvarném díle. Pozornost je věnována také recepci jeho opičích žánrů, jejich souvislosti s dalšími tematickými okruhy Maxovy tvorby a komparaci s díly jiných umělců (Alexandre-Gabriel Decamps, Paul Meyerheim, František Kupka a další). Max omezil žánrový charakter malby a soustředil se na portrétní aspekt, takže se přiblížil lidským portrétům. Jeho obrazy opic jsou sémanticky komplikované. Mohou být "čteny" jako karikaturní, ironické, evolucionistické, realisticky dokumentační, fantazijní, a to vše naráz.
In English
The Czech born, Munich based artist Gabriel von Max (1840-1915) was called the "monkey painter" by the contemporary press. The so called monkey genre was an important part of his vast body of work. This article combines several levels of interpretation. Drawing on written memoirs it outlines the artist_s biography, which reveals how Max, who kept monkeys himself, had a growing affinity with primates. Max_s unique position in the art scene stems from the fact that he was both a painter and an amateur naturalist, so the article also examines how his orientation in the natural sciences manifested itself in his art work. Attention is also focused on the reception to his monkey paintings, their connection to other themes in his work, and a comparison with works by other artists (e.g. A. G. Decamps, P. Meyerheim, F. Kupka). Max_s monkey pictures have a semantic complexity, because they can be "read" as caricatures, ironic, evolutionist, realistic documentation, fantasy, and all of that at the same time.