Článek představuje vegetační syntézu subalpínských a alpínských mokřadů (pramenišť, minerotrofních rašelinišť a vrchovišť) celých Západních Karpat (Slovensko, Polsko), založenou nejen na databázových, ale z velké části i na vlastních datech. Klademe si za cíl rozlišit hlavní typy subalpínských a alpínských mokřadů a najít hlavní faktory prostředí, které jsou zodpovědné za variabilitu v druhovémsložení a v druhové bohatosti mechorostů i cévnatých rostlin. Jako nejlépe ekologicky a fytocenologicky interpretovatelná se ukázala klasifikace vysokohorských mokřadů na úrovni 12 skupin. Na jejím základě a na základě srovnání se sousedními oblastmi jsme jasně rozlišili tři asociace, které nebyly uvedeny v posledním vegetačním přehledu Slovenska a revidovali syntaxonomické postavení a nomenklaturu jednotlivých asociací, které se často vyskytují i v sousední České republice. Představujeme tak nový klasifikační koncept vysokohorské mokřadní vegetace bývalého Československa a Polska (s výjimkou asociací Swertietum perennis a Bartsio alpinae-Caricetum nigrae, které na Slovensko nezasahují). V dalším kroku jsme se detailně zaměřili na ekologické determinanty variability v druhovém složení a druhové bohatosti. Zatímco pH určovalo rozdíly v druhovém složení mezi jednotlivými třídami a rovněž variabilita v druhovém složení pramenišť byla určována chemismem vody, variabilita v druhovém složení rašelinišť byla určována zejména nadmořskou výškou a geomorfologickými podmínkami. Druhová bohatost pramenišť třídy Montio-Cardaminetea byla více ovlivňována minerální bohatostí vody než pH a v případě mechorostů rovněž sklonem svahu. Druhová bohatost rašeliništ (Scheuchzerio-Caricetea nigrae) se zvětšovala s rostoucím pH. Naše výsledky ukazují, že ekologické gradienty, které ovlivňují variabilitu vysokohorské vegetace, se liší mezi jednotlivými biotopy.