Mortalita v ptačích populacích může záviset na období životního cyklu, pohlaví či věku jedinců. Sledovali jsme rozdíly v mortalitě během roku, mezi pohlavími a věkovými kategoriemi u monogamní koroptve polní (Perdix perdix). Koroptví slepice investují do rozmnožování více než kohouti (velká snůška, výhradní inkubace), zatímco samci jsou aktivnější při tvorbě páru v předhnízdním období. Starší a zkušenější koroptve mohou být zvýhodněny při párování a hnízdění, nebo mohou být naopak handicapovány předchozími investicemi do reprodukce a přežití. Během zimy s omezenou nabídkou zdrojů jsou koroptve vystaveny zvýšenému predačnímu tlaku, na druhé straně shlukování do hejn a zvýšená ostražitost v tomto období může riziko predace snižovat. Poměr pohlaví v koroptvích populacích bývá vychýlen ve prospěch kohoutů a je zdůvodňován celkově vyšší mortalitou slepic. Analyzovali jsme data o přežívání 169 koroptví ze tří oblastí (Praha 2002-2003, Písecko 2003-2004, Vysočina 2009-2010) pomocí modelů Coxovy regresní analýzy s proporcionálním rizikem. Riziko mortality se měnilo v průběhu roku, nejvyšší bylo v období hejn (podzim, zima), tedy v období nejnepříznivějším z hlediska krytu a potravy. V tomto období se neuplatnil vliv věku ani pohlaví. Přežívání ptáků vzrostlo v době párování, avšak během hnízdění se mortalita opět zvýšila. Během párování vykazovala obě pohlaví podobnou mortalitu, avšak průkazně lépe přežívali starší (zkušenější) ptáci, kteří se párují rychleji. V době hnízdění průkazně častěji hynuly samice. V celoroční bilanci měli samci nižší mortalitu (přibližně 75%ní v porovnání se samicemi), což mohlo být příčinou 10-18% vychýlení poměru pohlaví ve prospěch samců u námi sledovaných populací. V souladu s predikcemi se riziko mortality zvyšovalo s poklesem nabídky zdrojů v mimohnízdním období, u mladších (méně zkušených) ptáků a u samic v době rozmnožování.