V originále
Autor přítomného příspěvku se na příkladu dvou nových děl, povídky jednoho českého prozaika mladší generace (Jiří Šimáček: Snaživky. Větrné mlýny, Brno 2009) a volného cyklu tří románů jednoho slovenského autora (Tibor Ferko: Občan O(t)O. Fiktívny príbeh s prvkami faktu. Vydavateľstvo Pozsony/ Pressburg/Bratislava 2003. Lásky hra osudná. Spolok slovenských spisovateľov, Bratislava 2006. Pokušenie starého kocúra. Vydavateľstvo Pozsony/ Pressburg/Bratislava 2010) vracejících se k mládí, jež strávil v 60. letech 20. století, polarizací dvou odlišných přístupů k žánrové struktuře založených na jiném pociťování prostoru a času. Konstatuje, že tyto dva žánrové typy představují vážnou výzvu genologii a genologické interpretaci účinnosti dvou žánrových struktur - jedné pragmatičtější, druhé založené spíše na narativní tradici 19. a 20. století.
In English
The author of the present contribution deals on the example of the two new works, a short narrative of a Czech prose writer of a younger generation (Jiří Šimáček: Snaživky. Větrné mlýny, Brno 2009) and a loose cycle of three novels written by a Slovak writer (Tibor Ferko: Občan O(t)O. Fiktívny príbeh s prvkami faktu. Vydavateľstvo Pozsony/ Pressburg/Bratislava 2003. Lásky hra osudná. Spolok slovenských spisovateľov, Bratislava 2006. Pokušenie starého kocúra. Vydavateľstvo Pozsony/ Pressburg/Bratislava 2010) going back to his youth spent in the 1960s with the polarization of the two different approaches towards the genre structure based on a different feeling of space and time. He states that the two genre types represent a serious challenge to genre theory and genre (genological) interpretation of the efficiency of the two genre structures – one more pragmatic, the other based on the 19th- and 20th-centuries narrative tradition.