Historie a její vztah k literární vědě v historické perspektivě

ŠAUR, Josef. Historie a její vztah k literární vědě v historické perspektivě. Ivo Pospíšil - Josef Šaur (ed.). In Evropské areály a metodologie (Rusko, střední Evropa, Balkán a Skandinávie). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. s. 299-304. ISBN 978-80-210-5434-9. 2011.

Základní údaje

• Originální název: Historie a její vztah k literární vědě v historické perspektivě
• Název anglicky: History and Its Relationship to Literary Criticism/Scholarship in Historical Pespective
• Autoři: ŠAUR, Josef (203 Česká republika, garant, domácí).; Ivo Pospíšil - Josef Šaur (ed.).
• Vydání: 1. vyd. Brno, Evropské areály a metodologie (Rusko, střední Evropa, Balkán a Skandinávie), od s. 299-304, 6 s. 2011.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/11:00051988
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-5434-9
• Klíčová slova česky: historie; historiografie; literární věda; metodologie
• Klíčová slova anglicky: history; historiography; literary scholarship; metodology
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

Kapitola se soustředí na metodologickou diskuzi o dalším vývoji historické vědy. Pozornost je věnována metodologické blízkosti a prolínání historie a literární vědy. Přestože se vlivem profesionalizace postupně odcizily, jsou v současnosti obě dispciplíny nuceny kooperovat. Ostatně jak doložil H. White, literární a historiografické texty mají mnoho společného. Jelikož historik není primárně školen pro analýzu tištěných textů, může být pro něj velmi užitečná literárněvědná metodologie, zejména při výzkumu historiografických textů.

Anotace anglicky

The article focuses on methodological discussions about further development of historical science. Author shows that history and literary criticism/scholarship were methodologically very close in 19th century. However, they got estranged from each other due to professionalization. Nowadays both disciplines methodologically co-act. As H. White proved, literary texts and historiographic texts were very close and in many aspects similar. But historian isn’t primarily trained to properly analyze printed texts (books, brochures etc.). His domain is interpretation of archive sources. So it emerges that literary criticism/scholarship methodology could be highly useful for a historian for the research of various texts, e. g. historiographic texts.