2010
Mythological epyllia written in the form of Virgilian centos: a model case of intertextuality
OKÁČOVÁ, MarieZákladní údaje
Originální název
Mythological epyllia written in the form of Virgilian centos: a model case of intertextuality
Název česky
Centonární epyllia s mytologickou tematikou: modelový případ intertextuality
Autoři
OKÁČOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Graeco-Latina Brunensia, Brno, Masarykova univerzita, 2010, 1803-7402
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/10:00053278
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
centones Vergiliani; recepce Vergilia; intertextualita; antická mytologie
Klíčová slova anglicky
centones Vergiliani; reception of Virgil; intertextuality; ancient mythology
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 10. 2016 22:10, Mgr. Marie Okáčová, Ph.D.
V originále
The focus of the paper is on Virgilian centos, specifically on those that can be classified as mythological epyllia. These unique patchwork poems composed entirely of quotations from Virgil's works represent a major, homogenous, part of the extant ancient cento production, both in generic and thematic terms, and can therefore be studied as a specific chapter in the reception history of Virgil. First, an analysis of the intertextual structure of the centos is provided, and the characteristic types and functions of the employed quotational allusions are determined. Further, the underlying principles of mythology are shown to play an essential role in terms of the intertextual conception of the centos. Finally, it is proposed that the poems under discussion are to be identified as instances of pastiche and viewed as openly imitative addenda Vergiliana.
Česky
Předmětem příspěvku jsou vergiliovské centony, jež lze z genologického hlediska klasifikovat jako mytologická epyllia, a jež tak představují nejpočetnější žánrově i tematicky homogenní korpus pozdně antických textů napsaných centonární technikou. Rozbor intertextuální koncepce této tvorby, která představuje zvláštní kapitolu v historii recepce Vergiliova díla, směřuje k identifikaci charakteristického typu a funkce použitých citátových aluzí a ukazuje, že v typických způsobech interakce zkoumaných centonů s jejich hypotextem se odrážejí klíčové principy samotné mytologie. Dotyčné texty, které autorka charakterizuje jako otevřeně imitativní addenda Vergiliana, jsou nakonec vyhodnoceny jako případy pastiše.
Návaznosti
| MSM0021622435, záměr |
|