1
Otevřený přístup k vědeckým informacím na Masarykově univerzitě
Miroslav Bartošek, Knihovnicko-informační centrum MU, ÚVT MU
Michal Brandejs, Fakulta informatiky MU
Ivana Černá, prorektorka MU pro informační technologie
Podpisem Berlínské deklarace1
v říjnu 2010 se Masarykova univerzita – jako vůbec první
vysoká škola v ČR2
– přihlásila k aktivní podpoře hnutí Open Access (OA), otevřeného
přístupu k vědeckým informacím. Současně zařadila podporu OA i do svého dlouhodobého
záměru pro léta 2011-2015. Podpis deklarace byl velmi důležitým momentem, který posunul
otevřený přístup na MU z roviny úvah a diskusí do roviny morálního závazku. Univerzita již
nechce být černým pasažérem, který jen využívá to, co do systému přinášejí jiní, ale hodlá
sama k rozvoji systému aktivně přispívat a naplnit tak svou roli sociálně zodpovědné veřejné
instituce. Od politického rozhodnutí k praktické realizaci je však dlouhá cesta. V tomto článku
se zkusíme podívat, jak postupuje proces zapojení Masarykovy univerzity do OA, jaké jsou
jeho dosavadní výsledky a nejbližší vyhlídky.
Otevřený přístup k vědeckým informacím znamená bezplatný, okamžitý, svobodný a trvalý
on-line přístup k plným textům kvalitních vědeckých publikací – především recenzovaných
článků v odborných a vědeckých časopisech a sbornících konferencí. K dosažení tohoto
ideálu existují dvě vzájemně se doplňující cesty: (a) zlatá cesta (gold OA), kdy otevřený
přístup poskytují vydavatelé vědecké literatury prostřednictvím volně dostupných časopisů
(náklady na recenzní řízení, publikování, zpřístupnění a archivaci hradí buď autoři v podobě
poplatku za publikování nebo některá třetí strana, nikoliv však čtenáři); (b) zelená cesta
(green OA), kdy otevřený přístup poskytují samotní autoři, nejčastěji prostřednictvím
institucionálních nebo oborových repozitářů, do kterých vkládají svá díla a zpřístupňují je tak
světu. Podrobnější informatice k problematice Open Access a jeho metodách jsou uvedeny
v článku [Bartošek 2009], nebudeme je tedy zde opakovat.
Repozitář MU
Hlavním způsobem, kterým univerzity a další výzkumné instituce přispívají k rozvoji OA je
budování otevřených institucionálních repozitářů a motivování vědců a výzkumníků k tomu,
aby výsledky své práce do těchto repozitářů ukládali – tedy zelená cesta OA. Z diskusí nad
koncepcí institucionálního repozitáře Masarykovy univerzity vyplynuly následující závěry:
1. Repozitář musí být navržen tak, aby vkládání publikací do něj znamenalo pro vědce a
výzkumníky jen minimální zátěž, aby jim nepřidávalo pokud možno žádnou výraznou
práci navíc. Administrativní zátěž tvůrčích pracovníků je již tak značně vysoká, takže
její další neúměrný nárůst by vedl jen k odmítání do repozitáře přispívat.
2. Zapojení do OA by mělo vědcům přinést viditelné výhody.
3. Spojit budování a provoz univerzitního repozitáře s dalšími aktivitami a systémy,
které již jsou na univerzitě rozvíjeny; minimalizovat tak náklady, zúročit dosavadní
zkušenosti a dosáhnout synergetických efektů.
1
Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities. http://oa.mpg.de/lang/en-
uk/berlin-prozess/berliner-erklarung/
2
MU ale nebyla první českou akademickou institucí, která podepsala Berlínskou deklaraci; jejími signatáři se
stali již v roce 2008 Akademie věd ČR a Grantová agentura ČR.
2
Výše uvedené požadavky vedly k tomu, že repozitář MU není budován jako nový samostatně
stojící systém, ale jako integrální součást již vytvořené informační infrastruktury univerzity.
Skládá se ze tří částí – modulu pro vkládání prací, úložiště prací a přístupového rozhraní.
Každá z těchto částí využívá některou z již zavedených technologií.
Modul pro vkládání prací je rozšířením modulu pro evidenci publikační činnosti
v informačním systému IS MU. Vykazování vědeckých výsledků do RIV3
je již několik let
standardní povinností, kterou vědci musí vykonávat (byť vzhledem k rozsahu požadovaných
údajů a magii kolem přidělování bodů za vykázané výsledky jde o činnost ne zrovna
populární). Je tedy přirozené rozšířit univerzitní publikační modul o možnost přidat
k vykazované publikaci soubory s plnými texty a několika málo doplňujícími údaji (verze
vkládaného textu, rozsah a podmínky zpřístupnění). Vkládací modul je tím v podstatě hotov,
navíc s minimální dodatečnými nároky na autory.
Úložiště prací využívá stejné technologie, které byly vyvinuty na MU pro archiv
vysokoškolských závěrečných prací (theses.cz) a úložiště studentských seminárních prací
(odevzdej.cz), a které kromě MU používají desítky dalších akademických institucí v ČR i na
Slovensku4
. Současně je s těmito systémy plně integrováno a využívá jejich nadstavbové
funkce, takže vědecké práce vložené do repozitáře se například automaticky stávají součástí
systému pro odhalování plagiátů. Navíc se tím otevírá přirozená cesta pro zapojení dalších
akademických institucí a vznik meziuniverzitního repozitáře vědeckých prací (viz
repozitar.cz, dále v textu).
Přístupové rozhraní repozitáře je samostatný modul, který se opírá o technologie používané
v IS MU a systémech theses.cz a odevzdej.cz. Nabízí možnost vyhledávaní prací podle
klíčových slov, různé varianty filtrování výsledků (podle kategorie oborů, roku publikování,
jazyka práce, licence nebo verze práce – preprint, postprint atd.), účinný fulltextový
vyhledávací nástroj, vyhledávání podobných prací a další.
Organizační a společenské prostředí
Technická realizace repozitáře je první důležitý krok na cestě k institucionálnímu otevřenému
přístupu. Jde však spíše o tu snazší část. Pro jeho uvedení do života a plnohodnotné zapojení
univerzity do OA je třeba připravit nezbytné organizační, společenské a právní prostředí.
Znamená to získat pro myšlenku otevřeného přístupu co největší část akademické obce,
vytvořit univerzitní směrnice upravující vkládání prací do repozitáře a související procesy,
připravit efektivní podporu autorům a promyslet metody jejich motivace, vyřešit právní
záležitosti spojené se zpřístupňováním publikovaných prací a další.
3
RIV = Rejstřík informací o výsledcích vědy a výzkumu v ČR, součást národního informačního systému o vědě,
výzkum a inovacích. Akademické instituce mají zákonnou povinnost předávat podrobné údaje o svých
výzkumných výsledcích do databáze RIV, která pak následně slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení a
financování výzkumných institucí. Proces sběru podkladů pro RIV je na MU organizován tak, že zaměstnanci
sami vkládají záznamy o svých výsledcích do publikačního modulu IS MU, odkud se přenáší hromadně do
národní databáze RIV.
4
Do systému http://theses.cz bylo v době psaní článku zapojeno 30 vysokých škol z ČR a dvě slovenské
(Univerzita Komenského v Bratislavě a Ekonomická univerzita v Bratislavě). Systém http://odevzdej.cz
používalo v ČR 23 vysokých škol a jedno gymnázium, na Slovensku pak Vysoká škola medzinárodného
podnikania ISM Slovakia v Prešově, s.r.o. a také Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR.
3
V současnosti je připravována univerzitní směrnice upravující způsob shromažďování,
archivace a zpřístupnění prací v univerzitním repozitáři. Protože ještě není schválena, není
možné hovořit o konkrétních detailech, ale pouze o obecných východiscích. Návrh směrnice
se opírá o dříve přijatou směrnici rektora MU o Duševním vlastnictví na Masarykově
univerzitě, která vymezuje pojem zaměstnanecké dílo a vykonávání majetkových práv
k těmto dílům. Návrh vychází z předpokladu, že zaměstnanci univerzity budou povinni
vkládat do repozitáře každé své zaměstnanecké dílo, které existuje v textové podobě (listinné
či elektronické) a které bylo publikováno. Podle stávajících představ by repozitář neměl být
omezen jen na vědecké práce, ale mělo by být možné vkládat do něj publikovaná díla bez
omezení – například e-learningové publikace, zprávy, multimediální dokumenty. Na základě
metadat prací (indikátor „peer-reviewed“ a další) bude možné prezentovat repozitář světu
podle potřeby v různých podobách – jako vědecký OA-repozitář, univerzální univerzitní
repozitář atd. Ke každému dílu je možné vložit do repozitáře libovolný počet souborů
(preprint, finální verze, doplňující materiál, prezentace). Při vkládání prací do repozitáře a
nastavování režimu jejich zpřístupnění bude třeba postupovat tak, aby nebyla dotčena ochrana
informací chráněných zvláštním zákonem, ochrana obchodního tajemství, nebo ochrana
oprávněných zájmů třetích osob (např. práva nakladatele). V současnosti je diskutováno,
jakou metodickou, odbornou a právní podporu poskytne univerzita autorům při naplňování
tohoto požadavku. Do repozitáře nebudou vkládaný vysokoškolské kvalifikační práce
(bakalářské, diplomové, disertační) ani habilitační práce, protože ty jsou na MU řešeny
v rámci již existujícího digitálního archivu vysokoškolských prací (volně přístupného na
internetu).
Aktuální stav a nejbližší vyhlídky
Aktuální stav v procesu zapojování MU do OA vypadá následovně:
- Byla implementována první verze univerzitního repozitáře MU (moduly vkládání,
úložiště, prezentace) a probíhá jejich testování ze strany řešitelů.
- Je připravována univerzitní směrnice upravující způsob shromažďování, archivace a
zpřístupnění prací v univerzitním repozitáři.
- Fakulta informatiky MU získala centralizovaný rozvojový projekt MŠMT ČR na rok
2011 „Meziuniverzitní síť technických a metodických opatření na ochranu proti
plagiátorství“, jehož součástí je mj. i projekt na vybudování meziuniverzitního
úložiště repozitar.cz vědeckých a odborných textů, které bude vycházet ze zkušeností
s implementací institucionálního repozitáře MU a bude integrováno se systémy
theses.cz, odevzdej.cz a jejich antiplagiátorskou službou. Již v této rané fázi se
k repozitářové části projektu přihlásilo 10 českých vysokých škol.
Další plány pro tento rok:
- Dokončit a schválit univerzitní směrnici k repozitáři MU.
- Dokončit návody, metodiky a nástroje pro autory MU.
- Spustit pilotní fázi pro vkládání prací do repozitáře MU.
Závěr
I když z výše uvedeného textu by se mohlo zdát, že Masarykova univerzita je již v podstatě
„za vodou“, začlenění její vědecké produkce do OA je vyřešeno a vše jde hladce, není tomu
tak. Cesta k plnohodnotnému institucionálními zapojení do otevřeného přístupu, jak ho známe
4
z vyspělých západních univerzit, je i u nás krkolomná, klopotná a její hlavní část máme teprve
před sebou. Kromě vnitřních složitostí vyplývajících ze skutečnosti, že není vůbec snadné
připravit a uvést do života systém, který se podstatným způsobem dotýká tisíců pracovníků
v různorodém prostředí, s rozdílnými zkušenostmi, požadavky a zaběhnutými zvyklostmi, je
situace dále znesnadňována tím, že na MU se na implementaci podílí více skupin (vývojový
tým IS MU, Knihovnicko-informační centrum MU, rektorát MU), z nichž každá má trochu
jiné pohledy a představy o tom, jak by měl celý systém vypadat a fungovat. Na druhou stranu
to má i své přednosti. Tyto týmy mají velké praktické zkušenosti a Masarykova univerzita je
v ČR lídrem a průkopníkem v mnoha dílčích oblastech otevřeného přístupu (veřejný archiv
vysokoškolských prací MU, kooperativní systémy theses.cz a odevzdej.cz, otevřené digitální
knihovny jako například Česká digitální matematická knihovna). Spolu s podporou vedení
univerzity to poskytuje dobré předpoklady k tomu, aby se institucionální zapojení MU do
celosvětového hnutí OA přeměnilo z pěkné vize na fungující realitu.
Literatura
[Bartošek 2009] Miroslav Bartošek. Open access – otevřený přístup k vědeckým informacím.
Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, prosinec 2009, roč. XX, č. 2,
s. 1-7. http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html