Podrobný výpis o publikaci

ČERNÝ, Martin, Dana RYMEŠOVÁ a Miroslav ŠÁLEK. Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix). In Sedláček O., Hošková L., Škorpilová J. "Ornitologie - věda pro každého", celostátní konference ČSO, Mikulov. Sborník abstraktů z konference 7.-9. října 2011. Praha: Česká společnost ornitologická, 2011, s. 50-133. ISBN 978-80-87572-01-6.

Další formáty: BibTeX LaTeX RIS

TY  - JOUR
ID  - 955296
AU  - Černý, Martin - Rymešová, Dana - Šálek, Miroslav
PY  - 2011
TI  - Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)
PB  - Česká společnost ornitologická
CY  - Praha
SN  - 9788087572016
KW  - habitat, grey partridge, preferences, telemetry, radio-tracking, compositional analysis, Perdix, crop-plants, nest success
N2  - Koroptev polní zaznamenala ve druhé polovině 20. století výrazný pokles početnosti, který je zdůvodňován především intenzifikací, chemizací a mechanizací zemědělství. Úbytek určitých biotopů, využívaných pro hnízdění, shánění potravy či ukrytí před predátory, je významným faktorem ovlivňujícím početnost populace. Cílem této studie bylo zhodnotit současné biotopové preference koroptve polní v předhnízdním a hnízdním období a posoudit, zda zastoupení biotopů v domovských okrscích ovlivňuje hnízdní úspěšnost koroptví. V okolí obce Milešín (kraj Vysočina) bylo v roce 2009 a 2010 telemetricky sledováno celkem 119 koroptví. V důsledku predace byly spolehlivé předhnízdní domovské okrsky (tj. 100% minimální konvexní polygony z lokací od rozpadu hejna do začátku snůšky) získány pro 74 jedinců (35 samců, 39 samic, z toho 3 ex. vypuštěné z umělého chovu). V programu ArcView 3.2 bylo nadefinováno 16 vrstev biotopů, které byly pro účely statistického hodnocení sloučeny do 9 kategorií: zástavba, les, obilí, řepka, louka, mez, remíz, zahrada, ostatní plodiny. Kompoziční analýzou v programu R (extenze adehabitat) byly porovnávány plochy biotopů v domovských okrscích s lokacemi jedinců v biotopech. Pomocí zobecněného lineárního modelu byl následně testován vliv ploch biotopů v okrscích, získaných z lokací za předhnízdní i hnízdní období, na riziko predace hnízda. Ze 44 nalezených hnízd bylo do analýzy zařazeno 38. V modelu byl zohledněn osud hnízda (1 = přežití hnízda, 0 = predace hnízda či hnízdící samice) a doba jeho expozice. Do přeživších hnízd byly zahrnuty i dvě snůšky v louce zničené při seči krátce před líhnutím. Souhrnně pro oba roky bylo zjištěno, že biotopy nejsou využívány náhodně, ani úměrně k nabídce (lambda = 0,065, P = 0,002). Nejvíce preferovanými biotopy v předhnízdních okrscích byly remíz a mez, ačkoli tvořily pouze 6-9 % plochy okrsků. Pořadí preferencí bylo následující: remíz > mez > řepka > obilí, zahrada, louka > les > ostatní plodiny > zástavba. Prvních šest kategorií představuje biotopy, v nichž byla nalézána hnízda. Z porovnávaných biotopů měla na přežívání hnízda vliv plocha remízu (chi2 = 6,143; df = 1; p = 0,013). S rostoucím zastoupením remízu v okrsku se zvyšovala pravděpodobnost přežití hnízda. Výsledky lze využít v návrzích vhodných agroenvironmentálních opatření na podporu početnosti populací koroptve polní v zemědělské krajině. Práce vznikla v rámci projektu GAČR 206/08/1281 Složky pohlavního výběru monogamního kura koroptve polní.
ER  -

Základní údaje
Originální název	Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)
Název česky	Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)
Název anglicky	Habitat preferences of the grey partridge (Perdix perdix)
Autoři	ČERNÝ, Martin, Dana RYMEŠOVÁ a Miroslav ŠÁLEK.
Vydání	Praha, "Ornitologie - věda pro každého", celostátní konference ČSO, Mikulov. Sborník abstraktů z konference 7.-9. října 2011. s. 50-133, 2011.
Nakladatel	Česká společnost ornitologická

Další údaje
Originální jazyk	čeština
Typ výsledku	Stať ve sborníku
Obor	10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele	Česká republika
Utajení	není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka	Přírodovědecká fakulta
ISBN	978-80-87572-01-6
Klíčová slova česky	biotop, koroptev polní, preference, plodiny, telemetrie, kompoziční analýza, Perdix, hnízdní úspěšnost
Klíčová slova anglicky	habitat, grey partridge, preferences, telemetry, radio-tracking, compositional analysis, Perdix, crop-plants, nest success
Změnil	Změnila: Mgr. Dana Rymešová, Ph.D., učo 106431. Změněno: 27. 10. 2011 04:04.

Anotace
Koroptev polní zaznamenala ve druhé polovině 20. století výrazný pokles početnosti, který je zdůvodňován především intenzifikací, chemizací a mechanizací zemědělství. Úbytek určitých biotopů, využívaných pro hnízdění, shánění potravy či ukrytí před predátory, je významným faktorem ovlivňujícím početnost populace. Cílem této studie bylo zhodnotit současné biotopové preference koroptve polní v předhnízdním a hnízdním období a posoudit, zda zastoupení biotopů v domovských okrscích ovlivňuje hnízdní úspěšnost koroptví. V okolí obce Milešín (kraj Vysočina) bylo v roce 2009 a 2010 telemetricky sledováno celkem 119 koroptví. V důsledku predace byly spolehlivé předhnízdní domovské okrsky (tj. 100% minimální konvexní polygony z lokací od rozpadu hejna do začátku snůšky) získány pro 74 jedinců (35 samců, 39 samic, z toho 3 ex. vypuštěné z umělého chovu). V programu ArcView 3.2 bylo nadefinováno 16 vrstev biotopů, které byly pro účely statistického hodnocení sloučeny do 9 kategorií: zástavba, les, obilí, řepka, louka, mez, remíz, zahrada, ostatní plodiny. Kompoziční analýzou v programu R (extenze adehabitat) byly porovnávány plochy biotopů v domovských okrscích s lokacemi jedinců v biotopech. Pomocí zobecněného lineárního modelu byl následně testován vliv ploch biotopů v okrscích, získaných z lokací za předhnízdní i hnízdní období, na riziko predace hnízda. Ze 44 nalezených hnízd bylo do analýzy zařazeno 38. V modelu byl zohledněn osud hnízda (1 = přežití hnízda, 0 = predace hnízda či hnízdící samice) a doba jeho expozice. Do přeživších hnízd byly zahrnuty i dvě snůšky v louce zničené při seči krátce před líhnutím. Souhrnně pro oba roky bylo zjištěno, že biotopy nejsou využívány náhodně, ani úměrně k nabídce (lambda = 0,065, P = 0,002). Nejvíce preferovanými biotopy v předhnízdních okrscích byly remíz a mez, ačkoli tvořily pouze 6-9 % plochy okrsků. Pořadí preferencí bylo následující: remíz > mez > řepka > obilí, zahrada, louka > les > ostatní plodiny > zástavba. Prvních šest kategorií představuje biotopy, v nichž byla nalézána hnízda. Z porovnávaných biotopů měla na přežívání hnízda vliv plocha remízu (chi2 = 6,143; df = 1; p = 0,013). S rostoucím zastoupením remízu v okrsku se zvyšovala pravděpodobnost přežití hnízda. Výsledky lze využít v návrzích vhodných agroenvironmentálních opatření na podporu početnosti populací koroptve polní v zemědělské krajině. Práce vznikla v rámci projektu GAČR 206/08/1281 Složky pohlavního výběru monogamního kura koroptve polní.

Anotace

Koroptev polní zaznamenala ve druhé polovině 20. století výrazný pokles početnosti, který je zdůvodňován především intenzifikací, chemizací a mechanizací zemědělství. Úbytek určitých biotopů, využívaných pro hnízdění, shánění potravy či ukrytí před predátory, je významným faktorem ovlivňujícím početnost populace. Cílem této studie bylo zhodnotit současné biotopové preference koroptve polní v předhnízdním a hnízdním období a posoudit, zda zastoupení biotopů v domovských okrscích ovlivňuje hnízdní úspěšnost koroptví. V okolí obce Milešín (kraj Vysočina) bylo v roce 2009 a 2010 telemetricky sledováno celkem 119 koroptví. V důsledku predace byly spolehlivé předhnízdní domovské okrsky (tj. 100% minimální konvexní polygony z lokací od rozpadu hejna do začátku snůšky) získány pro 74 jedinců (35 samců, 39 samic, z toho 3 ex. vypuštěné z umělého chovu). V programu ArcView 3.2 bylo nadefinováno 16 vrstev biotopů, které byly pro účely statistického hodnocení sloučeny do 9 kategorií: zástavba, les, obilí, řepka, louka, mez, remíz, zahrada, ostatní plodiny. Kompoziční analýzou v programu R (extenze adehabitat) byly porovnávány plochy biotopů v domovských okrscích s lokacemi jedinců v biotopech. Pomocí zobecněného lineárního modelu byl následně testován vliv ploch biotopů v okrscích, získaných z lokací za předhnízdní i hnízdní období, na riziko predace hnízda. Ze 44 nalezených hnízd bylo do analýzy zařazeno 38. V modelu byl zohledněn osud hnízda (1 = přežití hnízda, 0 = predace hnízda či hnízdící samice) a doba jeho expozice. Do přeživších hnízd byly zahrnuty i dvě snůšky v louce zničené při seči krátce před líhnutím. Souhrnně pro oba roky bylo zjištěno, že biotopy nejsou využívány náhodně, ani úměrně k nabídce (lambda = 0,065, P = 0,002). Nejvíce preferovanými biotopy v předhnízdních okrscích byly remíz a mez, ačkoli tvořily pouze 6-9 % plochy okrsků. Pořadí preferencí bylo následující: remíz > mez > řepka > obilí, zahrada, louka > les > ostatní plodiny > zástavba. Prvních šest kategorií představuje biotopy, v nichž byla nalézána hnízda. Z porovnávaných biotopů měla na přežívání hnízda vliv plocha remízu (chi2 = 6,143; df = 1; p = 0,013). S rostoucím zastoupením remízu v okrsku se zvyšovala pravděpodobnost přežití hnízda. Výsledky lze využít v návrzích vhodných agroenvironmentálních opatření na podporu početnosti populací koroptve polní v zemědělské krajině. Práce vznikla v rámci projektu GAČR 206/08/1281 Složky pohlavního výběru monogamního kura koroptve polní.