Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů

ŘEHÁK, Zdeněk a Tomáš BARTONIČKA. Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů. In Ochrana lesů a jejich funkcí z pohledu mezinárodních nástrojů. 2011.

Základní údaje

• Originální název: Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů
• Název česky: Vliv fragmentace porostů a typu lesa na společenstva netopýrů
• Název anglicky: Impact of forest fragmentation and forest type on bat assemblages
• Autoři: ŘEHÁK, Zdeněk a Tomáš BARTONIČKA.
• Vydání: Ochrana lesů a jejich funkcí z pohledu mezinárodních nástrojů, 2011.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta

Anotace

Lesy jsou významnými ekosystémy, kde nachází útočiště celá řada živočichů. Oproti otevřené krajině v nich panují odlišné ekologické podmínky. Z klimatického hlediska je zde kolísání teplot v průběhu roku i noci daleko méně výrazné než v okolní otevřené krajině. K významným živočišným složkám lesních ekosystémů patří netopýři. Hrají nezastupitelnou roli v potravních řetězcích. V letech 2006-2009 jsme zkoumali letovou aktivitu netopýrů pomocí ultrazvukové detekce v odlišných typech lesa jednak s ohledem na velikost porostu a jednak na dřevinnou skladbu. Úroveň aktivity netopýrů v jednotlivých monitorovaných lesích se průkazně lišila, a to jak v případě srovnání celkových vzorků z jednotlivých lesních biotopů, tak při srovnání mikrohabitatů (uzavřený, polouzavřený, otevřený prostor). Podle zjištěné aktivity lze sledované lesní biotopy rozdělit do dvou základních skupin na lesy nížinné (<300 m. n. m.) a horské (>700 m n. m.). Netopýři preferovali obvykle body s rozptýlenou vegetací a velmi často také porosty v mladších sukcesních stádiích. Tyto preference byly patrné zejména u druhů rodů Nyctalus, Eptesicus a Pipistrellus. Naopak druhy rodu Myotis inklinovaly spíše k zapojenějším lesním mikrohabitatům lesních průseků a cest, popř. uzavřeného lesa. Velké lesní fragmenty (nad 1000 ha) se vyznačují vysokou diverzitou a jeví se jako zásadní pro určité druhy netopýrů s menší ekologickou valencí. Celková letová aktivita netopýrů je ale rozložena na větší ploše a na studovaných bodech pak vykazovala celkově nižší úroveň. Větší lesní komplexy v jinak zemědělské krajině fungují jako centra biodiverzity a získávají tak charakter jakýchsi „hot spots“ zásadních pro úroveň druhové diverzity celého regionu. Na druhé straně malé lesní fragmenty (do 100 ha), i když se v nich neobjevuje obvykle vysoký počet druhů, se vyznačují vysokou letovou aktivitou a pro druhy je využívající fungují jako nepostradatelné refugium. Výzkum byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a výzkumným záměrem MSM0021622416.

Anotace česky

Lesy jsou významnými ekosystémy, kde nachází útočiště celá řada živočichů. Oproti otevřené krajině v nich panují odlišné ekologické podmínky. Z klimatického hlediska je zde kolísání teplot v průběhu roku i noci daleko méně výrazné než v okolní otevřené krajině. K významným živočišným složkám lesních ekosystémů patří netopýři. Hrají nezastupitelnou roli v potravních řetězcích. V letech 2006-2009 jsme zkoumali letovou aktivitu netopýrů pomocí ultrazvukové detekce v odlišných typech lesa jednak s ohledem na velikost porostu a jednak na dřevinnou skladbu. Úroveň aktivity netopýrů v jednotlivých monitorovaných lesích se průkazně lišila, a to jak v případě srovnání celkových vzorků z jednotlivých lesních biotopů, tak při srovnání mikrohabitatů (uzavřený, polouzavřený, otevřený prostor). Podle zjištěné aktivity lze sledované lesní biotopy rozdělit do dvou základních skupin na lesy nížinné (<300 m. n. m.) a horské (>700 m n. m.). Netopýři preferovali obvykle body s rozptýlenou vegetací a velmi často také porosty v mladších sukcesních stádiích. Tyto preference byly patrné zejména u druhů rodů Nyctalus, Eptesicus a Pipistrellus. Naopak druhy rodu Myotis inklinovaly spíše k zapojenějším lesním mikrohabitatům lesních průseků a cest, popř. uzavřeného lesa. Velké lesní fragmenty (nad 1000 ha) se vyznačují vysokou diverzitou a jeví se jako zásadní pro určité druhy netopýrů s menší ekologickou valencí. Celková letová aktivita netopýrů je ale rozložena na větší ploše a na studovaných bodech pak vykazovala celkově nižší úroveň. Větší lesní komplexy v jinak zemědělské krajině fungují jako centra biodiverzity a získávají tak charakter jakýchsi „hot spots“ zásadních pro úroveň druhové diverzity celého regionu. Na druhé straně malé lesní fragmenty (do 100 ha), i když se v nich neobjevuje obvykle vysoký počet druhů, se vyznačují vysokou letovou aktivitou a pro druhy je využívající fungují jako nepostradatelné refugium. Výzkum byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a výzkumným záměrem MSM0021622416.

Návaznosti

• MSM0021622416, záměr: Název: Diverzita biotických společenstev a populací: kauzální analýza variability v prostoru a čase

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Diverzita biotických společenstev: kauzální analýza variability v prostoru a čase