ANALÝZA ROZLOŽENÍ TEMPA U VYBRANÝCH MARATONŮ Mgr. Tomáš Kalina, PaedDr. Josef Michálek, CSc. Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě FSpS MU, Brno, Česká republika Klíčová slova: maraton, běh, mezičasy, tempo Souhrn U 11 vybraných maratonů jsme sledovali taktické chování (rozložení tempa) celkem 233700 běžců prostřednictvím jejich mezičasů dostupných na webových stránkách pořadatele. U mužů byla sledována větší nerovnoměrnost tempa a také tendence zpomalovat. Nejrovnoměrnější tempo bylo u věkové kategorie 45 až 49 let, nejmenší zpomalování během závodu bylo sledováno u kategorie 40 až 44 let. U výkonnostní kategorie s cílovým časem 3:30:00 až 3:59:59 bylo největší relativní zastoupení závodníků s tendencí zrychlovat. Úvod V posledních dekádě dochází k rozvoji vytrvalostního běhu nejen u nejužší světové špičky, ale také u výkonnostních a rekreačních běžců. Tento fakt lze pozorovat na velkých městských maratonech. Není nic neobvyklého, pokud startovní pole maratonu čítá několik tisíc závodníků. S nárůstem startujících úzce souvisí i nutnost měření časů pomocí čipové technologie, staré technologie (ruční měření v cíli) nejsou téměř uplatnitelné vzhledem k množství běžců, které dobíhá do cíle. Čip připevněný do tkaniček bot je registrován „koberci“ jednotlivých mezičasů (obvykle násobky 5 km a půlmaratón tj. 21,10975 km) a v cíli maratonu (42,195 km). Cíl Cílem práce je analýza rozložení tempa vytrvalostních běžců na trati maratonu u vybraných závodů. Prostřednictvím statistických metod budou zpracovány dostupné výsledky maratonů ve zvolených ročnících, které obsahují i časy na jednotlivých úsecích maratonské tratě dostupné díky čipové technologii měření časů. Zaměříme se na chování (z pohledu taktické složky sportovního výkonu), které je prezentováno rozložením tempa jednotlivců ale i celých skupin charakterizovaných věkovou kategorií, pohlavím a podaným sportovním výkonem. Metodika Pro práci byly vybrány tři velké evropské městské maratony, které mají Gold Label IAAF. Jedná se o maratony v Praze, jako zástupce největšího domácího podniku, a měst, ve kterých je držen světový rekord mužů a žen – Berlín a Londýn. Byly sledovány jen vybrané ročníky (tabulka 1). Všechny vybrané závody mají výsledky dostupné na internetových stránkách pořadatelů včetně mezičasů měřených úseků pomocí čipové technologie. Tabulka 1: Oficiální názvy sledovaných maratonů v daných ročnících Rok/město Praha Berlín Londýn 2007 Nesledováno 34. real, – BERLIN- MARATHON 27. Flora London Marathon 2008 14. Volkswagen Marathon Praha 35. real, – BERLIN- MARATHON 28. Flora London Marathon 2009 15. Volkswagen Marathon Praha 36. real, – BERLIN- MARATHON 29. Flora London Marathon 2010 16. Volkswagen Marathon Praha 37. real, – BERLIN- MARATHON 30. Virgin London Marathon Pro statistickou analýzu byl vytvořen software (založen na technologii PHP a MySQL), který zpracoval data jednotlivých závodníků (jeden závodník odpovídá jedné webová stránka) jednotlivých závodů, která následně mohla být analyzována. Pro účely práce jsme taky sjednotili věkové kategorie podle následujícího klíče: do 39 let včetně, od 40 do 44 let, od 45 do 49 let, od 50 do 54 let, od 55 do 59 let a nad 60 let včetně. Závodníky jsme rozdělili do 7 výkonnostních kategorií podle dosaženého cílového času (do 2:29:59, pak 5 kategorií v půlhodinových intervalech a kategorie nad 5:00:00). Pro celkové výsledky práce nepoužijeme poslední výkonnostní skupinu (závodníky s cílovým časem nad 5:00:00 do našeho šetření nezavedeme). Chování závodníka jsme charakterizovali dvěma proměnnými – tendencí tempa a výchylkami tempa. Tendence tempa závodníka představuje lineární člen lineární regrese grafu, kde jednotlivé body jsou definovány vzdáleností měřeného času od startu (osa X) a odchylkou tempa posledního mezičasu ( ) od průměrného tempa (osa Y; tempo chápeme jako převrácenou hodnotu rychlosti), který je definován vzorcem Tendence tempa bude v jednom ze dvou stavů. Pokud bude kladná, tempo závodníka má charakter „uvadání“ (zpomaluje), ukázka tohoto chování je na obrázku 1 vlevo. Analogicky toto platí pro zápornou hodnotu, která charakterizuje zrychlování. Obrázek 1: Levý graf tendence tempa závodníka s charakterem zpomalování a šedá oblast pravého grafu zobrazuje výchylky tempa téhož výkonu Druhou charakteristikou závodníka je výchylka tempa závodníka. Je to součet absolutních obsahů obdélníků, jejichž strany jsou délka měřeného úseku a odchylka tempa daného úseku od průměrného tempa (obrázek 1 vpravo). Váženost délkou daného úseku je dána nejednotností délek měřených úseků, které se pohybuje v intervalu 1,0975 až 12,195 km podle podmínek konkrétního závodu. Výpočet se provede pomocí vzorce Výsledky Celkový počet sledovaných závodů byl 11, ze kterých bylo získáno 233700 výkonů závodníků obsahujících jejich mezičasy při maratonském závodu. Po zjištění průměrných hodnot tendencí a výchylek tempa pro každé pohlaví zvlášť (tabulka 2) zjistíme, že muži mají jak vyšší tendenci zpomalovat (0,0044; ženy mají hodnotu zpomalení 0,0028) tak i vyšší hodnotu výchylek (2,61092) proti ženám (1,96349). Obě charakteristiky se v případě dělení výkonů podle pohlaví statisticky významně liší (α=0,05). Tabulka 2: Charakteristika tempa závodníků podle pohlaví pohlaví tendence tempa výchylky tempa průměr směrodatná chyba průměr směrodatná chyba muži 0,004443 0,000010 2,610924 0,004149 ženy 0,002858 0,000019 1,963495 0,008330 Pohled na průměrné hodnoty charakteristik chování závodníků v jednotlivých věkových kategoriích ukazuje (viz tabulka 3), že nejnižší hodnoty výchylek temp jsou u závodníků mezi 45 a 49 roky (2,339544) a nejvyšší u kategorie nad 60 let (2,50263). U tendencí tempa jsou nejvyšší hodnoty u kategorie nad 60 let (0,00454) a nejnižší u závodníků ve věkovém intervalu 40 a 44 let (0,00396). Tabulka 3: Charakteristika tempa závodníků podle věkových kategorií věková kategorie tendence tempa výchylky tempa průměr směrodatná chyba průměr směrodatná chyba do 39 let 0,004207 0,000013 2,609780 0,005392 od 40 do 44 let 0,003969 0,000020 2,350849 0,008443 od 45 do 49 let 0,004009 0,000022 2,339544 0,009531 od 50 do 54 let 0,004066 0,000028 2,354709 0,012241 od 55 do 59 let 0,004253 0,000041 2,429894 0,017777 nad 60 let 0,004540 0,000051 2,502637 0,021826 Při rozdělení podle věku a zároveň pohlaví se projeví rozlišnost chování mezi mužskými a ženskými věkovými kategoriemi u obou charakteristik. U výchylek tempa nacházíme nejlepší (nejnižší) hodnoty u mužů v kategorii od 50 do 54 let, kdežto u žen mezi lety 40 a 44. Nejvyšších hodnot rozložení tempa dosahují muži pod 39 let, naproti tomu u žen se jedná o nejstarší věkovou kategorii nad 60 let. U obou pohlaví je zřejmý charakter „sedla“ grafu. Obrázek 2: Výchylky tempa jednotlivých věkových kategorií Obrázek 3: Výchylky tempa jednotlivých věkových kategorií podle pohlaví Nejmenší hodnotu tendence tempa nalezneme u žen v nejmladší kategorii do 39 let. U žen má s věkem hodnota tendence tempa rostoucí charakter. U mužů je znovu přítomno „sedlo“ s minimem ve věkové kategorii od 40 do 44 let a maximem v nejstarší kategorii. Za povšimnutí tedy stojí muži do 39 let, kteří mají výchylky tempa jednoznačně nejvyšší ale tendenci tempa už nikoli. Obrázek 4: Charakteristika tendence tempa závodníků podle výkonnostních skupin kategorie; Nevážené průměry Současný efekt: F(5, 233694)=228,78, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 39 40 45 50 55 60 kategorie 2,25 2,30 2,35 2,40 2,45 2,50 2,55 2,60 2,65 2,70 výchylkytempa pohlaví*kategorie; Nevážené průměry Současný efekt: F(5, 233688)=24,141, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti muži ženy 39 40 45 50 55 60 kategorie 1,7 1,8 1,9 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 výchylkytempa 8,14 12,65 15,91 18,13 12,50 8,07 do 2:29:59 2:30:00 až 2:59:59 od 3:00:00 do 3:29:59 od 3:30:00 do 3:59:59 od 4:00:00 do 4:29:59 od 4:30:00 do 5:00:00 zrychlujících v dané výkonnosti (%) Obrázek 5: Tendence tempa jednotlivých věkových kategorií Obrázek 6: Tendence tempa jednotlivých věkových kategorií podle pohlaví U relativního zastoupení závodníků s tendencí zrychlovat (hodnota tendence tempa je záporná) najdeme nejvyšší hodnoty u výkonnostní kategorie 3:30:00 až 3:59:59 (tabulka 4 a obrázek 4). Tabulka 4: Charakteristika tendence tempa závodníků podle výkonnostních skupin Výkonnost tendence zrychlovat (n) tendence zpomalovat (n) do 2:29:59 46 519 2:30:00 až 2:59:59 1166 8055 od 3:00:00 do 3:29:59 5391 28495 od 3:30:00 do 3:59:59 12298 55528 od 4:00:00 do 4:29:59 8496 59448 od 4:30:00 do 5:00:00 4377 49881 category_new; Nevážené průměry Současný efekt: F(5, 233694)=42,913, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 39 40 45 50 55 60 category_new 0,0038 0,0039 0,0040 0,0041 0,0042 0,0043 0,0044 0,0045 0,0046 0,0047 0,0048 tendencetempa pohlaví*kategorie; Nevážené průměry Současný efekt: F(5, 233688)=22,696, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti muži ženy 39 40 45 50 55 60 kategorie 0,0025 0,0030 0,0035 0,0040 0,0045 0,0050 tendencetempa Závěr Na základě výše uvedených výsledků práce můžeme identifikovat skupiny závodníku, u kterých dochází k chybám v taktickém jednání. Jedná o předzávodní predikci výsledného tempa maratonu případně schopnost dané tempo přesně udržet po celou délku závodu. Zpomalení během maratonu je nejčastěji z důvodu vyčerpání glykogenových zásob organismu, závodník musí zpomalit, tím že zisk energie pro svalovou práci bude více kryt tuky na úkor glykogenu (Latta, 2003). Úkolem závodníka by mělo být dosažení rovnoměrného tempa, které je schopný udržet celý závod. Toto vychází z podstaty energetického krytí při dlouhodobé vytrvalosti. Tyto taktická selhání byly více pozorovány u mužů než u žen. Pak dále obecně platí, že čím starší věková kategorie, tím je méně dodrženo taktické jednání závodníka. Výjimku ale tvoří muži do 39 let, kteří mají nejvíce nevyrovnané tempo ze všech věkových kategorií. Závodníků, kteří mají tendenci zrychlovat, najdeme nejvíce ve výkonnostní skupině ohraničené časy 3:30:00 a 3:59:59, nejméně pak u elitních běžců (pod 2:29:59) a skupiny s nejnižší výkonností (4:30:00 až 5:00:00), která byla sledována. Literatura BABĚRÁD, P. Maraton rozhoduje závodní taktika [online]. 2011. [cit. 1. 5. 2011]. Dostupné z: . DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha : Olympia, 2009. ISBN 978- 80-7376-130-1. HADFIELD, J. Chip Time vs. Gun Time [online]. 2008. [cit. 1. 5. 2011]. Dostupné z: . KALINA, T. Analýza rozložení tempa u vybraných maratonů. Brno : Masarykova univerzita, 2011. LATTA, S. Hitting 'The Wall'. Marathon and Beyond. 2003, vol. 7, no. 5. ISSN 1088- 6672. NOAKES, T. Lore of Running. 4th ed. South Africa : Human Kinetics, 2001. ISBN 0- 87322-959-2. BERLIN-MARATHON ::: SCC | EVENTS [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . Prague International Marathon / Marathon Praha [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . Virgin London Marathon [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: < http://www.virginlondonmarathon.com/>. Summary 11 selected marathons with 233700 runners was watched by the tactical behavior (pace distribution) through runners‘ split times available on event website. The men were monitored more uneven pace, and also a tendency to slow down. Most uniform pace was at age group from 45 to 49 years, at least the smallest deceleration during the race was followed up in age group 40 to 44. In the performance category with a finish time between 3:30:00 and 3:59:59 was the largest relative representation of athletes with a tendency to accelerate. Keywords: marathon, running, split times, pace