Detailed Information on Publication Record
2011
Artroskopická subakromiální dekomprese po stabilizaci luxací AC skloubení a zlomenin laterálního konce klíčku
REŠKA, Michal, Jan KONEČNÝ, Michal KAŠPAR, Martin KÁBELA, Jan ČIERNIK et. al.Basic information
Original name
Artroskopická subakromiální dekomprese po stabilizaci luxací AC skloubení a zlomenin laterálního konce klíčku
Name in Czech
Artroskopická subakromiální dekomprese po stabilizaci luxací AC skloubení a zlomenin laterálního konce klíčku
Authors
Edition
2011
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Field of Study
30211 Orthopaedics
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organization unit
Faculty of Medicine
ISBN
978-80-87327-72-2
Keywords (in Czech)
Artroskopická subakromiální dekomprese luxace AC skloubení zlomeniny laterálního konce klíčku
Změněno: 24/1/2012 14:03, Mgr. Michal Petr
Abstract
V originále
Úvod: Akromioklavikulární luxace a zlomeniny laterálního konce klíční kosti lze s úslěchem léčit konzervativně, v indikovaných případech je ale nutné operační řešení. Jedná se převážně o úrazy u parientů v produktivním věku, kde terapeutický neúspěch může vést k trvalému poškození funkce ramenního kloubu. Použití háčkové dlahy představuje nový pohled na tuto problematiku. Artroskopická subakromiální dekomprese představuje způsob, jakým přehlédnout subakromiální prostor a zbavit pacienta potíží, daných posttraumat. impigment syndromem. Metody: Na našem pracovišti používáme ke stabilizaci AC skloubení a laterálních zlomenin klíčku implantáty firmy Synthes s možností volby offsetu 12, 15 a 18 mm. Standartně revidujeme a rekonstruujeme CC vazy. Výsledné postavení a zvolenou výšku offsetu kontrolujeme na peroperačním RTG. Pooperačně fixujeme operovanou končetinu na 2-3 týdny v ortéze, poté zahajujeme odbornou rehabilitaci. Výsledky: Touto metodou jsme ošetřili 30 pacientů. Jednalo se o sportovní úrazy, převažoval pád na kole. U 6 pacientů byla zároveň zlomenina akromiálního konce klíčku, ve 4 případech se jednalo primárně o tuto zlomeninu. AC luxace byly typu Tossy III. Selhání uvedené metody jsem nezaznamenali. Implantát odstraňujeme dle doporučení AO za 3-6 měsíců podle subj. potíží pacienta. Subakromiální dekompresi s extrakcí implantátu jsme provedli v případech, kdy nedošlo po ukončené rehabilitaci k obnovení pohybu v ramenním kloubu či při známkách impigment syndromu. Po tomto zákroku u pacientů potíže vymizely. Závěr: Na základě dosavadních výsledků považujeme háčkovou dlahu za metodu volby v léčbě akromioklavikulární luxace a zlomenin akromiálního konce klíčku. Nesetkali jsme se s komplikacemi, které často provázely dosavadní standartní řešení metodou tahové cerkláže. Většina pacientů toleruje implantát bez jakýchkoliv subj. potíží, u pacientů, kteří udávali bolesti ramene a lopatky při zátěži, omezenou elevaci a rozsah pohybu končetiny jsme provedli artroskopickou subakromiální dekompresi s uvolněním subakromiálního prostoru a šlachy m. supraspinatus s výsledným dobrým efektem.