Reflexe a její význam v procesu učení a osobnostně sociálním rozvoji

Jan Nehyba, Jan Kolář, Martin Hak


Příspěvek pojednává o fenoménu reflexe a jejím významu v procesu učení a osobnostně sociálním
rozvoji člověka, přičemž reflexe je zde pojímána jako vědomá aktivita založená na vztahování se
k sobě samému, respektive ke své vnitřní či vnější zkušenosti. Analyzujeme v něm několik
různorodých vzdělávacích konceptů (reflektivní učení, reflektivní vyučování, reflektivní praxe,
reflektivní cykly, apod.) a poukazujeme na jejich společný základ a využití v bezprostřední
pedagogické realitě. Ještě předtím je však vymezen vztah zkušenostního a reflektivního učení, coby
dvou vzájemně provázaných konceptů, které od sebe nelze oddělovat. V centru našeho zájmu se přitom
ocitne především reflektivní složka, která zajišťuje porozumění významu zkušenosti, díky němuž se
vytváří sémantický obsah, který reprezentuje výsledek učení. V příspěvku bude rovněž podána
přehledová informace o současném stavu problematiky reflektivního učení u nás i ve světě, shrnuty a
kategorizovány existující úrovně reflektivního uvažování a vymezen jejich prostor v edukačním
procesu a úsilí o osobnostně sociální rozvoj učících se. Teoretické vymezení problematiky bude na
závěr obohaceno o data shromážděná v průběhu vlastní praxe autorů příspěvku.