V originále
The flora of the White Carpathians, a mountain range in the south-east of the Czech Republic, is documented by about 485,000 records of vascular plant occurrences collected since the mid-19th century. A total of 1299 species recorded in 93 grid cells of 2.8 x 3.1 km were used for an analysis of spatial patterns of floristic diversity in the White Carpathians. Multivariate statistical techniques such as ordination and classification were used to reveal the main gradients in floristic composition and species richness, and measured environmental data and Ellenberg indicator values were used to assess underlying environmental factors. There is a striking floristic contrast between the western and eastern part of the study area, which is associated with differences in climate, mean altitude, topographic heterogeneity measured as altitudinal range, and land use. The western part is characterised by thermophilous, continental and calcicolous species of open habitats. In contrast, the more forested eastern part along the state border with Slovakia and the north-eastern part of the area are characterised by acidophilous species with higher moisture requirements. This pattern is consistent with the established phytogeographical division of the Czech Republic into the phytogeographical regions of Thermophyticum and Mesophyticum. The further division of the area into four regions, based on classified grid data, is also similar to the current division into phytogeographical districts, except for the Javorníky district. There are two distinct hot spots of species richness, in the western and the extreme north-eastern part. A poorer flora was found in landscapes with intensive agriculture. Species richness is associated with different environmental factors than species composition, namely with soil types and land-use categories. Alien species are more common in areas with a higher incidence of arable land and built-up areas, and less common in areas dominated by grasslands and forests.
In Czech
Flóra Bílých Karpat, horského hřbetu na jihovýchodě České republiky, byla dokumentována prostřednictvím 485 000 záznamů o výskytu cévnatých rostlin sebraných od poloviny 19. století. Celkem 1299 druhů zaznamenaných v 93 síťových polích o velikosti 2.8 x 3.1 km bylo použito pro analýzu prostorového rozmístění floristické diverzity v Bílých Karpatech. Mnohorozměrné statistické metody ordinace a klasifikace byly použity k detekci hlavních gradientů druhového složení a druhového bohatství. Měřená data o prostředí a Ellenbergovy indikační hodnoty byly použity pro kvantifikaci vztahu k flóry k prostředí. V Bílých Karpatech je nápadný floristický kontrast mezi západní a východní částí území, který odráží rozdíly v podnebí, průměrných nadmořských výškách a využití krajiny. Západní část se vyznačuje výskytem teplomilných, kontinentálních a vápnomilných druhů nelesních stanovišť. Naopak zalesněná východní část území podél státní hranice se Slovenskem a severovýchodní část území se vyznačuje výskytem acidofilních druhů s většími nároky na vlhkost. Toto rozmístění diverzity je v souladu s přijatým fytogeografickým členěním České republiky na fytogeografické regiony termofytika a mezofytika. Další členění území na čtyři oblasti, založené na klasifikovaných síťových datech, je také podobné současnému členění na fytogeografické okresy s výjimkou okresu Javorníky. Dvě území s velkou diverzitou se vyskytují v západní a severovýchodní části. Chudší je flóra v oblasti s intenzivním zemědělstvím. Druhové bohatství je závislé na jiných faktorech než druhové složení, zejména na půdní typy a kategorie krajinného pokryvu. Nepůvodní druhy jsou hojnější v oblasti s větší rozlohou orné půdy a zastavěných ploch a vzácnější v oblastech s travinnou a lesní vegetací.