26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus plus • Hlavni strana ^(^r ^>^r zpěvací" írtál Mdbě o Lidé (DokončenQLŤáé - opera a hudba ostatní batet opera a hudba o Instituce a školy Souznění 9 itf^W- balet o Nadape sdružení, fán kiub ^er^a LBy^sa^n^ jit -^zamlmcf1 necelých 7otisio obyvatel 0 z nich byla toho večera stovka na našem představení Je to kulturní městečko s vyhlášenou základní uměleckou ško tamní prvn^přgastaveni moderní opery, ha tom nesejde. Podstatné byb, že naši operu obecenstvo výborně přijata. Byl to pro nás velký zážitel reakcím na^žáflr^^r^iejinajc^gpkládán za městský, dekadentní, elitní a nevím co ještě. S Ensembj^E áli představení naší původní opery Dýhový démon ve vegetariánské restauraci ve Slavičmě, kousel F,np1ish Archiv II ICestou ze zájezdu jsme se s Ondřejem Kyasem, autorem hudby podobně bezprostředního kontaktu mezi účinkujícím a obecenstvem, jaký se nám daří s operou. Vyslovil jsem obavu, že to patrně není možné dvě stě či dvě stě padesát lidí U většího obecenstva je potřeba už architektonicky strukturovaný prostor - a divadelní rampa (proscénium) sp( kontakt znemožní Totéž (a ještě hůř) udělá jakékoli amplifikování: mikrofon sice zprostředkuje hlas, ale „amputuje" tělo, ten základní rozměr,'. upínáme. Zkrátka větší shromáždění lidí než zhruba dvě stě už je vlastně dav a jeho mentalita je odlišná, neindividuální Když na velkých populí zpěvačka někomu z diváků podají ruku, zpívají přímo na něho nebo ho dokonce vytáhnou na pódium, nejde o totéž: je to jen výjev, epizoda, 1 kontakt s divákem V tu chvíli onen jednotlivec není, jeden z nás", ale jednotlivý vtip. V davu, jehož jsme součástí, už nemáme pocit, že totéž 1 každého. Ondřej k tomu dodal, že ovšem byl na koncertě jisté altenrativní kapely, která hraje hudbu spíše reflexivního, niterného charakteru, a třebaže b tisíc lidí, přesto tam jakési úzké, jednotlivé spojení mezi zpěvákem a posluchačem bylo - právě skrze onu píseň. To byl ten komunikační kanál umožňoval a uskutečňoval Debata ovšem vedla ještě dáL Na rockovém koncertě posluchač slyší hudbu jinak než na koncertě klasickém, alespoň z jisté části. Na koncerty populární hudby (a dovolím i výrazů použít tento pojem) se ovšem nechodí jen poslouchat, ale také setkat se naživo s těmi, které člověk úzce zná z vlastního poslechu. Jde t Zároveň ale nejde o novou hudbu: na koncertě chceme slyšet hlavně staré a známé kusy, ty nové si naopak rádi chceme naposlouchat doma, \ jsme kvůli setkání a jakémusi potvrzovacímu rituálu, onomu sociálnímu prožití toho, co známe z vlastního mtimního poslechu. Naživo se pak int varfrování- laškují s naším zažitým poslechem Na klasickém koncertě se může dít něco podobného: když dává filharmonie notorické Mozartovy nebo Beethovenovy symfonie a další evergr poslucháčske potvrzovací rituály, které se budou proměňovat výkonem a interpretací Naopak nové a málo známé skladby mají na koncertě z akustiku. (Do toho si dovolím nebrousit.) Podobný potvrzovací rituál probíhá i u většiny operních představení běžného operního provozu-toh jukeboxu, který obehrává známé kusy. Jedinou novotou pak bývá interpretace a vůbec inscenace, a inscenátori a interpreti tak mají vlastně jec se na vžitý mýtus toho kterého operního titulu a kromě zdolání interpretačně jistě náročného díla už jen odměřit, jak troufalé může být inscenač: známější titul, tím to může být troufalejší Mladý režisér si ještě může dovolit troufalost i u méně známých titulů. (Ty ostatně bývají svěřovány m nejde o tak velký kulturní risk a navíc velké tituly dělávají ti zavedení nebo hosté zavedení v jiných žánrech, uměních či stylech.) 26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus ve sluchátkách) naslouchá oblíbené hudbě. Není toto ostatně i případ prožívání velkých emocí v romantické opeře v dnešních provedeních? Vykalkulovaný patos Pucciniho oper toto od ve své ulitě a naslouchat oné dojemné hudbě v obdivu k její působivosti (tedy připomínkou toho, co působí na ostatní desetitisíce posluchačů, pěveckým výkonům - v onom potvrzovacím rituálu, v účasterotví m kulturním orákulu, které velká opera dnes představuje. Jaký je v tu chvíli čbvěka k člověku - tedy ono privilegium, které má jen a pouze hudební a divadelní umění, a žádné jiné - to je otázka jiná. Mé zkušenosti jsov příliš životný. Velký operní teoretik a kritik Joseph Kerman to nazývá morbiditou opery. Profesionálové-profesionálové, profesionálové na zapřenou a Blaničtí muzikanti Můj kolega, profesionální sbormistr, mi nedávno napsal po svém koncertě: ,$boristům vždy zdůrazňuji, aby hlavně nedělali umění - od toho jsi žádný velký umělec... Jakkoliv to zní jako klišé, je pro mě důležité, aby to vypadalo přirozeně a normálně. Patos rád přenechám profesionálůr hudebník. Není v tom paradox? Jako by existovaly mezi profesbnátóni hudebníky dvě kasty: profesionábvé-profesionábvé a profesionálové rozhovoru mezi námi nešb o kvalitu umění (tedy opakuji, že nemluvím o umělecké úrovni), ab pouze o to, jak se u hudební produkce cítí čbvš posluchač. Na koncertě, o kterém jsme vedli řeč, jsem ocenil právě dobré prostředí, jakousi kornunitní, neokázabu atmosféru - možná ne tak dnešní obvyklé profesionální-profesbnální cyber-akce, ab o to větší společenský zážitek. Jako by se měb řfct, že kdo neumí dělat dobré pros uměbcké pózy - ostatně je to snadné a účinné. Bohužel se v tom už skoro nikdo necítí dobře, takže je o cesta morbidní Profesbnábvé tak pi ničí obecenstvo, a hudební profesionál na zapřenou (náš profesionál paradoxní) degeneruje v očích veřejnosti na koníčkáře, kterého „to přece hudbě. Tedy: pokud tě to baví, jsi amatér (amateur - milovník). Pokud jsi profi, musíš to dávat patřičně najevo. Musí to být vášeň a patos na izolace a ústavní péče pak tohoto profesbnála-pózisty zachraňuje status „uměbe". Skutečně není jiná cesta hudební profesionalizace než tato s Tyto úvahy se mohou zdát přitažené za vlasy, přehnané a fantasmagorické. Vycházím ovšem (bohužel) z vlastní každodenní zkušenosti. Jednot mladými hudebními a divadeMni profesionály - ať už jsou to uměki v praxi, čerstvě po absolutoriu nebo ještě na studiích. Zatímco naše hudec muzikanty, zpěváky i herce k sóbvé dráze, praxe je samozřejmě jiná. Metou není stát se obdivovaným a etablovaným virtuózem, zpěvákem n ona mýtická vize, v níž většina hudebního školství dnes probíhá - ab být profesionálním hudebníkem, zpěvákem či hercem, který nachází úplat exponovaných, prominentnfch pozicích, ab také v „běžnější' hudební praxi Velký psychobgbký tlak na mladé hudební profesbnáry je ovšem sobě i svému okolí právoplatnost svého místa a své profese, a zároveň u toho takříkajfc „nezblbnout". Od začínajícího hudebního profesbnála motorem jen samotná dispozice, tabnt - nebo jednoduše láska k hudbě - k etabbvanému hudebninu profesionábvi, který má své místo ve sp cesta dabká. Pouť mezi těmito dvěma póryje stresující a především psychicky velmi náročná. Škola i praxe tlačí mladé profesbnáry k sociálnímu odtržení a odchodu do uměbcké enklávy, toho zvláštně uzavřeného světa, který se může z\ a neván co ještě, je ab především nezdravě vydělený, a to je jeho hlavní rys. Postupujfcí uměbcká profesionalizace umělce vyděbje ze spolei žádnou vhodnou alternativa Mezi mladými hudebními profesionály tak existuje často nevyslovená, ale nějak toužená a pozoruhodná báje, kter; ,J3bničtí muzikanti". Je to vize hudebníka, který je uměbcky výborný, ab hraje takříkajfc pro formální Ľdi": je důstojně honorován (ne nutně 1 zaprodávat hudebninu byznysu a především je v bezprostředním kontaktu s oceněním svého poskytovaného umění, a tedy má své místo ve v Jinými sbvy, kvalita bez okázabsti a pro lidi. 26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus ISamozřejmě se na této báji projevuje vlastní nedostatek přfležito naplnění Zároveň se na tom projevuje i to, co je základním kamenem úrazu převládajícího přístupu k profesní odbornosti, a to je rozlučka (dis povědomím a specializací Umělec může imponovat svou uměleckou profesí svým sousedům, spolužákům a přátelům z dětství dokonce i častc ovšem zároveň dnes i zdegenerovaným nástrojem, jak zajistit umělci výlučnost chtěnou i nechtěnou. Tak se stalo, že v mém blízkém okolí vzdě příbuzné - asi pět tet po absolutoriu, v době už slušné umělecké kariéry - položila otázku, jak dlouho ještě bude umělkyní Že to byla otázka n byla nevědomky zároveň i otázka na rozloučenou. Umělecká profese je velni často překážkou k běžným mezilidským vztahům To bohužel platí stejnou měrou nejen o umělcích všeho druhu, ale do jisté mfry i o akademicích a inteligenci A zcela v jiném smyslu a formě i o odpověď na otázku, jestli toto je jen návrat k primordiální formě naší společnosti, kdy byb dělení na trojí Hd: válečníky, duchovní a lid obecný, příliš velké: politici coby první lid, umělci a vědci jako druhý a lidé praxe" jako třetí (říkají si obyčejní lidi"). O tomto dělení se dnes příliš ne kultury: ono se žije. Výjimek je samozřejmě velmi mnoho, zaplaťbůh. Blaničtí muzikanti jsou zároveň bájí po onom mezilidském kontaktu a zprostředkování či sblížení, o kterém pojednává tato úvaha od samého p uznání veškerého úsilí kultivace, cvičení, vzdělání a dalších osobních investic, které na sebe jho talentu a umění jako mezilidského aktu obdar Ona přetrvávající rozlučka mezi uměním a všedním životem je patologická - katapultovat umělce sociologicky na orbit mezi nižší souhvězdí shc tomu, kdy se živé umění zplošťuje na proud zvuku z reproduktoru - to jsou řešení sice běžná, lákavá a účinná (protože to je snadno zpeněžitel srozumitelné). Tato tendence jde zcela dokonale protijedinečné kulturní komoditě živé kultury, a tou je kultivace mezilidského setkávání a o společném, komunitním zážitku, který je doznaný a sdílený. Rezignovat na něj znamená otevírat dveře bující morbiditě. Text byl napsán pro portál Opera Plus 26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus To se ni lib! Buďte první mezi svými přáteli, kterým se to libí. Napsat komentář Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni: Uživatelské jméno / Přezdívka Heslo □ Pamatovat si mě Přihlásit se Před prvrán přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat: Uživatelské jméno / Přezdívka Email Hesb vám bude automaticky zasláno emailem Váš email nebude zveřejněn. V případě dotazů nás prosím kontaktujte na adrese infofgioperaplus.cz [ Registrovat čtvrtek 26.1.2012 Výročí 26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus 26.1.1981 se narodil venezuelský dirigent Gustavo DUDAMEL Nejnovější komentáře • wednesday: Dobry den, na koncerte jsem byla a dovoluji si nesouhlasit s kritikou, oba muzikanti byli skveli a... • Motasek: Netřeba čekat na nahrávky! Dnes večer hraje Symfonický orchestr hL m Prahy Berliozovy Letní noci ÍLes... • martinp: Sukces je úspěch..:-to kvalitě to moc nevypovídá., takže znovu LrTo je blbý, to se bude líbit!" • rormiev: V této souvislosti mi připadá zajímavé, že Divadélky označily ten „blbý a plytký' Čarokraj za... • V.T. Slajer: Kdo se na Berliozovy 'Les nuits ďété' do Prahy nedostal i pres 3 možnosti, není vse... • Ares: Jestli pan Ondřej Černý neví o prohlášeních svého tiskového mluvčího, článcích v LN a na Operapkis. tak je mimo.. • J.M.:Upozorňte na to ředitele Odřeje Černého, je to sám bývalý kritik, redaktor SADu a člen výboru pražského... • pistalka: V Narodnim divadle Praha se zastavil cas někde v 80.1etech minulého stoletL Tam si kazdy v teplickú žije... • J.M.: Požadavek zaslání dokumentace předchozí kritické činnosti tak zase neobvyklý není, požaduje je to na př.... • Johanka: Rozhlasový přenos opery Věc Makropulos byl úžasný Klobouk dolů před výkony všech umělců.zvláště pak... Přečetli jsme • O připojení Státní opery k Národnímu divadlu bude jednat tripartita Otázka sloučení Státní opery Praha (SOP) a Národního divadla (ND), kterým byla letos 1. ledna zahájena... rVfcel • Podepište nižší úvazek i mzdu, naléhá na sólistky Jihočeské divadlo • Šéfdirigent ND kritizuje platy i nástrojové vybavení hráčů • Poslanci ke změnám v Národním divadle a Státní opeře • První Carmen Magdaleny Kožené už za pár týdnů Soutěže 2 vstupenky - 11.2.2012 Rudolfinum Praha - recitál B.Giltburga (klavír) 26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus 2 vstupenky na koncert Pražského filharmonického sboru - 14.2.2012 - Lichtenštejnský palác Praha Výherci soutěží 2 vstupenky na koncert FOK dne 27.1.2012 získává Eva Kolářová. správná odpověď: Mezzosopranistka Elena Zhidková je ruské národnosti. 2 vstupenky na koncert Ingolfa Wundera 21.1.2012 v pražském Rudolfinu získává Michal Augustin. správná odpověď: Ingolf Wunder získal 2.cenu Chopinovské soutěže 2010, ve svých 25 letech. 26.1.12 Morbidita hudby a opery (2) | OperaPlus Oper PÍU j Opera Plus na Facebooku To se rri líbí Toh se ván líbí. Opera Plus se líbí 876 lidem Jana Lucie O ndřej Martin Josef Ondřej Hana Marie Vladimír Martin Matouš Jan Aleš Lucka Robert Plugin pro sociální síť Facebook Opera Phis in your language Vyberte jazyk | T Impressum Veškerá práva vyhrazena. PublikovánĹ šffení a jakékoli další užití obsahu Opery Plus je možné jen s výslovným písemným souhlasem redakce. infb@,operaplus.cz Mapa stránek Aktuální přehled stránek Pravidla diskuze Komentáře čtenářů nevyjadřují stanovisko autorů článků ani redakce. Do diskuze čtenářů smějí přispívat jen registrovaní uživatelé Opery Plus. pravidel Návštěvní kniha Své vzkazy ostatním čtenářům i redakci a také nekomerční soukromé inzeráty můžete po zaregistrování psát zde. Pro jejich vkládání i registrac pro diskuzi Spolupracujte s námi V případě zájmu o autorskou, mediální či jakoukoli jinou formu spolupráce s nárri stejně jako o inzerci na Opeře Plus nás neváhejte kontakto Partneři Děkujeme za spolupráci důvěru a podpora Podpořte nás Internetový portál Opera Plus je projektem neziskovým Při zajišťování jeho provozu proto musíme spoléhat výhradně na soukromé zdroje. Počet návštěv 1284728 Prohlášení o soukromí | UžMní služeb Copyright 2009-2010-2011-2012 - OperaPlus. Všechna práva vyhrazena.