V originále
Stať tematizuje vztah dostupnosti a podmínek bydlení mladých rodin s genderovou strukturou společnosti a její reprodukcí. Konceptuální část analýzy odhalila jen velmi omezenou pozornost věnovanou fenoménu bydlení v souvislosti s genderovými vztahy, a to jak v anglosaském tak českém sociálněvědném kontextu. V empirické části text zachycuje výseč osudů 26ti mladých rodin z Brna a okolí zhruba pět let poté, co se jim narodilo první dítě. Text nabízí oblasti, kde lze v empirické praxi (podle výpovědí komunikačních partnerek a partnerů) odhalit rozpouštění genderově duálního světa a které naopak zůstávají jeho baštam, a to právě v souvislosti s bydlením. Ukazuje, že možnosti bydlení, spolu se společenským imperativem vlastnického bydlení naplňujícího požadavky komfortního prostoru i lokality, zasahují do škály voleb, které těmto rodinám zbývají k organizaci rodinného života, práce a péče, poměrně výrazně. Jejich životní cesty jsou přitom (také v současném nastavení státních sociálních politik) prezentovány jako silně privatizovaná, soukromá řešení. Jejich výsledkem je často kombinace vysoké zadluženosti (úvěry, hypotéky) s vysokými splátkami a izolace pečujícího rodiče, jehož bydlení "v přírodě" limituje v dostupnosti jak pracovních příležitostí tak zařízení péče o děti. Jde o okolnosti, jež se významně promítají do možností, jak péči a práci (nutnou navíc k umoření splátek) kombinovat. Deskriptivní informace obsažené v textu dokumentují některé změny v charakteristikách zkoumaných rodin, v rodinných životních drahách tohoto specifického vzorku rodin. A to od dřívějších fází výzkumu zaznamenávajících jejich společný život a vyjednávání o tomto uspořádání, včetně jeho vývoje od stadia představ (zachycených v první fázi výzkumu v zimě 2005–6 ), prvních zkušeností (2. fáze výzkumu, letní období 2006) až po dnešní stav a jeho hodnocení partnerkami i partnery (3. fáze výzkumu – léto 2010) s výhledem do budoucna.
Anglicky
The article problematizes a relationship between availability of housing possibilities and conditions of young families for attaining them in the context of a gendered social structure. Relatively little research attention has been paid so far to this phenomena using gender perspective as an analytical tool in social sciences; both nationally and internationally. The empirical part of the research article uses data from 26 interviews with young families from Brno and vicinity recorded roughly five years after their first child was born. The text reveals aspects of their lives, where gender is challenged as well as reproduced in relation to housing opportunities. The analysis reveals how individual as well as social imperatives concerning living conditions, e.g. towards ownership of the property, criteria of comfortable size and environment, seriously intervene and modify choices and everyday arrangements, work careers and care of the parent couples. Their destinies (despite the context of recent state housing policies) are presented in the interviews as highly privatized, individual solutions. A result of the chosen housing strategy is often a combination of big debts (loans, mortgages) with high repayment ratios, and an isolation of the parent in caring status in the "friendly environment" living that is far from convenient commuting distance, job options for the caring parent or day care/schooling opportunities for children. These factors seriously limit arrangements for harmonisation of care and work and enforce traditional gender relations. The descriptive information in the text documents some trends relevant for the young families in the study, grasped since the early phases of this longitudinal research (their first pregnancy in the winter of 2005–6 ), through experiences and adaptation to parenthood (summer of 2006) until the summer 2010 when the particularly analysed interviews were collected (envisioning a follow-up study again).