Kapitola představuje moderní pojetí gramotnosti a představuje koncept funkční gramotnosti. Je prvotním úkolem základní školy vychovat co nejvíce jedinců, které bude moci dospělá společnost považovat za funkčně gramotné. Funkčně gramotný člověk je schopný a ochotný zapojit se do života společnosti a přispívat k jejímu dalšímu rozvoji, a v případě potřeby se přizpůsobit novým podmínkám (např. při ztrátě zaměstnání). Jedinec již v dnešní době nevystačí s izolovanými poznatky, které se dobře naučil nazpaměť, pokud je neumí funkčně využít pro své potřeby. Z toho plyne, že rozvoj funkční gramotnosti je dlouhodobým úkolem vzdělávacích institucí. Vzdělávání na 1. stupni směřuje k tomu, aby byly u všech žáků položeny základy počáteční gramotnosti ve všech oblastech, na kterých budou dále stavět učitelé 2. stupně (a žáci sami). Je alarmující, že výsledky výzkumu PISA ukazují, že téměř 20 % českých patnáctiletých žáků (absolventů povinné školní docházky) nedosahuje ani první (základní) úrovně funkční gramotnosti a je tedy možné považovat je za funkčně negramotné.