Prolific Faltering in F. X. Svoboda‘s Prose and Its International Context

POSPÍŠIL, Ivo. Prolific Faltering in F. X. Svoboda‘s Prose and Its International Context. Revue des Études Slaves. Paris, 2011, roč. 82, č. 3, s. 413-433. ISSN 0080-2557. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.3406/slave.2011.8107.

Základní údaje

• Originální název: Prolific Faltering in F. X. Svoboda‘s Prose and Its International Context
• Název česky: Plodné znejistění v próze F. X. Svobody a její mezinárodní kontext
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Revue des Études Slaves, Paris, 2011, 0080-2557.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Francie
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/11:00056145
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.3406/slave.2011.8107
• Klíčová slova anglicky: Prolific faltering ambivalence chronicle conservative and modernist tendencies emblem of Prague hidden potentials
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

The author of the present article deals with the early prose work of the Czech writer F. X. Svoboda (1860-1943) standing on the boundary between realism and modernism, between conservative, retrograde tendencies and artistic innovations. His genre orientation on the chronicle reminds us of the similar tendencies in various European literatures including Slavonic, German, English and Scandinavian. On the other hand, he absorbed new psychological trends from late realist creations, sometimes he even returns to pre-romantic, sentimentalist structures. From this standpoint he represents the core of the Czech literature of his time with the permeation of different literary currents compared with the miracle of classical Russian literature which has stood close to West-European cultural area since the era of Peter the Great. The emblematic function of Prague and of the Czech village together with the depiction of complicated neurasthenic characters linked with the Czech 19th-century national revival and the modern orientation on more or less decadent social moods with the accentuation of sexual motifs make Svoboda’s early chronicles The Florescence (Rozkvět, 1898) and The River (Řeka, 1903-1905) a model example of the contradictory situation of the Czech literature of that time and the hidden, but promising artistic potentials.

Anotace česky

Autor přítomného článku se zabývá ranými prózami českého spisovatele F. X. Svobody (1860-1943), jež stojí na pomezí mezi realismem a modernismem, mezi konzervativními, retrográdními tendencemi a uměleckými inovacemi. Jeho žánrová orientace na kroniku nám připomíná podobné tendence v různých evropských literaturách včetně slovanských, německé, anglické a skandinávských. Na druhé straně absorboval psychologické směry z pozdních realistických výtvorů, někdy se vrací k preromantickým, sentimentalistickým strukturám. Z tohoto hlediska představuje jádro české literatury jeho doby s prolínáním různých literárních směrů srovnávaných se zázrakem klasické ruské literatury, jež stála blízko západoevropského kulturního areálu od doby Petra Velikého. Emblematická funkce Prahy a českého venkova spolu s popisem složitých neurastenických postav spjatých s českým národním obrozením 19. století a modernistickou orientací na víceméně dekadentní společenské nálady se zdůrazněním sexuálních motivů činí ze Svobodových raných kronik Rozkvět (1898) a Řeka (1903-1905) modelový příklad protikladné situace v české literáte té doby a jejího skrytého, leč slibného uměleckého potenciálu.