Analýza mutací BCR-ABL u CML pacientů rezistentních k imatinibu umožňuje poskytnout „terapii šitou na míru“

ŠŤASTNÝ, M., K. MACHOVÁ POLÁKOVÁ, H. KLAMOVÁ, Daniela ŽÁČKOVÁ, J. VOGLOVÁ, M. KARAS, J. MORAVCOVÁ and E. FABER. Analýza mutací BCR-ABL u CML pacientů rezistentních k imatinibu umožňuje poskytnout „terapii šitou na míru“. Transfuze a hematologie dnes. 2010, vol. 16, No 1, p. 47-54.

Basic information

• Original name: Analýza mutací BCR-ABL u CML pacientů rezistentních k imatinibu umožňuje poskytnout „terapii šitou na míru“
• Authors: ŠŤASTNÝ, M., K. MACHOVÁ POLÁKOVÁ, H. KLAMOVÁ, Daniela ŽÁČKOVÁ, J. VOGLOVÁ, M. KARAS, J. MORAVCOVÁ and E. FABER.
• Edition: Transfuze a hematologie dnes, 2010.

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
• Country of publisher: United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Organization unit: Faculty of Medicine
• Keywords (in Czech): chronická myeloidní leukemie; tyrosinkinázové inhibitory; imatinib; dasatinib; nilotinib; BCR-ABL mutace; rezistence k imatinibu; terapie šitá na míru
• Tags: Reviewed

Abstract

Chronická myeloidní leukemie (CML) se stává chorobou, jejíž léčba je typickým příkladem terapie šité na míru. Přestože léčba imatinibem v první linii CML představovala obrovský průlom v léčbě této choroby, ukazuje se, že 25-35 % pacientů potřebuje v průběhu 5 let změnu terapie z důvodu intolerance či selhání léčby. Nejčastějším mechanismem zodpovědným za rezistenci k imatinibu u pacientů s CML je rozvoj mutací v BCR-ABL kinázové doméně. Tyto mutace vyvolávají různou míru rezistence k imatinibu a zatímco některé mohou reagovat na zvýšení dávky imatinibu (M351T), jiné jsou rezistentní k nilotinibu (mutace v P-smyčce, F359C/V) a další vykazují zvýšenou míru rezistence k dasatinibu (F317L/V a V299L). Toto přehledné sdělení se věnuje pouze klinicky nejdůležitějším mutacím v 15 aminokyselinových zbytcích, kde se vyskytuje více než 85 % všech mutací. Ukazuje se, že pokroky v molekulárních metodách umožňují porozumět lépe podstatě choroby, zvážit prospěch a riziko terapie, individualizovat terapeutický přístup a přizpůsobit léčbu CML včas tak, aby se minimalizovalo riziko progrese CML do pokročilých fází.