JAK A PROČ VZNIKLY STANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Zora Syslová V posledním roce se často hovoří o standardech předškolního vzdělávání. To vyvolává řadu otázek, z nichž nejdůležitější je: Jakou roli mají sehrát standardy z hlediska naplňování cílů kurikulární reformy a cílů předškolního vzdělávání? V základním vzdělávání mají mít standardy roli evaluační. O tomto kroku se odborníci vyjadřují souhlasně, neboť aktuálně realizovaná reforma doposud postrádala nástroje pro ověřování kvality a efektivity vzdělávání. Jakési normy očekávaných výkonů žáků školy potřebují pro vnitřní evaluaci školy, ale i pro vlastní výuku. Východiska tvorby standardů a jejich první verze Původní materiál „Návrh standardů předškolního vzdělávání“ vytvořila skupina pracovnic Výzkumného ústavu pedagogického, České školní inspekce, Pedagogické fakulty UK v Praze, střední pedagogické školy a zástupkyně ze školní praxe v období únor – březen 2011. Jejich cílem, stanoveným ministrem školství, bylo rozpracovat do konkrétních indikátorů jednotlivé očekávané výstupy vzdělávacích oblastí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Standardy měly podobu výstupního standardu a měly formulovat „nejdůležitější věku přiměřené požadavky, jejichž naplněním by mělo být završeno předškolní vzdělávání. Protože předškolní vzdělávání je v ČR nepovinné, není ani povinností dětí jej bezezbytku naplnit.“1 Pojem výstupní standard byl dále v textu zpřesněn informací, že má plnit funkci orientační a nelze jej tedy chápat ani jako standard evaluační, ani jako výkonový, neboť některé děti mohou naplnit požadavky RVP PV dříve, jiné později a „že tedy v době, kdy ukončují předškolní vzdělávání, některé většinu požadavků zvládnou spolehlivě, popř. je i překročí, jiné jich sotva dosáhnou. Nebyl tvořen se záměrem sjednotit výkony dětí, popř. testovat dovednosti předškolního dítěte či začínajícího školáka.“2 Z výše uvedeného lze vysledovat značně nekonzistentní vysvětlení, k čemu mají standardy sloužit, ale také rozpor s definicí pojmu standard. Naprostý antagonismus však lze pozorovat zejména ve vztahu ke standardům základního vzdělávání. Tam je jejich postavení z hlediska kurikulární reformy (jako evaluačního nástroje) zřetelný. Současně se Standardy předškolního vzdělávání vzniklo, jako reakce na dotazy rodičů, tzv. „Desatero pro rodiče předškoláka“. Desatero by mělo rodičům poskytnout základní orientaci ve věcech výchovy a vzdělávání a ukázat jim, k jakým dovednostem by mělo být dítě v průběhu předškolního věku vedeno. Obsahuje následující položky: - dítě by mělo být dostatečně fyzicky zdatné a pohybově vyspělé, - mělo by být samostatné v sebeobsluze, - mělo by zvládat přiměřené jazykové a řečové dovednosti, - koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci, 1 Návrh standardů předškolního vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] 2 Návrh standardů předškolního vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] - mělo by být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy, - zvládat jednoduché logické, myšlenkové a početní operace, - mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a paměť, - mělo by být přiměřeně citově a sociálně vyspělé a samostatné, - být schopné vnímat přiměřené kulturní podněty, projevovat se v tvořivých činnostech - přiměřeně se orientovat ve svém prostředí. Diskuse ke standardům Tento dokument i „Návrh standardů předškolního vzdělávání“ byly dány v měsíci květnu 2011 (28. 4. – 28. 5. 2011) k diskusi na portál www.rvp.cz. Součástí diskuse byla také anketa, která zjišťovala, zda je předložený materiál srozumitelný, v praxi potřebný a zda může napomoci při naplňování očekávaných výstupů RVP PV. Výstupy přinesly velmi rozporuplné názory. Statistické výsledky ankety, na niž odpovědělo 170 respondentů, se přiklánějí k tomu, že předkládaný materiál může být v praxi přínosný. Diskusní příspěvky v počtu 95 ukazují spíše na nepotřebnost standardů. Návštěvy v diskusním fóru v počtu přes 10 tisíc ukazují na velký zájem o toto téma, přestože vlastní diskusní příspěvky, ale i odpovědi na anketní otázku nebyly příliš početné. V diskusi se nejčastěji objevovaly následující připomínky: - Proč by tu nemohl být trochu konkrétnější materiál, který napoví mladé učitelce v jakém tónovém rozsahu naučit děti písničku, co zařazovat do cvičení dětí, v jaké početním oboru se pohybovat atd. Vím, že pro zkušené učitelky je to asi zbytečné (mají to z praxe), ale stále tu vidím užitečnost standardů. (Michaela Gondeková) - Je vůbec nutné formulovat standardy předškolního vzdělávání, jestliže je již závazný dokument RVP a z něho vycházející a v souladu ŠVP, kde jsou konkretizovány všechny očekávané výstupy? Hrozí zde riziko striktního dodržování těchto standardů a kde je tedy individualita každého dítěte??? Bude respektováno jeho osobní tempo, styly učení, schopnosti a možnosti? Vypadá to jako návrat od osobnostně orientované výchovy k výchově jednotné. Myslím, že samotné standardy nemohou zlepšit kvalitu a úroveň předškolního vzdělávání. (Ivana Urbánková) - Pokud obecně platí, že standardy jsou základem pro zjišťování výsledků vzdělávání, musí se slovo standard používat ve stejném významu jak pro základní, tak i pro předškolní vzdělávání. Z tohoto hlediska jsou zde publikované informace o standardech PV jen takové obezličky, které se snaží vysvětlit, že budeme mít standardy PV, které žádnými standardy nebudou. (Vladimír Václavík) - Standard znamená normu, měřítko, správnou míru, něco obvyklého, očekávaného, přiměřeného. Pro primární vzdělávání za určitých podmínek ano, ale pro preprimární vzdělávání píši ne. Já osobně jsem pro drobné úpravy, respektive novelizaci v RVP PV, protože došlo za dobu praxe vytváření ŠVP v MŠ k určitým změnám. Jsem pro ujednocení některých pojmů, které se v odborné literatuře vysvětlují odlišně a učitelky tápou. Jsem pro vytvoření dalších pomocných dokumentů, nejen pro začínající učitelky MŠ, jak bylo uvedeno v předchozích příspěvcích. (Petra Rosová) - Pokud se standardy stanou povinnými a bude kontrolované plnění indikátorů jako závazné normy (např. testováním předškolního vzdělávání apod.) hrozí riziko příprav a nácvik dětí s návodným drilem rozvoje jejich schopností, který si bohužel ještě některé z nás pamatují a i dnes může hrozit riziko, že by tento dril mohl vzniknout za účelem uspět jako instituce - MŠ při hodnocení kvality školy. (Vladimíra Hornáčková) - Myslím si, že navrhované standardy by mohly spíše sloužit něco jako manuál pro práci učitelky v MŠ, nikoli jako závazná norma. Souhlasím, že by to mohlo pomoci začínajícím učitelkám. Ale nejen jim, ze zkušenosti vím, že takovou pomoc potřebují také letité praktičky, které mají už jen pár let do důchodu a stále se špatně orientují v textu RVP PV. (Vladimíra Dobrovolná) Z řad odborníků3 se objevily připomínky k tomu, že předkládaný materiál byl zpracován ve velmi krátkém časovém úseku vzhledem k jeho závažnosti, nebyly definovány jeho cíle, ani smysl. Materiál nevychází ze systémového a koncepčního rámce vzdělávání v návaznosti na kurikulární dokumenty. Zaznělo také upozornění, že by mohlo dojít ke zpochybnění celého RVP PV, neboť takto rozpracované výstupy by mohly nasměrovat práci učitelek zpět k předmětnému modelu (výchovným složkám) známým z Programu výchovně vzdělávací práce pro jesle a mateřské školy (1984) a odklonit je od osobnostního modelu prezentovaném v RVP PV. Současná podoba standardů předškolního vzdělávání Další verze, na které pracoval zcela nový tým v obdobně krátkém časovém úseku však nejen, že nepřinesla odpověď na původní otázky, ale naopak, rozšířila je o další. Například proč materiál zpracovával zcela nový tým posílený především o zástupkyně z praxe, čímž se velmi snížila různorodost a odbornost pracovní skupiny? Z původního týmu nezůstala ani jedna členka. Zachováno bylo zastoupení organizací VÚP, ČŠI a tyto organizace byly posíleny o zástupkyni z Národního institutu pro další vzdělávání. Pedagogické fakulty a střední pedagogické školy byly z tvorby vyloučeny. V současné době práce na standardech skončila a proběhlo jejich odborné posouzení. Nová verze je již v úvodu označena jako „metodická pomoc na cestě k naplňování vzdělávacích cílů stanovených v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání“ s tím, že „text obsahuje očekávané výstupy z RVP PV rozvedené do konkrétnější podoby.“4 Tzv. konkrétnější podoba má učitelům sloužit jako metodická pomoc k tomu, aby mohli plánovat adekvátnější činnosti vzhledem k dosahování očekávaných výstupů. Tvůrkyně se domnívají, že bude pro učitele snazší "nalézt a stanovit v rámci integrovaných bloků vzdělávací nabídku, která je pro naplnění očekávaných výstupů smysluplná a účelná.“5 Materiál již není označován „Standardy předškolního vzdělávání“, ale nazývá se „Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované“. Dále se z něj můžeme dočíst, že konkretizované výstupy jsou formulovány v optimální úrovni, měly by tedy být pro většinu dětí na konci předškolního období dosažitelné. Konkretizace probíhá, stejně jako v původním návrhu, v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí. Kromě metodické 3 Stanovisko zástupců PdF garantujících obor Učitelství pro MŠ a Pedagogiku předškolního věku v České republice ke „Standardům předškolního vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] 4 Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované, nezveřejněný materiál MŠMT. 5 Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované, nezveřejněný materiál MŠMT. pomoci učitelům není specifikováno, jakým způsobem bude s materiálem dále nakládáno. O „účelnosti“ materiálu se můžeme dovědět z médií. Ta prozrazují, že „standardy budou povinné a předškolní třída je bude prokazovat vždy před prázdninami (před nástupem do školy). Ve druhé polovině letošního roku proběhne testování těchto pravidel a ostrá verze začne již příští rok. Zatím však ještě není jasné, kdo a jakou formou bude děti testovat, zřejmě by to měla být školní inspekce. Dále se objevuje otázka, zda budou tyto standardy prospěšné. Do základní školy totiž musí nastoupit každé šestileté dítě bez ohledu na to, jaké splňuje standardy.“6 S tím vyvstává další polemika: Proč je současná metodická podpora mateřským školám nedostačující a proč je nutná další pomoc (avízovaná v úvodu nové verze)? VÚP vytvořilo několik metodických příruček – například „Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy“, „Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy“, „Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV“. Poslední zmíněný metodický materiál je obdobou tzv. standardů, neboť rozpracovává očekávané výstupy do tzv. vývojových řad. Což je, jinak řečeno, konkretizování vývoje dovedností dětí obsažených v jednotlivých výstupech. Navíc je cenným vodítkem pro pozorování dětí a může pomoci učitelům mateřských škol naučit se vnímat, přijímat je s jejich odlišnostmi a plánovat pro ně skutečný individuální a osobnostní rozvoj. Při analýze jednotlivých konkrétně rozpracovaných výstupů je nutné upozornit na další rizika, která s sebou některé formulace přinášejí. Vyjádření odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc) nemůže učitelce pomoci s tím JAK organizovat vzdělávání a JAKÉ činnosti připravovat, jak je uvedeno v úvodu materiálu. Další příklady „konkrétně rozpracovaných výstupů“ např. postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly nebo přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů navozují dříve uplatňované analytické pojetí předškolního vzdělávání a nemohou dostatečně vést k „činnostním“ výstupům, jak požaduje RVP PV. Příklad rozpracovaného očekávaného výstupu 2.1.16. Rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci do následujících konkrétních ukazatelů: - rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení) - pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, atd.) - rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena) zpochybňuje schopnosti odborného pedagogického úsudku učitelů mateřských škol. Prezentované dovednosti v obou dokumentech se v zásadě neliší od toho, co by mělo dítě zvládat z hlediska vývojových možností a školní zralosti. Tyto znalosti a 6 Šmejkalová, L. MŠMT připravuje nové standardy předškolního vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] dovednosti jsou obsahem mnohých psychologických publikací (např. Příhoda, 1964; Langmeier, Krejčířová, 1998). Našli bychom je také v Programu výchovně vzdělávací práce pro jesle a mateřské školy (1984, s. 75 – 211). Současné vzdělávání (RVP PV) však klade mnohem větší důraz na podporu pozitivního sebepojetí dítěte, rozvoj jeho samostatnosti a dovednosti řešit problémy a rozvoj sociálních dovedností spojených s životem v demokratické a pluralitní společnosti (respekt, tolerance apod.). Ty ovšem v předkládaném „desateru“ zcela chybí a ve standardech jejich prioritní místo ve vzdělávání zaniká. K zamyšlení je způsob distribuce „Desatera rodiče předškoláka“ do rodin a jeho efektivita ve vztahu k ekonomickým nákladům. Kolem tvorby standardů vyvstalo množství otázek týkajících se celkového rámce, v němž tento dokument vznikal, jeho implementační strategie, ovlivnění práce učitelů mateřských škol, míry závaznosti tohoto materiálu, pohledu ČŠI apod. Změněný název druhé verze, který opouští označení „standardy“ a jeho nové pojetí metodického materiálu, vzbuzuje dojem, že tvůrci reagovali na diskusní příspěvky. Z definice pojmu „metodický“ však vyplývá, že by mělo jít o souhrn doporučení či pracovní postupy a praktiky. To však tento materiál neobsahuje. Dokument „Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované“ se ve světle výše zmíněných argumentů jeví jako formálně vytvořený materiál, který nemá opodstatnění a jeho účel není v souladu s jeho obsahem. Nejbližší budoucnost standardů Také další kroky spojené s pilotováním tohoto dokumentu nejsou zcela průhledné. 29. listopadu 2011 proběhl seminář ke standardům předškolního vzdělávání. Jak uvedla paní Kolínská (referentka MŠMT pro předškolní vzdělávání) na konferenci 16. listopadu 2011 „pozvánka byla vyvěšena na webových stránkách MŠMT a mohl se jí zúčastnit, kdo chtěl“. Dále uvedla, že právě na tomto semináři budou vybrány na základě dobrovolné účasti školy k pilotáži. Zvláštní je, že některým žádostem o účast na semináři však nebylo vyhověno s tím, že je určený pouze pro pilotní školy, tedy školy, které budou standardy ověřovat ve svých mateřských školách. Celý postup tvorby i jeho pilotování postupuje nejen velmi rychlou, ale také netransparentní cestou. Dalo by se také říci, že nabídka „standardů“ jako pomoc mateřským školám ze strany MŠMT jen nahrazuje či kompenzuje to, čeho se mateřským školám v České republice nedostává. Pro tak náročnou činnost, jakou vzdělávání dětí předškolního věku představuje, nebylo doposud uzákoněno vysokoškolské vzdělávání pro učitele mateřských škol. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků nenabízí semináře, které by pomohly učitelům s pochopením kurikulární reformy a s podporou změn v práci mateřských škol. V oblasti výzkumu stát vykazuje velmi nízký zájem o tento stupeň vzdělávání. Úroveň a problémy předškolního vzdělávání jsou pouze předmětem výročních zpráv ČŠI, ale nebyly předmětem žádného ucelenějšího výzkumu, který by přinesl odpověď na otázku Jak učitelé mateřských škol zvládli implementaci RVP PV do praxe? S jakými problémy se potýká praxe předškolního vzdělávání?... Dostupná „výzkumná zjištění jsou především individuálními výzkumy, realizovanými zpravidla bez finanční podpory státu, které přinášejí izolovaná data lokálního významu bez možnosti zobecňování“.7 Vysokoškolské vzdělání předškolních pedagogů a výsledky výzkumů by mohly výrazně posílit kvalitu předškolního vzdělávání a zvýšit také jeho efektivitu. Na základě výzkumu by mohla vzniknout tak potřebná teorie výchovy či didaktika předškolního vzdělávání. To by mohlo zajisté mnohem více pomoci učitelům v tom CO a JAK rozvíjet u dětí předškolního věku vzhledem k cílům kurikulární reformy (což byly požadavky, které zaznívaly v diskusním fóru nejčastěji). Nelze se tedy divit, že absolventky semináře se s ochotou a nadšením pouštějí do ověřování tzv. standardů. V České republice chybí metodický materiál, který by usnadnil a lépe pomohl pochopit kurikulární reformu a důsledněji směřoval pedagogickou praxi k osobnostnímu pojetí předškolního vzdělávání. Pokud je tedy školám nabídnut materiál, který se podobá tomu, co znají a v čem jsou si jisté, což je Program výchovné práce včetně časově tématických plánů, nelze se divit, že jej považují za pomoc. Zcela jistě by byl mnohem vhodnějším pomocníkem materiál určený k vyhodnocování výsledků předškolního vzdělávání v rámci vlastního hodnocení školy. Ten by však musel obsahovat indikátory projevů chování dítěte, ze kterých by bylo zřejmé (a hodnotitelné), co se dítě naučilo, co si skutečně z mateřské školy odneslo. Muselo by ovšem jít o popisné výroky, na jejichž základě lze vyhodnotit pozorovatelné projevy chování dětí vztahující se k dosaženým kompetencím.8 Společně s definováním kvality profese učitele by mohlo jít o skutečnou podporu a pomoc mateřským školám měnit zaběhnuté způsoby práce a tak zkvalitňovat předškolní vzdělávání. Pokládání základů osobnosti jedince v mateřské škole, na které další stupně vzdělávání navazují, je natolik závažným úkolem, že by představitelé školské politiky měli přijmout myšlenku, že bez vzdělaných předškolních pedagogů, nebude kvalita vzdělávání v mateřských školách (a následně na ostatních stupních) odpovídat současným požadavkům a cílům kurikulární reformy. Se zvýšením kvality tedy nemohou pomoci ani metodické příručky, ani zvýšení platu učitelů, ale pouze systémová změna v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Literatura 1. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha : Grada Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195-X 2. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha). Praha : MŠMT, 2001. ISBN 80-211-0372-8 3. Návrh standardů předškolního vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] 4. Program výchovně vzdělávací práce pro jesle a mateřské školy. Praha : SPN, 1984. 5. PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky, 1.díl. 4. vydání. Praha : SPN, 1964. 6. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Věstník MŠMT, sešit 2, Ročník LXI, únor 2005. 7 SYSLOVÁ, Z., NAJVAROVÁ, V. Analýza témat pedagogického výzkumu zaměřeného na předškolní vzdělávání v České republice od roku 2000. Prezentace na konferenci Místo vzdělávání v současné společnosti: PARADIGMATA – IDEJE – REALIZACE. Praha, 2011 8 Obdobný materiál vznikl v dílně Programu podpory zdraví v mateřských školách a bude prezentován v připravované publikaci „Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání“ autorek Sedláčková, H., Syslová, Z., Štěpánková, L. v nakladatelství PdF MU v Brně. 7. SMOLÍKOVÁ, K. a kol. Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV. Metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy. Praha : VÚP, 2007. ISBN 978-80-87000-10-6 8. SMOLÍKOVÁ, K., a kol. Manuál k přípravě školního (třídního programu) mateřské školy. Praha : VÚP, 2005. ISBN 80-87000-01-3 9. SMOLÍKOVÁ, K., a kol. Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy. Praha : VÚP, 2006. ISBN 80-87000-04-8 10. Standardy pro základní vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] 11. Stanovisko zástupců PdF garantujících obor Učitelství pro MŠ a Pedagogiku předškolního věku v České republice ke „Standardům předškolního vzdělávání, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] 12. Stanovisko Rady APU k záměru ministra školství k plošného státního srovnávacího testování žáků ZŠ, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10-10] 13. SYSLOVÁ, Z., NAJVAROVÁ, V. Analýza témat pedagogického výzkumu zaměřeného na předškolní vzdělávání v České republice od roku 2000. Prezentace na konferenci Místo vzdělávání v současné společnosti: PARADIGMATA – IDEJE – REALIZACE. Praha, 2011. 14. Šmejkalová, L. MŠMT připravuje nové standardy předškolního vzdělávání. MŠMT, 2011 [online]. Dostupné na WWW: . [cit. 2011-10- 10] 15. Zákon č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání