V originále
Glomangiopericytom náleží mezi vzácné, hraničně a nízce maligní tumory měkkých tkání nosu a paranasálních dutin. Poprvé byl popsán v roce 1942, jako tumor vznikající z perikapilárních Zimmermanových pericytů. Hemangiopericytom představuje 1% ze všech tumorů cév a 3% ze všech tumorů měkkých tkání. Může vznikat v jakékoliv části těla, z toho 15-30% náleží právě výskytu v oblasti hlavy a krku. Glomangiopericytom vzniká nezávisle na pohlaví, ve všech věkových skupinách, s převahou v šesté a sedmé dekádě života.
Anglicky
Glomangiopericytoma belongs to category of borderline and low-malignant-potential soft-tissue tumors of the nose and paranasal sinuses. Hemangiopericytoma was first described by Stout & Murray in 1942, as tumour from specialized pericapillary pericytic cells of Zimmermann. Hemangiopericytoma represents 1% of all vascular tumours , 3% of all soft-tissue sarcomas. The frequency of incidence in the head and neck is estimated between 16% and 33% of all hemangiopericytomas occurring in various localizations. Glomangiopericytoma can occur in any age group, but the highest incidence is between fifth and seventh decade, with no sex predilection.