Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{986164, author = {Zeman, Tomáš and Králík, Miroslav}, article_location = {Brno}, article_number = {1}, keywords = {stature estimation; historical review; constant ratio methods; linear regression; organic correlation; anatomical methods}, language = {cze}, issn = {1804-6665}, journal = {Anthropologia Integra}, title = {Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu.}, url = {http://anthrop.sci.muni.cz/UserFiles/Clanky//2012/94_Historicky-prehled-principu-tvorby-metod-pro-odhad-vysky-postavy-cloveka-na-zaklade-skeletu.pdf}, volume = {3}, year = {2012} }
TY - JOUR ID - 986164 AU - Zeman, Tomáš - Králík, Miroslav PY - 2012 TI - Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu. JF - Anthropologia Integra VL - 3 IS - 1 SP - 7-22 EP - 7-22 PB - Masarykova univerzita - CERM SN - 18046665 KW - stature estimation KW - historical review KW - constant ratio methods KW - linear regression KW - organic correlation KW - anatomical methods UR - http://anthrop.sci.muni.cz/UserFiles/Clanky//2012/94_Historicky-prehled-principu-tvorby-metod-pro-odhad-vysky-postavy-cloveka-na-zaklade-skeletu.pdf N2 - Z historického přehledu principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu vyplývá, že lze vymezit čtyři základní skupiny metod: metody podílové, regresní, anatomické a metody organické korelace. Každá má svá specifika a úskalí, která bezprostředně vyplývají z jejich matematické konstrukce. Nejčastěji se k odhadu výšky postavy používají některé rozměry dlouhých kostí končetin. Bylo teoreticky prokázáno, že nejpřesnější možné odhady poskytují metody regresní, zejména když k odhadu využijeme kombinaci rozměrů z více kostí. Nutným předpokladem použití lineární regrese je však užití pouze těch rovnic, které byly vytvořeny na základě výběru z populace, z níž pochází i odhadovaný jedinec. V opačném případě, tj. pokud je lineární regrese použita pro odhad jedinců z populace jiné, může dojít k menšímu či většímu vychýlení odhadu v důsledku tzv. „regrese k průměru“. Metody organické korelace jsou méně náchylné k systematické chybě, jsou však také méně přesné. Lze je ale aplikovat na libovolnou populaci a pro jednotlivé případy z neznámé populace jsou nejpřesnější. Anatomické metody jsou aplikovatelné jen v případě dostatečně zachovaného skeletu. Jsou založeny na součtu výšek kostí skeletu, které se na výšce postavy přímo podílejí. Rozdíl mezi výškou postavy za života a součtem délek kostí skeletu od lebky po patní kost se pohybuje v řádu centimetrů a prostor pro chybu odhadu je tak malý. Ať už pak k odhadu výšky ze skeletu v rámci anatomické metody použijeme kterýkoliv ze tří výše uvedených matematických postupů, rozdíly mezi jimi pořízenými odhady jsou zanedbatelné a jejich rozlišování pozbývá smyslu. Celkově jsou tedy anatomické metody nejpřesnější a je třeba je doporučit, kdykoliv to stav zachování skeletu dovolí. ER -
ZEMAN, Tomáš and Miroslav KRÁLÍK. Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu. (A HISTORICAL REVIEW OF PRINCIPLES GUIDING THE FORMULATION OF METHODS FOR STATURE ESTIMATION BASED ON THE HUMAN SKELETON). \textit{Anthropologia Integra}. Brno: Masarykova univerzita - CERM, 2012, vol.~3, No~1, p.~7-22. ISSN~1804-6665.
|