V originále
Histopatologické odlišení pankreatického duktálního adenokarcinomu (PDA) a chronické pankreatitidy představuje jednu z nejsložitějších diferenciálních diagnóz v bioptické patologii, zejména při hodnocení malých biopsií a biopsií peroperačních. Řadou autorů byla stanovena prakticky využitelná morfologická kritéria umožňující účinnou diferenciální diagnostiku těchto lézí. Průkaz perineurální či vaskulární invaze je pro PDA jednoznačně diagnostický, ale v malých bioptických vzorcích nebývá tento znak obvykle zastižen, stejně jako přítomnost solitárních duktálních formací v tukové tkáni bez vazby k ostatním pankreatickým elementům či fibróze, které také podporují diagnózu PDA. Nepravidelná náhodná distribuce duktálních struktur, nepravidelné kontury duktů, tzv. ruptury duktů, zvětšená jádra, pleomorfie, hyperchromazie a mitózy představují rovněž nálezy podporující diagnózu PDA. Méně často je prokázána přítomnost konglomerátů více než 50 duktálních jednotek, aniž by byly přerušeny jinými pankreatickými strukturami, duktů v těsném sousedství arterioly, intraluminální buněčné debris a hyperchromatických rozinkovitých jader, tj. znaků, které rovněž podporují diagnózou PDA. Naopak, zachované lobulární uspořádání, přítomnost klastrů uniformních duktálních jednotek, hladké kontury duktů, dukty v zachovalém vztahu k perzistujícím acinárním strukturám i ostrůvkům endokrinního pankreatu a intraluminální přítomnost mukoproteinových zátek a kalcifikátů favorizují diagnózu benigního procesu před PDA. Kombinace prezentovaných kritérií a znaků by měla umožnit spolehlivou diferenciální diagnostiku invazivního pankreatického karcinomu a chronické pankreatitidy.
Anglicky
The histopathological distinction of pancreatic ductal adenocarcinoma (PDA) and chronic pancreatitis represents one of the most difficult differential diagnosis in surgical pathology, especially in small biopsy specimens and frozen sections. Practically usable morphological criteria, which allow an efficient differential diagnosis of these lesions have been determined by a number of authors. The perineural and vascular invasion represent findings, which are entirely diagnostic for PDA; however, they are rarely detectable in small biopsy specimens as well as in the presence of solitary naked ducts in fat without surrounding pancreatic elements or fibrous tissue, which also supports the diagnosis of PDA. The features that are suggestive of PDA include random haphazard distribution of ductal structures, irregular ductal contours, ruptured ducts, nuclear enlargement, pleomorphism, hyperchromatism, and mitoses. Uniterrupted proliferation of numerous ducts (>50), ducts lying adjacent to arterioles, intraluminal cellular debris, and hyperchromatic raisinoid nuclei represent less frequently displayed features that also support the diagnosis of PDA. On the contrary, the preserved lobular arrangement, clusters of uniform ductal units, smooth ductal contours, ducts related to the remaining acini and islets, and finding of intraluminnal mucoprotein plugs favor a benign process over PDA. The combination of presented criteria and features should enable a reliable differential diagnosis of invasive pancreatic cancer and chronic pancreatitis.