Strošek polopásý (Lappula semicincta) v Èeské
republice
Lappula semicincta in the Czech Republic
Jan R o l e è e k 1, 2)
, Ludìk È e c h 3)
& Jiøí D a n i h e l k a 1, 2)
1)
Ústav botaniky a zoologie, Pøírodovìdecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotláøská
2, 611 37 Brno; e-mail: honza.rolecek@centrum.cz; e-mail: danihel@sci.muni.cz
2)
Botanický ústav AV ÈR, Oddìlení vegetaèní ekologie, Lidická 25/27, 657 20 Brno
3)
Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, støedisko Havlíèkùv Brod, Husova 2115, 583
02 Havlíèkùv Brod; e-mail: ludek.cech@nature.cz
Abstract
Lappula semicincta (Boraginaceae), a critically threatened species of the Czech flora, has been reported to
occur in the Czech Republic in just a small area in south-western Moravia. The last record dates from 1980.
During a field survey and a search in four regional herbaria, we recorded two extant populations of the species
and found specimens from another three sites where the species had been collected in the past. All the
sites are located in south-western Moravia between the Oslava River valley south-west of Brno city in the
north and the Dyje River valley near the border with Austria in the south. The species inhabits warm and dry
non-forest habitats in or near deep river valleys with base-rich skeletal soils. Semi-natural dry grasslands
often prevail at these sites; however, L. semicincta usually occurs in disturbed places, often influenced by
past or recent human activities.
K e y w o r d s : Boraginaceae, critically threatened species, floristics, south-western Moravia
T a x o n o m i c k é p o j e t í a n o m e n k l a t u r a : Kubát et al. (2002)
Úvod
V èeském èerveném seznamu (Holub & Procházka 2000) je strošek polopásý (Lappula semicincta)
hodnocen jako kriticky ohro ený druh. Jak uvádí Kubát (2000), byl tento strošek
u nás sbírán naposledy v roce 1980, a proto by se v pøipravované nové verzi èerveného seznamu
nejspíš ocitl mezi nezvìstnými druhy. V roce 2011 se nám však podaøilo ovìøit výskyt
strošku polopásého na nìkolika lokalitách jihozápadní Moravy. Jeliko v Èeské
republice bylo dosud o tomto druhu uveøejnìno jen velmi málo informací, shrnujeme zde
naše poznatky z terénu, herbáøù a literatury.
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 1–10, 2012 1
Charakteristika druhu a taxonomické názory na jeho hodnocení
Strošek polopásý je jednoletá a dvouletá bylina z èeledi Boraginaceae, celkovým vzhledem
pøipomínající statnou pomnìnku a velmi podobná bì nìjšímu strošku pomnìnkovému
(Lappula squarrosa). Hlavním rozlišovacím znakem obou druhù je charakter plodù
(obr. 1). Strošek pomnìnkový má tvrdky lemované dvìma nebo tøemi øadami kratších osténkù,
které jsou asi 0,5–1,5(–2,5) mm dlouhé a na bázi srùstají v nepatrný, asi 0,1–0,2 mm
vysoký val. Strošek polopásý má tvrdky lemované dvìma nebo tøemi øadami osténkù, je
jsou velmi rùznì dlouhé (asi 0,5–3,5 mm), pøièem osténky vnitøní øady bývají výraznì
delší ne ostatní a na bázi èasto srùstají ve val a 1 mm vysoký. Tento srùst se však nevyskytuje
na všech tvrdkách souplodí; nejèastìji je vyvinut na dvou, ménì èasto na jedné
nebo dokonce v nìkterých souplodích schází zcela (Holub & Kme ová 1993). Rozlišení
mladých nebo špatnì vyvinutých rostlin je proto nìkdy obtí né.
Oba strošky jsou si podobné i ekologicky, kdy dávají pøednost nezapojené suchomilné
vegetaci na mìlkých, skeletovitých, èasto bazických pùdách v teplých oblastech. Zatímco
strošek pomnìnkový se mnohdy vyskytuje na èlovìkem silnì ovlivòovaných
stanovištích, jako jsou zdi, pole nebo úhory, strošek polopásý roste (alespoò ve støední Evropì)
pøedevším v komplexech pøirozené vegetace suchých trávníkù, sutí a skal. Celkové
2 Roleèek et al.: Lappula semicincta v ÈR
Obr. 1. – Tvrdky strošku pomnìnkového (Lappula squarrosa; a, a’) a s. polopásého (L. semicincta; b, b’).
Nahoøe pohled na svrchní stranu, dole na spodní stranu tvrdek.
Fig. 1. – Glochidia of Lappula squarrosa (a, a’) and L. semicincta (b, b’) photographed from above (upper
row) and from below (lower row).
rozšíøení s. polopásého není dobøe známo. Uvádí se výskyt zejména v jihovýchodní Evropì
a na Blízkém východì, nejblí e k nám na úpatí Malých Karpat (Devínska Kobyla, Bratislava,
Pezinok; Holub & Kme ová 1993, Riedl 1996, Kubát 2000), ale existují i údaje ze
západní Evropy, napø. z Francie (Hlavaèek 1958).
Studium rozšíøení ztì uje nejednotné taxonomické hodnocení strošku polopásého. Kvìtena
Èeské republiky (Kubát 2000) a klíè (Kubát et al. 2002) jej hodnotí na úrovni samostatného
druhu (jako Lappula semicincta), odlišného nejen od strošku pomnìnkového, ale i od nejpodobnìjšího
druhu L. heteracantha, který roste v ji ním Rusku a na Kavkazu (Dobroèaeva
1981). Flóra Slovenska, pro kterou rod Lappula zpracoval J. Holub (Holub & Kme ová 1993),
jej vede jako poddruh strošku L. heteracantha, a to pod jménem L. h. subsp. heterocarpa. Pod
tým jménem figuruje pojednávaný taxon v èeském èerveném seznamu (Holub & Procházka
2000). Flora europaea (Chater 1972) taxony L. semicincta a L. heteracantha nerozlišuje a hodnotí
je jako poddruh strošku pomnìnkového, a to pod jménem L. squarrosa subsp. heteracantha.
Podobnì i novìjší botanické klíèe ke kvìtenì Maïarska (Király 2009), Rumunska
(Ciocârlan 2009) a Ukrajiny (Prokudin et al. 1987) uvádìjí pouze druh L. heteracantha, v druhém
a tøetím pøípadì s citací jména L. semicincta nebo Echinospermum semicinctum v synonymice.
Z významnìjších kvìten hodnotí L. semicincta na druhové úrovni výhradnì Flóra
evropské èásti SSSR (Dobroèaeva 1981). Ta se však obecnì vyznaèuje velmi úzkým druhovým
pojetím a navíc se pøímo v citovaném zpracování formou redakèní poznámky s odkazem
na 19. díl Flóry SSSR výslovnì píše: „Jak uvádí M. G. Popov (1953), panonsko-západopontickou
rasu [= L. semicincta] lze jen stì í odlišit od [druhu] L. heteracantha.“ Novìjší seznamy
druhù Ruska a sousedních zemí (Èerepanov 1995) i Ukrajiny (Mosyakin & Fedoronchuk
1999) pøesto hodnotí L. semicincta jako samostatný druh, odlišný od druhu L. heteracantha.
Ve zpracování èeledi Boraginaceae v rámci projektu Euro+Med pøijímá Valdéz (2011) oba taxony
na úrovni poddruhù, pøièem výskyt nenominátního poddruhu L. heteracantha subsp.
heterocarpa se podle citovaného autora omezuje na Ukrajinu a Slovensko. Z uvedeného pøehledu
vyplývá, e druh vy aduje další taxonomické studium a prozatím se pøikláníme k názoru
pøijmout jej v širším pojetí, tj. jako L. heteracantha, bez dalšího vnitrodruhového èlenìní.
Souèasný výskyt u Ketkovic
Recentní výskyt strošku polopásého zaznamenal poprvé L. Èech 27. èervna 2006 v opuštìném
vápencovém lomu na horní hranì údolí Chvojnice nad cestou z Ketkovic ke Ketkovskému
mlýnu. Jde o známou botanickou lokalitu, nìkdy nazývanou Kopaniny, nebo
ménì vhodnì U Plánice (je mo ná zámìna s nedalekou lokalitou Plánice). Nachází se zde
mimo jiné jediná recentní populace Himantoglossum adriaticum na Moravì a jediná šipáková
doubrava v Pooslaví. Nìkolik desítek jedincù strošku rostlo na jemné suti pod lomovou
stìnou. Nálezce zde dvì rostliny sebral, jejich revizi se mu však dlouho nedaøilo
zajistit, tak e a do roku 2011 le el sbìr ve slo ce „nevyjasnìné pøípady“.
V prosinci 2010 L. Èech informoval J. Roleèka o mo ném výskytu strošku polopásého
u Ketkovic. V únoru 2011 J. Roleèek doporuèené místo navštívil s tím, e jeliko
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 1–10, 2012 3
se hlavní diakritické znaky tohoto druhu nacházejí na plodech, mohly by být i suché
zbytky rostlin v tomto roèním období urèitelné. To se záhy potvrdilo, nebo hledání na
lokalitì bylo úspìšné a determinaci suchého fragmentu rostliny jako Lappula semicincta
potvrdil po srovnání s herbáøovým materiálem J. Danihelka. Ten také o nìkolik
dní pozdìji s tým výsledkem revidoval sbìr L. Èecha z roku 2006; doklad se nachází
v nálezcovì herbáøi. Sbìr z února 2011 je ulo en v BRNU, stejnì jako sbìr D. Dvoøáka
z èervna 2008 z té e lokality, pùvodnì urèený jako L. squarrosa a donedávna ulo ený
v jeho osobním herbáøi.
Pøi nìkolika návštìvách v roce 2011 bylo na lokalitì pozorováno asi 20 rostlin strošku,
jednak na suti pod lomovou stìnou, jednak na horní hranì lomové stìny. Na suti spolu
se stroškem rostly napø. Allium senescens subsp. montanum, Bupleurum falcatum,
Echium vulgare, Hypericum perforatum, Inula conyzae, Stachys recta, Teucrium chamaedrys
a Verbascum chaixii subsp. austriacum, tedy druhy suchých bazifilních trávníkù
a suchých narušovaných stanoviš . Druhové slo ení vegetace na hranì lomu
zachycuje následující snímek.
Ketkovice: hrana vápencového lomu pøi cestì ke Ketkovskému mlýnu 1,7 km JZ od kostela, 49°08'51,9'' N,
16°14'54,6'' E (WGS-84), 9. 8. 2011, 2 m2
, 370 m n. m., sklon svahu 10°, orientace 245°.
E1 (30 %): Euphorbia cyparissias 2a, Ajuga genevensis 1, Bupleurum falcatum 1, Centaurea stoebe 1,
Cytisus nigricans 1, Fragaria viridis 1, Echium vulgare +, Lappula semicincta +, Medicago lupulina +,
Picris hieracioides +, Polygonatum odoratum +, Tanacetum corymbosum +, Teucrium chamaedrys +, Trifolium
alpestre +, Verbascum chaixii subsp. austriacum +, Viola hirta +, Carduus acanthoides r, Centaurea
triumfettii r.
V rozvolnìném a keøi èásteènì zastínìném porostu chybìjí graminoidy a uplatòují se
v nìm byliny teplomilných lemù a druhy narušovaných stanoviš , napø. Centaurea stoebe,
Echium vulgare, Picris hieracioides a Carduus acanthoides.
Výsledky studia herbáøù
Nález strošku u Ketkovic podnítil náš zájem o provìøení jeho historického a souèasného
výskytu v Èeské republice. Kvìtena Èeské republiky (Kubát 2000) a klíè (Kubát et al.
2002) uvádìjí celkem ètyøi historické lokality druhu, soustøedìné do nevelkého území
v povodí Oslavy a Bobravy na jihozápadní Moravì, a to Ketkovice, Èuèice, Oslavany a
Rosice. Všechny se nacházejí ve fytogeografickém okrese (68) Moravské podhùøí Vysoèiny.
Poslední nález je datován rokem 1980. Naše první cesta proto vedla do velkých brnìnských
herbáøù, kde se daly oèekávat sbìry z tìchto lokalit.
V herbáøi Masarykovy univerzity (BRNU) jsme našli celkem tøi sbìry z našeho území,
je utváøením tvrdek dobøe odpovídaly strošku polopásému. Na jejich schedách byly uvedeny
následující údaje:
4 Roleèek et al.: Lappula semicincta v ÈR
Ketkovice prope fl. Oslava, „Plánice“ (J. Suza V. 1932; rev. J. Holub 22. 3. 1983 jako Lappula heteracantha).
– Námìš n. Osl., Ketkovský hrad (J. Podpìra 18. 6. 1939; rev. J. Holub 22. 3. 1983 jako L. heteracantha
s poznámkou Civis florae Moraviae nova!). – Distr. Zastávka u Brna, ca 1,6 km SZ od eleznièní
stanice, výslunná stráò nad øekou Oslavou v Oslavanech (Z. Schusterová 14. 6. 1980, dva archy; rev. J. Holub
23. 3. 1990 jako L. semicincta [= L. heterocarpa auct.]).
V herbáøi Moravského zemského muzea v Brnì (BRNM) jsme našli další dva sbìry rostlin
se znaky strošku polopásého:
Popice u Znojma, svahy údolí 700 m Z obce, 305 m n. m. (K. Sutorý 20. 8. 1975). – Plaveè, okolí zøíceniny
hradu Lapikus, cca 300 m n. m. (K. Sutorý 22. 5. 1977).
Navštívili jsme také dva regionální herbáøe. V herbáøi Muzea Vysoèiny v Tøebíèi (ZMT)
se nacházejí tøi doklady s pøechodnými znaky mezi druhy Lappula squarrosa a
L. semicincta:
Plánice u Èuèic, Tøebíè (F. Jièínský 5. 6. 1922). – Plánice u Èuèic – okres Tøebíè (F. Jièínský 10. 5. 1923). –
Údolí Dyje, Lukov; Vraní skála 1,5 km jz. obce (S. Ondráèková & H. Houzarová 19. 6. 1991).
V herbáøi Jihomoravského muzea ve Znojmì (ZNM) jsme našli jeden sbìr s dobøe vyvinutými
znaky strošku polopásého:
68. Mor. podhùøí Vysoèiny, okr. ZN, Lukov, lesostepní stráò exp. k J na ostrohu nad dolní èástí toku Klaperova
p., Z od koty 393, ca 2,35 km Z–ZJZ kostela v obci, ojedinìle (R. Øepka 17. 6. 1993).
Jak patrno, prùzkum herbáøù pøinesl nejen doklady o historickém výskytu strošku na vìtšinì
lokalit uvádìných v literatuøe, ale i nìkolik nových poznatkù. Pøedevším to jsou doklady
jeho døívìjšího výskytu na Znojemsku, a to ve støedním Podyjí a na zøíceninì hradu
Lapikus u Plavèe. Nalezištì u Popic se nachází ve fytogeografickém okrese (16) Znojemsko-brnìnská
pahorkatina, odkud dosud nebyl studovaný druh znám. Dále se ukázalo, e
údaj o jeho výskytu u Rosic (Kubát 2000, Kubát et al. 2002) je asi mylný a mohl vzniknout
nesprávnou interpretací neobratnì lokalizovaného diplomantského sbìru od Oslavan
(Z. Schusterová 1980 BRNU). Zpùsob lokalizace („distr. Zastávka u Brna“) odpovídá tehdejším
zvyklostem na katedøe biologie rostlin, by by bylo logiètìjší uvést jako nejbli ší
mìsto Ivanèice nebo Rosice, nikoli menší obec Zastávku, která le í ze tøí uvedených sídel
nejdál od místa nálezu. Lokalizaci nálezu k Oslavanùm potvrzuje údaj v pøíslušné diplomové
práci (Schusterová 1981), její název také vysvìtluje, proè je nález vzta en k Zastávce.
Kuriózní skuteèností pak je, e nikdo z dosavadních nálezcù strošku polopásého
v Èeské republice neznal pravou toto nost svého nálezu: veškeré výše citované sbìry toti
byly pùvodnì urèeny jako L. squarrosa. Strošek polopásý tak byl pro èeskou (nebo pøesnìji
moravskou) kvìtenu objeven a 22. bøezna 1983, kdy jej pøi revizi sbìrù strošku pomnìnkového
v BRNU rozeznal J. Holub: viz jeho doušku Civis florae Moraviae nova!,
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 1–10, 2012 5
èesky asi nejlépe „Nový pøíslušník moravské kvìteny!“, na revizním lístku u Podpìrova
sbìru z roku 1939.
Recentní výskyt na dalších lokalitách
Ve vegetaèní sezónì roku 2011 jsme se pokusili o ovìøení výskytu strošku na všech dosud
známých nebo námi zjištìných lokalitách, vèetnì naleziš rostlin, které jsou morfologicky
pøechodné mezi druhy L. semicincta a L. squarrosa. Vedle vápencového lomu u Ketkovic
to byly Ketkovský hrad (Levnov) u Ketkovic, Plánice u Èuèic, údolí Oslavy v Oslavanech,
zøícenina hradu Lapikus u Plavèe, Popice u Znojma a Vraní skála u Lukova. Nenavštívili
jsme pouze lokalitu nad Klaperovým potokem u Lukova, nebo sbìr z roku 1993 jsme získali
a na samém konci vegetaèní sezóny v dobì dokonèování tohoto textu. Stejnì jako na
nedaleké Vraní skále je však vzhledem ke stálým pøírodním podmínkám souèasný výskyt
pravdìpodobný.
K e t k o v s k ý h r a d
Výskyt se nám nepodaøilo ovìøit, by vhodných stanoviš je na skalnaté ostro nì pod zøíceninou
Ketkovského hradu dostatek. Nevíme ani, kde pøesnì Podpìra rostlinu sbíral,
nebo jeho sbìry jsou nìkdy lokalizovány dosti široce a asi nelze vylouèit, e se sbìr vztahuje
k nìkteré lokalitì v blízkém okolí (napø. k Plánici nebo k okolí vápencového lomu u
Ketkovic). Z pøíbuzných druhù jsme pod Ketkovským hradem zaznamenali lopuštík sklonìný
(Hackelia deflexa).
P l á n i c e
V minulosti opakovanì dolo ený výskyt jsme neovìøili a vhodných stanoviš je dnes na
lokalitì jen málo. Xerotermní stránì hluboce zaøíznutého meandru Oslavy mezi Ketkovicemi
a Èuèicemi jsou pøevá nì zarostlé lesem, køovinami a zapojenými suchými trávníky.
Z pøíbuzných druhù jsme zde opìt zaznamenali lopuštík sklonìný (Hackelia deflexa).
O s l a v a n y
Výskyt se nám nepodaøilo ovìøit s jistotou, nebo jsme našli jen malou populaci asi deseti
rostlin morfologicky pøechodných mezi druhy Lappula semicincta a L. squarrosa (jen nìkteré
rostliny mìly na menším poètu plodù osténky na bázi srostlé ve val, ostatní rostliny
pøipomínaly spíš L. squarrosa s ponìkud prodlou enými osténky). Stanovištìm všech nalezených
rostlin byla antropogenní su , tvoøená hlušinou z nedalekého uzavøeného kamenouhelného
dolu. Lokalita má pøesto pøirozený charakter, nebo su tvoøí jen nevelkou
plochu v rozsáhlém komplexu suchých trávníkù a køovin s výskytem druhù jako Stipa
6 Roleèek et al.: Lappula semicincta v ÈR
capillata, Festuca ovina, F. valesiaca, Aster amellus nebo A. linosyris. Druhové slo ení
vegetace samotné suti zachycuje následující snímek:
Oslavany: antropogenní su na výslunném svahu údolí Oslavy 0,6 km ZJZ od kostela, 49°07'36,6'' N,
16°20'19,1'' E (WGS-84), 9. 8. 2011, 8 m2
, 240 m n. m., sklon svahu 30°, orientace 205°.
E1 (20 %): Alyssum alyssoides 1, Festuca ovina 1, Hieracium pilosella 1, Artemisia absinthium +, Centaurea
stoebe +, Echium vulgare +, Hypericum perforatum +, Lappula cf. semicincta +, Linaria genistifolia
+, Melica transsilvanica +, Petrorhagia prolifera +, Poa compressa +, Scabiosa ochroleuca +,
Verbascum chaixii subsp. austriacum +, Festuca valesiaca r.
Charakteristický je souèasný výskyt druhù suchých trávníkù a druhù suchých narušovaných
stanoviš , napø. Alyssum alyssoides, Centaurea stoebe, Echium vulgare, Hieracium
pilosella, Hypericum perforatum, Petrorhagia prolifera a Poa compressa.
L a p i k u s
Výskyt se nám podaøilo ovìøit: populace asi 20 rostlin se nachází pøímo na korunì zdi
hradní zøíceniny. Spolu se stroškem zde rostly Acinos arvensis, Alyssum alyssoides, Artemisia
absinthium a Seseli osseum. By jde o antropogenní stanovištì, podobnì jako v pøípadì
lokality v Oslavanech je souèástí komplexu pøirozené vegetace, zde tvoøeného
vegetací skal, suchých trávníkù, teplomilných køovin a lesù s výskytem význaèných teplomilných
druhù jako Aconitum anthora, Inula oculus-christi nebo Libanotis pyrenaica. Bìhem
dokonèování pøíspìvku nás R. Nìmec z Jihomoravského muzea ve Znojmì upozornil
na další sbìr Lappula semicincta z této lokality. Rostlina nalezená L. Bartoòovou 24. 6.
2008 a pøedbì nì urèená jako L. squarrosa byla ulo ena v nezpracovaném materiálu znojemského
herbáøe.
P o p i c e
Výskyt se nám nepodaøilo ovìøit. Mírné svahy mìlkého údolí v okolí Popické kaplièky
dnes porùstá zapojená travinobylinná vegetace, køoviny janovce metlatého (Cytisus scoparius)
a roztroušené stromy a pro strošek zde nejsou vhodné podmínky. Lokalita je však
rozsáhlá (jde vlastnì o severovýchodní okraj Havranického vøesovištì), a tak je výskyt
v širším okolí mo ný. Z pøíbuzných druhù jsme na korunì staré zdi v Popicích zaznamenali
strošek pomnìnkový (Lappula squarrosa).
V r a n í s k á l a
Výskyt se nám nepodaøilo ovìøit, avšak vzhledem k dostatku vhodných stanoviš na této
rozsáhlé a èlenité lokalitì a vzhledem k málo zmìnìným pøírodním podmínkám od doby
nálezu je pravdìpodobné, e zde druh stále roste. Je tøeba vìnovat pozornost taxonomické
pøíslušnosti zdejších rostlin, morfologicky pøechodných mezi druhy Lappula semicincta a
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 1–10, 2012 7
L. squarrosa (jen dvì souplodí na celém herbáøovém listu z tøebíèského muzea obsahovala
tvrdky s osténky na bázi srostlými ve val).
Závìr
Náš prùzkum ukázal, e strošek polopásý se vyskytoval nebo dosud vyskytuje nejménì na
šesti místech jihozápadní Moravy (obr. 2), a to na tøech nebo ètyøech lokalitách v údolích
Oslavy a Chvojnice mezi Ketkovicemi a Oslavany, na zøíceninì hradu Lapikus u Plavèe,
8 Roleèek et al.: Lappula semicincta v ÈR
Obr. 2. – Mapa historického a souèasného výskytu strošku polopásého (Lappula semicincta) na jihozápadní
Moravì: plná koleèka – nálezy z roku 2011; prázdná koleèka – historický výskyt; plné trojúhelníèky – recentní
výskyt rostlin morfologicky pøechodných mezi Lappula semicincta a L. squarrosa; prázdné
trojúhelníèky – historický výskyt rostlin morfologicky pøechodných mezi L. semicincta a L. squarrosa.
Fig. 2. – Old and recent records of Lappula semicincta in south-western Moravia. Black circles indicate
finds from 2011, empty circles indicate earlier records; black triangles indicate 2011 finds of plants with
characters intermediate between L. semicincta and L. squarrosa; empty triangles indicate earlier records of
plants with characters intermediate between L. semicincta and L. squarrosa.
nedaleko Popic u Znojma a u Lukova ve støedním Podyjí. Recentní výskyt byl potvrzen na
dvou lokalitách, a to ve vápencovém lomu u Ketkovic a na zøíceninì hradu Lapikus (na
obou nalezištích zhruba po 20 rostlinách). Pozornost je tøeba vìnovat morfologicky pøechodným
populacím na Vraní skále ve støedním Podyjí (nález z r. 1991) a v údolí Oslavy
v Oslavanech (souèasný výskyt); pøechodnost populací mù e být pouze zdánlivá v dùsledku
naší nedostateèné znalosti morfologické plasticity a promìnlivosti obou druhù. Dále je
vhodné se zamìøit na prùzkum dalších potenciálních lokalit. Z dosavadních poznatkù se
zdá, e strošek polopásý u nás dává pøednost xerotermním stanovištím Praebohemika, kde
osídluje bázemi dostateènì zásobené sutì a jiné nestabilní substráty v komplexech polopøirozené
a pøírodì blízké teplomilné vegetace, èasto do jisté míry ovlivnìné èlovìkem.
Podìkování
Dìkujeme Janu Sychrovi za fotografie tvrdek, Jiøímu Hadincovi a Jiøímu Zázvorkovi za pøeètení Holubových
revizních lístkù, Karlu Kubátovi za informace o historickém výskytu strošku, Danu Dvoøákovi za poskytnutí
sbìru z roku 2008 a Karlu Sutorému, Hanì Houzarové, Janì Jelínkové a Radomíru Nìmcovi za
ochotné zpøístupnìní herbáøù. Vznik práce byl podpoøen z prostøedkù na dlouhodobý koncepèní rozvoj výzkumné
organizace RVO 67985939 (JD a JR) a prostøedkù centra základního výzkumu LC06073 (JD).
Literatura
Ciocârlan V. (2009): Flora ilustratã a României: Pteridophyta et Spermatophyta. [Ed. 3]. – Ceres,
Bucureºti.
Èerepanov S. K. (1995) Sosudistye rastenija Rossii i sopredel’nyh gosudarstv. – Mir i sem’ja-95,
Sankt-Peterburg.
Dobroèaeva D. N. (1981): Lipuèka – Lappula Fabric. – In: Fedorov A. A. [ed.], Flora evropejskoj èasti
SSSR 5: 164–169, Nauka, Lenigrad.
Hlavaèek A. (1958): Príspevok k rozšíreniu Lappula heteracantha (Ledeb.) O. Kuntze v Európe. – Biológia
(Bratislava) 13: 362–370.
Holub J. & Kme ová E. (1993): 18. Lappula Gilib. Lopúšik. – In: Bertová L. & Goliašová K. [eds], Flóra
Slovenska 5/1: 151–158, Veda, Bratislava.
Holub J. & Procházka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia 72:
187–230.
Chater A. O. (1972): Lappula Gilib. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M.,
Valentine D. H., Walters S. M. & Webb D. A. [eds], Flora europaea 3: 117–118, Cambridge University
Press, Cambridge.
Király G. [ed.] (2009): Új magyar füvészkönyv. Magyarország hajtásos növényei. Határozókulcsok. –
Aggteleki Nemzeti Park Igazgatóság, Jósvafõ.
Kubát K. (2000): Lappula Moench – strošek. – In: Slavík B. [ed.], Kvìtena Èeské republiky 6: 235–238,
Academia, Praha.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds] (2002): Klíè ke kvìtenì
Èeské republiky. – Academia, Praha.
Mosyakin S. L. & Fedoronchuk M. M. (1999): Vascular plants of Ukraine. A nomenclatural checklist. – M.
G. Kholodny Institute of Botany, Kiev.
Prokudin Ju. N., Dobroèaeva D. N., Zaveruha B. V., Èopik V. I., Protopopova V. V. & Krickaja L. I. [eds]
(1987): Opredelitel’ vysših rastenij Ukrainy. – Naukova Dumka, Kiev.
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 1–10, 2012 9
Riedl H. (1996): Studies in the genus Lappula (Boraginaceae) I. Lappula in the “Flora Iranica” region. –
Ann. Naturhist. Mus. Wien, ser. B, 98, suppl.: 79–86.
Schusterová Z. (1981): Floristická studie èásti fytogeografického okresu „Moravské podhùøí Vrchoviny“
západnì a jihozápadnì od Zastávky. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: knihovna Ústavu botaniky a
zoologie Pøírodovìdecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno.]
Valdéz B. (2011): Boraginaceae. – In: Euro+Med Plantbase – the information resource for
Euro-Mediterranean plant diversity, URL: http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp (navštíveno
23. 1. 2012).
Došlo dne 24. 10. 2011
10 Roleèek et al.: Lappula semicincta v ÈR