ŠPINAROVÁ, Lenka, Petr HUDE, Jan KREJČÍ, Hana POLOCZKOVÁ, Július GODAVA and Jiří VÍTOVEC. Farmakoterapie hypertenze po transplantaci srdce (Farmacotherapy of hypertension after heart transplantation). Vnitřní lékařství. 2012, vol. 58, 7&8, p. 608–611. ISSN 0042-773X.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Farmakoterapie hypertenze po transplantaci srdce
Name (in English) Farmacotherapy of hypertension after heart transplantation
Authors ŠPINAROVÁ, Lenka (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Petr HUDE (203 Czech Republic, belonging to the institution), Jan KREJČÍ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Hana POLOCZKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Július GODAVA (703 Slovakia, belonging to the institution) and Jiří VÍTOVEC (203 Czech Republic, belonging to the institution).
Edition Vnitřní lékařství, 2012, 0042-773X.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/00216224:14110/12:00060732
Organization unit Faculty of Medicine
Keywords (in Czech) srdeční transplantace; hypertenze; farmakoterapie
Keywords in English heart transplantation; hypertension; pharmacotherapy
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Mgr. Michal Petr, učo 65024. Changed: 4. 9. 2012 10:58.
Abstract
Srdeční transplantace je v posledních letech metodou léčby těžkého srdečního selhání. Jednou z komplikací v dlouhodobém sledování pacientů je vznik hypertenze. Incidence hypertenze u pacientů léčených cyklosporinem a prednisonem se udává 70–90 %. Na vzniku hypertenze se mimo klasické mechanizmy (renin-angiotenzinového systému, objemu tekutin a periferní rezistence) podílí rovněž negativní vliv srdeční denervace, cyklosporinové imunosuprese, podávání kortikoidů a nefropatie. Chybí noční pokles tlaku a tepové frekvence. Předpokladem léčby je snaha udržet co nejnižší účinnou hladinu cyklosporinu a pokud možno vysadit v prvním roce kortikoidy. Antihypertenzní léčba bývá ve většině případů kombinační. Z vlastního sledování mělo nejvíce pacientů po transplantaci dvojkombinaci. Lékem první volby by měly být antagonisté vápníku i pro svůj preventivní vliv na vaskulopatii graftu. Dalšími doporučenými lékovými skupinami jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu či blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II, beta-blokátory a diuretika. Upřednostněny by měly být dlouhodobě působící preparáty.
Abstract (in English)
Heart transplantation is now used for the treatment of severe heart failure. In a long-term patient follow-up, hypertension has been identified as a complication. Incidence of hypertension in patients treated with cyclosporine and prednisone is between 70 – 90%. Besides the traditional mechanisms (renin-angiotensin system, fluid volume and peripheral resistance), aetiology of hypertension includes negative effect of cardiac denervation, cyclosporine immunosuppression, administration of corticosteroids and nephropathy. There is no night drop in the blood pressure and heart rate. Treatment aims to maintain cyclosporine level as low as possible and, if feasible, to discontinue steroids during the first year. Hypertension is usually treated with a combination therapy. Our own observations suggest that the majority of post-transplantation patients have a dual therapy. Calcium channel blockers should be the treatment of choice as they also have an effect on graft vasculopathy. Angiotenzin-converting enzyme (ACE) inhibitors or angiotensin II receptor blockers (ARB), beta-blockers and diuretics are also recommended. Long-acting products should be preferred.
PrintDisplayed: 28. 5. 2022 16:50