Autonomic arousal and group cohesion

KUNDT, Radek. Autonomic arousal and group cohesion. In Biological and Cultural Evolution and their Interactions: Rethinking the Darwinian and Durkheimian Legacy in the Context of the Study of Religion. 2012.

Basic information

• Original name: Autonomic arousal and group cohesion
• Name in Czech: Autonomní arousal a skupinová soudržnost
• Authors: KUNDT, Radek (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Biological and Cultural Evolution and their Interactions: Rethinking the Darwinian and Durkheimian Legacy in the Context of the Study of Religion, 2012.

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Country of publisher: Denmark
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/12:00060744
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): náboženství; autonomní arousal; společenská solidarita; skupinová soudržnost; hodnocení entitativity
• Keywords in English: religion; autonomic arousal; social solidarity; group cohesion; perceived entitativity
• Tags: rivok
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Religion has been theorized to help produce social solidarity amongst a group (Durkheim, 2001 [1912]). A number of empirical studies have supported this theory with cross-cultural evidence (e.g. Norenzayan & Shariff, 2008; Sosis & Ruffle, 2003). How does religion increase group cohesion? A number of mechanisms have been highlighted: e.g. costly signaling (Sosis, 2003), supernatural punishment (Irons, 1996), synchrony (Reddish et al, submitted). Here I concentrate on the potential role of arousal as a number of religious traditions involve high arousal rituals. Key research question: does arousal play an important role in the development of group cohesion? Results from experimental field research suggest that there is a correlation between higher arousal and higher pro-social behavioural traits (Xygalatas et al, 2011). Here I experimentally test the arousal-cohesion link in the laboratory to help establish causation. I operationalize arousal as an increase in heart rate. I operationalize cohesion as a perceived entitativity ["The degree to which a collective of people (aggregate of persons/individuals) are perceived as a group." (Campbell, 1958)].

Abstract (in Czech)

O náboženství bylo již mnohokrát tvrzeno, že pomáhá zvyšovat společenskou soudržnost (Durkheim, 2001 [1912]). Množství empirických studií tato tvrzení podporují důkazy překonávajícími kulturní specificitu (např. Norenzayan & Shariff, 2008; Sosis & Ruffle, 2003). Jak náboženství zvyšuje skupinovou soudržnost? Pozornost se zaměřuje na několik mechanismů: nákladná signalizace (Sosis, 2003), nadpřirozené trestání (Irons, 1996), synchronie (Reddish et al, submitted). Zde se koncentruji na možnou roli vzrušení, protože množství náboženských tradic ve svých rituálech se zvyšováním autonomního arousalu pracuje. Hlavní výzkumná otázka: hraje arousal důležitou roli ve vytváření skupinové soudržnosti? Výsledky z experimentálního výzkumu v poli ukazují, že mezi těmito dvěma prvky existuje korelace (Xygalatas et al, 2011). Ve svém výzkumu testuji tuto korelaci v laboratorním prostředí s cílem pevně stanovit možný kauzální vztah. Arousal operacionalizuji jako zvýšení srdečního tepu. Sociální soudržnost jako hodnocení entitativity skupiny ("Míra do jaké je shluk/agregát lidí/individuí hodnocen/viděn jako skupina", Campbell, 1958).

Links

• EE2.3.20.0048, research and development project: Name: Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství