MÁCHA, Jakub. Domande a cui non si puo rispondere / Unbeantwortbare Fragen. In Assunta Verrone - Peter Nickl. Di quanta ragione ha bisogno la società? / Wieviel Vernunft braucht die Gesellschaft? Prima edizione. Pomigliano D'Arco: Diogene Edizioni, 2013, s. 41-45. versione bilingue - italiano/tedesco. ISBN 978-88-6647-083-0.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Domande a cui non si puo rispondere / Unbeantwortbare Fragen
Název česky Nezodpověditelné otázky
Název anglicky Unanswerable questions
Autoři MÁCHA, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Prima edizione. Pomigliano D'Arco, Di quanta ragione ha bisogno la società? / Wieviel Vernunft braucht die Gesellschaft? od s. 41-45, 5 s. versione bilingue - italiano/tedesco, 2013.
Nakladatel Diogene Edizioni
Další údaje
Originální jazyk italština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele Itálie
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
WWW URL
Kód RIV RIV/00216224:14210/13:00072734
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-88-6647-083-0
Klíčová slova česky rozum;otázky;Kant;Wittgenstein
Klíčová slova anglicky reason;questions;Kant;Wittgenstein
Štítky Immanuel Kant, Wittgenstein
Změnil Změnil: prof. Dr. phil. Jakub Mácha, Ph.D., učo 3662. Změněno: 17. 4. 2014 10:23.
Anotace
Kants Kritik der reinen Vernunft beginnt mit der Feststellung, es gebe Fragen in der Natur unserer Vernunft, die sie zwar nicht abweisen aber auch nicht beantworten kann. Eine Diagnose folgt sogleich: Diese Fragen übersteigen alles Vermögen der Vernunft. Kant schlägt eine radikale Behandlung vor: Die Vernunft muss in Grenzen der möglichen Erfahrung eingeschlossen werden. Das heißt für ihn jedoch, dass jene unbeantwortbaren Fragen keineswegs aufhören, die Vernunft zu belästigen. Auch Wittgenstein bekennt, dass unsere Vernunft Fragen erkennen kann, nicht aber deren Antworten. Das Ziel seiner Philosophie ist jedoch, den Menschen von diesen Fragen zu befreien, indem er sich in die Regeln des Sprachgebrauchs auskennt.
Anotace česky
Kantova Kritika čistého rozumu začíná poznamenáním, že v povaze našeho rozumu existují otázky, které nelze odmítnout ani zodpovědět.Diagnóza následuje bezprostředně: Tyto otázky jsou mimo veškerou moc rozumu. Kant navrhuje radikální léčbu: tyto otázky musí být uzavřeny v mezích možné zkušenosti. To ale neznamená, že tyto otázky přestanou lidský rozum obtěžovat. Wittgenstein také uznává, že náš rozum si klade otázky, na něž nejsou odpovědi.Cílem jeho filosofie je osvobodit lidi z těchto otázek tím, že se orientuje v pravidlech používání jazyka.
Anotace anglicky
Kant's Critique of Pure Reason begins by noting that there are questions in the nature of our reason, but they do not reject but can not answer. A diagnosis follows immediately: These questions exceed all power of reason. Kant proposes a radical treatment: The reason must be enclosed in the limits of possible experience. That is, for him, however, that those unanswerable questions end not to harass the reason. Wittgenstein also acknowledges that our reason can identify questions but not the answers. The aim of his philosophy is to free the people of these questions, he knows his way around by the rules of language use.
VytisknoutZobrazeno: 24. 4. 2024 15:04