Aplikace umožňuje autorům spravovat bibliografické záznamy a přiřazovat je ke svým publik acím.
Přepnout na evidenci publikací, které mě citují.
Estonská literatura v Čechách
KOVÁŘ, Michal. Estonská literatura v Čechách. 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sv. 464. ISBN 978-80-210-8656-2. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-8656-2017. 2017.
Podrobněji: https://is.muni.cz/publication/1388236
Bibliografie
ADAMS, Valmar. Estonský básník vzpomíná (rozhovor). Svobodné slovo 45, 1989, 7. 5., příl., s. 3. Rozhovor vedl A. Veretennikov.
ADSON, Artur. Oblaky (Pilve). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 30–31. Přel. František Listopad.
AIMLA, Priit. Mezi námi mládenci. Tvorba 1976, 45, příl. LUK, s. 16. Přel. Jaroslav Vojtěch.
ALEKSEJEV, Tiit. Cesta do svaté země (Palveränd). Dauphin, Podlesí 2017. Přel. Jonatan Tomeš.
ALVER(OVA), Betti. Hrom je můj bratr. Mladá fronta, Praha 1980. Přel. Vladimír Macura a Jiří Žáček.
ALVER(OVA), Betti. Podzim. Rudé právo 20. 10. 1980, s. 5. Přel. Jiří Žáček.
ALVER(OVA), Betti. Popel a plápol. Světová literatura 25, 1980, 4, s. 178–182. Přel. Jiří Žáček a Vladimír Macura.
ALVER(OVA), Betti. Smíření. Rudé právo 61–62, 1981, 40, s. 5. Přel. Jiří Žáček.
ALVER(OVÁ), Betti. Starouškové. Tvorba 1982, 48, s. 1. Přel. Jiří Žáček.
ALVER(OVÁ), Betti. Tys ke mně proudil. Baltika 7, 1992, s. 16. Přel. Vladimír Macura.
ALVER(OVÁ), Betti. V mlze – Těžká krůpěj vosku – Malíř ve lví kleci – Kanibal – Hýřil – Paličák – Múze – Poslední přání – Zas a znova. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 37–47. Přel. Jiří Žáček.
ALVER(OVÁ), Betti. Zas a znova. Tvorba 1976, 45, příl. LUK, s. 16. Přel. vm (Vladimír Macura) a jž (Jiří Žáček).
ALVER(OVÁ), Betti. Zrod umění. Tvar 18, 2007, 4, s. 1. Přel. Vladimír Macura.
ANGERVAKS, Hugo. Jízda k soudu. Pochodeň 1970, 210, 5.–6. 9., s. 4. Přel. Miloš Lukáš.
ANGERVAKS, Hugo. Úsměv. Pochodeň 1970, 68, 21.–22. 3., s. 6. Přel. Miloš Lukáš.
BATURIN, Nikolai. Karu süda. Srdce medvědice (výňatek z díla Karu süda). Balt-East, Praha 2002. Přel. Antonín Drábek.
BEEKMAN(OVÁ), Aimée. Bramborový karneval: poslední dny manželského života Benity a Josse z Rihvy (Kartulikuljused). Lidové nakladatelství, Praha 1978. Přel. Vladimír Macura.
BEEKMAN(OVÁ), Aimée. Hodina rovnodennosti (Vanad lapsed). Lidové nakladatelství, Praha 1976. Přel. Zora Beráková.
BEEKMAN(OVÁ), Aimée. Kolovrátek (Väntorel). Svoboda, Praha 1984. Přel. Vladimír Macura.
BEEKMAN(OVÁ), Aimée. Smutný kůň (Kurb hobune). Perioodika, Tallinn 1979. Přel. Květuše Nováková.
BEEKMAN, Vladimir. Bambus. Sovětská literatura 1982, 12, s. 89–96. Přel. Květuše Nováková.
BEEKMAN, Vladimir. Dlouhá cesta – Mořské nebe – Arnika – Stará fotografie. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 69–78. Přel. Vladimír Macura.
BEEKMAN, Vladimir. Cesty k protinožcům (Maakera kuklapoolel). Panorama, Praha 1983. Přel. Květuše Nováková a Jevgenij Timofejev.
BEEKMAN, Vladimir. Noční letci (Öölendurid). Lidové nakladatelství, Praha 1980. Přel. Jiří Cingroš.
BEEKMAN, Vladimir. Rok osla (Eesli aasta). Lidové nakladatelství, Praha 1988; 2. vydání 1989. Přel. Naděžda Slabihoudová.
Čarovné slová (SK). Sovětská literatura 1985, 6, 44–46. Přel. Zuzana Borovská.
Divotvorný mlýnek. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008. Přel. Jaroslav Tichý, s. 93–97.
EHASALU, Tõnu. Gesto jako lůno představy. Tvar 8, 1997, 16, s. 5–6. Přel. Vladimír Macura.
EHIN(OVÁ), Kristiina. Chráněná oblast. Plav 10, 2016, 7–8, s. 76–78. Přel. Petra Hebedová.
EHIN(OVÁ), Kristiina. Mateřská dovolená (Ma puhkus oli lühike – Ikka veel ma pole suutnud – Äralend). Plav 6, 2010, 12, s. 37. Přel. Petra Hebedová.
EHIN, Andres. Jsem kalendář – Má půda – Můj pokoj. Tvar 5, 1994, 20, s. 11. Přel. Vladimír Macura.
EISEN, Matthias Johann. Koit a Hämerik. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 52. Přel. (Miloš Lukáš).
EISEN, Matthias Johann. Koit a Hämerik. Praha – Moskva 1955, 8, s. 44. Přel. Miloš Lukáš.
Estonská báje o Koitu a Emarice čili o večerním soumraku a ranním svítání. Lumír 2, 1874, 8, s. 94.
Estonská lidová píseň. Nová svoboda 9. 2. 1972, příl. Magazín Nové svobody, s. 11. Přel. Jaroslav Šulc.
Estonské hádanky. Venkov 31, 1936, 102, s. 12. Přel. Otto F. Babler.
Estonské národní hádanky. Venkov 21, 1926, 73. s. 8. Přel. Otto F. Babler.
Estonské národní pohádky: Jak se Smrťák stal kovářem – Vodní paní – Jak vznikly myši a kočky – Sirota a selská dcerka. Tvar 18, 2007, 4, s. 18–19. Přel. Naděžda Slabihoudová.
FAEHLMANN, Friedrich Robert.) Koit a Ämarik. Časopis Českého musea 20, 1846, 2, s. 268–270.
FAEHLMANN, Friedrich Robert.) Vannemunna zpěv. Časopis Českého musea 20, 1846, 2, s. 267–268.
FRIEDENTHAL, Meelis. Včely (Mesilased). dybbuk, Praha 2016. Přel. Petra Hebedová.
GAILIT, August. Drsné moře (Karge meri). Práce, Praha 1989. Přel. N. Slabihoudová.
GAILIT, August. Ostrov lovců tuleňů (Karge meri). Symposion, Praha 1941. Přel. Jiří Drs.
GAILIT, August. Ostrov lovců tuleňů (Ukázka z Karge meri). Zlín 10, 1941, 46, s. 7. Přel. Jiří Drs.
GAILIT, August. Touha (Toomas Nipernaadi). Meteor, Praha 1935. Přel. Jaroslav Starý.
GROSS, Villem. Zločin v Alinze (Vaikimise motiivid). Lidové nakladatelství, Praha 1984. Přel. N. Slabihoudová.
HAAVA (chybně CHAAVA), Anna. Jedenkrát jenom sláva bývá. Svět sovětů 21, 1958, 10, obálka s. 4. Přel. Jana Moravcová.
HAINSALU(OVÁ), Lehte. Noc (zkrácené, Öö). Pochodeň 1967, 202, 26.–27. 8., s. 5. Přel. Miloš Lukáš.
HAINSALU(OVÁ), Lehte. Noc (Öö). Svět sovětů 30, 1967, 50, s. 19–20. Přel. Miloš Lukáš.
HELLERMOVÁ (HELLERMA), Kärt. Faun v paruce básníka. Tvar 8, 1997, 16, s. 5. Přel. Vladimír Macura.
HINT, Aadu. Rozhovor s autorem Větrného pobřeží. Literární noviny 7, 1958, 25, s. 4. Rozhovor vedla kp (Kyra Platovská).
HINT, Aadu. Větné pobřeží (výňatek z díla Tuuline rand). Přítel SSSR 15, 1959, 8, příl. Kulturní besedy, s. 1–16. Přel. Kyra Platovská.
HINT, Aadu. Větrné pobřeží (Tuuline rand 1, 2). Svět sovětů, Praha 1957. Přel. Kyra Platovská, básně Juhana Liiva přel. Jana Štroblová.
Humor. Z časopisu Postimees. Baltika 12, 1994, s. 28. Přel. Naděžda Slabihoudová.
Chwalitebný černokněžnjček. In SYCHRA, Matěj. Powjdatel aneb Sbjrka rozmanitých paměti hodných přjběhů, powjdaček, důwtipných nápadů a průpovědj, k poučenj a obweselenj. 1. část. Jan Jiří Gastl, Brno 1815, s. 1–50; 2. vyd. In SYCHRA, M. J. Povídky a jiné práce. Krajské nakladatelství v Brně, Brno 1961, s. 7–38.
Chytrá selka. Sovětská literatura 1988, 6, s. 56–64. Přel. Jiřina Tejkalová.
Chytrá vesničanka. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008. Přel. Jaroslav Tichý, s. 58–68.
Jak se dostal statkář do nebe. České slovo 23, 1931, 133, s. 2. Přel. Marta Součková.
Jak se sovy učily zpívat. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008. Přel. Jaroslav Tichý, s. 23–24.
Jak se sovy učily zpívat. Květy 21, 1971, 20, s. 46.
JAKOBSON, August. Dva tábory (Kaks leeri). ČDLJ, Praha 1959. Přel. Hana Budínová.
JAKOBSON, August. Komár a kůň (Sääsk ja hobune). Lidová demokracie 19, 1963, 77, s. 6. Přel. Miloš Lukáš.
JAKOBSON, August. Matka. Přítel SSSR 15, 1959, 8, příl. Kulturní besedy, s. 10–12. Přel. J. Voříšková.
JAKOBSON, August. Mezi nocí a dnem (Öö ja päeva piiril). ČDLJ, Praha 1953. Přel. Julie Dědičová.
JAKOBSON, August. Myš a vrabec. Lidová demokracie 25. 8. 1963, s. 6. Přel. ML (Miloš Lukáš).
JAKOBSON, August. Noc slunovratu: Povídky. Vyšehrad, Praha 1952. Přel. Jiřina Voříšková a Vladimír Plainer.
JAKOBSON, August. Předměstí bídných hříšníků. Praha – Moskva 1955, 8, s. 49–51. Přel. Miloš Lukáš.
JAKOBSON, August. Rodina Kondorů. Umění lidu, Praha 1950. Přel. Hana Budínová.
JAKOBSON, August. Tři kapitáni (Ehitajad). ČDLJ, Praha 1954. Přel. Ivan Růžička.
JAKOBSON, August. Ve jménu budoucnosti. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 63–71. Přel. (Miloš Lukáš).
Jelen a vlk. Mateřídouška 32, 1975–76, 6, s. 30–31. Převyprávěl Eduard Vavruška.
JÕERÜÜT, Jaak. Čepice z Prahy, kostkovaná. Kmen 3, 1984, 48, s. 9. Přel. Vladimír Macura.
JÕERÜÜT, Jaak. Cestopis – Mr. Dikshit. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 165–184. Přel. Vladimír Macura.
JÕERÜÜT, Jaak. Juhanu Viidingovi na závěr dlouholeté korespondence. Tvar 6, 1995, 14, s. 14. Přel. Vladimír Macura.
KALLAS, Teet. Corrida na ostrově (Corrida). Mladá fronta, Praha 1990. Přel. Naděžda Slabihoudová.
KALLAS, Teet. Zamilovaný. Rovnost 11. 8. 1973, příl. Čtení na konec týdne, s. 4. Přel. nbp (Nina Píšková).
KALLAS, Teet. Zpět k velkým kamenům – Smrt psa – Ještě k srpnovému uragánu. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 82–114. Přel. Markéta Pražáková.
KANGRO, Bernard. Barva podzimu (Sügise värv). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 34–35. Přel. Jiří Kovtun.
KAPLINSKI, Jaan. Ach průsvitnosti Monstera deliciosa…. Mladá fronta 32, 1976, 187, příl. 52 víkendů MF 31, s. 5. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Balti a Germano-Franko-Iberové. Tvar 6, 1995, 14, s. 12. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Báseň. Tvorba 1976, 45, příl. Literatura – umění – kritika 11, s. 3. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Básně. Mladý svět 19, 1977, 6, s. 20–21. Přel. Vladimír Macura a Küllike Raiend.
KAPLINSKI, Jaan. Bílá čára nad Võrumaa. Světová literatura 21, 1976, 3, s. 133–139. Přel. Vladimír Macura a Küllike Raiend.
KAPLINSKI, Jaan. Bratříčku stohu. Tvorba 1976, 45, příl. LUK, s. 3. Přel. vm (Vladimír Macura) a jž (Jiří Žáček).
KAPLINSKI, Jaan. Křídla zvedají stíny. Odeon, Praha 1982. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Múza v botanické zahradě (rozhovor). Mladá fronta 7. 8. 1976, příl., s. 5. Rozhovor vedl Karel Kučera.
KAPLINSKI, Jaan. Na cestách… In Lyrické dopisy do Čech. Československý spisovatel, Praha 1980, s. 187–188. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Nejspíš nevěřím v Boha… – Brambory jsou už pod střechou… Baltika 1992, 5 (1), s. 27–28. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Není útěchy – Autore Školní poetiky pověz – Být Ikarem – Ty jsi už přišla – Včerejším parnem – Všechny cesty jsou změřeny – Současnosti jsi těsná – Přijdou svátky – Chtěl bych – Grónsko – Na Obloukovém mostě. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 117–129. Přel. Vladimír Macura.
KAPLINSKI, Jaan. Věčně živý pramen (rozhovor). Zemědělské noviny 7. 8. 1976, s. 3. Rozhovor vedl Vladimír Novotný.
KAREVA (KAREVOVÁ), Doris. Básně (Mis sest, et elu – Läks unes segi – Päev, päev, ära püüa mind – Kes valguses elab, ei vanu – Tähtede sadu tiheneb üha – Tundub, et tuleb tund – Mu metafüüsika). Plav 6, 2010, 12, s. 34–36. Přel. Milan Michael Horák.
KASS(OVÁ), Asta. Kdo je nejvzdělanější? Sovětská literatura 1987, 6, s. 190–191. Přel. Vladimír Piskoř.
Každému, co si zaslouží (snad z díla Folklor baltskich narodov. Zinatne, Riga 1968). In VRBOVÁ, Hana. Zlaté jablko. Pohádky, říkadla, rozpočítadla, hádanky, písně, vyprávěnky, koledy a ukolébavky z lidové slovesnosti národů Sovětského svazu. Panorama, Praha 1986, s. 87–90.
KIVIRÄHK, Andrus. Lotka z osady vynálezců (výňatek z díla Leiutajateküla Lotte). Tvar 2012, 14, s. 16. Přel. Naděžda Slabihoudová.
KIVIRÄHK, Andrus. Muž, který rozuměl hadí řeči (Mees, kes teadis ussisõnu). Kniha Zlín, Zlín 2011. Přel. Naděžda Slabihoudová.
KIVIRÄHK, Andrus. Muž, který rozuměl hadí řeči (výňatek z díla Mees, kes teadis ussisõnu). Plav 6, 2010, 12, s. 11–15. Přel. Naděžda Slabihoudová.
KIVIRÄHK, Andrus. Princ a chuďas. Tvar 2014, 8, s. 12–13. Přel. Naděžda Slabihoudová.
Koit a Ämarik, ranní a večerní červánky. Právo lidu 37, 1926, 3, příl., s. 3. Přel. O.G. (Ota Ginz).
KOLK, Raimond. Jih (Lõunamaa). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 40–41. Přel. Pavel Javor.
Kouzelný mlýnek. In Kouzelný mlýnek. Pohádky národů Sovětského svazu (Bulatov, M. Tšudesnaja melnica. Moskva – Leningrad 1951). SNDK, Praha 1953, s. 37–40. Přel. Anna Petříková.
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Báchorky ze země tisíce ostrovů (Eesti rahva ennemuistsed jutud). Balt-East, Praha 2000. Přel. Naděžda Slabihoudová.
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg (výňatek). In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 51–52. Přel. (Miloš Lukáš).
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg (výňatek). Praha – Moskva 1955, 8, s. 45–46. Přel. Miloš Lukáš.
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg (výňatek). Texty 1969, 3, s. 3–7. Přel. Miloš Lukáš.
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg. Estonská národní pověst. Lidové noviny 44, 1936, 84, příl. Dětem č. 3, s. 9–10. Vyprávěl Vojta Válek.
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Linda. Pověst z estonského národního eposu Kalevipoeg. Oasa 3, 1935, 3, s. 178–179. Vyprávěl Jiří Frankenberger.
KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Syn Kalevův (Kalevipoeg). Svět sovětů, Praha 1959. Přel. Miloš Lukáš.
KROSS, Jaan. Blázen Jeho Veličenstva (Keisri hull). Lidové nakladatelství, Praha 1985. Přel. Vladimír Macura.
KROSS, Jaan. Blázen Jeho Veličenstva (výňatek z díla Keisri hull). Výběr z nejzajímavějších knih 1985, 3, s. 12–13. Přel. Vladimír Macura.
KROSS, Jaan. Čtvero monologů o svatém Jiří (Neli monoloogi Püha Jüri asjus). Sovětská literatura 1973, 4, s. 90–118. Přel. Jaroslav Piskáček.
KROSS, Jaan. Dedukce policejního komisaře Sancheze. Tvorba 1975, 36, příl. LUK, s. 1. Přel. V.M. (Vladimír Macura).
KROSS, Jaan. Hodina na otáčecí židli (Neli monoloogi Püha Jüri asjus – Michelsoni immatrikuleerimine – Stahli grammatikka – Pöördtoolitund). Lidové nakladatelství, Praha 1977. Přel. Jaroslav Piskáček.
KROSS, Jaan. Inkolát generálmajora Michelsona (Michelsoni immatrikuleerimine). Světová literatura 19, 1974, 2, s. 31–68. Přel. Ervína Moisejenková.
KROSS, Jaan. Michelsonova imatrikulácia (SK). Sovětská literatura 1974, 7, s. 61–112. Přel. Viktória Slobodníková.
KROSS, Jaan. Nebeský kámen (Taevakivi). Sovětská literatura 1976, 10, s. 3–96. Přel. Jaroslav Piskáček.
KROSS, Jaan. Podmíněnost faktu (rozhovor). Sovětská literatura 1976, 10, s. 158 – 161. Rozhovor vedl R. Kaer.
KROSS, Jaan. Smysl pro rovnováhu (rozhovor). Sovětská literatura 1973, 4, s. 118–125. Rozhovor vedl Leonid Mil.
KROSS, Jaan. Ten, kdo odděluje uhlí od kamene – Vodní hodiny – Chvíle – Těsně – Objevení světa – (Úryvek z poémy). In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 79–90. Přel. Vladimír Macura.
KROSS, Jaan. Tři morové rány (Kolme katku vahel). Plav 6, 2010, 12, s. 16–19. Přel. Milan Michael Horák.
KROSS, Jaan. Ústupky v zájmu dohody (Kolmandad mäed, Čas na vraščajuščemsja stule, Nebesnyj kameň). Odeon, Praha 1980. Přel. Vladimír Macura a Jaroslav Piskáček.
KROSS, Jaan. Velký Estonec. Sovětská literatura 1978, 1, s. 154–161.
KROSS, Jaan. Věrnost, kompromisy a fanatismus (rozhovor). Nová doba 1990, 4, s. 46–47. Rozhovor vedl Mark Levin.
KRULL, Hasso. Imaginární zrcadla nesmrtelnosti: Kunderův patos. Tvar 8, 1997, 16, s. 1, 4–5. Přel. Vladimír Macura.
KRUSTEN, Erni. Nešťastná láska (Õnnetu armastus). Lidová demokracie 14, 1958, 8. 6., s. 6. Přel. Miloš Lukáš.
KRUSTEN, Erni. Pane Krustene, vezměte si housku! (Härra Krusten, võtke sai). Pochodeň 63, 1974, 76, s. 7. Přel. Miloš Lukáš.
KRUSTEN, Erni. V létě a na podzim. Pochodeň 64, 1975, 198, s. 6. Přel. J. Timofejev.
KRUSTEN, Erni. Zapomenuté jméno. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 57–62. Přel. (Miloš Lukáš).
KRUSTEN, Erni. Zapomenuté jméno. Pochodeň 56, 1967, 262, s. 5. Přel. Miloš Lukáš.
KRUUSVALL, Jaan. Dědictví. Pochodeň 66, 1977, 268, Magazín Pochodně, s. 6. Přel. Jevgenij Timofejev.
KRUUSVALL, Jaan. Maestro. Vzpomínky mladého skladatele – Smíšená čtyřhra – Stařec. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 74–81. Přel. Vladimír Macura.
Kůň a komár. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008. Přel. Jaroslav Tichý, s. 45–46.
Kůň a vlk. Venkov 22, 1927, 143, s. 6–5. Přel. Josef Kojecký.
KUNDER, Juhan. Dívka a čert (Imelik peegel). Albatros, Praha 1979. Přel. Květuše Nováková.
KUNDER, Juhan. Kouzelné zrcadlo (Imelik peegel). Perioodika, Tallinn 1986. Přel. Eva Jílková.
KUUS, Elar. Maminčin polibek (Memme musi). Perioodika, Tallinn 1987. Přel. Jaroslav Piskáček.
KUUSBERG, Paul – POLEVOJ, Boris. Kus našeho života (rozhovor). Československý voják 27, 1978, 3, s. 2–5. Rozhovor vedl V. Bystrov.
KUUSBERG, Paul. Důraz na ideály (rozhovor). Sovětská literatura 1976, 10, s. 153–157. Rozhovor vedla Ljudmila Lavrova.
KUUSBERG, Paul. Rezavá konev. Sovětská literatura 1974, 7, s. 113–124. Přel. Vladimír Michna.
KUUSBERG, Paul. Uprostřed léta (Südasuvel). Naše vojsko, Praha 1978. Přel. Kamil Chrobák.
LAHT, Uno. Jedno drama. Tvorba 22, 1957, 4, s. 23. Přel. B. Pick.
LANGEMETS, Andres. In memoriam Juhan Viiding. Tvar 6, 1995, 14, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
LEBERECHT, Hans. Cesta do Kilgi (Teel). Svět sovětů, Praha 1955. Přel. Kyra Platovská.
LEBERECHT, Hans. Märtova lázeň (výňatek z románu Ühes majas). Naše pravda 16, 1959, 143, s. 4. Přel. Zdeňka Mayerová.
LEBERECHT, Hans. Nový život. Svět sovětů 12, 1949, 47, s. 14; 13, 1950, 1, s. 14–15; 21, s. 17. Přel. Martin Rok.
LEBERECHT, Hans. Pod jednou střechou (Ühes majas). Svět sovětů, Praha 1959. Přel. Zdeňka Mayerová.
LEBERECHT, Hans. Střetnutí (výňatek z díla Ühes majas). Rovnost 14. 6. 1959, 141, s. 5.
LEBERECHT, Hans. Světla v Koordi (výňatek z díla Valgus Koordis). Přítel SSSR 15, 1959, 8, příl. Kulturní besedy, s. 13–15. Přel. M. Altman.
LEBERECHT, Hans. Světla v Koordi (Valgus Koordis). Svět sovětů, Praha 1950. Přel. Martin Rok.
LEBERECHT, Hans. Světla v Koordi (Valgus Koordis). Svět sovětů, Praha 1956. Přel. Miroslav Altman.
LEBERECHT, Hans. Těžká chvilka (výňatek z díla Valgus Koordis). Rovnost 15. 6. 1950, 139, s. 6. Přel. M. Rok.
LEBERECHT, Hans. Zář rodné země. Čtení o Sovětském svazu 3, 1954, 12, s. 24–27.
LEBERECHT, Hans. Záře vlasti. Svět sovětů 16, 1953, 15, s. 13.
LELLEP, Alexander. O Magdě Remelgas. In DOSTÁLOVÁ-TREŤJAKOVÁ, M. V. Hrdinná sestra československých legií Magda Remelgas. Československá estonská společnost, Praha 1936, s. 32–34.
Lesní otec a zloděj dřeva. Pochodeň 28.–29. 6. 1975, s. 7.
LEVI, Achto. Zápisky Šedého vlka (Zapiski Serogo volka). Československý spisovatel, Praha 1977. Přel. Vladimír Michna.
LIIV, Jakob (chybně LÜW, Jakub). Krvavý groš (Werehind). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 137–156. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
LIIV, Juhan. Na Čudském jezeře. Rudé právo 4. 5. 1974, příl. Haló sobota, s. 9. Přel. Vladimír Novotný.
LIIW, Juhan. Punnasoo Marri (Igapäevane lugu). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky III. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 65–69. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
LIIV, Juhan. Ukázka veršů. Mladá fronta 30. 4. 1974, s. 4. Přel. Jana Štroblová.
LIIV, Juhan. Všední povídka – Ptačí hnízdo. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 53–57. Přel. (Miloš Lukáš).
LIIV, Juhan. Všední příběh. Zemědělské noviny 30, 1974, 133, příl. Náš domov 25, s. 6. Přel. Vladimír Macura.
LIIVES, Ardi. Maškaráda v Ungeru (Maskeraad Ungrus). Dilia, Praha 1980. Přel. Emilie Šranková.
LIIVES, Ardi. Poslední noc v roce (Uusaasta öö). Dilia, Praha 1960. Přel. Otakar Fencl.
LIIVES, Ardi. Poštovní známka z Vídně (Viini postmark). Dilia, Praha 1975. Přel. Jiří Matějíček.
LIIVES, Ardi. Večer při svících. Dilia, Praha 1982. Přel. Jiřina Hůlková.
LINDE, Bernhard. Vývoj styků estonsko-československých. Národní Osvobození 10, 1933, 163, s. 1–2. Přel. Květoslav Hřivna.
Liška a vrak. Venkov 22, 1927, 113, s. 7. Přel. Josef Kojecký
Liška, vlk a medvěd. Venkov 27, 1932, 114, s. 6–5. Přel. Josef Kojecký.
LUIK(OVÁ), Viivi. Dcerka – Elégie z expresu Baltik. Mladý svět 19, 1977, 6, s. 20–21. Přel. Vladimír Macura a Küllike Raiend.
LUIK(OVÁ), Viivi. Jaro roku sedm (ukázka z díla Seitsmes rahukevad). Světová literatura 36, 1991, 6, s. 112–120. Přel. Vladimír Macura.
LUIK(OVÁ), Viivi. Matčin dopis – Babička – Holčička – Vzpomínka – Předem domluvené setkání – Koukej ty si myslíš – Stará paní – Věčnost. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 131–141. Přel. Michal Černík.
LUIK(OVÁ), Viivi. Přestože zatím hlína – to horké letní nebe – Heleď, jak přichází léto – Klidně se dívej – Zimní toulky – na stromech raší listy – Elegie z expresu Baltik – Výlet – Byla zima, byla vánice a sníh… (Luulet – Põliskevad – Maapäälsed asjad). In Nádherné stromy lásky. Lidové nakladatelství, Praha 1988, s. 192–204. Přel. Vladimír Macura.
LUIK(OVÁ), Viivi. Sedmé mírové jaro (Seitsmes rahukevad). Plav 6, 2010, 12, s. 20–25. Přel. Vladimír Macura.
LUIK(OVÁ), Viivi. Spoluhráč Juhan. Tvar 6, 1995, 14, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
LUIK(OVÁ), Viivi. Ukázka z Macurova nepublikovaného překladu knihy Jaro roku sedm (výňatek z díla Seitsmes rahukevad). Tvar 16, 2005, 18, s. 18. Přel. Vladimír Macura.
LUIK(OVÁ), Viivi. Výlet. Kmen 3, 1984, 48, s. 9. Přel. Vladimír Macura.
LUIK, Hans. Zrození hvězdy (Zvezdnyj tšas). Dilia, Praha 1971. Přel. Jiří Seydler.
LUTS, Oskar. Jaro (Kevade). Svět sovětů, Praha 1961. Přel. Olga Mašková.
MAASIK, Einar. Léto v Koorukeste (Koorukeste suvi). Sovětská literatura 1974, 12, s. 105–109. Přel. Tatiana Mihalová.
Macecha. Pražský večerník 14, 1932, 253, s. 4. Přel. Josef Obr.
MÄLK, August. Lidé a moře (Taeva palge all). Jos. R. Vilímek, Praha 1941. Přel. Josef Hobza.
MÄLL (chybně MJALL), Linnart E. Světlá a temná cesta (Svetlyj puť i ťomnyj puť). In Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Sestavil Tomáš Glanc. Host, Brno 2003, s. 205–214. Přel. P. Hoch.
MÄNNIK, Eduard. Ocelové lano. Lidová demokracie 7. 12. 1984, s. 16. Přel. M. Chrobáková.
MÄNNIK, Eduard. Ocelové lano. Rovnost 9. 5. 1980, příl., s. 5.
MÄNNIK, Eduard. Zajíček To-Too (Jänesepoeg To-Too). Albatros, Praha 1989. Přel. Květuše Nováková.
MÄNNIK, Eduard. Zkouška srdcí (Südamete proov). Naše vojsko, Praha 1953. Přel. Ruda Havránková.
MERI, Lennart. Kde je „ultima Thule“ (z díla Hõbevalge). Tvar 6, 1995, 14, s. 16–17. Přel. Vladimír Macura.
MERI, Lennart. Pod klenbou polární záře (Virmaliste väraval). Panorama, Praha 1983. Přel. Vladimír Macura.
MERI, Lennart. Z projevu estonského prezidenta ve výboru NATO 25. listopadu 1992. Baltika 1993, 8, s. 31–34. Přel. Richard Frič.
MERILAI, Arne. O Bernardu Kangrovi. Baltika 5, 1992, s. 33.
METSAR, Leo. Císař Julián (Keisar Julianus). Melantrich, Praha 1983. Přel. Jevgenij Timofejev.
METSAR, Leo. Navázat přetrhané nitky… Tvar 5, 1994, 17, s. 13. Připravil ld (MACURA, Vladimír).
METSAR, Leo. S hostem z Estonska (rozhovor) Zemědělské noviny 29, 1973, 186, s. 4. Rozhovor vedl Vladimír Macura.
Mladý kovář. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008. Přel. Jaroslav Tichý, s. 78–83.
Mladý kovář. Sovětská literatura 1979, 9, s. 190–194. Přel. Jaroslav Tichý.
MUTT, Mihkel. Französisch. Sovětská literatura 1987, 6, s. 126–147. Přel. Vítězslav Grepl.
MUTT, Mihkel. Hvězdička Hanička – Žalozpěv starého Fabiana. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 185–213. Přel. Vladimír Macura.
NIIT(OVÁ), Ellen. Majolenka (Pille-Riini lood). Albatros, Praha 1981. Přel. Vladimír Macura.
NIIT(OVÁ), Ellen. Odcházím zahalena ve tvém pohledu – Všechno je tolik křehké – Rokům rostou křídla – Rozumím řeči tklivých jarních vůní – Ještě že jsou tu všichni cizí kolem – Píseň milostná k podzimnímu smrákání – Nechť jsem ptákem – Touha (1–2) (Maailma pidevus). In Nádherné stromy lásky. Lidové nakladatelství, Praha 1988, s. 178–191. Přel. Vladimír Macura.
NIIT(OVÁ), Ellen. Sotva otevřu dveře… In Myslím na tebe. Výbor ze sovětské milostné lyriky (Pesň ljubvi). Mladá fronta, Praha 1978, s. 279. Přel. Jaroslav Kabíček.
NIIT(OVÁ), Ellen. Veselé i vážné příhody nezbedných dvojčat (Triinu ja Taavi uued ja vanad lood). Perioodika, Tallinn 1982. Přel. Květuše Nováková.
NÕMM, Jüri. Hloupý vtip. Pochodeň 20.–21. 3. 1976, s. 6. Přel. Jevgenij Timofejev.
NÕMM, Jüri. Mlha. Pochodeň 65, 1976, 80, s. 6. Přel. Jevgenij Timofejev.
O andělském mlácení. Lidové noviny 46, 1938, 547, příloha LN dětem, s. 2. Přel. V. Hynek.
O poctivém životě, dobrém srdci a veselé mysli. In STANOVSKÝ, Vladislav – VLADISLAV, Jan. První strom pohádek z celého světa. Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2008 (4. vydání; 1. vydání SNDK, Praha 1958; 2. vydání 1964; 3. vydání Albatros – Knižní klub, Praha 1999), s. 79–81.
O rychlonohé princezně. In ČERNÝ, Václav A. – TVRDÍKOVÁ, Michaela – VACULÍN, Ivo. O srdnatém střelci Andrejovi. Pohádky evropských národů Sovětského svazu. Lidové nakladatelství, Praha 1983, s. 193–204.
O vlkodlačí kůži. In ČERNÝ, Václav A. – TVRDÍKOVÁ, Michaela – VACULÍN, Ivo. O srdnatém střelci Andrejovi. Pohádky evropských národů Sovětského svazu. Lidové nakladatelství, Praha 1983, s. 205–209.
O vlkovi a jelenovi. In STANOVSKÝ, Vladislav – VLADISLAV, Jan. Druhý strom pohádek z celého světa. Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2009 (4. vydání; 1. vydání SNDK, Praha 1959; 2. vydání 1964; 3. vydání Albatros – Knižní klub, Praha 1999), s. 92.
O zajíčkovi, který nechtěl spát. Lidová demokracie 42, 1986, 24, s. 13. Přel. Heda Průchová.
O ženichovi se zlatým nosem. In ČERNÝ, Václav A. – TVRDÍKOVÁ, Michaela – VACULÍN, Ivo. O srdnatém střelci Andrejovi. Pohádky evropských národů Sovětského svazu. Lidové nakladatelství, Praha 1983, s. 185–192.
OLEP, Jaak. Jüri Üdi zabil Juhana Viidinga. Tvar 6, 1995, 14, s. 14–15. Přel. Vladimír Macura.
ÕNNEPALU, Tõnu. Ráj. Plav 10, 2016, 7–8, s. 70–75. Přel. Petra Hebedová.
PANSO, Voldemar (chybně PAANSOO, Valdemar). Rozhovor s mladým přítelem o věčnosti. Rudé právo 29. 11. 1969, příl. Haló sobota, s. 9. Přel. Oldřich Rafaj.
PARIJÕGI, Jüri. Babiččina smrt. Vlast 45, 1928–1929, 9–10 , s. 411–417. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
PARVE, Ralf. Holubi. Přítel SSSR 15, 1959, 8, příl. Kulturní besedy, s. 16. Přel. J. Tafel.
PARVE, Ralf. Váš přítel. Mateřídouška 7, 1951, 9, s. 129. Přel. Jiří V. Svoboda.
PARVE, Ralf. Vlasť (SK). Sovětská literatura 1980, 8, s. 6–7. Přel. Dušan Slobodník.
PEEGEL, Juhan. Starý jídelní stůl. Pochodeň 61, 1972, 141, s. 6. Přel. Miloš Lukáš.
PEEGEL, Juhan. Padl jsem první léto války. Sovětská literatura 1985, 8, s. 101–120. Přel. Helena Franková.
PERVIK(OVÁ), Aino. Aranella, dcera piráta (Aranella, mereröövli tütar). Lidové nakladatelství, Praha 1988. Přel. Naděžda Slabihoudová.
PILV, Aare. Osvobozuje poezie? (Kas luule teeb vabaks?). Plav 6, 2010, 12, s. 5. Přel. Michal Vaněk.
PLOOM, Asta. Akvarel písečného ostrova. Pochodeň 24.–25. 6. 1978, s. 6. Přel. Jevgenij Timofejev.
Pobaltský pohádkový triptych. Slunce, měsíc a hvězdy (estonská pohádka). Tvar 21, 2010, 6, s. 16–17. Přel. Naděžda Slabihoudová.
PÕDER, Rein. Podivný vlak. Pochodeň 1975, 64, s. 7. Přel. J. Timofejev.
Pohádka o původu mléčné dráhy. Lidové listy 11, 1932, 255, příl. s. 5–6. Přel. Josef Obr.
PÕLDMÄE, Asta. My. Sovětská literatura 1987, 6, s. 158–174. Přel. Markéta Pražáková.
Potrestaná lakota. Pohádkové lístečky 44/1983. Panorama, Praha 1983. Upravil Luděk Motejlek.
Proč je moře slané. Pohádkové lístečky 57/1987. Panorama, Praha 1987. Upravil A. Rohlena.
Proč je voda v moři slaná? In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008, s. 147–152. Přel. Jaroslav Tichý.
Proč má zajíc rozpolcený pysk. Rovnost 72, 1957, 84, s. 6.
Proč má zajíc rozpůlený pysk. Mateřídouška 18, 1962, 4, s. 11. Přel. Miloš Willig.
Proč má zajíc zaječí pysk. Sovětská literatura 1979, 9, s. 158. Přel. Olga Kohoutová.
Proč mají zajíci zaječí pysk. In STANOVSKÝ, Vladislav – VLADISLAV, Jan. První strom pohádek z celého světa. Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2008 (4. vydání; 1. vydání SNDK, Praha 1958; 2. vydání 1964; 3. vydání Albatros – Knižní klub, Praha 1999), s. 209.
Proč pes nenávidí kočku. Mateřídouška 3, 1947, 1, s. 3. Přel. M. Stehlíková.
Proč pes nenávidí kočku. Mateřídouška 32, 1975-76, 2, příl. s. 2.
PROMET(OVÁ), Lilli. Akvarely jednoho léta (Ühe suve akvarellid). Lidové nakladatelství, Praha 1977. Přel. Stáňa Síbrtová.
PROMET(OVÁ), Lilli. Černý den – Ó, majestáte symfonie. Svět socialismu 1979, 4, s. 22. Přel. Vladimír Michna.
PROMET(OVÁ), Lilli. Černý den. Pochodeň 12. –13. 2. 1977, s. 6. Přel. Karel Nebeský.
PROMET(OVÁ), Lilli. Don Alfredo. Mladá fronta 18. 9. 1976, příl., s. 4–5. Přel. Karel Kučera.
PROMET(OVÁ), Lilli. Guernica. Svoboda 8. 9. 1973, příl. s. 11. Přel. Marie Neznalová.
PROMET(OVÁ), Lilli. Láska – Aby země rozkvetla – Do přítomnosti. Svět socialismu 12, 1979, 18, s. 27. Přel. Marie Bulecová.
PROMET(OVÁ), Lilli. Láska na celý život. Naše rodina 1975, 40, s. 6. Přel. M.N. (Milena Nyklová-Veselá).
PROMET(OVÁ), Lilli. Ležící tygr. Naše rodina 1974, 34, s. 5–6. Přel. M.N. (Milena Nyklová-Veselá).
PROMET(OVÁ), Lilli. Ležící tygr. Svoboda 11. 8. 1973, příl., s. 13. Přel. M.N. (Milena Nyklová-Veselá).
PROMET(OVÁ), Lilli. Symfonie života. Svět sovětů 26, 1963, 2, s. 13. Přel. J. Viktor.
PUKK, Holger. Zrnko moudrosti (Tarkusetera). Perioodika, Tallinn 1976. Přel. Květuše Nováková.
RANNAMAA(OVÁ), Silvia. Kadri a labutě: Deník děvčete (Kadri – Kasuema). Albatros, Praha 1979. Přel. Vladimír Macura.
RANNAP, Jaan. Jak jsem se stal Husckleberrym Finnem. Ohníček 28, 1977–1978, 24, s. 10–11. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Jak jsme vyhlásili noční poplach. Ohníček 27, 1976–1977, 23–24, s. 10–11. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem (Jefreitor Jõmm). Albatros, Praha 1981. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem (úryvek z Jefreitor Jõmm). Zlatý máj 23, 1979, 9, s. 546–548. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 1 (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1978-1979, 1, s. 19–20. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 10. Škvrně přepadeno (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 22, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 11. Brum v okovech (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 23, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 12. Neptunova slavnost (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 24, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 2. Huňáč zmizel neznámo kam (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 12, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 3. Pozor, dravá šelma! (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 13, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 4. Piráti v Diogénově sudu (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 14, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 5. Lupiči v akci (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 17, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 6. Co kdybychom ztroskotali? (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 18, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 7. Na pustém ostrově (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 19, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 8. Nestřílej, to je náš Brum (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 20, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Mořská plavba s medvědem 9. Ve středověkém hradě straší (Jefreitor Jõmm). Ohníček 29, 1979, 21, s. 21–22. Přel. Květuše Nováková.
RANNAP, Jaan. Soutěž ve slušném chování. Sovětská literatura 1987, 6, s. 178–181. Přel. Vladimír Piskoř.
RANNET, Egon. Kriminální tango (Kriminaaltango). Dilia, Praha 1974. Přel. Věra Eliášková.
RANNET, Egon. Zbloudilý syn (Kadunud poeg). Dilia, Praha 1959. Přel. Alena Morávková.
RANNIT, Aleksis. Katedrála v Chartres (Chartres´i Katedraal). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 44–47. Přel. Jiří Kavka.
RAUD, Eno. Konec černého supa (Roostevaba Mõõk). Svět sovětů, Praha 1962; 2. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1969. Přel. Marie Hledíková.
RAUD, Eno. Mecháček a jeho kamarádi (Naksitrallid). Albatros, Praha 1985. Přel. Naděžda Slabihoudová.
RAUD, Eno. Mecháček a jeho kamarádi jedou k moři (Jälle need naksitrallid). Albatros, Praha 1990. Přel. Naděžda Slabihoudová.
RAUD, Eno. Mrně letí na měsíc. Zlatý máj 16, 1972, 1, s. 70–71. Přel. Z. K. Slabý.
RAUD, Eno. O budíku, který si postavil hlavu. Sovětská literatura 1987, 6, s. 175–177. Přel. Vladimír Piskoř.
RAUD, Eno. Trucovitý budík. In Pohádky pod peřinku. Lidové nakladatelství, Praha 1986, s. 143–145. Přel. Hana Vrbová.
RAUD, Eno. Zajíc a ježek. Ježek a zajíc. Mateřídouška 31, 1974, 3, s. 30. Přel. Elle Turkinová a Jarmila Voborníková.
RAUD, Eno. Zlostný moriak (SK). Sovětská literatura 1979, 9, s. 66. Přel. Viera Hegerová.
RAUD, M. Bodlák. Zemědělské noviny 13, 1957, 101, s. 3. Přel. B.P. (Bohumil Pick).
RAUD, Rein. Bratr (Vend). Plav 6, 2010, 12, s. 31–33. Přel. Petra Hebedová.
RAUDAM, Toomas. Ne, smrtelnost! Tvar 8, 1997, 16, s. 6. Přel. Vladimír Macura.
REMMELGAS, Lembit. Hovory s Lembitem Remmelgasem. Tvorba 1975, 29, s. 12. Rozhovor vedl -ra (Vladimír Macura).
REMMELGAS, Lembit. Přišel k nám ze země ostrovů a jezer (rozhovor). Rudé právo 22. 11. 1969. Rozhovor vedla [ir] (Irena Maňáková).
REMMELGAS, Magda. Tělesná výchova v Estonsku. Národní listy 21. 8. 1932, s. 13.
RENNING, Zin. Patnáct let Estonské republiky. Národní listy 73, 1933, 55, s. 2.
RENNING-LIPP. Estonsko. Národní listy 71, 1931, 74, s. 2.
RUMMO, Paul-Eerik. Balada o střepině v srdci. In Země sovětů v poezii a próze. Svazek I. Lidové nakladatelství, Praha 1977, s. 346. Přel. Jaroslav Kabíček.
RUMMO, Paul-Eerik. Chvála nesouměrnosti – Hleďte toho trylkujícího skřivánka – Září. Okamžiky a meditace – (Úryvky) – Dárky – Moře. Léto – Na hřbetě šedých mlh. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 91–101. Přel. Jaroslav Kabíček.
RUMMO, Paul-Eerik. Hra s Popelkou (Tuhkatriinumäng). Dilia, Praha 1977. Přel. Vladimír Macura.
RUMMO, Paul-Eerik. Jak chutná déšť – Podzimní večer na pobřeží moře – My. Tvar 2, 1991, 30, s. 13. Přel. Vladimír Macura.
RUMMO, Paul-Eerik. Jako. In Na křídlech revoluce. Lidové nakladatelství, Praha 1987, s. 246–247. Přel. Vladimír Macura.
RUMMO, Paul-Eerik. Jako. In Sovětská poezie. Odeon, Praha 1981, s. 524–525. Přel. Vladimír Macura.
RUMMO, Paul-Eerik. Juhan Viiding hledá klid. Tvar 6, 1995, 14, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
RUMMO, Paul-Eerik. Přemítání o Juhanu Liivovi. Tvorba 1976, 45, příl. Literatura – umění – kritika 11, s. 3. Přel. vm (Vladimír Macura) a jž (Jiří Žáček).
RUMMO, Paul-Erik. Zpáteční adresa (rozhovor). Tvar 2, 1991, 30, s. 13. Rozhovor vedl Vladimír Macura.
RUNNEL, Hando. Bez názvu. Tvar 6, 1995, 14, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
RUNNEL, Hando. Nemůžeme být bez Čukotky – Děláme – Píseň o podruhovi – Naše budoucnost je jistá. Loajální písnička. Tvar 1, 1990, 32, s. 13. Přel. Vladimír Macura.
SAAT(OVÁ), Mari. Elsa Hermannová – Růžičky. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 145–164. Přel. Kamil Chrobák.
SALURI, Rein. Paměť. Světová literatura 21, 1976, 6, s. 30–41. Přel. Kamil Chrobák.
SALURI, Rein. Střecha nad hlavou – Dveře dokořán. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 31–46. Přel. Vladimír Macura.
SANG, August. Sen – Šturmy a formy – Galileo Galilei – Dišputát se smrtí. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 49–57. Přel. Vladimír Macura.
SARAPUU, Jaak. Stará učitelka. Pochodeň 65, 1976, 56, s. 7. Přel. Jevgenij Timofejev.
SEMPER, Johannes. Až k slzám krásné. In Země sovětů v poezii a próze. Svazek I. Lidové nakladatelství, Praha 1977, s. 312. Přel. Vladimír Macura.
SEMPER, Johannes. Až k slzám krásné. Zemědělské noviny 30, 1974, 102, s. 3. Přel. Vladimír Macura.
SEMPER, Johannes. Je až k slzám krásné, že žiješ… Tvorba 1974, 18, příloha Literatura – umění – kritika, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
SEMPER, Johannes. Provazolezec – Poezie – Jak je to možné? – Pravda – Moment mélancolique – Lásko, až jednou zemřeš – Mé okno z šestnácti tabulek – První pláč – Ty listy knih jak opadalé listy. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 27–35. Přel. Vladimír Macura.
SEMPER, Johannes. Smrt v lese. Zemědělské noviny 29, 1973, 256, s. 2. Přel. Vladimír Macura.
SEMPER, Johannes. Zamčená sýpka. In Sovětská poezie. Odeon, Praha 1981, s. 126–127. Přel. Vladimír Macura.
SIIG, Arvi. Babička – Je marné psát rákosem na vodu – Suchopár – Srpen – Mládí. Sovětská literatura 1977, 5, s. 151–153. Přel. Hana Vrbová.
SIRGE, Rudolf. Aťsisi. Pochodeň 59, 1970, 240, s. 7. Přel. (Miloš Lukáš?).
SIRGE, Rudolf. Stud (Häbi südames). Práce, Praha 1981. Přel. Květuše Nováková a Stáňa Síbrtová.
Smějeme se nad jídlem. Z estonského humoru (dle periodika Eesti naine). Baltika 5, 1992, s. 39. Přel. Naděžda Slabihoudová.
SMUUL, Juhan. Japonské moře, prosinec (Jaapani meri, detsember). Svět sovětů, Praha 1965. Přel. Tereza Silbernáglová.
SMUUL, Juhan. Lea (Lea). Dilia, Praha 1961. Přel. Kyra Platovská.
SMUUL, Juhan. Ledová kniha (Jäine raamat). Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1961; 2. vydání 1961. Přel. Tereza Silbernáglová a Josef Dítě.
SMUUL, Juhan. Maria. Zemědělské noviny 29, 1973, 292, s. 2. Přel. Vladimír Macura.
SMUUL, Juhan. Píseň smrti. Čtení o Sovětském svazu 16, 1967, 10, s. 42–46. Přel. Dagmar Klementová.
SMUUL, Juhan. Punťa mořeplavec (Meremees Murka). Svět sovětů, Praha 1965. Přel. Josef Sedlák.
SUITS, Gustav. A nade mnou se chvějí osiky (Värisevate haabade all). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 50–51. Přel. Robert Vlach.
Sváteční řeč lidí (báje). Svobodný venkov 1947, 10, s. 3. Upravil A.K.
SÜTISTE, Juhan. Sonet z cyklu Láska. In Myslím na tebe. Výbor ze sovětské milostné lyriky (Pesň ljubvi). Mladá fronta, Praha 1978, s. 277. Přel. Jaroslav Kabíček.
Tajné slovo. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vyd. 1958; 3. vyd. 1960; 4. vyd. 1964; 5. vyd. Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vyd. 1979; 7. vyd. 1983; 8. vyd. 1988; 9. vyd. Computer Press, Brno 2008. Přel. Jaroslav Tichý, s. 16–19.
TAMMLAAN, Evald. Lodní pes Popelák (Laevakoer Tuhk). Perioodika, Tallinn 1989. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Chlapec a motýl (Poiss ja liblikas). Perioodika, Tallinn 1980. Přel. Květuše Nováková.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Čipera Kaarel a jeho mladá žena. Rudé právo 28. 1. 1978, příl., s. 8–9. Přel. Květuše Nováková.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Číslo 17 (Lehekandja Nr. 17). Mladá fronta 15. 11. 1975, příl. 52 víkendů MF, s. 4–5. Přel. Karel Kučera.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Dva rody z Vargamäe (Tõde ja õigus I.). Svoboda, Praha 1976; 2. vydání 1978. Přel. Věra Kružíková.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Indrek a Karin (Tõde ja õigus IV.). Svoboda, Praha 1982. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Indrek mezi vzbouřenci (Tõde ja õigus III.). Svoboda, Praha 1981. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Indrek z Vargamäe (Tõde ja õigus II.). Svoboda, Praha 1980. Přel. Věra Kružíková.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Kamelotka č. 17 (Lehekandja Nr. 17). Naše rodina 1978, 32, s. 8. Přel. Hana Netuková.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Kolportérka č. 17 (Lehekandja Nr. 17). Pochodeň 61, 1972, 95, s. 6. Přel. (Miloš Lukáš?).
TAMMSAARE, Anton Hansen. Král a slavík. In MACURA, Vladimír. Anton Hansen Tammsaare aneb Cesta za epopejí. Balt-East, Praha 1999, s. 73–76. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Král a slavík. Lidové listy 1928, 89, příl. Lidová beseda, s. 3. Přel. (Alois Koudelka).
TAMMSAARE, Anton Hansen. Láska. Lidové listy 1925, 238, příl. Lidová beseda 47, s. 101. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
TAMMSAARE, Anton Hansen. Návrat na Vargamäe (Tõde ja õigus V.). Svoboda, Praha 1983. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Nenasytné lásky (Elu ja armastus). Lidové nakladatelství, Praha 1981. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Peklo v sázce (Kõrboja peremees, Põrgupõhja uus Vanapagan). Odeon, Praha 1978. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Slavík a květiny. Lidové listy 1925, 244, příl. Lidová beseda 48, s. 205 (105). Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
TAMMSAARE, Anton Hansen. Staroušci z Mäetaguse – Cesta do Itálie. Sovětská literatura 23, 1978, 1, s. 162–176. Přel. Vladimír Macura.
TAMMSAARE, Anton Hansen. Z myšlenek A. H. Tammsaara. Světová literatura 24, 1979, 1, s. 49, 73, 104, 197. Přel. Vladimír Macura.
TODE, Emil. Hraniční země (Piiririik). Plav 6, 2010, 12, s. 26–29. Přel. Petra Hebedová.
TRAAT, Mats. Deštivý večer. Rovnost 17. 4. 1982, příl., s. 4.
TRAAT, Mats. Inger (Inger). Lidové nakladatelství, Praha 1983. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TRAAT, Mats. Inger (výňatek z díla Inger). Práce 28. 5. 1983, s. 8. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TRAAT, Mats. Jaro v Praze. In Lyrické dopisy do Čech. Československý spisovatel, Praha 1980, s. 81–82. Přel. Josef Peterka.
TRAAT, Mats. Jsem jen kus šedivého magnetitu – Denní zprávy – Pozdní jehňátka – Malý ptačí trh – První mrazík – Přetěžký skvoste jara – Jabloně – Lekce – Šikmý stín špičáků, ač dravec upoután – Pokud – Jaro v Praze. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 103–116. Přel. Josef Peterka.
TRAAT, Mats. Návrat do Aiaste (výňatek z díla Tants aurukatla ümber). Tvorba 1976, 45, příl. LUK, s. 4. Přel. Vladimír Novotný.
TRAAT, Mats. První láska – Já a ty – Vztah k životu. Štafeta 10, 1978, 1, s. 3–4. Přel. Ivan Dorovský.
TRAAT, Mats. Tanec kolem parního kotle (Tants aurukatla ümber). Lidové nakladatelství, Praha 1979. Přel. Květuše Nováková.
TRAAT, Mats. Vodák. Mladá fronta 31. 5. 1975, příl. 52 víkendů MF, s. 4–5. Přel. Karel Kučera.
TRAAT, Mats. Vodnář. Světová literatura 21, 1976, 6, s. 42–47. Přel. Kamil Chrobák.
TRAAT, Mats. Vodnář. Zemědělské noviny 15. 10. 1989, příl., s. 4–5. Přel. Kamil Chrobák.
TRAAT, Mats. Vztah k životu. Universitas 77 10, 1977, 4, s. 2. Přel. Ivan Dorovský.
TRAAT, Mats. Zrnková káva. Sovětská literatura 1977, 4, s. 3–48. Přel. Marta Lesná.
Třetí uzel. Pohádkové lístečky 56/1987. 1987. Upravil Alois Rohlena.
Tříska a Kůra. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008, s. 38–42. Přel. Jaroslav Tichý.
TRUU(OVÁ), Silvia Astrid. Měsíc budu dospělá (Kuu aega täiskasvanu). Albatros, Praha 1985. Přel. Květuše Nováková.
TUGLAS, Friedebert. Jaro (Kevad). Pochodeň 64, 1975, 69, s. 7. Přel. Miloš Lukáš.
TUGLAS, Friedebert. U silnice (Tee ääres). Pochodeň 62, 1973, 238, s. 6–7. Přel. Miloš Lukáš.
TUGLAS, Friedebert. Záhada jednoho života. Rudé právo 29. 11. 1969, příl. Haló sobota, s. 8–9. Přel. Oldřich Rafaj.
TUGLAS, Friedebert. Žízeň po vědění (Teaduse igatsus). Pochodeň 54, 1965, 291, s. 5. Přel. Miloš Lukáš.
TUGLAS, Friedebert. Žízeň po vědění (Teaduse igatsus). Rudé právo 46, 1966, 22, příl., s. 1. Přel. Miloš Lukáš.
TUGLAS, Friedebert. Zlost (Kikerpilli viha). Pochodeň 61, 1972, 111, s. 6. Přel. Miloš Lukáš.
TUULIK, Jüri. Aprílové prasiatko (SK). Sovětská literatura 1976, 6, s. 47–54. Přel. Viera Hegerová.
TUULIK, Jüri. Bacil. Svět socialismu 12, 1979, 2, s. 14. Přel. Marie Bulecová.
TUULIK, Jüri. Osika. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 54–59. Přel. Naděžda Slabihoudová.
TUULIK, Jüri. Překrásné letní prázdniny. Lidová demokracie 7. 8. 1981, příl., s. 11. Přel. Zdenka Holečková.
TUULIK, Jüri. Překrásné letní prázdniny. Rudé právo 7. 4. 1979, příl., s. 8. Přel. Zdenka Holečková.
TUULIK, Ülo. Jalovec i sucho přečká (Sõja jalus). Naše vojsko, Praha 1984. Přel. Kamil Chrobák.
TUULIK, Ülo. Žízeň – Racci. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 60–73. Přel. Irena Krasnická.
UDAM, Haljand (chybně Chaljand). „Nové stvoření“ v súfismu (Novoje tvorenije v sufizme). In Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Ed. Tomáš Glanc. Host, Brno 2003, s. 188–194. Přel. P. Hoch.
ÜDI, Jüri. Rarášci. Mladý svět 19, 1977, 6, s. 20–21. Přel. Vladimír Macura a Küllike Raiend.
UNDER(OVÁ), Marie. Extáze – Tvou lásku, lásko, miluji… – Čas šeříků (1–3) – Nemohu usnout – Na sklonku léta (1–2) – Šílenství – Při toaletě (1–2) – Taková noc – Tvůj pokoj – Spolu – Adam – Dalila – Sbohem (Mu süda laulab). In Nádherné stromy lásky. Lidové nakladatelství, Praha 1988, s. 144–163. Přel. Vladimír Macura.
UNDER(OVÁ), Marie. Mé srdce nosí purpurový šat. Balt-East, Praha 2003. Přel. Vladimír Macura.
UNDER(OVÁ), Marie. Pohled do estonských snah kulturních. Lidové listy 9, 1930, 45, s. 1–2.
UNDER(OVÁ), Marie. Šťávy života. Světová literatura 28, 1983, 2, s. 46–50. Přel. Vladimír Macura.
UNDER(OVÁ), Marie. Účtování (Aruand). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 54–55. Přel. Věra Stárková.
UNDER, Marie. Kulturní poměry v Estonsku. Lidové listy 8, 1929, 47.
UNT(OVÁ), Lii. Pohřbívání básníka. Tvar 6, 1995, 14, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. Černý motocyklista – Narozeniny – Zmizení Ally Pugačovové. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 115–125. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. Generální zkouška: Hra o třech dějstvích (Peaproov). Dilia, Praha 1980. Přel. Vlasta Smoláková.
UNT, Mati. Ne živoucí výčitka – Mrtvá výčitka. Tvar 6, 1995, 14, s. 15. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. Než přijde vlkodlak (Elu võimalikkusest kosmoses – Tühirand – Mattias ja Kristiina – Ja kui me veel surnud ei ole, siis elame praegugi). Svoboda, Praha 1981. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. O možnosti života v kosmu (Elu võimalikkusest kosmoses). Světová literatura 22, 1977, 6, s. 74–111. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. Podzimní ples: Scény z městského života (Sügisball). Lidové nakladatelství, Praha 1988. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. Štěstí na srdci. Zemědělské noviny 34, 1978, 206, příloha Náš domov, s. 4. Přel. Vladimír Macura.
UNT, Mati. Zmizení Helgy Sallové. Tvorba 1976, 45, příl. Literatura – umění – kritika 11, s. 3. Přel. Vladimír Macura.
URGARD, Oskar. Dramatické písemnictví sovětské Estonie. Lidové noviny 58, 1950, 170, s. 5.
URMAIENE, Liia. Pozdrav Estonského klubu z Vilniusu. Baltika 8, 1993, s. 3–4. Přel. (Vladimír Macura).
VAARANDI(OVÁ), Debora. Estonsko, jak ho vidím. In Země sovětů v poezii a próze. Svazek I. Lidové nakladatelství, Praha 1977, s. 266. Přel. Vladimír Macura.
VAARANDI(OVÁ), Debora. Lidé se dívají na moře – Topol s ptákem – Housle noci – Silnice – Město – Jedna vánoční vzpomínka. In Zvony v jezerech. Československý spisovatel, Praha 1977, s. 59–68. Přel. Oldřich Rafaj.
VAARANDI(OVÁ), Debora. Noc – Topol s ptákem – Housle noci – Jednou – Tvoje tvář – Tam dole jako krásný sen… – Smutek – Kopretina (Tuule valgel). In Nádherné stromy lásky. Lidové nakladatelství, Praha 1988, s. 164–175. Přel. Jana Moravcová.
VAARANDI(OVÁ), Debora. Smutek – Tvoje tvář – Jednou. Světová literatura 30, 1985, 5, s. 10–11. Přel. Jana Moravcová a Vladimír Macura.
VAARANDI(OVÁ), Debora. Tvoje tvář… In Myslím na tebe. Výbor ze sovětské milostné lyriky (Pesň ljubvi). Mladá fronta, Praha 1978, s. 278. Přel. Jaroslav Kabíček.
VAARANDI(OVÁ), Debora. V Leninově knihovně. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 62–63. Přel. (Miloš Lukáš).
VÄHI, Tiit. Projev ministra zahraničních věcí Estonské republiky 11. listopadu 1991 na konferenci ministrů zahraničních věcí G-24 v bruselu. Baltika 5, 1992, s. 7–13. Přel. R.F. (Richard Frič).
VAHING, Vaino. Dvě písně bez názvu – Federation Proceedings – Etuda – Násilník. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 47–53. Přel. Vladimír Macura.
VAIDLO, Robert. Jak Kessu a Peter pluli na mráčku. Ohníček 31, 1980-1981, 11, s. 8–9. Přel. Květuše Nováková.
VÄLJAL(OVÁ), Silvi. Jussík a jeho sedm přátel (Jussikese seitse sõpra). Perioodika, Tallinn 1983. Přel. Květuše Nováková.
VÄLJATAGA, Märt. Čekání na velký estonský román: estonské literární perspektivy. Host 25, 2009, 1, s. 99–104. Přel. Martina Neradová.
VALTON, Arvo. Budu zase spát (rozhovor). Svobodné slovo 43, 1987, 17. 11., s. 5. Rozhovor vedla Irena Gerová.
VALTON, Arvo. Co je to štěstí. ROK 1, 1990, 1, s. 41–42. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Ďáblova milenka – Nádor – V lese. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 11–30. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Dort. Mladá Fronta 27. 1. 1979, s. 4–5. Přel. Karel Kučera.
VALTON, Arvo. Dům plný přízraků. Lidové nakladatelství, Praha 1983. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Havel je mi blízký (rozhovor). Svobodné slovo 46, 1990, 26. 2., s. 4. Rozhovor vedl Aleksandr Veretennikov.
VALTON, Arvo. Jsem člověk nepokojný (rozhovor). Tvorba 1988, 13, s. 16. Rozhovor vedla Naďa Klevisová.
VALTON, Arvo. Král. Tvorba 1988, 13, s. 16–17. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Let. Tvorba 1982, 43, příl. Kmen, s. 9. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Literární myšlenky Arva Valtona. Světová literatura 28, 1983, 1, s. 55, 79, 88, 116, 158, 179, 230, 311. Přel. Jonatan Tomeš.
VALTON, Arvo. Manifestácia (SK). Sovětská literatura 1990, 2, s. 103–107. Přel. Viera Hegerová.
VALTON, Arvo. Neznámý skladatel. In Baltskou cestou. Skandinávský dům, Praha 2009, s. 42–44. Přel. Petra Hebedová a Iivi Zájedová.
VALTON, Arvo. Osm Japonek (Kaheksa jaapanlannat – Sõnumitooja). Odeon, Praha 1984; 2. vydání 1989. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Osm Japonek (Kaheksa jaapanlannat). Zemědělské noviny 39, 1983, 279, příl. Náš domov, s. 4–5. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Paneláková láska (Mustamäe armastus). In Aprílové grotesky. Lidové nakladatelství, Praha, 1983, s. 7–20. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Pět básní ze sbírky. In Baltskou cestou. Skandinávský dům, Praha 2009, s. 50–51. Přel. Iivi Zájedová a Jiří Žáček.
VALTON, Arvo. Posel – Kniha stížností – Dort. Světová literatura 6, 1976, 21, s. 10–21. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Prémie. Naše rodina 1978, 1, s. 8. Přel. Karel Nebeský.
VALTON, Arvo. Příběh urozeného pána. In Baltskou cestou. Skandinávský dům, Praha 2009, s. 47–49. Přel. Petra Hebedová a Iivi Zájedová.
VALTON, Arvo. Setkal jsem se s Václavem Havlem. Literární revue 19, 1990, 5, s. 21–29. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Smyčka. Svobodné slovo 40, 1984, 12, s. 12. Přel. Vladimír Macura.
VALTON, Arvo. Stát se musí bránit. Baltika 6, 1992, s. 1–2
VARES-BARBARUS, Johannes. In memoriam Karla Čapka. In Lyrické dopisy do Čech. Československý spisovatel, Praha 1980, s. 132–133. Přel. Vladimír Macura.
VARES-BARBARUS, Johannes. In memoriam. Zpravodaj Společnosti bratří Čapků, prosinec 1982 – leden 1983, 19, s. 26. Přel. Vladimír Macura.
Vazač košťat. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008, s. 49–54. Přel. Jaroslav Tichý.
VEE, Elo. Otci. Tvar 6, 1995, 14, s.14–15. Přel. Vladimír Macura.
VETEMAA, Enn. Hrst začínajícím naiadologům (Eesti näkiliste välimääraja). Dikobraz 43, 1987, 48, s. 14. Přel. Vladimír Macura.
VETEMAA, Enn. Jste rusalkomilný národ (rozhovor). Svobodné slovo 44, 1988, 160, s. 11. Rozhovor vedl Vladimír Novotný.
VETEMAA, Enn. Klíč k určování rusalek neboli Úvod do naiadologie (Eesti näkiliste välimääraja). Lidové nakladatelství, Praha 1987. Přel. Vladimír Macura.
VETEMAA, Enn. O kamínku, který strhl lavinu (rozhovor). Mladá fronta 44, 1988, 148, příl., s. 4. Rozhovor vedl Josef Frais.
VETEMAA, Enn. Opelichaný páv. Světová literatura 21, 1976, 6, s. 22–29. Přel. Kamil Chrobák.
VETEMAA, Enn. Rekviem pro foukací harmoniku (Väike reekviem suupillile – Monument – Pillimees – Munad hiina moodi). Lidové nakladatelství, Praha 1978. Přel. Marie Chrobáková.
VETEMAA, Enn. Rekviem pro foukací harmoniku (Väike reekviem suupillile). Světová literatura 20, 1975, 1, s. 9–49. Přel. Marie Chrobáková.
VETEMAA, Enn. Snovači stříbrných snů (Monument – Pillimees – Hõbedaketrajad – Ah soo). Odeon, Praha 1984. Přel. Marie Chrobáková (pod dohledem V. Macury).
VETEMAA, Enn. Svatá Zuzana aneb Škola mistrů (Püha Susanna ehk Meistrite Kool). Dilia, Praha 1977. Přel. Vladimír Macura.
VETEMAA, Enn. Večeře pro pět. Dilia, Praha 1981. Přel. Marie Chrobáková.
VETEMAA, Enn. Večeře pro pět. Světová literatura 25, 1980, 4, s. 137–160. Přel. Marie Chrobáková-Mádlová.
VIIDING, Juhan. 1011. sen George Marrowa. „Večerní háj a kolem měsíc leden.“ Kmen 3, 1985, 42, s. 9. Přel. Jiří Žáček a Vladimír Macura.
VIIDING, Juhan. Byl jsem Jüri Üdi. Světová literatura 26, 1981, 2, s. 60–62. Přel. Vladimír Macura.
VIIDING, Juhan. Jsem ještě mlád ovšem už otrávený – Košile bližší modrojasu než kabát. Listy Klubu přátel poezie. Léto 1985, s. 22–23. Přel. Vladimír Macura a Jiří Žáček.
VIIDING, Juhan. Když už pohřbívat, pak račte… – Mlynáříček aneb prášek – Po Dušičkách – Ráno, třetí den s gustem sněží… Tvar 6, 1995, 14, s. 14–15. Přel. Vladimír Macura.
VIIDING, Juhan. Klaunovo odpoledne: Výbor z veršů (Ma olen Jüri Üdi – Armastuskirjad – Selges eesti keeles – Detsember – Käekäik – Aastalaat – Närvitrükk – Elulootus). Československý spisovatel, Praha 1986. Přel. Vladimír Macura a Jiří Žáček.
VILDE, Eduard. Do chladného kraje (Külmale maale). SNKLHÚ, Praha 1960. Přel. Kyra Platovská.
WILDE, Eduard. Seznam. Rovnost 18. 8. 1912, 186, příl., s. 261–264.
WILDE, Eduard. Skřítek (Pisuhänd). Česká grafická unie, Praha 1931. Přel. Josef Obr.
WILDE, Eduard. Usnutí v kočáře (Kogutud teosed). Lidové listy 8, 1929, 17, příl., s. 2–3. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
VILDE, Eduard. Válka v Mahtře (výňatek z díla Mahtra sõda). Praha – Moskva 1955, 8, s. 47–48. Přel. Miloš Lukáš.
VILDE, Pavel. Sestra. In DOSTÁLOVÁ-TREŤJAKOVÁ, M. V. Hrdinná sestra československých legií Magda Remelgas. Československá estonská společnost, Praha 1936, s. 5. Přel. Adolf Jiskra-Wenig.
VINT, Toomas. Večer v bytě číslo 64 – Močál za městem – Ukradená labuť. In Ďáblova milenka. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 126–143. Přel. Jonatan Tomeš.
VISNAPUU, Hendrik. Přeložte má slova (Tõlkige mu sõne). In Rohtaed ei kellegi-maal. Zahrada v zemi nikoho. Básníci v exilu. Conseil National de la Culture tchèque à l’Etranger, Stockholm 1955, s. 60–63. Přel. Jiří Kavka (Rudolf Vlach).
Vlk a ovečka. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008, s. 10–13. Přel. Jaroslav Tichý.
Zakázaný uzel. Estonská pohádka. In ĎURÍČKOVÁ, Mária. Dívka s měděnými vlasy. Pohádky národů Asie a Evropy. Lidové nakladatelství, Praha 1972, s. 210–215. Přel. Zdeňka Psůtková.
Zapovězený uzel. In Diamantová sekera. Baltské pohádky (Skazki narodov Pribaltiki). Svět sovětů, Praha 1956; 2. vydání 1958; 3. vydání 1960; 4. vydání 1964; 5. vydání Lidové nakladatelství, Praha 1970; 6. vydání 1979; 7. vydání 1983; 8. vydání 1988; 9. vydání Computer Press, Brno 2008, s. 98–105. Přel. Jaroslav Tichý.
Zapovězený uzel. Sovětská literatura 1985, 6, s. 46–51. Přel. Hana Linhartová.
Zlodějský učeň. Lidové noviny 30, 1922, 382, s. 11. Přel. (Eduard Bass).
Zlodějský učeň. In BASS, Eduard. Koráb pohádek. Munipress, Brno 2016, s. 191–193. Přel. Eduard Bass.
Zmatení jazyků pro Babylonskou věž. Estonská pověst. Večerní české slovo 23, 1941, 156, s. 2.
aa) (NOVOTNÝ, Vladimír). Z estonské literatury (Císař Julián – Dům plný přízraků). Svobodné slovo 24. 11. 1983, s. 5.
adv. Letní pohled do Estonska (Touha). Národní listy 75, 1935, 192, s. 3.
bb). Anton Hansen Tammsaare „Návrat na Vargamäe“. Mladá fronta 39, 1983, 274, příl., s. 4.
bb). Enn Vetemaa „Snovači stříbrných snů“. Mladá fronta 16. 2. 1985, příl., s. 4.
BĚLUNKOVÁ, Libuše. Hypochondrium v nepořádku (Včely). In A2 2016, 23, [online]. © 2005–2017 A2 kulturní čtrnáctideník [Cit. 4. 4. 2017]. Dostupné z: https://www.advojka.cz/archiv/2016/23/hypochondrium-v-neporadku.
bn (NEUMAN, Bohumil). Málo tepla, ale mnoho lidskosti… (Ledová kniha) Praha – Moskva 25, 1961, 11, s. 691–692.
BOJAR, Pavel. Vyprávění o estonském kolchoze (Pod jednou střechou). Svět sovětů 22, 1959, 20, s. 12.
CHUCHMA, Josef. Řádně zmapované rusalky (Klíč k určování rusalek). Mladý svět 30, 1988, 35, s. 22–23.
Č.-. Literární styky česko-baltské. Národní listy 72, 1932, 15, s. 6.
ČÍŽKOVÁ, Marta. Překlady a archaizace (Kalevipoeg). Plamen 2, 1960, 8, s. 128–129.
cu (MACURA, Vladimír). Básník ponížených. Mladá fronta 30, 1974, 101, s. 4.
Dr. S. s. Země zemědělců a rybářů. Jas 10, 1936, 41, s. 2–3.
DROZDA, Miroslav. Literární věda v Tartu. Orientace 5, 1970, 6, s. 44–55.
FOŘT, Bohumil. Člověk a melancholie (Včely). In iliteratura.cz [online]. [Cit. 4. 4. 2017]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/37689/friedenthal-meelis-vcely.
FRANĚK, Jiří F. Fejeton o hřejivé knize (Ledová kniha). Tvorba 26, 1961, 31, s. 724–725.
FRIČ, Richard. O malé zemi, jejímiž přáteli jsme se stali. 3. Osvobození? Baltika 4, 1991, s. 8–11.
HÁJKOVÁ, Jaroslava. Literatura sovětského Pobaltí (Tammsaare – Beekman). Svobodné slovo 34, 1978, 133, s. 5.
HAMANOVÁ, Růžena. Kadri a labutě. Zlatý máj 24, 1980, 2, s. 123–124.
HAVRÁNKOVÁ, Zdeňka. A lodi odplouvají a břehy zůstanou… (Smuul). Ruský jazyk 22, 1971/1972, 8, 343 – 349.
HAVRÁNKOVÁ, Zdeňka. Jedna z cest nové sovětské prózy (Ledová kniha). Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury 7, 1963, s. 257–266.
HEBEDOVÁ, Petra – HOFÍRKOVÁ, Lucie. Estonsko. Libri, Praha 2012.
HELEBRANT, Antonín. Estonsko. Lidové listy 8, 1929, 18, s. 1–2.
HELEBRANT, Antonín. Estonsko. Lidové listy 8, 1929, 31, s. 1–2.
HEŘMAN, Zdeněk. Radost z básníka (Klaunovo odpoledne). Mladá fronta 43, 1987, 29, s. 4.
HRABALOVÁ, O. – HAVLÍKOVÁ, C. Herbert Tampere „Eestirahvalaule viisidega“. Český lid 52, 1965, 4, s. 240–241.
HRUŠKOVÁ, L. Hodina rovnodennosti. Večerní Praha 4. 8. 1976, s. 6.
iz) (ZÍTKOVÁ, Irena). Arvo Valton „Dům plný přízraků“. Mladá fronta 39, 1983, 268, příl., s. 4.
JANÍČKOVÁ, Alexandra. Přemýšlivému čtenáři (Snovači stříbrných snů). Rudé právo 65, 1985, 41, s. 5.
jin) (NOVOTNÁ, Jiřina). Estonská ekologická pohádka (Mecháček a jeho kamarádi). Zemědělské noviny 41, 1985, 234, s. 2.
JONÁŠ, Václav. Na besedě s estonským spisovatelem. Jiskra 1957, 93, s. 5.
jý) (JANOVSKÝ, Jiří). Klasik venkovské prózy (Peklo v sázce). Zemědělské noviny 33, 1977, 276, s. 6.
KABÍČEK, Jaroslav. Antologie ženské lyriky (Nádherné stromy lásky). Literární měsíčník 18, 1989, 9, s. 151–152.
KAFKA, Vladimír V. Pod jednou střechou (Pod jednou střechou). Praha – Moskva 1960, 2, s. 123–124.
KAŠKA, Petr. Realita v experimentech (Snovači stříbrných snů). Sovětská literatura 1984, 11, s. 163–167.
KOŘENÝ-PÖLLICH, Dušan. Etnofuturismus – návrat mýtu? Nový směr v literaturách uralských národů. Aluze 2008, 3, s. 113–116.
KÖNIGSMARK, Václav. Hodina přítomnosti, hodina historie (Hodina rovnodennosti – Hodina na otáčecí židli). Literární měsíčník 6, 1977, 6, s. 108–109.
KOSTŘICA, Vladimír. Kniha brilantních próz (Ďáblova milenka). Lidová demokracie 46, 1990, 63, s. 5.
KROPÁČ, Zdeněk. Tichý rozhovor s Juhanem Smuulem. Rudé právo 54–55, 1974, 19, s. 6.
KUCHAŘOVÁ, Lucie. Bibliografie českých překladů z estonštiny. Bakalářská práce na Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU. Brno 2011.
KŮROVÁ, Zuzana. Mluvící zmije a spol. (Muž, který rozuměl hadí řeči). Tvar 2012, 14, s. 23.
ld (MACURA, Vladimír). My a Pobaltí. Tvar 2, 1991, 44, s. 2.
lp-. Finské a estonské pohádky. Lidové noviny 30, 1922, 236, s. 7.
ma (MACURA, Vladimír). Básník Estonska. Svobodné slovo 30, 1974, 101, s. 5.
MACURA, Vladimír. Anton Hansen Tammsaare aneb Cesta za epopejí. Balt-East, Praha 1999.
MACURA, Vladimír. Čtyři tartuské sborníky sémiotických studií. Česká literatura 18, 1970, 3–4, s. 294–298.
MACURA, Vladimír. Dva sovětské mytologické romány. In Vztahy a cíle socialistických literatur. PYTLÍK, Radko – HRZALOVÁ, Hana (eds.). ÚČSL ČSAV, Praha 1979, s. 143–168.
MACURA, Vladimír. Eesti keel ja kirjasõna tšehhi ajakirjas aastal 1846. Keel ja kirjandus 17, 1974, 10, s. 613–617. Přel. Leo Metsar.
MACURA, Vladimír. Estonská kultura. In ŠVEC, Luboš – MACURA, Vladimír – ŠTOLL, Pavel. Dějiny pobaltských zemí. NLN, Praha 1996, s. 285–307.
MACURA, Vladimír. Estonská literatura v českých překladech. Tvorba 1974, 18, příloha Literatura – umění – kritika č. 5, s. 15.
MACURA, Vladimír. Estonská novelistika v zrcadle Tuglasovy ceny. Sovětská literatura 1977, 9, s. 163–166.
MACURA, Vladimír. Estonská příručka teorie verše. Česká literatura 28, 1980, 1, s. 90–92.
MACURA, Vladimír. Estonské vzory dětství (Seitsmes rahukevad). Světová literatura 32, 1987, 5, s. 235–237.
MACURA, Vladimír. Etické romány Paula Kuusberga. Literární měsíčník 5, 1976, 7, s. 113.
MACURA, Vladimír. Head ööd! Zemědělské noviny 45, 1989, 161, s. 2.
MACURA, Vladimír. Hlas „zpívající revoluce“. Tvar 1, 1990, 32, s. 5.
MACURA, Vladimír. Jak to viděl pan Taagepera. Epizoda z pobaltské futurologie. Lidové noviny 3, 1990, 28, s. 3.
MACURA, Vladimír. Juhan Liiv, klasik estonské poezie. Literární měsíčník 3, 1974, s. 121.
MACURA, Vladimír. Kontrapunkty bubnů a němých fléten. Tvorba 1977, 20, s. 18.
MACURA, Vladimír. Malé romány o velkých kompromisech. Zemědělské noviny 34, 1978, 208, s. 2.
MACURA, Vladimír. Naiadologický boom neboli když se knížka podaří. Kmen 1 (7), 1988, 30, s. 8–9.
MACURA, Vladimír. Národní obrození v Estonsku. Baltika 12, 1994, s. 25–26.
MACURA, Vladimír. Nová literatura sovětského Estonska. Tvorba 1976, 45, příloha Literatura – umění – kultura, č. 11, s. 1–2.
MACURA, Vladimír. Panelový román. Světová literatura 26, 1981, 4, s. 239–240.
MACURA, Vladimír. Pásmo dramatu (Hodina rovnodennosti). Tvorba 1976, 36, s. 11.
MACURA, Vladimír. Představujeme: Looming. Literární měsíčník 12, 1983, 2, s. 141–142.
MACURA, Vladimír. Radegast Parolek, Srovnávací… Slavia 53, 1984, 2, s. 209–211.
MACURA, Vladimír. Smutnoústá Primavera. Tvorba 1975, 18, s. 13.
MACURA, Vladimír. Tartuský sborník mladých. Jazykovědné aktuality 10, 1973, 3–4, s. 169–171.
MACURA, Vladimír. Tragikomedie dvojrozměrného světa. Světová literatura 24, 1979, 4, s. 246–247.
MACURA, Vladimír. Třicet pět let estonské sovětské literatury. Ruský jazyk 26 (28), 1975/1976, 3, s. 122–127.
MACURA, Vladimír). V kulturním týdeníku Sirp ja Vasar… Tvorba 1974, 2, s. 16.
MACURA, Vladimír. Velký malý román. Literární měsíčník 8, 1979, 9, s. 114.
MACURA, Vladimír. Vikerkaar neboli duha. Literární revue 19, 1990, 5, s. 153–154.
MACURA, Vladimír. Z dějin estonské literatury. Baltika 5, 1992, s. 23–26.
MACURA, Vladimír. Z mnohonárodnostní sovětské literatury. Sovětské Pobaltí před XXV. sjezdem KSSS. Zemědělské noviny 32, 1976, 42, s. 5.
MACURA, Vladimír. Za Betti Alverovou. Kmen 2 (8), 1989, 28, s. 2.
MACURA, Vladimír. Za celou českou estonistiku… Dikobraz 43, 1987, 48, s. 14.
MACURA, Vladimír. Za Jurijem Lotmanem. 1922–1993. Česká literatura 42, 1994, 1, s. 105–107.
MACURA, Vladimír. Znamení zrodu. H&H, Praha 1995.
MACURA, Vladimír. Zpráva jako naděje. Světová literatura 25, 1980, 1, s. 228–229.
MACUROVÁ, Alena – MACURA, Vladimír. K problematice československo-estonských literárních vztahů. In Československo-sovětské vztahy. Sv. 5. Amort, Čestmír et alii. UK, Praha 1976, s. 107–116.
MACHONIN, Sergej. Dobrodružství cesta myšlenek (Ledová kniha). Rudé právo 41-42, 1961, 202, s. 3.
MAREŠ, Jindřich. Z estonské poezie (Zvony v jezerech). Rovnost 92, 1977, 301, s. 5.
mlg) (LANGEROVÁ, Marie). Klaunovo odpoledne. Svobodné slovo 43, 1987, 18. 3., s. 5.
NAGY, Ladislav. Hnilobná pachuť lidské viny (Včely). Lidové noviny 6. 9. 2016, s. 8.
NOVOTNÝ, Vladimír. Estonci včera a dnes (Drsné moře – Podzimní ples). Svobodné slovo 45, 1989, 217, s. 5.
NOVOTNÝ, Vladimír. Estonský satirik Vladimir Beekman (Rok osla). Svobodné slovo 44, 1988, 206, s. 5.
NOVOTNÝ, Vladimír. Ještě jednou o rusalkách. Svět socialismu 20, 1988, 46, s. 14.
NOVOTNÝ, Vladimír. Román s pěti tanci (Tanec kolem parního kotle). Rudé právo 59-60, 1979, 95, s. 5.
NOVOTNÝ, Vladimír. S rusalkou na dovolenou (Klíč k určování rusalek). Svobodné slovo 43, 1987, 176, s. 5.
NOVOTNÝ, Vladimír. Tammsaare v Čechách aneb Kroniky myšlení. Zemědělské noviny 40, 1984, 12, s. 5.
NOVÝ, Petr. Něco strašně pěkného (Kolovrátek). Zemědělské noviny 12.1985, s. 2.
O dětské encyklopedické literatuře. Zlatý máj 24, 1980, 8, s. 509.
O malé zemi, jejímiž přáteli jsme se stali. 4. Baltika 5, 1992, s. 18–22. Přel. Richard Frič
O malé zemi, jejímiž přáteli jsme se stali. 5. Baltika 6, 1992, s. 13–18. Přel. Richard Frič.
O malé zemi, jejímiž přáteli jsme se stali. 6. Odboj proti cizí moci. Baltika 7, 1992, s. 10–13.
OBR, Josef. 12. výročí samostatnosti Estonské republiky. Lidové listy 9, 1930, 45, příl., s. 4.
OBR, Josef. 350. výročí estonské university v Tartu. Národní listy 30. 6. 1932, s. 5.
OBR, Josef. Čtyři sta let estonské knihy. Národní listy 76, 1936, 52, s. 1–2.
OBR, Josef. Dnešní Estonsko. Zvláštní otisk z dodatků Ottova slovníku naučného. Nakladatelství Otto, Praha 1932.
OBR, Josef. Estonská universita v Tartu oslavuje 350. výročí svého založení roku 1632. Národní politika 30. 6. 1932, s. 5.
OBR, Josef. Estonské státní znaky. Lidové listy 1929, 76, s. 4.
OBR, Josef. K významným kulturním událostem… Pestrý týden 13, 1938, 8, s. 5.
OBR, Josef. Listy z Estonska I. Lidové listy 1929, 171, s. 1–2.
OBR, Josef. Listy z Estonska II. Lidové listy 1929, 173, s. 1.
OBR, Josef. Listy z Estonska III. Lidové listy 1929, 176, s. 1–2.
OBR, Josef. Marie Underová, estonská básnířka, spisovatelka a překladatelka. Lidové listy 8, 1929, 41, příl., s. 5.
OBR, Josef. Pohled z ptačí perspektivy na estonskou literaturu I. Lidové listy 1927, 2, s. 1–2.
OBR, Josef. Pohled z ptačí perspektivy na estonskou literaturu II. Lidové listy 1927, 144, s. 2.
OBR, Josef. Pohled z ptačí perspektivy na estonskou literaturu III. Lidové listy 1927, 145, s. 2.
OBR, Josef. První estonská povídka. Lidové listy 15, 1936, 236, s. 5.
OBR, Josef. Představy starých Estonců o životě posmrtném. Lidové listy 11, 1932, 250, příl., s. 3–4.
OBR, Josef. Ruský klášter Petseri v Estonsku. Lidové listy 1929, 218, s. 1–2.
OBR, Josef. Tallinn. Lidové listy 1929, 207, příl. Kulturní život, s. 1–2.
OBR, Josef. Zkušenosti s jednotlivou estonskou školou. Lidové listy 1929, 201, příl. Kulturní život, s. 2.
ODARČENKO, Michail. Úvod do mystifikace (Klíč k určování rusalek). Literární měsíčník 17, 1988, 4, s. 122–123.
Ottův slovník naučný nové doby – dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. J. Otto, Praha 1930–1934.
OUŘADOVÁ, Dagmar. Ženské verše v mužském překladu (Hrom je můj bratr). Mladá fronta 37, 1981, 198, s. 4.
ovo) (NOVOTNÝ, Vladimír). Estonská kniha srdce (Inger). Zemědělské noviny 39, 1983, 234, s. 4.
ovo) (NOVOTNÝ, Vladimír). Noc dlouhá tři sta dní (Jalovec i sucho přečká). Zemědělské noviny 3. 4. 1984, s. 2.
PAROLEK, Radegast. Současné literatury sovětského Pobaltí. Současné literární Estonsko. Čtenář 24, 1972, 11, s. 392–394.
PAROLEK, Radegast. Srovnávací dějiny baltických literatur: Od nejstarších dob do současnosti. Univerzita Karlova, Praha 1978; 2. vydání 1982.
PAROLEK, Radegast. Úvod do literatury národů SSSR. FF UK – SPN, Praha 1982.
PAROLEK, Radegast. Vzpomínka na Vladimíra Macuru a další přátele estonské literatury. In Zlatý fond baltických literatur. FF UK – Bohemika, Praha 2006, s. 141–143.
PECHAL, Zdeněk. Untova vize světa (Podzimní ples). Rudé právo 69, 1989, 11, s. 5.
PECHAL, Zdeněk. Ve znamení Matiho Unta (Než přijde vlkodlak). Rudé právo 61–62, 1981, 184, s. 5.
PITTERMANNOVÁ, Marcela. Pod jednou střechou. Mladá fronta 21. 8. 1959, s. 3.
Pk. Nové sovětské romány. Pravda 3, 1947, 53, s. 4.
POLÁČEK, Jiří. Hledání pravdy (Dva rody z Vargamäe). Rovnost 92, 1977, 14, s. 5.
POLÍVKA, Jiří. Komentář. In Kubín, Josef Štefan. Lidové povídky z českého Podkrkonoší. Podhoří západní. Rozpravy České akademie věd a umění, třída III, č. 57, část 3. ČAVU, Praha 1923, s. 541–818.
POSPÍŠIL, Ivo. Čtvrté setkání s moderní estonskou prózou (Indrek – Karin). Rovnost 97, 1982, 268, s. 5.
POSPÍŠIL, Ivo. Hledání jistot (Hodina rovnodennosti). Rovnost 91, 1976, 226, s. 5.
POSPÍŠIL, Ivo. Očima překladatele: Vladimír Macura. Rovnost 100, 1985, 121, s. 5.
POSPÍŠIL, Ivo. Pod skalpelem analytika (Indrek mezi vzbouřenci). Rovnost 96, 1981, 290, s. 5.
POSPÍŠIL, Ivo. Přízraky v průvanu (Dům plný přízraků). Tvorba 1984, 14, příl. Kmen, s. 10.
POSPÍŠIL, Ivo. Próza věčného dialogu (Akvarely jednoho léta). Rovnost 92, 1977, 177, s. 5.
POSPÍŠIL, Ivo. Strhující próza (Rekviem pro foukací harmoniku). Rovnost 93, 1978, 122, s. 5.
POSPÍŠIL, Ivo. Varování nám i budoucím. (Jalovec i sucho přečká). Tvorba 1984, 40, příl. Kmen, s. 11.
ra (MACURA, Vladimír). 450 let estonské knihy. Literární měsíčník 4, 1975, 4, s. 122.
ra (MACURA, Vladimír). Sémiotika filmu. Svět televize 2, 1973, 5, s. 59.
RAIEND, Küllike. Československo-estonské literární styky jako překladatelský problém. Diplomová práce na FF UK Praha, 1980.
RAMPÁKOVÁ, Ľudmila. Dvojaká jar (Jaro). Zlatý máj 5, 1961, 4, s. 174–175.
RICHTEREK, Oldřich. Valtonův pokus o zrcadlo (Dům plný přízraků). Rudé právo 64, 1984, 1, s. 5.
RODR, Josef. Za světlem. Pochodeň 12. 7. 1957, s. 4.
RUMLER, Josef. Dnešek estonské poezie (Zvony v jezerech). Literární měsíčník 7, 1978, 5, s. 113–114.
ŘEŽÁBEK, Rudolf. Konečná diagnóza? (Podzimní ples). Svět socialismu 20, 1988, 43, s. 14.
ŘEŽÁBEK, Rudolf. Vize moderní civilizace (Rok osla). Svět socialismu 20, 1988, 28, s. 14.
SCHRÖDER, Jindřich. Baltický stát „bílých nocí“ – Estonsko. Pestrý týden 13, 1938, 8, s. 5.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda – VANĚK, Michal. Estonská literatura v Čechách. Plav 2010, 12, s. 41–44.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Co bylo před Česko-estonským klubem? Zpravodaj Česko-estonského klubu 2001, Praha, s. 7–8.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Estonská literatura. In Slovník pobaltských spisovatelů. Libri, Praha 2003; 2. vydání 2008, s. 11–15.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Estonsky psaná literatura. In KITZLER, Petr (ed.). Literatura ve světě 2006–2007. Gutenberg, Praha 2007, s. 118–123.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Estonsky psaná literatura. In SCHLEISSOVÁ, Eva (ed.). Literatura v Evropě. Gutenberg, Praha 2006, s. 82–86.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Estonsky psaná literatura. In ZAHRADNÍČKOVÁ, Hana (ed.). Literatura ve světě 2004. Gutenberg, Praha 2005, s. 67–72.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Literární ohlédnutí. Baltika 12, 1994, s. 28.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Miloš Lukáš – překladatelský labužník. Plav 2010, 12, s. 49–50.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Balt-East, Praha 1997, 2., rozšířené vydání 2003.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Z estonské mytologie. Kalevipoeg. Baltika 7, 1992, s. 7–8.
SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Z estonské mytologie. Vanapagan. Baltika 12, 1994, s. 27.
SOUKUP, František. Čtyři století a patnáct let baltských literatur. Literární noviny 4, 1955, 32, s. 9.
SOUKUP, František. Estonsko. O estonské literatuře. Praha – Moskva 1955, 8, s. 40–43.
SOUKUP, František. Literatura národů SSSR v Československu. Praha – Moskva 6, 1956, 7, s. 85–93.
STUPKA, Vladimír. A. Gailit: Touha. Lidové noviny 42, 1934, 646, s. 5.
Styky československo-estonské. České slovo 21, 1929, 122, s. 7.
SUCHÝ Aleš. Moskevský dopis. Rudé právo 29–30, 1949, 21, s. 2.
Svatováclavské slavnosti v estonském tisku. Lidové listy 8, 1929, 97, s. 6.
ŠVEC, Luboš. Kulturní styky Československa s pobaltskými republikami mezi dvěma světovými válkami. Slovanský přehled 1992, 4, s. 427–435.
TEDER, E. Suri Miloš Lukáš. Keel ja kirjandus 1976, 8, s. 512.
TILLE, Václav. Literární studie I. Skupina lidových povídek o neznámém rekovi, jenž v závodech získal princeznu za choť. Bursík – Kohout, Praha 1892.
TOBIÁŠ, Pavel. Literatura Pobaltí (Pod jednou střechou). Červený květ 1959, 6, s. 175.
tp. Úspěchy estonské literatury. Zlatý máj 31, 1987, 9, s. 573.
TUČNÁ, Eva. Veľké tajomstvo (Tuglas). Zlatý máj 23, 1979, 3, s. 183–184.
TYLEČEK, Karel. Mati Unt „podzimní ples“. Mladá fronta 45, 1989, 24, příl., s. 4.
V. (VAVŘÍK, Zdeněk). Hrdinský zpěv (Kalevipoeg). Tvorba 25, 1960, 3, s. 67.
vene) (NOVOTNÝ, Vladimír). Klasik estonské literatury (Tammsaare). Zemědělské noviny 34, 1978, 25, s. 2.
vln) (NOVOTNÝ, Vladimír). Estonský hospodář a estonský čert (Peklo v sázce). Zemědělské noviny 35, 1979, 152, s. 3.
V.M. (MACURA, Vladimír). Zpráva o ráji (Seitsmes rahukevad). Světová literatura 36, 1991, 6, s. 109–112.
VM (MACURA, Vladimír). Zvony v jezerech. Listy Klubu přátel poezie 1976, podzim/zima, s. 18.
VOCEL, Jan Erazim. Učená společnost estonská v Derptu. Časopis Českého musea 20, 1846, 2, s. 267–270.
VODÁK, Václav. Básnické Estonsko se představuje (Zvony v jezerech). Lidová demokracie 33, 1977, 280, s. 5.
vv) (VACÍK, Miloš). Klasik moderní estonské prózy (Tammsaare). Lidová demokracie 33, 1977, 5, s. 5.
vv) (VACÍK, Miloš). Nevšední prózy z Estonska (Hodina na otáčecí židli). Lidová demokracie 33, 1977, 94, s. 5.
Za „Ledovou knihu“. Kalendář Světa sovětů 1962, 1961, s. 72–80.
zh) (HEŘMAN, Zdeněk). „Zvony v jezerech.“ Mladá fronta 30. 11. 1977, s. 4.
ZÍTKOVÁ, Irena. O různých možnostech života (Než přijde vlkodlak). Československý voják 30, 1981, 19, s. 54.
BENTLEY, Samuel. Moral tales. John Harris, London 1831.
DOLENSKÝ, Antonín. Kulturní adresář ČSR. Josef Zeibrdlich, Praha 1934–1936.
DOMOKOS, Péter. A finn irodalom fogadtatása Magyarországon. Akadémiai Kiadó, Budapest 1972.
DOSTÁLOVÁ-TREŤJAKOVÁ, M. V. Hrdinná sestra československých legií Magda Remelgas. Československá estonská společnost, Praha 1936.
DVOŘÁKOVÁ, Kristýna. České střední školy v Hradci Králové ve školních letech 1938/39–1944/45. Bakalářská práce na FF UK. 2007.
Eesti kirjanike leksikon. Eesti raamat, Tallinn 2000.
FÁROVÁ, Lenka. Suomen kirjallisuuden vastaanotto Tšekissä. In FÁROVÁ, Lenka – KULKKI-NIEMINEN, Auli (eds.). Švejk tekee toisin – Suomalais-tšekkiläiset kirjallisuussuhteet. Tampereen yliopisto, Tampere 1996, s. 7–43.
GLANC, Tomáš (ed.). Tartuská škola. NFA, Praha 1995.
GRIN, Elmar. Poslední kupa sena. Svět sovětů, Praha 1949, 2. vyd. Brázda, Praha 1950. Přel. Pavel a Olga Bojarovi.
HUPEL, August Wilhelm. Ehstnische Sprachlehre für die beyden Hauptdialekte den revalschen und dorptschen: Nebst einem vollständigen ehstnischen Wörterbuche. Mitau 1818.
JANNSEN, Harry. Märchen und Sagen des estnischen Völkes I. Dorpat 1881.
JANNSEN, Harry. Märchen und Sagen des estnischen Völkes II. Riga – Leipzig 1888.
KALLAS (chybně LALLAS), Aino. Vojínova matka (Sõjamehe ema). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 93–98. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
KALLAS, Aino. Smrt starého Orga. Vlast 44, 1927–1928, 1, s. 32–39. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
KALLAS, Oskar. Achtzig Märchen der Ljutziner Esten. Jurjew 1900.
KESNER, Jindřich. Jevgenij Timofejev padesátiletý. Češtinář 6, 1995–96, 3, s. 80–81.
KNOPP, František. Bibliografie díla Vladimíra Macury. ÚČL AV ČR, Praha 2000.
KREUTZWALD, Friedrich. Esthnische Märchen. Halle 1869.
KRIKMANN, Arvo. Eesti lühivormide allikaloost. [online]. [Cit. 4. 4. 2017]. Dostupné z: http://www.folklore.ee/~kriku/ALLIK/allik5.htm.
KULDSEPP, Toivo. Viron kirjallisuus Suomessa. SKS, Helsinki 1977.
LAANSALU, Hans-Erik. Erik Tohvri: minu raamatutel peaks olema hoiatus: ainult üle 50aastastele! Õhtuleht. [online]. © AS SL Õhtuleht. [Cit. 4. 4. 2017]. Dostupné z: http://www.ohtuleht.ee/162170/erik-tohvri-minu-raamatutel-peaks-olema-hoiatus-ainult-ule-50aastastele.
LOTMAN, Jurij M. Kultura a kulturnost. Baltika 5, 1992, s. 28–31. Parafrázoval Radegast Parolek.
LOTMAN, Jurij M. O exaktnosti v literární vědě. Literární noviny 15, 1966, 45, s. 3.
LOTMAN, Jurij M. Puškin. Lidové nakladatelství, Praha 1987. Přel. Jiřina Zumrová.
LOTMAN, Jurij M. Téma karet a karetní hry v ruské literatuře počátku 19. století. In Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Sestavil Tomáš Glanc. Host, Brno 2003, s. 139–173. Přel. J. Kranát.
von LÖWIS of MENAR, August. Die Baltischen Provinzen. Bd. 5. Märchen und Sagen. Berlin – Charlottenburg 1916.
von LÖWIS of MENAR, August. Finnische und estnische Volksmärchen. Jena 1922.
LUKÁŠ, Miloš. Pokus o krátku synopsis finského a estonského pádoslovia. In XIV. ročná zpráva štátneho československého reálneho gymnázia Jána Hollého v Trnave 1931–1932. Trnava 1932, s. 5–13.
MASING, Uku – RÄTSEP, Kaide. Barlaam and Joasaphat. Communio viatorum 4, 1961, 1, s. 29–36
MASING, Uku. Confessio amantis. Communio viatorum 4, 1961, 2, s. 139–160.
MASING, Uku. Das Evangelium des Alten Testamentes. Communio viatorum 3, 1960, 2, s. 123–132.
MASING, Uku. De hermeneutica. Communio viatorum 16, 1973, 1–2, s. 1–29.
MASING, Uku. Die Leute von Kumrān und das Alte Testament. Communio viatorum 3, 1960, 3–4, s. 243–246.
MASING, Uku. Panta dynata. Communio viatorum 6, 1963, 4, s. 242–262.
OBR, Josef. Car Ivan Hrozný na Hodu vánočním... Povídka z minulosti estonské. Pražský večerník 14, 1932, 294, s. 4.
PLAVEC, Michal – ROSENTHAL, Reigo. Nymburská poprava. Pokus o rekonstrukci jedné historické události. Historie a vojenství 2006, 3, s. 64–70.
TOMAN, Marek. Dobytí ostrova Saaremaa. The Conquest of Saaremaa Island. Baronet, Praha 2007.