Aplikace umožňuje autorům spravovat bibliografické záznamy a přiřazovat je ke svým publik acím.
Přepnout na evidenci publikací, které mě citují.
Učitel v teorii a praxi
ŠVEC, Vlastimil, Jarmila BRADOVÁ, Hana HORKÁ, Jana JAŠKOVÁ, Petra VYSTRČIL MARKOVÁ, Hana MEDVEDOVÁ, Eva MINAŘÍKOVÁ, Josef MORAVEC a Blanka PRAVDOVÁ. Učitel v teorii a praxi. Online. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 163 s. ISBN 978-80-210-8087-4. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8087-2015.
Podrobněji: https://is.muni.cz/publication/1341601
Bibliografie
Allport, G. W. (1937). Personality: A psychological interpretation. New York: Holt.
Andršová, A. (2012). Psychologie a komunikace pro záchranáře. Praha: Grada.
Bacík, F. (1990). K otázkám pojetí praxe a školní výuky. Pedagogika, 40(4), 387–400.
Bačová, V. (2008). Identita v sociální psychologie. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (s. 109–126). Praha: Grada.
Bandura, A. (1997). Self-efficacy. The exercise of control. New York: W. H. Freeman and Comp.
Barringer, C. H. (2006). Reading and listening activities in the elementary and middle grades (exceptional education programming). Proceedings for 23rd Annual conference of North Carolina Association of Teacher Assistants. North Carolina: Greenboro.
Barnes, C. M., Bandak, A. G., & Beardslee, C. I. (1990). Content analysis of 186 descriptive case studie sof hospitalized children. Maternal-Child nursing journal, 19(2), 281–96.
Barton, P. H. (1962). Play as a tool of nursing. Nursing outlook, 10, 162–164.
Baštecká, B., & Goldmann, P. (2001). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.
Belson, P. (1993). Dlouhá cesta. Zdravotnické noviny, 42.
Begley, S. (1997). How to build a baby’s brain. Newsweek. Dostupné z: http://www.newsweek.com/id/95363/
Bergman, M. M. (2011). O nezbytnosti třetí generace ve smíšeném designu, teorii a výzkumu: o překonávání nekompatibility kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 21(4), 457–473.
Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.
Bitjanova, N. R. (1998). Problema samorazvitija lichnosti v psikhologii. Analiticheskijj obzor. Moskovskijj psikhologo-socialnyjj institut: Flinta.
Blatný, M. (2010). Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní psychologie. In M. Blatný (ed.)., Psychologie osobnosti. Hlavní témata, současné přístupy (s. 105–136). Praha: Grada.
Blecha, I. (1994). Filosofie (základní problémy). Olomouc: Nakladatelství a vydavatelství FIN.
Blomber, G., Stürmer, K., & Seidel, T. (2011). How pre-service teachers observe teaching on video: Effects of viewers teaching subjects and the subject of the video. Teaching and Teacher Education, 27(7), 1131–1140. DOI: 10.1016/j.tate.2011.04.008
Blížkovský, B., Kučerová, S., & Kurelová, M., et al. (2000). Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století. Brno: Konvoj.
Boledovičová, M., et al. (2006). Pediatrické ošetrovatelstvo. Martin: Osveta.
Brichcín, M. (1999). Vůle a sebekontrola. Praha: Karolinum.
Brown, H. D. (2000). Principles of language learning and teaching. New York: Addison Wesley Longman, Inc.
Brühwiler, C. & Blatchford, P. (2011). Eff ects of class size and adaptive teaching competency on classroom processes and academic outcome. Learning and Instruction, 21(1), 95–108. DOI: 10.1016/j.learninstruc.2009.11.004
Bugental, J. F. T., & Zelen, S. L. (1950). Investigations into the ‚self-concept‘ I. The W-A-Y technique. Journal of Personality, 18(4), 483–498. DOI: 10.1111/j.1467-6494.1950.tb01264.x
Bullough, R. V. Jr. (1991). Exploring personal teaching metaphors in preservice teacher education. Journal of Teacher Education, 42(1), 43–51. DOI: 10.1177/002248719104200107
Burns, R. B. (1989). The self-concept in teacher education. South Pacific Journal of Teacher Education, 17(2), 27–36. DOI: 10.1080/0311213890170203
Calderhead, J., & Robson, M. (1991). Images of teaching: Student’s early conceptions of classroom practice. Teaching and Teacher Education 7(1), 1–8. DOI: 10.1016/0742-051X(91)90053-R
Camastral, S. (2008). No small Change: Process-oriented play therapy for children of separating parents. Australian and New Zealand Journal of Family Th erapy. Dostupné z: http://www.processwork.org. DOI: 10.1375/anft.29.2.100
Carpenter, P. G., & Byde, P. (1994). The development of professional self-concept. Asia-Pacific Journal of Teacher Education, 22(2), 163–176. DOI: 10.1080/0311213940220206
Clark, A., Moss, P. (2011). Listening to young children: The Mosaic approach. London: NBC.
Coloroso, B. (2008). Krizové situace v rodině: Jak pomoci dětem překonat smrt blízkého člověka, nemoc, rozvod a traumata adopce. Praha: Ikar.
Conway, P. (2009). Play therapy. Dr. Daniel S. Sweeney counseling children through the world of play.
Cooley, C. D. (1902). Human nature and the social order. New York: Scribner’s.
Dann, H. D. (2000). Lehrerkognition und Handlungsentscheidungen. In K. K. W. Schweer (Ed.), Lehrer-Schüler-Interaktion (s. 79–108). Opladen: Leske + Bundrich.
Darling-Hammond, L. (2006). Constructing 21st-century teacher education. Journal of Teacher Education, 57(3), 300–314. DOI: 10.1177/0022487105285962
Davidson, E. R. (1949). Play for hospitalized child. American Journal of Noursing, 49(3), 138–141. Dostupné z http://journals.lww.com/ajnonline/. DOI: 10.2307/3458125
Davis, J. E. (1938). Play and mental health. American Journal of Noursing, 38(10), 11–81. Dostupné z http://journals.lww.com/ajnonline/.
Dewey, J. (1904). The relation of theory to practice. In J. Boydston (Ed.), John Dewey: The middle works, 1899 –1924. Carbondale and Edwardsville, IL: Southern Illinois University Press.
Dunovský, J., et al. (1999). Sociální pediatrie: vybrané kapitoly. Praha: Grada.
Ehlers, U. D. (2008). Turning potentials into reality: Achieving sustainable quality in e-learning through quality competence. In H. H. Adelsberger (ed.), Handbook on information technologies for education and training (s. 195-216). Heidelberg: Springer.
Elliot, J. (1991). Action research for educational change. Buckingham: Open University Press.
Ermeling, B. A. (2010). Tracing the eff ects of teacher inquiry on classroom practice. Teaching and Teacher Education, 26(3), 377–388. DOI: 10.1016/j.tate.2009.02.019
Erxleben, M. C. (1934). As the play. American Journal of Noursing, 34(12), 1144–1146. Dostupné z http://journals.lww.com/ajnonline/.
Fakultní Th omayerova nemocnice (2013). Lékořice-centrum podpůrné péče.
Far, M. M. (2008). On the relationship between ESP & EGP: a general perspective. English for Specific Purposes World 7(1), 1–11.
Fishbein, M., & Ajzen, I. (1975). Belief, attitude, intention and behavior: an introduction to theory and research. Reading, Mass: Addison-Wesley.
Fischer, S. L. (1977). An experiment with play therapy. American Journal of Noursing, 77(12), 1963–1965. Dostupné z http://journals.lww.com/ajnonline/.
Fong, C., Woodruff , E. (2003). Web-based video and frame theory in the professional development of teachers: some implications for distance education. Routlendge: Philadelphia.
Forbes, C. T., & Zint, M. (2010). Elementary Teachers’ Beliefs, About Perceived Competencies for, and Reported Use of Scientific Inquiry to Promote Student Learning About and For the Environment. Journal of Environmental Education, 42(1), 30–42. DOI: 10.1080/00958961003674673
Fosnot, C. T. (2005). Constructivism: theory, perspectives, and practice. New York: Teachers College Press.
Franklin, B. J., & Kohout, F. J. (1971). Subject-coded versus researcher-coded TST protocols: Some methodological implications. Sociological Quarterly, 12, 82–89. DOI: 10.1111/j.1533-8525.1971.tb02092.x
Gadamer, H. G. (2010). Pravda a metoda I. Praha: Triáda.
Gardner, J., Holmes, B. (2006). E-learning: concepts and practice. London: Sage.
Gaynard, D., Wolfer, J., Th ompson, R., Redburn, L., & Laidly, L. (1990). Psychosocial care of children in hospitals: a clinical practice manual from the ACCH child life research project. Washington, DC: Association for the care of children’s health (ACCH).
Gavora, P. (1990). Učiteľova individuálna koncepcia vyučovania. Pedagogická revue, 42(3), 209–222.
Gavora, P. (2009). Profesijná zdatnosť vnímaná učiteĺom. Adaptácia výskumného nástroja. Pedagogická revue 61(1/2), 19–37.
Gavora, P. (2001). Životný príbeh učiteľa: metodologické hľadiská výskumu. Pedagogická revue, 53(3), 217–236.
Gavora, P., et al. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/.
Gavora, P., & Mareš, J. (2012). Koncept self-efficacy. In A. Wiegerová (ed)., Self-efficacy (osobne vnímaná zdatnosť) v edukačných súvislostiach. Bratislava: SPN.
Gibson, S., & Dembo, M. (1984). Teacher efficacy: Aconstruct validation. Journal of Educational Psychology, 76(4), 569–582. DOI: 10.1037/0022-0663.76.4.569
Gonzalez, L. E., & Carter, K. (1996). Correspondence in cooperating teachers’ and student teachers’ interpretations of classroom events. Teaching and Teacher Education, 12(1), 39–47. DOI: 10.1016/0742-051X(95)00024-E
Ginsburg, K., R. (2007). The importance of play in promoting healthy child development and maintaining strong parent-child bonds. Pediatrics, 119, 182–191. DOI: 10.1542/peds.2006-2697
Goodlad, J. I. (1990). Teachers for our nation’s schools. San Francisco: Jossey-Bass.
Goodwin, C. (1994). Professional vision. American Anthropologist, 96(3), 606–633. DOI: 10.1525/aa.1994.96.3.02a00100
Groeben, N., Schlee, B., Schlee, J., & Wahl, D. (1988). Das Forschungsprogramm Subjektive Th eorien. Eine Einführung in die Psychologie des refl exiven Subjekts. Tübingen: Francke.
Groligová, L. (2012). Komunikace s handicapovanými dětmi v nemocniční péči. Sestra, 22, 7–8.
Grossman, P. (1990). The making of a teacher: teacher knowledge and teacher education. New York: Teachers College Press.
Guerney, L. (1984). Client-centred (non-directive) play therapy. In C. Schaefer, & K. O’Connor (Eds.), Handbook of play therapy. New York: Wiley.
Gulášová, I. (2012). Etické aspekty komunikace s rodiči dětského pacienta. Sestra, 3.
Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál.
Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
Hendrich, J., et al. (1988). Didaktika cizích jazyků. Praha: SPN.
Horká, H. (2000). Výchova pro 21. století: koncepce globální výchovy v podmínkách české školy. Brno: Paido.
Horká, H. (2005). Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. Brno: Masarykova univerzita.
Horká, H. (2007). The way students and teachers reason about environmental issues in the context of health support. In E. Řehulka (Ed.), School and health 21 (s. 539–548). Brno: Paido.
Horká, H. (2012). Učitelovo pojetí přírody a kultury jako spontánní předpoklad biofilní orientace vzdělávání (v tisku).
Horká, H. (2013). Vzděláváním k překonávání narušené reciprocity mezi člověkem a přírodou. Teoretické vstupy a souvislosti (v tisku).
Hubbuck, C. (2009). Play for sick children: Play specialist in hospitals and beyond. London: Jessica Kingsley Publishers.
Chazan, S. (2002). Profiles of play: Assessing and observing structure and proces in play therapy. Jessica Kingsley.
James, W. (1890). The principles of psychology 1–2. New York: Holt.
Janík, T. (2005a). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů (SLT). Pedagogická revue, 57(5), 477–496.
Janík, T. (2005b). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík. T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.
Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky, tvorbu kurikula a učitelské vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T., et al. (2009). Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů. Brno: Paido.
Janík, T., et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Munipress.
Janík, T., & Minaříková, E., et al. (2011). Video v učitelském vzdělávání: teoretická východiska – aplikace – výzkum. Brno: Paido.
Janík, T., Slavík, J., & Najvar, P., et al. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. Praha: NÚV.
Jašková, J. (2012). Profesní vývoj začínajících vysokoškolských učitelů odborného anglického jazyka. In V. Janíková, S. Hanušová, & M. Píšová (Eds.), Aktuální témata výzkumu učení a vyučování cizím jazykům (s. 35–54). Brno: Pedagogická fakulta MU.
Jašková, J. (2013). Složky didaktických znalostí obsahu z hlediska obecně pedagogického, obecně didaktického a oborově didaktického v cizojazyčném vzdělávání. In V. Janíková, S. Hanušová, & M. Píšová (Eds.), Aktuální témata výzkumu učení a vyučování cizím jazykům II (v tisku). Brno: Pedagogická fakulta MU.
Jolly, J. (1994). Improving family communication. Lowa State University: Cooperative Extension Service.
Kagan, D. M. (1992). Professional growth among preservice and beginning teachers. Review of Educational Research Summer, 6(2), 129–169. DOI: 10.3102/00346543062002129
Kelnarová, J. (2009). Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty. 4. ročník. Praha: Grada.
Kenžina, Ű. A. (2006). [Formirovanie pedagogičeskoj Â-koncepcii buduŝego učitelâ v obrazovatel´nom processe VUZA]. (Disertační práce). [Orenburg: Orenburgskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet].
Kerlinger, F. N. (1972). Základy výzkumu chování. Pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia.
Kerrins, J. A., & Cushing, K. S. (2010). Taking a second look: Expert and novice diff erences when observing the same classroom teaching segment a second time. Journal of Personnel Evaluation in Education, 14(1), 5–24. DOI: 10.1023/A:1008152928725
Kocourková, J. (2008). Psychoterapie III – sborník přednášek. Dítě v psychoterapeutickém procesu. Praha: TRITON.
Kopecký, K. (2004). Modely tzv. blended learningu (úvod do problematiky). Dostupné z: http://www.net-university.cz/elearning/20-modely-tzv-blended-learningu-uvod-do-problematiky-.
Kopecký, K. (2005). Základy e-learningu (interaktivní cd-rom). Net-university s. r. o. Dostupné z: http://www.net-university.cz/data/cdrom/
Korthagen, F. (1993). Two modes of refl ection. Teaching and Teacher Education, 9(3), 317–326. DOI: 10.1016/0742-051X(93)90046-J
Korthagen, F., & Kessels, J. (1999). Linking theory and practice: Changing the pedagogy of teacher education. Educational Researcher, 28(4), 4–17. DOI: 10.3102/0013189X028004004
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Korthagen, F., & Vasalos, A. (2005). Levels in refl ection: core refl ection as a means to enhance professional growth. Teachers and Teaching: theory and practice, 11(1), 47–71.
Kottman, T. (2011). Play Th erapy: Basics and Beyond. Alexandria: American Counseling Association.
Kremer-Hayon, L., & Ben-Peretz, M. (1986). Becoming a teacher: The transition from teacher’s college to classroom life. International Review of Education, 32(4), 413–422. DOI: 10.1007/BF00597551
Kuhn, M. H., & McPartland, T. S. (1954). An empirical investigation of self-attitudes. American Sociological Review, 19(1), 68–76. DOI: 10.2307/2088175
Kuhn, M. H. (1960). Self-attitudes by age, sex and professional training. Sociological Quarterly, 1, 39–56. DOI: 10.1111/j.1533-8525.1960.tb01459.x
Lewis, C., Perry, R., & Hurd, J. (2004). A deeper look at lesson study. Educational Leadership, 61(5), 18–23.
Linhartová, V. (2007). Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada.
Littlewood, W. (2002). Communicative language teaching: An introduction. Cambridge: Cambridge University Press.
Lovelock, J. E. (2008). Gaia vrací úder: proč se Země brání a jak ještě můžeme zachránit lidstvo. Praha: Academia.
Lowe, I. (2009). The question of audience. Dostupné z: http://www.scientifi clanguage.com/esp/audience.pdf
Lukášová-Kantorková, H. (2002). Decizní kompetence v pedagogické přípravě studentů 1. stupně základní školy. In V. Švec (Ed.), Cesty k učitelské profesi: utváření a rozvíjení pedagogických dovedností (s. 127–149). Brno: Paido.
Keller, J., Gál, F., & Frič, P. (1996). Hodnoty pro budoucnost. Praha: G plus G.
Krajhanzl, J. (2005). Děti, aby byly a žily. In E. Strejčková (Ed.), Děti, aby byly a žily (s. 37–44). Praha: MŽP ČR.
Kučerová, S. (1996). Člověk – hodnoty – výchova: kapitoly z filosofie výchovy. Prešov.
Macek, P. (2008). Sebesystém, vztah k vlastnímu Já. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (s. 89–107). Praha: Grada.
Macek, Z. (1997). Technika videozáznamu v učitelském vzdělávání. Pedagogická orientace, 4, 41–44.
Mahrová, G. (2006). Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Mareš, J., Zděnková, H. (2001). Od školy hrou k nemocnici hrou. Psychologie dnes, 7, (4), s. 26–28.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Markus, H., & Nurius, P. (1986). Possible selves. American Psychologist, 41(9), 954–969. DOI: 10.1037/0003-066X.41.9.954
Marotz , A. (2002). Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál.
Maslow, A. H. (1970). Motivation and personality. New York: Harper & Row.
Matějček, Z. (2001). Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. Praha: H&H.
McGuire, W. J., & McGuire, C. (1981). The spontaneous self-concept as aff ected by personal distinctiveness. In: M. D. Lynch, A. Norem-Hebeisen, K. J. Gerden (Eds.), Self-concept. Advances in theory and research (s. 147–171).
Mcmahon, L. (2009). The handbook of play therapy and therapeutic play. New York: Routledge.
Mead, G. H. (1925). The genesis of the self and social control. International Journal of Ethics, 35(3), 251–273.
Medvedová, H. (2011). Herní terapie ve zdravotnických zařízeních. Zlín: UTB.
Medvedová, H. (2011). Možnosti působení herní terapie ve zdravotnických zařízeních (diplomová práce). Zlín: UTB.
Mikuláštík, M. (2010). Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada.
Miles, M. B., & Huberman, A. M. (1994). Qualitative data analysis: an expanded sourcebook. London: Sage.
Mills, B., & Allan, J. (1992). Play therapy of the maltreated child: Impact upon aggressive and withdrawn patterns of interaction. International Journal of Play Th erapy, 1, 1–20. DOI: 10.1037/h0090231
Minaříková, E. (2011). Nástroj pro zkoumání diagnostické kompetence (budoucích) učitelů. In T. Janík, P. Najvar, & M. Kubiatko, et al., Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje (s. 147–160). Brno: MuniPress.
Minaříková, E. (2012). Povaha profesního vidění u studentů učitelství anglického jazyka – teoretická východiska a metodologie výzkumu. In T. Janík, & K. Pešková, et al., Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky (s. 131–147). Brno: Masarykova univerzita.
Minaříková, E. & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204. DOI: 10.5817/PedOr2012-2-181
Minaříková, E., & Janík, T. (2013). Videoweb for (prospective) teachers of English as a foreign language: An evaluative study based on perceived benefi ts. In V. Janíková & R. Seebauer (Eds.), Education and languages in Europe (s. 383–391). Wien: LIT Verlag.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Mitašíková, P. (2004). Diagnostika v terapii hrou. Dostupné z: http://www.openplay.sk/page/231/
Moldan, B. (1997). Příroda a civilizace. Životní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Moroye, C. M. (2009). Complementary curriculum: the work of ecologically minded teachers. Journal of Curriculum Studies, 6, 789–811. DOI: 10.1080/00220270802627573
Moustakes, C. E. (1959). Psychotherapy with children: The living relationship. New York: McGraw-Hill.
Myers, D. G. (2013). Psychology. New York: Worth.
Nadační fond Klíček. (2013). Specialista pro hru a komunikaci v institucionální a domácí péči. Uhlířské Janovice. Dostupné z: http://www.herniprace.cz/.
Nachri (2007). National association of children´s hospitals and related institutions. USA, Virginia. Dostupné z: http://www.chidlrenhospitals.net/
Najvar, P., et al. (2011). Videostudie v edukačním výzkumu. Brno: Paido.
Nakonečný, M. (2007). Sociální psychologie. Praha: Vysoká škola obchodní v Praze.
Nash, J., M. (2001). Fertile minds. Time. Dostupné z: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,137214,00.html
NCB. (2006). Play in Hospital. Children’s play informatik service. Dostupné z: http:www.ncb.org.uk
Nedorostová, B. (2008). Herní specialisté. Zdravotnické noviny, (57), 49, 18–20.
Oblinger, D., & Oblinger, J. (2005). Educating the net generation. Washington D.C.: Educause.
Ogilvie, D. M. (1987). The undesired self: A neglected variable in personality research. Journal of Personality and Social Psychology, 52(2), 379–385. DOI: 10.1037/0022-3514.52.2.379
Ondriová, I., Sinaiová, A., & Pavelková, M. (2013). Etika v pediatrickém ošetřovatelství. Sestra, 5.
Pajares, M. F. (1992). Teachers’ beliefs and educational research: Cleaning up a messy construct. Review of Educational Research, 62(3), 307–332. DOI: 10.3102/00346543062003307
Palmer, D. J., Stough, L. M., Burdenski, T. K., & Gonzales, M. (2005). Identifying teacher expertise: an examination of researchers’ decision making. Educational Psychologist 40(1), 13–25. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&hid=101&sid=c07b6fd2-deee-4859-9650-87b3aad49ea9%40sessionmgr115. DOI: 10.3102/00346543062003307
Papica, J. (1985). Sebepojetí, jeho struktura a funkce. In J. Hudeček & J. Papica (Eds.), Autoregulační mechanismy osobnosti (s. 16–27). Brno: Oddělení psychologie ÚVSV ČSAV.
Patočka, K. (1989). Ekologické poznatky v přírodě. Komenský, 114(3), 153–157.
Pavelková, I. (2010). Nuda ve škole. In: H. Krykorková, R. Váňová (Eds.) Učitel v současné škole (s. 219–233). Praha: Karolinum.
Pelikán, J. (2011). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Peto, M. (1959). Play interview for four-year-old hospitalized children. American Journal of Noursing, 59(7), 950. Dostupné z: http://journals.lww.com/ajnonline/
Piaget, J. (1951). Play, dreams and imitation in childhood. London: Routledge.
Pilegaard J. T., Kamstrup, A. K., Haselmann, S. (2008). The professional bachelor programs – Student evaluation of study, study skills and motivation to complete. Copenhagen: AKF.
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice.
Plevová, I., & Slowik, R. (2010). Komunikace s dětským pacientem. Praha: Grada.
Plevová, I., Bužgová, R., et al. (2011). Ošetřovatelství II. Praha: Grada.
Podgorecki, J. (1998). Sociální komunikace v edukaci. Ostrava: Repronis.
Pohounek, P. (1994). Pojďte pane (doktore), budeme si hrát. Zdravotnické noviny, 9.
Polkinghorne, D. E. (1992). Narrative and self-concept. Journal of Narrative and Life History, 1(2 & 3), 135–153. DOI: 10.1075/jnlh.1.2-3.04nar
Porubský, Š. (2007). Učiteľ – diskurz – žiak. Osobnostno-sociálny model primárnej edukácie. Banská Bystrica: Univerzita Mateje Bela v Banskej Bystrici.
Pravdová, B. (2013). Já jako učitelka: profesní sebepojetí studentky učitelství v posledním ročníku pregraduální přípravy. Pedagogická orientace 23(2), 174–194. DOI: 10.5817/PedOr2013-2-174
Průcha, J. (2002). Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
Průcha, J. (2009a). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
Ptáček, R. (2011). Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada.
Rae, W., Worchel, F., Upchurch, J., Sanner, J., & Daniel, C. (1989). The psychosocial impact of play on hospitalized children. Journal of pediatric psychology, 14, 617–627. DOI: 10.1093/jpepsy/14.4.617
Rasmussen, L. A., & Cunnigham, C. (1995). Focused play therapy and non-directive play therapy: Can they be integrated? Journal of Child Sexual Abuse, 4, 1–20. DOI: 10.1300/J070v04n01_01
Raudenská, J., Raudenský, M., & Javůrková, A. (2009). Aplikace hry u závažných životních událostí u dětí a dospělých II. Právo a rodina, 9, 12–15.
Reimannová, I. (2011). Blended learning ve výuce obchodní angličtiny. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Richardson, V. (2003). Preservice teachers beliefs. In Janík, T., Pešková, K. et al. (2012). Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy, výsledky. Brno: Masarykova univerzita. s. 162–173
Reifová, I. (2004). Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.
Ruesch, J. (1975). Knowledge in Action: Communication, Social Operations, and Management. Jason Aronson.
Rokeach, M. (1968). Beliefs, attitudes, and values: A theory of organization and change. San Francisco: Jossey-Bass.
Rosenberg, M. (1965). Society and the adolescent self-image. Princeton: Princeton university press.
Rutter, M. (1995). Clinical Implications of Attachment Concepts: Retrospect and Prospect. Journal of Child Psychology & Psychiatry, 36 (4), 549–71.
Říčan, P., & Krejčířová, D., et al. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.
Saunders, M. M. (1958). More than child’s play. American Journal of Noursing, 58(12), 1679–1680. Dostupné z: http://journals.lww.com/ajnonline/
Saylan, Ch., & Blumstein, D. T. (2011). The failure of environmental education (and how we can fixit). California: University of California Press.
Seidel, T., Blomberg, G., & Stürmer, K. (2010). „Observer“ – Validierung eines videobasierten Instruments zur Erfassung der profesionellen Wahrnehmung von Unterricht. Zeitschrift für Pädagogik, 56(Beiheft), 296–306.
Seligman, M. E. P., & Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, 55, 5–14. DOI: 10.1037/0003-066X.55.1.5
Sherin, M. G., & Han, S. (2004). Teacher learning in the context of a video club. Teaching and Teacher Education, 20, 163–183. DOI: 10.1016/j.tate.2003.08.001
Schaefer, Ch. E. (1993). The therapeutic powers of play. Northvale, NJ: Jason Aronson.
Schaller, K. (1997). Pedagogická teória komunikácie – teoreticko-vzdelávacie základy. Pedagogická revue. 9–10, 443–451.
Scheibe, K. E. (1986). Self-narrative and adventure. In T. R. Sarbin (Ed.), Narrative psychology: The storied nature of human conduct (s. 129–151). New York: Praeger.
Schlee, J., & Wahl, D. (Eds.). (1987). Veränderung subjektiver Theorien von Lehrern. Oldenburg: Universität Oldenburg.
Schneider, R. K. (1971). Play Th erapy and the hospitalized child. American Journal of Noursing, 71(9), 1820–1821. Dostupné z: http://journals.lww.com/ajnonline/. DOI: 10.2307/3422048
Schön, D. A. (1987). Educating the Reflective Practitioner. San Francisco: Jossey-Bass Inc.
Schwan, S., Riempp, R. (2004). The cognitive benefits of interactive videos: learning to tie nautical knots. Learning and Instruction, 14, 293–305. DOI: 10.1016/j.learninstruc.2004.06.005
Schwindt, K. (2008). Lehrpersonen betrachten Unterricht (Kriterien für die kompetente Unterrichtswahrnehmung). Münster: Waxmann.
Scrivener, J. (2005). Learning Teaching. Oxford: Macmillan Education.
Sherin, M. G. (2007). The development of teachers’ professional vision in video clubs. In R. Goldman, R. Pea, B. Barron, & S. J. Derry (Eds.), Video research in the learning sciences (s. 383–396). London: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.
Sherin, M. G., Russ, R. S., Sherin, B. L., & Colestock, A. (2008). Professional vision in action: An exploratory study. Issues in Teacher Education, 17(2), 27–46.
Shulman, L. S. (1986). Th ose who understand: knowledge growth in teaching. Educational Researcher, 15(2), 4–14. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/pdfplus/1175860.pdf?acceptTC=true. DOI: 10.3102/0013189X015002004
Sidorenko, V. S. (2000). [Razvitie pozitivnoj Â-koncepcii buduŝego učitelâ v processe pedagogičeskoj podgotovki v vysšej škole]. (Disertační práce). [Moskva: Institut teorii obrazovaniâ i pedagogiki].
Siemens, G. (2004). A learning theory for the digital age. Dostupné z: http://www.elearnspace.org/Articles/connectivism.htm
Sikorová, L. (2011). Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada.
Singh, H., Reed Ch. (2001). A White Paper: Achieving Success with Blended Learning. Centra Soft ware. Dostupné z: http://facilitateadultlearning.pbworks.com/f/blendedlearning.pdf
Skolimowski, H. (2001). Účastná mysl. Nová teorie poznání a vesmíru. Praha: Mladá fronta.
Sládková, J. (2012). Faktory, které ovlivňují naše vnímání a naši komunikaci. Florence, 12(3).
Slezáčková, A. (2010). Pozitivní psychologie – věda nejen o štěstí. E-psychologie elektronický časopis ČMPS 4 (3). Dostupné z: http://e-psycholog.eu/clanek/97
Spilková, V. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Stevens, M. (1986). Adolescents perception of stressful events during hospitalization. Journal of pediatric nursing, 1(5), 303–13.
Strauss, A., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Albert.
Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664–690. DOI: 10.5817/PedOr2013-5-664
Šmajs, J. (2008). Potřebujeme filosofii přežití? Brno: Doplněk.
Šmajs, J. (2011). Příroda a kultura – téma pro filosofii, vzdělávání i krásnou literaturu. In J. Šmajs (Ed.), Aby Země nebyla jen hrobem. Literatura, kultura, příroda (s. 123–132). Praha: Obec spisovatelů.
Šmajs, J., Klíma, I., & Cílek, V. (2010). Tři hlasy. Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. Brno: Doplněk.
Štech, S. (1994). Co je učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika 44(4), 310–320.
Štěpničková, J., & Nejedlá, K. (2010). Herní terapie v Mateřské škole při fakultní nemocnici v Brně. Dostupné z: http://www.msfnbrno.cz/
Švancar, R. (2005). Boj o herního specialistu. Učitelské noviny, 25(14).
Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Švaříček, R. (2009). Narativní a sociální konstrukce profesní identity učitele a experta (Disertační práce). Dostupné z: http://is.muni.cz/th/12302/ff_d/
Švec, V. (2005a). Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha: ASPI.
Švec, V. (Ed.). (2005b). Od implicitních teorií výuky k implicitním pedagogickým znalostem. Brno: Paido.
Tafarodi, R. W., & Swann, W. B., Jr. (1995). Self-liking and self-competence as dimenstions of global self-esteem: Initial validation of a measure. Journal of Personality Assessment, 65, 322–342. DOI: 10.1207/s15327752jpa6502_8
Timmerman, R. (1983). Preoperative fears of older children. AORN Journal, 38(5), 827–834. DOI: 10.1016/S0001-2092(07)69624-0
Tochon, F. V. (1999). Video study groups for education, professional development, and change. Madison, WI: Atwood Publishing.
Vágnerová, M. (2010). Já a jeho základní struktury a funkce. In M. Vágnerová (Ed.), Psychologie osobnosti (s. 298–346). Praha: Karolinum.
Valenta J. (2008). Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Grada.
Van der Kolk, & Bessel, A. (1994). The body keeps the score: Memory and the evolving psychobiology of posttraumatic stress. Harvard Review of Psychiatry, 1, 253–265. DOI: 10.3109/10673229409017088
Van Driel, J. H., Verloop, N., & de Vos, W. (1998). Developing science teacher’s pedagogical content knowledge. Journal of Research in Science Teaching, 35(6), 673–695. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1098-2736(199808)35:6%3C673::AID-TEA5%3E3.0.CO;2-J/pdf. DOI: 10.1002/(SICI)1098-2736(199808)35:6<673::AID-TEA5>3.0.CO;2-J
Van Gerven, Pascal W. M. (2003). The efficiency of multimedia learning into old age. British journal of educational psychology, 73(4), 489–505. DOI: 10.1348/000709903322591208
van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2008). Mathematics teachers’ „learning to notice in the context of a video club“. Teaching and Teacher Education, 24(2), 244–276. DOI: 10.1348/000709903322591208
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Veenman, S. (1984). Perceived problems of beginning teachers. Review of Educational Research, 54(2), 143–178. DOI: 10.3102/00346543054002143
Vorlíček, Ch. (2000). Úvod do pedagogiky. Jinočany: Nakladatelství H & H.
Vožechová, J. (2010). Herní práce v České republice: uplatňování principu „Family centred care“, péče zaměřené i na rodinu pacienta. Verejné zdravotnictvo, 7 (1). Dostupné z: http://www.verejnezdravotnictvo.sk/
Vybíhalová, L. (2011). Komunikační dovednosti v praxi. Sestra 1.
Webster, A. (2000). The facilitating role of the play specialist. Pediatric Nurs, 7, 24–27. DOI: 10.7748/paed2000.09.12.7.24.c698
Walberg, H. J. (1967). Changes in the self concept during teacher training. Psychology in the schools 4(1), s. 14–21. DOI: 10.1002/1520-6807(196701)4:1<14::AID-PITS2310040103>3.0.CO;2-D
Wang, M. C. (1980). Adaptive Instruction: Building on Diversity. Theory into Practice, 19(2), 122–128. DOI: 10.1080/00405848009542885
Wiegerová, A., et al. (2012). Self-efficacy (osobne vnímaná zdatnosť) v edukačných súvislostiach. Bratislava: SPN.
Wikstrom, B. (2005). Communicating via expressive arts: The natural medium of self – expression for hospitalized children. Pediatric nursing, 31, 480–485. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/
Yin, R. K. (2003). Case study research: design and methods. London: Sage.
Zeichner, K., & Tabachnik, B. R. (1981). Are the effects of university teacher education washed aou by school experience? Journal of Teacher Education, 32, 7–11. DOI: 10.1177/002248718103200302
Zounek, J. (2009). E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita.
Zounek, J. (2009). E-learning ve školním vzdělávání. In J. Průcha, Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.
Zdravotnické noviny (2000). Herní specialista. Sestra 1. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/