Aplikace umožňuje autorům spravovat bibliografické záznamy a přiřazovat je ke svým publik acím.
Přepnout na evidenci publikací, které mě citují.
Determinanty účinnosti učitelských praxí
LOJDOVÁ, Kateřina, Michaela ONDRÁČKOVÁ, Barbora ŠIMŮNKOVÁ, Sylva TREBUL'OVÁ, Blanka PRAVDOVÁ, Petr SVOJANOVSKÝ a Vlastimil ŠVEC. Determinanty účinnosti učitelských praxí. Online. 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016, 143 s. ISBN 978-80-210-8133-8. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8133-2016.
Podrobněji: https://is.muni.cz/publication/1371765
Bibliografie
Ambrosini, V., & Bowman, C. (2001). Tacit knowledge: Some suggestions for operationalization. Journal of Management Studies, 38(6), 811–829. DOI: 10.1111/1467-6486.00260
Argyris, Ch., & Schön, D. (1974). Theory in practice: increasing professional eff ectiveness. San Francisco: Jossey-Bass Publishers.
Arnal, S., & Burwood S. (2003). Tacit Knowledge and Public Accounts. Journal of Philosophy of Education, 37(3), 377–391. DOI: 10.1111/1467-9752.00334
Atjonen, P. (2014). Teachers’ views of their assessment practice. Curriculum Journal, 25(2), 1-22. DOI: 10.1080/09585176.2013.874952
Bandura, A. (1997). Self–efficacy. The exercise of control. New York: Freeman.
Basow, S. A. (1998). Student Evaluations: The Role of Gender Bias and Teaching Styles. In L. H. Collins, J. C. Chrisler, & K. Quina (Eds.), Arming Athena: Career Strategies for Women in Academia. (s. 135–156). Thousand Oaks: Sage.
Baumard, P. (2002). Connaissances tacites et implicites dans les délibérations de réorientations stratégiques. Příspěvek prezentovaný na konferenci l’AIMS.
Bendl, S., et al. (2011). Klinická škola: místo pro výzkum a praktickou přípravu budoucích učitelů. Praha: PdF UK.
Bendl, S., Kasíková, H., & Bureš, M. (2001). Školní kázeň: metody a strategie. Praha: ISV.
Beauchamp, C. (2006). Understanding reflection in teaching: a framework for analysing the literature. Montreal: McGill University.
Blakemore, J. E. O., Berenbaum, S. A., & Liben, L. S. (2009). Gender development. NewYork: Taylor & Francis Bonner, A., & Tolhurst, G. (2002). Insider-outsider perspectives of participant observation. Nurse Researcher,9(4), 7–19.
Boud, D., Cohen, R., & Walker, D. (1993). Using experience for learning.
Buckingham: Society for Research into Higher Education.
Brockbank, A., & McGill, I. (2006). Facilitating Reflective Learning Through Mentoring & Coaching. London: Kogan Page Publishers.
Brookfield, S. D. (1986). Understanding and facilitating adult learning: a comprehensive analysis of principles and eff ective practices. Buckingham: Open University Press.
Buchberger, F., et al. (2000). Green paper on teacher education: High quality teacher education for high quality education and training. Umea: Thematic Network on Teacher Education in Europe.
Castello, B. V. (2013). Bridging constructivism and social constructionism: A dialogical and relational approach to narrative and meaning making. Barcelona: Ramón Llull University.
Cochran-Smith, M. (2003). Learning and unlearning: The education of teacher educators. Teaching and Teacher Education, 8(1), 5–28. DOI: 10.1016/S0742-051X(02)00091-4
Collin, S., Karsenti, T., & Komis, V. (2013). Reflective practice in initial teacher training: critiques and perspectives. Reflective Practice, 14(1), 104–117.
Cozolino, L., & Sprokay, S. (2006). Neuroscience and adult learning. In S. Johnson & K. Taylor (Eds.), The neuroscience of adult learning. (s. 11–20). San Francisco: Jossey-Bass.
Černý, J., & Holeš, J. (2004). Sémiotika. Praha: Portál.
Dam, L. (1995). Learner autonomy. From theory to classroom practice. Dublin: Authentik.
Darder, A. (2002). Reinventing Paulo Freire: A pedagogy of love. Boulder: Westview.
Darling-Hammond, L., & Lieberman, A. (2012). Teacher education around the world: changing policies and practices. London: Routledge.
Darling-Hammond, L. (2006). Constructing 21 st-century teacher education. Journal of Teacher Education, 57(X), 1-15. DOI: 10.1177/0022487105285962
Day, Ch. (1993). Reflection: A necessary but not suffi cient condition for professional development. British Educational Research Journal, 19(1), 83–93. DOI: 10.1080/0141192930190107
Dewey, J., & Bentley, A. (1949). Knowing and the known. Boston: Beacon Press.
Dewey, J. (1938). Experience & Education. New York: Kappa Delta Pi.
Dewey, J. (1992). The collected works of John Dewey. Charlottesville VA: InteLex Corporation.
Dickson, A., Knussen, C., & Ch. Flowers, P. (2008). ‘That was my old life; it’s almost like a past-life now’: Identity crisis, loss and adjustment amongst people living with chronic fatigue syndrome. Psychology and Health, 23(4), 459–476. DOI: 10.1080/08870440701757393
Dolmans, W. H. et al. (2002). Trends in research on the tutor in problembased learning: Conclusions and implications for educational practice and research. Medical Teacher, 24(2), 173–180. DOI: 10.1080/01421590220125277
Dreyfus, H. L., & Dreyfus, S. E. (1986). Mind over machine: The power of humanintuition and expertise in the era of the computer. Oxford: Basil Blackwell.
Dudley, P. (2013), Teacher learning in lesson Study: What interaction-level diskurse analysis revealed about how teachers utilized imagination, tacit knowledge of teaching and fresh evidence of pupils learning, to develop practice knowledge and so enhance thein pupils’ learning. Teaching and Teacher Education, 34, 107–121. DOI: 10.1016/j.tate.2013.04.006
Elliott-Johns, S. E. (2014). Working towards meaningful reflections in teacher education as professional learning. LEARNing Landscapes, 8(1), 105–122. Montreal, QU: LEARN Publications.
Fendler, L. (2003). Teacher reflection in a hall of mirrors: Historical influences and political reverberations. American Educational Research Association, 32(3), 16–25.
Fletcher, S., & Mullen, C. A. (2012). Sage Handbook of mentoring and coaching in education. London: Sage Publications.
Floden, R. E., & Buchmann, M. (1993). Between routines and anarchy: Preparing teachers for uncertainty. Oxford Review of Education, 19(3), 373–382. DOI: 10.1080/0305498930190308
Flyvbjerg, B. (2006). Five misunderstandings about case-study research, Qualitative Inquiry, 12(2), 219–245. DOI: 10.1177/1077800405284363
Frankfurt, H. G. (2004). The reasons for love. New York: Princeton University Press.
Freire, P. (2000). Pedagogy of the oppressed. New York: Continuum.
Galbuser, L., & Fellin, L. (2014). The intersubjective endeavor of psychopathology research: Methodological reflections on a secondperson perspective approach. Frontiers in Psychology, 5(1150), 1–14.
Gartmeier, M., Bauer J., Gruber, H., & Heid, H. (2008). Negative knowledge: Understanding professional learning and expertise. Vocations and Learning, 1(2), 87–103. DOI: 10.1007/s12186-008-9006-1
Gavora, P., & Mareš, J. (2012). Koncept self-effi cacy. In A. Wiegerová (ed)., Self-efficacy (osobne vnímaná zdatňosť) v edukačných súvislostiach (s. 10–16). Bratislava: SPN.
Gelfuso, A., & Dennis, D. (2014). Getting reflection off the page: The challenges of developing supportstructures for pre-service teacher reflection. Teaching and Teacher Education, 38(1), 1–11. DOI: 10.1016/j.tate.2013.10.012
Gergen, K. J. (2009). An invitation to social construction. London: Sage Publications.
Glasersfeld, E. (1995). A constructivist approach to teaching. In L. Steffe & J. Gale (Eds.), Constructivism in education. (s. 3–15). London: Routledge Falmer.
Glazer, M., E., & Hannafin, J., E. (2006). The apprenticeship model: Situated professional development within school settings. Teaching and Teacher Education, 22, 179–193. DOI: 10.1016/j.tate.2005.09.004
Goodson, L., Slater, D., & Zubovic, Y. (2015). Adding confidence to knowledge. Journal of the Scholarship of Teaching and Learning, 15(1), 20–37.
Greene, M. J. (2014). On the inside looking in: Methodological insights and challenges in conducting qualitative insider research. The Qualitative Report, 19(15), 1–13.
Groenke, J., & Hatch A. (2009). Critical pedagogy and teacher education in the neoliberal era: Small openings. New York: Springer Science & Business Media.
Gruber, H. (1999). Erfahrung als grundlage kompetenten handelns. Bern, Göttingen, Toronto, Seatle: Verlag Hans Huber.
Harland, P. (2012). Trust me, I´m the patient. London: Wayfinder Press.
Hatton, N., & Smith, D. (1995). Reflection in teacher education: Towards definition and implementation. Teaching & Teacher Education, 11(1), 33–49.
Hedlund, J., Antonakis J., & Sternberg, J. (2002). Tacit knowledge and practical inteligence: Undestanding the lesson of experience. United States Army research Institute for the behavioral and social sciences.
Helus, Z., Bravená, N., & Franclová, M. (2012). Perspektivy učitelství. Praha: Univerzita Karlova.
Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
Heron, J. (1999). The complete facilitator‘s handbook. London: Kogan Page.
Higgins, E. T. (1987). Self-discrepancy: A theory relating self and affect. Psychological Review 94(3), 319–340. DOI: 10.1037/0033-295X.94.3.319
Hildebrand, D. (2008). Dewey: A beginner’s guide. Oxford: Oneworld Publications.
Hmelo-Silver, C. E., & Barrows, H. S. (2006). Goals and strategies of a problem-based learning facilitator. Interdisciplinary Journal of Problem-based Learning, 1(1), 21–39.
Hoidin, S., & Kärkkäinen, K. (2014). Promoting skills for innovation in higher education: a literature review on the effectivness of problem-based learning and of teaching behaviours. OECD Education Working Paper.
Illeris, K. (2009). Contemporary theories of learning: Learning theorists … in their own words. London: Routledge.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T. et al. (2013). Kvalita ve vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Jarkovská, L. (2008). Genderové aspekty českého školství. Sociologický časopis, 44(4), 683–701.
Jarkovská, L. (2009). Genderová reprodukce v každodennosti školní třídy: etnografický výzkum. (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Jarvis, P. (1999). The practitioner-researcher: developing theory from practice. San Francisco: Jossey-Bass.
Jarvis, P. (2012). Adult learning in the social context. London: Routledge, Taylor & Francis Group.
Kamberelis, G., & Dimitriadis, G. (2013). Focus groups: From structured interviews to collective conversations. New York. Routledge.
Kasíková, H. (1997). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kikoski, C., & Kikoski, J. (2004). The inquiring organization: tacit knowledge, conversation, and knowledge creation: skills for 21st-century organizations. London: Praeger.
King, P., & Kitchener, K. (1994). Developing Reflective Judgment: Understanding and Promoting Intellectual Growth and Critical Thinking in Adolescents and Adults. San Francisco: Jossey-Bass Publishers.
Kinsella, E. A. (2006). Constructivist underpinnings in Donald Schön’s theory of reflective practice: echoes of Nelson Goodman. Reflective Practice, 7(3), 277–286.
Kohoutek, R. (1996). Základy pedagogické psychologie. Brno: Cerm.
Kolář, Z., & Šikulová R. (2009). Hodnocení žáků. Praha: Grada.
Kolb, D. (1984). Experiential learning: Experience as the source of learning and
development. Upper Saddle River, N. J.: Prentice Hall.
Kopřiva, K. (2006). Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál.
Korthagen, F., & Vasalos, A. (2005). Levels in reflection: Core reflection as a means to enhance professional growth. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 11(1), 47–71.
Korthagen, F. (2014). Je škoda, když se reflexe stane jen fintou. In J. Nehyba et al., Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak. Brno: Masarykova univerzita.
Korthagen, F. (2011). Meaking teacher education relevant for practice: the pedagogy of realistic teacher education. Orbis Scholae, 5(2), 31–50.
Korthagen, F. et al. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Korthagen, F. et al. (2013). Teaching and learning from within: A core reflection approach to quality and inspiration in education. New York: Routledge Falmer.
Korthagen, F., Loughran, J., & Russell, T. (2006). Developing fundamental principles for teacher education programs and practices. Teaching and Teacher Education, 22, 1020–1041. DOI: 10.1016/j.tate.2006.04.022
Kosová, B., & Tomengová, A. (2015). Profesijná príprava budúcich učiteľov. Banská Bystrica: Belianum.
Kosová, B., & Tomengová, A. et al. (2015). Profesijná praktická príprava budúcich učitelov. Bánská Bystrica: Belanium.
Košťálová, H., Miková, Š., & Stang, J. (2008). Školní hodnocení žáků a studentů: se zaměřením na školní vzdělávání. Praha: Portál.
Koutná Kostínková, J., & Čermák, I. (2013). Interpretativní fenomenologická analýza. In T. Řiháček, I. Čermák, & R. Hytych (Eds), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. (s. 9–43). Brno: Masarykova univerzita.
Kővecses, Z. (2010). Methaphor: A practical introduction. New York: Oxford University Press.
Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků: zkušenosti z České republiky i Evropských škol. Brno: MSD.
Kratochvílová, J. (2013). Inkluzivní vzdělávání: V české primární škole: teorie, praxe, výzkum. Brno: Masarykova univerzita.
Krueger, R., & Casey, M. (2015). Focus groups: A practical guide for applied research. Thousand Oaks, CA: Sage.
Kučerová, S. (1999). Problém vztahu autority, hodnot a ideálů pohledem současné mládeže. In A. Vališová et al. Autorita ve výchově – vzestup, pád nebo pomalý návrat. (s. 185) Praha: Karolinum Lakoff , G., & Johnson, M. (2002). Metafory, kterými žijeme. Brno: Host.
Larkin, M., Watts, S., & Clifton, E. (2006). Giving voice and making sense in interpretative phenomenological analysis. Qualitative Research in Psychology, 3, 102–120. DOI: 10.1191/1478088706qp062oa
Lawley, J., & Tompkins, P. (2000). Methaphor in mind: Transformation through symbolic modelling. The Developing Company Press.
Levin, B. (2012). Building capacity for sustained school improvement. In Darling-Hammond, L. & Lieberman, A. (Eds.), Teacher education around the world: changing policies and practices. (s. 98–109). London: Routledge.
Lievre, P., & Rix-Lievre, G. (2010). Une connaissance tacite n’est elle pas finalement une connaissance pratique? Příspěvek prezentovaný na konferenci l’AIMS.
Lojdová, K. (2015). Není nekázeň jako nekázeň: rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě. Orbis scholae, 9(1), 103–117. DOI: 10.14712/23363177.2015.74
Lojdová, K., Šalamounová, Z., & Bradová, J. (2015). Fenomén moci a jeho souvislost se školním prostředím. In K. Vlčková & K. Lojdová (Eds.), Z posluchárny za katedru: mocenské vztahy ve výuce studentů učitelství (s. 23–53). Brno: Masarykova univerzita.
Lortie, D. (1975). Schoolteacher: A sociological study. Chicago: University of Chicago Press.
Loughran, J. (1996). Developing reflective practice: Learning about teaching and learning through modelling. Taylor & Francis: e-Library.
Loughran, J. (2000). What expert teachers do. Enhancing professional knowledge for classroom practice. Australia: Allen & Unwin.
Lukas, J. (2011). Učitel – jeho profesní vývoj a sociální vztahy ve škole (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.
Lyons, N. (2010). Reflection an reflective Inquiry: Critical issues, evolving conceptualizations, contemporary claims and future possibilities. In N. Lyons (Ed.). Handbook of reflection and reflective inquiry: Mapping a way of knowing for professional reflective inquiry. (s. 3–22). NY: Springer.
Mareš, J., (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
McGrath, D., & Higgins, A. (2006). Implementing and evaluating reflective practice group sessions. Nurse Education in Practice, 6, 175–181. DOI: 10.1016/j.nepr.2005.10.003
McNamee, S. (2004). Relational bridges between constructionism and constructivism. In J. D. Raskin & S. K. Bridges (Eds.), Studies in meaning 2: Bridging the personal and social in constructivist psychology. (s. 37–50).
New York: Pace University Press.
Mercer, J. (2007). The challenges of insider research in educational institutions: Wielding a double-edged sword and resolving delicate dilemmas. Oxford Review of Education, 33(1), 1–17. DOI: 10.1080/03054980601094651
Mezirow, J. (1990). How critical reflection triggers transformative learning. In J. Mezirow et al., Fostering critical reflection in adulthood: A guide to transformative and emancipatory learning. (s. 1–20). San Francisco: Jossey-Bass.
Moon, J. A. (2004). A handbook of reflective and experiential learning: Theory and practice. London: Routledge Falmer.
Nehyba, J., & Lanc, J. (2013). Koncept čistého jazyka v psychoterapii. Psychoterapie, 7(2), 123–133.
Nehyba, N., & Lazarová, M. (2014). O rozplétání reflexe. In J. Nehyba et al., Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak. Brno: Masarykova univerzita.
Nelešovská, A. (2005). Pedagogická komunikace v teorii a praxi: význam komunikace, vztah učitele k žákovi, komunikace ve škole, ukázky. Praha: Grada.
Nonaka, I., & Takeuchi, H. (1995). The knowledge –creating company: How japanaese companies create the dynamics of innovation. Oxford: Oxford University Press.
Nonaka, I. (1994). A dynamic theory of organizational knowledge creation. Organization Science, 5(1), 14–37. DOI: 10.1287/orsc.5.1.14
Oakley, A. (2000). Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál.
Osterman, K. (1998).Using constructivism and reflective practice to bridge the theory/practice gap. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association.
Owen, I. R. (1996). Clean language: A linguistic-experiential phenomenology. Analecta Husserliana, XLVIII, 271–297.
Panahi, S., Watson, J., & Partridge, H. (2012). Social media and tacit knowledge sharing: Developing a conceptual model. World Academy of Science, Engineering and Technology, 64, 1095–1102.
Patočka, J. (1993). Úvod do fenomenologické filosofie. Praha: ISE.
Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Piaget, J. (1998). Psychologie inteligence. Praha: Portál.
Píšová M., & Duschinská, K. et al. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova.
Píšová, M. (1999). Novice teacher. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Píšová, M. et al. (2013). Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.
Podlahová, L. (2004). První kroky učitele. Praha: Triton.
Polanyi, M. (1966/1983). The tacit dimension. Gloucester: Peter Smith Publisher.
Pravdová, B. (2013). Nová koncepce pedagogických praxí na PdF MU v Brně: výzvy a očekávání. In Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti. CD-ROM (s. 548–552). Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Pravdová, B. (2013). Nová koncepce pedagogických praxí na PdF MU v Brně: výzvy a očekávání. In Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti. (s. 548–552.).CD-ROM. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
Pravdová, B., & Švec, V. (2014). Pedagogické praxe jako prostor pro integraci poznatků z psychologických a pedagogických disciplín. In J. Mareš (Ed.), Učíme psychologii / Teaching Psychology 2012. (s. 5–10). Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Elektronický sborník příspěvků z konference.
Průcha, J. (1995). Výzkum učitelské profese. Alfa revue, 5(2), 5–14.
Průcha, J. (2002). Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (1998). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Reich, K. (2009). Constructivism: Diversity of approaches and connections with pragmatism. In L. A. Hickman, S. Neubert, & K. Reich (Eds.), John Dewey between pragmatism and constructivism. (s. 39–66). New York: Fordham University Press.
Rendl, M. (1994). Učitel v žákovském diskursu. Pedagogika, 44(4), 347–354.
Ries, L. (2011). Pedagogická láska a prosociálnost. Pedagogická orientace, 21(3), 272–283.
Rodgers, C. (2002). Defining reflection: Another look at John Dewey and reflective thinking. Teachers College Record, 104(4), 842–866. DOI: 10.1111/1467-9620.00181
Russell, T., & Dillon, D. (2015). The Design of Canadian Teacher Education Programs. In Falkenberg, T. (Ed.), Handbook of Canadian research in initial teacher education. (s. 151–166). Ottawa, ON: Canadian Association for Teacher Education.
Russell, T. (2013). Has reflective practice done more harm than good in teacher education? Phronesis, 2(1), 80–88. DOI: 10.7202/1015641ar
Sadker M., & Sadker, D. (1994). Failing at fairness: How America’s schools cheat girls. New York: Charles Scribner‘s Sons.
Semerádová, V. (1994). Povolání učitele z perspektivy žáka. Pedagogika, 44(4), 342–346.
Schaub-de Jong, M. (2012). Facilitating Reflective Learning. Dissertation. University of Groningen.
Schön, A. D. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. New York: Basic Books.
Schön, A. D. (1987). Educating the reflective practitioner. California: Jossey-Bass Inc.
Schön, A. D. (1988). Coaching reflective teaching. In P. Grimmett, P., & G. Erickson (Eds.), Reflection in Teacher Education. (s. 19–29). New York: Teachers College Press.
Schön, D. A. (1983). The Reflective Practitioner: How Professionals Think in Action. New York: Basic Books.
Schön, D. A. (1987). Educating the reflective practitioner. San Francisco: Jossey-Bass.
Sikes, P. J., & Potts, A. (2008). Researching Education from the Inside:Investigations from Within. London: Routledge.
Silva, E. A., Healey, P., Harris, N., & Van den Broeck, P. (Eds.). (2014). The routledge handbook of planning research methods. New York. Routledge.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: Východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
Slavík, J., Chrz, V., Štech S. et al. (2014). Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Univerzita Karlova.
Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., & Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5–33.
Smith, J. A. (2011). Evaluating the contribution of interpretative phenomenological analysis. Health Psychology Review, 5(1), 9–27. DOI: 10.1080/17437199.2010.510659
Smith, J. A., & Osborn, M. (2003). Interpretative phenomenological analysis. In J. A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to methods. (s. 53–80). London: Sage.
Smith, J. A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretative phenomenological analysis: Theory, method and research. London: Sage Publications.
Smith, J. A., Jarman, M., & Osborn, M. (1999). Doing interpretative phenomenological analysis. In M. Murray, & K. Chamberlain (Eds.), Qualitative health psychology: Theories and methods. (s. 219–240). London: Sage Publications.
Soslau, E. (2012). Opportunities to develop adaptive teaching expertise during supervisory conferences. Teaching and Teacher Education, 28, 768–779. DOI: 10.1016/j.tate.2012.02.009
Spilková, V. (2001). Professional development of teachers and student teachers through reflection on practice. European Journal of Teacher Education, 24(1), 59–65. DOI: 10.1080/02619760120055899
Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Praha: Grada.
Svojanovský, P. (2014). Kvalita reflexe ve vzdělávání učitelů optikou jádrových kategorií reflexe. In V. Švec et al., Znalostní báze učitelství. (s. 145–164). Brno: Masarykova univerzita.
Svojanovský, P., Nehyba, J., Pravdová, B., & Švec, V. (2014). Podpora profesního učení studentů učitelství se zřetelem k jejich explicitní a tacitní dimenzi znalosti. In V. Švec, Znalostní báze učitelství. (s. 131–144). Brno: Masarykova univerzita.
Šeďová, K., & Švaříček, R. (2013). Jak psát kvalitativně orientované výzkumné studie. Kvalita v kvalitativním výzkumu. Pedagogická orientace, 23(4), 478–510. DOI: 10.5817/PedOr2013-4-478
Šimoník, O. (2005). Pedagogická praxe: některé problémy v „praktické“ přípravě budoucích učitelů pro druhý stupeň základních škol. Brno: MSD.
Šimůnková, B. (2014). Reflexe v procesu osvojování tacitních znalostí studentů učitelství. In V. Švec (Ed.), Znalostní báze učitelství (s. 117–129). Brno: Masarykova univerzita.
Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664–690. DOI: 10.5817/PedOr2013-5-664
Šíp, R. (2014). Zkušenost v Deweyho experimentální metafyzice: radikální překročení subjekt-objektové epistemologie. Organon F, 21(1), 63–81.
Štech, S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310–320.
Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Švaříček, R. (2009). Narativní a sociální konstrukce profesní identity učitele experta. (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita
Švaříček, R., & Šeďová, K. (2013). Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada.
Švec, V., & Bradová, J. (2013). Učitel v teorii a praxi. Brno: Masarykova univerzita.
Švec, V. (1998). Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita.
Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti: teorie a praxe. Praha: ASPI.
Švec, V. (2011). Tacitní znalosti v činnosti profesionálů. In A. Gregar et al. Tacitní znalosti a úspěšné řízení. Martin: Alfa print.
Švec, V. (2012). Tacitní znalosti jako most mezi teorií a praxí v pedagogické přípravě budoucích učitelů. Pedagogická orientace, 22(3), 387–403. DOI: 10.5817/PedOr2012-3-387
Švec, V., et al. (2014). Znalostní báze učitelství. Brno: Masarykova univerzita. Taylor, H. (2007). Tacit knowledge: Conceptualization and operalization. International Journal of Knowledge Management, 3(3), 60–73.
Tomasello, M., Carpenter, M., Call, J., Behne, T., & Moll, H. (2005). Understanding and sharingi ntentions: The origins of cultural cognition. Behavioral and Brain Science, 28, 675–735. DOI: 10.1017/S0140525X05000129
Topping, K. J., (2005). Trends in Peer Learning. Educational Psychology, 25(6), 631–645. DOI: 10.1080/01443410500345172
Tosey P. C., Lawley J., & Meese R. (2014). Eliciting Metaphor through clean language: An innovation in qualitative research. British Journal of Management, 25(3), 629–646. DOI: 10.1111/1467-8551.12042
Trepanier-Street, M., McNair, S., & Donegan, M. (2001). The views of teachers on assessment: A comparison of lower and upper elementary teachers. Journal of Research in Childhood Education, 15(2), 41–64. DOI: 10.1080/02568540109594963
Uher, J. (1924). Problém kázně. Praha: Nákladem Dědictví Komenského.
Valdez, M. M. (2006). Investigation into student teacher reflections on their professional experiences and how those reflections impact classroom practice. Dissertation. University of Wyoming.
Vališová, A. et al. (1998). Autorita jako pedagogický problém. Praha: Karolinum.
Vališová, A., Kasíková, H., & Bureš, M. (2011). Pedagogika pro učitele: soubor studií k problematice přípravy budoucích učitelů pro druhý stupeň základních škol. Praha: Grada.
Valli, L. (1992). Reflective teacher education: cases and critiques. NY: Suny Press.
Varela, F. J., & Shear, J. (1999). First-person methodologies: What, why, how? Journal of Consciousness Studies, 6(2–3), 1–14.
Varela, F., Thompson, E., & Rosh, E. (1993). The embodied mind: Cognitive science and human experience. MIT Press.
Velzen, C., Volman, M., Brekelmans, M., & White, S., (2012). Guidedworkbased learning: Sharing practical teaching knowledge with student teachers. Teaching and Teacher Education. 28, 229–239. DOI: 10.1016/j.tate.2011.09.011
Vygotsky, L. V. (1997). Interaction between learning and development. In M. Gauvain, M. & M. Cole (Eds.), Readings on the development of children. (s. 34–40). New York: W. H. Freeman and Company.
Wolek W., (2010). The skill development processes of apprenticeship. International Journal of Lifelong Education. 18(5), 395–406. DOI: 10.1080/026013799293630
Zahavi, D. (2001). Beyond empathy: phenomenological approaches to intersubjectivity. Journal of Consciousness Studies, 8(5–7), 151–167.
Zeichner, A. (2008). A critical analysis of reflection as a goal for teacher education. Educaçao & Sociedade, 29(103).
Zeichner, K. (1987). Preparing reflective teachers: An overview of instructional strategies which have been employed in pre-service teacher education. International Journal of Educational Research, (11)5, 565–575. DOI: 10.1016/0883-0355(87)90016-4
Zhang, M. et al. (2010). Using questioning to facilitate discussion of science teaching problems in teacher professional development. Interdisciplinary Journal of Problem-based Learning, 4(1), 57–82. DOI: 10.7771/1541-5015.1097
Zhang, M., Lundeberg, M., & Eberhardt, J. (2011). Strategic facilitation of problem-based discussion for teacher professional development. Journal of the Learning Sciences, 20(3), 342–394. DOI: 10.1080/10508406.2011.553258