Aplikace umožňuje autorům spravovat bibliografické záznamy a přiřazovat je ke svým publik acím.
Přepnout na evidenci publikací, které mě citují.
Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky (1420–1437)
BÁRTA, Stanislav. Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky (1420–1437). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016, 302 s. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sv. 457. ISBN 978-80-210-8459-9. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8459-2016.
Podrobněji: https://is.muni.cz/publication/1371245
Bibliografie
Gabriele ANNAS, Hoftag – Gemeiner Tag – Reichstag. Studien zur strukturellen Entwicklung deutscher Reichsversammlungen des späten Mittelalters (1349–1471) Band 2: Verzeichnis deu­tscher Reichsversammlungen des späten Mittelalters (1349 bis 1471), Göttingen 2004.
Robert ANTONÍN, Chronicon Aulae Regiae a její pramenná hodnota pro výzkum česko-polských dějin na přelomu 13. a 14. století, in: Drugie polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Materiały z konferencji naukowej Gniezno 25–28 września 2007 roku, Josef DOBOSZ – Jakub KUJAWIŃSKI – Marzena MATLA-KOZŁOWSKA (edd.), Poznań 2009, s. 147–162.
Robert ANTONÍN, Chronicon aulae regiae – neúspěšný pokus o ustavení oficiální paměti na poslední Přemyslovce, in: Memoria et damnatio memoriae ve středověku, Martin NODL – Piotr WĘCOWSKI (edd.), Praha 2014, s. 91–106.
Přemysl BAR, Neznámá falza listin Zikmunda Lucemburskéhoa falzátorská činnost Oldřicha II. z Rožmberka, SMB 6, 2014, s. 69–113.
Stanislav BÁRTA, Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na statky chotěšovského kláštera (1420–1437), MHB 15/2, 2012, s. 7–45.
Stanislav BÁRTA, Falzum zástavní listiny Zikmunda Lucemburského pro Václava Sekáče z Újezdce z 2. ledna 1421, Studia historica Brunensia 60, 2013, s. 115–133.
Stanislav BÁRTA, Odvolání zástav statků církevních institucí Zikmundem Lucemburským na obecném sněmu v Norimberku 23. srpna 1422, ČMM 133, 2014, s. 383–407.
Stanislav BÁRTA, Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského pro Něpra Duce z Vařin – příklad z ediční praxe Regesta Imperii XI Neubearbeitung, in: Editorství a edice středověkých pramenů diplomatické povahy na úsvitu 21. století. Směry – tendence – proměny, Pavel KRAFL (ed.), Praha 2015, s. 75–97.
Stanislav BÁRTA, A financial dimension of the pledge policy of King Sigismund of Luxembourg in Bohemia (1419–37), in: Money and Finance in Central Europe during the Later Middle Ages, Roman ZAORAL (ed.), Basingstoke 2016, s. 76–86.
Stanislav BÁRTA, Formulář a typologie zástavních listin Zikmunda Lucemburského v českých zemích (1420–1437), SAP 66, 2016, č. 1, s. 3–37.
Wilhelm BAUM, Kaiser Sigismund. Hus, Konstanz und Türkenkriege, Graz 1993.
Klára BENEŠOVÁ – Hubert JEČNÝ – Dana STEHLÍKOVÁ – Michal TRYML, Nové prameny k dějinám klášterního kostela Cisterciáků na Zbraslavi, Umění XXXIV, 1986, č. 5, s. 385–409.
Karel BERÁNEK – Věra BERÁNKOVÁ, Zur Tätigkeit einer in den Jahren 1453–1454 zur Revision von Pfandurkunden in Böhmen eingesetzten Komission, Folia Diplomatica 2, 1976, s. 187–197.
Marie BLÁHOVÁ, Petr Žitavský o sobě (Zbraslavská kronika jako ego-dokument), in: Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ – Petr CHARVÁT – Bohumír NĚMEC (edd.), České Budějovice 2010, s. 67–81.
Marie BLÁHOVÁ, Osudy Zbraslavské kroniky, Studia historica Brunensia 62, 2015, s. 143–154.
Tomáš BOROVSKÝ, Zikmundovy zápisy na Moravě (Zápisy klášterních majetků), in: Ad vitam et honorem Jaroslao Mezník. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, Tomáš BOROVSKÝ – Libor JAN – Martin WIHODA (edd.), Brno 2003, s. 327–339.
Tomáš BOROVSKÝ, Soukromé kláštery na Moravě ve 13. a 14. století, ČMM 123, 2004, s. 461–479.
Tomáš BOROVSKÝ, Kláštery panovník a zakladatelé na středověké Moravě, Brno 2005.
Vlastimil BORŮVKA, Genealogie rodu pánů z Kolovrat, Heraldika a genealogie 25, 1992, č. 1, s. 1–120.
Vincenc BRANDL, Spor o biskupství olomoucké a počátky husitství na Moravě, ČMM 9, 1877, s. 29–61.
František BROŽ, Sekularizace církevního majetku v období husitské revoluce v severovýchodních Čechách (rukopis diplomové práce), Praha 1988, 182 s. 
Martin ČAPSKÝ, Osudové zvraty lipanského vítěze. Diviš Bořek z Miletínka jako představitel umírněného husitského křídla, Husitský Tábor, Supplementum 3, 2007, s. 585–608.
Jaroslav ČECHURA, Hospodářský vývoj plaského kláštera v době Přemyslovské, HG 18, 1979, s. 233–305.
Jaroslav ČECHURA, K některým otázkám hospodářského a správního systému cisterciáckých klášterů: Zlatá koruna v předhusitském období, ČsČH 29, 1981, s. 228–257.
Jaroslav ČECHURA, Hospodářský vývoj sedleckého kláštera do roku 1346, Muzeum a současnost 5, 1982, s. 39–72.
Jaroslav ČECHURA, Sión a Kunětická Hora: hrady husitské revoluce?, Husitský Tábor 5, 1982, s. 153–163.
Jaroslav ČECHURA, Sekularizace církevních statků v husitské revoluci (kandidátská disertační práce). Praha 1984 (rukopis uložený v knihovně Historického ústavu Akademie věd ČR).
Jaroslav ČECHURA, Struktura pozemkové držby v západních Čechách na počátku husitské revoluce, Sborník historický 31, 1985, s. 5–53.
Jaroslav ČECHURA, K některým aspektům státní ideologie a sekularizačních idejí v předhusitských Čechách, ČNM řada historická 155, 1986, s. 29–36.
Jaroslav ČECHURA, Sekularizace církevních statků v husitské revoluci a některé aspekty ekonomického a sociálního vývoje v Čechách v době pozdního středověku, Husitský Tábor 9, 1986–1987, s. 91–100.
Jaroslav ČECHURA, Rozsah a dynamika sekularizace církevních statků v západních Čechách na počátku husitské revoluce (v letech 1419–1420), PHS 29, 1989, s. 43–69.
Jaroslav ČECHURA, Významný soubor pozdně středověkých bohemik v Řezně, Archivní časopis 40, 1990, s. 22–28.
Jaroslav ČECHURA, recenze na Milan MORAVEC, Zástavy Zikmunda Lucemburského, Husitský Tábor 10, 1991, s. 260–261.
Jaroslav ČECHURA, Chotěšov v 15. století, MZK 27, 1991, s. 51–78.
Jaroslav ČECHURA, Sekularizace církevních statků v husitských Čechách a Zikmund Lucemburský, Historický obzor IX, 1993, s. 201–203.
Jaroslav ČECHURA, Die Säkularisation der kirchlichen Güter im hussitischen Böhmen und Sigis­mund von Luxemburg, in: Sigismund von Luxemburg. Kaiser und König in Mitteleuropa 1387–1437, Josef MACEK – Ernő MAROSI – Ferdinand SEIBT (edd.), Münster 1994, s. 121–131.
Jaroslav ČECHURA: Die Struktur der Grundherrschaften im mittelalterlichen Böhmen unter besonderer Berücksichtigung der Klosterherrschaften, Stuttgart – Jena – New York 1994.
Jaroslav ČECHURA, Dějiny Plzeňska, in: Gotika v západních Čechách (1230–1530) I. Jiří FAJT (ed). Praha 1995.
Jaroslav ČECHURA, Sekularizace církevních statků v západních Čechách v letech 1421–1454, ČNM – řada historická, 165, 1996, s. 1–16.
Jaroslav ČECHURA, Sekularizace církevních statků v jihovýchodních Čechách v letech 1420–1454, ČNM – řada historická, 177, 2008, s. 1–25.
Jaroslav ČECHURA – Marie RYANTOVÁ, Urbář kláštera Břevnov z roku 1406, Časopis národního muzea – řada historická 161, 1992, s. 79–107.
Jaroslav ČECHURA – Marie RYANTOVÁ, Hospodářství kláštera Břevnov na počátku 15. století, in: Milénium břevnovského kláštera (993–1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách, Ivan HLAVÁČEK – Marie BLÁHOVÁ (red.), Praha 1993, s. 197–206.
Jaromír ČELAKOVSKÝ, O domácích a cizích registrech, zvláště o registrech české a jiných rakouských dvorských kanceláří (= Rozpravy král. české společnosti nauk VII. řada, 3. svazek), Praha 1890.
Kamil ČINÁTL, Naše české minulosti aneb jak vzpomínáme, Praha 2014.
Petr ČORNEJ, Bitva na Vítkově a zhroucení Zikmundovy křížové výpravy v létě 1420. Husitský Tábor 9, 1986–1987, s. 101–152.
Petr ČORNEJ, Velké dějiny zemí koruny české V. 1402–1437, Praha – Litomyšl 2000.
Petr ČORNEJ, Klíče ke Karlštejnu, SMB 1, 2009, s. 37–83.
Josef František DEVOTY, Popsání založení, zwláštní pobožnosti, a žiwota swatosti, mnohým nešťastným osudům podrobené, býwalé řehole Cystercyenské, pak obzwláštního wzhledu a wznešenosti starožitných kaplí: Hrobu Božího, wšech Swatých, sw. Ondřege, SS. Kozmy a Damiána a wšech wěrných dušiček, s připomenutím chrámu Páně SS. Apoštolů Filipa a Jakuba, prostanného hřbitowa, též sochy sw. Jana Nepomuckého na swatém místě welesalwného udolí Sedleckého blíž Kutny Hory w králowstwí Českém, Praha 1824.
Josef DOBIÁŠ, Dějiny královského města Palhřímova a jeho okolí. Díl II. Doba reformační část I., Pelhřimov 1936.
Jaroslav DŘÍMAL, Královský prokurátor a jeho úřad do roku 1745, SAP 19, 1969, č. 2, s. 348–385.
Petr ELBEL, Dvě neznámé listiny z roku 1416. Příspěvek k poznání sporu o olomoucké biskupství, SPFFBU C 50, 2003, s. 101–118.
Petr ELBEL, Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408–1457), Brno 2007 (netištěná disertace).
Petr ELBEL, Úvaha o stavu bádání o dvoře Zikmunda Lucembruského a prezentace prosopografického výzkumu Zikmundových dvořanů z českých zemí, in: Dvory a rezidence ve středověku II. Struktura a kultura dvorské společnosti, Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ – Jan ZELENKA (edd.), Praha 2008, s. 231–244.
Petr ELBEL, „Scio, quod vos Moravi estis timidi et michi non fideles“. Moravané ve strukturách dvora Zikmunda Lucemburského, MHB 12/2, 2009, s. 43–132.
Petr ELBEL, Regesta Imperii XI Neubearbeitung: nová regestová edice listin Zikmunda Lucemburského a její ediční zásady, in: Editorství a edice středověkých pramenů diplomatické povahy na úsvitu 21. století. Směry – tendence – proměny, Pavel KRAFL (ed.), Praha 2015, s. 61–74.
Petr ELBEL – Andreas ZAJIC, Die zwei Körper des Kanzlers? Die „reale“ und die „virtuelle“ Karriere Kaspar Schlicks unter König und Kaiser Sigismund – Epilegomena zu einem alten Forschungsthema I–III, MHB 15/2, 2012, s. 47–143; MHB 16/1, 2013, s. 55–212; MHB 16/2, 2013s. 73–157.
Pál ENGEL – Norbert C. TÓTH, Itineraria regum et reginarum (1382–1438), Budapest 2005.
Franz-Reiner ERKENS, Über Kanzlei und Kanzler König Sigismuns. Zum Kontinuitätsproblem in der deutschen Reichskanzlei unter dem letzten Luxemburger, AfD 33, 1987, s. 429–458.
Erich FORSTREITER, Die deutsche Reichkanzlei und deren Nebenkanzleien unter Kaiser Sigismunds von Luxemburg (strojopis disertace), Vídeň 1924.
Jostein GAARDER, Kouzelný kalendář. Podivuhodné putování do Betléma, Kostelní Vydří 2002.
Götz LANDWEHR, Die Verpfändung der Deutschen Reichsstädte im Mittelalter, Köln – Gratz 1967.
Götz LANDWEHR, Die Bedeutung der Reichs- und Territotialpfandschaften für den Aufbau des Kurzpfälzischen Territoriums, Mitteilungen des Historischen Vereins der Pfalz 66, 1968, s. 155–196.
František GRUNT, Počátky a vzestup pánů z Kolovrat v západních Čechách, MZK 37, 2002, s. 7–23.
Josef HEJNIC, Dvě nápisné památky z doby husitské, Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie 15, 1961, č. 4–5, s. 235–256.
Josef HEMMERLE, Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411, Bonn 1967.
Ivan HLAVÁČEK, Studie k diplomatice Václava IV. (VII. – Dvě formulářové sbírky s Václavovými písemnostmi), SAP 13, 1963, č. 1, s. 146–168.
Ivan HLAVÁČEK, Das Urkunden- und Kanzleiwesen des böhmischen und römischen Königs Wenzel (IV.) 1376–1419, Stuttgart 1970.
Ivan HLAVÁČEK, Co a jak se událo či neudálo v Broumově před šesti sty lety?, Stopami dějin Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Náchod 11, 2007, s. 9–18. [přetištěno z: Regnum Bohemiae et Sacrum Romanum Imperium. Sborník k poctě Jiřího Kuthana, Praha 2005].
Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Litomyšlský biskup Jan IV. a jeho vizitace, Studie o rukopisech 21, 1982, s. 115–139.
Milan HLINOMAZ, Několik tezí k dějinám kláštera Chotěšov s přihlédnutím k tepelským fondům, MZK 38, 2003, s. 185–205.
Milan HLINOMAZ, Dějiny kláštera premonstrátek Chotěšov, České Budějovice 2009.
Jörg K. HOENSCH, Itinerar König und Kaiser Sigismund von Luxemburg 1368–1437, Warendof 1995.
Jörg K. HOENSCH, Kaiser Sigismund. Herrscher an der Schwelle zur Neuzeit 1368–1437, München 1996.
František HOFFMANN, Litomyšl v husitském revolučním hnutí, in: Sborník příspěvků k dějinám Litomyšle a okolí. K 700 výročí povýšení Litomyšle na město v roce 1959, Jindřich RŮŽIČKA (ed.), Pardubice 1959, s. 33–105.
Karel HRUZA – Alexandra KAAR (edd.), Kaiser Sigismund (1368–1437). Zur Herrschaftspraxis eines europäischen Monarchen, Wien 2012.
Otto HUPP, Die Wappenbücher vom Arlberg. Erster Teil: die drei Originalhandschriften von St. Christoph auf dem Arlberg aus den Jahren 1394 bis rund 1430, Berlin 1937–1939.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. II. Kláštery založené ve 13. a 14. století, Praha 20142.
János INCZE, King Sigismund’s deeds of pledge in Hungary, in: Money and Finance in Central Europe during the Later Middle Ages, Roman ZAORAL (ed.), Basingstoke 2016, s. 87–109.
Libor JAN, Ivanovice na Hané, Orlovice a johanitský řád, ČMM 111, 1992, s. 199–226.
Libor JAN, Zkáza českomoravské bailie řádu německých rytířů, ČMM 117, 1998, s. 383–391.
Libor JAN, Soukromá klášterní založení a právo ochrany, ČMM 123, 2004, s. 443–445.
Jiří JÁNSKÝ, Rytíř Přibík Klenovský z Klenového (1416–1465), „bohatýr neodolatelný“ a „Jidáš táborů“, Sborník prací z historie a dějin umění 3, 2004, s. 51–167.
Jaroslav KADLEC, Dějiny kláštera Svaté Koruny, České Budějovice 1949.
Jan KAPRAS, K dějinám českého zástavního práva, Praha 1903.
František KAVKA, Strana Zikmundova v husitské revoluci, Praha 1949 (strojopis disertace).
František, KAVKA, Obležení Plzně r. 1433/34, pražská kompaktáta a Zikmund, MZK 20, 1984, s. 125–131.
František KAVKA, Poslední Lucemburk na českém trůně. Králem uprostřed revoluce, Praha 1998.
Jindřich KEJŘ, Bitva u Vyšehradu roku 1420, Husitský Tábor 6–7, 1983–1984, s. 123–144.
Márta KONDOR, Die Urkundenausstellung der zenralen Ausfertigungsorgane und der Kurialgerichte in Ungarn während der ersten Hälfte des 15. Jahrhunderts. Bemerkungen zu den Regesten der an ungarischen Kanzleien ausgefertigten Urkunde König und Kaiser Sigismunds, AfD 55, 2009, s. 191–224.
Dana KOUTNÁ, Das Register des Klosters Chotieschau, Regensburg 1987 (netištěná disertace).
Kamil KROFTA, Začátky české berně, ČČH 36, 1930, s. 1–26; 237–257; 437–490.
Jitka KŘEČKOVÁ – Petra NEVÍMOVÁ, Přehled pramenů chotěšovského kláštera ve Státním ústředním archivu v Praze, MZK 38, 2003, s. 207–221.
Karel KŘESADLO, K dějinám města Slaného do porážky husitské revoluce, Středočeský sborník historický 8, 1973, s. 55–69.
Věra KUTHANOVÁ, Bývalý cisterciácký klášter Nepomuk. Výsledky stavebně historického průzkumu a pokus o rekonstrukci stavebního vývoje, Umění 25, 1977, s. 449–461.
Luboš, LANCINGER, Čtyři artikuly pražské a podíl universitních mistrů na jejich vývoji, AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 3, 2, 1962, s. 3–61.
Josef MACEK – Ernö MAROSI – Ferdinand SEIBT (edd.), Sigismund von Luxemburg. Kaiser und König in Mitteleuropa 1387–1437. Beiträge zur Herrschaft Kaiser Sigismund und der europäischen Geschichte um 1400, Warendorf 1994.
Elemér MÁLYUSZ, Kaiser Sigismund in Ungarn 1387–1437, Budapest 1990.
Jan MAREŠ, Vztahy mezi městem Slaným a Louny v polovině 15. století ve světle slánského kopiáře, Slánské rozhovory 2006, s. 14–17.
Eduard MAUR, Příspěvek k biografii biskupa Aleše z Březí, Táborský archiv 8, 1997–1998, s. 11–35.
Eduard MAUR, Počátky pivoňského kláštera – mýty, realita, otázky, MZK 34, 1999, s. 7–33.
Jaroslav MEZNÍK, recenze na Jaroslav ČECHURA, Rozsah a dynamika sekularizace církevních statků, ČČH 88, 1990, s. 922.
Jaromír MIKULKA, Dějina Hradce Králové I/1, Hradec Králové 1996.
Amedeo MOLNÁR, Na rozhraní věků. Cesty reformace, Praha 1985.
Milan MORAVEC, Zástavy a zástavní listiny Zikmunda Lucemburského z let 1420–1437 (diplomová práce), Praha 1977.
Milan MORAVEC, Zástavy Zikmunda Lucemburského v Českých zemích z let 1420–1437, FHB 9, 1985, s. 89–173.
František MUSIL a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), Praha 2009.
Zdeněk NEJEDLÝ, Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441–1444, Praha 1900.
Zdeněk NEJEDLÝ, Dějiny města Litomyšle a okolí. Díl I, Litomyšl 1903.
Augustin NEUMANN, Církevní jmění za doby husitské se zřetelem k Moravě, Olomouc 1920.
Rostislav NOVÝ, Hospodářský region Prahy na přelomu 14. a 15. století, ČsČH 19, 1971, s. 397–418.
Rostislav NOVÝ, Komorní důchod za krále Václava IV, in: Historia docet. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc, Miloslav POLÍVKA – Michal SVATOŠ (edd.), Praha, 1992.
Zdeňka NYPLOVÁ, Zámek Zbraslav: dějiny a popis, Zbraslav nad Vltavou 1933.
Otakar ODLOŽILÍK, Z počátků husitství na Moravě. Šimon z Tišnova a Jan Vavřincův z Račic, ČMM 49, 1925, s. 1–170.
František PALACKÝ, Dějiny národu českého w Čechách a w Moravě III. 1., Praha 1850.
Jan PAŘEZ, Sekularizace a privatizace majetku lounských klášterů v husitských válkách, Sborník okresního archivu v Lounech, IX, 1999, s. 5–10.
Jan PAŘEZ, Zájmová sféra lounských měšťanů během husitských válek a sekularizace církevního majetku, Sborník okresního archivu v Lounech, IX, 1999, s. 11–20.
Marcin Rafał PAUK, Działalność fundacyjna możnowładztwa czeskiego i jej uwarunkowania społeczne (XI–XIII wiek), Kraków – Warszawa 2000.
Michel PAULY – François REINERT (edd.), Sigismund von Luxemburg. Ein Kaiser in Europa. Tagungsband des internationalen historischen und kunsthistorischen Kongresses in Luxemburg, 8. –10. Juni 2005, Mainz 2006.
Josef PELIKÁN, Příspěvek k zástavám krále Zikmunda, ČSPS 54, 1946, s. 27–37.
Tomáš PETRÁČEK, Jednající člověk, instituce a sociální struktury: Jaroslav Čechura jubilující, in: Sedláci si dělají, co chtějí. Sborník vybraných prací profesora Jaroslav Čechury, Veronika BOHÁČOVÁ – Veronika KURCOVÁ (edd.), Praha 2012, s. 10.
Josef PETRÁŇ, Skladba pohusitské aristokracie v Čechách. Úvod do diskuse, in: Proměny feudální třídy v Čechách v pozdním feudalismu, Josef PETRÁŇ (ed.), Praha 1976 (= AUC – Philosophica et historica 1), s. 9–80.
Hans PLANITZ, Das Deutsche Grundpfandrecht, Weimar 1936.
Otto POSSE, Die Siegel der deutschen Kaiser und Könige von 751–1806. II. Band 1347–1493, Dresden 1910.
Antonín PROFOUS, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II CH – L, Praha 1949.
Anna PUMPROVÁ, Svědectví autografu o práci Petra Žitavského s textem Zbraslavské kroniky, ČMM 131, 2012, s. 239–263.
Jaroslav PURŠ – Miroslav KROPILÁK, Přehled dějin Československa I/1 [do roku 1526], Praha 1980.
Rudolf RAUSCHER, K rukojemství v českém právu zemském, Praha 1923.
Rosa Mystica, id est: Thaumaturgae ac vetustissimae imaginis gloriosae caelorum Reginae, Mariae,in Regio Monasterio (Aula Regia) Ordinis Cisterciensis, prope metropolim Regni Boemiae. Sub Rosae allegoria historia et gloria, Pragae 1711.
Bohuslava ROTTEROVÁ, Revize feudálního majetku v Čechách v polovině 15. století, in: Proměny feudální třídy v Čechách v pozdním feudalismu, Josef PETRÁŇ (ed.), Praha 1976 (= AUC – Philosophica et historica 1), s. 261–265.
U. RUH – CH. SCHULTE – R. SEBOTT, Säkularisierung, Säkularisation, Säkularismus, LThK VIII, sl. 1467–1473.
Jeroným RŮŽIČKA, Dějepis kláštera břevnovského a broumovského, Praha 2013.
Johann SÄGMÜLLER, Die Idee von der Säkularisation des Kirchenguts im ausgehenden Mittel­alter – auch eine der Ursachen der Reformation, Theologische Quartalschrift 99, 1917/18, s. 253–310.
František ŠEBEK a kol., Dějiny Pardubic I., Pardubice 1990.
August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království českého I–XV, Praha 1882–1927.
August SEDLÁČEK, Klášter Nepomucký, ČČH 30, 1924, s. 308–310.
Martina SCHATTKOWSKY, Die böhmischen Besitzungen des Zisterzienserklosters Altzella (1162–1540), FHB 6, 1984, s. 221–234.
Otto STIENBACH, Diplomatische Sammlung historischer Merkwürdigkeiten aus dem Archive des gräflichen Cisterzienserstifts Saar in Mähren, Prag – Wien – Leipzig 1783.
G. SCHWAIGER, Säkularisation, LMA VII, sl. 1277–1279.
Miroslav SVOBODA, Majetek řádu johanitů v Čechách v husitské době. Podíl Zikmunda Lucemburského na likvidaci pozemkového majetku církve, ČČH 103, 2005, s. 269–312.
Jiří SEJBAL, Základy peněžního vývoje, Brno 1997.
Martin, ŠANDERA, Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. Opočenská strana v husitské revoluci, České Budějovice 2005.
Martin ŠANDERA, Páni z Dobrušky a z Opočna. Kolonizátoři, dvořané a válečníci, České Budějovice 2007.
František ŠMAHEL, Táborské vesnice na Podblanicku v letech 1420–1547, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 22, 1981, s. 171–201.
František ŠMAHEL, Dějiny Tábora I. 2 (1422–1452), České Budějovice 1990.
František ŠMAHEL, Blasfemie Rituálu? Tři pohřby krále Václava IV, in: Pocta prof. JUDr. Karlu Malému, DrSc. k 65. narozeninám, Praha 1995, s. 133–143.
František ŠMAHEL, Husitská revoluce I–IV, Praha 19962.
František ŠMAHEL, Basilejská kompaktáta, Praha 2011.
František ŠMAHEL, Mezi středověkem a renesancí, Praha 2002.
František ŠMAHEL – Lenka BOBKOVÁ (edd.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha 2012.
Josef ŠRÁMEK, Historický vývoj břevnovského klášterství z pohledu jeho proboštství v Broumově v 15. století, in: Studia iuvenilia MMIV–MMV. Sborník prací mladých historiků, Ostrava 2006, s. 9–33.
Josef ŠRÁMEK, Břevnovské opatství ve středověku: Břevnov, Rajhrad, Police nad Metují a Broumov, Praha 2016.
Petr ŠULC, Sekularizace církevního majetku v Hradeckém kraji v době husitské (rukopis diplomové práce), Praha 1993, 163 s. 
Petr ŠULC, Sekularizace církevního majetku v Hradeckém kraji v době husitské (rukopis rigorózní práce), Praha 2003, 172 s. 
Rudolf TECL, Marginálie k bitvě u Vyšehradu 1. listopadu roku 1420, Táborský archiv 7, 1995–1996, s. 88–94.
Ludger TEWES, Die Amts- und Pfandpolitik der Erzbischöfe von Köln im Spätmittelalter (1306–1463), Köln – Wien, 1987.
Wácslav Wladiwoj TOMEK, Dějepis města Prahy IV, Praha 1879.
Wácslav Wladiwoj TOMEK, Dějepis města Prahy VIII, Praha 1891.
Rudolf URBÁNEK, České dějiny III. 2. Věk poděbradský II, Praha 1918.
Josef VÁLKA, Zikmund a husité. Jak zakončit (husitskou) revoluci, ČMM 128, 2009, s. 3–33.
Václav VANĚČEK, Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.–15. stol.) I. Zakladatelská práva, Praha 1933; II. Pozemková vrchnost. Imunita hospodářská, Praha 1937; III. Imunita soudní, Praha 1939.
Vojtěch VANĚK, Kravařský újezd doksanského kláštera a právo ochrany nad církevním zbožím, ČMM 123, 2004, s. 447–459.
Ondřej VODIČKA, Jan Chudoba z Vartenberka na Ralsku. Pokus o portrét severočeského pána husitské doby, Bezděz 20, 2011, s. 11–36.
Ondřej VODIČKA, Katoličtí exulanti ze zemí Koruny české v době husitské (1419–1436), disertační práce, Brno 2015.
Petr VOREL, Od pražského groše ke koruně české, Praha 20042.
Roman VOŘÍŠEK, Archiv bývalého kláštera Nepomuku, Lumír IX, 1859, s. 374–377.
Sabine WEFERS, Das politische System Kaiser Sigmunds, Stuttgart 1989.
H. ZABEL – W. CONZE – H. W. STRÄTZ, Säkularisation, Säkularisierung, in: O. Brunner – W. Conze – R. Koselleck, Geschichtliche Grundbegriffe. Historisches Lexikon zur politisch-sozialen Sprache in Deutschland. Band 5 Pro-Soz, Stuttgart 1984, s. 789–829.