MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy Denní činnosti dětí mladšího školního věku z hlediska sociálních interakcí Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Vypracovala: Lucie Ingrová Bibliografický záznam INGROVA, Lucie. Denní činnosti dětí mladšího školního věku z hlediska sociálních interakcí. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy, 2011. 74 s. Vedoucí diplomové práce doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Anotace Diplomová práce se zaměřuje na získávání nových poznatků týkajících se propojení sociálních interakcí a činností dětí mladšího školního věku. Teoretická část se zabývá činnostmi dětí a jejich rozvržením v denním a pohybovém režimu. Následně se věnuje problematice sociálních interakcí, jejich významem a vlivem na jedince či skupinu, vzájemnými vztahy mezi lidmi a vztahy, které navazují děti mladšího školního věku. Výzkumná část přináší nový pohled na propojení denních činností a sociální interakce dětí mladšího školního věku. Annotation My diploma thesis is aimed to obtaining new pieces of knowledge regarding to connection of social interaction and activities of children's younger pupil age. The theoretical part deals with children's activities and their setting-out in daily and motoric regime. Afterwards there are followed problems of social interaction, their meaning and their influence on an individual person or a group. An experimental part comes with a new view of connection daily activities and social interaction of children's younger pupil age. Klíčová slova Sociální interakce, denní režim, pohybový režim, mladší školní věk Keywords Social interaction, daily regime, motoric regime, younger pupil age Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 8. 12.2011 Lucie Ingrová Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. Vladislavu Mužíkovi za odborné vedení a cenné rady, které mi udílel během psaní této diplomové práce. Dále chci poděkovat všem, kteří mi jakýmkoli způsobem pomáhali a podporovali mě. OBSAH ÚVOD 6 1. TEORETICKÁ ČÁST 7 1.1 LIDSKÉ ČINNOSTI 7 1.1.1 DENNÍ REŽIM DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU 9 1.1.2 POHYBOVÝ REŽIM 11 1.1.2.1 Pohybová aktivita dětí mladšího školního věku 13 1.2 SOCIÁLNÍ INTERAKCE 15 1.2.1 VZTAHY DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU 21 2. VÝZKUMNÁ ČÁST 26 2.1 CÍL VÝZKUMU 26 2.2 METODIKA VÝZKUMU 26 2.3 VÝSLEDKY VÝZKUMU 32 2.3.1 POHYBOVÁ AKTIVITA V E VŠEDNÍ D E N 32 2.3.2 POHYBOVÁ AKTIVITA O VÍKENDU 37 2.3.3 NEPOHYBOVÁ AKTIVITA V E VŠEDNÍ DEN 42 2.3.4 NEPOHYBOVÁ AKTIVITA O VÍKENDU 50 ZÁVĚR 58 RESUMÉ 63 LITERATURA 64 PŘÍLOHY 66 ÚVOD Dostupná odborná literatura se zabývá tématy z oblasti sociálních interakcí i tématy zahrnujícími činnosti dětí spíše obecně. Tato diplomová práce se snaží nahlížet na výše uvedenou problematiku v souvislostech. Pro správné posouzení dětské psychiky a dětského jednání je důležitá znalost vzájemného ovlivňování těchto oblastí V této diplomové práci se zaměříme na činnosti dětí mladšího školního věku ve spojitosti se sociálními interakcemi. V současné době jsou popisovány činnosti a vztahy dětí samostatně, bez bližšího propojení, a přitom většina dětských vztahů je vázána k určitým činnostem, které nemohou, nechtějí nebo nejsou schopny vykonávat samostatně. Cílem této diplomové práce je shrnout dosavadní poznatky o lidských a dětských činnostech a vztazích, a zjišťovat, jaká je skutečnost. V teoretické části diplomové práce se nejprve pokusíme vymezit základní pojmy související s touto problematikou. Zaměříme se na celkový pohled na lidské činnosti a popíšeme si, v čem se podobají nebo liší od dětských činností. Dále se pokusíme vymezit rozvržení jednotlivých činností v běžném denním a pohybovém režimu dítěte mladšího školního věku. V další stěžejní části teoretické pasáže se zaměříme na sociální interakce a jejich význam a vliv na jedince nebo skupinu, na vymezení sociálních rolí a jejich vzájemné působení ve vztazích. V poslední kapitole se budeme věnovat vztahům mezi dětmi. Ve výzkumné části se pokusíme získat a propojit nové poznatky o dětských činnostech a jejich sociálních interakcích. Tyto výsledky přináší konkrétnější poznatky o denním a pohybovém režimu dětí mladšího školního věku. Výzkumnou metodou použitou v této diplomové práce byl dotazník určený dětem mladšího školního věku. Dotazníky byly distribuovány v nej různějších krajích České republiky studenty oboru Učitelství pro 1. Stupeň ZS z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a vyplněny žáky z tamních základních škol. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem spolupracovníkům, kteří se podíleli na distribuci a vyplnění dotazníků. 6 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 LIDSKÉ ČINNOSTI Lidský život se kromě jiného skládá z činností, které zahrnují vnější chování a vnitřní prožívání. Někdy jsou také označovány jako jednání. Mezi činnostmi můžeme rozlišovat několik kategorií: hry, učební činnosti, práci a činnosti ve volném čase. Hry U dítěte předškolního věku zabírají větší část dne, ale i v dalších vývojových fázích jedince zabírají větší či menší místo. Hry rozvíjí různé psychické procesy, např. vnímání, paměť, fantazii, myšlení, soustředění, osvojování si sociálních rolí a vztahů mezi lidmi, spolupráci. Učební činnosti Vedou k získávání vědomostí a dovedností, u žáků rozvíjí jejich schopnosti. Můžeme rozlišit spontánní učení (získávání vlastních zkušeností), neformální učení (předávání hodnot, zvyklostí a dovedností v rodině a společnosti) a formální učení ve vzdělávacích institucích (školy). Práce Je činností výlučně lidské společnosti. Rozlišujeme práci fyzickou a duševní. Fyzická práce se vyznačuje námahou, kterou musí člověk při jejím provedení vynaložit. Duševní práce představuje řešení problémů a úkolů. Činnosti ve volném čase Umožňují člověku se odreagovat od nutných činností, jelikož činnosti volného času může a nemusí vykonávat. Člověk má jistou volnost ve svém konání. Mezi činnosti volného času patří odpočinek, zábava, relaxace, rozvoj osobnosti, sport a jiné. Nejbližší příbuzní, a zejména rodiče, mají zpočátku velký vliv na to, které činnosti si zvolí jejich dítě. Mohou svému dítěti poskytnout organizační a materiální zajištění, povzbuzení, kladný přístup k dané činnosti, podněcování a svůj vlastní příklad a postoj. Společná činnost dospělého a dítěte je dobrou příležitostí se vzájemně lépe poznat, výchovně působit, odstranit možné bariéry a upevnit vzájemné vztahy. /Čáp, 1980/ 7 Autoři ČÁP a MAREŠ (2007) ve své publikaci uvádějí činitele působící v činnosti. Činnost člověka a vnitřní a vnější činitelé, kteří na ni působí, se vzájemně ovlivňují. Také vnitřní a vnější činitelé působí na sebe navzájem. Vnější činitele Vnitřní činitele rodina zájmyrodina zájmy škola vědomosti oddíl nebo kroužek schopnostioddíl nebo kroužek Činnost schopnosti Činnost místo bydliště hra práce učení 4 vytrvalost ekonomické, politické, • hra práce učení odpovědnost kulturní podmínky hra práce učení zdravotní stav aj. příroda aj.příroda aj. zájmové činnosti aj.zájmové činnosti aj. Obr. 1 Činitele působící v činnosti Dobré a zároveň adekvátní vykonávání činnosti předpokládá mimo vnějších podmínek, aby jedinec: • měl správnou motivaci k činnosti • přijímal informace jak z prostředí, tak z průběhu své vlastní činnosti • byl v dobrém psychofyziologickém stavu (byl s dobrou pozorností a náladou, nebyl příliš unaven, rozrušen) • znal a uměl vykonávat příslušnou činnost, měl určité znalosti, vědomosti a dovednosti • měl potřebné schopnosti a vlastnosti (vytrvalost, cílevědomost aj.) /Čáp, Mareš, 2007/ Činnosti dětí mladšího školního věku Přesto, že hlavní činností školáků je učení, neztrácí pro ně hra svůj význam. V tomto období přibývají hry ve větších skupinách a s pravidly, hry soutěživé a sportovní, míčové aj. Hra má ráz aktivního odpočinku, uvolňuje napětí spojené se školními povinnostmi, má charakter dobrovolnosti. Přechod od nevázané hry k tvořivé práci je typický pro konstruktivní hry. Zatímco mladšímu dítěti stačí pro jeho výtvor několik 8 nápadných znaků (ostatní doplní fantazie), dítě ve věku 9-10 let usiluje o to, aby se jeho výrobek se všemi detaily podobal co nejvíce skutečnosti. Se začátkem školní docházky začínají vedle her převládat také pracovní činnosti. Dítě se postupně učí vykonávat úkoly, které mu nejsou právě příjemné a které nevyplývají z jeho současných potřeb a nálad. Typickou činností školáků je také činnost sběratelská. Malí školáci sbírají a vyměňují téměř vše. Mezi oblíbené patří mimo jiné kartičky s pohádkovými postavičkami, s oblíbenými herci či sportovci. Období mladšího školního věku je pro dítě velkým mezníkem v životě, stává se z něj školák. K běžným činnostem - hygiena, jídlo, dodržování základních pravidel domácnosti atd., které již s přehledem zvládá, se přidávají další činnosti a povinnosti spojené se školní docházkou. Dítě musí přicházet do školy včas, nesmí zapomínat na úkoly. Mezi pro něj nej důležitější úkoly patří naučit se číst, psát a počítat. To vše může v dětech zpočátku vyvolávat úzkost a pocit strachu. Období mezi osmým a dvanáctým rokem je již poměrně klidné a radostné. Dítě si zvyklo na školu a povinnosti s ní spojené. Co dříve považovalo za téměř neřešitelný problém, nyní zvládá s přehledem. 1.1.1 DENNÍ REŽIM DÍTĚTE MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Denní režim vymezuje dobu pro jednotlivé činnosti během dne, které dítě vykonává nebo se jich zúčastňuje. Určuje dobu pro spánek a bdění, pro příjem potravy, pro práci, volný čas, učební činnosti, odpočinek aj. Lékaři doporučují pravidelné dodržování denního režimu všem osobám bez ohledu na pohlaví nebo věk. Jednotlivé činnosti jsou řízeny nervovou soustavou. Pokud jsou činnosti vykonávány s určitou pravidelností, dochází k usnadnění nervových procesů, k určité automatizaci. Jedinec se poté cítí svěží, odpočatý a připraven vykonávat další činnosti. V opačném případě vznikají nejrůznější fyziologické, psychické a jiné obtíže. Pokud se činnosti opakují stejným způsobem, vznikají návyky, které ovlivňují další jednání a celkový průběh jedincova života. 9 Období mladšího školního věku je různými autory vymezováno různě. Většina autorů publikací z oblasti vývojové psychologie používá rozdělení školního věku dítěte na mladší (6-121et) a starší školní věk (13-15 let). VÁGNEROVÁ (2005) dělí školní věk na tři fáze: 1. raný školní věk-trvá od nástupu do školy tj. od 6-7 let, do 8-9 let 2. střední školní věk-trvá od 8-9 let do 11-12 let 3. starší školní věk - období 2. stupně základní školy Nástup do školy a školní docházka sebou nesou velké změny v denním režimu dětí i jejich rodičů. Jak jsem zmiňovala výše, pravidelnost v denním režimu školáka je na důležitá, protože únava a nevyspaní mohou mít za následek špatnou koncentraci, rozmrzelost a snížení výkonnosti. Správný denní režim je vhodné rozložení činností během celého dne. Výsledkem správného rozložení her, práce a odpočinku je odpočaté a radostné dítě, které je připravené přijímat a vstřebávat nové informace. Jeho organismus není přetížen, ale vhodně nastaven. Pravidelností v denním režimu dítě získává i jistotu v životě. Dítě by mělo vstávat s dostatečným časovým předstihem, aby hygiena, snídaně a odchod do školy mohly probíhat v poklidu bez stresových situací. Snídaně je základním kamenem pro dobré nastartování do nového dne. Tělo je po nočním spánku „vyhladovělé," proto musí získat dostatek nových živin, aby mělo dost energie. Pokud dítě dostatečně neposnídá, nemá z čeho čerpat, je unavené, klesá jeho pozornost a nedokáže podat optimální výkony. Pro ranní probuzení a nastartování těla je vhodné dodat tělu dostatek lehce stravitelných sacharidů v kombinaci s mléčným produktem. Pro správný metabolismus dítěte jsou potřeba také pravidelné a vyvážené svačiny a pitný režim. Pestrá a vyvážená strava dokáže dítě optimálně připravit pro náročné úkoly, které je čekají během celého dne. Po tučném jídle jsou děti unavené a nemají dostatek energie na soustředění ve výuce. Po návratu ze školy by mělo mít dítě dostatek pohybu, kterým by kompenzovalo převážně sedavé zaměstnání ve škole. Je velmi důležité, aby dítě dokázalo rozlišovat mezi prací a zábavou. Zábava a volnočasové aktivity by měly následovat po splnění školních povinností - úkoly, příprava do školy a jiné. Při vypracovávání domácích příprav je vhodné vytvořit dobrou pracovní atmosféru a odstranit rušivé vlivy, které by mohly strhávat pozornost dítěte jiným směrem. Laskavou domluvou, pochvalou a 10 projevem důvěry docílí rodiče více než hubováním a křikem. V prvním a druhém ročníku by měla příprava do školy trvat asi jednu hodinu denně, ve třetím, čtvrtém a pátém asi hodinu a půl, a to po krátkém odpočinku a ne pozdě večer. Je vhodné proložit práci drobnými přestávkami s přihlédnutím na momentální stav dítěte a vzhledem k jeho schopnostem. U mladších školáčků je nezbytná pomoc a dozor rodičů, starší školáci by měli být schopni úkoly řešit samostatně pouze s omezením se na rady a kontrolu od rodičů. Pokud si rodiče neví rady, měli by se obrátit o pomoc na učitele, který bude jistě nakloněn ke spolupráci. /Králíková, M., Singerová-Nečasová, J., 1985/ Pro školáka je nezbytný odpočinek a relaxování, ať se jedná o aktivní nebo pasivní odpočinek. Vše závisí na činnostech, které dítě vykonává, počasí, momentálním naladění a rozpoložení. Dítě se zotaví lépe a rychleji, pokud si odpočine dříve, než až když je už příliš unavené a vyčerpané. Odpočinuté dítě se dokáže lépe soustředit, protože nabralo nové síly a povzbudilo svůj organismus. Nezbytnou součástí odpočinku je i pravidelný spánek, který by měl u malého školáka trvat 9-10 hodin. Dítě by mělo uléhat a vstávat vždy ve stejnou dobu. Před spaním by nemělo vykonávat těžkou duševní práci, nepřiměřeně dovádět nebo se rozčilovat. Kvalitním spánkem dítě nastaví své tělo k lepším výkonům. /Kurie, J., 1986/ Denní režim dítěte je zatěžkávací zkouškou pro rodiče. Musí se dítěti pravidelně věnovat a být důslední v dodržování pravidel, která jsou stanovena v jednotlivých rodinách. Ovšem úsilí a námaha, kterou vynaloží pro své dítě, se jim vrátí v podobě spokojeného a radostného dítěte. 1.1.2 POHYBOVÝ REŽIM Pohyb je jedním z projevů lidského života. Je nezbytný pro lidské bytí. Pohyb v různých podobách je důležitý pro každodenní činnosti běžného lidského života. O pohybu pojednávají mnohé publikace a je s ním spojováno velké množství termínů, které jsou interpretovány různě, protože každý odborník má svůj vlastní výklad. Jedním z termínů, kterým je pohyb také označován, je pojem pohybová aktivita. Pohybová aktivita je dělena na dvě kategorie, a to na běžné denní pohybové aktivity a pohybové aktivity dovednostního charakteru. 11 • Běžné denní aktivity Jsou součástí běžného denního života, každodenního režimu jedince. Radíme mezi ně nákupy, cestu do školy, do zaměstnání, běžné práce v domě (úklid, luxování), práce na zahradě, na poli, vycházky, chůzi po schodech atd. Většinou tyto aktivity nebývají označovány j ednotkami času, vzdálenosti, intenzity ani frekvence. Vyplývají z běžného života, nevyžadují zvláštní prostory ani oblečení. • Pohybové aktivity dovednostního charakteru Jsou účelové a plánované, záměrně opakované, časově a prostorově ohraničené. Pohybové aktivity tohoto typu, vedou ke zlepšení nebo udržení tělesné zdatnosti jedince. Jsou měřitelné a často mají i svá pravidla. Odehrávají se v patřičně upravených a vybavených prostorách. S pojmem pohybová aktivita se často spojují i termíny pohybová aktivnost a pohybová nedostatečnost. • Pohybovou aktivností je míněna vlastnost jedince, která je vyjádřena účastí na obou druzích pohybových aktivit. Je to míra účasti na pohybových aktivitách Jedná se vlastně o souhrn běžných denních aktivit a pohybových aktivit dovednostního charakteru odehrávajících se v určitém časovém ohraničení. Např. čas trávený ve škole, mimo školu, všední den, vyučovací hodina aj. Zjednodušeně řečeno je to množství pohybových aktivit vykonaných člověkem za určitou dobu. Pohybovou aktivnost můžeme zvyšovat, snižovat či udržovat. • O pohybové nedostatečnosti mluvíme u osoby, která má během dne velmi nízký objem pohybových aktivit jakéhokoliv charakteru. Není to úplný opak pohybové aktivnosti, úplná nečinnost, ale znamená to, že se nedostává potřebného množství pohybových aktivit. Z již známých informací můžeme vyvodit zdravotní benefity pohybové aktivnosti. Jsou to osobní zisk, užitek pro zdraví jedince, který se pravidelně věnuje pohybovým aktivitám. /Dobrý, L., Čechovská, L, Kračmar, B., Psotta, R., Süss, V., 2009/ Pohybový režim je souhrnem všech těchto pohybových aktivit, které jsou vykonávány víceméně pravidelně. Jedná se o veškeré činnosti, které mají pohybový charakter a jsou zařazovány do způsobu života jedince v určitém pravidelně se opakujícím časovém 12 úseku, ať jsou to činnosti pracovní nebo ve volném čase. Převážná většina těchto činností se však odehrává ve volném čase jako kompenzace pracovní zátěže. Můžeme vymezit denní, týdenní, měsíční nebo i celoroční pohybový režim. Základ pohybového režimu u dětí utváří jejich rodina. Převážně se jedná o pohybový režim neuvědomělý, který je spontánní, závislý na vnějších okolnostech. Ten však nepostačuje k dostatečnému rozvoji fyziologických funkcí a k udržení tělesné zdatnosti. Počty těch, kteří se pohybu věnují pravidelně, bohužel klesá. Většinou jedince přimějí ke sportování jeho subjektivní pocity, problémy apod. Jedná se převážně o zdravotní důvody (bolesti zad, končetin, otylost), ale také třeba vzhled. Pokud chceme dosáhnout při pohybovém režimu optimálních výsledků, je nutné vrátit pohyb do každodenního programu člověka tak, aby byl nezbytnou součástí jeho života. Dále je důležité dodržovat určitě zásady, jedná se o pravidelnost, dlouhodobost a přiměřenost. Ty nám potom umožní čerpat veškeré pozitivní důsledky pohybových činností, mezi ně patří: • Nižší riziko brzkého úmrtí • Zlepšování činnosti srdce a cév - lepší přenos kyslíku v těle, snížení krevního tlaku • Zvyšování zdatnosti, vytrvalosti a síly • Zlepšení dýchání • Posilování kostí, správné držení páteře a kloubů • Lepší kontrola hmotnosti • Duševní svěžest a pohoda - usnadňuje lépe se vyrovnat se stresovými faktory /http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/kondicni_pohybov e_l.pdf/ 1.1.2.1 Pohybová aktivita dětí mladšího školního věku Změny ve vývoji dítěte v tomto období nejsou tak znatelné jako v předešlém předškolním období. Vývoj pokračuje plynule i nadále všemi směry. Pohybový vývoj je značně závislý na tělesném růstu jedince. Ten je v tomto období oproti předchozímu předškolnímu věku rovnoměrný a plynulý. Dochází k tvarové přeměně: prodlouží se končetiny, ustupuje tuková vrstva, zpevňuje se svalstvo. Jsou znatelné rozdíly ve vývoji chlapců a dívek. Nejdříve jsou chlapci ve 13 výšce a váze před děvčaty, ale kolem desátého roku věku se situace obrací a děvčata předstihují chlapce. Kostra u dětí mladšího školního věku má oproti dospělému menší množství nerostných látek, což způsobuje její menší pevnost a tvrdost. Dále obsahuje více organických látek, proto je více elastická. I páteř je ještě velmi pružná, vazivo a svalstvo kolem ní není ještě dostatečně vyvinuté, proto se ve vertikální poloze rychleji unavuje a může se lehce zkřivit. Srdce je poměrně větší než u dospělého a jeho otvory širší. Regulace cévní soustavy je dosud neustálená, následkem toho se mohou vyskytnout nepravidelnosti srdečního tepu, výkyvy krevního tlaku a srdečního rytmu. Při časté a dlouhodobé tělesné námaze může dojít k poškození srdečního svalstva. Dýchací ústrojí se vyznačuje odlišnostmi od dospělého jedince. Organismus dítěte potřebuje více kyslíku než dospělý. U dětí mladšího školního věku je hrudní koš okrouhlý a ne oválný tak jako je tomu u dospělých. To je nevýhodou pro samotné dýchání. Děti dýchají rychle a ne příliš zhluboka. U dětí mladšího školního věku se zvyšuje tělesná výkonnost, organismus se stává odolnější, pohybové schopnosti se rychleji vyvíjí. Zlepšuje se hrubá i jemná motorika. Pohyby se zrychlují a zpřesňují, dítě je obratnější a má větší sílu. Děti mají velkou potřebu tělesného pohybu, obzvláště v prvních letech školní docházky nevydrží chvíli v klidu. Vyhledávají aktivity, kde mohou vydávat velké množství energie. Pro harmonický růst má nezastupitelné místo tělesné cvičení, které kompenzuje práci a sedavý způsob při výuce. Působí příznivě nejen na práci svalů, ale i na práci mozku. Jedná se o aktivní odpočinek mozku. Části mozku, které vykonávaly duševní práci, odpočívají a j sou zaměstnány jiné části mozku, které koordinují svalové pohyby. Na konci tohoto období dívky rychleji pohlavně dospívají. Musíme ovšem podotknout, že tělesný a celkový vývoj jedince je zcela individuální záležitostí. /Kurie, J., 1986/ Dítě, jak by se mohlo mnohým zdát, není zmenšenina dospělého jedince. Dokazují to i výše zmiňovaná tvrzení. Děti rychle rostou a vyvíjejí se. Pro jejich správný a přiměřený růst a vývoj je nezbytná pohybová aktivita. Ta působí jako prevence chronických onemocnění v pozdějším věku, např. obezita, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, rakovina tlustého střeva, hypertenze, osteoporóza a jiné. Pohybová aktivnost má blahodárný vliv na rozvoj svalové zdatnosti (svalová síla a vytrvalost) a vývoj tělesných systémů (oběhový, nervový atd.). A v neposlední řadě působí také na pohodu a kvalitu 14 lidského života. Výzkumy prokazují, že pozitivní prožitky spojené s pohybovou aktivitou mohou u dětí zlepšovat celkovou pohodu. Naproti tomu pohybová nedostatečnost by mohla mít za následek porušení normálního dětského vývoje. Dítě je v raném věku pohybově mnohem aktivnější než dospělí. Pohybové aktivity jsou pro ně důležitými prostředky k učení. Manipulace s různými předměty, překonávání překážek a fyzické ovládání svého nejbližšího okolí jsou pro ně prostředkem osobního růstu. Od dospělého se dítě liší svým myšlením a jednáním. Dítě myslí spíše konkrétně, proto potřebuje mít i konkrétnější důkazy o svých pohybových výkonech. Např. pojem zdraví, který je pro dospělého možnou motivací pro pohybovou aktivnost, je pro dítě příliš abstraktní. Všechny informace týkající se pohybové aktivnosti si dítě osvojuje nejdříve ve své rodině, u svých rodinných příslušníků. Dá se předpokládat, že děti, jejichž rodiny žijí pohybově aktivní život, budou v dospělosti také pohybově aktivní. Naopak dítě, které vyrůstá v rodině s nízkou pohybovou aktivitou, bude v dospělosti pravděpodobně preferovat sedavý způsob života. /Corbin, Pangrazi, 2003/ 1.2 SOCIÁLNÍ INTERAKCE Sociální interakce je: „Vzájemné jednání mezi osobami nebo společenskými skupinami: vzájemné ovlivňování, obousměrná komunikace, střídání dotazů a odpovědí, obousměrné působení, souhra, střetnutí apod." http://cs.wikipedia.org/wiki/Interakce Pojem interakce vyjadřuje skutečnost, že při společné činnosti se mezi lidmi utvářejí mezilidské vztahy, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. Pro interakci je důležitou součástí společná činnost a vzájemný mezilidský vztah. Kvalita vztahu je jednou z podmínek efektivity činnosti a činnost je jednou z podmínek vztahu. Základní znaky mezilidské interakce j sou vzájemnost, stimulace a ovlivnění. • Vzájemností rozumíme interakci dvou a více jedinců. Při jejich vzájemném kontaktu dochází k výměně obsahu a propojování činů chování. Interakce je procesem vlastního sebepoznání a sebereflexe a poznávání druhého. • Stimulace je podněcování aktivit a činností jedné osoby druhou. Vztah, který není neustále podněcován, skomírá. 15 • Ovlivnění vyplývá z obou předchozích znaků. Vzájemnost a stimulace neustále upravují chování a záměry jednoho jedince pod vlivem druhého. /Řezáč, J., 1998/ REZAC (1998) ve své publikaci vymezil tři základní formy součinnosti, která se odehrává mezi lidmi. Jedná se o koexistenci, koordinaci a kooperaci. Koexistence je takový typ součinnosti, kde jedinci směřují ke svým cílům relativně nezávislými způsoby, např. pokud jedinci musí sdílet jeden prostor, mohou být pro sebe vzájemnou inspirací nebo může docházet k vzájemným střetům. Stává se to, pokud postup jednoho k dosažení jeho individuálního cíle je překážkou k dosažení cíle druhého jedince. Koordinace je takovým typem součinnosti, kdy dochází k vzájemnému sladění podmínek individuálních činností směřujících k individuálním cílům. Z hlediska efektu činnosti většinou znamená výhody pro obě strany. Kooperaci můžeme označit jako společnou cestu ke společnému cíli. Jedná se o součinnost minimálně dvou lidí. Individuální činnosti musí být vzájemně sladěny a jsou společnou sociální aktivitou. Je to činnost, která směřuje k určitému cíli, ale ne k takovému, kdy vítězem je pouze jedna osoba. Při kooperaci je cíle dosaženo jen v případě, že oba dva jedinci dojdou k tomuto cíli společnými silami. Společný cíl je podstatně důležitější než osobní cíl jedince. Porovnání charakteristik soupeření a vzájemné spolupráce provedl KŘIVOHLAVY (1986). Soupeření Spolupráce Jednající osoby soupeři partneři Vzájemný vztah nepřátelský po výtce přátelský Druh snah malevolence (chci to, co ti dělá zle) benevolence (chci to, co ti dělá dobře) Vzájemný poměr nenávist prosociální postoj Oč jde zvítězit (porazit soupeře) společně dokončit dílo Charakter styku hádka, spor, boj soulad, mír, spojení Důvěra k druhému nesmyslná samozřejmá Vzájemné porozumění nepatrné velké (rozumějí si beze slov) Obr. 2 Srovnání charakteristik soupeření a spolupráce 16 Pokud má dojít ke spolupráci dvou jedinců, musí existovat společný cíl, ke kterému směřují. Oba si musí být vědomi, že k danému cíli lze dojít kooperací a oba musí být dostatečně motivováni ke spolupráci na daném úkolu. Nezbytnou vlastností pro kooperaci je důvěryhodnost člověka. Osoba, která jedná důvěryhodně a sama má důvěru v ostatní lidi, se dívá na svět z jiného pohledu. Nejedená jen egocentricky, ale snaží se nalézt řešení problémů pomocí vzájemné spolupráce, protože problémy a konflikty vnímá jako společné. Důvěryhodný člověk má i určitou dávku soucítění s jinou osobou a dokáže se vžít do situace druhého člověka. Důvěryhodnost je jedním z hlavních pilířů toho, aby spolupráce vydržela. Podobně jako základní formy součinnosti, vymezil ŘEZÁČ (1998) také základní formy mezilidských vztahů. Lze mezi ně zařadit rivalitu (soupeření), soutěžení a reciprocitu. U rivality dochází k interakci kdo s koho. Jedná se o víceméně rizikovou interakci. Pokud jedinec začíná být produktivní až v situaci rivality, nejedná se mu prvotně o jeho výkon, ale výkon se stává spíše prostředkem boje. Soutěžení se může zdát podobné se soupeřením. U rivality může cíle dosáhnout pouze jeden, ale u soutěžení všichni zúčastnění. Cílem soutěže není být první, ale prostřednictvím soutěžení zvýšit výkon všech. To znamená, že každý zúčastněný dosahuje tohoto společného cíle. Soutěž se ovšem může velmi snadno změnit v rivalitu. Důležitými rysy reciprocity (vzájemnosti) jsou vstřícnost, vzájemná podpora a smysl společného vztahu. Vzájemnost se odvíjí od sounáležitosti, znamená soucítit a spoluprožívat. Druhý jedinec je hodnotou, nikoli jenom prostředkem pro snadnější dosažení individuálního cíle. Člověk není izolovaný jedinec, ani nežije anonymně ve velké společnosti, ale patří do množství sociálních skupin. Každá skupina zahrnuje minimálně dva jedince, maximální počet jedinců není omezen. Sociální skupina se odlišuje od nahodilé skupiny lidí a to tím, že vztahy ve skupině mají trvalejší charakter. Pro jedince má sociální skupina velký význam. Sociální skupiny zprostředkovávají působení velkých sociálních prostředí, formují jedince, dotváří rysy jeho osobnosti, ovlivňují individuální výkonnost, posilují identitu jedince a umožňují uspokojování jeho sociálních potřeb. Patří mezi ně potřeba být s lidmi, být uznáván, být akceptován, seberealizovat se. /Řezáč, J., 1998/ Sociální skupiny (rodina, pracovní nebo sportovní tým, kamarádi, školní třída aj.) nejsou pouze jednotlivci, kteří do této skupiny náleží. Je to pospolitost, která je sbližuje. Všichni patří k sobě navzájem, jsou ovlivňováni radostmi i starostmi každého člena. Důležitým znaky jsou: pocit „my", interakce, komunikace a organizace. 17 Skupiny můžeme dělit na primární a sekundární. Primární skupinou rozumíme takovou skupinu, jejíž členové jsou vůči sobě v osobních vztazích (např. v rodině, mezi kamarády nebo mezi sousedy). V sekundární skupině jsou členové v relativně málo emočních a neosobních vztazích. Tato skupina je zaměřená spíše na plnění společného cíle. /Jandourek, J., 2003/ Každou skupinu tvoří určitý počet členů, kteří směřují ke společným cílům. K jejich dosažení je nutná spolupráce, která se řídí určitými normami dané skupiny. Každá skupina má své složky: členy skupiny, cíle a normy, zvyklosti, skupinovou atmosféru, řízení skupiny). Členové skupiny - od jednotlivých členů se očekává, že budou zaujímat určité pozice (postavení ve skupině) a role (chování, které náleží určité pozici ve skupině). Ty jsou ovlivněny mírou sociální přitažlivosti jedince, mírou prestiže, způsobem sebeprosazování a podílem na dosahování skupinových cílů. Podskupiny členů - zpravidla ve skupinách, které mají více než dva členy, dochází k tomu, že někteří členové mají k sobě blíže než k ostatním členům. Dochází k tomu na základě sympatií či antipatií, názoru, obdivu, uznání atd. Cíle a hodnoty, o které skupina usiluje. Normy a pravidla, kterými se skupina řídí. Odvíjejí se od skupinových cílů a hodnot. Zvyklosti - dodávají členům pocity závazku vůči tomu, co společně dokázali, co společně prožili. Skupinová atmosféra - pocity vzájemné pohody, důvěry, přátelství nebo naopak nedůvěra a napětí. Styl řízení - autoritářský (založený na příkazech a zákazech) demokratický (všichni členové rozhodují o důležitých záležitostech) silný - pevně stanovená pravidla slabý - dochází k porušování pravidel /Helus, Z., 2007/ REZAC (1998) uvádí, že život ve skupině a její atmosféra mají pro jednotlivce velký význam. Každý člen očekává především usnadnění sociálního bytí a libé emoce. Atmosféra ve skupině je projevem povahy vztahů mezi jejími členy. Každý vztah se stává hodnotou, jestliže poskytuje jedinci psychologickou podporu v životě, rozvíjí součinnost účastníků a jejich osobnost, je-li tvořivý a usnadňuj e-li jeho seberealizaci. 18 Vztahy mezi lidmi Člověk je tvorem společenským. Znemožnění kontaktu s jinými lidmi je považováno za největší trest, který může jedince postihnout. Mezilidské vztahy můžeme rozdělit na vztahy špatné - negativní, neutrální nebo dobré - pozitivní. Lidé vstupují do kontaktu s jinými lidmi již od svého narození. Mnoho odborníků se zabývá ranými vztahy, ze kterých potom vyvozují důsledky pro další vztahy (vztahy s vrstevníky, s kolegy a dalšími lidmi). Od kvalitních vztahů v původní rodině se odvíjí kvalita vztahů, které navazujeme v budoucích letech. Pro vzájemný budoucí vztah je důležitá přitažlivost. Když se s někým setkáme poprvé, reagujeme podle toho, jak na nás působí - je veselý, mračí se, vypadá neupraveně apod. Náš vztah k němu se mění poté, co jej blíže poznáme. Osobní přitažlivost k druhému člověku je východiskem pro vytvoření dlouhodobého vztahu. Povahové vlastnosti člověka, jeho temperament a prostředí jsou základní faktory, které mohou ovlivnit vztahy mezi lidmi. Dimenze vztahu: Studium vztahů je složité. Každý z nás uznává jiné hodnoty, ve vztahu přikládá důležitost něčemu jinému. R. A. Hinde navrhl osm dimenzí vztahu „Obsah - co lidé ve vztahu spolu dělají. Činnost matky a dítěte nebude totožná s činností téže ženy s jejím manželem. Proto je pro posouzení vztahu důležitým kritériem obsah. Rozmanitost - různost činností účastníků vztahu. Některé vztahy jsou velmi vyhraněné a orientované na splnění úkolu, zatímco jiné zahrnují široké spektrum činností. Váš vztah s nejlepším přítelem budou nejspíše naplňovat rozmanitější činnosti než váš vztah s učitelem. Kvalita - přístup účastníků k obsahu vztahu. Je například matka citlivá k potřebám svého dítěte, neboje uspokojuje jen mechanicky? Je součástí přátelství legrace a smích? Frekvence a organizace - kdy se lidé účastní společné činnosti a zdaje jejich konání systematické. Může to zahrnovat například srovnání četnosti reakce na potřeby druhého s tím, jak často by druhý chtěl, aby na ně partner reagoval. Reciprocita a komplementarita - zda vztah zahrnuje střídání rolí nebo vzájemně se doplňující chování. V některých vztazích se jeden partner cítí lépe ve vůdčí roli a druhý naopak v roli následovníka, v jiných se mohou tyto role střídat nebo měnit podle okolností. 19 Intimita - do jaké míry si partneři ve vztahu sdělují svá tajemství a hovoří o osobních věcech. Interpersonální percepce - jak partneři vnímají navzájem svou povahu a jak interpretují činnost druhého. Závazek - jak silně se partneři cítí oddáni jeden druhému nebo vztahu mezi sebou." /Hayesová, N., 2000/ Vývoj a udržování vztahu Při navazování vztahuje velmi důležitá nonverbální komunikace. Naše mimika, gesta, postoj, práce rukou atd. za nás promluví dříve, než vyslovíme první slovo a vyjádří mnohdy více, než bychom si třeba i přáli. Někdy se řečí těla snažíme zamaskovat naše pocity. Při navazování nového vztahu se snažíme ukázat naši lepší stránku, protože se bojíme odmítnutí. Nepřipouštíme si druhého člověka příliš brzy do svého nitra, což by mohlo vést k zániku vztahu ještě před jeho rozvinutím, a raději volíme nenucenou formu rozvoje vztahu. Každý vztah vyžaduje jiné „zacházení," aby se mohl plně rozvinout. Manželství, přátelství a jiné partnerské vztahy vyžadují jisté úsilí, aby vydržely. Velmi dobrá přátelství však většinou fungují i bez většího přičinění aktérů. Podle Argyleho a Hendersona existují určitá pravidla, která by měli přátelé dodržovat: • Zastat se druhého • Podělit se s ním o zprávy o všech svých úspěších • Poskytnout emocionální podporu, když ji druhý potřebuje • Věřit si a svěřovat se navzájem • Dobrovolně pomáhat druhému, když to potřebuje • Usilovat o to, aby se dobře cítil v naší společnosti /Hayesová, N., 2000/ Pohlaví a přátelství Přátelství se řadí mezi jedno z největších pojítek mezi lidmi. Vytváří pevné a často i celoživotní pouta mezi lidmi, přináší člověku uspokojení a radost. Mezi přáteli se jedná o vyhraněné zaměření na jednoho konkrétního jedince se snahou porozumět mu, pochopit jeho myšlení a jednání. 20 Mezi vztahy žen a mužů jsou značné rozdíly. Ženy si se svými přáteli povídají spíše o soukromých záležitostech, probírají své problémy, sdělují si osobní informace. Muži vyhledávají přátele se společnými zájmy, rozhovorům o svých pocitech nepřikládají význam, neradi sdělují informace o soukromých záležitostech. 1.2.1 VZTAHY DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Rodina je první a nej důležitější skupinou osob, se kterou dítě přijde do styku. Jedná se o společenství lidí, kteří jsou pevně spjati nej různějšími vztahy. Svým členům zaručuje bezpečnost a ochranu, protože je částečně uzavřenou komunitou, která se může, ale nemusí otevírat okolnímu světu. Určitě nikdo nebude zpochybňovat význam rodiny na rozvoj dítěte ať v oblasti tělesné, duševní nebo sociální. Pro vývoj dítěte má rodina rozhodující význam. Dítě si v ní osvojuje základy chování, návyky, dovednosti, vystupování. Ze vztahu k rodičům by si mělo osvojit zdravý vztah k autoritě, který mu bude prospěšný v budoucnosti (ve škole, v kroužcích, volnočasových aktivitách, ve sportovních klubech atd.). Rodina a její zázemí jsou pomyslným odrazovým můstkem pro orientaci jedince ve společnosti. Největší vliv na dítě mají osoby, které poznává nejdříve - matka, otec, sourozenci, prarodiče. Jejich chování bude pro dítě vzorem po celý život. „Osobnost člověka vyrůstá z jeho vztahů klidem. Člověk může mít klidem vztahy důvěry, spolupráce, ohleduplnosti - ale též vztahy plné nedůvěry, strachu, hněvu, nešetrnosti. Rodina je nej důležitější školou v navazování lidských vztahů." /Kubíčka, L., 1963/ Vzájemný kontakt mezi dětmi navzájem má nepostradatelný význam pro přípravu na budoucí rodičovskou roli. Již ve školním věku se objevují první projevy chování, které můžeme označit jako rodičovské. Školáci dovedou pečovat o mladší děti a chovat se k nim rodičovsky, i když je tomu nikdo neučil. Ale pouze vrozená dispozice k rozvoji tohoto chování nestačí. Je k němu potřeba odpovídající stimulace. • Kontakt s dětmi na různé vývojové úrovni vede k pochopení odlišností potřeb a projevů každého jedince. Starší děti se často stávají vzory v chování pro mladší a skupina vrstevníků je odrazem jejich vlastního chování. Izolace od vrstevnické 21 skupiny by mohla negativně působit na rozvoj dítěte. Jedinec by nemusel umět navázat kontakty, ze kterých by později mohly vzniknout partnerské vztahy. • Kontakty s dospělými jsou modely pro nejrůznější role. Každá dospělá osoba představuje pro dítě určitý specifický vzor chování, který dokáže napodobovat. Významný vliv na psychický vývoj dítěte má nejen kontakt s osobami, ale také se zvířaty. Děti většinou preferují malá zvířata, která s nimi mohou žít v domácnosti (psy, kočky, rybičky, morčata, andulky). Zvířata mohou uspokojovat dětské potřeby, obohacovat novými zkušenostmi, podněcovat citový rozvoj a někdy i nahrazovat to, co jim neposkytli lidé. • Potřeba stimulace a učení - zvíře je pro dítě zdrojem nových zkušeností a zážitků. Jelikož se nedorozumí se zvířetem pomocí slovní komunikace, učí se rozpoznávat nové signály, které zvíře vysílá. Dítě si rozvíjí neverbální komunikaci, citlivost a empatii. Na přirozených projevech života, jako je narození a smrt zvířete, se učí vyrovnávat se s radostnými i traumatizuj íčími zážitky. • Potřeba sociálního kontaktu - zvíře se může stát náhradním prostředníkem při uspokojování touhy po sociálním kontaktu, a to především u dětí handicapovaných, nepopulárních nebo neoblíbených v kolektivu. Takovýmto dětem zvíře pomáhá při kontaktu s vrstevníky a s komunikací s nimi, protože dítě se psem či jiným domácím mazlíčkem je pro ostatní více atraktivní. • Potřeba citové jistoty, bezpečí a přijetí - tuto potřebu plní rodiče, ale ne vždy zcela podle představ dítěte. Zvíře může nahrazovat nedostatky v mezilidských vztazích, nedostatečný nebo nekvalitní lidský kontakt. Dále může poskytovat pocit naprosté jistoty, protože má na dítě vždy čas, je mu oddáno, projevuje radost při naší blízkosti. /Vágnerová, M., 2000/ Vrstevníci Rodina poskytuje dítěti pocit jistoty a bezpečí, který umožňuje dítěti více se soustředit na vztahy se svými vrstevníky. Kontakt s vrstevníky je jednou z důležitých potřeb dětí školního věku. Skupina vrstevníků tvoří významné socializační prostředí. Starší děti 22 tráví stále více času ve skupinách svých vrstevníků (ve škole, ve školních klubech, v kroužcích a jinde). Vrstevnická skupina může vzniknout z osob v okruhu bydliště nebo v rámci školní třídy, zájmové organizace apod. Dítě zde získává jiné zkušenosti než mezi sourozenci. Sourozenecké a kamarádské skupiny se liší: - Kamarády si může dítě vybrat svobodně podle svých představ a sourozence nikoliv. - Kamarádi bývají obvykle stejného pohlaví. Sourozenci se odlišují věkem a nemusí mít vždy stejné pohlaví. - S kamarády sdílí jiné zážitky a také z jiného prostředí než se sourozenci. Pro začlenění do skupiny vrstevníků je důležitá identifikace s touto skupinou. Mezi vrstevníky dochází k uspokojování potřeb jedince. Některé z nich se mohou zdát stejně uspokojovány rodiči i skupinou, ale není tomu tak. Vrstevnická skupina uspokojuje tyto potřeby vjiné míře a kvalitě. Jedná se například o potřebu citové jistoty a bezpečí. Vrstevníci poskytují dítěti emoční oporu, sdílí si nej různější problémy, které s dospělými nemohou řešit. Projevují si účast a podporu. Dále je mezi vrstevníky vyvolána potřeba učení a stimulace. Zde dítě získává nové zkušenosti, učí se jiným způsobům chování a jednání, osvojuje si různé sociální dovednosti - kooperace a soupeření, komunikace, získání a udržení si určitého postavení ve skupině apod. A v neposlední řadě vyvstává potřeba seberealizace. Vrstevníci se nachází na stejné úrovni vzhledem ke vztahům s dospělými, proto tato potřeba může být snadněji naplňována. Vrstevníci se dovedou jinak motivovat k výkonu než dospělí. Většinou se jedná o aktivity, které nesouvisí se školou. Vrstevnická skupina dokáže být k některým jedincům i velmi krutá. Fyzická síla, pohybové schopnosti, komičnost aj. jsou vlastnosti, které jsou skupinou oceňovány. Jakákoliv nápadnější odlišnost může dítě ze skupiny vyčlenit. /Vágnerová, M., 2005/ Každé dítě potřebuje zažít lidskou blízkost. Nejdříve ji nalézá ve své rodině, ve školním věku se jeho potřeba více přesouvá na společnost jiných dětí. Je to způsobeno tím, že stále více času tráví mimo rodinu. Vliv rodičů na děti je omezenější. Stále větší vliv na dítě mají vzájemné vztahy mezi vrstevníky. Mezi kamarády má dítě jedinečnou příležitost poznat samo sebe, své možnosti, sílu, obratnost, své organizační schopnosti. Pro dobrý rozvoj schopností dítěte a jeho sebevědomí je velmi důležité postavení, které 23 zaujímá ve skupině. Oblíbenost ve skupině je pro dítě oceněním. Mnohdy pro to udělá i něco, co se vylučuje s poslušností k rodičům. Neoblíbený jedinec se, ve snaze zviditelnit se, uchyluje spíše k výstřelkům v chování. U dětí mladšího školního věku můžeme pozorovat činnosti, a to v užším kroužku (2 -3 kamarádi) a ve větší skupině. Mladším školákům nevadí ani menší věkové rozdíly ve skupině. Dosti často je skupina dětí vytvořena ze třeťáků, druháků i třeba páťáků. Volba kamarádů se stává s věkem dítěte náročnější. Předškolní dítě považuje za kamarády skoro všechny děti, které zná. Ve školním věku si své přátele vybírá podle svých stanovených měřítek. Mezi 6. a 8. rokem je to kamarád, který s ním sdílí aktuální prožitky a aktivity. Důležitá je blízkost a četnost kontaktu, proto je kamarádem např. ten, který s ním sedí v jedné lavici. Mezi 9. a 10. rokem děti již nekladou takový důraz na společné aktivity. Důležitá je pro ně vzájemná pomoc, porozumění a solidarita. Kamarád je ten, kdo nezradí, kdo udrží tajemství, komu se dá věřit. Obliba dítěte nezáleží na postavení jeho rodičů ve společnosti, ale na něm samém. K oblíbeným patří děti veselé, přátelské, aktivní při hrách a věrné. U dívek hraje důležitou roli při výběru kamarádů také zevnějšek - oblečení, úprava vlasů. Chlapci upřednostňují spíše tělesnou sílu, mrštnost a obratnost. Dívčí a chlapecké skupiny se odlišují v zájmech, ve velikosti skupiny, vztahy ve skupině i způsobem komunikace. Mezi školními dětmi se nejčastěji setkáváme s dvojicemi kamarádů. Tyto dvojice se velmi často podobají svými osobními a povahovými rysy. Mají společné zájmy, jsou veselé nebo vážné, společenské nebo uzavřené atd. Významnou vrstevnickou skupinu tvoří školní třída. Dítě se v ní dostává do nových sociálních rolí (do role žáka, která j e podřízená, a role spolužáka, která je symetrická) a to s senou nese dodržování určitých pravidel a norem, které z této pozice vyplývají. To přináší určité výhody i nevýhody. Dítě si spolužáky nemůže vybrat, je zařazeno do určité skupiny vrstevníků přibližně stejného věku. Tato skupina je uzavřená, nedá se do ní libovolně přicházet a odcházet. Pro třídu je typická věková vyrovnanost dětí. Není proto pravděpodobné, že by žáci zpočátku měli odlišné pravomoci, jak je tomu např. u dětských skupin v místě bydliště. Postupně však dochází k vnitřnímu rozdělení na různé role, které vymezují sociální postavení dítěte ve skupině. Postavení jednotlivých dětí ve třídě je ovlivněno oblíbeností, sympatiemi a mírou vlivu, jakou má dítě ve skupině. Oceňované j sou odvaha, sebedůvěra, fyzická síla a obratnost. Skupinou zavrhované děti často mívají neimponující vlastnosti: bojácnost, 24 neprůbojnost, úzkostnost, nízkou atraktivitu a sebevědomí aj. Každý školák však potřebuje být pozitivně hodnocen svými spolužáky a mít mezi vrstevníky přijatelné postavení. Skupina žáků si buduje vnitřní řád, dokáže se semknout, vystupovat a jednat jako jeden celek. Ten má určitou autoritu, je schopen vyjádřit společné postoje a prosazovat své potřeby. V síle skupiny získává jedinec pocit jistoty a podporu, které mu umožňují postupné odpoutávání se od vazby na dospělé a vymezení se vůči jiným skupinám. /Vágnerová, M., 2005/ Z uvedených zdrojů je zřejmé, že každý jedinec je tvor společenský a potřebuje kontakt s jinými lidmi. Nejdříve je pro dítě společností rodina a nejbližší a postupně se do popředí dostávají vrstevníci a jiné osoby. Kladu si otázku, jak je tomu ve skutečnosti u dětí mladšího školního věku. Jaká je skladba dětských činností a s kým respektive v jakých sociálních vztazích tyto činnosti děti vykonávají. 25 2. VÝZKUMNÁ ČÁST 2.1 CÍL VÝZKUMU Lidské činnosti obecně popisuje ČÁP (1980), autoři ČÁP a MAREŠ (2007) se zabývají vnitřními a vnějšími činiteli, kteří působí v jednotlivých činnostech, zvláštnosti činností u žáka popisuje KURIC (1986), vztahy mezi lidmi se zabývají např.: KŘrVOHLAVY (1986), HAYESOVÁ (2000), HELUS (2007) a jiní. Nesetkala jsem se ovšem s autorem, který by zjišťoval konkrétní spojitosti mezi lidskými činnostmi a vztahy mezi lidmi. Veškerá literatura se zabývá odděleně činnostmi lidí, popřípadě dětí, nebo sociálními vztahy. Žádný autor nevěnoval svou pozornost tomu, s kým děti mladšího školního věku vykonávají své běžné denní činnosti. Proto si klademe otázky: Jaké jsou běžné denní aktivity dětí mladšího školního věku? Které činnosti vykonávají s rodinou, vrstevníky a jaké raději s kamarády? Jak moc je pro tyto děti důležitý kontakt s jinými osobami při těchto činnostech? Cílem výzkumu odvozeného od výzkumných otázek je nastínění spojitostí mezi činnostmi a sociálními interakcemi u dětí mladšího školního věku. Měli bychom zjistit, s kým tyto děti nejčastěji vykonávají své běžné denní činnosti. 2.2 METODIKA VÝZKUMU Výzkumnou metodou diplomové práce byl dotazník pro děti mladšího školního věku (příloha 1), který byl vytvořen a ověřen na katedře tělesné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen PdF MU). Dotazník obsahoval uzavřené i otevřené otázky. Uzavřené otázky se týkali osobních údajů o respondentech (věk, pohlaví a bydliště), dále se uzavřené otázky zaměřovaly na názory respondentů související s jejich vztahem k pohybové aktivitě. Respondenti měli možnost odpovědi na čtyřstupňové škále (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne). Otevřené otázky zjišťovaly názory respondentů na dostatečnost vlastní pohybové aktivity a doplňující informace k pohybové aktivitě. Hlavní částí dotazníku byla tabulka pro záznam pohybové aktivity respondenta během jednoho všedního a jednoho víkendového dne. Dotazovaní měli barevně vyznačit délku 26 a intenzitu činností během dne pomocí pětiminutových intervalů. Dále měli heslovitě zaznamenat obsah činností a osoby, se kterými tyto činnosti vykonávali (příloha 1). Výzkum byl realizován na konci školního roku 2009/2010. Výzkumný soubor tvořilo 113 dětí ve věku 6-12 let (59 chlapců a 54 dívek). Medián-střední věková hodnota byl 9 let a modus-nejčastější věková hodnota byl 11 let. Distribuci dotazníků provedli studenti oboru Učitelství pro 1. Stupeň ZS z PdF M U v místech svého bydliště. V případě shodného bydliště několika studentů musel být každý respondent z jiné školy nebo alespoň třídy. Tímto jsme získali různorodý vzorek dětí mladšího školního věku. Vyplněné dotazníky byly zpracovány během školního roku 2010/2011. Kategorizace dat Odpovědi všech respondentů byly analyzovány a byly vytvořeny kategorie týkající se sociálních vztahů a kategorie jednotlivých denních činností v jednom všedním a jednom víkendovém dnu. Sociální kategorie zahrnují všechny odpovědi uvedené v dotaznících do kolonky s kým (viz příloha). Je tím myšleno, s kým jedinec danou činnost vykonává. Jedná se o tyto kategorie: sám, základní rodina, příbuzenstvo, spolužáci, kamarádi, učitel, družina, domácí zvíře, sportovní kolektiv. Pro vymezení pojmu rodina a příbuzenstvo jsem použila definici tohoto pojmu dle MÁCHOVÁ (2011). „Rodina „základní" (také jádrová či nukleární) se skládá pouze z otce, matky a dětí, kteří žijí pohromadě. 1. „Rozšířená" (široká) rodina zahrnuje kromě již zmíněných také další příbuzné, jako prarodiče, strýce, tety, bratrance a sestřenice atd. Vcelku se blíží pojmu příbuzenstvo. 2. Rodina „orientační" je taková, ve které se daný jedinec narodil. 3. „Rozmnožující" (prokreační) rodinou se rozumí nová rodina, kterou dvojice zakládá novým manželstvím." /http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodina#cite_note-3/ 27 V našem případě zahrnuje kategorie základní rodina pojmy matka, otec, rodiče, sourozenci, sestra/y, bratr a rodina. Příbuzenstvo obsahuje výroky babička, děda, prarodiče, bratranec/ci, sestřenice, teta a strýc. Do kategorie kamarádi spadají výroky kamarád, kamarádi a děti. Do kategorie sportovní kolektiv patří pojmy: spoluhráči, tým, závodníci, kolektiv, soutěžící, družstva, trenér a protihráč. Pes a kočka náleží do kategorie domácí zvíře. V dotaznících se nejčastěji objevovala položka sám a to celkem 2773 odpovědí. Další kategorie jsou rozepsány v následující tabulce. s kým všední den víkend celkem sám 1791 982 2773 základní rodina 742 1217 1959 kamarádi 656 348 1004 spolužáci 858 0 858 příbuzenstvo 54 111 165 sportovní kolektiv 3 31 34 domácí zvíře 7 11 18 družina 16 0 16 učitel 12 0 12 Tab. 1 Počet odpovědí v oblasti sociálních vztahů Následující obrázek představuje grafické znázornění počtů v oblasti sociálních vztahů. V sociální oblasti ve všední den, o víkendu a celkem. Většina respondentů udávala, že činnosti provádí samostatně. V celkovém výčtu odpovědí má své nezastupitelné místo základní rodina, celkem 1959 odpovědí. Kamarádi a spolužáci se v celkovém počtu odpovědí mnoho neliší, ale ve výčtu jednotlivých dnů je rozdíl znatelný. Kategorie spolužáci se o víkendovém dnu vůbec neobjevuje, což je pochopitelné, a kategorie kamarádi je respondenty zmiňována ve všední den i o víkendu. Činnosti s příbuzenstvem provozují respondenti převážně o víkendu (111 odpovědí z celkového počtu 165). Následující kategorie jsou svým výčtem dost podobné. Činnost se sportovním kolektivem a domácím zvířetem převažují o víkendu (31 a 11 odpovědí víkend a 3 a 7 odpovědí všední den) a činnosti s družinou a učitelem se naopak o víkendu vůbec nevyskytují. 28 3000 2000 2500 1000 1500 500 o • v š e d n í d e n • víkend celkem Graf 1 Počet odpovědí v oblasti sociálních vztahů Odpovědi v kategorii činností byly podrobeny obsahové analýze a na jejím základě byly vytvořeny následující kategorie. U kategorie aktivit byly nejprve činnosti rozděleny na pohybové a nepohybové. Při vyhodnocování jsme se drželi míry zatížení při jednotlivých činnostech, kterou respondenti v dotaznících vyjadřovali pomocí barevné škály. Modrá barva vyjadřovala činnosti bez tělesné námahy, zelená činnosti s malou tělesnou námahou, žlutá činnosti se střední tělesnou námahou a červeně byly označeny činnosti s velkou tělesnou námahou. Kategorie pohybových aktivit obsahuje činnosti, které respondenti označili zelenou, žlutou a červenou barvou. Do kategorie nepohybových aktivit spadají činnosti vyznačené modrou barvou. Výsledné kategorie byly stanoveny dle obsahu aktivit, které respondenti heslovitě vyjádřili v dotaznících. Vymezili jsme následné kategorie: 1. Pohybové aktivity ve všední den a) Hygienické a sebeobslužné činnosti obsahují aktivity týkající se, jak název napovídá, hygieny a sebeobsluhy. Jedná se o aktivity s mírnou a vyšší tělesnou námahou, např. stlaní postele, balení věcí, převlékání, přezouvání, sprcha apod. b) Sportovně pohybové činnosti jsou činnosti spojené výhradně se sportem a sportovními aktivitami, např. aerobic, atletika, baseball, judo, karate, tenis, volejbal apod. 29 c) Pracovně pohybové činnosti se týkají pracovních činností převážně spojených s chodem v domácnosti, např. nádobí, odpadky, pomoc, uklízení, zalévání atd. d) Herní pohybové činnosti obsahují aktivity spojené s hrou a volným časem jedince, např. houpačka, schovávaná, honička, hra s míčem, hra se psem, tanec, hra s malou, střední a vyšší intenzitou zátěže a jiné. e) Pohybově aktivní přesuny a procházky zahrnují přemisťování jedince, při kterém musel sám vynaložit nějaké fyzické úsilí, např. procházka, cesta do šatny, nástup, chůze, dobíhání apod. 2. Pohybové aktivity o víkendu svým obsahem jsou totožné s pohybovými aktivitami ve všední den. a) Hygienické a sebeobslužné činnosti b) Sportovně pohybové činnosti c) Pracovně pohybové činnosti d) Herní pohybové činnosti e) Pohybově aktivní přesuny a procházky 3. Nepohybové aktivity ve všední den - jedná se o aktivity bez tělesné námahy, respondenty v dotaznících označené modrou barvou. a) Hygienické činnosti obsahují aktivity, týkající se osobní hygieny jedince. K jej ich vykonávání není zapotřebí vynaložit vyšší tělesnou námahu, např. hygiena, probuzení, wc, před spaním atd. b) Stravování zahrnuje běžné denní činností, které jsou spojeny s jídlem, např. snídaně, kafe, stolování, svačina, večeře a jiné. c) Pracovně nepohybové činnosti obsahují pracovní činnosti, které běžně vykonáváme bez větší tělesné námahy, např. ruční práce, zamčení, pletení věnců, hlídání atd. d) Herní a hudební nepohybové činnosti zahrnují činnosti spojené s hudební naukou a hry, např. flétna, klavír, koncert, zpěv, dechová cvičení, domino, lego, piškvorky a jiné. e) Pohybově pasivní přesuny z místa na místo - Jedná se o přesuny jedince, při nichž nemusel jedinec sám vynaložit fyzickou aktivitu, např. auto, vlak, bus, autem ke škole, tramvaj a jiné. 30 f) Školní nepohybové činnosti jsou činnosti spojené se školou a se školní výukou, při nichž jedinec převážně sedí ve školní lavici, např. český jazyk, čtení, matematika, písemka, prvouka apod. g) Odpočinkové činnosti zahrnují aktivity spojené s pasivním odpočinkem, např. odpočívání, postel, sezení, čtení, film, kniha, televize, večerníček a jiné. h) Ostatní nepohybové činnosti jsou výroky, které nebylo možné zařadit do žádné výše uvedené kategorie a které nejsou nijak spojené s fyzickou námahou. Např. album, focení, dotazník, mobil, zubař apod. 4.Nepohybové aktivity o víkendu jsou téměř totožné s nepohybovými aktivitami ve všední den. Z logických důvodů neobsahují aktivity spojené se školní docházkou. Novou kategorií zde jsou náboženské činnosti. a) Hygienické činnosti b) Stravování c) Pracovně nepohybové činnosti d) Herní a hudební nepohybové činnosti e) Pohybově pasivní přesuny z místa na místo f) Odpočinkové činnosti g) Náboženské činnosti zahrnují aktivity respondentů týkající se jejich náboženského vyznání, např. modlitba, bohoslužba, kostel, mše atd. h) Ostatní nepohybové činnosti 31 2.3 VÝSLEDKY VÝZKUMU Výsledky výzkumu byly zpracovány a následně graficky znázorněny výsečovými grafy. 2.3.1 POHYBOVÉ AKTIVITY VE VŠEDNÍ DEN Hygienické a sebeobslužné činnosti Zvýsečového grafu vyplývá, že při hygienických a sebeobslužných činnostech nedochází k častým sociálním kontaktům. Respondenti většinou uváděli, že hygienické a sebeobslužné činnosti zvládají samostatně bez asistence jiných osob. Z celkového počtu 514 odpovědí se pojem sám v odpovědích objevil celkem 467krát. To v našem případě odpovídá 91 %. Poměrně malé množství dětí mladšího školního věku vykonává běžné denní hygienické činnosti se svou základní rodinou. V grafu je tato skutečnost označena fialovou barvou (5 % odpovídá 25 odpovědím). Kamarádi a spolužáci se liší jenom nepatrným počtem odpovědí (9 a 11). V přepočtu na procenta jsou si rovni (2 %). Zanedbatelné místo počtem vykazuje příbuzenstvo a družina. U každé možnosti byla pouze jedna odpověď. Procentuelně se v našem případě jedná o tak malé množství, že odpovídá hodnotě 0 %. Mezi nejčastěji zmiňované činnosti patří: balení se, stlaní postele, oblékání, obouvání, převlékání, vstávání, sprcha a koupání. • s á m • spolužáci • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • družina Graf 2 Hygienické a sebeobslužné činnosti ve všední den 32 Sportovně pohybové činnosti Graf zobrazuje sportovně pohybové činnosti ve všední den, které jsou vyjádřené v procentuálním poměru. Celkový počet odpovědí od respondentů je 236. Největší skupinu tvoří činnosti vykonávané s kamarády a to rovných 50 %, což odpovídá 118 odpovědím. V grafu je tato skupina znázorněna zelenou barvou. Při sportovních aktivitách mají nezanedbatelnou roli i spolužáci. V necelé čtvrtině odpovědí (23 %) se objevuje výrok spolužák, spolužáci. Co do množství odpovědí je to 53. Další přibližnou čtvrtinu grafu tvoří zbývající odpovědi: 12 % základní rodina tj. 29 odpovědí, 11 % sám tj. 26 odpovědí, 2 % příbuzenstvo tj. 4 odpovědi. Shodně po jednom procentu jsou zobrazeny odpovědi sportovní kolektiv (3 odpovědi) a domácí zvíře (2 odpovědi). Ani jednoho celého procenta nedosahuje odpověď činnosti s učitelem (1 odpověď). Z grafu je zřejmé, že sportovně pohybové činnosti ve všední den provádí respondenti většinou s kamarády a spolužáky. Nejčastěji zmiňované aktivity byly např. fotbal, běh, florbal, kolo, aerobic a j iné. 33 Pracovně pohybové činnosti Graf vyjadřuje zastoupení sociálních vztahů při činnostech spojených převážně s chodem domácnosti a při menších pracovních činnostech. Nejčastěji se v dotaznících objevovaly odpovědi nakupování, uklízení a nádobí. Z celkového počtu 194 odpovědí byl největší počet odpovědí s výrokem sám (128 odpovědí). Procentuelně to odpovídá 66 %. V tomto případě je v grafu označen modrou barvou. Více než čtvrtina respondentů uvedla ve svých odpovědích členy základní rodiny (tj.: rodiče a sourozenci). Počet 50 odpovědí zde odpovídá 26 %. Dále se při pracovně pohybových činnostech objevovaly výroky z kategorie spolužáci a kamarádi. Odpověď spolužáci se vyskytovala celkem 11 krát, což v přepočtu činí 6 %. V grafu je zaznačena červenou barvou. Zbylá 2 % odpovědí uvádí při pracovně pohybových činnostech výrok kamarádi. Celkem se jednalo o 5 odpovědí. Z tohoto grafu vyplývá, že děti mladšího školního věku vykonávají pracovně pohybové činnosti z velké většiny samostatně. Menší podíl na těchto činnostech má základní rodina. • sám • spolužáci • k a m a r á d i • základní rodina Graf 4 Pracovně pohybové činnosti ve všední den 34 Herní pohybové činnosti Při herních pohybových činnostech se v odpovědích respondentů vyskytovalo sedm kategorií vyjadřujících sociální vztahy dotazovaných. Z celkového počtu 374 odpovědí byla téměř polovina (156 odpovědí, což je 42 %) kamarád, kamarádi. Více než čtvrtina respondentů (27 %) zaznamenala kategorii spolužáci. Jednalo se o 102 odpovědí. Nemalý podíl na herních a pohybových činnostech dětí mladšího školního věku má základní rodina. 55 odpovědí (15 %) respondentů zmiňovalo rodiče a sourozence. Výrok sám se zde objevuje 48krát, tj. 13 % odpovědí. Shodně 1 % v grafu dosáhly odpovědi příbuzenstvo, učitel a družina. Příbuzenstvo bylo zmiňováno 9krát, učitel 5krát a družina taktéž 5krát. Nejvíce zastoupené činnosti v této kategorii byly: honička, hra s míčem, hra označená v dotaznících s malou, střední a velkou tělesnou námahou, pohybové hry, tanec a pes. Z grafu je patrné, že při herních pohybových činnostech u dětí mladšího školního věku převládá vrstevnická skupina (kamarádi a spolužáci). Ale ani základní rodina při herních činnostech neztrácí ještě úplně svůj vliv na děti tohoto věku. 35 Pohybově aktivní přesuny Pohybově aktivními přesuny jsou myšleny přesuny jedince, při nichž sám musí vynaložit nějakou fyzickou námahu. Nejčastěji se objevovaly termíny chůze, procházka, vycházka, do školy, přesun, odchod. Celkový počet všech uvedených odpovědí byl 659. Shodně (21 %) jsou označeny kategorie spolužáci a kamarádi. Z celkového počtu se jednalo o 138 a 141 odpovědí. Dotazovaní udávali při aktivních přesunech nejvíce variantu sám. 40 % odpovědí bylo zaznamenáno s touto možností. Základní rodina se na přesunech podílela celkem 97krát, což je v přepočtu 15 % z celkového množství odpovědí. Příbuzenstvo, učitel a družina zaujímají v celkovém počtu téměř zanedbatelné hodnoty. Příbuzenstvo bylo zmiňováno v 9 odpovědích, učitel a družina shodně v 5 odpovědích. V grafickém znázornění dosáhly shodně 1 %. Z grafu pohybově aktivních přesunů je zřejmé, že se děti mladšího školního věku ve všední den nejčastěji přemisťují z místa na místo samostatně, případně se spolužáky a kamarády. Základní rodina v tomto případě pomalu ustupuje do pozadí. 36 2.3.2 POHYBOVÉ AKTIVITY O VÍKENDU Hygienické a sebeobslužné činnosti Nejčastěji zmiňované činnosti v této kategorii byly: vstávání, oblékání, převlékání, obouvání, přezouvání, balení se, chystání se, koupání se aj. Z grafického znázornění je zřejmé, že při hygienických a sebeobslužných činnostech o víkendu děti mladšího školního věku nepotřebují asistenci druhé osoby. Ve velké většině zvládají tyto aktivity samostatně. Z celkového počtu 270 odpovědí uvedli respondenti 241 krát výrok sám. To v tomto případě odpovídá hodnotě 89 %. Pouze 23 odpovědí (9 %), což je vnáší kategorii poměrně malé množství, zmiňovalo při hygienických činnostech základní rodinu. Cleny z kategorií kamarádi a příbuzenstvo zmiňovalo 1 % odpovědí. Z celkového počtu se jednalo o 2 a 3 odpovědi. Sportovní kolektiv byl v souvislosti s touto kategorií zmiňován pouze lkrát, což v procentuelním přepočtu nezaznamenalo ani jedno celé procento odpovědí. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • s p o r t o v n í kolektiv Graf 7 Hygienické a sebeobslužné činnosti o víkendu 37 Sportovně pohybové činnosti V grafu sportovně pohybových činností o víkendu se nejvíce objevují tyto činnosti: fotbal, běh, brusle, kolo, hra s malou, střední a velkou tělesnou námahou, rozcvičení, závody atd. Z grafického znázornění vyplývá, že základní rodina se podílí na sportovně pohybových činnostech nejvíce. Skupina kamarádů se také významně účastní těchto aktivit. Z celkového počtu 217 odpovědí byla kategorie základní rodina respondenty zaznamenána 99 krát, což je v přepočtu 46 %, a členové z kategorie kamarádi byli dotazovanými zmiňováni 77krát, což odpovídá 36 %. Sportovní kolektiv, jehož se převážně týkaly aktivity jako: závody, rozcvičení, protažení a atletika, byl v dotaznících označen 17krát. V celkovém přepočtu tato hodnota odpovídá 8 %. Samostatné provozování sportovně pohybové činností o víkendu udávalo 14 odpovědí. Ani jednoho procenta nedosáhly odpovědi v kategorii domácí zvíře. Do této kategorie respondenti většinou řadili psa. Dotazovaní v souvislosti s touto kategorií zmiňovali i příbuzenstvo, a to celkem 9krát. V tomto výčtu se jedná o 4 % z celkového počtu odpovědí. S dětmi mladšího školního věku sportovně pohybové činnosti o víkendu nečastěji vykonávají rodiče a sourozenci. Vrstevnická skupina má v této kategorii také své nezastupitelné místo. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • d o m á c í zvíře • s p o r t o v n í kolektiv Graf 8 Sportovně pohybové činnosti o víkendu 38 Pracovně pohybové činnosti Mezi víkendové pracovně pohybové činnosti respondenti nejčastěji řadili: domácí práce, nádobí, nakupování, úklid, vysávání, zametání apod. V tomto grafu je zelenou barvou označena základní rodina. Z toho vyplývá, že základní rodina se na pracovně pohybových činnostech s dětmi mladšího školního věku podílí u více než poloviny odpovědí (51 %). Z celkového počtu 189 odpovědí se tato kategorie objevuje 96krát. Samostatně zvládá činnosti související s chodem domácnosti poměrně velké množství respondentů. V jej ich odpovědích se výraz sám objevil 76krát, což zde odpovídá 40 %. Příbuzenstvo a kamarádi zabírají v tomto výsečovém grafu vcelku malou část. Dotazovaní ve svých odpovědích zaznamenali příbuzenstvo ókrát a kamarády 1 lkrát, procentuelně vyjádřeno 3 % a 6 % z celkového počtu odpovědí. Z grafu je zřejmé, že u víkendových pracovně pohybových činností převažuje základní rodina. Velké množství respondentů však zvládá tyto činnosti také samostatně. • s á m • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 9 Pracovně pohybové činnosti o víkendu 39 Herní pohybové činnosti Nejčastěji se v odpovědích respondentů vyskytla: honička, schovávaná, hra s malou, střední a velkou tělesnou námahou, hra s míčem, hra se psem, hřiště, kolobežka a trampolína. Celkem jsme analyzovali 329 odpovědí týkajících se sociálních interakcí. Pouhé 1 % s počtem 3 odpověďmi zaujímá sportovní kolektiv (spoluhráči, trenér, tým, soutěžící, kolektiv apod.) V kategorii domácího zvířete, nejčastěji se jednalo o psa, dotazovaní uvedli 9 odpovědí (3 %). Herní činnosti s příbuzenstvem se vyskytovaly ve 22 odpovědích respondentů. V tomto případě to odpovídá 6 %. 12 % odpovědí v našem grafu znázorňuje výrok sám. To se vyskytlo celkem u 39 odpovědí. Poměrně velkou výseč na grafickém znázornění zaujímá základní rodina. Tu ve svých dotaznících respondenti uvedli celkem 111 krát, což v tomto případě znamená 34 %. Výrok kamarád/di se v této kategorii vyskytoval nejčastěji. V dotaznících byl v souvislosti s herními pohybovými činnostmi zmíněn 145krát (44 %). Z grafu je zřejmé, že sociální kontakty s kamarády a základní rodinou převažují při herních pohybových činnostech dětí mladšího školního věku. Kamarádi zaujímají nej větší význam při těchto činnostech, ale vliv základní rodiny je také nezanedbatelný. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • d o m á c í zvíře • s p o r t o v n í kolektiv 40 Pohybově aktivní přesuny Dotazovaní v této kategorii nejčastěji udávali chůzi, odchod, příchod, návrat domů, k babičce, na zahradu aj. Ze záznamů bylo zřejmé, že se jedná o přesuny aktivní, jelikož respondenti je ve svých dotaznících označili zelenou, žlutou nebo červenou barvou dle míry tělesné námahy. Nadpoloviční většina odpovědí (60 %) v kategorii pohybově aktivních přesunů se týkala základní rodiny. Zde je označena zelenou barvou. Z celkového počtu 238 odpovědí se v kolonce s kým nejvíce objevovala rodina, rodiče a sourozenci. Téměř čtvrtina (23 %) výroků respondentů obsahovala slovo sám. V tomto případě to bylo 54 odpovědí. Ve 12 % všech analyzovaných dat z této oblasti se objevoval výrok kamarád/di. Z udaného celkového množství se jednalo o 30 odpovědí. Příbuzenstvo (prarodiče, teta, strýc, bratranci a sestřenice) se na pohybově aktivních přesunech podílelo v i l případech, což pro tento graf odpovídá 5 %. Z tohoto grafického zobrazení vyplývá, že se o víkendu nejčastěji podílí na pohybově aktivních přesunech dětí mladšího školního věku základní rodina. Je to vcelku pochopitelné, jelikož děti tohoto věku o víkendech tráví většinu času se svou rodinou. Poměrně velké množství respondentů však také udávalo, že tyto přesuny vykonává samostatně. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 11 Pohybově aktivní přesuny o víkendu 41 2.3.3 NEPOHYBOVÉ AKTIVITY VE VŠEDNÍ DEN Hygienické činnosti Mezi hygienické nepohybové činnosti ve všední den většinou dotazovaní řadili: probuzení, hygiena, wc a jiné. Jedná se o aktivity bez tělesné námahy, respondenty v dotaznících označovaných modrou barvou. Z celkového počtu 273 zmiňovali respondenti 252krát slovo sám. Z toho vyplývá, že převážná většina všech dotazovaných dětí mladšího školního věku je při vykonávání hygienických činností ve všední den samostatná. Tudíž při nich nedochází k častým sociálním interakcím. Jenom nepatrné množství odpovědí (19) označovalo základní rodinu. V tomto případě se procentuelně jedná o 7 %. Kamarádi se na hygienických činnostech se svými vrstevníky podílí v jednom procentu z celkového počtu. Příbuzenstvo (prarodiče, teta, strýc, bratranci sestřenice) v tomto případě nedosáhlo ani jednoho celého procenta. Respondenty bylo zmiňováno pouze v jednom případě. • s á m • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 12 Hygienické činnosti ve všední den 42 Stravování Do této kategorie byly zařazeny odpovědi respondentů týkající se stravování a běžných stravovacích návyků. Mezi nej častější odpovědi patřila snídaně, oběd, večeře, svačina, pití, stolování a jiné. Ve všední den se naši respondenti většinou stravují se základní rodinou. V celkovém počtu 410 odpovědí se rodina, rodiče a sourozenci objevovali ve 166 případech, což je v tomto případě rovných 40 %. Další velkou skupinu tvořili respondenti, kteří odpovídali, že se stravují samostatně (v grafu označeno tmavě modrou barvou). Pojem sám se vyskytoval 146krát (36 % všech odpovědí). Spolužáci a kamarádi se na stravování se svými vrstevníky podílí v 12 % a 10 % případů. Z celkového počtu se jednalo o 48 a 40 odpovědí. Nejméněkrát dotazovaní udávali variantu stravování s příbuzenstvem. Tato možnost se v dotaznících vyskytovala 1 Okřát (2 %). Z grafického znázornění je zřejmé, že se děti mladšího školního věku ve všední den nejčastěji stravují se svou základní rodinou, případně samy. Základní rodina se v dotaznících nejvíce vyskytovala ve spojení s večeří. Dotazovaní nejčastěji udávali, že sami snídají a svačí a oběd konzumují se spolužáky a kamarády. 2% • sám • spolužáci • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 13 Stravování ve všední den 43 Pracovně nepohybové činnosti V této kategorii se jednalo o takové činnosti, které jsou nějakým způsobem spojované s pracovním výkonem. Respondenty byly v dotaznících zaznamenány jako činnosti vykonávané bez tělesné námahy. Nejčastěji byly zmiňovány: kuchyně, ruční práce, vaření, pečení, zamčení a jiné. V této kategorii jsme zaznamenali menší množství odpovědí. Celkový počet všech odpovědí byl 17. Pracovně nepohybové činnosti vykonávají děti mladšího školního věku se svou základní rodinou nebo samy. Vyplývá to i z grafického záznamu. Základní rodina se v dotaznících objevila v souvislosti s touto kategorií 7krát a sám se vyskytlo ókrát. Tyto vyrovnané počty jsou procentuelně vyjádřeny 38 % a 37 %. Kamarádi se podílí na těchto činnostech 19 %, což v dotaznících bylo zaznamenáno u tří odpovědí. Příbuzenstvo v tomto grafu zaujímá 6 % z celkového znázornění. V dotaznících se pojem příbuzenstvo objevil v jednom případě. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 14 Pracovně nepohybové činnosti ve všední den 44 Herní a hudební nepohybové činnosti Do této kategorie spadají stolní hry, hry se stavebnicemi a činnosti spojené s hudbou a hudební naukou. Nejčastěji se v dotaznících dětí mladšího školního věku objevovaly: karty, lego, stolní hry, puzzle, klavír, flétna, housle, poslech hudby, zpěv a hry bez tělesné námahy. V souvislosti s touto činnostní kategorií bylo respondenty uvedeno šest kategorií označujících sociální vztahy. Dvě kategorie dosáhly v tomto případě přes dvacet procent. Více než čtvrtina všech odpovědí označovala základní rodinu (29 %) a sám (26 %). Jednalo se o 26 a 23 odpovědí z celkového počtu 90 odpovědí. Rovných 20 % (graficky znázorněných zelenou barvou) zabírá kategorie kamarádi. Číselně vyjádřeno, jednalo se o 18 odpovědí. Kategorie vztahů vážících se ke školní docházce (spolužáci, učitel, družina) společně tvoří čtvrtinu celého grafu (25 %). V jednotlivých složkách vyznačují 17 %, 5 % a 3 %, číselně vyjádřeno 15, 5 a 3 odpovědi. Z grafu je zřejmé, že při herních a hudebních nepohybových činnostech j sou kategorie sociálních interakcí relativně vyrovnané. Základní rodina, sám, spolužáci i kamarádi se na těchto činnostech u dětí mladšího školního věku podílí rovnoměrně. I sam i spolužáci I k a m a r á d i I základní rodina i učitel I družina Graf 15 Herní a hudební nepohybové činnosti ve všední den 45 Pohybově pasivní přesuny z místa na místo Pohybově pasivní přesuny z místa na místo jsou přesuny, při nichž respondenti nemuseli vynaložit žádnou tělesnou námahu. Převážně se jednalo o přesuny do školy a ze školy, do kroužků a volnočasových aktivit autem nebo hromadnou dopravou. Nejčastěji děti v dotaznících uváděli auto, autobus, vlak. Na těchto dětských přesunech má největší podíl základní rodina. V celkovém počtu 76 odpovědí se tato varianta objevovala 31 krát (41 %). Kategorie kamarádi zabírá v grafu necelou čtvrtinu (22 %), což je 17 odpovědí. Samostatně se přemisťují respondenti v 18 % všech odpovědí. Červený výsek z grafu s 11 % patří kategorii spolužáci. Jedná se o 8 odpovědí všech dotazovaných. Nejméně se na přesunech dětí podílí příbuzenstvo. Tato varianta se v dotaznících objevila pouze 6krát, což je v tomto případě 8 %. Z grafu je patrné, že pasivní přesuny dětí mladšího školního věku nejčastěji zabezpečují rodiče, kteří vozí své děti osobními automobily. V dosti velké míře se tyto děti přemisťují samostatně nebo s kamarády a spolužáky hromadnou dopravou. To je chvályhodné také vzhledem k životnímu prostředí. • s á m • spolužáci • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 16 Pohybově pasivní přesuny z místa na místo ve všední den 46 Školní nepohybové činnosti Školní nepohybové činnosti se z logických důvodů vyskytují pouze v činnostech ve všední den. Jedná se, jak již název napovídá, o činnosti spojené se školou a školní docházkou, při nichž děti mladšího školního věku převážně sedí v lavicích. Mezi tyto činnosti patří běžné vyučovací hodiny (český jazyk, matematika, prvouka, vlastivěda, výtvarná výchova atd.) a úkony související s výukou (psaní, čtení, domácí úkol, pomůcky, počítání a jiné). V celkovém počtu 741 odpovědí z oblasti sociálních vztahů se objevovaly výrazy z pěti námi ustanovených kategorií. Nejvíce se v dotaznících vyskytovala kategorie spolužáci a to celkem 423krát. V tomto případě se jedná o 57 % všech odpovědí. Další větší skupinou odpovědí byla kategorie sám. Respondenti ji uvedli 237krát, což odpovídá 32 %. Základní rodinu a kamarády dotazovaní zmiňovali 47krát a 30krát, v přepočtu se jedná o 6 % a 4 % z celkového množství odpovědí. Nejméně a to pouhé 1 % se svými 4 odpověďmi zabírá příbuzenstvo. Z grafického záznamu je velmi jasně patrné, že nej větší podíl na sociálních interakcích dětí mladšího školního při školních nepohybových činnostech mají spolužáci. Je to jistě pochopitelné, protože spolu tráví někdy i osm hodin denně. Dále je zřejmé, že tyto činnosti děti vykonávají také samy. l% • sám • spolužáci • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 17 Školní nepohybové činnosti ve všední den 47 Odpočinkové činnosti Odpočinkové nepohybové činnosti ve všední den zahrnují aktivity spojené s pasivním odpočinkem. Radíme mezi ně: sledování televize, četba knih, film, spánek apod. V našich dotaznících se nejčastěji objevovaly: počítač, televize, odpočinek, přestávka, četba atd. Téměř polovinu všech odpovědí (45 %) tvořila kategorie sám. Z celkových 369 odpovědí se tato varianta vyskytovala 169krát. Základní rodinu zmiňovali respondenti 125krát, a to odpovídá 34 %. Kamarádi a spolužáci dohromady tvoří 20 % výseče. Z toho kamarádi 12 % a spolužáci 8 % (45 a 28 odpovědí). Nejméně zaujímá příbuzenstvo a družina. Tyto kategorie se v odpovědích vyskytovaly celkem 5krát (4 a 1 odpověď). V celkovém procentuelním výčtu příbuzenstvo zabírá 1 % a družina nedosáhla ani jednoho celého procenta. Z toho vyplývá, že tyto dvě kategorie jsou pro celkové porovnávání sociálních interakcí zanedbatelné. Odpočinkové nepohybové činnosti vykonává velká většina dotázaných samostatně, tudíž zde nedochází k sociálním interakcím. Ovšem 54 % odpovědí označovalo základní rodinu, kamarády nebo spolužáky, což dokazuje, že i při těchto činnostech j sou sociální kontakty pro naše respondenty důležité. • sám • spolužáci • kamaráci • základní rodina • příbuzenstvo • družina Graf 18 Odpočinkové nepohybové činnosti ve všední den 48 Ostatní nepohybové činnosti Ostatní nepohybové činnosti ve všední den zahrnují činnosti, které po obsahové analýze nebylo možné zařadit do žádné výše uvedené kategorie. Respondenty byly dle míry tělesné námahy řazeny mezi aktivity bez tělesné námahy. Např. dotazník, zubař, fotky, mobil, pokus, diskuze, sauna a jiné. U těchto činností byla míra sociálních interakcí poměrně vyrovnaná. Celkový počet všech odpovědí, který spadal do této kategorie, byl 174. Příbuzenstvo bylo v této souvislosti zmiňováno jenom ókrát. V tomto grafu to odpovídá 4 %. Zbylé kategorie sociálních interakcí zaznamenaly přes dvacet odpovědí (spolužáci 25, sám 35, základní rodina 49 a kamarádi 59 odpovědí). Procentuelně vyjádřeno spolužáci 14 %, sám 20 %, základní rodina 28 % a kamarádi 34 %. Z grafu je zřejmé, že k sociálním interakcím v souvislosti s touto kategorií dochází celkem rovnoměrně. Na ostatních nepohybových činnostech se s dětmi mladšího školního věku podílí všechny zmiňované skupiny podobným počtem. • sám • spolužáci • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 19 Ostatní nepohybové činnosti ve všední den 49 2.3.4 NEPOHYBOVÉ AKTIVITY O VÍKENDU Hygienické činnosti Mezi hygienické činnosti bez tělesné námahy řadíme česání, čištění brýlí, hygienu, wc apod. V dotaznících byla respondenty nejčastěji zaznamenána hygiena. V celkovém počtu 158 odpovědí se celkem 13Okřát objevovala varianta kategorie sám. V grafu zabírá modrou výseč s 82 %. Základní rodinu u hygienických činností zmiňovali respondenti ve 23 případech, což odpovídá 15 %. Příbuzenstvo a kamarádi tvoří celkem 3 %. Příbuzenstvo se v dotaznících objevuje 3krát a kamarádi 2krát. Z grafu je zřejmé, že děti mladšího školního věku jsou, co se týká hygieny, již samostatné. Nepotřebují při těchto činnostech asistenci jiné osoby. Poměrně malý podíl sociálních interakcí je se základní rodinou. Další zmiňované sociální kategorie mají na interakcích zanedbatelný podíl. • s á m • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 20 Hygienické činnosti o víkendu 50 Stravování Stravování o víkendu je řazeno mezi nepohybové aktivity. Nejčastěji respondenti u této kategorie činností zmiňovali: jídlo, snídaně, obědy, večeře, svačiny, občerstvení a jiné. Základní rodina (rodiče a sourozenci) mají v této kategorii se svými 279 odpověďmi největší zastoupení v této kategorii. Z celkového počtu 364 odpovědí to činí 77 %. Další poměrně významnou skupinou je kategorie sám. Možnost sám se v odpovědích opakovala 56krát, to je v tomto případě 15 %. Odpovědi v kategorii kamarádi a příbuzenstvo byly naprosto vyrovnané. Každá z obou jmenovaných kategorií čítala čtrnáct odpovědí a to jsou rovná 4 %. Sportovní kolektiv zmiňoval pouze jeden respondent. Jedna možnost v přepočtu nedosáhla ani jednoho celého procenta. Na stravování o víkendu se s dětmi mladšího školního věku nejvíce podílí rodiče a sourozenci. Je to vcelku pochopitelné, jelikož o víkendech tráví většina rodin čas společně, tudíž se i společně stravují. V dotaznících respondenti nejčastěji uváděli, že se základní rodinou obědvají a večeří. Možná malinko zarážející je, že poměrně dost odpovědí s variantou sám. Nejvíce se opakovala varianta, snídám sám. Pravděpodobně je to způsobeno různou dobou vstávání jednotlivých členů rodiny. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • s p o r t o v n í kolektiv Graf 21 Stravování o víkendu 51 Pracovně nepohybové činnosti Mezi pracovně nepohybové činnosti o víkendu řadíme takové, které byly respondenty v dotaznících označeny jako nepohybové (bez tělesné námahy). Jedná se o klidové činnosti spojené s chodem domácnosti a různými pracovními úkony. Respondenti zmiňovali např. vaření, kuchyně, hlídání, pletení věnců, pečení apod. V této kategorii dochází k nej častějším sociálním interakcím se základní rodinou. V celkovém počtu 46 variant se základní rodina objevuje 32krát, to je 70 %. Samostatně bez pomoci jiné osoby vykonávají respondenti pracovně nepohybové činnosti z 15 %, celkem sedm odpovědí. Zbylé dvě kategorie v zastoupení sociálních interakcí jsou poměrně vyrovnané. Kamarádi byli zmiňováni v souvislosti s touto kategorií 4krát a příbuzenstvo (většinou prarodiče) 3krát. V grafickém znázornění to odpovídá 9 % a 6 % z celkového počtu odpovědí. Při pracovně pohybových činnostech jasně převládá vliv základní rodiny. Respondenti tyto činnosti vykonávají hlavně s rodiči a sourozenci. • s á m • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 22 Pracovně nepohybové činnosti o víkendu 52 Herní a hudební nepohybové činnosti Herní a hudební nepohybové činnosti o víkendu nejčastěji obsahovaly hry na počítači, puzzle, karty, lego, flétnu, klavír, poslech mp3 a hry v dotaznících respondenty označené modrou barvou (bez tělesné námahy). Do této kategorie bylo zahrnuto celkem 104 odpovědí. Nejvíce se objevovaly varianty se základní rodinou (matka, otec, sourozenci). Z celkového počtu byly zmíněny 49krát, což je v přepočtu 47 %. Druhou nej větší výseč z grafu zabírá kategorie sám (označena modrou barvou). Možnost sám zmiňovali dotazovaní v 36 %, což odpovídá 37 odpovědím ze všech. Nejméně (pouhé čtyři odpovědi) zaznamenala sociální kategorie příbuzenstvo. Prarodiče, bratranci a sestřenice se na herních a hudebních nepohybových činnostech dětí mladšího školního věku podílí v 4 %. Poslední skupinou (v grafu označenou červenou barvou) jsou kamarádi. Tato kategorie čítala 14 odpovědí, to je v tomto případě 13 %. Při herních a hudebních nepohybových činnostech dětí mladšího školního věku se nejvíce sociálních interakcí odehrává ve spojení se základní rodinou. Sourozenci se v tomto případě zapojovali více do her a herních činností a rodiče do činností spojených s hudební naukou. Činnosti, které jedinci provozovali samostatně, se většinou týkaly poslechu hudby a hry na počítačích. • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 23 Herní a hudební nepohybové činnosti o víkendu 53 Pohybově pasivní přesuny z místa na místo Mezi pasivní přesuny z místa na místo o víkendu většinou děti mladšího školního věku řadili auto, tramvaj a vlak. Při přepravě dopravními prostředky nemusí být respondenti sami aktivní, nemusí vynaložit fyzickou námahu, proto jsou řazeny mezi nepohybové činnosti. V této kategorii činností bylo uvedeno 71 variant. Po jejich analyzování byly stanoveny celkem čtyři kategorie sociálních vztahů. Nej četnější zastoupení bylo v kategorii základní rodiny. Respondenti nejvíce v kolonce s kým udávali variantu rodina. Celkem se členové základní rodiny v dotaznících objevili 59krát, to je v tomto případě 83 %. Zbylé skupiny společně tvoří v grafickém znázornění výseč, která čítá 12 odpovědí (17 %), kamarádi 6 odpovědí (8 %), příbuzenstvo 4 odpovědi (6 %) a sám 2 odpovědi (3 %). Při pasivních přesunech z místa na místo dětí mladšího školního věku o víkendu jasně v sociálních interakcích převažuje základní rodina. A jak jsem již zmínila, varianta rodina se v dotaznících objevovala nejčastěji. Můžeme se domnívat, že tato situace je způsobena tím, že rodina o víkendech tráví více času společně, podniká nejrůznější výlety a navštěvuje své blízké. Pro přepravu za těmito aktivitami využívá osobní automobil nebo prostředků hromadné dopravy. 3% • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo Graf 24 Pohybově pasivní přesuny z místa na místo o víkendu 54 Odpočinkové činnosti Odpočinkové nepohybové činnosti jsou spojeny s pasivním odpočinkem jedince. Respondenti většinou v dotaznících udávali např. čtení knih, sledování televize, zhlédnutí filmu, odpočinek, povídání si, ležení, sezení a večerníček. V této kategorii činností bylo analyzováno celkem 5 sociálních kategorií. Z nichž čtyři (vždy dvě a dvě) jsou poměrně vyrovnané. Z celkového počtu 414 odpovědí téměř polovinu 47% a 45 % tvoří kategorie sám a základní rodina. Jednalo se o 194 a 186 odpovědí dotazovaných. Tato skutečnost je v grafu znázorněna modrou a zelenou barvou. Dalšími vyrovnanými kategoriemi, ovšem s mnohem menším počtem odpovědí, jsou kategorie kamarádi a příbuzenstvo. Kamarádi byli v dotaznících v souvislosti s odpočinkovými nepohybovými činnostmi zmíněni 17krát a příbuzenstvo lókrát. To jsou v přepočtu 4 %. Sportovní kolektiv se zde objevil pouze v jedné odpovědi a v přepočtu nezaznamenal ani jedno celé procento. K sociálním interakcím většinou při odpočinkových nepohybových činnostech dochází většinou se základní rodinou nebo k nim nedochází, jelikož téměř polovina respondentů udává, že odpočívá sama. Z dotazníků vyplynulo, že děti mladšího školního věku s rodinou nejčastěji večer sledují televizi a povídají si. Samostatně si čtou, odpočívají, leží, nebo sledují večerníček. 0% • sám • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • s p o r t o v n í kolektiv Graf 25 Odpočinkové nepohybové činnosti o víkendu 55 Náboženské činnosti Náboženské činnosti o víkendu zahrnují činnosti, týkající se náboženského vyznaní jedince. V dotaznících se objevovala mše, modlitba, bohoslužba. V kategorii činností byly tyto pojmy poměrně často zmiňovány, ale v mnoha případech nebylo respondenty zaznamenáno, s kým se této aktivity zúčastňují. Protože se však jedná o činnosti, které byly spojovány výlučně s víkendovými dny, rozhodli jsme se i tuto kategorii činností vyhodnotit samostatně. Celkem bylo zaznačeno 5 odpovědí, které byly rozřazeny do tří kategorií sociálních interakcí. Základní rodina a kamarádi byly shodně respondenty zmiňováni 2krát a kategorie sám jedenkrát. Procentuelně vyjádřeno se jedná o 40 % ve spojení se základní rodinou a 40 % ve spojení s kamarády. Kategorie sám odpovídá 20 %. Z grafického záznamu vyplývá, že i při náboženských činnostech o víkendu dochází k sociálním interakcím, které jsou pro dítě mladšího školního věku nezbytné. Veškeré náboženské činnosti prvotně vychází z náboženského zaměření celé základní rodiny. To se poté odráží i v navazování kontaktů s kamarády. • sám • k a m a r á d i základní rodina Graf 26 Náboženské činnosti o víkendu 56 Ostatní nepohybové činnosti Ostatní nepohybové činnosti byly podrobeny důkladné analýze a shledány jako nezařaditelné do výše uvedených kategorií. Respondenty byly v dotaznících označovány modrou barvou, to znamená jako činnosti bez tělesné námahy. V dotaznících se vyskytovaly např. album, dárek, dotazník, muzeum, prezentace, telefon, vítání, výzdoba, zámek a jiné. Celkem se tyto a podobné činnosti vyskytly 177krát. Nejvíce sociálních interakcí se při ostatních nepohybových činnostech událo se základní rodinou. Rodiče a sourozenci se v této souvislosti objevili ve více než polovině případů (57 %). Jednalo se o celkem 101 odpovědí tohoto typu. Kategorie sám a kamarádi se lišily pouze v jedné odpovědi a následně vjednom procentu. Dotazovaní zmiňovali pojem sám 26krát (15 %) a pojem kamarádi 25krát (14 %). U ostatních nepohybových činností převládají sociální interakce s rodiči a sourozenci, tedy se základní rodinou. Z toho vyplývá, že základní rodina tráví o víkendech většinu času společnými aktivitami. • s á m • k a m a r á d i • základní rodina • příbuzenstvo • s p o r t o v n í kolektiv Graf 27 Ostatní nepohybové činnost o víkendu 57 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo výzkumně ověřit aktuální situaci v oblasti sociálních interakcí dětí mladšího školního věku v souvislosti s jejich denními činnostmi. Jako výzkumná metoda byl zvolen dotazník, který byl vytvořen se zaměřením na získání relevantních dat. Údaje zjištěné pomocí dotazníků umožnily rozbor sociálních interakcí dětí během dne. Analýza byla provedena s ohledem na získání nových poznatků o denním a pohybovém režimu dětí nahlíženém ze sociálního hlediska. Nové poznatky, které jsme získali, nám umožní odpovědět na položené otázky ze zkoumané oblasti. Před provedením dílčích analýz bylo nutné stanovit jednotlivé kategorie činností a sociálních interakcí. Kategorizace byla provedena na základě odpovědí od respondentů. Nejprve byly vytyčeny kategorie sociálních skupin dle příslušnosti k jednotlivým skupinám. Tím nám vznikl vzorek účastníků podílejících se na interakcích s dětmi mladšího školního věku. Celkem jsme stanovili devět kategorií (sám, spolužáci, kamarádi, základní rodina, příbuzenstvo, učitel, družina, domácí zvíře, sportovní kolektiv). Při kategorizaci činností jsme nejprve jednotlivé položky v dotaznících analyzovali a na základě míry tělesné aktivity rozdělili na pohybové a nepohybové ve všední den a o víkendu. Další dělení v těchto skupinách probíhalo na základě obsahu jednotlivých činností. Tím vzniklo 27 kategorií činností, které respondenti vykonávají během jednoho všedního nebo víkendového dne. Na základě získaných výsledků byly následně zpracovány výsečové grafy, které tvoří přehledné znázornění jednotlivých kategorií činností. Data byla roztříděna a kategorizována na aktivity pohybové a nepohybové, a to buď o víkendu, nebo ve všední den. Prvních část zpracovávaných dat se zabývá pohybovými aktivitami ve všední den. Z nich jasně vyplývá, že hygienické a sebeobslužné činnosti zvládají děti mladšího školního věku téměř ve všech případech samostatně. Pouze ve zbylých 9 % je u těchto činností s dětmi přítomen někdo další. Sportovně pohybové činnosti v polovině případů provádějí respondenti s kamarády. Další velkou skupinu tvoří spolužáci, jedná se o necelou čtvrtinu. Kategorie zabývající se činnostmi v domácnosti a menšími pracovními povinnostmi nese název pracovně pohybové činnosti. Při bližším pohledu na zastoupení jednotlivých skupin odpovědí můžeme konstatovat, že dětem jsou kladeny drobné úkoly, jež 58 zvládnou samy, případně s pomocí rodičů. Nízké procento odpovědí tvořily činnosti vykonávané spolu se spolužáky a kamarády. Z údajů týkajících se herních pohybových činností vyplývá, že nejčastější sociální interakce probíhají s kamarády a spolužáky. Méně již se základní rodinou a sám. Další údaje jsou zanedbatelné. Mezi pohybově aktivní přesuny řadíme činnosti, při nichž dítě musí vykonat nějakou fyzickou aktivitu. Patří sem např. chůze, odchod, přesuny do školy a ze školy a jiné. Ve většině případů dotazovaní udávali, že tyto přesuny provádí samostatně, případně se spolužáky a kamarády. Ve 21 % se na sociálních interakcích podílí základní rodina. Velmi nízkou četnost vykazují kategorie příbuzenstvo, učitel a družina. Druhá část dat je zpracována na základě údajů uváděných pro víkendové dny a současně pohybové jednání (pohybové aktivity o víkendu). Oproti předchozí kategorii zde nabývá většího statistického významu skupina odpovědí sportovní kolektiv. Kdežto odpověď spolužák, spolužáci zde hledáme marně, což je logické. Jednotlivé víkendové kategorie porovnáme s kategoriemi všedního dne. Hygienické a sebeobslužné činnosti o víkendu provádějí respondenti v naprosté většině případů sami. Tyto údaje korespondují s daty uváděnými pro všední dny. Lze z toho vyvodit, že na toto jednání nemá den v týdnu vliv. K sociálním interakcím zde téměř nedochází. Při sportovně pohybových činnostech o víkendu má větší zastoupení základní rodina a také sportovní kolektiv, ubylo sociálních interakcí s kamarády. Lze tedy konstatovat, že víkendové dny mají vliv na zvýšení sociálních interakcí se základní rodinou. Pracovně pohybové činnosti o víkendu jsou méně často vykonávány samotným jedincem, častěji se základní rodinou, která převažuje. Novou kategorií, která se v tomto případě objevuje, je příbuzenstvo. U herních pohybových činností o víkendu se v odpovědí neobjevuje družina, přibyla kategorie sportovní kolektiv. Kategorie sám a kamarádi zůstala téměř procentuelně nezměněna. Sociální interakce s kamarády převládají v herních činnostech shodně ve všední den i o víkendu. U kategorie pohybově aktivních přesunů o víkendu jednoznačně ubylo skupin sociálních kontaktů. Ve všední den se v odpovědích objevuje sedm skupin, o víkendu pouhé čtyři skupiny. Vůbec se zde nevyskytují spolužáci, učitel a družina. Kategorie základní rodiny se zvýšila o 45 % na úkor kategorie sám, která se zde oproti všednímu dni snížila 59 na polovinu a kategorii kamarádi. Její výskyt se snížil o 9 %. Při pohybově aktivních přesunech o víkendu dominuje základní rodina, kdyžto ve všední den kategorie sám. Třetí kategorii zpracovávaných dat jsou kategorie nepohybové aktivity ve všední den. V této skupině bylo utvořeno osm kategorií jednotlivých činností, marně bychom v nich ovšem hledali sportovní kolektiv. Dle míry tělesného zatížení byly respondenty v dotaznících označeny jako činnosti bez tělesné námahy. Hygienické činnosti zvládá naprostá většina respondentů sama bez asistence jiných osob. Jenom velmi nepatrné množství odpovědí zahrnovalo členy základní rodiny. Stravování ve všední den probíhá u dotazovaných dětí nejvíce se základní rodinou, popřípadě se tyto děti stravují samy. Spolužáci a kamarádi dohromady tvoří téměř čtvrtinu všech odpovědí. Při pracovních nepohybových činnostech nejčastěji dochází k sociálním interakcím se základní rodinou. Druhou nej četnější kategorií je kategorie sám. Tyto dvě kategorie mají téměř vyrovnané množství odpovědí. Kamarádi a příbuzenstvo se ovšem také podstatnou měrou podílí na pracovních nepohybových činnostech. U herních nepohybových činností je podíl čtyř kategorií zúčastněných na sociálních interakcích téměř vyrovnaný. Základní rodina, sám, kamarádi a spolužáci mají při těchto činnostech největší účast. Mezi pohybově pasivní přesuny z místa na místo řadíme přesuny osobním automobilem nebo hromadnou dopravou. Nejvyšší zastoupení na sociálních interakcích mají členové základní rodiny. Necelou čtvrtinu zaujímají kamarádi. Dále respondenti uvádějí, že se tímto způsobem přesunují sami, se spolužáky nebo příbuzenstvem. Spolužáci mají na školních nepohybových činnostech nej vyšší podíl při sociálních interakcích. Dokládá to více než polovina odpovědí. Poměrně vysoké množství odpovědí udávalo variantu sám. Ostatní kategorie dosahovaly v tomto případě zanedbatelných hodnot. Odpočinkové nepohybové činnosti provozují respondenti většinou sami. K sociálním interakcím v této kategorii dochází převážně se základní rodinou, případně s kamarády a spolužáky. Ostatní nepohybové činnosti zahrnují činnosti bez tělesné námahy, které nebylo možné z obsahového hlediska zařadit do výše uvedených kategorií. Nejvyšší podíl na sociálních interakcích v tomto případě mají kamarádi, kteří převažují nad základní rodinou. Respondenti také udávali, že tyto činnosti vykonávají sami, se spolužáky a 60 s příbuzenstvem. Poslední zmiňovaná kategorie má v tomto případě nízkou četnost odpovědí. Poslední kategorií zpracovávaných dat jsou nepohybové aktivity o víkendu. Kategorie jsou obsahově téměř totožné s nepohybovými činnostmi ve všední den, proto provedeme jejich srovnání. V kategorii sociálních vztahů se zde neobjevují spolužáci, učitel a družina. Hygienické činnosti o víkendu ovládá naprostá většina dotazovaných samostatně. Je zřejmé, že tyto činnosti mají děti zvládnuté natolik, že druhá osoba zde není potřeba, ať se jedná o všední den nebo víkend. Ve víkendových dnech nepatrně vzrostl vliv základní rodiny oproti všednímu dnu. Stravování o víkendu je jednoznačně doménou základní rodiny. Novou kategorií, která se zde objevuje, je sportovní kolektiv. Ten má ovšem pro náš výzkum zanedbatelné hodnoty. Je zřejmé, že základní rodina je i v pracovně nepohybových činnostech o víkendu nejvíce zainteresovaná na sociálních interakcích (70 % odpovědí). Příbuzenstvo vykazuje procentuelní shodu odpovědí se všedním dnem (6 %). Poměrně dost se snížil vliv kamarádů a míra samostatnosti při těchto aktivitách ve srovnání se všedním dnem. Herní nepohybové činnosti o víkendu vykazují pouze čtyři kategorie vztahů. Novou kategorií je příbuzenstvo, neobjevuje se zde učitel, družina a spolužáci jako ve všední den. Na sociálních interakcích se nejvíce podílí členové základní rodiny, a to téměř v polovině odpovědí dotazovaných. Zvýšila se i míra samostatnosti jedinců při těchto činnostech a zmenšil se vliv kamarádů. U pohybově pasivních přesunů z místa na místo se jednoznačně nejvíce na sociálních interakcích podílí základní rodina. Její vliv se zvýšil na úkor ostatních kategorií. Poměrně významně se snížila míra samostatnosti, a to na pouhá 3 %. U víkendových odpočinkových činností se o 11 % zvýšil podíl členů základní rodiny na sociálních interakcích a dále se o 3 % zvýšil vliv příbuzenstva. Naopak klesl podíl kamarádů, a to o celých 8 %. Míra samostatnosti u těchto činností zůstala téměř nezměněna. Nově se objevuje sportovní kolektiv. O víkendu se setkáváme s novou kategorií činností. Jedná se o náboženské činnosti. U těchto aktivit probíhají sociální interakce se základní rodinou ve stejné míře jako s kamarády. 20 % respondentů ve svých odpovědích uvedlo, že tyto činnosti provozují samostatně. U ostatních nepohybových činností jednoznačně vzrostl podíl základní rodiny a to 61 o 29 %. Stalo se tak na úkor kamarádů a samostatnosti, jejichž vliv se v tomto případě snížil. Novými kategoriemi sociálních vztahuje příbuzenstvo a sportovní kolektiv, kteří zcela nahradili spolužáky. Z výzkumu vyplývá, že děti mladšího školního věku pohybové aktivity ve všední den nejčastěji provozují samy nebo s kamarády, ale o víkendu převažuje vliv základní rodiny. Nej častější sociální interakce u nepohybových aktivit jsou se základní rodinou a to ve všední den i o víkendech. Poměrně často tyto činnosti vykonávají děti mladšího školního věku samy. Tyto údaje potvrzují informace z řad odborníků, zmiňované v teoretické části. Dle jejich názorů je na prvotním místě nej bližší rodina, která utváří dítěti zázemí. Postupně se však do popředí dostávají kamarádi, vrstevníci, spolužáci. Tento výzkum ukazuje, že v mladším školním věku je to však ještě pozvolné. Výzkumnou metodou této diplomové práce byl dotazník pro děti mladšího školního věku. Tuto metodu lze doporučit pro použití v dalších výzkumech. Navrhuji však, aby respondenti lépe specifikovali jednotlivé činnosti, např. pro stejné činnosti používali stejné výrazy. Při přepisování dotazníků do elektronické podoby by bylo vhodné provést již základní korekci termínů s ohledem na následné zpracovávání dat výpočetní technikou. Další výzkum by se mohl zabývat otázkou: Proč daná činnost probíhá právě v takovém druhu sociálního kontaktu. Rodiče i učitelé by se měli zajímat o činnosti a sociální interakce dětí, aby je ochránili před případnými negativními dopady nevhodných sociálních kontaktů a chování. 62 RESUMÉ Cílem diplomové práce bylo zkoumat spojitosti mezi činnostmi dětí mladšího školního věku a sociálními interakcemi. Záměrem bylo zjišťovat, s kým a jaké konkrétní činnosti děti vykonávají. V úvodu definujeme základní termíny spojované s danou problematikou. Zabýváme se lidskými činnostmi obecně a jejich rozvržením v denním a pohybovém režimu, významem pohybové aktivity a vymezením období mladšího školního věku. Dále se věnujeme významu sociálních interakcí a vztahům, které navazují děti mladšího školního věku. Ve výzkumné části se zaměřujeme na získání představy o současných činnostech dětí tohoto věku z hlediska sociálních interakcí. Na základě získaných výsledků lze usuzovat, že děti mladšího školního věku ve všední den provádějí pohybové aktivity většinou samy nebo s kamarády, kdežto o víkendu je patrná větší účast členů základní rodiny. Nepohybové aktivity uskutečňují děti ve všední den i o víkendu nejčastěji se základní rodinou. Mnohdy tyto činnosti vykonávají samy. SUMMARY The aim of diploma thesis was to scan connection between activities of children's younger pupil age and social interaction. The plan was to find out what concrete activities children exercise and who with. At the beginning we define fundamental terms connecting with the problems. We deal with the human activities in general and their setting-out in daily and motoric regime, importance of motoric activities and determination of period younger pupil age. Further we follow the meaning of social interaction and relationships which are established by children of younger pupil age. In experimental part we are aimed to obtaining view of today's activities of children at this age in terms of social interaction. On the basis of obtaining results we can assume that pupils do motoric activities most of the time themselves or with their friends during the week day. While the weekend they do it with their parents or brothers and sisters. Non-motoric activities children realize during the week days and also at the weekend with their parents and their brothers and sisters. They realize these activities many times themselves. 63 LITERATURA 1. CORBIN, C. B., PANGRAZI, R. P. Guidelines far Appropriate Physical Activity far Elementery School Children. 2003 Update, Reston, VA : NASPE Publications, 2003 2. ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 2. vydání. Praha : Portál, 2007. 655 s. ISBN 978-80-7367-273-7 3. ČÁP, J. Psychologie pro učitele. 1. vydání. Praha : SPN, 1980. 381 s. 4. DOBRÝ, L., ČECHOVSKÁ, I., KRAČMAR, B., PSOTTA, R, SÜSS, V. Kinantropologie a pohybové aktivity. In MUŽÍK, V., SÜSS, V. Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 168 s. ISBN 978-80-210-4858-4. 5. HAYESOVÁ, N . Základy sociální psychologie. 2. vydání. Praha : Portál, 2000. ISBN80-178-415-X 6. HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1168-3 I. Interakce. [online]. ©2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interakce 8. JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vydání. Praha : Portál, 2003. 231 s. ISBN 80-7178-749-3 9. KRÁLÍKOVÁ, M . , SINGEROVÁ-NEČASOVÁ, J., Rodina a škola ve výchovné spolupráci. 1. vydání. Praha : SPN, 1985. 99 s. 10. KRIVOHLAVY, J. Já a ty : O zdravých vztazích mezi lidmi. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1986. 256 s. II. KUBÍČKA, L. Psychologie školního dítěte a jeho výchova v rodině. 2. vydání. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1963. 208 s. 12. KURIČ, J. a kol. Ontogenetická psychologie. 1.vydání. Praha : SPN, 1986. 264 s. 13. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. a kolektiv., Výchova ke zdraví. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8 64 14. Pohybové režimy a kondiční programy, [online]. ©2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/kondicni_pohybov e_l.pdf 15. Rodina. [online]. ©2011, [cit. 2011-08-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.Org/wiki/Rodina#cite note-3 16. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. 268 s. ISBN80-85931-48- 6 17. VÁGNEROVÁ, M . Vývojová psychologie I. : Dětství a dospívání. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova-Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8 18. VÁGNEROVÁ, M . Vývojová psychologie : Dětství, dospělost a stáří. 1. vydání. Praha : Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0 65 PRÍLOHY Příloha l Pedagogická fakulta MU katedra tělesné výchovy DOTAZNÍK K POHYBOVÉ AKTIVITĚ pro žáky 1.-5. ročníku ZŠ A) Tvé osobní údaje a názory (dopis nebo zakroužkuj) 1) Jeti let, chodíš do třídy. 2) Jsi: chlapec dívka 3) Bydlíš: ve městě na vesnici 4) Myslíš si, že máš ve všední den dostatek pohybu: určitě ano spíše ano spíšené určitě ne 5) Myslíš si, že máš o víkendu dostatek pohybu: určitě ano spíše ano spíšené určitě ne 6) Proč si myslíš, že máš nebo nemáš dostatek pohybu (např. aktivně sportuješ, pohyb tě baví apod. Anebo jsi delší čas nemocný, pohyb tě nebaví apod.): 7) Tvoji rodiče se zajímají o to, zda máš dostatek pohybu ve svém denním režimu, tj. ve škole i mimo školu: určitě ano spíše ano spíšené určitě ne 8) Tvůj pan učitel (paní učitelka) se zajímá o to, zda máš dostatek pohybu ve svém denním režimu, tj. ve škole i mimo školu: určitě ano spíše ano spíšené určitě ne 9) Pohybuješ se hodně s rodinou (tj. s rodiči, sourozenci, prarodiči - např. jezdíte na kole, chodíte na výlety apod.): určitě ano spíše ano spíšené určitě ne 10) Pohybuješ se hodně mimo rodinu (venku s kamarády, ve sportovním oddílu, v zájmovém kroužku apod.): určitě ano spíše ano spíšené určitě ne 11) Ke své pohybové aktivitě bys chtěl(a) uvést ještě toto (odpověď je dobrovolná): 66 B) Tvůj časový snímek dne (přečti si návod, vybarvi a vyplň tabulky) Jak pracovat s přiloženými tabulkami? • Během dne nebo večer před spaním zaznamenej všechny své činnosti i dobu spánku do přiložených tabulek. V tabulkách je každá hodina rozdělena na pětiminutové úseky, každé políčko tedy vyjadřuje 5 minut. Příklad je uveden na dalším listu, prohlédni si ho. • Do tabulky zapisuj činnosti, které jsi převážně prováděl(a) v uvedenou dobu. Trvání těchto činností vyznač vybarvením příslušných políček. Barvu políčka zvol podle námahy a druhu činností, jak jsou popsány v níže uvedeném návodu. • Do tabulek budeš kromě barev a činností vyplňovat, s kým jsi je prováděl (sám, se sourozencem, s maminkou, s kamarády,...). Jak vybarvit políčka? Spánek-vybarvi políčka, kdy jsi spal(a). Činnosti bez tělesné námahy - při těchto klidových činnostech se vůbec nezadýcháš. Jsou to činnosti, při kterých tvoje svalstvo odpočívá. Patří sem polehávání, sezení, sezení ve školní lavici, čtení knih, práce na počítači, stolní hry, psaní domácích úkolů, sledování televize apod. Činnosti s malou tělesnou námahou - při těchto činnostech se trošku zadýcháš, ale necítíš téměř žádnou únavu svalů. Patří sem chůze do školy a ze školy, procházky venku, pomalá chůze do schodů, procházky se psem, hry venku s kamarády, domácí práce (např. utírání prachu, mytí nádobí, nakupování) apod. Činnosti se střední tělesnou námahou - při těchto činnostech se více zadýcháš a unavíš, cítíš, že se trošku potíš. Po takové činnosti si obvykle potřebuješ trošku odpočinout. Patří sem pohybové hry (nenáročné honičky, vybíjená apod.), jízda na kole po rovině, pomalejší jízda na bruslích, na koloběžce, běh mírným tempem, mytí podlahy, lehčí práce na zahradě apod. Činnosti s velkou tělesnou námahou - při těchto činnostech se velmi zadýcháš, silně ti tluče srdíčko, hodně se zpotíš, potřebuješ odpočinek. Patří sem usilovný běh nebo rychlá chůze do prudšího kopce, sportovní trénink nebo utkání (fotbal, florbal, hokej, basketbal, atletika, gymnastika, tenis apod.), běh do schodů, rychlá jízda na kole nebo jízda do kopců, aerobik, lezení na stěně, pohybové soutěže apod. 67 Jak vyplňovat tabulku? Zaznamenej všechny své činnosti podle následujícího příkladu: Petr spal do 6:45. Když vstal, šel se umýt, oblékl se a s maminkou ustlal postel. Potom se s bratrem nasnídali. V 7:15 odcházeli do školy a cesta jim trvala asi 15 minut. Před školou čekali asi 10 minut a hráli přitom se spolužáky na honěnou. Po příchodu do školy se Petr přezul a odešel do třídy, kde si chvíli házel s kamarádem míčkem. Než zazvonilo, přichystal si věci na hodinu. V 8:00 začalo vyučování. První hodinu (ČJ) seděli všichni celou dobu v lavici. V další hodině (Ma) si trochu zacvičili a ve třetí hodině (AJ) zasoutěžili. O přestávkách si Petr hrál s míčkem nebo svačil. Poslední hodinu měli HV v hudebně, kde si na závěr zatančili lidový taneček. Před dvanáctou šel do školní jídelny na oběd ... 5:00- 5:05 - 5:10- 5:15- 5:20- 5:25 - 5:30- 5:35 - 5:40- 5:45- 5:50- 5:55Čas 5:05 5:10 5:15 5:20 5:25 5:30 5:35 5:40 5:45 5:50 5:55 6:00 Činnost spánek Skvrn Čas 6:00- 6:05 - 6:10 - 6:15- 6:20- 6:25 - 6:30- 6:35 - 6:40- 6:45- 6:50- 6:55Čas 6:05 6:10 6:15 6:20 6:25 6:30 6:35 6:40 6:45 6:50 6:55 7:00 Činnost hygiena oblékání stlaní postele Ským sám sám s mamkou Čas 7:00- 7:05 - 7:10- 7:15- 7:20- 7:25 - 7:30- 7:35 - 7:40- 7:45 - 7:50- 7:55Čas 7:05 7:10 7:15 7:20 7:25 7:30 7:45 7:50 7:55 8:00 Činnost snídaně oblékání cesta do školy honičky před školou přezutí se přesun do třídy házení m í č e m chystání pomůce k Ským s bráchou sám s bráchou se spolu­ žáky sám sám s kama­ rádem sám 8:00- 8:05 - 8:10- 8:15- 8:20- 8:25 - 8:30- 8:35 - 8:40- 8:45- 8:50- 8:55Čas 8:05 8:10 8:15 8:20 8:25 8:30 8:35 8:40 8:45 8:50 8:55 9:00 Činnost C J - sezení v lavici házení m í č e m M a seze ní v lavici Ským se spolu­ žákem s kama­ rády se spolu­ žákem Čas 9:00- 9:05 - 9:10 - 9:15- 9:20- 9:25 - 9:30- 9:35 - 9:40- 9:45- 9:50- 9:55Čas 9:05 9:10 9:15 9:20 9:25 9:30 9:35 9:40 9:45 9:50 9:55 10:00 Činnost tělových . chvilka sezení v lavici svačina svačina házení m í č e m Ským se spolu­ žáky se spolu­ žákem sám sám s kama­ rády 10:00- 10:05- 10:10- 10:15- 10:20- 10:25- 10:30- 10:35- 10:40- 10:45- 10:50- 10:55Čas 10:05 10:10 10:15 10:20 10:25 10:30 10:35 10:40 10:45 10:50 10:55 11:00 Činnost A J - sezení pohybo­ vá sezení v lavici úklid věcí přesun do H V - sezení v lavici soutěž sezení v lavici úklid věcí hudebný v lavici Ským se spolu­ žákem se spolu­ žáky sám se spolu­ žáky se spolu­ žákem 11:00- 11:05- 11:10- 11:15- 11:20- 11:25- 11:30- 11:35- 11:40- 11:45- 11:50- 11:55Čas 11:05 11:10 11:15 11:20 11:25 11:30 11:35 11:40 11:45 11:50 11:55 12:00 Činnost taneček úklid věcí odchod do třídy sbalení aktovky přesun na oběd oběd Ským se spolu­ žáky sám se spolu­ žáky sám se spolu­ žáky 68 Podobne vybarvi a vyplň přiložené tabulky. 1) Vyplň, jak vypadal tvůj všední den, kdy jste neměli ve škole tělesnou výchovu. Datum: Čas 5 : 0 0 - 5:05 5 : 0 5 - 5:10 5 : 1 0 - 5:15 5 : 1 5 - 5:20 5 : 2 0 - 5:25 5 : 2 5 - 5:30 5 : 3 0 - 5:35 5 : 3 5 - 5:40 5 : 4 0 - 5:45 5 : 4 5 - 5:50 5 : 5 0 - 5:55 5 : 5 5 - 6:00 Činnost S kým Čas 6 : 0 0 - 6:05 6 : 0 5 - 6:10 6 : 1 0 - 6:15 6 : 1 5 - 6:20 6 : 2 0 - 6:25 6 : 2 5 - 6:30 6 : 3 0 - 6:35 6 : 3 5 - 6:40 6 : 4 0 - 6:45 6 : 4 5 - 6:50 6 : 5 0 - 6:55 6:55- 7:00 Činnost S kým Čas 7 : 0 0 - 7:05 7 : 0 5 - 7:10 7 : 1 0 - 7:15 7 : 1 5 - 7:20 7 : 2 0 - 7:25 7 : 2 5 - 7:30 7 : 3 0 - 7:35 7 : 3 5 - 7:40 7 : 4 0 - 7:45 7 : 4 5 - 7:50 7 : 5 0 - 7:55 7 : 5 5 - 8:00 Činnost S kým Čas 8 : 0 0 - 8:05 8 : 0 5 - 8:10 8 : 1 0 - 8:15 8 : 1 5 - 8:20 8 : 2 0 - 8:25 8 : 2 5 - 8:30 8 : 3 0 - 8:35 8 : 3 5 - 8:40 8 : 4 0 - 8:45 8 : 4 5 - 8:50 8 : 5 0 - 8:55 8:55- 9:00 Činnost S kým Čas 9 : 0 0 - 9:05 9 : 0 5 - 9:10 9 : 1 0 - 9:15 9 : 1 5 - 9:20 9 : 2 0 - 9:25 9 : 2 5 - 9:30 9 : 3 0 - 9:35 9 : 3 5 - 9:40 9 : 4 0 - 9:45 9 : 4 5 - 9:50 9 : 5 0 - 9:55 9 : 5 5 - 10:00 Činnost S kým Čas 10:00- 10:05 10:05- 10:10 10:10- 10:15 10:15- 10:20 10:20- 10:25 10:25- 10:30 10:30- 10:35 10:35- 10:40 10:40- 10:45 10:45- 10:50 10:50- 10:55 10:55- 11:00 Činnost S kým Čas 11:00- 11:05 11:05- 11:10 11:10- 11:15 11:15- 11:20 11:20- 11:25 11:25- 11:30 11:30- 11:35 11:35- 11:40 11:40- 11:45 11:45- 11:50 11:50- 11:55 11:55- 12:00 Činnost S kým 69 Čas 12:00- 12:05 12:05- 12:10 12:10- 12:15 12:15- 12:20 12:20- 12:25 12:25- 12:30 12:30- 12:35 12:35- 12:40 12:40- 12:45 12:45- 12:50 12:50- 12:55 12:55- 13:00 Činnost S kým Čas 13:00- 13:05 13:05- 13:10 13:10- 13:15 13:15- 13:20 13:20- 13:25 13:25- 13:30 13:30- 13:35 13:35- 13:40 13:40- 13:45 13:45- 13:50 13:50- 13:55 13:55- 14:00 Činnost S kým Čas 14:00- 14:05 14:05- 14:10 14:10- 14:15 14:15- 14:20 14:20- 14:25 14:25- 14:30 14:30- 14:35 14:35- 14:40 14:40- 14:45 14:45- 14:50 14:50- 14:55 14:55- 15:00 Činnost S kým Čas 15:00- 15:05 15:05- 15:10 15:10- 15:15 15:15- 15:20 15:20- 15:25 15:25- 15:30 15:30- 15:35 15:35- 15:40 15:40- 15:45 15:45- 15:50 15:50- 15:55 15:55- 16:00 Činnost S kým Čas 16:00- 16:05 16:05- 16:10 16:10- 16:15 16:15- 16:20 16:20- 16:25 16:25- 16:30 16:30- 16:35 16:35- 16:40 16:40- 16:45 16:45- 16:50 16:50- 16:55 16:55- 17:00 Činnost S kým Čas 17:00- 17:05 17:05- 17:10 17:10- 17:15 17:15- 17:20 17:20- 17:25 17:25- 17:30 17:30- 17:35 17:35- 17:40 17:40- 17:45 17:45- 17:50 17:50- 17:55 17:55- 18:00 Činnost S kým Čas 18:00- 18:05 18:05- 18:10 18:10- 18:15 18:15- 18:20 18:20- 18:25 18:25- 18:30 18:30- 18:35 18:35- 18:40 18:40- 18:45 18:45- 18:50 18:50- 18:55 18:55- 19:00 Činnost S kým Čas 19:00- 19:05 19:05- 19:10 19:10- 19:15 19:15- 19:20 19:20- 19:25 19:25- 19:30 19:30- 19:35 19:35- 19:40 19:40- 19:45 19:45- 19:50 19:50- 19:55 19:55- 20:00 Činnost S kým 70 Čas 20:00- 20:05 20:05- 20:10 20:10- 20:15 20:15- 20:20 20:20- 20:25 20:25- 20:30 20:30- 20:35 20:35- 20:40 20:40- 20:45 20:45- 20:50 20:50- 20:55 20:55- 21:00 Činnost S kým Čas 21:00- 21:05 21:05- 21:10 21:10- 21:15 21:15- 21:20 21:20- 21:25 21:25- 21:30 21:30- 21:35 21:35- 21:40 21:40- 21:45 21:45- 21:50 21:50- 21:55 21:55- 22:00 Činnost S kým Čas 22:00- 22:05 22:05- 22:10 22:10- 22:15 22:15- 22:20 22:20- 22:25 22:25- 22:30 22:30- 22:35 22:35- 22:40 22:40- 22:45 22:45- 22:50 22:50- 22:55 22:55- 23:00 Činnost S kým 71 2) Vyplň, jak vypadal tvůj víkendový den (sobota nebo neděle). Datum: Čas 5 : 0 0 - 5:05 5 : 0 5 - 5:10 5 : 1 0 - 5:15 5 : 1 5 - 5:20 5 : 2 0 - 5:25 5 : 2 5 - 5:30 5 : 3 0 - 5:35 5 : 3 5 - 5:40 5 : 4 0 - 5:45 5 : 4 5 - 5:50 5 : 5 0 - 5:55 5 : 5 5 - 6:00 Činnost S kým Čas 6 : 0 0 - 6:05 6 : 0 5 - 6:10 6 : 1 0 - 6:15 6 : 1 5 - 6:20 6 : 2 0 - 6:25 6 : 2 5 - 6:30 6 : 3 0 - 6:35 6 : 3 5 - 6:40 6 : 4 0 - 6:45 6 : 4 5 - 6:50 6 : 5 0 - 6:55 6:55- 7:00 Činnost S kým Čas 7 : 0 0 - 7:05 7 : 0 5 - 7:10 7 : 1 0 - 7:15 7 : 1 5 - 7:20 7 : 2 0 - 7:25 7 : 2 5 - 7:30 7 : 3 0 - 7:35 7 : 3 5 - 7:40 7 : 4 0 - 7:45 7 : 4 5 - 7:50 7 : 5 0 - 7:55 7 : 5 5 - 8:00 Činnost S kým Čas 8 : 0 0 - 8:05 8 : 0 5 - 8:10 8 : 1 0 - 8:15 8 : 1 5 - 8:20 8 : 2 0 - 8:25 8 : 2 5 - 8:30 8 : 3 0 - 8:35 8 : 3 5 - 8:40 8 : 4 0 - 8:45 8 : 4 5 - 8:50 8 : 5 0 - 8:55 8:55- 9:00 Činnost S kým Čas 9 : 0 0 - 9:05 9 : 0 5 - 9:10 9 : 1 0 - 9:15 9 : 1 5 - 9:20 9 : 2 0 - 9:25 9 : 2 5 - 9:30 9 : 3 0 - 9:35 9 : 3 5 - 9:40 9 : 4 0 - 9:45 9 : 4 5 - 9:50 9 : 5 0 - 9:55 9 : 5 5 - 10:00 Činnost S kým Čas 10:00- 10:05 10:05- 10:10 10:10- 10:15 10:15- 10:20 10:20- 10:25 10:25- 10:30 10:30- 10:35 10:35- 10:40 10:40- 10:45 10:45- 10:50 10:50- 10:55 10:55- 11:00 Činnost S kým Čas 11:00- 11:05 11:05- 11:10 11:10- 11:15 11:15- 11:20 11:20- 11:25 11:25- 11:30 11:30- 11:35 11:35- 11:40 11:40- 11:45 11:45- 11:50 11:50- 11:55 11:55- 12:00 Činnost S kým 72 Čas 12:00- 12:05 12:05- 12:10 12:10- 12:15 12:15- 12:20 12:20- 12:25 12:25- 12:30 12:30- 12:35 12:35- 12:40 12:40- 12:45 12:45- 12:50 12:50- 12:55 12:55- 13:00 Činnost S kým Čas 13:00- 13:05 13:05- 13:10 13:10- 13:15 13:15- 13:20 13:20- 13:25 13:25- 13:30 13:30- 13:35 13:35- 13:40 13:40- 13:45 13:45- 13:50 13:50- 13:55 13:55- 14:00 Činnost S kým Čas 14:00- 14:05 14:05- 14:10 14:10- 14:15 14:15- 14:20 14:20- 14:25 14:25- 14:30 14:30- 14:35 14:35- 14:40 14:40- 14:45 14:45- 14:50 14:50- 14:55 14:55- 15:00 Činnost S kým Čas 15:00- 15:05 15:05- 15:10 15:10- 15:15 15:15- 15:20 15:20- 15:25 15:25- 15:30 15:30- 15:35 15:35- 15:40 15:40- 15:45 15:45- 15:50 15:50- 15:55 15:55- 16:00 Činnost S kým Čas 16:00- 16:05 16:05- 16:10 16:10- 16:15 16:15- 16:20 16:20- 16:25 16:25- 16:30 16:30- 16:35 16:35- 16:40 16:40- 16:45 16:45- 16:50 16:50- 16:55 16:55- 17:00 Činnost S kým Čas 17:00- 17:05 17:05- 17:10 17:10- 17:15 17:15- 17:20 17:20- 17:25 17:25- 17:30 17:30- 17:35 17:35- 17:40 17:40- 17:45 17:45- 17:50 17:50- 17:55 17:55- 18:00 Činnost S kým Čas 18:00- 18:05 18:05- 18:10 18:10- 18:15 18:15- 18:20 18:20- 18:25 18:25- 18:30 18:30- 18:35 18:35- 18:40 18:40- 18:45 18:45- 18:50 18:50- 18:55 18:55- 19:00 Činnost S kým Čas 19:00- 19:05 19:05- 19:10 19:10- 19:15 19:15- 19:20 19:20- 19:25 19:25- 19:30 19:30- 19:35 19:35- 19:40 19:40- 19:45 19:45- 19:50 19:50- 19:55 19:55- 20:00 Činnost S kým 73 Čas 20:00- 20:05 20:05- 20:10 20:10- 20:15 20:15- 20:20 20:20- 20:25 20:25- 20:30 20:30- 20:35 20:35- 20:40 20:40- 20:45 20:45- 20:50 20:50- 20:55 20:55- 21:00 Činnost S kým Čas 21:00- 21:05 21:05- 21:10 21:10- 21:15 21:15- 21:20 21:20- 21:25 21:25- 21:30 21:30- 21:35 21:35- 21:40 21:40- 21:45 21:45- 21:50 21:50- 21:55 21:55- 22:00 Činnost S kým Čas 22:00- 22:05 22:05- 22:10 22:10- 22:15 22:15- 22:20 22:20- 22:25 22:25- 22:30 22:30- 22:35 22:35- 22:40 22:40- 22:45 22:45- 22:50 22:50- 22:55 22:55- 23:00 Činnost S kým 74