Práce pojednává o specifickém literárním žánru, o historickém
románu. Konkrétně je zaměřená na ta díla, která pojednávají o
jedné z epizod francouzské revoluce, občanské válce mezi
republikány a royalisty na západě Francie. Jedná se o vcelku
významný fenomén: z 19. století pochází asi 80 románů a novel,
některé napsané známými autory (Victor Hugo, Honoré de Balzac,
Alexandre Dumas), jiné jsou dnes zcela zapomenuté. Toto téma
bylo nejen velmi populární, ale zároveň do jisté míry
kontroverzní, neboť bylo aktualizované politickými a
ideologickými konflikty
během století. Proto se na základě románů o Vendée a Šuanech dá
studovat
vztah mezi minulostí a přítomností v literatuře.
Dizertace popisuje vývoj žánru v 19. století a především
způsob, jaký je obraz historie formován a deformován
literaturou skrze analýzu některých typických prvků tohoto
žánru: pojetí prostoru, motiv lásky, historické postavy, atd.
Naše analýza je založena na české strukturální teorii (funkční
pojetí uměleckého díla) a teorii fikčních světů. Dokládá
existenci dialektiky mezi světem historického románu a
historickou skutečností způsobenou dominancí estetické funkce.