Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ustav slavistiky Magisterská diplomová práce Bc. Irena Prieložná MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ustav slavistiky Překladatelství ruského jazyka Bc. Irena Prieložná Komentovaný překlad povídek D. Gluchovského Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Polina Zolina, Ph.D. Brno 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury Podpis autora Zde bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce Mgr. Polině Zolině Ph.D. za cenně rady, připomínky a trpělivost při vedení mě práce. Obsah Úvod 6 1 Překlad 9 1.1 Překlad uměleckého textu 10 1.2 Druhy překladu 10 1.3 Fáze překladu 11 1.4 Překladatelské postupy 12 2 Život a dílo D. Gluchovského 14 2.1 Trilogie Metro 16 2.1.1 VselennajaMetro 2033 18 2.2 Soumrak 20 2.3 Povídky o vlasti 21 2.4 Budoucnost 22 2.5 Text 23 3 Stručná analýza povídky Kormlenie tajskich somikov 24 4 Stručná analýza povídky Tělefonnoje pravo 24 5 Překlad povídky Kormlenie tajskich somikov 27 6 Překlad povídky Tělefonnoje pravo 39 7 Komentář k překladu 50 7.1 Jméno autora 50 7.2 Název díla 51 7.3 Překladové transformace 52 7.3.1 Lexikální transformace 52 7.3.2 Gramatické transformace 54 7.3.3 Lexikálně-gramatické transformace 58 7.4 Problematické oblasti překladu 62 7.4.1 Interpunkční znaménka a přímá řeč 62 7.4.2 Aluze 64 7.4.3 Reálie 65 7.4.4 Vulgarismy 66 7.4.5 Hovorové výrazy 68 7.4.6 Religiózní výrazy a staroruština 68 7.4.7 Mezijazyková homonyma 71 Závěr 72 Pe3K)Me 75 Zdroje 78 Přílohy 81 Úvod Tématem naší práce je Komentovaný překlad povídek D. Gluchovského. Výběr tohoto tématu nebyl náhodný, stál za ním nejen osobní zájem o autorovu tvorbu, ale také fakt, že Gluchovskij se v posledních letech těší veliké oblibě u čtenářů po celém světě. Jeho texty byly přeloženy do mnoha světových jazyků. Gluchovskij se proslavil hlavně díky své románové trilogii Metro. Na motivy jeho románů vzniklo několik počítačových her a v současné době se pracuje i na filmovém zpracování jednoho z románů. Povídky, které jsme pro překlad vybrali nebyly dosud do češtiny přeložené a jejich překlad poskytne doplňující četbu pro ty, kteří mají zájem o Gluchovského tvorbu. Cílem práce je vytvořit adekvátní překlad povídek s komentářem a jejich stručnou analýzou. Pro tyto účely jsme vybrali konkrétně dvě povídky: Kormlenie taj skich somikov a Tělefonnoje pravo, které nepřímo navazují na sborník povídek Povídky o Vlasti, který vyšel v češtině roku 2017. Obě námi vybrané povídky vyšly v roce 2011 v internetovém časopise Ruspioner (nebyly vydané knižně). Povídky jsme vybrali i na základě rozdílných žánrů, první z povídek můžeme zařadit k politické satiře, druhá z povídek patří k žánru sci-fi. Naše práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsme se zaměřili na problematiku teorie překladu, na fáze překladatelovy práce a na základní překladatelské postupy. V části zabývající se překladem jsme čerpali zejména z publikací Jiřího Levého, Dagmar Knittlové a Evy Vysloužilové. Teoretická část práce obsahuje také biografii Gluchovského. Gluchovskij je současný ruský spisovatel, museli jsme tak čerpat údaje výhradně z internetových zdrojů (převážně ruskojazyčných). Autor ve svých dílech často vychází z prostředí, ve kterém žije. Do svých děl někdy vkládá autobiografické prvky, je ovlivněn politickou situací, a proto bylo důležité biografii autora do naší práce zahrnout. V krátkosti čtenářům přibližujeme i jeho další díla. Dále následuje stručná analýza obou povídek. Zaměřili jsme se na strukturu textu, styl autora a jazykové prvky, které se v povídkách objevují. V praktické části naší práce se věnujeme samotnému překladu a jeho následnému okomentování. Naší prioritou je vytvořit co nej adekvátnější překlad, zachovat autorův styl a vyvarovat se negativních subjektivních zásahů v procesu překládání. Komentář k překladu je rozdělen do několika podkapitol. V první kapitole vysvětlujeme, jakým způsobem jsme převedli autorovo jméno do češtiny. Dále následuje podkapitola 6 zabývající se překladem názvů povídek. Zde se opíráme o teorii Jiřího Levého. Poté se zabýváme překladovými transformacemi, které jsme při překladu použili. U každé transformace uvádíme příklady z námi přeloženého textu. Poslední podkapitolou praktické části naší práce jsou problematické oblasti překladu. Poznatky získané v průběhu naší práce shrnujeme v kapitole Závěr. Poté následuje resumé v ruském jazyce. V přílohách je pak k dispozici originální text povídek převzatý z webových stránek internetového časopisu Ruspioner. Na závěr chceme upozornit, že j sme si vědomi toho faktu, že dosud ve všech přeložených dílech autora je jeho jméno uváděno výhradně v anglické transkripci jako Dmitry Glukhovsky. Tento postup považujeme za nesprávný a v naší práci využíváme transkripce české, tedy Dmitrij Gluchovskij. Tuto skutečnost hlouběji rozvádíme v praktické části naší práce. 7 TEORETICKÁ ČÁST 8 1 Překlad Teorie překladu je vědní disciplína, která se vyvíjí po mnoho let. Už ve 12. století docházelo k prvním úvahám nad překladatelskými otázkami. 1 Lidé se postupně začali zamýšlet, zdaje překlad jiného díla možné považovat za dílo samostatné, začali polemizovat nad různými překladatelskými postupy a tradicemi. Na překlad se teoretikové dívali z různých úhlů a přicházeli s vlastními teoriemi. Níže si uvádíme jen několik vymezení pojmu překladu, které úzce souvisí s naší prací. „Ilepeeod oôecnenueaem cutOMimymnue u ôomoepeMennue Koumaianu juewcdy jiwdbMU, Bcwdy, zde cyu^ecmeyem KSUKOBUŮ ôapbep - om o6uf.enuH deyx dpy3eú, zoeopmi{ux napa3nux mbiKax, do Hnmepnema, - npeodo/iemb ezo noMOzaem nepeeod. "2 Vysloužilová uvádí následující nejčastější definice překladu: „Překladje převedení, přetlumočení textu dojiného jazyka. Překladje překódování informace zjednoho znakového sytému do druhého. Překlad bývá také pojímán jakojinojazyčná forma existence sdělení obsaženého v originále. Překladem se nazývá proces přetvoření slovesného díla v jednom jazyce ve slovesné dílo vjiném jazyce při zachování nezměněného obsahu tzn. významu. "3 Milan Hrdlička pak označuje překlad jako druhotnou formu literární komunikace. Tvrdí, že se jedná o komunikaci odvozenou, neboť se začleňuje do jiného komunikačního kontextu, než originální text.4 Pojem překlad můžeme chápat buď jako proces převádění informace z jednoho (výchozího) jazyka do jazyka jiného (cílového), nebo jako výsledek tohoto procesu (ať už v písemné či ústní 1 LEVÝ, J. Uměnipřekladu. Praha, 1963, 288 s. ISBN 22-083-63, s. 10 2 AJIEKCEEBA, H. C. Beedenue e nepeeod eeedenue. 2004. ISBN 5-7695_1542_2., s. 8 3 VYSLOUŽILOVÁ, E. Cvičebnice překladu pro rusistyl: Politika a ekonomika. Olomouc, 2002, s 9. 4 HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace: K problematice zaměření uměleckého překladu na čtenáře. Praha, 1997, 91 s. ISBN 80-85899-22-1, s. 10-11 9 formě).5 1.1 Překlad uměleckého textu V naší diplomové práci se budeme věnovat překladu uměleckého textu. V uměleckém textu se mísí jednotky a prostředky všech stylů, tyto jednotky ale vytvářejí jedinečný systém a nesou tak s sebou estetickou funkci, která je jednou z hlavních funkcí uměleckého textu. Dle teorie V. S. Vinogradova se přeložený text musí co nejvíce přibližovat originálu. Text v cílovém jazyce je silně závislý na originálním textu, zároveň si ale zachovává jistou míru samostatnosti. Taje daná například rozdílnosti v kultuře, v rozdílném systému výchozího a cílového jazyka a také samotným překladatelem a způsobem, jakým překlad uchopí. Je nutné, aby se překladatel svým stylem co nejvíce přibližoval ke stylu autora původního textu a aby v textu rozpoznal aluze, symboly a narážky na jiné texty a situace.6 1.2 Druhy překladu Nejčastěji se setkáváme s následujícími druhy překladu (dle Evy Vysloužilové): 1. Adekvátní překlad - jedná se o překlad s velkou mírou ekvivalence 2. Antonymický překlad - překlad, při kterém je zachován ekvivalentní význam, ale kladná konstrukce se mění v zápornou, nebo naopak 3. Autorský překlad - originální i přeložený text mají stejného autora 4. Autorizovaný překlad - překlad, který byl schválen autorem originálu 5. Doslovný překlad - slouží jako podklad pro další (umělecké) ztvárnění textu 6. Doslovný (věrný) překlad - mechanický převod komponentů textu, bez ohledu na stylistiku 7. Počítačový překlad - překlad vytvořený počítačem 8. Tlumočení - překlad v ústní podobě 5 BHHQTPA/JOB, B. C. Beedemie e nepeeodoeedenue: oôufue u jieKcmecKue eonpocu. Moskva, 2001. 6 Tamtéž 10 9. Umělecký překlad - překlad uměleckých literárních textů 10. Volný překlad - vytvoření překladových paralel na úrovni klíčových informací bez ohledu na formální a sémantické komponenty7 Výše uvedená typologie nám umožňuje charakterizovat překlad námi vybraných povídek. Jedná se o překlad umělecký a adekvátní, tedy takový, který dosahuje velké míry ekvivalence. V teorii překladu se setkáme i s jinou typologií překladu. Například E. Balcerzan dělí překlad na následující druhy: 1. Autorský překlad - originální i přeložený text mají stejného autora 2. Polemický překlad - překladatel nesouhlasí s vlastnostmi originálu, tak je přetváří 3. Utajený překlad - překladatel do nového díla vkládá fragmenty přeloženého textu, ale nejedná se o plagiát 1.3 Fáze překladu „ Cílem překladatelovy práce je zachovat, vystihnout, sdělit původní dílo, nikoliv vytvořit dílo nové, které nemělo předchůdce; cíl překladu je reprodukční. "8 Jiří Levý rozděluje překladatelovu práci na tři fáze: 1. Pochopení předlohy Překladatel musí správně pochopit filologickou rovinu textu a jeho ideově estetické hodnoty. Je nutné, aby překladatel mimo jiné rozpoznal podbarvení textu, aby pochopil, jak má text působit na čtenáře a podobně. Musí si uvědomovat umělecké celky, jako jsou postavy, ideový záměr textu, prostředí, v němž se děj odehrává aj. Překladatel musí být dobrý čtenář, musí proniknout tak říkajíc za text a nepřekládat pouze slova. 2. Interpretace předlohy V této fázi je důležité, aby se překladatel vyvaroval subjektivním zásahům, zbytečným 7 VYSLOUŽILOVÁ, E. Cvičebnice překladu pro rusisty I: Politika a ekonomika. Olomouc, 2002, s 10. 8 LEVÝ, J. Umění překladu. Praha, 1963, 288 s. ISBN 22-083-63 11 lokalizacím a vkládání estetických kvalit, které v originálním textu chybí. Překladatel se podle Levého má snažit o co nej objektivnější interpretaci díla. Má zachovat estetické a ideové hodnoty, které jsou v díle obsaženy. Má si také uvědomovat primární motivy textu a nevyzdvihovat do popředí motivy druhotné. 3. Preštylizovaní předlohy Poslední fází je preštylizovaní předlohy, kdy se překladatel zaměřuje zejména na stylistické aspekty překladu. Jazykové prostředky originálního textu a cílového textu nejsou ekvivalentní, překladatel se tedy musí především vyvarovat mechanického překládání, používání stylistických klišé a cizích obratů. Na překladu nesmí být patrné, že je překladem, musí působit přirozeně.9 V procesu překladu jsme se opírali o tuto Levého teorii. Nejprve jsme texty studovali jak z formálního, tak obsahového hlediska. Vytvořili j sme si jejich stručnou analýzu, při které jsme se zaměřili i na problematické stránky překladu. Snažili jsme se o pochopení obsahu a charakteru postav a vyčlenili jsme si specifické prvky autorova stylu. Bylo pro nás důležité zachovat estetické hodnoty díla a vyvarovat se nežádoucích subjektivních zásahů, které by narušily autorův styl. Stručnou analýzu povídek jsme zařadili na závěr teoretické části naší práce. U preštylizovaní předlohy j sme usilovali o nejvyšší možnou míru ekvivalence. Texty jsme překládali tak, aby i v cílovém jazyce působily přirozeně. 1.4 Překladatelské postupy D. Knittlová vnímá překlad, jako určitý druh komunikace, kdy dochází ke změně adresáta, ale zůstává zachována pragmatika textu. Překladatel se v procesu své práce setkává s různými problémy - jazykovými, kulturně podmíněnými, setkává se s bezekvivalentní lexikou, s odlišnými společenskými konvencemi a podobně. Překladatel může ale využít různých překladatelských postupů a metod. Nejčastěji se uvádí překladatelské postupy, které vypracovali kanadští autoři Vinay a Darbenlet: 1. Transkripce - přepis jinou abecedou 2. Kalk - doslovný překlad 9 LEVÝ, J. Uměnípřekladu. Praha, 1963, 288 s. ISBN 22-083-63, s.25-48 12 3. Substituce - záměna jazykového prostředku za jiný 4. Transpozice - gramatická změna 5. Modulace - změna hlediska 6. Ekvivalence - vhodné stylistické a strukturní prostředky 7. Adaptace - lexikálně-sémantické a gramatické modulace10 Další překladatelské postupy vypracovali například americký teoretik Vázqueze-Ayora nebo další americký teoretik Malone.1 1 Při překladu povídek jsme využili ve větší či menší míře všech výše zmíněných překladatelských postupů. V praktické části naší práce se zabýváme analýzou našeho překladu, kde si uvádíme překladatelské transformace, které jsme použili. Vycházíme zde z teorie překladových transformací Evy Vysloužilové. U každé transformace si uvádíme příklady. 1 0 KNITTLOVÁ, D. Teorie překladu. Olomouc, 1995. ISBN 80-7067-459-8, s. 9 1 1 Tamtéž 13 V 2 Život a dílo D. Gluchovského Dmitrij Gluchovskij je současný ruský novinář a spisovatel. Narodil se 12. 6. 1979 v Moskvě, která je dodnes jeho působištěm. Dětství strávil částečně v hlavním městě a částečně v malém městečku Manturovo v Kostromské oblasti, což autorovi později pomohlo při psaní jeho děl. Měl tak širší rozhled a hlubší znalosti o reálném životě v Rusku.1 2 O tom, že bude spisovatelem věděl už od raného dětství. Velký vliv zde měla Gluchovského rodina. Otec pracoval jako reportér, novinář a překladatel. Matka měla vystudovanou žurnalistiku, ačkoli se novinařině nakonec nevěnovala. Gluchovského nevlastní dědeček byl také jednou z inspirací. Psal povídky, maloval karikatury, pracoval pro časopis Krokodíl a byl spoluzakladatelem uměleckého spolku Kurkyniksy.1 3 Gluchovský psal již od dětství. „B demcmee H e OCHOBHOM nuccui npo nonumuKy. lípo Jlenuna -yjueHH ôbijiupeMUKCbi m nampuomunecKOú Jiumepamypu, mmopyio HCIM numajiu e caduKe u Komopyw H myncui caMOcmoHmejibHO. " u O fantasy žánr se začal zajímat až později.1 5 V Moskvě navštěvoval střední školu V. D. Polenová, se zaměřením na francouzštinu. Po střední škole nastoupil na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě, kde vystudoval žurnalistiku společně s ekonomií. I po dokončení vysoké školy působil v zahraničí. Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro rozhlasovou síť Euronews se sídlem ve francouzském Lyonnu. Zpočátku zde pracoval jako redaktor, později jako dopisovatel. Poté se vrátil zpět do Moskvy, kde pracoval pro zpravodajskou televizní síť RT (Russia Today). Zároveň také často cestoval a spolupracoval například s německou rozhlasovou stanicí Deutsche welle nebo s britskou zpravodajskou televizní stanicí Sky news. Při svých cestách navštívil například největší kosmodrom světa Bajkonur, navštívil místo havárie černobylské jaderné elektrárny a ze severního pólu v roce 2007 jako první na světě odvysílal živou reportáž. Rok pracoval pro televizní stanici Kultura, kde moderoval pravidelný 12 ffMumpuů DiyxoecKuů o ceoux npouseedemiMx [online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://www.youtube.co m/watch?v=L3jaPDxwwaQ 1 3 OOMHHA, E.ffMumpuůDiyxoecKuů: «IJoKa y Merrn ne noneuncn peôenoK, n ne MOZ uanamh nucamb 3m poMcm»[online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://wmv.tele.nťstars/interview/dmitriy-glukhovskiy- poka-u-menya-ne-poyavilsya-rebenok-ya-ne-mog-nachat-pisat-etot-roman/ 1 4 Tamtéž 1 5 Tamtéž 14 program Press-klub XXI. Gluchovskij si vyzkoušel i vojenské zpravodajství. Dva týdny sledoval události Druhé libanonské války a dělal reportáže. Do ohrožení života se ale dostal i v Guatemale, kdy zemřelo sedm jeho novinářských kolegů na žloutenku. Sám Gluchovskij byl žloutenkou také nakažen, nicméně ho úspěšně vyléčili.1 7 Mezi lety 2007 až 2009 pracoval pro známou ruskou rozhlasovou stanici Mayak. Poté začal spolupracovat s multimediálním projektem Snob, a pravidelně do něj zasílat své články. To stejné platí i pro pánský měsíčník GQ (Gentlemen's Quarterly). Gluchovskij také pracoval nad uvedeném opery Tři příběhy od Umberta Eca.1 8 Gluchvoskij je ženatý a má dvě děti, dceru Emilii a syna Teodora.19 Gluchovskij je často označován za autora fantasy literatury. Kromě fantasy se autor často věnuje ale i jiným žánrům, například politické satiře, antiutopii, sci-fi či magickému realismu, proto toto označení není zcela správné. Jeho romány jsou přeloženy do mnoha světových jazyků. Gluchovskij tak často navštěvuje zahraniční autogramiády, knižní festivaly a akce spojené s jeho tvorbou. V roce 2016 tak například navštívil i český knižní festival Svět knihy, který se každoročně koná v Praze. Gluchovkij při té příležitosti představil v té době novinku na českém trhu, poslední část jeho slavné trilogie Metro 2035. Kromě zahraničních akcí se autor účastní i akcí tuzemských. V loňském roce to byla například ruská verze slavného Comic conu (shromáždění fanoušků komiksu, sci-fi a fantasy). Zde Gluchovkij představil jednu z videoher, která vznikla na základě jeho románové trilogie, na kterou se zaměříme v následující podkapitole.20 1 6 COPOKHHA, O.ffMumpuuDiyxoecKuu: «Hne cnumaw ce6n nucameiieM» [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.myudm.ru/interview-gluhovsky.html 1 7 OOMHHA, E.ffMumpuuDiyxoecKuu: «IJoKa y Merrn ne noneuncn peôenoK, n ne MOZ umami, nucamb 3 poMcm»[online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://wmv.tele.nťstars/interview/dmitriy-glukhovskiy- poka-u-menya-ne-poyavilsya-rebenok-ya-ne-mog-nachat-pisat-etot-roman/ 18 ffMumpuuDiyxoecKuu - poccuucKuu nucamenb u OKypnanucm. [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.glukhovsky. ru/#intro 1 9 OOMHHA, E.ffMumpuuDiyxoecKuu: «IJoKa y Meun ne noneuncn peôenoK, n ne MOZ uananíh nucamb 3m poMan»[online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://wmv.tele.ni/stars/interview/dmitriy-glukhovskiy- poka-u-menya-ne-poyavilsya-rebenok-ya-ne-mog-nachat-pisat-etot-roman/ 2 0 VKLive: ffMumpuú r.iyxoecKuú [online]. 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://vk.com/video- 70345461 456239168 15 Gluchovského díla jsou kritikou a čtenáři přijímána většinou kladně. Literární kritička Liza Birger se o Gluchovském vyjádřila následovně: „ffMumpuú ľjiyxoecKUú - odim U3 mMHOZux poccuúcKUX aemopoe, Komopojuy ydanocb oÔ3aeecmucb eepnoů apjuueú (panamoe. Ezo cepun HayHHO-(paHmacmuHecKiixpoMaHoeMempo cmanau cyÔKyjibmypoú, u (ppamumoů, u, eoôu\eM, yMeem nenoeeK ôpantb coepeMeuHoemb 3a xeocm. "21 V poslední době vyvolal velké reakce román Text z roku 2017, který se vymyká dosavadní autorově tvorbě. Jedná se o první realistický román autora. Někteří kritici tvrdí, že Gluchovskij už není pouze autor fantasy románů pro mládež, nýbrž vyzrál v autora „vyšší" literatury. 2.1 Trilogie Metro Gluchovskij debutoval se svým románem Metro 2033. Gluchovskij zpočátku oslovil několik vydavatelství, ta ale odmítla jeho román vydat. Autor se tak rozhodl v roce 2002 k celkem netradičnímu postupu a nahrál svůj text na internet, kde si ho čtenáři mohli zdarma vyhledat a přečíst. Gluchovskij tvrdí, že nechtěl čekat až jej někdo objeví a rozhodl se zpopularizovat své dílo vlastním způsobem. Sám oslovoval fanouškovské stránky fantasy literatury a fanouškovské stránky metra. Román se tak začal pomalu šířit mezi širší okruh čtenářů. Tři roky od jeho zveřejnění vyšel román i v knižní podobě, a to ve vydavatelství Eksmo, později i v nově založeném vydavatelství Populjarnaja literatura.22 Román Metro 2033 tvoří první část trilogie. Na něj v roce 2009 navázal román Metro 2034 a v roce 2015 román Metro 2035. Děj těchto antiutopických románů se odehrává v prostorech moskevského metra. Jak už názvy samotných románů napovídají, děj je zasazen do tří po sobě následujících roků: 2033, 2034 a 2035. Gluchovskij vytvořil zcela jedinečný postapokalyptický svět. Poté co při válečném konfliktu došlo ke zničení světa (pravděpodobně jaderným výbuchem), přežila jen hrstka těch, co stihli uniknout do bezpečí podzemí. Zde je denně ohrožuje radiace, nedostatek potravy, nemoci, útoky mutantů, ale také boje v rámci jednotlivých stanic metra. První z románů se zaměřuje na příběh mladíka Arťoma, který prochází téměř celým metrem. Gluchovskij tak seznamuje 21 CnopHan múza:ffMumpuůDiyxoecKuů, «TeKcm» [online]. /jBopeu KyjiKrypbi HM. H. K. KpyncKoň, 2017 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://kmpaspb.nVzhunial-piterbooMntervyu/spo tekst.html 22 ffMumpuů r.iyxoecKuů e Kocpeůne JlumPec [online]. 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=jiNBwxylFww 16 čtenáře se svým propracovaným fiktivním světem, kde panují boje mezi různými frakcemi metra, jako je bohatá okružní linie Hanza, fašistické a komunistické stanice, či stanice ovládané skupinou Organizovaný zločin. Politického a ideologického schématu se autor drží i v dalších částech, nejvíce jej pak rozvíjí v poslední části, ve které se na rozdíl od druhého dílu vrací zpět původní hrdina Arťom. Idea postapokalyptického světa provázela Gluchovského už od jeho mládí. V jednom z rozhovorů řekl: „Hnonmu ecw ceow co3HamejibHyio wcmub npowcuji e «Mempo». Hden KHUZU - Mup, pa3pyiueHHbiú odepnou eoúuoú, e KomopoM ocmaemcn oduo nocjieduee yôewcuufe dun HeMHOZOHUcjieuHux eujKueuiux - Mocmecme Mempo - npuuuia KO Mue eu\e e cmapuiux KJiaccax uiKonu. "23 Aby odvedl co nej kvalitnější práci, Gluchovskij studoval metro do detailů, a to nejen to moskevské. Inspirací při psaní mu bylo samotné metro, které dříve využíval denně při cestách do školy, dále literární tvorba bratrů Strugackých, či známý film Sílený Max.2 4 Romány inspirovaly i tvůrce počítačových her. V roce 2010 vyšla první z nich, akční hra s hororovými prvky Metro 2033. Druhá hra vyšla v roce 2013 pod názvem Metro: Last Light. Poslední hra, o které jsme se zmínili v předchozí kapitole, vyšla v únoru roku 2019. Gluchovskij spolupracoval při tvorbě her, a to konkrétně naj ej ich scénářích. Při svém rozhovoru pro VKLive vysvětlil, jak jsou knihy a hry vzájemně propojené. První hraje založena na ději z prvního románu. Poté se osudy hrdinů rozdělili do dvou linií. Jedna z nich se odehrává v románu Metro 2035 a druhá ve hře Last Light. V knize Metro 2035 se obě linie opět propojují. Hra, která vyšla v únoru pak dále navazuje na události, které se odehrály v poslední knize.2 5 Již několik let se spekulovalo o případném zfilmování prvního románu. V roce 2016 se Gluchovskij domluvil s americkým režisérem Michaelem De Lucou o odkoupení autorských práv. Z natáčení ale bohužel sešlo. Gluchovskij se k tomu vyjádřil následovně „This process is unfortunately jřozen because the projed with MGM optioning this book and trying to developing a script had brought us to nothing and the rights reverted to me. So currently 23 Cojudcmue Mupoe us 6yxe - 3mo nucmoů eodu eonuieócmeo [online]. 2016 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://www.livelib.ru/interview/posťl7994-ekskly^ sozidanie-mirov-iz-bukv-eto-chistoj-vody-volshebstvo 2 4 Tamtéž 2 5 VKLive: ffMumpuů LnyxoecKuů [online]. 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://vk.com/video- 70345461 456239168 17 we are speaking with a new set ofproducers about apossible adaptation but this is a very long and difficultprocess. "26 2.1.1 Vselennaja Metro 2033 Po vydání románu Metro 2033 začal vznikat mezinárodní projekt Vselennaja Metro 2033, tedy projekt, ve kterém ostatní autoři rozvíjí autorův původní námět. O tomuto projektu Gluchovskij řekl následující „Knuza docmamoHHO nonynxpua, u MCHH Ha pa3uux ecmpenax ecezda cnpauiuecuiu, nu m xonynun uanucamb npodonjfceuue. H, coôcmeeuHO, ne xomen. Tozda nananu cnpauiueanib - nenb3H nu nanucanib npodonjtceuue sa M£HR, uanpujuep, no(paHma3upoeamb, nmo ôuno ôu e smoM CUMOM 2033 zoôy e ľlemepôypze, Jlondone, Capamoee u max danee. Kame-mo epejun H conpomuenwicn, HO nomoM nodyjuan pa3 H COM nucamb npodonjfceuue ue xouy, nonejuy ôu Mue ue danib nwdnM eoajuowcHOcmb ua srny mejuy 6biCKa3anibCH, a COM ÔU H Koopdunupoean ux deamenbuocmb. TaK ôun 3anyu(eu npoeKm «BceneHHan Mempo 2033», zde ywce dpyzue aemopu oceaueawm smom Mup, pacKpueawm ezo no KycoHKdM. "27 Ti, co se chtějí zúčastnit projektu zasílají své texty na oficiální webové stránky Metra 2033. Čtenáři pak vybírají ty nejlepší. Kdo se dostane na prvních pět pozic v žebříčku popularity, má právo, na publikaci textu. Seznam autorů a jejich knih, kteří byli dosud publikováni v rámci projektu: Vladimir Berezin Metro 2033: Putevye znaki Sergej Antonov Metro 2033: Tomnyje tunněli Simun Vroček Metro 2033: Pitěr Andrej Djakov Metro 2033: K svetu Andrej Erpilev Východ siloj Sergej Kuznecov Mramornyj raj Suren Cormuďan Strannik 2 6 MCKEAND, Kirk. An unabridged interwiev with Metro 2033 author Dmitri Glukhovsky [online]. 2018 [ci 2019-03-06]. Dostupné z: https://www.vg247.conV2018/12/12/unabridged glukhovsky/ 2 7 COPOKHHA, O.ffMumpuůDiyxoecKuů:«tfne cuumam ce6n nucameneM» [online], [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.myudm.ru/interview-gluhovsky.html 18 Andrej Butorin Metro 2033: Sever Sergej Antonov V intěresachrevoljucii Alexandr Sakilov Vojna krotov Ruslan Melnikov Muranča Sergej Palij Bezymjanka Sergej Moskvin Uvideť solnce Andrej Grevenščikov Niže ada Anna Kalinkina Stancija prízrak Andrej Djakov Vo mrak Sergej Zajcev Sanitary Grant Makmaster Britanija Igor Vardunas Ledjanoj plen Andrej Butorin Osada raja Sbírka povídek Poslednej e ubežišče Sergej Antonov Něpogrebennyje Tullio Avoledo Korni nebes Andrej Cernecov, Valentin Leženda Slepjaščaja pustota Anna Kalinkina Carstvo Krys Zachar Petrov Muos Suren Cormudjan Nasledie predkov Denis Sabalov Pravo na silu Timofej Kalašnikov Iznanka mira Sergej Moskvin Golod Irina Baranova, Konstantin Benev Svidětěl Andrej Butorin Doč něbesnovo ducha Andrej Djakov Za gorizont Denis Sabalov Pravo na žizň Andrej Grebenščikov Obitěl snov 19 Anna Kalinkina Koški-myški Sergej Antonov Rubljovka Olga Švecová Stojaščij u dveri Sergej Zajcev Tomnaja mišeň Nikita Averin Krym Ruslan Melnikov Iz glubin Dmitrij Jermakov Slepcy Súmrak v konce tunnelja Tagir Kirejev Belyj B ars Igor Osipov Izmeritel Andrej Grebenščikov Sestry Pečali Dmitrij Manasypov Doroga stali i nadoždy Andrej Butorin Mutant Anna Kalinkina Chozjain jauzy Viktor Lebedev Roždennye Polzať Sergej Antonov Rubljovka2 Nikita Averin Krym-2 Elona Demidova, Jevgenij Skil Otstupnik 2X 2.2 Soumrak Soumrak vyšel jako v roce 2007 jako v pořadí druhý autorův román. Je to román o možném příchodu konce světa. V románu jsou přítomné hororové prvky. Hlavním hrdinou je překladatel Dmitrij Alexejevič (stejné jméno jako samotný autor), který má za úkol přeložit starý deník španělského conquistadora. Při překladu se probudí temné síly a události z deníku se začnou zaplétat do běžného života překladatele.2 9 Další zajímavostí románu, kromě totožných jmen autora a hlavního hrdiny, je byt, ve kterém 28 KHUZU [online], [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.metro2033.ru/books/ 2 9 GLUKHOVSKY, D. Soumrak. Knižní klub, 2013, 344 s. ISBN 978-80-242-3763-3. 20 překladatel žije. Předlohou pro moskevský byt s vysokými stropy a starým nábytkem stál byt Gluchovského babičky. Prvky z Gluchovského života najdeme i v jiných dílech, například v Povídkách o vlasti, kterým se budeme věnovat v následující podkapitole.30 V češtině vyšel román roku 2013 v nakladatelství Knižní klub v překladu Rudolfa Režábka. 2.3 Povídky o vlasti První sbírka povídek Gluchovského. Povídky představují politickou satiru či grotesku. Gluchovskij zobrazuje současnou ruskou společnost. Některé povídky mají nádech sci-fi a fantasy žánru. V češtině vyšly roku 2017 v nakladatelství Knižní klub v překladu Pavly Boškové. Sbírka obsahuje následující povídky (a jejich témata): From hell - profesor geologie nachází bránu do pekel. Při vytváření hlavní postavy povídky se Gluchovskij nechal inspirovat svým vlastním dědečkem, který pracoval v tomto oboru a často odjížděl na různé expedice.31 Co za to - „cena lidského života" povídka o dobře utajovaném černém trhu s lidskými orgány Protéza - o nebezpečí technologií, konkrétně o čipech, které do mozku vysílají informace a mohou tak ovlivnit myšlení člověka Panspermie - o lásce ve vesmíru Než nastane bezvětří - o boji v přímém přenosu Dobrá věc - povídka zaměřená na boj s korupcí Každému, co jeho jest - o ztraceném smyslu života Hlavní zprávy - o reakci lidí (a vlády) na přistání mimozemského vesmírného plavidla na Zemi 3 0 OOMHHA, E.ffMumpuůDiyxoecKuů: «IJoKa y Merrn ne noneuncn peôenoK, n ne MOZ uanamh nucamb 3m poMcm»[online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://wmv.tele.ru/stars/interview/dmitriy-glukhovskiy- poka-u-menya-ne-poyavilsya-rebenok-ya-ne-mog-nachat-pisat-etot-roman/ 3 1 Tamtéž 21 Někdy se vracejí - o systému vlády Utopie - o úředníkovi a jeho posedlosti Paříží Jedna pro všechny - o rebrandingu země Zjevení - o četných neposkvrněných početí Na dně - povídka o nanorobotech a hrozbách s nimi spojených Deux ex machina - o tom, jak se vzepře umělá inteligence Nikoli z našeho světa - povídka popisuje umírající planetu a ty, kteří z ní prchají Před a po - téma Třetí světové války V praktické části této práce se budeme zabývat komentovaným překladem povídek, které úzce souvisí s touto sbírkou. Gluchovskij napsal několik dalších povídek o své vlasti, které nevyšly v papírové podobě, přesto se objevily na oficiálních stránkách knihy. Gluchovskij je psal pro internetový apolitický časopis Russkij pionér Co se týče námi vybraných povídek, ty nevybočují z autorova povídkového stylu. V celém sborníku najdeme velké množství metafor, aluzí, reálií. Texty jsou často ozvláštněny ironií s humorným podtextem. Povídky Kormlenie taj skich somikov a Tělefonnoje pravo nejsou výjimkou. 2.4 Budoucnost Předposlední román D. Gluchovského z roku 2013 vypráví o světě, ve kterém lidé porazili smrt. Jedná se o antiutopický román. Gluchovskij se k němu vyjádřil následovně „POMCIH O cnacmjiueoM Mupe, zde mm Eoza, I^epKeu, zde nem ceMbu, cmapume u demeú. ľde nem cmapocmu u nem cjuepmu. Bonpoc OÔUH: ne nepecmamm nu nenoeeK ôumb nejioeeKOM, eciiuynemie omMenam cjuepmb? Ilpocmume - ne «ec/iu», a «KOzáa». "32 Stejně jako u jeho trilogie Metro, i nápad vytvořit román Budoucnost se rozvíjel po dobu mnoha let. Gluchovskij to v jednom z rozhovorů okomentoval následovně: „Bom y M€HH ecmb Kuuza «Eydyti(ee», K npujuepy Mden ee npuuuia e zonoey, mzda june ôbijio nem 19: a nmo ôydem 3 2 ITEBTíEB, A.ffMumpuů DiyxoecKuů: «JIumepamypa — 3mo eupyc, u MOU sadma UM 3apa3umb» [online]. 2013 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://iz.ru/news/552427 22 c HCiMU, c HejioeenecmeoM, mzda MM noôeduM cmapocnib, cmapeuue u ôomiue m ôydeM yjuupamb? Bedb smo coeepiuenHO dpyzoe oôu(ecmeo ôydem, neju naiue cezoÔHH, - JIWÔHM EOZ m nompeôyemcH, naeepHoe: mjuy HywcHa dyiua, ecnu meno ôeccMepmno? "3S Jako i všechna ostatní díla román vycházel zdarma na internetu, tentokrát však na sociální síti V K (VKontakte). V češtině román vyšel roku 2015 v nakladatelství Knižní klub v překladu Rudolfa Režábka. 2.5 Text Tento realistický román, který byl opublikován v roce 2017 vypráví příběh bývalého studenta filologie Ilji, který se vrací po sedmi letech domů z vězení, kam se dostal kvůli drogám. Ilja zjišťuje nakolik se změnil svět a chystá se pomstít policistovi, který ho do vězení dostal.34 Román Text bude prvním románem Gluchovského, který bude zfilmován. Režie se ujal moskevský režisér Klim Sipenko. Začátek natáčení byl naplánován na listopad 2018. Hlavních rolí se chopí Alexandr Pal a Ivan Jankovskij.35 3 3 OOMHHA, E.ffMumpuuDiyxoecKuu: «IJoKa y Merrn ne noneuncn peôenoK, n ne MOZ umami, nucamb 3 poMau»[online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://wmv.tele.ru/stars/interview/dmitriy-glukhovskiy- poka-u-menya-ne-poyavilsya-rebenok-ya-ne-mog-nachat-pisat-etot-roman/ 3 4 lOSEOOBH1 !, T.ffMumputiDiyxoecKuu cmauoeumcn ôomuiuM nucameneM, a O.nbza Epetiuuuzep — uadeo pyccmú Jiumepamypu: Famiua K>3ecjjoeuH — o deyx Kuuzax-coôumuxx ua pyccKOM nsuKe [online]. 2017 2018-10-16]. Dostupné z: https://meduza.io/feature/2017/07/01/dmitriy-gluhovskiy-stanovitsya-bolshim- pisatelem-a-olga-breyninger-nadezhdoy-russkoy-literatúry 35 Peoicuccep Kapmuuu "Camom-7" cuuMem (punbM "TeKcm"nopomauyDiyxoecmzo [online]. 2018 [cit. 201 16]. Dostupné z: https://ria.ru/culture/20180526/1521439009.html 23 3 Stručná analýza povídky Kormlenie tajskich somikov Povídku Kormlenie tajskich somikov (v našem překladu Krmení thajských sumečků) můžeme označit za politickou satiru. Jedná se o prozaické dílo, ve kterém jsou hlavními postavami prezident spolu s premiérem Ruska. Jak jsme se již zmínili v předchozí kapitole, Gluchovskij se nechává ve svých povídkách inspirovat současnou situací v Rusku (ať užje jedná o politickou, ekonomickou, sociální či jinou oblast). Tuto povídku autor napsal v srpnu roku 2011, kdy byl prezidentem Dmitrij Anatoljevič Medveděv a premiérem Vladimír Vladimirovič Putin, z toho si můžeme odvodit, že právě oni jsou hlavními postavami povídky. Další narážky na tuto skutečnost můžeme nalézt v samotném textu (rušení časových pásem, či založení inovačního centra Skolkovo). Sám Gluchovskij postavy ale v textu jménem nikdy neoznačil. Povídka je psaná v er-formě (vyprávění ve formě třetí osoby). Autor zvolil chronologickou kompozici, události jsou tedy řazeny za sebou v čase tak, jak probíhaly. Text je členěn do odstavců. V textu se vyskytují převážně dlouhá souvětí, kromě pasáží s dialogy jednotlivých postav, v tom případě jsou věty zpravidla kratší. V povídce se vyskytuje velké množství přímé řeči. V textu je také mnoho pomlček, ty jsou pro ruský text přirozené, v překladu je budeme eliminovat na minimum. V povídce se dále setkáváme s tropy, jakoje metafora či personifikace. Metaforou je už samotný název povídky. Překladem názvu se budeme zabývat v praktické části naší práce. Na začátku textu se objevuje i aluze na slavného Evžena Oněgina, jehož autorem je Alexandr Sergejevič Puškin. Jazykově je text velmi bohatý - vyskytuje se zde kromě hovorové řeči i staroruština. Výjimkou nejsou ani vulgarismy, či religiózní termíny. V dialozích se často setkáváme s tzv apasiopesí, tedy neukončenou výpovědí, která se značí třemi tečkami. 4 Stručná analýza povídky Tělefonnoje pravo Druhá z povídek Tělefonnoje pravo (v našem překladu Telefonní právo) vyšla v prosinci roku 2011. Tématem této sci-fi povídky je soudní systém Ruska (a jeho objektivita). Soudce zde představují humanoidní roboti, kteří vyhlašují rozsudek na základě příchozího telefonního signálu. Autor odděluje jednotlivé události pomocí vynechaného řádku, toto formální členění v našem překladu zachováme, abychom nenarušili přehlednost textu. 24 Povídka je psaná v er-formě. Na začátku se setkáme s retrospektivou - autor se vrací k událostem, jež předcházely současnému stavu, poté už text postupuje s chronologickou kompozicí. Text je rozdělen na odstavce a opět v něm převládají dlouhá souvětí oddělená několika čárkami. Opět se také setkáváme s množstvím přímé řeči. Text je bohatý na reálie, objevuje se hovorová řeč a vulgarismy. Setkáváme se i s technickými termíny (při popisu robotického soudce). Pro autorův styl je typické časté využívání apasiopese, která se vyskytuje i v této povídce. Prvky, které se v textech objevují a které jsme si shrnuli (viz. výše), jsme se snažili zapracovat do našeho překladu tak, abychom nenarušili autorův styl a aby byl výsledný přeložený text adekvátní a ekvivalentní. 25 PRAKTICKÁ ČÁST 26 5 Překlad povídky Kormlenie tajskich somikov KRMENÍ THAJSKÝCH SUMEČKŮ - DMITRJJ GLUCHOVSKU „A opravdu je to nutné?" zeptal se prezident. „Je," suše odvětil premiér. „Ještě jsem nerozdýchal předchozí služebku," postěžoval si prezident. „Ten zatracený jet lag. Máme tak obrovskou zemi, s tolika časovými pásmy... Nejradši bych je zrušil. Lítám, lítám a lítám... A někdy se stane, že... víš... se v noci probudím a nedochází mi, kde jsem. Doma? Vhotelu? Vletadle? Vjakém jsem městě?" Premiér polooficiálně přikývl a bez ostychu se podíval na hodinky, které nosil zápasnicky na pravém zápěstí. Až hodinky ho k posledu budíčkem vyzvou k obědu. „Tak to být musí," vysvětlil krátce premiér. „Když jsem byl na tvém místě, taky jsem to dělal. Všichni to dělají." „Na začátku jsem si myslel, že je to proto, abych se dozvěděl víc o správě," svěřil se prezident. „Ze se seznámím s poddanými, porozumím místním problémům. Vždyť Krasnodarje jedna věc aKrasnojarskje věc druhá... A pak vidím, že celá země je jedno a to samé: všude prázdné silnice, čtyřpatrové krabice, gubernátori se uhnízdili ve všech bývalých okresních výborech, všude stojí salutuj ící dopraváci..." „No a taková je," souhlasil premiér. „Nic. Vždyť to neděláš pro zábavu." „Ajaký to má smysl?" zeptal se prezident. „Zas a znovu tahle maškaráda. Tu se musím nasoukat do lékařského pláště, tu do neprůstřelné vesty, tu do ochranné přilby... Proč? Možná, že bych udělal víc užitku, kdybych seděl v Kremlu a pracoval s papíry, hm?" „Poslyš," premiér netrpělivě máchl rukou. „Být prezidentem v naší velké zemi, to není funkce, to je posvátný stav. Teď jsi mesiáš. Nebesy vyvolený. Svatý symbol. Rozumíš?" „No ano... Ale proč musím tolik lítat?" vzdychl prezident. „Kluk má narozky a já musím letět do Chabarovsku... Jak naschvál..." Premiér si vyčerpaně povzdechl, přistoupil k mapě Vlasti, která byla ukřižovaná na nekonečné stěně jeho pracovny. Vzal ze stolu laserové ukazovátko se státním znakem a proťal jím zemi. „Vidíš, jak je ohromná?" řekl užasle a podrážděně zároveň. „Jistě..." „Největší země světa, jen tak mimochodem," dodal premiér. „Ale, já..." 27 „Kdyby na našem místě byli buď Angláni, buď Francouzi, buď Amíci, už dávno by šla do háje," s jistotou tvrdil premiér. „Oni si zvykli, protože mají dělbu moci, ty jejich úžasné vóóóólby s prominutím a federalismus... Zkus něco takového zřídit u nás, ihned celou zemi vytunelují a šup do daňových rájů!" „No a co tedy drží Rusko pohromadě, jako jeden celek?" zamyslel se prezident. „Naší Vlast," slabikoval premiér „udržuje jako jeden celek ten pocit, že je jedním celkem." „Co to znamená?" „Tohle. Národ má zatím pocit, že Vladivostok a Vladikavkaz je a taky bude jedna a ta samá země a až tenhle pocit zmizí, je konec. Seber co můžeš a utíkej." „Ale proč musím tolik lítat?" zeptal se prosebně prezident. „To proto, že celá země drží na tobě. Představ si to takhle. Naše Vlast je rozstříhána na tisíce cárů. Nit, kterou byly tyhle cáry sešité dohromady, je stará a hnije. A tvůj Iljušin je jako jehla, v jejíž ouško je navlečená nová a pevná nit. Tam, kde přistaneš je dírka a tady je steh. Když poletíš dál, přibude další steh. A tím zemi utahuješ, aby se nerozpadla." Majestátní prezidentský Iljušin rozložil svá labutí křídla a blížil se k ranveji letiště pohodlně usazeného mezi mechem porostlými kopci. Stín letadla se plazil po zelené zemi, s požehnáním nebes se dotýkal různobarevných přídělů půdy místních rolníků, šedé pavučiny cestiček a budovy letiště, která vypadala j ako krabička od sirek. Po sestupu z oblaků se prezident připravoval vystoupit v opaku ráje, v Chabarovsku. Letadlu Air Force One, ve kterém zlověstně vrzala nová technika, se otřásl podvozek, jak kola dosedla na drsný beton ranveje. Letadlo hlučně načepýřilo klapky, zadunělo, jak lapalo po hustém vzduchu a pak se zastavilo. Prezident vyhlédl z okénka. U letiště stála v zástupu řada veledůležitých pohřebáků. Místní feudálové přispěchali, aby se poklonili svému panovníkovi, který přiletěl ze vzdáleného hlavního města. Pracovníci ochranky F SO zatím ještě drželi jejich entuziasmus v rámci slušnosti, ale vlna úřednického veselí už už hrozila, že přeteče přes okraj jejich obklíčení. Prezidentovi přeběhl mráz po zádech. Zalezl, aby si převlékl cestovní polokošili s krokodýlkem a vzal si černý oblek a černý rolák, které mu stylisté vybrali právě pro tuto cestu. Systém rotace moci v Chabarovsku fungoval spolehlivě. Vládní úředníci a kumpáni dokola nahrazovali jeden druhého a zajišťovali tak neustálý tok lidí s novým myšlením a neotřelými názory do státního aparátu. Ale byl v tom háček: co se týče otázky lifestylu místní elity, tak ta měla gangsterské sklony, a tak i prezident, který navštívil tento neobyčejný kraj, musel 28 vypadat jako velké zvíře. Ke schůdkům se přiřítil neoznačený pancéřový Pullman (vlastní, milovaný, přivezený z Moskvy). Prezident neupřímně a bez emocí políbil gubernátora a ostatní autority a poté vklouznul do pohodlného přítmí vozu. Pullman zapředl a rozjel se po prázdných ulicích, kolem salutujících dopraváků. Mířil do bývalého Chabarovského okresního výboru strany, nyní proměněného na baštu gubernátora. „Pro tak ohromnou zemi, jako je ta naše, má internet obrovský význam," říkal prezident, zatímco se díval na svůj iPad dvojku. Nevlídní chabarovští úředníci se posadili kolem dubového stolu, všichni do jednoho vraštili větrem ošlehaná čela a neobratně napodobovali svého panovníka, jak svými upracovanými hrubými prsty ťukali do vlastních iPadů jedniček. Jedničky měli proto, aby nenarušili subordinaci. Na obrazovce prezidentova iPadu klesaly dolů jakési objevující se grafy. Obrazovky ostatních byly prázdné a černé. Z místních feudálů jen málokdo chápal, k čemu je tahle podivná věcička, ale proslýchalo se, že podobně jako talisman ochraňuje svého majitele od prezidentova hněvu a od vyhazovu. A navíc se s ní dobře zabíjely štěnice. „Což se týká i otázek zvýšení efektivity činnosti vlády." Prezident si prohlížel své vazaly zprava doleva. Stejně jako slunečnice, které otáčí své hlavičky k paprskům světla, i úředníci odtrhovali oči od svých talismanů, přesně odhadovali, kdy se jich dotkne prezidentův pohled, poslušně jej očekávali a pokorně pak přijímaly jeho pronikavost. Ale jakmile je jeho pohled minul a pohyboval se dál, opuchlí feudálové přestávali držet hlavičky a bezmocně upadali do svých křesel. „Modernizaci a aplikaci inovativního myšlení potřebujeme jako sůl," kouzlil prezident, opět svým pohledem přiváděl k životu shromáždění golemů, tentokrát ve směru hodinových ručiček. A feudálové se probouzeli, trhali sebou, pokyvovali, se vším souhlasili, jako by skutečně chápali, o čem je řeč. „Rozšíření internetu ve vládě pomůže k její větší otevřenosti a transparentnosti. Pomůže v boji s korupcí," sliboval prezident. Feudálové si vyměňovali významné pohledy. „Jenom tak dokážeme vybudovat nové, moderní a silné Rusko!" četl z iPadu prezident. Četl procítěně. A pak na sekundu zvedl oči a úkosem se díval, co dělají přítomní, když je zrovna nespaluje pohledem. Chápou, o čem mluví? 29 Oči přítomných byly jako cínové knoflíky na starých uniformách. Nešlo do nich proniknout, nebylo možné v nich číst. Za jejich kalným, ztvrdlým povrchem nebylo nic. Jen cín a cín. Prezident se zarazil. Co když je to nezajímá? „A právě proto jsme se rozhodli vyčlenit na zlepšení komunikační infrastruktury kraje a na rozšíření internetu v administrativně částku osm set milionů rublů," ukončil prezident. A tu najednou knoflíky vzplály a rozzářily se, jako by je někdo vyleštil hrubým suknem, jako by odrážely paprsky jasného květnového slunce při přehlídce. Prezident se vítězoslavně usmál, přeci jen si našel cestu k jejich mozolnatým srdcím. Premiér má pravdu, tyhle cesty mají smysl. Přeci jen je možné vytvořit z téhle země moderní stát! Ještě je možné ostatní dohnat a předehnat, no ne?! Odložil svůj iPad a bojovně si prokřupal prsty. Desítky ztuhlých prstů zapraskaly ozvěnou. Po deseti hodinách v oblacích se pod křídly Iljušinu rozprostřela bezedná propast začarovaného města Soči. Je to město od přírody ponuré, chamtivé, bez sklonu k radovánkám. A kvůli tomu, že jsme jako obvykle neměli alternativu pro jiné olympijské centrum, se Soči nyní ze všech sil celého ohromného státu načančané, připravovalo ke splnění své svaté mise - aby ho zdevastoval Mezinárodní olympijský výbor a miliony milovníků sportu. Soči by bylo možné přirovnat k stydlivé řecké dívce, kterou zkrášlují, aby ji obětovali Mínotaurovi... Ale přesnější bude říct, že Soči je jako nasupený býk z ženské věznice, kterou se její vedení snaží vymalovat tak, aby zmátlo moskevskou komisi. Zakrýt vrásky a jizvy je možné, ale charakter? Jen si ho zkuste zamalovat. Letiště v Soči dýchalo a žilo. Bylo prosklené, lesklé jako zrcadlo, jakoby utkané ze vzduchu. Na letišti byla nezbytná družina: služební letadlo a Pullman, moderní letadlo a novináři. Opodál byly vidět siluety těch, kteří byli vytlačeni ochrankou na rezervní plochu dopravních letadel, kde zdá se stála překvapivě i letadla západních leteckých společností. Na okrajích plochy se hromadily kolony černých pohřebáků, sem tam naředěných jasně červenými sporťáky: co se dá dělat, to je jih. Povaha místních feudálů někdy převažuje nad jejich znalostí míry. A pak i v tomhle kraji se rotace moci uskutečňuje podle známého principu. Je potřeba s pochopením pohlížet na to, že autorita, která si na klopy těsného saka připne odznáček trikolóry, se okamžitě nestane důstojnější, tak jak si to žádá Vlast. Už jako poslanec se bude ze zvyku prohánět ve Ferrari, po výmolech rodné vsi. A díky získanému pocitu nadřazenosti nad lidmi si může dovolit prorážet lebky svojí spolehlivou 30 pálkou... To vše je pochopitelné a odpustitelné. Přinesli schůdky, přijel Pullman, chléb se solí mu nabídly kozácké modelky s pravými kokošníky na hlavách. „Vítejte na našem supermoderním letišti knížete Potěmkina v Soči," vlídně se usmál opálený gubernátor, kterému se od italských slunečních brýlí odrážely paprsky černomořského slunce. Prezident přikývl, zatímco si zkoumavě prohlížel terminál letiště, který se jako ledovec tyčil nad hlavami těch, kdo přišel prezidenta přivítat. Za jeho zrcadlově lesklými skly se to hemžilo životem. Siluety obchodníků v oblecích a s kufry Trolley se míhali sem a tam, jak spěchali ke svému východu, nebo s nadšením pobíhali po duty free obchodech. „Letiště už bylo uvedeno do provozu. Podle Evropské asociace civilního letectví je naše letiště to nej..." Pancéřový Pullman otevřel dveře a vábil prezidenta do svého přívětivého vnitřku, ten se tomu neochotně poddal... Tak rád by poslouchal dál a dál. Projížděli prázdnými ulicemi, aby si prohlédli olympijské objekty, které vypadaly jako Drážďany po náletu, rozryté hektary utrápené sočské půdy, po které se jako červi prodíraly chamtivé buldozery. Buď něco vykopávaly, anebo se naopak rychle snažily zarovnat rozrytou půdu. Postaveného nic nebylo, ale opálený ředitel korporace Olymp s drahými italskými brýlemi na očích se díval na otevřené rány Soči optimisticky. Jako by skrz jeho kouzelné brýle viděl mnohé z toho, co bylo utajeno před očima smrtelníků. „Tak," ukázal rukou například na rozkopaný kopec, „tady je stadion pro dvanáct tisíc lidí. Prosklená střecha se může otevírat a zavírat a pohybovat se přitom jako lístky rosnatky... Architektem je držitel Plitzkerovy ceny... Inspiraci čerpal v přírodě jeho rodné země... v Kambodži. A tohle je hala na curling. Nejdelší na světě!" V základech se čile hemžili modří mravenečci, stavební technika rytmicky pracovala a vypadalo to, že kdyby se takto tvrdě pracovalo i v sovětské době, určitě by byl komunismus vybudován do začátku nového století. Apak, u imaginární lyžařské sjezdovky, která vedla před dosud stojící sídliště, se k prezidentovi skrz trojitý kruh F SO vrhla babka se síťovkou s rajčaty, razila si cestu skrz feudály, kteří obsypali prezidenta. Sekuriťáci FSO vytasili Stečkiny, prezident v úleku zavřel oči, lidé od televize rozpačitě odvrátili kamery. „Ty náš holoubku!" začala najednou naříkat stařenka místo toho, aby vybuchla. 31 „Díky, že jsi přijel. Tyhlety darmožrouti tu bez tebe pranic nedělali." Gubernátor sevřel kruh kolem prezidenta, zvláštně pozvedl obočí, čímž nařizoval asistentovi, aby babičku zapsali na seznam poprav, prezident se ale najednou začal dobrácky smát. „Akvůli tomu taky lítáme!" řekl. Odhalil, že skutečně existuje tajný a posvátný smysl nekonečných letů. Ne, není třeba dokazovat Brzezinskému a jemu podobným, že bdíme, že je ještě brzy na to, aby si brousili zuby na naši půlku šachovnice, a není nutné zdvořile naznačovat čínským sousedům, že v nejbližší době jim Sibiř dát nemůžeme. A smysl tohoto horlivého koloběhu letů, přesunů, inspekcí, zkoušení různých obleků a masek (tu lékařského pláště, tu fotbalového dresu, tu letecké helmy), spočívá v nekonečné hnací pružině, která nutí celé Rusko tikat a pracovat na způsob slavných hodinek, co stojí v moskevském hračkářství Dětskij mir. Kam přiletí prezident, tam lidé začnou kmitat. Tu se opraví silnice, tu ve školkách vykoupou dětičky, tu teroristy začnou zavírat do vězení darem pro cara. Upře někam svůj pohled a najednou se tam věčná ospalost změní v horlivou činnost, do nemocnice přivezou CéTéčko, na sídlištích, kde není po teplé vodě ani stopa, tam najednou poteče a továrna najednou získá státní zakázku na deseticentimetrové šrouby k družicím Glonass. Kde je prezident, tam je i život. Kam dopadne stín jeho letadla, tam rozkvétají kytky a mlátí se obilí. Tam se rozpočtu pouští žilou, krev vře v zesláblých a cholesterolem ucpaných žilách místní samosprávy a dodávají tak mládí a sílu. A díky své zázračné přítomnosti dává neschopné a prohnilé samosprávě sílu konat zázraky. Kde prezident dlouho nebyl, tam je smrt a zpustlost, prach a popel. Modlete se, aby k vám přiletěl. Protože jenom to vás spasí. Gubernátor se také zasmál, nikoli podlézavě, ale srdečně, ulevilo se mu. „Mimochodem," nenucené poznamenal. „K dokončení výstavby olympijských objektů budeme potřebovat dodatečnou finanční injekci... Myslím, že třicet miliard rublů musí stačit." Prezident přikývl - bez problému! A mrkl na gubernátora. Jestli ten mrkl zpátky nebylo přes jeho italské sluneční brýle vidět. Ale prezidentovi se na okamžik zdálo, že skrz hnědé sklo se chladně zablýskl cín. Ale ne, to se mu jen zdálo. „Tak už jsem pochopil, proč musím lítat," oznámil prezident, zatímco se přímil v nizoučkém křesle pro návštěvy. 32 „Vážně?" čile zareagoval premiér od svého stolu. „Proč tedy?" „To proto, aby feudálové viděli, že opravdu existujú. Ze nejsem pouze obrázek v telce. Mohu říct,Já jsem' a díky tomu jim to můžu natřít. Přiletím a najednou se to začne hemžit. Akdybych se po naší zemi tak chaoticky nemotal, tak nám přerostou přes hlavu. Je třeba je takhle přepadávat. Prásk! Sup do Ojmjakonu. Nečekali jste to? Prásk! Do Kamence Podolského!" „To je na Ukrajině," opravil ho premiér. „I když oni by taky měli být ve střehu." „Tak jak? Pochopil jsem to správně?" v prezidentově hlasu zněla radost. „Správně, správně," odpověděl premiér a klidně se usmíval. „A co máme příště v plánu?" zeptal se čile prezident. „Kemerovo," kontroloval harmonogram pilot. „A co máme na programu?" se zájmem se prezident zeptal zapisovatele schůze. „Jednání s gubernátorem. Pak inspekce dolu. Budete se muset obléct do hornického kvůli kamerám. Zkontrolovat pracovní podmínky pracantů. A pak projednat problémy odvětví a zamyslet se nad financováním..." „To promyslíme a vyřídíme," zamnul si prezident ruce. Byl plný kypící energie, podobně jako elektrický proud procházel a vibroval v jeho těle pocit všemohoucnosti. Chtěl žít a konat. Prezident se nejprve opřel do křesla a zavřel oči, ale nemohl usnout. Vyskočil z místa jako pružina, prošel se dozadu a dopředu a pak zamířil ke kokpitu přes místa pro čeládku. Kapitán se k němu překvapeně otočil. „Poslyš," prezident trošku zaváhal. „Mohl bych to... no, sednout si na místo kopilota? Zachtělo se mi jednou něco skutečně udělat, a nejen na kamery." Z ptačí perspektivy osamělá ranvej kemerovského letiště jednoduchostí svého tvaru připomínala policejní obušek Argument-1, takový, co je zahnutý, aby se s ním lépe mlátilo do hlavy. Dokonce už i z takové výšky byly vidět řady černých pohřebáků místních feudálů, z obou stran namačkaných u letiště v očekávání sestupu panovníka. „Krmení thajských sumečků," zamumlal si pod vousy kapitán. „Cože?" zeptal se roztržitě prezident. „No ano... Byli jsme se ženou v Thajsku. Je tam taková atrakce. Večer jdeš z hotelu na molo se zbytky od večeře. Sedneš si a házíš to žrádlo do vody," nesměle vysvětlil letec. „Voda začne přímo vřít, nemusíš hnout prstem a připlave tolik místních ryb, sumečků, že voda už nejde ani vidět. Celá se hemží těmahle sumečkama... I ruce by ti sežrali, kdyby mohli, i přesto že 33 j sou jen okrasný. A když ti dojde žrádlo, jako by to cítili. Bum a nikde nic! Ani živáčka, ty vole. A voda je tak průůůzračná... Dno je vidět na deset metrů." Prezident se pozorně podíval na kapitána a pak si zamyšleně prohlédl letiště... Zamračil se. „Kolik máme paliva?" „Ze bychom obletěli půl zeměkoule," usmál se letec. „Vždycky se připravujeme, jako by to bylo naposledy... Kdyby třeba zítra byla válka nebo tak." „VKemerově přistávat nebudeme," z ničeho nic nařídil prezident. „Vracíme se." „Kam?" vyděsil se kapitán. „Ohlas, že jedeme do Moskvy. Ale poletíme do Soči." „A proč do Soči? Vždyť j sme tam už byli..." „Chci se podívat do vody," ušklíbl se prezident. Přistát museli podle přístrojů. Air Force One nejisté seskočil z nebe na beton ranveje, řítil se po popraskaném povrchu a zastavil nedaleko od budovy letiště. Obrovský skleněný balvan byl temný a zdál se být zhola opuštěný. Výhružně se tyčil nad letadlem, které se tisklo k ochrannému ramenu chodby sloužící pro přechod do letadla. I teď se zdál být ledovcem, ale už černým, nočním, nebezpečným, takovým, co potopil Titanic. „Nikdo tady není..." pronesl kapitán letu, zatímco se zimomřivě rozhlížel. „Ani nepostavili schůdky." „Nafoukni ty nouzové!" rázně přikázal prezident. „Vystupujú." Poté, co se sklouzl na oranžovém nafukovacím kopečku, se oklepal a prohlédl si letiště. V dálce byly vidět trupy Airbusů s logy Lufthansy, ale byly, kdo ví proč, rozpůlené. Pak se jeho pohled už neměl na čem zachytit. Byl prezident, ale ne prezident ledajaký, byl jako ta malá slepá holčička z románu Casožrouti od Stephena Kinga, která seděla v letadle, které uvízlo mezi minulostí a přítomností, a která společně s ostatními cestujícími přistála na mrtvém letišti. Letišti, které společně se Zemí setrvávající v mrtvé oddělené minulosti, bude sežráno zástupem příšer, které ničí svou zastaralou hmotu... Pěkná knížka. Prezidenta se dokonce zmocnila zimnice. Co když se Casožrouti teď objeví, aby sežrali svět? Na jejich místě by taky začal v Soči... Najednou uvnitř černých zrcadel letiště problesklo světlo. Prezident začal nahlas zpívat Marseillaisu, aby se nebál a vykročil ke světlu. Vzápětí se se zpožděním začali klouzat po schůdkách i ospalí sekuriťáci FSO, zavrtěli hlavami, ale marně. Prezident se už rozplynul ve tmě. Prízračné světlo ho vábilo, hrálo si s ním, chvílemi se ztrácelo, pak se objevovalo znovu. 34 Prezident se snažil nespustit světlo z očí. Ve skleněném monolitu našel jedny dveře, vzal za kliku a ta mu zůstala v ruce. Našel další, ale jak se ukázalo, byly pouze namalované na stěně. Třetí dveře se zdály být opravdové, ale nedaly se nijak otevřít. Potom prezident nahmatal na zemi zrezivělou tyč, rozmáchl se, jako by držel Kopí osudu a udeřil do neprůhledného skla. Zdí projela překvapená vlna, ozvalo se melodické lupnutí a najednou ohromná zrcadlová stěna explodovala, proměnila se na skleněný písek a sesypala se k prezidentovým nohám. Odhalila tak betonové útroby, konstrukce schodišť a žebroví stropní konstrukce. Ale světlo se ukázalo být skutečné, v prvním patře opravdu něco svítilo. Možná, že tam byli lidé! Za všechno se prezidentovi zodpoví. Vyškrábal se po vratkých schodech a téměř v běhu se vrhl kupředu. Pod nohama mu křupaly kousky cementu a někdy mu pod nimi delikátně začvachtaly hromádky výkalů. Šedé stěny byly počmárané negramotnými sprosťárnami a smutně zde foukal zatuchlý průvan, který byl kdysi lapen do tohoto skleněného bludiště a nyní byl odsouzený k tomu, aby tu věčně poletoval. Ale co je to za světlo? Možná, že to vůbec nejsou lidi? Přízraky? Temné síly? Nešťastné duše těch, koho požádali se přestěhovat někam jinam, protože tam kde bydleli, se musela postavit nejdelší curlingová dráha na světě? Nakonec se světýlko natolik přiblížilo, aby si ho prezident mohl prohlédnout. V obrovské prázdné hale, s výhledem na opuštěné letiště, hořel oheň. Kolem něj seděly v hloučku shrbené postavy... Byl slyšet tichý zpěv v cizím jazyce, ze kterého tuhla krev v žilách. V blízkosti ohně se tyčila nízká mohyla, kdo ví, z čeho vytvořená. Prezident se nejprve zarazil, ale pak se odhodlal a opět vykročil kupředu. Ať už to byli džinové, strážci Olympu, nebo poutníci, které sem zavál vichr času ze středověkého Maghrebu, či gubernátor s družinou, bylo nutné se s tím vypořádat. „Člověk!" vyskočil ze svého místa jeden z nich. „Tamhle je člověk!" „Člověk! Člověk přichází!" opakovali ostatní. Kanibalové? Prezident se zastavil a v jakési nejistotě dokonce couvnul o krok zpátky. „Ne! Počkejte! Stůjte!" najednou zakřičeli. „Vezměte nás odsud!" V jejich křiku znělo tak nefalšované zoufalství, že se prezident vrátil. Od sedících vyšel vpřed zvláštní člověk, vzhledem by velice připomínal ušmudlaného kyrgyzského nádeníka, kdyby neměl formální černý oblek a to přímo na nahém těle. Tak vypadali i ostatní shromáždění, jen některým chyběly kalhoty a jiným saka. Mohyla, která se tyčila v blízkosti ohně, byla ve skutečnosti hromadou naházených prázdných kufrů Trolley. 35 „Co jste zač?" strnul prezident. A pak se to dozvěděl. Před ním byli ti samí lidé, kteří během jeho nedávné návštěvy pobíhali za skly letiště, čímž předváděli jeho život. Právě kvůli tomu je přivezli z Tádžikistánu, slíbili že jim dají jídlo a peníze, jen co dohrají svou roli. Od té doby organizátory neviděli, a proto nevěděli, jestli už je jejich práce u konce nebo ještě ne. Východ z mrtvého letiště najít nedokázali. Ve dne pilně běhali s kufry sem a tam, v noci lovili krysy a hřáli se u ohně... Právě pro tuhle smířenost s osudem mají ruští zaměstnavatelé Tádžiky rádi. „Nevíte pane, jestli už je naše práce u konce? Můžeme jet domů?" váhavě se zeptal tadžický diplomat. „Můžete," pokleslým hlasem odpověděl prezident. „Já sám vás vyvedu na svobodu." „Podej hlášení!" Šéf kontrolního úřadu, byl spolehlivý, věrný člověk, jakoby vyříznutý z prezidentova vlastního žebra. Nyní však provinile mlčel. „Jak je to s Chabarovskem? Co se stalo s prostředky ze státního rozpočtu?" „Noo.... Co se stalo s prostředky ze státního rozpočtu?" zopakoval šéf a přihlouple se usmíval. „Ano! Byly účelně vynaloženy?" „Byly," usmál se šéf. „A kde jsou výsledky rozšíření internetu ve vládě?" „Ano! Kde jsou?" přitakal šéf. „A co je s penězi, které jsme převedli do Vorkuty?" „Do Vorkuty?" „Copak je skutečně rozkradli?" „Rozkradli?!" „Proč to musím všechno prověřovat sám?" „Proč sám?" „Proč si myslíš, že máš tohle místo, co? Proto, abys je prověřoval!" prezident utnul velitele, který se snažil zapojit do hovoru. Prezident začal drmolit „A ty děláš co? Možná ses s nimi domluvil, hm? Kam se to díváš, když s tebou mluvím! Řekl jsem, ať se mi díváš do očí!" Ten poslušně zvedl oči. Mrtvé. Cínové. „Chápeš to?! Letiště opustili, jen co jsem odletěl! Na chudáky Tádžiky zapomněli 36 a neobtěžovali seje pustit domů! V olympijských objektech nebylo ani živáčka... Odtud jsem letěl do Kemerova. Přiletěl jsem o den později, než jsme plánovali... Nikde nic! Sedl jsem do Nivy a projel jsem se po městě... A měl jsem pocit, jako by ho zrovna vybombardovali Němci... Rozbité silnice... Zácpy... Nikde na hlídce žádná dopravní policie... Nějací debilové mi strkají Nokii do obličeje a natáčí to na Youtube. Bezpráví! Chtěl jsem letět do Chabarovsku..." Prezident rozhořčeně máchal rukama a přecházel sem a tam po premiérově kanceláři. V prezidentovi to očividně vřelo, ale premiér mu z nějakého důvodu nehodlal pomoct vypustit páru, díval se na něj chladně, odtažitě. „Kontrolní úřad nic nekontroluje! No nic, v tom případě já sám... Nařídím teď letět do Nachodky... Pak do Kaliningradu... Pak do Tiksi... Pak do Petrohradu. „Už dost!" ostře ho přerušil premiér. „Co... Proč?" otočil se na něj ohromeně prezident. „Nemůžeš přece prověřit celou zemi! Říkal jsem ti, aby ses podíval, jaká je," premiér do ní šťouchl prstem. „Je obrovská! Pokud budeš lítat pořád, oligarchové v Moskvě se stihnou proti tobě nastokrát spiknout." „Takže... bez přímého vedení... Nic z toho... Nic, rozumíš? Neexistuje?" řekl prezident. Premiér si hluboce povzdechl, uklidnil se a pak odpověděl. „Ale ne. Ne tak docela." „Tak proč musím létat?" zeptal se zničeně prezident. „To nejde tak snadno vysvětlit..." promluvil po chvilce premiér. „Slyšel jsi o krmení thajských sumečků?" „Hra... Slyšel." „Tihle sumečci, to jsou divoký, tupý ryby Ale když je budeš krmit pravidelně a podle plánu budeš chodit na molo... Tak tě dokonce i oni budou považovat za svýho pána. A u nás je to to samý..." „Počkej, počkej... Počkej... Takže tedy... Všechny tyhle národní projekty... Olympiáda... Výstavba silnic..." „Zbrojní program... Dostupné bydlení.... Nanotechnologie..." pokračoval místo něj premiér. „I nanotechnologie?" zeptal se prezident. „Především nanotechnologie!" zdůraznil premiér. „Tohle všechno j e krmení thajských sumečků. Podle plánu. Pochopils to? Aby nám neuplavali bůh ví kam. Tys ten plán nestanovil a nepřísluší ti ho narušovat." 37 „No dobře... Dejme tomu... Chápu jejich zájem... Ale co my? Proč je máme krmit?" „My taky máme svůj zájem," usmál se premiér. Prezident poslušně přikývl, zatímco se díval do jeho cínových očí a sklesle vykročil k východu. Na prahu se zarazil, otočil se k titánské mapě Vlasti, přišpendlené ke zdi, a zamumlal. „Je tak obrovská... Kdybychom měli malou zemi, něco jako třeba Benelux... Tak bysme mohli udělat pořádek... Zatímco tady... Se chce přímo utéct," řekl pro sebe, už skoro neslyšně. A pak ho to napadlo. „Založíme tu inovační centrum a nazveme ho Skolkovo." Nanotechnologický kámen dopadl do jamky. Prezident ho začal zasypávat mrtvou jílovitou půdou. „Jen špičkové technologie!" prezident šeptem sliboval svému iPadu. „Žádné daně... Mrakodrapy... Západní společnosti přivedeme k nám... Největší hlavy země... Světa! Zastavíme odchod mozků... Ideální investiční prostředí... Žádné administrativní překážky! Všechno udělám já, sám! Nikoho tím nepoverím... Možná udělám i hranice, postavím tam celníky... Víza... Žádný z těch pitomců tam nevkročí... Možná i vlastní měna... budeme jí říkat Inno... Nevadí, že bude malé... Monako je taky... Zato ale možná bude pořádek... Evropani ještě budou závidět... Američani taky budou závidět, budou se k nám trmácet z toho jejich Cupertina, aby nabrali zkušenosti..." Konečně byl nanotechnologický kámen pohřben. Prezident se radostně usmíval a přistoupil ke spolku novinářů, kteří byli vyzbrojeni svými mikrofony na tyči, jako by to byla kopí. „Ještě ostatní doženeme a předeženeme!" slíbil lidem od televize prezident. „Však uvidíte." „Prozraďte nám..." plaše a očividně mimo dovolené téma zabručel zpravodaj Ogurcov. „Kolik přibližně stojí vybudovat inovační centrum Skolkovo?" „No," rozhodil rukama prezident. „To ještě musíme spočítat. U takového projektu ale nelze škudlit. Hrajeme s kartou prestiže světa!" Jeho oči zajiskřily. Cínem. 38 6 Překlad povídky Tělefonnoje pravo TELEFONNÍ PRÁVO - DMITRJJ GLUCHOVSKIJ Nebe nad Moskvou bylo sytě modré a až tam v dálce, kde byl Leninskij prospekt pohlcován horizontem, se jasně červenalo od obrovského zapadajícího slunce. Pod tímto magickým rudomodrým kalpakem se zdálo, jako by celé hlavní město bylo přikryté obrovskou brigadýrkou NKVD. Ivanov se lehce usmál nad svými pohodlnými myšlenkami. Poté vsunul ruku do igelitového sáčku a nahmatal rukojeť Stečkina, připomínající vánoční ozdobu zabalenou do zmačkaných novin. Zvedl k očím mobil s příchozí MMSkou. Z pětipalcového displeje se na něj zarputile a vyzývavě dívala krásná mladá žena. Devět hodin večer. Teď vychází z metra. Sem to pěšky trvá osm minut, pokud se někde po cestě nezdrží. Ale ona se nemá kde zdržet, nemá žádný život. Ani mít nemůže. Takže... Ivanov vrhl j eště j eden pohled na fotku. Modré oči ho přitahovaly, nepouštěly ho. Ivanov věděl, že to byly kontaktní čočky. Ani vlasy nebyly pravé... Ale nemohl se od fotky odtrhnout. S námahou se odvrátil od displeje a přes z devadesáti procent ztmavená skla upřel zrak na otupělé kolemjdoucí. Devět nula dva. Je čas. Zatáhl za kliku a vynořil se ze svého malého černého Lexusu, který byl podobný vesmírnému kluzáku. Tašku měl v levé ruce. Střílet bude Ivanov přímo skrz ni. Za minutu přijede sanitka se zvláštní SPZtkou. Tělo naloží na nosítka a až „rychlá" přijede na místo určení, bude už prázdná. Zena s modrýma očima zmizí, jako by nikdy neexistovala. Ale dřív, než jí odstraní, musí sejí zeptat na jednu otázku. „Zproštěn obžaloby!" z plna hrdla oznámila soudkyně. „Rozhodnutí je pravomocné." Síň explodovala. Reportéři začali drmolit do telefonů a přehlušovali jeden druhého, prokurátorské švestky najednou seschly. Sebejistí lidé v černém, kteří zodpovídali za proces z pověření Admina, si zapálili přímo v síni a také se chopili svých masivních mobilů se státním znakem. „Hvězdička - deset - křížek!" říkal jeden druhému. „Ano, já vím!" odsekl druhý a vytáčel číslo. 39 Oligarcha v nemilosti, který po celou dobu vynášení rozsudku luštil krížovky Od tchyně, se už smířil s tím, že následujících deset let uplyne stejně jako deset let předchozích. Skrz tlusté sklo se ohromeně a podezíravě díval na soudkyni, jako by mu do cely předběžného zadržení hodili gutalax. Soudkyně sebrala papíry, vytrhla ze zásuvky telefonní šňůru a po vyschlých státních parketách se rozezněl klapot jejích podpatků. Vmísila se do burácejícího davu a zmizela dřív, než ji lidé v černém, kteří dostali impuls ze svých telefonů, stihli dohonit. Pak už na ni nebyl čas, něco se muselo udělat s omilostněným oligarchou, který už své od luštění nateklé prsty, začal stydlivě skládat do churchillského „véčka" na znamení vítězství. Konec vyšetřovacích záběrů. Obrazovka potemněla. Generál zmáčkl dálkové ovládání, otočil se k Ivanovovi a pozorně na něj upřel zrak. Měli stejné oči - napůl průhledné, ruské, leninsky přimhouřené, obličeje měli také stejné - naprosto průměrné, kvůli maskování v davu. Generál si prohlížel Ivanova (jako by to byl jeho o deset let mladší odraz) a Ivanov si rád myslel, že se dívá na odraz své budoucnosti. Oblečeni byli podobně, obleky měli světlešedé v barvě hlavní budovy FSB, kravaty sice levné, ale solidní. Neměli žádné insignie, Ivanovovy podplukovnické výložky a Generálovi generálske výložky byly vytetované přímo na holé duši. V Lubjance jsou různé útvary, mnohé už dávno přešly na chozrasčot a stejně jako Jesenin žil přírodou, oni žijí výpalným z mnohotvárné ekonomiky naší Vlasti, od pouličních stánků a sběru kovů až k přepravě plynu a pašování drog. Ale jsou i takové, které se dosud zabývají sloužením Vlasti. Útvar, v němž byl Ivanov, byl jedním z nich. „Všechny zúčastněné musíme zlikvidovat." řekl mírně Generál. „Celý řetěz? Upřesnil Ivanov. „Nebo pouze samotný objekt?" „Všechny zúčastněné" zopakoval generál. „Co když šlo o jednorázový výpadek? Zkrat?" „A jestli ne? Jestli je to chyba systému? Tovární vada? Dokonce diverze? Ne, bratře Ivanove. Musí se zlikvidovat celý řetěz, skrz naskrz." „A to je nový model, že?" prokázal svou informovanost Ivanov. „Vylepšený?" Generál si smutně povzdychl a souhlasně přikývl. „A o to jde. V tom je ten háček, nepřišli jsme na to, v čem vylepšení spočívá. V průběhu likvidace bude tvým úkolem prokázat, jestli je řeč o jednom případu nebo je vadná celá várka a budeme muset stáhnout celou sérii." Ivanov vstal. 40 „Odchod povolen?" „Běž," Generál se také zvedl a vyprovázel podřízeného. „A vezmi na vědomí, že ne nadarmo svěřujeme tento případ právě tobě. Jsi náš hlavní specialista, Ivanove. Je to věc celostátního významu. Psal mi na skype sám Administrátor. Dal jasně najevo, že prezident je znepokojený. Jistě chápeš, že je to pro něj osobní záležitost... Už se připravujeme na nejhorší. Pokud budeme muset stáhnout celou sérii, tak řeknou, že probíhá soudní reforma s výměnou personálního složení... Ale to stojí šílené peníze, i když tam nepočítáme korupci. V tvé moci je tomu předejít, Ivanove. „Ano pane," soustředěně zasalutoval Ivanov. „Tak hodně štěstí!" usmál se Generál. Pokřižoval se u olejomalby, která zobrazovala Železného Felixe Dzeržinského na Lubjanském náměstí, který stál bez hnutí na své odvěké Golgotě, ještě před nanebevzetím. V tajné Dux Factory, ukryté na ulici Pravdy mezi baštou Ruské národní rozhlasové stanice a skladem Centrální banky RF, se v době Sovětského svazu vyráběla kola, vysavače a stíhačky. Po konverzi, v nové epoše, se prostory začaly pronajímat vietnamským ilegálním textilkám. Ale čiperní věčně bdělí Vietnamci byli vpuštěni do posvátných prostor jen proto, aby odvedli pozornost ministerstva zahraničí. Přes cvrlikání šicích strojů, přes zaprášené hromady ušitých fake Armani, se k citlivému uchu donášelo ještě doznívání tlukotu srdce tuzemské výroby strojů. Za dílnami, které zásobovaly Koňkovský trh s oblečením, se ukrývaly vchody do dílen, kde se pracovalo na státní technologii. Když Ivanov překonal sály, kde se po stáru tkaly jeany s kamínky, moderní halenky a kabelky Prada, ocitl se u prašného skladu s otylým hlídačem, který byl rozvalený na ztrouchnivělé židli. Kdejaký špion by zde selhal, jak by se pokoušel hádat už dávno všemi zapomenutá hesla. Ale Ivanov věděl, jak funguje propouštěcí systém. Tisícovka ve dvou ruličkách na stůl a hlídačova od podezření zrudlá tlama se opět zbarvila do žlučovitě zelené barvy. Semafor zafungoval. Cesta byla volná. Ivanov vstoupil a rozhlédl se. Sem dřív patřil, staral se tu o výrobu. Staral se, staral, až se nepostaral. Ne nadarmo je Generál znepokojený, právě jeho útvar má dohlížet na výrobu. Teď je donucen to řešit. Všechno bylo vzorné a inovativní. Obráběcí stroje, sterilní podlaha, sněhobílé zdi, lidé v chirurgických pláštích pobíhají sem a tam, jako by byli písty pohánějící titánskou lokomotivu ruských inovací do zcela nepřiměřených rychlostí. Ivanov si ověřil cestu na mapě a vkročil do levé chodby, dorazil do potřebné kanceláře a tiše 41 otevřel dveře. Mistr v přiléhavé modré kombinéze vysedával nad čipy. Ve vzduchu visel zápach horké kalafuny. Pleš se inteligentně leskla v bílé záři rtuťových výbojek. Lehce mlaskl zámek a ještě jemněji kohoutek pistole. Mistr se polekaně otočil. „Znáte se?" zeptal se Ivanov a ukazoval mu foto z MMSky. Muž přikývl, nezřetelně cosi zamumlal, ve spěchu se dusil slovy. „Tak co se stalo?" zeptal se zdvořile a v klidu Ivanov, zatímco tlačil tlumičem Stečkina do mistrova ohryzku. „U nás... U nás bylo všechno v pořádku... technická proběhla..." zachraptěl mistr. „Na televizi se díváte?" pokýval hlavou Ivanov. Mistr zbledl ještě víc než před tím, pokusil se spolknout knedlík v krku, ale nemohl, hlaveň na ohryzku nepovolila. „Co je na tom v pořádku?" pokračoval Ivanov. „To je buď trestuhodná nedbalost, nebo diverze potencionálního nepřítele. Musím vědět co přesně." Mistr zavrtěl hlavou, snažil se něco říct. „Já j i j en připravil... Tak j ako ostatní... Ruku do ohně!" „Takže jsi nic nepodělal?" tvrdě upřesnil Ivanov a trošku povolil nátlak. „Všaksakratyvole..." expresívne vypadlo z mistra. „Co se na tom dá podělat? I nafukovací panna má složitější konstrukci. Jen..." „Jen?" zpozorněl Ivanov. „Při technický jsem v ní našel nějaký nový modul... Nesahal jsem na něj... Myslel jsem, že ho tam dal konstruktér... Zeptejte se jeho..." Ivanov chvíli mlčel, téměř soucitně vzdychl a pokrčil rameny: „dobře, zeptám se konstruktéra." Mistr se svalil na zem jako pytel brambor. Ivanov ho lehce přidržel, aby se Mistr neuhodil do hlavy a opatrně ustoupil zpátky, přičemž se snažil nezašpinit si boty od pomalu se roztékající rudé kaluže. Konstruktéra se Ivanov dočkal u vchodu. Vyletěl po schodech a na poslední chvíli se vmáčkl do vandaly znásilněného maličkého výtahu a přimáčkl brejlouna ke stěně. „Michaile Semjonoviči? Jdu za vámi. Na návštěvu," usmál se a přitom roztahoval motýlí křídla kouzelného padělaného dokumentu. Jeho psa Ivanov schoval na toaletě, aby se nepletl. Seznámili se, zatímco se vařil čaj a zahřívala pájka. Michail Semjonovič se jen kroutil a naříkal, že pouta na rukou jsou moc těsná, ale Ivanov mu vysvětlil, že s ním, sice jako inteligentní 42 člověk, v takové situaci samozřejmě soucítí, ale jako profesionál nesmí dát průchod emocím. Michail Semjonovič zpočátku všechno popíral. Tvrdil, že nic neví a ničemu nerozumí. Pak se ale dal do práce nástroj, rozžhavený tak jak se patří a rozhovor začal snáz odsýpat. Jak se zdálo, konstruktér nedostal dotace od Sorose, Fordu, British Councilu nebo jiných jednotek CIA. Sovětsko-spartský interiér ubohého mládeneckého dvoupokojáku v moskevské díře Butově ho nutil mu věřit. A Ivanov uvěřil. Byl to od přírody člověk důvěřivý, to až práce ho trochu zocelila. „Ale jestli to není diverze, tak co? Fušeřina? Porucha?" „Podívejme se na to společně," nabídl Ivanov konstruktérovi rudému od soustředění. „Tohle je schéma mechanismu TMS-2010, kterým jsou vybaveny všechny naše soudy. Design se upravuje a realizuje podle vzhledu člověka. Šedesát procent produkce Dux Factory vypadá jako ženy, čtyřicet jako muži." Ivanov, ne náhodou, začal tak zeširoka. Mluvil dál a sám zatím pokračoval v práci s nástrojem. V zájmu Michaila Semjonoviče bylo se co nejdřív dostat k jádru věci. Konstruktér zatím supěl, ale držel se obstojně. „Je to jednoduchý mechanismus," Ivanov se podíval na schéma. „Tadyhle je reproduktor. Tady to je syntezátor hlasu. Přímo k syntezátoru je připojen hard disk s trestním zákoníkem. V imitaci análního otvoru stroje TMS se nachází štandartní uzel pro telefonní linku. Tenhle modul, který převzala naše průmyslová rozvědka od amerických panenek Baby Born, pomáhá stroji simulovat lidské chování, jako je mrkání, vydávání samovolných zvuků a dávení. Jak vidíme, dále není na tomhle nákresu nic zajímavého," a začal strkat nákres do úst usoplenému Michailu Semjonoviči. Nechal ho trochu navlhčit schéma slinami a pěchoval papír tlumičem. „Nezapomněl jsem na nic?" zeptal se na tuto formalitu Ivanov a sám si rázem vzpomněl „Apřeci zapomněl." Ten záhadný modul, o kterém mluvil zesnulý mistr v Dux Factory. „Michaile Semjonoviči," řekl Ivanov a nechal konstruktéra nejdřív chvíli huhlat, aby ho pak nepřerušoval. „Tvrdíte, že jste se nevěnoval záškodnictví. Nicméně jste nainstaloval do našeho stroje jakousi podezřelou součástku. Stroj TMS-2011, který tak potupně selhal při důležitém rozsudku, byl touto součástkou vybaven." „Žádné moduly jsem neinstaloval!" zavzlykal konstruktér poté, co sežvýkal kousek nákresu. „Ano, pracovali j sme na zdokonalení TMS, ale..." „Michaile Semj onoviči!" nevlídně se zamračil Ivanov. „Dříve bylo ve vašem zařízení vše prosté a jasné. Žádné zbytečnosti! Přes telefonní linku do zařízení Trestající Meč Spravedlnosti 43 přicházel signál v tónovém režimu. Hvězdička - potřebná doba vazby - křížek. A to bylo všechno, co bylo potřeba napsat kurátorovi procesu. A zařízení TMS vyhlásilo rozsudek v souladu s příchozím signálem. Co ještě v naší zemi od soudců potřebujeme? Váš mechanismus je dokonalost a zdokonalit nejde! Co za součástku jste do TMS-2011 zabudoval?" Ivanov s výkřikem vyobrazil poslední otazník pomocí pájky, ale zjevně to přehnal. Konstruktér zasípal, svalil se na zem, začal sebou házet jak ryba na suchu a z koutku úst mu vytékal pramínek krve. Ivanov se k němu vrhl - moc brzy, moc brzy! Ale bylo pozdě. Kruci, v poslední době si zvykl na ty, co pracují rukama a úplně vyšel ze cviku pro práci s inteligencí! Měl ho jemněj i... možná psychicky... Konstruktér ležel v krvi a zvratkách a cosi chrčel. Ivanov se ohnul, třeba se přiznává, zmetek? „To... student... student jí to..." Konec. Umřel, ničema. To je ona. Klap, klap, klap. Klapou podpatky. Nebylo lehké ji najít. Všichni soudci chodí s kufříky, to proto, že s sebou nosí vysílačku Glonass. Dřívější modely měly kostkovanou tašku na kolečkách, ale sporný design podkopával důvěru obyvatel v soudní systém. A pak, díky inovacím a aplikaci, díky Cubajsovi, nanotechnologiím, se vysílačka vtěsnala do klasického kufříku. Pravda, aby se zavřel, muselo se na něm chvíli skákat jako na přeplněném kufru. Ale to nic není, ztráty jsou povoleny. A tahle zmizela z radaru, vyhodila svůj kufřík. Další podivné chování! Sotva ji našli. Využili agenturní síť babiček z paneláků, jak se to dělávalo za NKVD. Kam jde? Co tu chce? Ivanov se rozhlédl a kočičí chůzí následoval modrookou soudkyni. Zalátaný panelák, třetí vchod. Ne, tohle se Baby born neučí... Ivanov celý strnul, a co když ten zatracený modul, co do ní všili, je Ml6? Co od nich taky můžeme čekat, po těch štěnicích, co vypadaly jako kameny... A ona si sem teď štráduje na radiové ovládání? No? Určitě! 44 Všechno do sebe zapadlo. Teď odhalí tajnou základnu britských kolegů. Za to by se zablýskla medaile za službu Vlasti... Ivanov odjistil Stečkina, zpoza rohu se díval, na jaký byt zvoní modrooká a okamžitě, aby se ten, co jí otevřel, nestihl vzpamatovat, kopl v rozběhu do zámku. Dveře se rozletěly. Ivanov vletěl dovnitř j ako vítr... Světlo zazářilo a pohaslo, něco zadunělo, něco ho popálilo, hlava se mu rozskočila. Ivanov s ní pomateně zatřásl, poslepu mířil hlavní vlevo a vpravo... „Bež! Bež! Budu tě krýt," zněl čísi polodětský tenorek. Ivanov nahlas vystřelil, nic neviděl. Někdo vzdychl a tenorek umlkl. Pak zazněl šepot, tichý, unavený „Prosím tě... Běž..." Klap, klap, klap... Dveře se zavřely. Náhle se rozjasnilo, zrak se mu vracel. Ivanov se zhluboka nadechl, přimhouřil oči a zas je otevřel. Z nějakého důvodu seděl na zemi v maličké chudinské předsíni s velkým zrcadlem, zasazeným do dřevotřísky a pruhovanými odpornými tapetami. Vedle seděl zrzavý pihovatý ani ne dvacetiletý mladík, který si zakrýval díru v břiše. Skrz dveřní otvor je vidět místnost, kde ze stropu na vlasci visí modely letadýlek. Na zemi se válí pánev a vedle ní zbytky nedodělaného volského oka. Vida, čím ho uvítali... „Jste tu kvůli ní... nebo mně?" zachraplal mladík. „Tobě," zalhal Ivanov. Vzbouřená TMS se ještě najde... A chlapec očividně něco ví. „Dobře," řekl tiše zrzek. „Mluv," nařídil mu Ivanov. „Co si s tím mechanismem udělal?" „Sám seš mechanismus!" zakřičel mladík a heknul, jak se choulil bolestí. „Ona... je skutečná. Jmenuje se Káťa." „Tak to má zapsané v techničáku," zavrtěl hlavou Ivanov. „Místo sériového čísla. Je to zařízení TMS-2011." „Není to žádné zařízení," zbledl zrzek. „Je to dívka!" „Kluku, ty ses snad zabouchl do stroje?" Ivanov na něj zíral a nevěřil vlastním uším. „Ona není..." chlapec zavrávoral a upadal do mdlob. „No tak, no tak! Koukej, ne abys mi tu umřel!" začal se strachovat Ivanov. „Dobře, není to stroj. Je krásná..." „Krásná..." slabě potvrdil chlapec. „Díval jsem se v telce na proces... S tím oligarchou... 45 Na první pohled jsem... Čekal jsem na ní... S květinami... Myslel jsem, že je člověk... Nevěděl jsem..." „Lidi u nás soudce nedělají," pověděl umírajícímu státní tajemství Ivanov. „To lidem svěřit nejde. Co kdyby to začali dělat a sami něco rozhodovali? Pak bychom to museli řešit." „Když jsem pochopil, o co jde... Tak... upgradoval jsem ji..." To je ono! Odtud je ten záhadný modul! Co to říkal ten mrtvý konstruktér o studentovi? „Kde studuješ, synku?" Ivanov stáhl obočí. „Na technický..." „Tak to není divu, že se vrháš na figuríny..." poškrábal se na hlavě Ivanov, už mu začínalo být chlapce líto. „Já jí... Nainstaloval jeden čip... Udělal jsem ho sám... Chtěl jsem být s ní... Aby i ona... No... Aby se do mě taky zamilovala..." „Co je to za čip?" přiblížil se k němu Ivanov. „No... Duši jsem jí... Nainstaloval..." „Co to kecáš? Jakou duši? Duše neexistuje!" odfrkl Ivanov. Mladík nic nenamítal, naposledy vydechl. „Toměposer," expresívne se vyjádřil jinak zdrženlivý Ivanov. A bůh ví, co jí tam nainstaloval. Co když teď mluví anglicky a už je v pořadníku na politický azyl, zatímco tlachal s tímhle Pygmalionem? Ivanov vystoupil na schody, už připravený volat Generálovi a spustit plán „Zadržení"... Ona ale seděla o kousek níž, rukama objímala kolena, do kterých měla zabořenou bradu. Ivanov vytáhl z pouzdra Stečkina a našrouboval na něj tlumič, aby zbytečně nerušil sousedy. Místo Generála vytočil číslo „rychlé", která přijede zužitkovat její trup. Uslyšela ho a otočila se k němu. Ivanovovi se zdálo, že v jejích zářivých očích má slzy, ale věděl, že to není možné. To nejsou oči, ale čočky... „Můžu si dát poslední cigaretu?" lehce se usmála. „Kuřte," opatrně povolil Ivanov. „Nemám co... kde bych vzala cigarety? Jsem přece stroj," její hlas selhal kvůli chrapotu, zakašlala, aby se ho zbavila. „Chtěla jsem požádat vás," dodala s jakýmsi neohrabaným pubertálním flirtováním. „Nekouřím," zostra odpověděl Ivanov. „Myslela jsem si, že lidé jako vy, kouří vždycky..." řekla roztržitě. „Jací... lidé?" „Kteří vraždí jiné lidi. Musíte se nějak uvolnit..." 46 „A proč tedy chcete kouřit vy?" Zeptal se Ivanov, čímž překvapil sám sebe. „Na trest smrti je u nás moratorium. Takové rozsudky jste nevynášela." „Nevynášela," souhlasila a znovu se usmála, ne hravě, ale unaveně. „Tak proč?" „Nikdy jsem to nezkoušela," řekla. „Najednou se mi hrozně zachtělo. Protože, kdy jindy?" Dole krátce zakvílela siréna sanitky, která právě dorazila. Ivanov si najednou strašně přál, aby auto jelo déle... Třeba hodinu. Třeba dvě hodiny. „Tak střílejte," řekla. „Tady je mé zranitelné místo. Sem bůh ví proč nainstaloval tu svou věc," přiložila dva prsty k levé polovině hrudi. „Beznadějný romantik..." Byla opravdu velmi krásná, jakousi andělskou a surovou krásou, jak dámy na plátnech od Velázqueze, byla i stejně vážná. „Řekněte mi..." Ivanov se odmlčel. „Dřív než já... Dřív, než budu muset... Musím se zeptat." „Takže, cigarety nemáte?" mírně si povzdechla. „Já... Můžu skočit do trafiky... V principu..." „Nemůžete," pokrčila rameny. „Necháte mě tady a já uteču." „No, vždyť už jste neutekla," namítl. „Neutekla," přikývla. „Proč taky? A kam?" Ivanov přikývl. „A... Jaké je to... Být vámi?" z nějakého důvodu se zeptal. „Zvláštní. Úžasné a strašlivé. Jako být jepicí. Jsi šťastný až k zbláznění a víš, že to všechno už už skončí. Protože takhle to nechodí a ani nemá chodit. Protože to nedovolí. Je to také velmi osamělé." Sanitka zdola netrpělivě a náladově zahoukala. Kdosi vešel do vchodu, bouchly ocelové dveře. „Chtěl jste se na něco zeptat," připomněla mu. „Ptejte se, času už zřejmě moc nezbývá..." „Ano," Ivanov sám sebe přerušil. „Ano. Vy... Proč jste ho zprostila viny?" „To byste nepochopil." „Pochopil," pistoli uložil do pouzdra. „Jednou na mě jeho matka zakřičela, že nemám duši. Ze jsem ďáblův stroj." „Nemohla to vědět," nadskočil Ivanov. „Vyloučeno! Je to státní tajemství." „Jaký je v tom rozdíl?" Zachytila ho svýma modrýma očima. „Zkrátka... Najednou mě to tak zamrzelo. Něco se ve mně pohnulo. Chtělajsemjí dokázatjí acelému světu, že mám duši, mám..." „Duše neexistuje," mechanicky zaprotestoval Ivanov. „Je mi vás tak líto..." Svojí skrání v barvě slonoviny se přivinula k výkaly upatlané stěně. 47 Zdola zaduněly kanady. „Tamhle sedí! Střílej!" Tlumič bouchl, jako by vyklepávali koberec. Ivanov vytáhl svého Stečkina a dvakrát vystřelil v odpověď. Dole utichli. „Proč jste to udělal?" zeptala se ho tiše. „Nevím," upřímně odpověděl Ivanov. „Nechápu to." „Teď vás za to potrestají." „Poslyšte... Káťo," chraplavě promluvil Ivanov. „Všechno zařídím. My... jednoduše vám tu součástku odstraníme. Toť vše. Vrátíte se do práce. A budete... žít. Ano? Zařídím to... A nebudu vás muset teď zabít. Prosím." „Ale proč?" „Copak nechcete žít?" „Chci žít," ozvala se v utichající ozvěně. „Co to znamená - na jeho nebezpečí a riziko?" řval Administrátor, jak se snažil vyskočit z těsného okénka Skypu. „Kdo si myslí, že je? Ze na sebe může brát tohle riziko? Kdo si myslíš, že j si?!" „Já... My... Je to nejlepší spolupracovník. Musím mu věřit... Sliboval..." Generál chvílemi bledl, jak cítil, že jeho kariéra už už míří do kytek, jak partizány do vzduchu vyhozený německý obrněný vlak a chvílemi rudl, protože to musel poslouchat od takového ptáčka, co má minulost černou kvůli PR. „Celý náš soudní systém! Celý! Je postavený na těchto proklatých strojích! Rozumíš? Co když se budou sami rozhodovat? Vynášet rozsudky! Podle trestního zákoníku! Umíš si představit, co bude s naší zemí?! Co bude s Vlastí, umíš si to představit, ty šmejde?!" „Ano. Ne. Tedy ano..." „Konečná! Všemu konec! I můj, i tvůj! Přijde soudný den! U nás, kurva, není země postavená na právu, na soudech, do hajzlu, ale na kolektivní odpovědnosti! To chceš našemu pradávnému státnímu aparátu natrhnout prdel? Udeř do slabého místa a všechno bude v troskách." „Já... On... Říká, že vše bude v pořádku. Ze je teď pod kontrolou. Ze rozsudek bude takový, jaký má být." „Tak se podívej, plukovníku..." změřil ledovým pohledem Generála Administrátor a odpojil se. „Ty se podívej. Ty zkurvysynu, " nejisté zabručel Generál a začal hledat v šuplíku diazepam. V malém sále basmanského soudu bylo lidí jako v dobytčáku, na cestě do Kolymy. Novináři 48 seděli hlava na hlavě. Státní zástupci byli pobledlí, lidé v černém si nervózně vyměňovali pohledy. Nekompromisní, vážná, modrooká soudkyně otevřela složku. Oligarcha v nemilosti, kterého tentokrát sebrali na místě činu, který byl pro všechny případy zavinutý do svěrací kazajky, se na soudkyni díval s nadějí. Generál se pokřižoval. Ivanov nespustil ze soudkyně oči, snažil se zachytit její pohled a povzbudivě se na ní usmát. Ale soudkyně se věnovala práci. „Vinen. Za přechod ulice na nepovoleném místě se obviněný odsuzuje k..." V tíživém tichu sálu bylo slyšet vrzání tónového vytáčení. Ivanov poznal tlačítka po sluchu: hvězdička - osm - křížek. „K osmi letům odnětí svobody ve věznici s ostrahou," přímo pronesla soudkyně. Oligarcha v nemilosti osaměle vzlykl. Generál si loknul koňaku z placatky. „Jsi skvělá! Jsi prostě skvělá, Káťo!" Ivanov otevřel Veuve Cliquot a rozlil pěnící šampaňské do sklenic. Na stole ležel dort pečlivě rozdělný na dvanáct dílů a kytice rudých růží. V rohu visela plochá obrazovka Sony, která ukazovala velmi smutnou fyziognomii oligarchy v nemilosti, zakřiknuté ochránce lidských práv a rozbitý úl novinářů. „Jsem na tebe hrdý!" řekl přítomné Kátě Ivanov, zatím co se kochal Káťou z obrazovky. „Víš, dokonce,..." Káťa mlčela, pozorně se na něj dívala. „Neměl jsem odvahu ti říct... Vlastně j sem to od šestnácti neřekl nikomu... Já tě... milujú..." Káťa neřekla ani slovo, ale v záři jejích očích se odrážel opětovaný cit. „A ty mě? Taky? Napijeme se, ano? Jenom tlacháme, tlacháme..." už ho unavily tyhle zbytečnosti. Převrhl sklenici, přiskočil ke Kátě, zkusil jí vložit nožku sklenky do dřevěných prstů, ale nešlo to. Přiblížil šampaňské k jejím rtům, trochu je namočil a tu najednou Kátě odpadla čelist. Šampaňské vyšplíchlo. „To nic. To nic..." zahihňal se Ivanov. „Už jsem taky nalítej..." Protočily sejí oči. Tak hrozivě sejí protočily oči. „Jsi unavená, že?" nezalekl se Ivanov. „Tak pojď, půjdeme si už lehnout? Jenom... Doufám, že nejsi natolik unavená, aby... No... Přemýšlel jsem... Dnešek byl tak stresující... Můžeme, tak říkajíc, vypustit páru? Haha..." 49 7 Komentář k překladu V této části naší práce se budeme věnovat analýze překladu obou povídek. Překlad budeme analyzovat z hlediska překladových transformací, což jsou komunikativně rovnocenné, ekvivalentní jednotky v jazyce překladu. Při analyzování překladových transformací budeme vycházet z teorie Evy Vysloužilové3 6 , která dělí transformace na tři základní skupiny: 1. Lexikální transformace 2. Gramatické transformace 3. Lexikálně-gramatické transformace Budeme se zabývat i problematickými prvky, se kterými jsme se při překladu setkali. S pomocí příkladů si názorně ukážeme, jak jsme při překladu postupovali. Příklady, které budeme uvádět při analýze budou pro přehlednost vždy vyznačené kurzívou. 7.1 Jméno autora V samotném úvodu práce jsme avizovali problém, na který jsme při překladu narazili a tím je nesprávně užitá transkripce autorova jména a příjmení. První překlady autorovy tvorby jsou dílem Rudolfa Režábka, který místo české transkripce zvolil transkripci anglickou, tedy Dmitry Glukhovsky. Další autorovou překladatelkou se stala Pavla Bošková, která také použila Režábkovu anglickou transkripci, zřejmě z důvodu zachování překladatelské tradice. V mnohých internetových zdrojích, zejména v článcích a rozhovorech, ovšem narazíme i na transkripci českou. Přístup k autorovu jménu tak není zcela jednotný. My jsme pro náš překlad zvolili transkripci českou a používáme výhradně formu jména Dmitrij Gluchovskij v celé naší práci. VYSLOUŽILOVÁ, E. Cvičebnice překladu pro rusisty I: Politika a ekonomika. Olomouc, 2002, s 12-17 50 7.2 Název díla Jiří Levý rozděluje dva typy knižních titulků: 1. Název popisný - zpravidla označuje hlavní postavu. Tento typ titulku udává přímo téma díla a historicky se jedná o typ starší. Pokud je název díla v originálním jazyce příliš dlouhý, může při překladu dojít k jeho zkrácení. 2. Název symbolizující - takový název dílo nepopisuje, ale jedná se o obraznou transpozici tématu. Název tohoto typu se řídí dvěma pravidly: musí mít snadno zapamatovatelnou formu a musí být konkrétní (po obsahové stránce). Při překladu názvu díla si překladatel musí uvědomovat, že každá literatura má své specifické národní formy a musí tak přizpůsobit název formám běžným v domácím prostředí. Překladatel musí brát v potaz i rozdíly ve společenském vědomí. U klasických děl je třeba brát v úvahu i jistou překladovou tradici, neboť odlišná volba názvu může vést k dezorientaci čtenáře.3 7 Při překladu názvu povídek, jsme se nejprve seznámili s jejich obsahem. První z povídek nese v originálním znění název KopMjieHue TaucKux COMHKOB. Název j sme do češtiny přeložili jako Krmení thajských sumečků. Název je spojen s událostí, která proběhne zhruba v polovině povídky, kdy jedna z hlavních postav (prezident) rozmlouvá s pilotem letadla těsně před přistáním. Pilot připodobňuje shluk lidí na letišti k jisté thajské atrakci, kdy v určitou dobu připlouvají za krmením sumci. Jedná se tak o společenskou metaforu a narážky na ní se pak v průběhu děje ještě opakují. Rozhodli jsme se tedy název neupravovat, aby nedošlo ke ztrátě smyslu. Druhou povídku autor nazval Tene(pOHHoe npaBO, do češtiny jsme ji přeložili jako Telefonní právo. Název odkazuje k obsahu díla. U soudu vynáší rozsudky roboti s lidským vzhledem, kteří by neměli být schopni samostatného rozhodování. Rozsudek vynáší pouze v souladu s telefonním signálem, který je jim posílán přes telefon v následující formě: hvězdička - doba vazby - křížek. Odtud tedy vyplývá název Telefonní právo. Oba námi zvolené názvy mají snadno zapamatovatelnou formu. Zachovali jsme konkrétnost a významový obsah obrazu. LEVÝ, J. Uměnipřekladu. Praha, 1963, 288 s. ISBN 22-083-63 s.105-111 51 7.3 Překladové transformace 7.3.1 Lexikální transformace Mezi lexikální transformace se řadí transkripce a transliterace, kalkování, konkretizace, generalizace a modulace. Transkripce a transliterace Transkripce a transliterace jsou způsoby převedení lexikálních jednotek originálu pomocí písmen jazyka překladu. Transkripce převádí zvukovou podobu slova, zatímco transliterace vychází z podoby grafické. V povídce Kormlenie tajskich somikov jsme hojně využili transkripce při překladu toponym, nejčastěji to byly názvy měst. Uvedeme si několik příkladů: KpacHonpcK —> Krasnojarsk OÚMHKOH —> Ojmjakon KeMepozo —> Kemerovo CKOJIKOBO —> Skolkovo (inovační centrum) V druhé povídce jsme transkripci využívali o poznání méně než v povídce první. Tuto transformaci j sme využili opět u toponym a u překladu jmen: Muijxaúji CejuěHoeun —> Michajl Semjonovič U překladu jména jedné z postav (soudkyně Káti) jsme využili adaptace. V tomto případě jsme krátké „a" prodloužili, aby jméno v českém překladu působilo na čtenáře přirozeně. KaniH —> Káťa Kalkování Druhou lexikální překladovou transformací je tzv. kalkování, při kterém dochází k zaměňování morfémů. Někdy dochází k využití kalkování a transkripce zároveň. 52 EeponeúcKCiH accouuauun zpaDtcdaucKOů aeuaijuu —* Evropská asociace civilního letectví JlemiHCKiiú npocneKm —> Leninskij prospekt KOKOÍUHUKU —> Kokošníky (tradiční ženská pokrývka hlavy) Mejfcdynapoonbiú ojiujunuúcKUú KOMumem —> Mezinárodní olympijský výbor Konkretizace Jedná se o záměnu slova či slovního spojení s širším obecnějším významem slovem nebo slovním spojením s užším významem v cílovém jazyce. Tym OH panbuie ôbieaji —> Sem dřív patřil HOM noHadoônmcH donojmumejibHbie ejiueanua —> Budeme potřebovat dodatečnou finanční injekci Xjuypujiu omeempeuHbie nui^a —>• Vraštili větrem ošlehaná čela B coeemcKue epeiuena npomeoduji eenocunedu, muiecocbi u ucmpeí)ume.ii>iiyio aeuauuw. —> V době Sovětského svazu vyráběla kola, vysavače a stíhačky. Generalizace Generalizace je opakem konkretizace. Je to záměna jednotky s užším významem za jednotku s významem obecnějším. Cnanuenb —> Pes Plepeuů nujiom —>• Pilot HJI-96 —> Iljušin Ho cmoum srno ôeuienue MUJiJiuapdu, dajfce 6e3ynemapacnunoe. —>Ale to stojí šílené peníze, i když tam nepočítáme korupci. 53 — Tbi zdeynunibCH, CUHOK? — uacynuncn, Heauoe. —B EayjuaHKe... —* „Kde studuješ, synku? "Ivanov stáhl obočí. „Na technický... " V tomto případě jsme nahradili slovo EayMauKa (hovorové označení Moskevské státní technické univerzity) za hovorový výraz technická. Výraz Baumanka není v českém prostředí známý, při překladu nám šlo především o zachování významu. Podařilo se nám také zachovat hovorový styl řeči. Modulace Záměna slova či slovního spojení výchozího jazykajednotkou cílového jazyka, kdy význam lze odvodit z významu výchozí jednotky. Modulaci jsme při překladu použili minimálně. — Onpaedau! — 360HKO CKa3ana cydbH. — H nodneatcum oceoôootcdenuw e 3íuie cyda. —> „Zproštěn obžaloby!" zplna hrdla oznámila soudkyně. „Rozhodnutíje pravomocné. " 7.3.2 Gramatické transformace S gramatickými transformacemi se setkáváme při překladu přechodníků. K gramatickým transformacím můžeme zařadit záměny slovních tvarů, slovnědruhové záměny, větněčlenské záměny, záměny multiverbizačních pojmenování univerbizačními a naopak, záměny gramatického statutu větných konstrukcí a slovosledné transformace. Přechodníky Jednou z problematických oblastí překladu jsou přechodníky. Zatímco v ruských textech se s nimi setkáváme běžně, v češtině jsou považovány za jev archaický, který se využívá především ve vysokém stylu.3 8 38 Internetovájazykovápříručka: Přechodníky [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=590 54 Přechodníky slouží k syntaktické kondenzaci textu, přičemž původce hlavního i průvodního děje je totožný. V ruských textech se s ním setkáváme hojně. Přechodník má charakter slovesa a příslovce. Do češtiny můžeme přeložit přechodníky následujícími způsoby: Pomocí předložkové substantívni konstrukce: IIpeMbep nojiycxpuijuajibHO Kueuyji u ne maacb nocMompen na nacbi. —> Premiér poloofwiálně přikývl a bez ostychu se podíval na hodinky. Pomocí hlavní věty: EpoHupoeaHHbiú nyjibMau pacnaxuyji deepu, Mana npe3udenma e ceoe Jiacmeoe nympo. —> Pancéřový Pullman otevřel dveře a vábil prezidenta do svého přívětivého vnitřku. Penopmepu 3aôyônujiu e menecponu, 3aziiyuiaa dpyz dpyza. —>• Reportéři začali drmolit do telefonů a přehlušovali jeden druhého. Pomocí vedlejší věty: Poeopun npemdenm, zimdn e ceoů emopoů aúnad. —>• Říkal prezident, zatímco se díval na svůj iPad dvojku. — He cmaeuji H HUKamix Modyneů! — catceeae KycoK KyjibMaua, ecxjiunuyji Koncmpyianop. —> „ Žádné modulyjsem neinstaloval!" zavzlykal konstruktér, poté co sežvýkal kousek nákresu. Pomocí přechodníku: Tento způsob překladu jsme v naší práci nevyužili. Záměny slovních tvarů Záměny gramatických kategorií (např. číslo, pád, čas, vid apod.). Se záměnami slovních tvarů jsme se setkávali velmi často u obou povídek. Záměna čísla: Tpan —> Schůdky 55 Záměna rodu: ľopod —* Město Záměna pádu: Cjuompu y M£HR, nonKoenuK... —> Tak se podívej, plukovníku... Slovnědruhové záměny Překladová transformace, při které dochází k záměně slovního druhu ve výchozím textu za jiný slovní druh v textu cílovém. Nejčastěji se jedná o verbalizaci, nominalizaci a adjektivizaci. Příklad verbalizace: 3naKOMbi? —> Znáte se? Příklad nominalizace: H nmo e smoM HopjuajibHoeo? —> Coje na tom v pořádku ? Huneeo nuumezoí —>• Žádné zbytečnosti! Příklad adjektivizace: HapyHHUKU 3anncmbH namupaiom —>• Pouta na rukoujsou moc těsná IJpe3udeHm óecnoKoumcn —>• Prezidentje znepokojený Větněčlenské záměny Do tohoto druhu gramatické transformace můžeme zařadit překlad neshodného přívlastku shodným a naopak, nebo překlad se subjektově-objektovými záměnami. 3OJI cyda —>• Soudní síň Peneeoú cuume3amop —>• Syntezátor hlasu ryôepuamopcKUú ôacmuon —>• Bašta gubernátora TIpeMbepcKUU Kaôunem —>• Kancelář premiéra 56 Záměny multiverbizačních pojmenování univerbizačními a naopak Jedná se o gramatickou transformaci, při které převádíme víceslovná pojmenování za pojmenování jednoslovná a naopak. Příklady převodu víceslovných pojmenování za jednoslovná: Kapema CKopoú noMOiuu —> Sanitka Jjenoeue Jiwdu —> Obchodníci CaMOJiemnan uaôuua —> Kokpit Omdaeantb necmb —> Salutoval Příklady převodu jednoslovných pojmenování za víceslovná (s těmi jsme se při překladu setkávali častěji): PaŮKOM —> Okresní výbor Eponejfcujiem —> Neprůstřelná vesta Ilyjibm —> Dálkové ovládání JIuH3bi —> Kontaktní čočky ľlpuôopocmpoeuue —>• Výroba strojů Cmojiuija —> Hlavní město Záměny gramatického statutu větných konstrukcí Záměna trpných konstrukcí činnými, nebo záměna vět se všeobecným podmětem určitými osobními konstrukcemi. Tlpesudenm noejfcujica u nojie3 nepeodeeamb noxodnoe nono c KpoKodunmuKOM Ha cmpozuů nepnuů KoemtOM u nepnyto eodojia3Ky, nodoópannue cmu.iucma.MU cneuuajibuo dun srnou noe3ÔKU. —>• Prezidentovi přeběhl mráz po zádech. Zalezl, aby si převlékl cestovní polokošili 57 s krokodýlkem a vzal si černý oblek a černý rolák, které mu stylisté vybraliprávě pro tuto cestu. Hado ôydem odembcn e uiaxmepcKUú KOCJŤHOM ÔJIH mejieKajuep. —> Budete se muset obléct do hornického kvůli kamerám. Mojfcuo dawce zpaHUUbi cdenamb, nozpaHUHHUKoe nocmaeumb. —> Možná udělám i hranice, postavím tam celníky. 3mo eu\e nado ôydem nocnumamb. —> Toještě musíme spočítat. Slovosledné transformace Záměny pořádku slov ve větách. Využívá se například při obmykání, které je pro ruský text typické. TLpeMbep ymoMnenno 63doxuyji u nodouien K pacnnmoú Ha ôetfKpaúueú cmene ceoezo Kaôunema Kapme Podunu. —> Premiér si povzdechl apřistoupil k mapě Vlasti, která byla ukřižovaná na nekonečně stěně jeho pracovny. TLomoM e děno nouien KaK pa3 npozpeeumůcR KaK cnedyem uncmpyMenm —> Pak se ale dal do práce nástroj, rozžhavený takjak se patří. Mecmnue (peodanu npuMHanucb na noKJion K ceoeMy npuôueuieMy m daneKOů cmonuuu cyeepeny. —>• Místní feudálové přispěchali, aby se poklonili svému panovníkovi, který přiletěl ze vzdáleného hlavního města. 7.3.3 Lexikálně-gramatické transformace Do lexikálně-gramatických transformací spadá antonymický překlad, rozšíření informačního základu, explikace neboli opisný překlad, kompenzace a celkové přehodnocení. 58 Antonymický překlad Překlad pomocí antonym jsme v naší práci použili pouze v jednom případě: — TaK eedb... Ee3 pynnozo ynpaenenuR... Ono ece... Bce, nouuMaeuib? Hem pa3ee? — npomnec npemdenm. —> „Takže... bez přímého vedení... Nic z toho... Nic, rozumíš? Neexistuje? " řekl prezident. Rozšíření informačního základu Rozšíření informačního základu jsme použili všude tam, kde se v textu vyskytovaly reálie pro českého čtenáře neznámé a mohlo by dojít k jejich nepochopení. 3acmaejiúciou(uú ecw Poccuw muKomb upaôomamb, naManep 3HOMeHumux nacoe effemcKOM Mupe. —> Která nutí celé Rusko tikat a pracovat, na způsob slavných hodinek, co stojí v moskevském hračkářství Dětskij mir. V tomto případě se setkáváme s reálií, která je ruským čtenářům dobře známá. V českém překladu jsme text rozšířili o slovní spojení moskevské hračkářství, aby bylo zřejmé, že se jedná o konkrétní místo. H3o6pajfcaiou(uú }Kene3HOZo OenuKca Ha JlyÔHHCKOú niiou^adu —> Která zobrazovala Železného Felixe Dzeržinského na Lubjanském náměstí Sovětskému revolucionáři Felixi Edmundoviči Dzeržinskému se přezdívalo Železný Felix. V českém prostředí tato přezdívka není natolik známá, a proto j sme text rozšířili o revolucionářovo příjmení. CompyÔHUKU OCO —> Pracovníci ochranky FSO Humepbep ymnoú xonocmnumú deyuiKU e Eymozo —> Interiér ubohého mládeneckého dvoupokojáku v moskevské díře Butově Butovo je čistě obytná čtvrť Moskvy, která není příliš lukrativní (už kvůli vzdálenosti od centra). Tato informace není běžnému českému čtenáři známá, a proto jsme i zde využili rozšíření. 59 Explikace, opisný překlad Transformace, při které se lexikální jednotka zamění slovním spojením, které podrobněji vysvětluje její význam. Tuto transformaci j sme využili jen v několika málo případech. C HUX cmcmemcH, nocne KOMHeů-uinuoHoe... —> Co od nich taky můžeme čekat, po těch štěnicích, co vypadalyjako kameny... yspoMcaioute 63dbiMancb nad npumKHyeuiUMCH K 3aummoMy pymey menempana (...) —> Výhružně se tyčil nad letadlem, které se tisklo k ochrannému ramenu chodby sloužící pro přechod do letadla. K cnuneuHOMy KopoÓKy a3poeoK3ana. —> (...) budovy letiště, která vypadala jako krabička od sirek. Kompenzace Obsahové prvky v textu se převádějí jinými prostředky (nemusí k tomu docházet na témž místě textu, na kterém se nachází daný prvek v originálu). K cepoú naymuHKe dopoz —> K šedě pavučině cestiček V tomto případě jsme využili kompenzaci zdrobneliny v textu. VMeHR mym eomy euna dempojfcdeuuR, a jvme e XaôapoeacK Jiememb... —>• Kluk má narozky ajá musím letět do Chabarovsku... Kompenzaci j sme využívali i u hovorových prvků. Celkové přehodnocení Celkové přehodnocení je překladová transformace, která se využívá především u překladu frazeologismů a ustálených slovních spojení. Při překladu jsme se vždy snažili najít vhodný ekvivalent, který by vystihoval význam původního frazému. Při práci s frazeologismy jsme pracovali především s online verzí frazeologického slovníku od A. I. Fjodorova. Uvedeme 60 si několik příkladů z obou povídek: — Eydb Ha natueju Mečme xomb amnunaue, xomb (ppaHuy3u, xomb aMepuKauubi — daeuo ôbi yjfce pa36cuiujiocb ece K edpene (pene, —yeepenno 3amuji npeMbep. —> „Kdyby na našem místě byli buď Angláni, buď Francouzi, buď Amíci, už dávno by šla do háje, " sjistotou tvrdil premiér. K eapeHe (|)eHe - jedná se o hovorový a hrubý výraz. V našem překladu jsme se snažili zachovat hovorovost mluvy a emotivní zabarvení. — HOM KUK eosdyx neoôxoduMa ModepHU3aijun, enedpenue UHHoeaijuoHuozo MbiumeHun! — 3aKJiUHcm npe3udeum. —> „Modernizaci a aplikaci inovativního myšlení potřebujeme jako sůl, " kouzlilprezident. KaK B03flyx - expresivní výraz, který má za úkol vyjádřit potřebu něčeho (případně někoho). Pro vystižení významu jsme použili výraz jako sůl, který se v češtině běžně používá. — Hy, c ÔOZOM! -ynuônyncR Penepan. —>• „ Tak hodně štěstí!" usmál se Generál. C 6oroM - Tento výraz můžeme zařadit mezi tzv. zrádné přátele v překladu. Ruština a čeština jsou typologický příbuzné jazyky a může tak snadno docházet k interferenčním chybám. Ruský výraz c ÔOZOM bychom tak mohli chybně zaměnit za český výraz sbohem. České sbohem využíváme při loučení, oproti tomu ruské c ÔOZOM se používá při přání úspěchu. V textu jsme tedy výraz přeložili jako hodně štěstí. HnodyMOJi... Cmojibm nepeoe cezoduR ôbuio... Mootcem, man CKa3amb, eunycmuM nap? —> Přemýšlel jsem... Dnešek byl tak stresující... Můžeme, takříkajíc, vypustit páru? BwnycTHTb nap - frazeologismus významem uklidnit se, zchladnout. Do češtiny j sme jej přeložili ekvivalentním frazeologismem vypustit páru. — H npocmo coôpan... KaK ecex ocmajibHbix... ľojioey daw! —>• „Já ji jen připravil... Takjako ostatní... Ruku do ohně!" TojiOBy aaio - zde se nám nabízely dvě varianty překladu: na to dám krk, dám za to ruku do ohně. V originále je frazeologismus uvedený ve zkrácené verzi. My jsme nakonec zvolili druhou z variant, také ve zkrácené podobě. 61 7.4 Problematické oblasti překladu 7.4.1 Interpunkční znaménka a přímá řeč Pomlčka V kapitole literárněvědná analýza jsme se zmínili o tom, že Gluchovskij ve svých povídkách často využívá pomlček a jiných interpunkčních znamének. Pomlčka v textu slouží k oddělení částí projevu. Pomocí pomlčky se v textech vyděluje vsuvka či přívlastek.3 9 V ruském textu se využívá i tam, kde ve větě chybí přísudek. Mnohdy také označuje přímou řeč.4 0 Pomlčky v obou povídkách se vyskytují velmi často, při překladu jsme se jich snažili využít co nejméně, abychom zachovali plynulost textu. ApxumeKmop - Jiaypeam IIpumijKepoecKOú npejuuu. —> Architektemje držitel Plitzkerovy ceny V tomto případě jsme pomlčku nahradili přísudkem (slovesem být). CydbH - cmpozan, cepbe3Hcm, cuHezua3cm - omKbuia nanvy. —> Nekompromisní, vážná, modrooká soudkyně otevřela složku. Zde autor využil pomlčku pro oddělení přívlastku ve větě. V češtině se několikanásobný přívlastek odděluje čárkami, proto jsme větu přeložili výše uvedeným způsobem. Zároveň jsme pozměnili u věty slovosled. Spojovník Dalším hojně využívaným interpunkčním znaménkem vyskytujícím se v povídkách byl spojovník. Co se týče grafického znázornění je spojovník v porovnání s pomlčkou kratší a není oddělen mezerami. V ruštině se využívá u slov složených. Můžeme si uvést příklad z textu 39 Internetovájazyková příručka: Pomlčka [online]. Ústav prajazyk český AV ČR [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref= 164&id= 165 40 Pammue mupe u decpuca: TunozpacjjUKa. OcjjopMJieuue meKcmoe [online]. Opt[)orpaMMKa [cit. 2019-04-2 Dostupné z: httpsV/orfogranunka.ru/pasjíHHHeTHpeHAeibHca 62 a jeho překlad: CnejfCHO-ôejibie cmenu —> Sněhobílé zdi Spojovník může oddělovat i předpony jednotlivých slov. V textu jsme narazili na tento příklad: no-ôopijoecKU —> zápasnicky Spojovník se v ruštině využívá u částic: -TO, -JIHÔO, -nuôynh.41 Tom 3aKueaii, Hepa3Ôopnueo 3aMbmaji nmo-mo, monopncb u daencb cjioeajuu. —> Muž přikývl, nezřetelně cosi zamumlal, ve spěchu se dusil slovy. Apasiopese Jak jsme již zmiňovali v teoretické části naší práce, v obou povídkách se často objevuje tzv apasiopese, tedy neukončená výpověď. V textu se v ruštině i češtině označuj e třemi tečkami. V překladu jsme apasiopesi zachovali, abychom nenarušovali styl autora a plynulost textu. TIo MuenuK) EeponeúcKOú accoifuaifuu (ppajtcdaucKOú aeuauuu, naui aaponopm - coMbiů... —> Podle Evropské asociace civilního letectví je naše letiště to nej... " Prima rec Obě povídky jsou z velké části tvořeny dialogy, setkáváme se tedy s přímou řečí. Zatímco v ruštině má autor při psaní přímé řeči větší volnost, v češtině jsou pravidla pro její značení přísnější. V ruských textech se nejčastěji setkáváme s tímto značením: « ». V našem případě ale autor nezvolil uvozovky žádného typu a přímou řeč znázornil pomlčkami. My jsme v překladu použili uvozovky dvojité typu 99 66: „ ". — 3uaKOMbi? — cnpocun Heauoe, noKa3biean ejuy (porno naMMS. —> „ Znáte se? " zeptal se Ivanov a ukazoval mufoto z MMSky. 41 Pammue mupe u decfruca: TunozpacpuKa. OcpopMJienue mexcmoe [online]. Opt[)orpaMMKa [cit. 2019-04-21 Dostupné z: https://orfogrammka.ru/pa3JiHHHe_THpe_H_Ae(})Hca 63 Do přímé řeči může být vložena uvozovací věta. — HauiyPodliny, — onmeKcmuji npeMbep, —ydepjtcueaem edimuM ijenuM mojibKO oiuyiuemie, nmo uauia Podlina mjmemcn edumiM uemiM. —> „Naší Vlast, " slabikoval premiér „udržuje jako jeden celek ten pocit, že je jedním celkem. " Pokud uvnitř přímé řeči potřebujeme použít další uvozovky, používáme uvozovky jednoduché.4 2 „ To proto, aby feudálové viděli, že opravdu existujú. Ze nejsem pouze obrázek v telce. Mohu říct ,Já jsem!'' a díky tomu jim to můžu natřít. Přiletím a najednou se to začne hemžit. A kdybych se po naší zemi tak chaoticky nemotal, tak nám přerostou přes hlavu. Je třeba je takhle přepadávat. Prásk! Sup do Ojmjakonu. Nečekali jste to? Prásk! Do Kamence Podolského!" 7.4.2 Aluze Aluzí se rozumí narážka na osobu, místo, čas, předmět, událost či jiné umělecké (literární) dílo. V povídce Kormlenie taj skich somikov se hned na začátku setkáváme s aluzí na Puškinova Evžena Oněgina (jedná se tedy o aluzi na jiné literární dílo): TIpeMbep nonyo(puijuajibHO Kuenyn u ne mancb nocMompen na nacu, no-ôopijoecKU juywcecmeeHHO nademue na npaeoe 3anncmbe. Epeeem ywce 360HUJI o6ed. Zatímco ruský čtenář rozpozná narážku na slavné Puškinovo dílo, oproti tomu pro českého čtenáře může být věta Epezem yotce 360HUJI oôed matoucí. Při překladu jsme se tak rozhodli převzít celý verš z českého překladu Evžena Oněgina. Zvolili jsme překlad Josefa Hory, který se obecně považuje za nejzdařilejší: Premiér polooficiálně přikývl a bez ostychu se podíval na hodinky, které nosil zápasnicky na pravém zápěstí. Až hodinky ho kposledu budíčkem vyzvou k obědu. 42 Internetovájazykovápříručka: Uvozovky [online]. Ústav prajazyk český AV ČR [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id= 162 64 Ecnib Ha JlyÔHHKe pasubie omdenu; juuozue daeno yjtc nepeuuiu na xospacnem u Jtcueym — KdK Ecenun OKUJI pyccKoů npupodoů — KpumeeaHueM eceú MHOZOJIUKOÚ 3KOHOMUKU uauieú PodiiHbi, omyjiuHHbix najiamoK u MemannonpoKama do za3oeozo mpansuma u napKompacpUKa. Zde se jedná o narážku na Jeseninovu básnickou tvorbu. Tématem jeho poezie byla především právě ruská příroda. V Lubjance jsou různé útvary, mnohé už dávno přešli na chozrasčot a stejně jako Jesenin žil přírodou, oni žijí výpalným z mnohotvárné ekonomiky naší Vlasti. V dalším příkladu si ukážeme aluzi na ruskou říkanku: Tym OH paubuie ôuean — Kypupoeaji npomeodcmeo. Kypupoecui-Kypupoecui, da ne euKypupoeaji. Bohužel se nám při překladu nepodařilo dohledat český jazykolam či říkanku, která by měla podobný význam. Snažili jsme se alespoň o zvukovou podobu, která by říkanku připomínala. Text jsme přeložili následovně: Sem dřív patřil, staral se tu o výrobu. Staral se, staral, až se nepostaral. V povídce Kormlenie taj skich somikov se několikrát setkáváme s frází /foenamb u nepeepamb. Jedná se o politický slogan. Původ má v článku Vladimíra Iljiče Lenina Grozjaščaja katastrofa i kak s něj boroťsja. Toto heslo se používalo v souvislosti se soupeřením s ostatními zeměmi, především v ekonomické sféře. V českém prostředí se toto heslo nepoužívalo, proto jsme jej přeložili doslovně, tedy Dohnat a předehnat. 7.4.3 Reálie Jedná se o jednotky jazyka, které pojmenovávají elementy kultury, historického období, sociálního systému, folkloru, státního aparátu či specifika určitého národa, kteréj sou pro ostatní národy cizí.4 3 V našich dvou textech jsme narazili na tyto reálie: Bedb ecH-mo cmpana oduHamean: ee3Ôe dopozu nycmue, KopoÔKU nammmajfCHbie, ee3de BJ1AXOB, C a C OJIOPHH. HenepeeoduMoe e nepeeode. Moskva: Me>KAyHapoAHi>ie OTHonieHHa, 1980. 65 eyôepnamopbi omncuiucb e ôueuiux paíiKOMax. —* A pak vidím, že celá zeměje jedno a to samé: všude prázdné silnice, čtyřpatrové krabice, gubernátori se uhnízdili ve všech bývalých okresních výborech. ryôepHaTop - gubernátor je hlavou administrativní územní jednotky v Rusku, tzv gubernie.44 Ecmb Ha JlyÔHHKe pa3nue omdenu; MHome ôaeno yjfc nepeuuiu Ha xo3pacnem u jfcueym — KaK EceuuH OKUJI pyccKOú npupodoú — KpbiuieeanueM eceú MHOZOJIUKOÚ SKOHOMUKU nauieů PoduHbi V Lubjance jsou různé útvary, mnohé už dávno přešli na chozrasčot a stejně jako Jesenin žil přírodou, oni žijí výpalným z mnohotvárné ekonomiky naší Vlasti. Xo3pacneT - metoda hospodaření na vlastní účet u byv soc. podniků, organizací a centrálních ' ° 45 organu Dále se v textu objevil výraz KOKOUIHUK, kterým jsme se zabývali v kapitole Lexikální transformace. 7.4.4 Vulgarismy V obou povídkách (a to převážně v dialozích postav) se vyskytují vulgarismy. Při překládání vulgarismů jsme se snažili najít vhodné ekvivalenty. — Cnacuôo, npuexcui! A mo eedb srnu dapjnoedbi 6e3 meôn HunezouieubKU mym ne denanuí —> „Díky, že jsi přijel. Tyhlety darmožrouti tu bez tebe pranic nedělali. " ,3,apMoefl - tento výraz bychom mohli přeložit několika způsoby: parazit, vyžírka, darmožrout, příživník aj. My jsme nakonec zvolili variantu darmožrout. Podařil se nám zachovat význam slova a částečně i zvuková podoba. P-pa3 — u nycmo. Hu dymu, cyna. H eoda npo3pa-aHHan mama... —>• Bum a nikde nic! Ani živáčka, ty vole. A vodaje tak průůůzračná... 4 4 KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov: A-Ž. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1415-2. s. 290 4 5 KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov: A-Ž. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1415-2. s. 331 66 CyKa - dle slovníku Lingea můžeme tento vulgární výraz přeložit následujícími způsoby: čubka, děvka, svině. My jsme nakonec nevyužili žádnou z variant. Výraz jsme nakonec přeložili jako ty vole. Vdaném kontextu není tento vulgarismus směřován na žádnou osobu, nejedná se tedy o nadávku, nýbrž o expresivní vyjádření emocí (údivu). V našem překladu došlo ke zjemnění výrazu. KaKue-mo deóujiu e JIUUO «HoKueú» munym, Ha «FOmy6» cnujuaiom... —> Nějací debilové mi strkají Nokii do obličeje a natáčí to na Youtube. ^eÔHjiw - v tomto případě jsme využili českého ekvivalentního výraz debilové. — 3mo mu y MCHH CMompu. CynonoK, — neyeepeHHO npoôopjuomaji Penepan u no/ie3 e cmoji 3a eanoKopdunoM. —> „Ty se podívej. Ty zkurvysynu, " nejisté zabručel Generál a začal hledat v šuplíku diazepam. TIoMep, nodneUf. —> Umřel, ničema. Ilofljieu; - slovník Lingea nám nabízí několik možných variant překladu: ničema, darebák, padouch. My jsme se přiklonili k první variantě. — Kpax! Bcejuy Kpanmu! H jvme, u meôeí Cydmiú dem Hacmauem! V Hac, cyna, cmpana ne na npaee depjfcumca, ne na cydax, ôjindb, a Ha Kpyzoeoů nopymí —>• „Konečná! Všemu konec! Imůj, i tvůj! Přijde soudný den! U nás, kurva, není země postavená naprávu, na soudech, do hajzlu, ale na kolektivní odpovědnosti! Na tomto místě se nám opět objevuje vulgární výraz cym, z kontextu je zřejmé, že se opět jedná o expresivní vyjádření emoce - tentokrát vzteku, proto jsme výraz do češtiny převedli jako kurva. S vulgarismy jsme se setkali i u frazeologismů. Frazeologismem K edpene ipeue, jsme se již zabývali výše, nebudeme se tak k němu vracet a uvedeme si jiný příklad z povídky Tělefonnoje pravo: Tbi uauieMy ucmuHOMy zocydapcrneennoMy ycmpoůcmey OHKO po3dpaKOHumb xoneuib? —> To chceš našemu pradávnému státnímu aparátu natrhnout prdel? OHKO pa3flpaK0HHTb - jedná se o silně vulgární frazeologismus. Pro zachování stylu autora CyKa [online]. LINGEA [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: https://slovniky.lingea.cz/rusko-cesky/CyKa 67 jsme se rozhodli jej přeložit jako natrhnoutprdel. Ve dvou případech jsme se setkali s vulgarismy, které měli zvláštní grafickou podobu - chyběly mezery mezi slovy. Autor tak vyjadřuje, že byly tyto expresivní výrazy řečeny ve spěchu, případně údivu. Přeložili jsme je následovně: — ffaeômeowHOJieeo, — no3eoiiuji ceôe 3Kcnpeccueuoe OÔUHHO cdepjfcauubiú Heauoe. —> „ Toměposer, " expresívne se vyjádřil jinak zdrženlivý Ivanov. — HydbWbenma... — eupeajiocb y juacmepa 3Kcnpeccueuoe. —> „ Všaksakratyvole... " expresívne vypadlo z mistra. 7.4.5 Hovorové výrazy V textech obou povídek se objevují hovorové výrazy, především v povídce Tělefonnoje pravo jich najdeme velké množství. Při překladu jsme se snažili o zachování hovorovosti výrazů, což bylo důležité pro zachování autorova stylu. Uvedeme si některé příklady a jejich řešení: BoxpoecKan poatca —> Hlídačova tlama — Huneeo ue Hanopmanuji? —> „ Takžejsi nic nepodělal? " OnKapuK —>• Brejloun Jjeyuma —>• Dvoupokoják BmwpumbCH —>• Zabouchnout se Epamea —>• Kumpáni Mamepufuua —>• Sprosťárna 7.4.6 Religiózní výrazy a staroruština Tato podkapitola se bude zabývat pouze první z povídek, ve které se objevovaly jak religiózní výrazy, tak staroruština. Religiózní výrazy hrají v textu důležitou roli a prostupují celou 68 povídkou. První takovou frází, na kterou jsme v textu narazili bylo As ecMb, v následujícím kontextu: — ffa nmoôbi (peodajibi eudenu: H deúcmeume/ibuo cyu^ecmeyw. H ne npocmo KapmuHKa e mejiUKe! A3 ecMb, max CKa3anib, u e cjiynae nezo Mozy Haeeiuamb. A3 ecMb - jedná se o staroruštinu a výraz v doslovném překladu znamená Já jsem. Výraz má religiózní podtext, neboť se objevuje v některých evangelických textech, kde je pronášen Hospodinem.47 Později se v textu objevuje staroruština ještě jednou: — Mowceme, — ceeiuuju ZOJIOCOM omeemuji npe3udeum. — CUM dapyw eaju eonw. Domníváme se, že oba uvedené případy z textu j sou vzájemně propojené. Jsou to jediné případy, kdy v textu zaznívá staroruština. Domníváme se, že autor odkazuje k Druhé knize Mojžíšově (Exodu), kde stojí: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 4 8 A3 ecMb - Já j sem ,3,apoBaTb BOJÍM) - osvobodit Náš překlad tedy vypadá následovně: „ To proto, aby feudálové viděli, že opravdu existujú. Ze nejsem pouze obrázek v telce. Mohu říct „Já jsem!" a díky tomujim to můžu natřít. " „Můžete, "pokleslým hlasem odpověděl prezident. „Já sám vás vyvedu na svobodu. " V textu se dále objevuje množství výrazů s náboženskou tematikou, ty se objevují hlavně u přirovnání, metafor, případně aluzí. Uvedeme si překladová řešení těchto výrazů: 4 7 TOPBA^B, A. «A3 ECMb» M A3 HECMb [online]. 2016 [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: https://pravoslavie.ru/95624.html 48 Pasáž: Exodus 20,2 [online]. Česká biblická společnost [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: http://www.bible- net.cz/app/bible/passage?passagePath.path=Exodus+20%2C2c&search=Otev%C5%99%C3%ADt&_source- Page=lQ9AHqzgNFcKZcuuL5XXmvH99BOehYSYZJaDuGQaUMQ%3D&_fp=pXjoMtmjtc8%3D 69 CaKpajibHbiú cau —> Posvátný stav TIoMa3aHHUK ôowcuú —> Mesiáš H3ÔpaHHUK neôec —* Nebesy vyvolený CeHii^eHbiú CUM6OJ1 —> Svatý symbol Pacnnman Kapma Poduubi —> Ukrižovaná mapa vlasti HeôecHoe ôjiazocjioeenue —> Požehnaní nebes Hepnue KamacpaiiKU —> Černé pohřebáky (metafora na drahá auta) Cenu^eHan MUCCUH —> Svatá mise Mojiumecb, nmoôu npujiemen OH K BOM. H6O mojibm meju cnacemecb. —>• Modlete se, aby k vám přiletěl. Protože jenom to vás spasí. (V tomto případě autor popisuje vnitřní myšlenky prezidenta. Dochází tedy k samotnému zbožštění prezidenta: prezident = spasitel, což potvrzuje naší tezi v pasáži o staroruštině.) KypzaH —> Mohyla HananbHUK KonmpojibHOZo ynpaejienun — nenoeeK HadeotCHbiú, ceoú, nymb nu ne eupesannuú U3 JIUHHOZO npemdenmcKOZo peôpa, — uejioem MOJIMOJI. —>• Séf kontrolního úřadu, byl spolehlivý, věrný člověk jakoby vyříznutý z prezidentova vlastního žebra. (Jedná se o aluzi na biblickou legendu o stvoření světa) Tozda npemdenm uauiapuji ua 3eMJie pjfcaeyw apMamypuuy u c pa3juaxy, CJIOBHO Konbe Cydbôbi, Memuyji ee e cnenoe cmemio. —>• Potom prezident nahmatal na zemi zrezivělou tyč, rozmáchl se, jako by držel Kopí osudu a udeřil do neprůhledného skla. (Opět se jedná o aluzi, tentokrát na legendu o ukřižování Krista) 70 7.4.7 Mezijazyková homonyma Při překladu jsme narazili i na tzv. mezijazyková homonyma. Homonyma se dělí na homografa (slova, která se stejně píší) a homofona (slova, která stejně znějí). 49 Jeden příklad jsme si uvedli v podkapitole Celkové přehodnocení. Uvedeme si několik příkladů z námi překládaných textů: yKueom —> Břicho Cmojiuua —> Hlavní město nyjibm —> Dálkové ovládání KocmwM —> Oblek ffeno —> Věc 3a6bimb —> Zapomenout 49 PRAVIDLA - Synonyma, antonymá, homonyma [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: https://www.pravopisne.cz/2014/10/synonynia-homonynia-antonyma/ 71 Zaver Předložená diplomová práce se věnuje životu, dílu a překladům dvou povídek současného ruského spisovatele a novináře Dmitrije Gluchovského a jejich následná analýza. Naše diplomová práce je zaměřena translatologicky, proto se v úvodní kapitole seznamujeme se stručnou teorií překladu, včetně typologie překladů a překladatelských postupů. Následuje kapitola, která se zabývá biografií a tvorbou Gluchovského. Ta pro nás byla nezbytná pro správné uchopení překladu. Zejména ve své povídkové tvorbě se Gluchovskij totiž často nechává inspirovat prostředím ve kterém žije. Jedna podkapitola je věnována Gluchovského sbírce povídek Povídky o vlasti, na které námi vybrané povídky nepřímo navazují. Teoretickou část naší diplomové práce uzavírá kapitola s literárněvědnou analýzou obou povídek. Díky literárněvědné analýze povídek jsme pochopili zejména strukturu textů a jejich jazyková specifika. Texty jsou bohaté na dlouhá souvětí a přímou řeč. Jedinečnost autorova stylu spočívá v mnohačetném využívání metafor a personifikací. V obou textech se setkáváme s ironií, která má humornou podobu. Povídka Kormlenie taj skich somikov je navíc obohacena 0 množství religiózních výrazů, čímž dodává textu na jeho specifičnosti. Při analýze jsme dále zjistili, že se v povídkách objevují i vulgární a hovorové výrazy. Analýza byla důležitá 1 pro vymezení žánrů. První povídku jsme označili za politickou satiru. U politické satiry je důležité její zařazení do dobového kontextu. Text byl napsán roku 2011 a hlavními postavami jsou prezident a premiér Ruska. Při dalším studiu textu jsme našli některé narážky, které potvrzují naši tezi, že se jedná o satiru vlády Dmitrije Medveděva a Vladimíra Putina. Druhou povídku jsme zařadili k žánru sci-fi. Tento žánr je charakteristický především pro výskyt spekulativních technologií. V našem případě se jednalo o robotické soudce s lidským vzhledem. Dále jsme se věnovali samotnému překladu povídek. Při překladu jsme využívali zejména elektronický slovník LINGEA, případně elektronický slovník dic.akademic.ru. Pro správné pochopení frazeologismů jsme využívali frazeologického slovníku A. I. Fjodorova (opět v elektronické podobě). V některých případech jsme při práci použili i slovník cizích slov. Při překladu jsme pracovali tak, abychom vždy dosáhli nej vyšší míry ekvivalence a adekvátnosti. Snažili jsme se o zachování delších souvětí, abychom nezměnili autorův styl. Následná kapitola pod názvem Komentář k překladu, podrobuje překlad podrobné analýze. Nejprve jsme se zabývali jménem autora, přičemž jsme vysvětlili důvod pro použití české 72 transkripce místo transkripce anglické, kterou použili předchozí překladatelé Gluchovského děl. Ačkoli došlo k narušení jisté překladové tradice, domníváme se, že se nejedná o takový zásah, který by vedl ke zmatení případného čtenáře. Dále jsme se zabývali názvem překladu povídek. Při překladu názvu povídek jsme se opřeli o teorii Jiřího Levého a splnili jsme požadavky pro adekvátní překlad názvu. Názvy jsme do češtiny převedli tak, aby byly konkrétní a snadno zapamatovatelné. Názvy povídek jsme přeložili až poté, co jsme se seznámili s jejich obsahy. Dále už jsme prováděli analýzu podle teorie translatologických transformací Evy Vysloužilové. Z lexikálních transformací j sme nejvíce využili generalizaci, naopak nej menší prostor v našem překladu získala modulace. S gramatickými transformacemi jsme pracovali nejčastěji, například u překladu přechodníků. Přechodníky j sou pro ruský text zcela běžným jevem, my jsme je nejčastěji převáděli pomocí hlavní věty. Při překladu docházelo k záměně slovních druhů a tvarů, některá multiverbizační pojmenování jsme zaměňovali univerbizačními a naopak. Gramatickými transformacemi jsme se zabývali také u slovosledu a u záměn gramatického statutu větných konstrukcí. Posledním oddílem překladových transformací j sou lexikálně-gramatické. Sem patří například antonymický překlad, který jsme provedli pouze v jediném případě. Naopak jsme často přistoupili k rozšíření informačního základu. Texty povídek jsou plné reálií a fakt z ruského prostředí, které nejsou českému čtenáři zcela srozumitelné. Ve všech takových případech j sme rozšířili informační základ tak, abychom nenarušili plynulost textu a aby byl daný prvek pochopitelný i pro české čtenáře. Velký prostor jsme věnovali i tzv celkovému přehodnocení. Tuto transformaci jsme používali u překladu frazeologismů a ustálených slovních spojení. Poslední část našeho komentáře k překladu se zabývá problematickými oblastmi překladu. Sem jsme zařadili například interpunkci a přímou řeč. V originálním textu se hojně vyskytovala interpunkční znaménka, která by byla v překladu nežádoucí. Častým takovým jevem byla například pomlčka. Tu autor používal například pro oddělení několikanásobného přívlastku. Vtákových případech jsme pomlčky nahradili čárkami dle pravidel českého pravopisu. Pomlčkami autor také vyznačil přímou řeč, tu jsme převedli pomocí dvojitých uvozovek typu 99 66. Mezi problematické oblasti překladu spadají i aluze se kterými jsme se setkali u obou překladů. Narazili jsme například na aluzi jiného literárního díla či sovětského politického hesla. Aluze jsme převáděli tak, aby i v českém textu bylo zřejmé, že se jedná o narážku. Dále jsme do problematických oblastí zařadili překlad reálií a vulgarismů. Pro nalezení vhodného 73 ekvivalentu, který by nahradil originální Vulgarismus jsme brali zřetel zejména na kontext. V případech, kdy byl Vulgarismus adresován někomu ve formě nadávky jsme se snažili o zachování významu. Volnější překlad jsme volili u expresivních vyjádření emocí. Často jsme se setkávali i s hovorovými výrazy, pro ty jsme volili české ekvivalenty taktéž v hovorové podobě. Pokud se nám nepodařilo nebo pokud nebylo možné zachovat hovorovost výrazu, řešili jsme tyto případy kompenzací. Za problematické považujeme také religiózní výrazy z povídky Kormlenie taj skich somikov. Bylo důležité je v textu zachovat, abychom nenarušili specifický autorův styl. Cílem naší práce bylo především dosáhnutí adekvátního překladu povídek D. Gluchovského. Domníváme se, že se nám toho podařilo dosáhnout. Na závěr je třeba říci, že práce nad překladem povídek nebyla jednoduchá vzhledem k bohatosti autorova jazyka. Přesto čas strávený nad překladem považujeme za smysluplný a obohacující. Doufáme, že námi přeložené texty poslouží jako doplňující četba zejména pro ty, kdo mají v oblibě Gluchovského tvorbu. 74 Pe3H)Me KoMMeHTHpoBaHHbiií nepeBOA paccKa30B J\. TjiyxoBCKoro flaHHaa AHnjiOMHaa paöoTa nocBimjeHa paccica3aM ^MHTPHÍI TnyxoBCKoro «KopMjieHHe TaiícKHx COMHKOB» H «Tejie(pOHHoe npaßo». Hejibio paöoTbi aßjiaeTca aAeKBarHbiii xyAoacecTBeHHbiii nepeBOA BbiöpaHHbix paccKa30B H ero nocjieAyioinHH aHajin3 c yKa3aHHeM npHMepoB H3 TeKCTa. rjryxoBCKHH aßjiaeTca norryjiapHbiM nncarejieM H, no3TOMy eine OAHOH uejibio Hamen paöoTbi CTano Aarb nemcKHM HHrarejiiiM B03MoacHOCTb npoHHrarb Te paccKa3bi TnyxoBCKoro, KOTopwe AO CHX nop He ÖHJIH nepeßeAeHbi Ha nemcKHH H3MK. IIpHHHHOH Bbiöopa HMeHHO 3Toro aBTopa CTaji JIHHHHH HHTepec K TBopnecTBy TnyxoBCKoro. J\jin nepeBOAa OWJIH BbiöpaHbi paccKa3bi pa3Hbix acaHpoB, HanncaHHbie B 2011 roAy B Hanajie AnnjiOMHoii paöoTbi M H oöbiiciraeM Bbiöop TeMbi H cooömaeM o nocraßjieHHOH nenn - C03AaHHH aAeKBaTHoro xy^oacecTBeHHoro nepeBOAa. PaöoTa pa3AejieHa Ha Aße nacra: TeopeTHHecKyio H npaKTHnecicyio. K onpeAejiéHHOMy 3aKjiiOHeHHio M H npnxoAHM Ha ocHOße (paKTOB, nojryHeHHbix BO BpeMa nepeßOAa TeKCTOß, a Taxace HX aHajiH3a. Hanajio TeopeTHHecKoii nacrn nocßiimeHO TeopnH nepeBOAa. B paöoTe AaHbi pa3JiHHHbie onpeAeneHHji nepeBOAa. Ocoöoe BHHMaHHe M H yAejraeM TeopnH xyAoacecTBeHHoro nepeBOAa H 3TanaM paöoTbi nepeßOAHHKa, pa3ÖHpaeM ocHOBHyio KjiaccH(pHKaHHio nepeßOAOß H nepeßOAHecKHx MeTOAOß. 3areM M H nepexoAHM K ÖHorpacbHH H oömeii xapaKTepncTHKe TBopnecTBa aBTopa nepeBOAHMbix paccKa30B. EjiyxoBCKHH - coBpeMeHHbiií nHcarejib H jKypHajiHCT, jKHBymHH B MocKBe. ÄBTop CTaji H3BecTHHM nocjie H3AaHii5i ero nepBoro poMaHa «MeTpo 2033». PoMaH «MeTpo 2033» aßjiaeTca nepßoii nacrbio TpnjiorHH «MeTpo». Ha poMaHax «MeTpo» ocHOBbißaiOTCii cioaceTH HecKOJibKHx BHAeonrp. ^pyrne KHHrn TjiyxoBCKoro - «CyMepKH», «EyAymee», «PaccKa3H o PoAHHe» H «Teiccr». PeajiHCTHnecKHH poMaH «TeKCT» - nepBbiií poMaH, KOTopnii 6yAeT 3icpaHH3HpoBaH. Ero npoH3ßeAeHH5i OTHOcaTca K pa3JiHHHbiM jKaHpaMi (panracTHKa (nocTanoKajiHnTHKa), peajiH3M, MarHnecKHH peajiH3M H caTHpa. CjieAyiornaa rjiaßa TeopeTHHecKoii nacrn paöoTbi nocßameHa aHajiroy caMHx paccKa30ß. PaccKa3 «KopMjieHHe TafícKiix COMHKOB» - nojiHTHHecKaa caTHpa. EjiaBHbiMH repoiiMH paccKa3a ÍIBJIÍIIOTCÍI npe3HAeHT H npeMbep-MHHHcrp POCCHH. B TeKCTe HX HMeHa He yKa3aHbi, HO H3 pa3JIHHHbIX HaMCKOB CTaHOBHTCíl 5ICHO, HTO 3TO ^MHTpHH ÄHaTOJIbeBHH MeABeAeB 75 H BnaAHMup BnaAHMupoBHH IlyTHH. Paccica3 «Tejie(pOHHoe npaßo» OTHOCHTCÍI K acaHpy HayHHoií (paHTacTHKH. O^Ha H3 nepT HayHHoií (paHracTHKH - HajiiiHiie BbiMbimjieHHbix TexHOJiorHií. B paMKax AaHHoro paccica3a TaicoBMM ÍIBJIÍIIOTCÍI cyAbH-poôoTM, KOTOPMMH ÔMJIH «oöopyAOBaHbi» Bee poccHfícKHe cyAM. B TeKCTax AOMHHupyiOT AJiHHHbie cjioacHbie npeAJioaceHHa. B OÖOHX paccKa3ax M H HaxoAHM MHoro AHanoroB, B KOTopbix nacTO ynoTpeÔJiaeTca pa3roBopHbiH pyccKHÜ ÍBMK H Heu,eH3ypHbie cjiOBa, TaKace TaM BCTpenaiOTca MeTatpopw, ojiHueTBopeHHíi H cpaBHeHHa. B paccKaße «KopMjieHHe TaiícKHx COMHKOB» K TOMy ace ecTb pejiHrH03Hbie BbipaaceHHa, o6pa3yioinHe cneuHcbHHecKHH CTHjib aBTopa. BTopaa nacTb AnnjiOMHoii paöoTbi - npaKTHnecKaa - nocBímjeHa nepeBOAy H3ÔpaHHbix paCCKa30B. Mbl paÖOTajIH C 3JieKTpOHHMMH TeKCTaMH, OnyÖjIHKOBaHHbIMH B HHTepHeT-acypHajie «PyccKHÜ nnoHep» (Ruspioner.ru). B npouecce paöoTbi HaA nepeBOAOM Mbi name Bcero ncnojib30Bajin 3jieKTpoHHbiü cjiOBapb «LINGEA» H cnoBapb Ha cairre dic.academik.ru. J\JIÍÍ nepeBOAa (ppa3eojioru3MOB 6MJI ucnojib30BaH (ppaseonorunecKHÜ cnoBapb A. H. OéAopoBOU (TaKace B aneicrpoHHOM BH^e). Taioice w>i ncnojib30Bajin cnoBapb HHOCTpaHHbix cjiOB. B npouecce paöoTbi M H crpeMHjiHCb K co3AaHnio Hauôojiee a^eRBaTHoro H 3KBHBaneHTHoro opuruHajry nepeBOAa. Ilocjie C03AaHua nepeBOAa MM npoBenn ero aHajiu3. CHanana MM 3aHHMajincb nepeBOAOM HMeHH aBTopa paccica30B. J\JIH nepeBOAa ero uMeHu MM ncnojib30Bajin TpaHCKpunuHio. Ilocjie Toro MM 3aHHMajiHCb nepeBOAOM Ha3BaHnü BbiöpaHHbix paccica30B. IIocjieAyiomHe Tpu rnaBbi KacaiOTca MeTOAOB nepeBOAnecKHx TpaHC(popMauHH, K KOTOPMM M M npuBOAHM npuMepbi H3 TeKCTOB, H HX peUieHHH. Bo BpeMH paÔOTM HaA TpaHC(J)OpMaUHaMH MM HCXOAHJIH H3 TeOpHH E. BbicjioyacHjiOBOÜ. BbicjioyacHjiOBa pa3AejiaeT TpaHC(popMauHH Ha Tpu rpynnbi: jieKCHHecKHe, rpaMMaTunecKue H neKCHHecKH-rpaMMaTHHecKue. B nepByio rpynny jieKCHnecKHx TpaHC(popMauHÜ BXOA^T cjieAyiomHe: TpaHCKpununa, TpaHCJiHTepauHH, KajibKupoBaHue, K0HKpeTH3auHa, reHepajiH3auHa H MOAyjuiUHíí. lipu nepeBOAe paccica30B MM Hcnojib30BajiH Bce yKa3aHHbie JieKCHHecKHe TpaHC(popMauHH. TpaHCKpunuHK) H TpaHCJiHTepauHio M M Hcnojib30BajiH RJIÍI HMCH coöcTBeHHbix, KajibKupoBaHue ynoTpeöJiajiH, HanpuMep, AJM nepeBOAa peanuü. MoAyjiauua öbijia Hcnojib30BaHa MeHbiue Bcero. CjieAyiomaa rnaßa nocBímjeHa rpaMMarHHecKHM TpaHC(popMauH5iM. B rpynny jieKCHHecKHx 76 TpaHC(popMauHH BxoAíiT cneAyioiiiHe: 3aMeHw (popM cnoBa, 3aMeHw nacren penn, 3aMeHw HjieHOB npeAJioaceHHH, MyjibTHBep6n3aiiníi H yHHBep6H3aHira, 3aMeHbi rpaMMarnnecKoro CTaTyca npeAJioaceHHií H 3aMeHbi nopa^Ka CJIOB. CHanana Mbi 3aHHManncb nepeBOAOM AeenpHHacTHií, c KOTOPWMH nacTO crajiKHBajiHCb B TCKCTC B HCIIICKOM 5i3WKe AeenpHnacrae apxaHnecKaa (popMa, nosTOMy HaM npHimiocb HX 3aMeH5iTb. Hame Bcero Mbi 3aMeHajiH HX c noMOinbio rnaBHoro HJIH npnAaroHHoro npeAJioaceHHa. HepeAKO npHxoAHJiocb MeH^Tb (popMbi CJIOB, HacTH penn H HjieHbi npeAJioaceHHií. Mw crajiKHBajiHCb c 3aMeHaMH MyjibTHBep6n3aiinoHHbix HaHMeHOBaroiH yHHBep6n3aijnoHHbiMn H Haoöopox B TeKCTax noíiBjííijiocb, K npuMepy, oÖMbiKaroie, B TaKOM cjiynae MW MCHÍIJIH nopímoic CJIOB. IIocjieAHaa rpynna TpaHC(popMaHHH - jieKCiiHecKii-rpaMMaTiiHecKiie. B rpynny jieKciiHecKii-rpaMMaTiiHecKiix TpaHCťpopMaiiiiií BXOA^T: aHTOHiíMiiHecKiiií nepeBOA, pacmiipeHiie HHťpopMaHHOHHoií OCHOBW, SKcnjiHKauHíi, KOMneHcauira 11 uenocTHoe nepeocMbicjieHiie. flocraTOHHO nacTO MW npiiöerajiii K pacmiipeHiiio iHKpopMauHOHHoií OCHOBW. MeHbine Bcero 6WJI Hcnojib30BaH aHTOHHMHHecKHií nepeBOA: TOJibKO OAHOKparHO. fljra nepeBOAa (ppa3eojiorH3MOB MW npHMeHíijiH TpaHC(popMaHHio uejiocTHoro nepeocMwcjieHHa. B nocneAHeii nacra paöoTw MW oöpaniaeM BHHMaHHe Ha npoöneMw npn nepeBOAe. B 3Ty rjiaBy MW BKJIIOHHJIH nyHKiyaHHio. HacTO HaM npnxoAHjiocb MeHaTb TaKHe 3HaKH npenHHaHHíi, KaK rape, ABoeTOHHe, KaBWHKH H Ae(pHC. Mw 3aHHMajiHCb nepeBOAOM ajuiio3HH H peannií. B paccKa3ax aBTop nacTO ynoTpeÖJiaeT HeHeH3ypiryio jieKCHKy H pa3roBopHyio penb, K KOTOpbIM TaiOKe HyjKHO ÖWJIO nOAOÖpaTb COOTBeTCTByiOmHH 3KBHBajICHT. B caMOM KOHiie paöoTw Haxo^HTca 3aKjiioHeHHe, pe3K)Me Ha pyccKOM 5i3WKe H cnncoK Hcnojib3yeMOH jiHTeparypw. B npHjioaceHHe K paöoTe MW BKJIIOHHJIH paccica3w B opnrHHajie. B AnnjiOMHoií paöoTe npeACTaßjieH nepeBOA paccica30B J\. DryxoBCKoro «KopMjieHHe TaiícKHx COMHKOB» H «Tejie(pOHHoe npaßo». PaöoTa nap, nepeBOAOM Aanacb Hejiereo, HO öwjia KpaiÍHe HHTepecHoií H yBjíeKaTejibHoií. 77 Zdroje Primární literatura: rJiyXOBCKHH, JS,. KopMJiemie maúcKUX COMUKOB [online]. PyccKuň nnoiiep, 2011 [cit. 2019- 04-20]. Dostupné z: http://ruspioner.ru/cool/rn/single/2230 rJiyXOBCKHH, J\. TejietpOHHoe npaeo [online]. PyccKuň nuoHep, 2011 [cit. 2019-04-20]. Dostupné z: http://ruspioner.ru/cool/rn/single/2260 Sekundární literatura: Tištěné zdroje v češtině: GLUKHOVSKY, D. Soumrak. Knižní klub, 2013, 344 s. ISBN 978-80-242-3763-3 GLUKHOVSKY, D. Metro 2033. Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2624-8. GLUKHOVSKY, D. Povídky o vlasti. Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-5848. HRDLIČKA, M . Literární překlad a komunikace: K problematice zaměření uměleckého překladu na čtenáře. Praha, 1997, 91 s. ISBN 80-85899-22-1 KNITTLOVÁ, D. Teorie překladu. Olomouc, 1995. ISBN 80-7067-459-8 LEVÝ, J. Umění překladu. Praha, 1963, 288 s. ISBN 22-083-63 ŠPAČKOVÁ, S. Rusko-česká ekvivalence propriálního lexika: vlastní jména vpřekladu. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8687-6 VYSLOUŽILOVÁ, E. Cvičebnice překladu pro rusisty I: Politika a ekonomika. Olomouc, 2002 Elektronické zdroje v češtině: Biblenetcz [online]. Česká biblická společnost [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: http://www.bib- lenet.cz/ 78 Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/ Moderní cvičebnice k procvičování pravopisu [online], [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.pravopisne.cz/ Tištěné zdroje v ruštině: AJTEKCEEBA, H. C. Beedenue e nepeeod eeedenue. 2004. ISBN 5-7695_1542_2. BífflOrPA^OB, B. C. Beedenue e nepeeodoeedenue: oôu(ue uneKCunecKue eonpocu. Moskva, 2001. BJIAXOB, C a C OJIOPHH. HenepeeoduMoe e nepeeode. Moskva: MejKflyHapoAHbie OTHomeHua, 1980. Elektronické zdroje v ruštině: VKLive: JJMumpuu EnyxoecKUú [online]. 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://vk.com/video-70345461_456239168 rOPBAHEB, A. «A3 ECMb» H A3 HECMb [online]. 2016 [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: https://pravoslavie.ru/95624.html JJMumpuú EnyxoecKUú -poccuúcKUú nucamejib u wcypnajiucm. [online], [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.glukhovsky.ru/#intro JJMumpuú EnyxoecKUú e Kocpeime JlumPec [online]. 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https ://www.youtube. com/watch?v=j iNBwxylFww JJMumpuú EnyxoecKUú o ceoux npomeedeHuax [online]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https ://www.youtube. com/watch?v=L3j aPDxwwaQ KHUZU [online], [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.metro2033.ru/books/ Beô-cepeuc npoeepmi npaeonucanuR [online]. OpcborpaMMKa [cit. 2019-04-23]. Dostupné z: https://orfogrammka.ru Pewcuccep KapmuHu "Camom-7" CHUMem (pujibM "TeKcm" nopojuauy EnyxoecKOZo [online], 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: https://ria.ru/culture/20180526/1521439009.html 79 Cosudauue Mupoe U3 ôym - 3mo Hucmoú eodbi eonuieôcmeo [online]. 2016 [cit. 2018-10-16], Dostupné z: https://www.livelib.rn/inteiview/post/17994-eksklyuzivnoe-inteivyu-dmitriy gluhovskogo-dlya-livelib-sozidanie-mirov-iz-bukv-eto-chistoj-vody-volshebstvo COPOKHHA, O. ffMumpuú TjiyxoecKUú: «JIne cnumaio ceôn nucameneju\» [online], [cit. 2018- 10-16]. Dostupné z: http://www.myudm.ai/interview-gluhovsky.html Cnopncm Kuuza: JJMumpuů EnyxoecKUú, «TeKcm» [online]. fl,Bopeu KyjibTypw HM. H. K. KpyncKoií, 2017 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://krupaspb.ru/zhurnal-piterbook/inter- vyu/spornaya-kniga-dmitriy-gluhovskiy-tekst.html OOMHHA, E. ffMumpuú ľjiyxoecKUú: «IIoKa y Mena m nomujicnpeôenoK, H m MOZ nanamb nucamb 9mompoMaH»[on\me]. 2015 [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.tele.ru/stars/in- terview/dmitriy-glukhovskiy-poka-u-menya-ne-poyavilsya-rebenok-ya-ne-mog-nachat-pisat- etot-roman/ Zdroje v angličtině: MCKEAND, Kirk. An unabridged interwiev with Metro 2033 author Dmitri Glukhovsky [online]. 2018 [cit. 2019-03-06]. Dostupné z: https://www.vg247.com/2018/12/12/unabridged-interview-metro-203 3 -author-dmitri-glukhovsky. Slovníky: Elektronické a knižní slovníky, jazykové technologie, překlady - Lingea s.r.o. [online], [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.lingea.cz. KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov: A-Z. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1415-2. ArndeMUK: Cnoeapu u 3HUUKJioneduu na ArndeMUKe [online], [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://di c.academi c.ru/ OE,ZI,OPOB, A. H. 0pa3eojioeunecKUú cnoeapb pyccKOZo Jiumepamypnoeo K3bwa (AM. Oedopoe) [online]. 2008 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: http://rus-yaz.niv.ru/doc/phraseologi- cal-literary-dictionary/index.htm 80 Přílohy KOPMJIEHHE TAHCKHH COMHKOB — A ooirsarejibHO nap,o? — cnpocHji npe3HAeHx — 06a3aTenbHO, — cyxo OTBCTHJI npeMbep. — Ä npocTO OT npeAWAymeií KOMaH^iipoBKH He OToiÍAy eine HnicaK, — noacajiOBanca npe3HAeHT. — AACKHÍÍ A^eT-nsr. Taicaíi orpoMHaa crpaHa y Hac, CTOJibKO 3THX nacoBbix noacoB... XoTb B03bMH Hx H OTMeHH K nepTy JleTaio, jieTaio, jieTaio... HHor^a BOT, 3Haeiiib... IIpocHycb HOHbK) H He Mory noHírrb, r^e ace a. ,fl,OMa? B OTene? B caMOJieTe? B KaicoM ropové? IIpeMbep nojiyo(pHL(HajibHO KHBHyji H He Taacb nocMOTpeji Ha nacw, no-6opHOBCKH MyacecTBeHHO Ha^eTbie Ha npaßoe 3anacTbe. BpereT yace 3BOHHJI oöeA. — TaK Hano, — cacaTO oöbacHHji npeMbep. — Ä Toace B MOK) öbiTHOCTb TO6OÍÍ STHM 3aHHManca. Bce AenaiOT STO. — Ä CHanajia AyMan, STO HTOÖW MHe jiynuie Bjia^eHna y3Harb, — noAejiHjica npe3HAeHT. — Hy, no3HaKOMHTbC5i c noAaHHbiMH TaM. BHHKHyTb B MecTHbie npoÖJieMbi. Be#b KpacHO^ap — OAHO, a KpacHoapcK — Kaie 6w Apyroe... A noTOM CMOTpio — Be^b BCÍI-TO CTpaHa OAHHaKOBaa: Be3Ae Aoporn rrycTbie, KopoÖKH naTH3TaacHbie, Be3Ae ryöepHaropbi OKonajiHCb B OWBLUHX paiÍKOMax, Be3Ae ranuiHHKH CTOÍIT H necTb OT^aiOT... — Hy TaK OHa T&KSLÍI H ecTb, — cornacHjica npeMbep. — Hnnero. He pa3BjieKarbC5i Be^b e3AHUIb. — A CMbicji KaKoií? — cnpocHji npe3HAeHT. — H Be^b onaTb STOT Macicapa^: TO BpaneÖHbiii xajiaT HanajiHBaTb, TO ôpoHeacHjieT, TO crpoHTejibHyio Kacicy... 3aneM? MoaceT, a 6w öojibine nojie3Hbix neu cAejian, ecjin 6w cn^eji ceöe B KpeMjie, paöoTan c ôyMaraMH, a? — nocnymaii! — npeMbep HeTepnejiHBO B3MaxHyji pyKoií. — npe3H^eHT B Hamen oojibinoii CTpaHe — STO He AOJiacHOCTb. 3TO caicpajibHbiH caH. Tbi cefínac noMa3aHHHK 6O>KHH. H3ÖpaHHHK Heöec. CBameHHbiií CHMBOJI. noHHMaenib? — Hy Aa... Ho jieTarb-TO CTOJibKO 3aneM? — B3AOXHyji npe3H^eHT — y Menu TJT BOT y cbma AeHb poacAeHHa, a MHe B XaöapoBCK jieTeTb... Kaie Ha3Jio... npeMbep yTOMjieHHO B3AOXHyji H noAOineji K pacnírroií Ha ôecKpaHHeií creHe CBoero KaÔHHeTa KapTe PoAHHbi. B35M co CTOJia repôoBbiií jia3epHbiH ueneyKasarejib H nonnicaji HM CTpaHy. — BHAHiiib, KaKaa OHa 3AopoBaa? — co CMecbio pa3ApaaceHHa H BOCTopra CKa3aji OH. — A TO. — CaMaa ôojibinaa crpatia B Miipe, Meac^y npoHHM, — COOÔIHHJI npeMbep. — flaa... — By^b Ha HameM MecTe xoTb aHniHHaHe, xoTb (ppaHiry3bi, xoTb aMepHKaHijbi — ^aBHO 6M yace pa3BajiHjiocb Bce K e^peHe (petie, — yBepeHHO 3aíiBHji npeMbep. — OHH npHBbiKjiH noTOMy HTO: pacnpeAeneHne Bjiacra, Bbi-bi-ôopw, npocTH rocnoAH, (peAepajiH3M... Y Hac nonpoôyií BBe^n Taicoe! Cpa3y BCIO CTpaHy nonnnaT — H no ocbinopaM! — Hy a HTO ace Tor^a POCCHTO BMecre AepacnT? — 3aAyManca npe3n^eHT. — Kaic eAHHoe nenoe? — Hainy PoAHHy, — OTneKaHHji npeMbep, — yAepacnBaeT eAHHbiM nenbiM TOJibKO omymeHHe, HTO Haina PoAHHa aBjíaeTca eAHHbiM nenbiM. — To ecTb? — A BOT TaK. IToKa ecTb y Hapo^a omymeHHe, HTO BnaAHBOCTOK n BjiaAHKaBKa3 — o^Ha CTpaHa, TaK n ôy^eT. KaK nponaAeT 3TO omymeHne — Bce, xanaň H 6ern. — Ho neTaTb-TO CTOJibKO 3aneM?! — B3MOJIHJICÍI npe3H^eHT — J\a 3aTeM, HTO Ha Teôe BCÍI CTpaHa H AepacHTca! npeACTaBb TaK: PoAHHa Hama CKpoeHa H3 TbICílHH JIOCKyTOB. Ho HHTb, KOTOpOH 3TH JIOCKyTbl ÔbIJIH CUIHTbl BOeAHHO, CTapaíI H THHeT H TBOÍÍ HJI-96 — KaK 6w nrna, B yuiKO KOTopoň npo^eTa HOBaa HHTKa, cypoBaa. I^e ca^nnibca — TaM npoKOJi, Tv#a CTeacoK. ^anbine neTHuib — HOBMÍÍ CTeacoK. TaK CTpaHy BMecTe H crarHBaeinb, HTOÔW He pacnoji3Jiacb. BejiHHaBbiií npe3H^eHTCKHH HJI-96, pacnnacTaB CBOH neôeAHHbie Kpbijiba, 3axoAHji Ha noca^Ky Ha yiOTHO ycTpoHBmHiíca B OKpyaceHbe MuiHCTbix conoK aaponopT TeHb OT jiaiÍHepa CTjianacb no 3ejieHOH 3eMjie, HeôecHbiM ônarocjiOBeHneM npnKacaacb K nocKyTHbiM Ha^enaM MecrHbix neroaH, K cepoň nayTHHKe Aopor, K cnHHenHOMy KopoÔKy a3poBOK3ajia... CrrycTHBuiHCb c oônaKOB, npe3H^eHT roTOBHjica COÍÍTH B npoTHBononoacHOCTb paa — B XaôapoBCK. BopT HoMep OAHH, 3JiOBeme nocKpnnbiBaa HOBWMH TexHOJioraHMH, niMíiKHyji pe3HHOÍí maccn o mepmaBbiH ôeTOH B3JieTKH, uryMHO BcronopmHn 3aKpbijiKH, 3aryAeji, xBaraacb 3a rycroH B03AyX, H OCTaHOBHJICa. npe3HAeHT BbirjiHHyn B OKOUIKO. y a3poBOK3ajia BbicrpoHjiacb mepeHra cojiHAHbix nepHbix KaracpajiKOB: Mecrabie (peoAajiw npHMnajiHCb Ha noKjiOH K CBoeMy npHÔbiBineMy H3 AaneKofí crojiimbi cyBepeHy. CoTpyAHHKH O C O noKa eme KaK-TO c^epacnBajín HX 3Hiy3Ha3M B paMKax npnjiHHHa, HO BOJiHa HHHOBHoro jiHKOBaHHíi rpo3Hjia BOT-BOT nepexjiecTHyTb nepe3 napaneT onenjieHHíi. IIpe3HAeHT noeacHjica H nojie3 nepeo^eBarb noxoAHoe nono c KpoKcmujibHHKOM Ha crpornií HepHbiií KOCTiOM H nepHyio BOAOJia3Ky noAOÖpaHHbie CTHjiHCTaMH cneuHajibHO RJIÍI STOŘ noe3AKH. B XaöapoBCKe CHCTeMa poTannn Bjiacra paöoTana HcnpaBHo: 3#ecb rocyAapcTBeHHbie HHHOBHHKH H öparßa ijHKjiHHecKH CMCHajiH Apyr Apyra, ooecnenHBaíi nOCTOíIHHblH npHTOK B rocyAapcTBeHHbiií annapar jnoAeií co CBOKHM MbiinjieHHeM H He3aMbijieHHbiM B3rji5moM. O^Ha ôe^a: B Bonpocax jiaHťpCTaiíjia BKycw y 3AeinHeH SJIHTW OWJIH raHrcTepcKHMH, H ^aace npe3HAeHT, noceniaíi 3TOT yAHBHTejibHbiH Kpaií, AOJiaceH own Bbirna^eTb KaK HacTOiimnn nanaH. K Tpany noAKarHji ôpoHHpoBaHHbiií rryjibMaH 6e3 HOMepoB — CBOH, poAHoii, H3 MOCKBW npHBe3eHHbiií, — H npe3HAeHT, HencKpeHHe, 6e3 pyuiu pacnejiOBaBiiiHCb c ryöepHaropoM H npoHHMH aBTopHTeTaMH, lopKHyji B yiOTHbiii nojiyMpaK cajiOHa. ITyjibMaH 3aypnaji H noKarnji no nycTbiM yjinnaM MHMO OTAaiomnx necTb raHuiHHKOB B ÖMBIIIHH XaôapoBCKHH paiÍKOM napTHH, Hbme npeBpameHHbiií B ryöepHaropcKHH ôacTHOH. — ,HJIH TaKoií orpoMHoií CTpaHbi, KaK Hama, HHTepHeT HMCCT HeH3MepHMoe 3HaneHHe, — roBopHji npe3HAeHT, EJIÍIAÍI B CBOH BTopoií aiínaA. PacceBiiiHecíi BKpyr AyöoBoro CTOJia cypoBbie xaôapoBCKHe HHHOBHHKH cornacHO xivrypnnn oÖBeTpeHHbie jiHua H HCJIOBKO noApaacajiH CBoeivry cyßepeHy, Tbina B coôcTBeHHbie afína^bi — nepBbie, KOHCHHO, Aaôw He Hapyínarb cyôopAHHanHH, — HarpyaceHHbiMH 3acKopy3JibiMH najibnaMH. Ha 3KpaHe npe3HAeHTCKoro afína^a noji3JiH BHH3 KaKne-TO oônHnaiomne rpa(pHKH; 3KpaHbi npoHHx ôbijiH nycTbi H nepHbi. H3 MecTHbix (peo^anoB Mano KTO noHHMan, K neMy HyacHa 3Ta AHKOBHHHaa mTyKOBHHa, HO XOAHJIH ynopHbie cjryxH, HTO OHa noAOÔHO TajiHCMatry 3amnmaeT CBoero oÖJiaAarejiii OT npe3HAeHTCKoro rHeBa H OT yBOJibHeHHíi. H eme en xopomo ÖblJIO ÔHTb KJIOnOB. B TOM HHCJie H B BOnpOCaX nOBbimeHHa 3(])(peKTHBHOCTH AeaTejIbHOCTH BJiaCTH, — orjiaAbiBaji BaccanoB npe3HAeHT — cnpaßa HaneBO. CJIOBHO noACOJiHyxH, noBopanHBaiomne TOJIOBKH BCJKA 3a jiynaMH cojiHna, HHHOBHHKH OTpwBajiH B3rjiaA OT CBOHx TajiHCMaHOB, HyTKO yra^bmaíi, Kor^a npe3HAeHTCKHe OHH KOCHyTca Hx, H noKopHbiMH B3rjiíiAaMH BCTpenajiH ero rjia3a, noAarjiHBO npnHHMaa npoH3HTejibHbiH npe3HAeHTCKHH B3op. Ho, KaK TOJibKO B3rjiaA ero MHHOBaji HX H ABHrajica Aajiee, HaöpaKmne öbijio (peoAajibi nepecTaßajiH AepacaTb rojiOBicy H ôeccHjibHO onanajín B CBOH Kpecjia. — HaM KaK B03Ayx HeoôxoAHMa MOAepHH3anna, BHeApeHHe HHHOBanHOHHoro MbimjieHHíi! — 3aKjiHHaji npe3HAeHT, CHOBa OÄHBJIÍIÍI CBOHM B3opoM coôpaHHe rojieMOB — Ha ceň pa3 no nacoBOH CTpejiKe. H (peoAajibi npocbinajiHCb, AeprajiHCb, KHBajiH, co BceM corjiamaacb, 6yATO H BnpaB^y noHHMajiH, o neM penb. — HHTepHeTH3auH5i BjiacTH noMoaceT CAejiarb ee öojiee OTKpbrroií, npo3paHHoii, noMoaceT öopoTbca c Koppynuneií! — oöeiiiaji npe3HAeHT. OeoAajibi neperna^biBajiHCb MHoro3HaHHTejibHO. TojlbKO TaK Mbl CMOaceM nOCTpOHTb HOBVK), COBpeMeHHyK), CHJIbHyK) POCCHIO! HHTajI c aňnana npe3HAeHT. C BbipaaceHHeM HHIUJI. A noTOM BApyr OTopBanca Ha ceicyH^y — H noACMOTpeji HcnoAJioôbíi: a HTO AejiaiOT coôpaBinnecíi, Kor^a OH He ôypaBHT HX B3opoM? ľloHHMaiOT JIH, O nervi OH? rjia3a y coöpaBinnxca ÖMJIH KaK ojiOBíiHHbie nyroBHHbi Ha CTapwx uiHHejiax. B HHX Hejib35i öbijio npoHHKHyTb, HX Hejib3a ôbuio nponecrb. 3a HX MyTHoií oporoBeBineií noBepxHOCTbio HHHero He ôbuio, minero: OJIOBO H OJIOBO. H KaK-TO KOJibHyjio npe3HAeHTa: a B^pyr HM HeHHTepecHO? — HivieHHO no3TOMy w>i peuiHjiH BbiAejíHTb Ha yjiynmeHHe KOMMyHHicaHHOHHoií HHcbpacrpyKTypbi Kpaa H HHrepHeTH3aHHio annapaTa ôiOA^eT B BOceivibcoT MHJIJIHOHOB pyôjieií, 3aKOHHHJI npe3HAeHT. H TyT nyroBHHbi pa30M BcnbixHyjiH H 3acHajiH, ôyzrro HanHineHHbie cypoBbiM cyKHOM, ôy^TO OTpaacaa jiynn apicoro MaiícKoro cojiHira Ha napane! IIpe3HAeHT TopacecTByiome yjiwOHyjica: cyrvieji-TaicH Aocrynarbcii RO HX M030JiHCTbix cepAeuJ IIpaB npeivibep, ecTb B 3THX nepeneTax CMWCJI! A Be^b MOJKHO, MOJKHO H3 STOH CTpaHbi CAenarb eine coBpeivieHHoe rocynapcTBo! MOJKHO eine H Aoraarb, H neperaaTb, a?! O H OTjioacHji CBOIÍ aiínaA H ôoeBHTO xpycTHyji najibiraMH. H AecíiTKH 3acKopy3Jibix najibueB SXOM xpycTHyjin BCJien. J\ecíiTb nacoB B Heöecax — H BOT non KpbuiaMH HJI-96 npocrepcíi 6e3AOHHbiií COHH, 3aKOJiAOBaHHbiií ropoA. TopoA OT npnpoAbi xMypwii, aca^Hbiií H K Becejibio He CKJIOHHWH — HO OT OÖMHHOH Hameií 6e3ajibTepHaTHBHOCTH npeAJioaceHHbiií B KanecTBe crojiHHbi OjiKMnnaflbi H Tenepb CHjiaMH Bcero Morynero rocynapcTBa pac(pycbbipHBaeMbiií, noAroTaBjíHBaeMbiií K CBoeií CBíiiiieHHoií MHCCHH, K paCTep3aHHK> MeaC^yHapOAHblM OJIHMnHHCKHM KOMHTeTOM H MHJIJIHOHaMH jiioOHTejieií cnopTa. MoacHO ôbuio 6bi cpaBHHTb COHH CO CTeCHHTejibHoií rpeHecKoií AeByuiKoií, KOTopyío npHxopauiHBaiOT, coônpaacb npHHecTH B acepTBy MnHOTaBpy... Ho TOHHee 6yp,er CKa3aTb, HTO COHH — KaK yrpiOMbiií Koôejib H3 aceHCKoií KOJIOHHH, KOTopyío Tiopervmoe HananbCTBO nwTaeTca HaKpacHTb Koií-KaK, HTOÖW noAJioacHTb npoBepaioineMy H3 MOCRBW. MOJKHO 3aMa3aTb MopmnHbi H inpaMbi, HO BOT xapaKTep — noAH 3aMaacb! COHHHCKHH a3pOnOpT CTeKJiaHHblH, 3epKajIbHbIH, 6y"ATO H3 B03Ayxa COTKaHHblH, AblUiajI, JKHJI. Ha neTHOM none — caMOJieTbi CBHTW: cnysceGHbiii c rryjibMaHOM, nepeAOBOH c acypHajiHCTaMH; nooAajib BHAHW CHjiy3Tbi OTscarbix oxpaHOH Ha 3anacHyio nojiocy pencoBbix naHHepoB BpoAe 6w Aaace 3anaAHbix aBHaicoMnaHHH. IIo KpaflM nojra rpOM03AHJiHCb KOJIOHHW nepHbix KaracpajiKOB, TO TVT, TO TaM pa36aBjieHHbix apKO-KpacHbiMH cnopTKapaMH: HHnero He noAejiarb, K)r; TeMnepaMeHT y Mecrabix (peoAanoB HHorAa 6epeT Bepx HaA nyBCTBOM Mepw. A noTOM, H B 3TOM Kpae poTanna BjiacTH ocymecTBjraeTCfl no 3HaKOMOMy npHHUHiiy C noHHMaHHeM HaAO OTHOCHTbca K TOMy, HTO HHOH aBTopHTeT He ycneeT cpa3y ocTeneHHTbca, no npH3WBy POAHHW HaAeBaa Ha nauicaH TecHoro nHA»caKa 3HanoK c TpHKOJiopoM. Hy noroHaeT eme H AenyraTOM Ha «Oeppapn» no KOJiAoGnHaM POAHOH CTaHHnbi no CTapoM naMHTH, Hy, npoiiOMHT H3 o6peTeHHoro nyBCTBa npeBoexoACTBa HaA nejiOBeicaMH napy-Apyryio nepenoB BepHoii 6HTOH. .. Bee 3TO H HOHJITHO, H npOCTHTejIbHO. IIoAajiH Tpan, noAbexan nyjibMaH, noAHecjin xjie6-cojib MOAejibHbie Ka3aHKH B HCTOBbix KOKOUIHHKaX. — A Ao6po noacaiiOBaTb B Ham cynepcoBpeMeHHbiH, HMeHH KH51351 IIoTeMKHHa COHHHCKHH aaponopT! — paAyniHO yjibi6Hyjica 3aropejibiH ry6epHaTop, no6jiecKHBaa nepHOMopcKHM COJIHIieM, OTpaaceHHbIM OT HTajIbflHCKHX TeMHblX OHKOB. IIpe3HAeHT KHBHyji, H3ynaa 3AaHne a3poBOK3ajia, anc6eproM Bbicameeca HaA ronoBaMH BCTpenaiomnx. 3a 3epicaji5imHMH ero CTeKjiaMH 6ypjiHjia acH3Hb: CHjiy3Tbi AeiiOBbix jnoAen B KOCTiOMax H c HeMOAaHaMH trolley CHOBajiH B3aA-BnepeA, enema Ha nocaARy HJIH c 3HTy3Ha3MOM noceniaa Mara3HHbi duty free. — A aaponopT ysce BBeAeH B 3KcnjiyarauHio! IIo MHeHHio EBponeiiCKOH accounauHH rpaacAaHCKoii aBHaunn, Ham aaponopT — caMbiii... BpoHHpoBaHHbiii nyjibMaH pacnaxHyn ABepn, Mara npe3HAeHTa B CBoe nacKOBoe HyTpo, H TOT HexoT5i noAAanca... A Taic cjiyman 6w eme H cjiyman. IIoexajiH no nycTbiM ynnuaM CMOTpeTb ojiHMnHHCKHe o6beicrbi — noxoacne Ha ,Hpe3AeH nocne 60M6apAHp0BKH pa3BOpOHeHHbie reKTapbl HCTep3aHHOH njIOTH COHHHCKOH 3eMJIH, B KOTOpblX acaAHWMH onapwrnaMH B03HjiHCb 6yjibA03epbi, TO JIH HTO-TO pacKanbmaa, TO JIH, Hao6opoT, CTpeMHCb nocKopeii 3apoBHaTb pa3pbiToe. IIocTpoeHO HHnero He 6buio, HO 3aropejibiii H B Aoporiix nrajibJiHCKHx onicax AnpeKTop KopnopauHH «OjiHMn» rjuiAeji Ha OTKpwTbie paHbi COHH c OHTHMH3MOM, CJIOBHO nepe3 ero BOJime6Hbie OHKH eMy 6buio BHAHO MHoroe, coKpwToe OT rna3 CMepTHbix. — BOT, — O6BOAHJI OH pyKoii, AonycTHM, cpbiTbiii XOJIM, — TyT y Hac CTaAHOH Ha ABaAuaTb Tbican MecT CTeKjiaHHaa Kpwma MoaceT OTKpbmaTbca H 3aicpbiBaTbC5i, HMHTHpya ABHsceHHe JIHCTKOB pOC5IHKH... ApXHTCKTOp JiaypeaT npHTUKepOBCKOH npeMHH... B^OXHOBeHHe nepnan B POAHOH npnpoAe... KaMÖOAacHHCKoM. A STO — njiomaAKa p,m KepjiHHra. CaMaa rrpOT5DKeHHa5I B MHpe! BoApo B03HjiHCb CHHue MypaBbHiiiKH B KOTjioßaHax, pHTMHHHO paöoTajia CTpOHTejIbHaa TexHHKa, H Ka3ajiocb: Taic-TO TpyAHjiHCb 6w B COBCTCKHC roAbi — TOHHO 6 nocrpoHjiH KOMMyHH3M K HacrynneHHio HOBOrO BeKa. A noTOM — y HJIJIIO30PHOH jibiacHoM Tpaccw, npoxoA^meH nepe3 noKa peajibHbrä MHicpopaiiOH, — nepe3 TpoiiHoe KOJibuo O C O BApyr MeTHynacb K npe3HAeHiy öaöica, npoKjiaAbißaa nepe3 oöceBiiiHx cyßepeHa (peoAajiOB rryTb aBOCbKoM c noMHAopaMH. OSCSOLUHHKH BCKHHyjiH «CTenKHHbi», npe3HAeHT 3aaavrypHjica, TejieBHAeHHe CTMAJIHBO OTBepHyno KaMepw... — rojryöb Tbl Hain! — 3anpHHHTajia BApyr öaöyca BMCCTO Toro, HTOÖW B3opBarbC5i. — CnacHÖo, npHexan! A TO BeAb STH AapMoeAbi 6e3 Teöa HHneromeHbKH Tyr He AejiajiH! TyöepHaTop cacan öbijio KOJibno, OCOÖWM ABHacemieM öpoBH npHKa3biBaa accncTeHTy 3aHecTH öaöyjibKy B paccrpejibHbie cnncKH, HO npe3HAeHT BApyr paccMeajica AOÖpoAyniHO. — Jlpn Toro H jieTaeM! — CKa3aji OH. OTKpbijiocb eivry: ecTb, ecTb TaÜHbiH H CBATOH CMMCH B HecKOHnaeMbix nepejieTax. HeT, He noKa3biBaTb BCAKHM TaM Bace3HHCKHM, HTO M H 6AHM, HTO paHOBaTO eine pa3eßaTb poTOK Ha Hamy nojiOBHHy maxMarHOH AOCKH, H He HaMeicaTb BeacjiHBO KHTaiiCKHM coceA^M, HTO B ÖjIHacailUIHH CpOK CnÖHpb Mbl HM OT^aTb He CMoaceM. A CMbicji B TOM, HTO jiHxopaAOHHaa 3Ta KpyroßepTb nepejieTOB, nepee3AOB, HHcneKHiiii, npHMepoK pa3Hbix KOCTIOMOB H MacoK — TO BpaneÖHoro xanara, TO (pyTÖojibHoii (popMbi, TO jieTHHnKoro mjieMa, — ecTb HenpeicpaiiiaioiiiHHCfl noA3aBOA npyacHHbi, 3acTaßjiaiornHH BCK> POCCHK) THKarb H paöoTaTb, Ha MaHep 3HaMeHHTbix nacoß B ,fl,eTCKOM MHpe. Cio^a npnjieTHT npe3HAeHT — 3Aecb 3aKonomaTca. To Aopory noHHHHT, TO B AeTcaAy peöaTHmeK yMOiOT, TO öoeBHKOB 3aapecTyiOT B noAapoic BejiOMy napio. Ty^a oöpaTHT CBOH B3op — H TaM cpa3y H3BenHaa ApeMa cMeHaeTca BApyr jiHxopaAOHHoii AeaTejibHOCTbio: B öojibHHuy npHBe3yT TOMorpa(p, B MHicpopaMoHe HeT-HeT, Aa H AaAyT ropanyio, a Ha 3aBOA BApyr nocrynHT roc3aKa3 Ha AecaTHcaHTHMeTpoBbie ÖOJITW K npneMHHKaM «rjiOHacc»... TAe npe3HAeHT — TaM H acH3Hb. K neMy npHKOCHeTca TeHb ero jiaiiHepa, TaM pacnycKaiOTca nßeTbi H KOJiocaTca xjieöa. TaM H öiOA^eTbi CBeaceM Kpoßbio rrycKaiOTca, öypjra, B AP^önwe H 3aÖHTbie öjiauiKaMH cocyAbi MecTHoM ßjiacTH, Aaßaa TOH MOJiOAOCTb H CHjry H Aapa nepe3 Cßoe nyAecHoe npHcyTCTBHe H eM, KopaBoii, TjieHHoii, yMeHHe Aenarb nyAeca. TAe npe3HAeHT AaBHO He ÖWJI, TaM rnöejib H 3anycreHHe, nbijib H npax. MojiHTecb, HTOÖW npHjieTeji OH K BaM. H6o TOJibKO TeM cnaceTecb. TyöepHaTop Toace 3acMeajica — He yroAJiHBO, a OT jjyuiu: OTjierjio. — Kcrani! — HenpHHyacAeHHO BBepHyji OH. — Ha 3aBepmeHHe CTpoHTejibCTBa OJIHMHHHCKHX oöteicroB HaM noHaAOÖaTca AonojiHHrejibHbie BjiHBaHira... ,ZJyMaio, TpHAnarn MHjuiHapAOB pyOjieií AOJI5KHO XBaTHTb. npe3HAeHT KHBHyji: jierKo! H noAMHrtryji ryöepHaropy noAMHrHyji JIH TOT B OTBeT, öbuio He pa3rji5meTb nepe3 cojiHije3ainHTHbie nrajibiiHCKHe OHKH. H O npe3HAeHiy Ha Mur noKa3ajiocb: CKB03b KOpHHHeBOe CTeKJIO XOJIOAHO ÖjieCHVJIO OJIOBO. J\a HeT, npocTO nonyAHjiocb! — A a BeAb noHaji, Rjia nero jieTaTb! — oôbíiBHji npe3HAeHT, BbrrarHBaíiCb B HH3eHbKOM icpecjie AJia noceTHTejieii. — J\a Hy? — HacTopoaceHHO OT03Banca npeMbep H3-3a CBoero CTOJia. — H RJIÍI nero? — J\a HTo6bi (peoAajibi BHAenn: a AeiícTBHTejibHO cymecTByio. Ä ne npocTO KapTHHKa B TejiHice! A3 ecMb, TaK CKa3aTb, H B cjiynae nero Mory HaBemarb. npnneny — H 3ame6ypiiiaT cpa3y! A ecjiH He MeTaTbca TaK BOT xaoTHnecKH no CTpaHe, 3a6ajiyiOT Be^b. TyT Ha^o HMeHHO HTO HacKOKOM öparb. P-pa3! H B OHMHKOH. He acAajiH? P-pa3 — H B KaMeHeii-QoAOJibCK! — 3TO Ha YKpaHHe, — nonpaBHji npeMbep. — XOTÍI HM Toace paccjiaÖJiaTbca He CTOHT. — Hy TaK HTO? npaBHjibHO a noHaji? — rojioc npe3HAeHra 3BeHen paAOCTbio. — npaBHjibHO, npaBHjibHO, — OTBeraji npeMbep, paccjiaöJieHHO yjiwoaacb. — Hy, Ky^a TaM y Hac Aanbuie? — öoApo cnpocHji npe3HAeHT. — KeMepoBO, — CBepnjica c rpa(pHKOM nepBbiii nnjiOT — A HTO B nporpaMMe? — noHHTepecoBanca npe3H^eHT y me(pa npoTOKOJia. — CoBemaHHe y ryöepHaropa. HOTOM HHcneKnira maxTbi. Ha^o ôy^eT o^eTbca B maxTepcKHH KOCTiOM Rjm TejieKaMep. npoBepHTb ycjiOBHii Tpy^a paöorar. HOTOM oöcyAHTb npoÖJieMbi OTpacjiH H noAyMarb HacneT (pHHaHcnpoBaHHa... — Pa3ÖepeMca H noAyMaeM! — noTep pyKH npe3HAeHT. Ero nepenojiHiijia KHrrynaa 3Heprna; 6yATO 3jieKrpHHecKHH TOK nepe3 HjieHbi UIJIO BHÖpnpyiornee omymeHHe BceMorymecTBa. XoTenocb acHTb H TBopnrb. npe3HAeHT OTKHHyjica CHanajia B Kpecjie H CMeacHji ÖHJIO BeKH, HO cnaTb He nouynanocb. O H npyacHHoii BCKOHHJI c MecTa, noxoAHJi B3aA-BnepeA, a noTOM ABHHyjica nepe3 KaiOTbi nejia^H K caMOJieTHoií KaÖHHe. KoMaHAHp cyAHa oöepHyjica K HeMy yAHBjieHHO. — Cnymaii, — npe3HAeHT noMajica HeMHoro. — A MOJKHO MHe 3TO... Ha MecTO BToporo nHjiOTa, a? B^pyr npncnnHHjio — B3anpaBAy, 6e3 TeneKaMep... C BbicoTbi nTHHbero noneTa OAHHOKaa B3JieTKa KeMepoBCKoro aaponopTa HanoMHHajia JiaKOHHHHOCTbK) (J)OpM MHJIHIieHCKyiO AyÖHHKy «ApiyMeHT-1» TaKyiO C yrOJIOHKOM, HTOÖbl 3(J)(J)eKTHBHee B rojiOBy 6nTb. H yace c 3TOH BbicoTbi xopomo OWJIH BHAHW piiAw nepHwx KaracJDajiKOB MecTHbix (heoAanoB, noAOÖocTpacTHO CÔHBIIIHXCÍI y caMoro jieTHoro nojra B npeABKymeHHH comecTBHii cyBepeHa. — KopMjieHHe TaiicKHx COMHKOB, — ôypKíryji ceöe noA HOC KOMaHAHp. — HTO? — pacceaHHO cnpocHji npe3HAeHT. — Aa -- E3AHJIH BOT B TaHjiaHA c aceHoií. TaM ecTb TaKoe pa3BjieHeHHe: BwxoAHiiib H3 rocTHHHUbi BenepoM Ha nnpc c ocTancaMn yacHHa, caAHiiibCíi H öpocaenib »cpanicy B BOAy, — CTecHHTejibHO oöbacHHji jieTHHK. — H BOAa npocTO BCKHnaeT: Ha xajuiBy npHnjibmaeT TaKOe KOJIHHeCTBO pblÖbl TaMOHIHeií, COMHKOB, HTO H BOAW y»Ce He BHAHO. Bee 3THMH COMHKaMH KHHIHT... C pyKOH OTXBaTHTb MOiyT, A^pOM HTO ACKOpaTHBHbie. A 3aKOHHHTC5I acpaHKa — OHH CJIOBHO nyBCTByiOT P-pa3 — H rrycTO. H H Aynin, cyica. H BOAa npo3pa-anHaa TaKaa... Ha AecaTb MeTpoB BHH3 AHO BHAHO. IIpe3HAeHT BHHMaTejibHO nocMOTpeji Ha KOMaHAnpa, noTOM 3aAyMHHBO orjiaAen jieTHoe none... HaxMypHjica. Y HaC TOnjIHBa CKOJIbKO? — IIojimapHKa oÖJieTeTb xBarHT, — yjiwöiryjicii jieTHHK. — Mw BcerAa KaK B nocjieAHHH pa3 roTOBHMca... Hy, ecjin 3aBTpa BoiÍHa H Bee TaKoe. — B KeMepoBO caAHTbca He 6yAeM, — BApyr pacnopiuiHjicii npe3HAeHT. — IIoBopaHHBaeM. — KyAa? — Hcnyranca KOMaHAHp. — 3eMjie roBopn, B MocKBy jieTHM. A caMH — B COHH. — 3aneM B COHH? M W BeAb yace OWJIH TaM... — Xony B BOAy norjiiiAeTb, — ycMexHyjica npe3HAeHT. CaAHTbca npHinjiocb no npnöopaM. BopT HoMep OAHH HeyßepeHHO COCKOHHJI C Heöa Ha öeTOH B3JieTHO-nocaAOHHoii nojiocw, noKaTHjica no BwmepÖJieHHOMy noKpwTHio H 3aTHx HaKOHen HenoAajieKy OT 3AaHH5i a3poBOK3ajia. TpoMaAHaa CTeKjiaHHaa rjiwöa öwjia TeMHa H Ka3ajiacb coBepmeHHO 3a6pomeHHOií. Yrpoacaiome B3AWMaacb HaA npHTKHyBniHMca K 3aniHTOMy pyicaBy TeneTpana caMOJieTy, OHa H Tenepb npeACTaßajia aiícoeproM, HO nepHWM, HOHHWM, onacHWM — TeM, HTO pa3AaBHji «THTaHHK». — TyT HeT HHKoro... — 35I6KO 03Hpaacb, BbiMOJiBHji KOiviaHAHp 6opTa. — Tpan ^aace He noAajiH... — HaAysaH aBapHHHbie! — peniHTejibHO npHKa3aji npe3HAeHT. — R cnycKaiocb. CbexaB BHH3 no opaHaceBOMy HaAyBHOMy npHropKy OH OTpaxHyjica H orjuiAeji aaponopx B OTAajieHHH BHAHejiHCb (pK)3ejiH>KH «3Hp6acoB» c jioroTHnaMH «JIio(pTraH3bi» — HO noneMyTO pacnHjieHHbie nonojiaM. Bojibme rjia3y H 3aiienHTbca 6buio He 3a HTO. CJIOBHO npe3HAeHT 6bui H He npe3HAeHT HHicaKOH, a MajieHbKaa cnenaa ACBOHKa H3 poMaHa CTHBeHa KnHra «JIaHrojibepbi», KOTopaa BMecTe c ApyrHMH naccaacnpaMH 3acrp5iBiiiero MeacAy npomjibiM H HacroflmHM caMOJieTa npH3eMjiHjiacb B MepTBOM asponopTy, KOTOPWH BMecTe co Been 3eMjieii, ocTaBmenca B MepTBOM OTiiiejryiiiHBiiieMCfl nponuiOM, BOT-BOT 6yAeT coacpaH jiernoHaMH nyAOBHm, yHHHTO>KaK)mnx OTJKHBniyK) CBoe MarepHK)... Xopomaa KHHacKa. IIpe3HAeHTa Aaace 03HO6 npo6paji: BApyr HyAOBHma-jiaHrojibepbi H BnpaBAy cennac noaBaTca, HTO6W noacpaTb MHp? O H 6w Ha HX MecTe Toace Hanaji c COHH. .. H TyT BHyTpn nepHbrx 3epKaji a3-poBOK3a.ua MejibKHyji oroHeK. IIpe3HAeHT B rojioc 3aneji «Mapcejibe3y», HTO6W He crpaiimo 6buio, H 3amaraji Ha CBeT BcjieA 3ano3Aajio 3acKOJib3HjiH no Tpany 3acnaHHbie C[)3C30IIIHHKH, 3aBepTejiH roiiOBaMH — HO TmeTHO. IIpe3HAeHT yace pacTBopHjica BO Mpaice. IIpH3paHHbiH oroHb MaHHji ero, nrpaji c HHM: TO nponaAaji, TO noaBjiajica BHOBb. CTapaacb He ynycKaTb CBeT H3 BHAy, npe3HAeHT Hamen B creKjraHHOM MOHOJinre OAHy ABepb, Haacan Ha pyHKy — Ta ocTanacb y Hero B jiaAOHH. OTbiCKan Apyryio — OHa 0Ka3ajiacb nonpocTy HapncoBaHHOH Ha creHe. TpeTba ABepb 6buia BpoAe 6w coBceM HacToamen, HO He OTKpbiBajiacb HnnoneM. TorAa npe3HAeHT HamapHji Ha 3eMjie pacaByio apMaTypHHy H C pa3Maxy, CJIOBHO Konbe CyAb6w, MeTHyn ee B cnenoe creicjio. IIo CTeHe npomjia yAHBjieHHaa BOjma, pa3Aajica neBynHH BcnnecK, H BApyr orpOMHoe 3epKajibHoe nonoTHO B3opBajiocb, crano creKjraHHbiM necKOM H ocwnajiocb K HoraM npe3HAeHTa, o6Haacaa 6eTOHHyio yrpooy, Kapicacbi jiecTHHH, H pe6pa nepeicpbrrHH. Ho oroHeK 0Ka3ajica BcaMAejiHniHbiM: Ha BTOPOM 3Taace H BnpaBAy HTO-TO ropeno. BO3MO:SCHO, TaM 6buiH JIIOAH! OHH-TO H OTBeTjrr npe3HAeHTy 3a Bee. OH BCKapa6Kajica no maricon jiecrHHue H noHTH 6eroM 6pocHjica BnepeA- HOA HoraMH mypmajia HeMeHTHaa Tpyxa H HHorAa AejiHKarHO npHHMOKHBajiH icynKH Kana, cepwe CTeHbi 6buiH HcnncaHbi 6e3rpaMOTHoii MarepmHHoii H rpycTHO AyAen HecBeacnii CKBO3H5IK, noiiMaHHbiH KorAa-TO B STOT creKjraHHbiH jiaGnpHHT H Tenepb oGpeneHHbiH CKHTarbca B HeM BeHHO. HTO ace 3a oroHb? MoaceT, 3TO He JIIOAH BOBce? npH3paKH? HenncTb? HecnacrHbie jiyum Tex, Koro nonpocHjiH nepeexaTb B Apyroe MecTO, noTOMy HTO no HX Mecry acnrejibCTBa HyacHO 6bijio crpoHTb carvryio npoTaaceHHyio B Mupe Tpaccy RJISI KepjiHHra? H HaKOHen oroHeK npH6jiH3HjiC5i AOBOJIBHO, HTO6W npe3HAeHT CMor ero paccMOTpeTb. B orpoMHOM nycTOM 3ane c BHAOM Ha 3a6pouieHHoe neTHoe none ropen KOCTep. Boxpyr Hero crpyAHjiHCb cor6eHHbie (pnrypbi... HerpoMKO cjibimajiocb 3aynoKOHHoe neHne Ha He3HaKOMOM a3WKe, H KpoBb OT Hero XOJIOAHJIO. PAAOM c KOCTpoM B03Bbimajica HeBbicoKHH KypraH, nepT 3HaeT H3 nero cjioaceHHbiH. IIpe3HAeHT noHanajry C6HJIC5I c mara, HO noTOM Ha6pajica peniHMOCTH H CHOBa ABHHyjicfl BnepeA- By^b TO A^KHHHM, HJIH oxpaHa «OjiHMna», HJIH KapaBaHmHKH, 3aHeceHHbie CK>Aa BHxpaMH BpeMeHH H3 cpeAHeBeKOBoro MarpnGa, HJIH ry6epHaTop co CBHTOH — Ha^o 6bijio pa3o6paTbca c 3THM CO BceM. — HejiOBeic! — BCKOHHJI CO CBoero Mecra OAHH H3 CHAAIAHX. — Taivi HejiOBeid — HejiOBeK! HenoBeK iip,er\ — noAXBarHjiH ocrajibHbie. JIiOAoeAbi? IIpe3HAeHT ocTaHOBHjica H B HeKOTopoM coMHeHHH Aaace CAejiaji mar Ha3aA. — HOT! rioAoacAHTe! nocToirre! — cpa3y 3arojiocHjiH co6paBmneca y KOCTpa. — 3a6epnTe Hac OTCiOAa! H TaKoe HenoAAejibHoe OTnaaHHe 3Bynajio B HX KpHice, HTO npe3HAeHT BepHyjica. OT CHAeBinnx BbiCTynnji BnepeA CTpaHHbiH HejiOBeic: BHemHOCTbio OH oneHb noxoAHji 6w Ha 3aiconHeHHoro KHprH3CKoro HepHopaGonero, ecjin 6 He CTpornn nepHbin KOCTIOM, HaACTbiii npaMO Ha rojioe Tejio. TaK >Ke BbirjuiAejiH H Apyrne co6paBmneca; BnponeM, KOMy-TO He xBarajio 6piOK, a ApyrHM — nHA»caKOB. KypraH, BbiCHBmHHca P^AOM C KOCTPOM, OKa3ajica CBajieHHbiMH B Kyny rrycTbiMH HeMOAaHaMH trolley. — Bw KTO TaKne? — 0CT0Ji6eHeji npe3HAeHT. H y3Haji: nepeA HHM Te carviwe JIIOAH, HTO CHOBajiH ACJIOBHTO BO BpeMH AaBenmero BH3HTa 3a CTeKjiaMH aaponopTa, H3o6paacaa ero acH3Hb. J\jm 3Toro HX npHBe3JiH cneuHajibHO H3 TaA^KHKHCTaHa, o6emaB noKopMHTb H 3anjiarHTb, KaK TOJibKO pojib 6yAeT cwrpaHa. C Tex nop opraHH3aropoB OHH 6ojibme He BHAejiH, a noTOMy He 3HajiH, 3aKOHHeHa yace HX pa6oTa HJIH eme HeT BbixoAa H3 MepTBoro aaponopTa OHH Hairra He yiviejiH. ,fl,HeM CTapaTenbHO 6erajiH TyAa-ciOAa c neMOAaHaMH, HOHbio JIOBHJIH icpwc H rpenncb y KOCTpa... HMeHHO 3a 3Ty noKopHOCTb cyAb6e pyccKne pa6oBjiaAejibHbi H jno6aT TaA^KHKOB. — He 3HaeTe, yBaacaeMbiii, pa6oTa 3aKOHHHjiacb ysce? Mw MoaceM AOMOH exaTb? — HepemHTejibHO cnpocnji TaA^KHKCKHH napjiarvieHTep. — MoaceTe, — ceBinuM TOJIOCOM OTBCTHJI npe3HAeHT. — C H M Aapyio Barvi BOJIIO. — floKjiaABiBaii! HanajibHHK KoHTpojibHoro ynpaßjieHHii — nejiOBeK HaAeacHbiií, CBOÍÍ, nyrb JIH He Bbipe3aHHbiii H3 jiHHHoro npe3HAeHTCKoro peöpa, — HCJIOBKO MOJinaji. — xjxo Taivi B XaöapoBCKe?! HTO CO cpeACTBaiviH H3 rocynapcTBeHHoro öiOA^KCTa?! — H-Hy... HTO CO cpeACTBaiviH H3 rocynapcTBeHHoro öiOA^KCTa?.. — nrynoBaro yjiwöaacb, noBTopHji HanajibHHK. — ,U,a! OcBoeHbi?! — OcBoeHbi, — yjibiÖHyjicfl HanajibHHK. — A rae pe3yjibTaTbi HHTepHeTH3auHH opraHOB BjiacTH?! — J\a\ r^e? — noAAaKHyji HanajibHHK. — A AeHbrn, KOTopwe M H nepenncjiajiH B BopicyTy?! — B BopicyTy?.. — HeyacejiH npocTO pacxHTHjin? PaCXHTHJIH?! — IIoHeMy a AOJiaceH Bee 3TO npoBepaTb caivi?! — IIoHeMy caivi?.. — Tbi A.™ nero Ha 3TO iviecTO nocTaBjieH, a?! Tbi KOHTpojinpoBaTb HX nocTaßjieH! — nepeÖHBaa CHjiaineroca noynacTBOBaTb B pa3roBope HanajibHHica, 3anacTHji npe3HAeHT. — A TM HTO Aejiaeiiib? MoaceT, ™ B croBope c HHMH, a?! Tbi rjia3a-TO He OTBOAH, Kor^a a c TOÖOH pa3roBapHBaio! B rjia3a MHe CMOTPH, a cica3aji! TOT nocjryiiiHO noAHiiji B3rjiim, HeacHBoií. OnoBííHHbiií. — Tbi npeACTaBjiaeiiib?! AaponopT öpoineH cpa3y, KaK a yjieTen! Tan^KHKOB Taivi 3THX 3a6buiH HecnacTHbix, He noTpyAHjincb naace HX BbirrycTHTb! Ha OJIHMHHHCKHX oöbeKrax — HH pyum... Ä OTTyna — B caiviojieT H B KeiviepoBO. npnneTeji Ha cyTKH no3»ce njiaHa... nycTo! Cen B «HHBy», npoexaji no ropony... TaKoe BnenaTjieHHe, HTO Herviubi TOJibKO HTO OTÖOMÖHjiHCb... floporn pa3ÖHTbi... npoÖKH... H H eAHHoro nocTOBoro JJJ1C... KaKHe-TO AeÔHjibi B JIHHO «HoKHeii» TbinyT, Ha «K)Ty6» CHHľviaiOT... Becnpeneji! Hy, a B caiviojieT H B XaôapoBCK xoTeji... Bo3MymeHHO pa3MaxHBaa pyKaMH, npe3HAeHT pacxaacHBan no npeMbepcKOMy Ka6nHeTy. O H yace coBepineHHO OHCBHAHO 3aKHneji, HO npeMbep OTnero-TO He coGnpajica noMoraTb eMy BbinycTHTb nap, CMOTpen Ha Hero c npoxjiaAueii, OTCTpaHeHHO. — KoHTpojibHoe ynpaBjieHHe HHnero He KOHTpojinpyeT! Ho HHnero, a caM TorAa... Cennac BOT npHKaacy B HaxoAKy... HOTOM B KajiHHHHrpaA... HOTOM — B THKCH... HOTOM — B nnTep... — XBarHT! — pe3KO o6opBaji ero npeMbep. — HTO. .. noneMy? — oinapaineHHO o6epiryjiC5i K HeMy npe3HAeHT. — He CMoacenib ™ BCK> CTpaHy npoBepHTb! R Te6e ace roBopHji — nocMOTpn, Kaxaa OHa! — npeMbep TKHyji B CTpaHy najibueM. — OHa ace rnraHTCKaa! noxa jieTaTb oyAenib, B MOCKBC ojinrapxH CTO pa3 croBopaTca! — TaK BeAb... Be3 pynHoro ynpaBjieHHa... OHO Bee... Bee, noHHMaenib? HeT pa3Be? — npoH3Hec npe3HAeHT. npeMbep rjiy6oKO B3AOXHyji, 6epa ce6a B pyKH, H noTOM OTBeTHji: — He TaK. He coBceM TaK. — TaK 3aneM ace jieTarb TorAa? — cnpocnji npe3HAeHT onycTOineHHO. — TaK npocTO He o6bacHHnib... — noMOJinaB, npoMOJiBHji npeMbep. — Cjibiinaji npo KopMjieHHe TancKHx COMHKOB? — Hy... Cjibiinaji. — COMHKH 3TH — AHKHe H 6e3M03rjibie pbi6nHbi. Ho ecjiH peryjiapHO HX noAKapMjiHBaTb, no rpa(J)HKy BbixoAHTb Ha nnpe... B o6meM, Aaace OHH B Te6e xo35iHHa npH3HaiOT TaK H y Hac... — noroAH-noroAH... noroAH... 3TO HTO ace... Bee 3TH HainrpoeKTbi... OnHMnnaAa... CTpoHTejibCTBO Aopor... — nporpaMMa BOopyaceHHH... ,3,ocTynHoe acHjibe... HaHOTexHOJiorHH... — npoAOJiacHji 3a Hero npeMbep. — H HaHOTexHOJiorHH?.. — cnpocnji npe3HAeHT. — B oco6eHHOCTH — HaHOTexHOJiorHH! — noAnepKHyji npeMbep. — Bee STO — KopMjieHHe TaiicKHx COMHKOB. no rpa(J)HKy noHan? HTOGW He pacnjibuincb KTO KyAa. Tpa(J)HK 3TOT He TM ycTaHaBjiHBaji, H He Te6e ero c6nBaTb! — Hy xopomo... Hy AonycTHM... Hx B neM HHTepec, a noHHMaio... Ho HaM-TO HTO? HaM-TO HX 3aneM KOpMHTb? — HaM Toace HHrepecHO, — yjiwÖHyjica npeMbep. npe3HAeHT noKopHO KHBHyji, mapa B ero ojiOBíiHHbie rjia3a, H noHypo noöpeji K BbixoAy Ha nopore OH 3acTbui, orjiaHyjica Ha THraHHHecicyio KapTy POAHHM, npHinnHjieHHyio K CTeHe, H npoöopMOTaji: — Kaicaíi ace OHa orpoMHaa... Bbijia 6w y Hac MajieHbKaa CTpaHa, icaic BeHHjiioKC KaKOH-HHÖyAb... Tor^a BOT MOJKHO OWJIO 6M nopa^OK B Heií HaßecTH... A Taic... npíiM cöeacaTb xoneTca, — coBceM yace HecjibiiiiHO CKa3aji OH caM ceöe. H Tyr ero oceHHjio. — BbiTb TyT HHHorpaAy H HM» eMy — «CKOJIKOBO»! HaHOTexHOJiorHHecKHH KaMeHb jier B íiMKy, H npe3HAeHT npHHajica 3acbinaTb ero öecnjiOAHbiM rjIHHHCTbIM rpyHTOM. — TojibKO BbicoKHe TexHOJiorHH! — menoTOM oöeniaji npe3HAeHT CBoeMy aiinaAy — HHKaKHx HajioroB... HeöocKpeöw... 3anaAHwe KOMnaHHH — Bce K HaM... Bce nyniime yMbi CTpaHbi... Mnpa! OcTaHOBHM yrenKy M03roB... HAeajibHbiii HHBecTHHHOHHbiii KjiHMar... HHKaKHx aAMHHHCTpaTHBHbix öapbepoß! CaM Bce, JIHHHO! HnKOMy He AOBepio... MOJKHO Aaace rpaHHijbi CAejiaTb, norpaHHHHHKOB nocTaBHTb... BH3W... H H OAHH H3 3THX OÖOpMOTOB He Bbe^eT... MOJKHO Aaace H BajiKrry CBOIO... «HHHO»... Hnnero, HTO Heöojibinaa... MoHaKO BOH Toace... 3aTO nopa^OK MOJKHO öy^eT... EßponeiiHbi eine no3aBHAyiOT... AMepHKaHimi no3aBHAyiOT eine, oyzryT H3 CBoero KynepTHHO K HaM MOTarbca 3a onwTOM... HaKOHen HaHOTexHOJiorHnecKHH KaMeHb öbiji OKOHnarejibHO norpeöeH, H npe3HAeHT, paAOCTHO yjibiöaacb, noAomeji K acypHajiHCTCKoii (pajiaHre, öy^TO KonbiiMH omeTHHHBmeiica AJIHHHbIMH MHKpO(J)OHaMH-yAOHKaMH. — Mbi eme H AOTOHHM, H neperoHHM! — nooöemaji TejieBH3HOHinnKaM npe3HAeHT. — BOT yBHAHTe! — A CKaacHTe... — poÖKO H ÍIBHO BUG perjiaMeHTa MeKiryji KoppecnoH^eHT OrypiiOB. — A KaKOBa npHMepHaa CTOHMOCTB coopyaceHHii HHHorpaAa «CKOJIKOBO»? — Hy, — pa3Beji pyKaMH npe3HAeHT. — 3TO eme Ha^o öy^eT nocHHrarb! Ho cicynHTbca Ha TaKoii npoeKT Hejib3a. npecTHac CTpaHbi Ha KapTe! H rjia3a ero ÖJieciryjiH. OJIOBOM. TEJ1EO0HH0E IIPABO Heöo HaA MOCKBOH ÖWJIO rycro-CHHHM, a AajieKO-Aajieico — TaM, r#e JICHHHCKHH npocneKT 3aaceBbiBajio ropH30HTOM, — apico anejio OT 3aKarHoro orpOMHoro cojiHua. IIOA 3THM BOJIIIieÖHbIM KpaCHO-CHHHM KOJinaKOM Ka3ajIOCb, HTO BC5I CTOJIHHa HaKpwTa riiraHTCKOH 3HKaB3A3UIHOH (pypaJKKOH. HßaHOB THXO yjIblÖHyjICa CBOHM yiOTHbIM MblCJUIM. IIoTOM orrycTHji pyKy B nojiHSTHjieHOBbiii naiceT H Hamynaji pyicoaTb «CTenioiHa», CJIOBHO enoHHaa HrpyiiiKa oöepHyroro B MHTbie ra3eTbi. IIoAHec K rna3aM MOÖHjibHbrä c npHineAnieii M M S : c nflTHAiOHMOBoro 3KpaHa Ha Hero ynpaMO, c Bbi30BOM CMOTpena KpacHBaa Mono^aa »ceHinHHa. J^eBXTh Benepa. Ceirnac OHa BWXOAHT H3 MeTpo. flocicma HATH BOceMb MHHyT, ecjin OHa nnrp,e He 3aAepacHTca no rryTH. BnponeM, 3aAepacHBaTbca eii Herne; >KH3HH y Hee HHKaKOH Hex H öbiTb He Moacex A 3HanHx HßaHOB KHHyn eine OAHH B3rji5iA Ha (J)OTO. Cmine rjia3a MarHHTHjiH, He OTnycKajiH. HßaHOB 3Han: 3TO jiHH3bi. H BOJiocw HeHacroamHe... Ho OTopBaxbCfl OT CHHMKa He nonynanocb. C ycHjineM OH OTBepHyjica OT sicpaHa H ycraBHjicji Ha ManaxojibHbix npoxoacnx CKB03b AeBaHOCTonpoiieHTHyio TOHHpOBKy ,ZJ,eB5rrb HOJib jx&e. nopa. OH noT5iHyji pynicy H BbiHbipHyji H3 CBoero nepHoro ManeHbKoro «JleKcyca», noxoacero Ha KOCMHHecKHii rjiaiiAep. naxeT B jieBoii pyice. CTpejurrb HßaHOB öyneT npaMO CKB03b Hero. Hepes MHHyTy nonbeneT KapeTa CKopoM noMomn c ocoöeHHbiMH HOMepaMH. Teno norpy35rr Ha HOCHjiKH, a Kor^a «CKopaa» npHÖyneT K MecTy Ha3HaneHHa, B neu yace öyneT rrycTO. }KeHinHHa c CHHHMH rjia3aMH Hcne3HeT, CJIOBHO HHKoma H He cymecTBOBajia. Ho npeac^e nervi yHHHToacHTb ee, OH AOJiaceH 3anarb eii OAHH Bonpoc. — OnpaBAaH! — 3BOHKO CKa3ajia cyAba. — H noAJieacHT ocBOÖoacneHHio B 3ane cyna. 3an B3opßajica. PenopTepw 3a6yÖHHjiH B Tejie(pOHbi, 3arjiymaa Apyr Apyra, npoKypopcKHe BacHjibKH pa30M BbmBejiH, caivioyBepeHHbie JIIOAH B nepHOM, KypHpoBaBiiiHe npouecc OT AAMHHKH, 3aicypHjiH npaMO B 3ajie H Toace B35ijiHCb 3a CBOH yßecHCTbie repöoßbie MOÖHÜW — 3ße3AOHKa-AecaTb-pemeTKa! — roBopnn OAHH Apyrorvry — J\a 3Haio a! — orpbi3ajiC5i BTopoM H Haönpan Hoiviep. OnajibHbiii ojiHrapx, KOTopbiii Bce orjiameHHe npnroBopa npopa3raAbiBaji KpoccBopAbi «OT TeinH», CMHpHBiiiHCb yace c TeM, HTO cjieAyioiiiHe necarb jier npoiiflyT HeoTjiHHHMO OT AecíiTH jieT n p e A W A y i U H x , o ö a j m e j i o H noA03pHrejibHO ycraBHjicíi CKB03b TOJiCToe CTCKJIO Ha cyAbK), 6yATO B aicBapnyM eivry noACbinajiH peryjiaKca. CoöpaB öyiviarH H BbmepiryB H3 P03CTKH Tejie(pOHHbiH uiHyp, cyAbii 3 a n o K a n a KaOJiynKarviH no paccoxmeivryca Ka3CHHOMy napxeTy, BKjiHHHjiacb B öymyiomyio TOJiny — n KaHyjia, npeac^e nervi JIIOAH B nepHOM, nojrynHB HMnyjibc H3 CBOHX MOÖHjibHbix, ycnejiH ee HacTHHb. A noTOM öbuio He AO cyAbn: HaAO ÖWJIO HTO-TO Aenarb c onpaBAaHHbiM ojinrapxoM, KOTopwii yace Heciviejio CKjiaAbiBan H3 3 a r e K u i H x OT KpoccBopAa najibneB nepnHjuieBCKyio Victory. KoHen onepaTHBHoii cbeMiai. 3KpaH noiviepK. TeHepaji mejiKiryji nyjibTOM, oöepHyjica K HßaHOBy H ycraBHjicíi Ha Hero BHHMaTejibHO. r n a 3 a y HHx ôbuiH OAHHaKOBbie — nojiynpo3panHbie, pyccKHe, c jieHHHCKHM npHmypoM, H jinna Booôme OAHHaKOBbie Toace — cpeAHecraTHCTHnecKHe, RJIÍI MacKHpoBKH B Tonne. TeHepan CMOTpenca B HßaHOBa, KaK B CBoe OTpaaceHne AecaTHjieTHeií AaBHOcra — a HßaHOBy xoTenocb AyMaTb, HTO 3TO OH B CBoe öyAyniee OTpaaceHHe CMOTPHTCÍI. OACTM o 6 a ÖMJIH noxoace: CBeTjiocepwe, KaK rnaBHoe 3AaHHe O C E , KOCTIOMW, rajieryKH HeAoporne, HO npnjiHHHbie. HnKaKHx 3HaKOB pa3JiHHHa, KOHeHHOi noAnojiKOBHHHbH jibíHKH y HßaHOBa, a y TeHepana — ero reHepajibCKHe OWJIH BbiTaTynpoBaHbi npaivio no oÔHaaceHHoií Ayme. EcTb Ha JTyôííHKe pa3Hbie OTAenw; MHorne ASBHO y>K nepemjiH Ha xo3pacneT H acHByr — KaK EceHHH 5KHJI pyccKOH npHpoAoií — KpbimeBaHHeM Bceií MHorojíHKoií SKOHOMHKH Hameií PoAHHbi, OT yjiHHHbix najiaTOK H MeTajuionpoKaTa AO ra30Boro TpaH3HTa H HapKOTpacbHKa. Ho ecTb H Te, HTO AO CHX nop 3aHHMaiOTca cjiyaceHHervi PoAHHe. OTAen, B KOTopoM HHCJIHJICÍI HßaHOB, ÖbIJI H3 TaKHX. — Bcex npHHacTHbix HyacHO 3anHCTHTb, — Manco CKa3aji Te^Hepan. — BCK) n e n o H K y ? — yTOHHHji HßaHOB. — HJIH TOJibKO caivi o ö b e K T ? — Bcex npHHacTHbix, — noBTopnji TeHepan. — Ho BApyr STO OAHOKpaTHbiií CÔOH? 3aivibiKaHHe? — A ecjiH HeT? ECJIH STO CHCTervmaíi omnÔKa? HJIH 3aBOACKOií 6paK? A TO H A H B e p c n a ! HeT, 6paT H ß a H O B . T y T BCIO nenonicy c ß e p x y AOHH3y HaAO. — 3TO BeAb HOBaa MOAejib, Aa? — npoíiBHji ocBeAOMjieHHOCTb HßaHOB. — ycoBepmeHCTBOBaHHaa? TeHepan nenajibHO B3AOXHyji H KHBiryji yTBepAHTejibHO. — B TOM-TO H Aejio. TojibKO BOT B nervi 6eAa: w>i He CMorjiH nororrb, B nervi 3TO ycoBepmeHCTBOBaHHe 3aKjnonaeTca. H B nponecce jíHKBHAanHH TBOÍI 3aAana ycTaHOBHTb, HAeT JIH penb o eAHHHHHOM cjrynae HJIH ace y Hac nenaa jiHHeiÍKa ôpaKOBaHHaa H Tenepb BCIO napTHio OT3biBarb HaAO. HßaHOB BCTaji. — Pa3peiiiHTe HATH? — C T y n a i i , — TeHepaji Toace noAHajica, npoBoacaa noAHHHeHHoro. — H VHTH. M b i 3Ty HCTopHK) H e c n p o c T a HMCHHO T e ö e nopynaeivi. T b i y Hac Bepymuň cneiiiiajiiiCT, HßaHOB. flejio r o c y n a p c T B e H H o i i BaacHOCTii. M H e caivi C i i c a A M i i H B cicaiin niicaji. H nan noHsrrb, HTO ITpe3iiAeHT öecnoKOiiTca. T b i ace n o H i i M a e i i i b , STO ero jiiiHHaa Teivia... Mw yace TOTOBIIMCÍI K x y A i n e M y . ECJIII ôy^eivi BCK> napTiiio OT3biBarb, CKaacyT, HTO npoBOA^T cyneôiryío pecboprvry c 3aMeHoií K a A p o B o r o cocTaßa... Ho CTOIIT STO ö e i n e H b i e MiijijiiiapAbi, naace 6e3 yneTa pacniijiOB. B TBOIIX ciijiax STO npeAOTBparnTb, HßaHOB. — T a K TOHHO, — c o ö p a H H O K03bipiryji HßaHOB. — Hy, c öororvi! — yjibiöiryjica TeHepaji. H nepeKpecTiijica Ha n e r ö a a c MacjiOM, H3o6paacaioinHÍí )Kejie3Horo O e j i H K c a Ha JTyöiiHCKoii n j i o m a A H He3bi6jieMO CTOÍHIIHM Ha c ß o e i i HCKOHHOÍÍ rojirocbe, eine AO B03HeceHH5i. 3aceKpeHeHHbiii 3aBOA «flyKC», y n p í r r a H H b i i í Ha yjiHire npaBAw npoivieac ö a c r a o H a PyccKoii H a p o A H o i i TejiepaAHOKOMnaHHH H rjiaBHoro x p a H H j i H i n a H e n r p o ö a H K a , B coBeTCKne BpeivieHa npoH3BOAHJi BejiocHneAbi, nbuiecocw H HcrpeÖHTejibHyio aBHauHio, a B HOByio snoxy n o KOHBepcHH nepemeji Ha c^any n o M e m e H H i i n o A n o j i b H b i M BbeTHaiviCKHM noiiiHBOHHbiM MaCTep CKHM. Ho l o p K H e ö e c c o H H b i e BbeTHarviHbi OWJIH 3 a n y m e H b i B CBjrraji CBjrrbix j i n i i i b RJW OTBO^a rocAenoBCKHx rjia3. C K B 0 3 b CTpeKOTaHne uiBeHHbix MaiiiHHOK, nepe3 nbuibHbie rpyAw OTiiiHTbix jiace-apiviaHH RO n y T K o r o y x a AOHOCHjiocb eine 3 a r y x a i o i n e e ö n e H n e c e p A u a OTenecTBeHHoro n p H Ö o p o c r p o e H H i i . 3a irexarviH, o ö e c n e n H B a i o m H M H KoHbKOBCicyio oneacHyio apiviapKy, npaTajiHCb TaiÍHbie npoxoAHwe B irexa, paöoTaiomne Ha rocTexHOJiorHH. OAOJieB 3ajibi, me Tanajincb ACAOBCKHM c n o c o ö o M A^KHHCW CO crpa3aMH, aKTyajibHbie KO(pTOHKH H c y M K H «Hpana», HßaHOB OKa3ajica y n b u i b H o i í KanTepKH c pacreKiiiHMCíi n o TpyxníiBOMy CTyjiy pbixjibiM BOxpoBuervi. Jlioöoii i n n n o H TyT 6w H cpe3ajica, npHHíiBiiiHCb OTra^biBarb n a ß H O BceiviH 3a6biTbie napojiH. Ho HßaHOB 3Haji, KaK p a ö o T a e T n p o n y c K H a a CHcrervia. Twcana, CBepHyTaa nonojiaivi, Ha CTOJI — H n o K p a c H e B i n a a OT noA03pHrejibHOCTH ßoxpoBCKaa poaca npHHiijia CHOßa 5i3BeHHbiii 3ejieHOßaTbiii o i r e H O K . Ceiviacbop c p a ö o T a j i . n y T b OTKPWT HßaHOB Bomeji H orjumejicíi. TyT OH paHbine ö b m a j i — KypHpoßaji npoH3BOACTBO. K y p H p o B a j i - K y p H p o B a j i , m ne BbiicypHpoBaji. TeHepaji He 3pa TpeBoacHTca: HMeHHO y ero OT^ena STO npoH3BOACTBO Ha KOHTpojie. Eivry T e n e p b H pa3rpe6aTb. Bce o6pa3iiOBO H HHHOBauHOHHO. OraHKH, CTepHjibHbie nojibi, CHeacHO-öejibie creHbi, JIIOAH B x H p y p r H H e c K H x x a j i a r a x CHyiOT B3aA-ßnepeA, CJIOBHO n o p n i H H , pa3roH5iiomHe T H r a H H H e c K H i i napOB03 pOCCHHCKHX HHHOBaHHH AO KaKHX-TO y>Ke COBepmeHHO HenpHJIHHHblX CKOpOCTeM. CBepHBiiiHCb c KapToM, HßaHOB inarHyji B jieBbrä K o p n A o p , A o ö p a j i c a AO HyacHoro KaÖHHeTa H THXO OTKpbIJI ABepb. MacTep B aKKyparHOM CHHCM KOMÖHHe30He Kopneji HaA MHKpocxeMaMH. B B03Ayxe CTO^JI 3anax ropaneH KaHH(pojiH. JlbiCHHa HHTejiJiHreHTHO OTCßeHHBajia B öejiOM CHAHHH pTyTHbix jiaMn. Marao HMOKHyji 3aMOK H eine HeacHee — niiCTOJieTHbiii 3aTBop. Macrep iicrryraHHO oöepHyjica. — 3HaKOMbi? — cnpociiji HßaHOB, noKa3bißaa eivry (J)OTO Ha MMS. TOT 3aKHBaji, Hepa3ÖopHHBO 3aMbiHaji HTO-TO, Toponacb H AaßflCb cjioßaMH. — H HTO cjryHHjiocb? — BeacjiHBO H cnoKoiiHO noHHTepecoBajica HßaHOB, ynnpaacb rjiyiiiHTejieM «CTenKHHa» Macrepy B KaAßiK. — y Hac... y Hac Bce HopMajibHO öbijio... O T K ac npomjio... — npoxpHneji MacTep. — TeneBH3op CMOTpnre? — noKanaji r o j i o ß o i i HßaHOB. M a c r e p noÖJieAHeji nyme npeacHero, nonbiTajica nporjiOTHTb KOM B ropjie, R& He CMor: CTBOJI KaAbiK He nycKaji. — H HTO B 3TOM HopMajibHoro? — npoAOJDKHji HßaHOB. — 3TO JIHÖO npecTynHaa xajiaTHOCTb, JIHÖO AHBepCHa nOTeHL(HajIbHOrO npOTHBHHKa. M H e HaAO 3HaTb, HTO HMeHHO. MacTep 3aMOTaji rojiOBoii, CHjiacb HTO-TO CKa3aTb. — ü npocTO c o ö p a j i . . . K a K Bcex ocTajibHbix... r o j i o ß y Aaio! — Hnnero He HanopTaHHji? — yTOHHHji HßaHOB CTporo, nyrb ocjiaöjura AaßjieHHe. — H y A W K b e n T a . . . — BbipBajiocb y M a c r e p a S K c n p e c c H B H o e . — HTO T a M MOJKHO HanopTanHTb? K y K j i a H a A y ß H a a cnoacHeii y c r p o e H a ! TojibKO... — TojibKO?.. — HacTopoacHjica HßaHOB. — Bo BpeM5i T O a ß Heß KaKoM-TO MOAyJib HOBMH Hameji... He c r a n TporaTb... PeuiHji, HTO KOHCTpyKTop AOCTaBHji... C Hero cnpauiHBaiiTe... HßaHOB noMOJinaji, B3AOXHyji noHTH coHyßCTBeHHO H noacaji nnenaMH: — X o p o m o , c n p o c H M y K O H c r p y K r o p a . M a c T e p KyjieM noBajiHjica Ha noji. HßaHOB npHAepacaji ero H e M H o r o , HTOÖW TOT He CTyKHyjica r o j i o ß o i i , H aKKypaTHO OTCTynHji Ha3aA, c r a p a a c b He nepeMa3aTb TVC[)JIH B MeAJieHHO p a c T e K a i o m e i i c a ö a r p o B o M jiyace. K o H C T p y K T o p a HßaHOB AoacAajica B noAbe3Ae. B3JieTeji n o CTyneHíiM n BTHCHyjica B n o c j i e A H H H MOMeHT B H3HacHjiOBaHHbiií BaHAajiaMH MajieHbKHH jiH(J)T, npnacaB OHKapnKa K CTeHKC — M n x a n j i CeMeHOBHH? Ä K BaM. B TOCTH, — yjibiÖHyjica OH, p a c n a x H B a a ö a ö o H K H H w Kpwjibíi BOJimeÖHOH KCHBbl. X o 3 a n c K o r o cnaHHejia H ß a H O B y n p í r r a j i B TyajieT, HTOÖW TOT He Memajica. I I o K a KHnaTHjiH n a i i H rpejiH naajibHHK, no3HaKOMHjiHCb. M n x a n j i C e M e H O B H H Bee KpyTHjica H HbIJI, HTO HapyHHHKH 3an5ICTb5I HaTHpaiOT, HO H ß a H O B e M y OÖbaCHHJI, HTO KaK HHTejiJiHreHTHOMy nejiOBeKy eMy, KOHenHO, B CBÍI3H C nojioaceHHeM M n x a n j i a CeMeHOBHHa oneHb conyBCTBeHHO, HO KaK npo(J)eccHOHaji OH Bce-TaKH He AOJiaceH A a ß a r b BOJiK) 3MOHHÍIM. C H a n a j i a M n x a n j i C e M e H O B H H OT B c e r o OTKpeniHBajiCii. YTBepacAaji, HTO He 3HaeT H H n e r o H HHnero He n o H H M a e T HOTOM B ACJIO n o m e j i KaK pa3 n p o r p e B n i H H c a KaK cjieAyeT HHCTpyMeHT, H p a 3 r o B o p CTaji KjieHTbca jryHiiie. TpaHTOB KOHCTpyKTop OT C o p o c a , O o p A a , B p H T a H C K o r o coBeTa HJIH A p y r n x noApa3AejieHHH ÚPY BpoAe KaK He nojiynaji. CoBeTCKO-cnapTaHCKHH HHTepbep yTjioií xojiocTiinKOH A B y n i K H B ByTOBO 3acTaBji5ui BepHTb eMy, H H ß a H O B noBepHji — OH BOo6me OT n p n p o A w 6bui nejiOBeKOM AOBepHHBbiM, 3TO p a ö o T a e r o H e M H o r o 3aKajiHjia. Ho ecjiH He A H B e p e n a , TO HTO? Xajnypa? nojiOMKa? — flaBaiiTe BMecTe pa36npaTbca! — npeAJioacnji H ß a H O B n o K p a c H e B n i e M y OT H a r y r H KOHCTpyKTopy. — BOT c x e M a y c T p o i i C T B a «KMn-2010», KOTopwM o ö o p y A O B a H w Bee H a n i n cyAbi. ,H,H3aHH KacTOMH3HpyeTca H BbinojiHíieTCíi n o A nejiOBeKa. IHecTbAecírr npoiieHTOB n p o A y K i i H H 3aBOAa «,HyKC» BbirjiaA^T KaK aceHiriHHw, c o p o K — KaK MyacHHHw. 3TO H ß a H O B , KOHenHO, HecjiynaiÍHO TaK H3AajieKa Hanau. I o B o p H T b OH r o B o p n j i , a c a M n o K a npoAOJiacaji p a ô o T a r b HHCTpyMeHTHKOM. B HHTepecax M n x a n j i a C e M e H O B H n a 6WJIO n o c K o p e e n e p e i ŕ ™ K c y r a . n o K a M e c T KOHCTpyKTop nbixTeji, HO Aepacajica MOJIOAIIOM. — ycTpoiicTBO npocToe, — HßaHOB nocMOTpeji Ha exeMy. — BOT Tyr — AnnaMHK. BOT STO — peneBoií CHHTe3aTop. HanpaMyio K CHHTe3aTopy noAKjnoneH acecTKHH AHCK C YHK. B HMHTanHH aHajibHoro OTBepcTHa aßTOMaTa «KMn» HaxoAHTca CTaHAapraoe rHe3AO An» Tejie(J)OHHoro npoßOAa. BOT STOT MOAyJiß, no3aHMCTBOBaHHbiií Hameií npoMbinijieHHoií pa3BeAKoii B aMepHKaHCKHx KyKjiax BabyBorn, noMoraeT aßTOMaTy CHMyjinpoBaTb nejiOBenecKoe noBeAeHHe — MopraTb, H3AaßaTb HenpoH3BOJibHbie 3ßyKH H cpwrHBarb. KaK MW BHAHM, ôojibme B STOM nepTeace HeT HHnero HHTepecHoro, — H OH npHHajica 3anHXHBaTb KyjibMaH B poT HacMopoHHOMy MnxaHjiy CeMeHOBHny, no3BOJiaa eMy HeMHoro CMOHHTb nepTeac CJIIOHOH H yTpaMÖOBbmaa öyMary rjiyniHTejieM. — Ä HHnero He 3a6bui? — RJIÍI npo(J)opMbi c n p o c H j i HßaHOB H c a M T y r ace cnoxBarHjicíi: a 3a6bui BeAb! TOT caMbiií 3araAOHHwií MOAyjib, o KOTopoM TOJiKOBaji HOHHBUIHH MacTep Ha «flyicce». — Mnxanji CeMeHOBHH, — ASB KOHCTpyKTopy OTMwnarbCíi, HTOÖW He nepeÖHßarb e r o , npoH3Hec HBaHOB. — Bbi yTBepacAaeTe, HTO He 3aHHMajincb BpeAHrejibCTBOM. O^HaKO BH ycTaHOBHjiH Ha Haní aBTOMaT Heicyio noA03pHTejibiryio Haca^Ky. ABTOMaT «KMII-2011», KOTopbiií H nají no3opHbiií c6oií Ha BaacHeiíriieM npHroBope, 6bui STOH HacaAKoií o6opyAOBaH. — He CTaBHji a HHKaKHx MOAyJieií! — caceBaB KycoK KyjibMaHa, BCxjiHnHyji KOHCTpyKTop. — J\a, MW BejiH pa6oTbi no ycoBepmeHCTBOBaffiiio «KMn», HO. .. — MiixaHji CeMeHOBHH! — CTporo HaxMypHjica HBaHOB. — PaHbme Bce B BameM ycrpoňcTBe 6buio jiaKOHHHHO H npeicpacHO. Hniero jinriiHero! no Tejie(J)OHHOMy npoBOAy B ycrpoňcTBO «KapaiornHÍí Men npaBoeyAH5i» nocTynaji CHrHaji B TOHOBOM peaoiMe. 3Be3AOHKa — Heo6xoAHMbiií cpoK 3aKjiK)HeHH5i B nH(J)poBOM BH^e — pemeTKa. BOT Bce, HTO HyscHO 6buio Ha6paTb KypaTopy npouecca. H ycrpoňcTBO «KMn» ornamaeT npnroBop B COOTB6TCTBHH c nocTynHBiiiHM CHrHajiOM. HTO eme HyscHO OT cy^bH B Hameií CTpaHe? Bani MexaHH3M — caMO coBepmeHCTBO, H ycoBepmeHCTBOBaTb ero HeB03MoacHo! HTO 3a Haca^Ky B H BCTPOHJIH B«KMn-2011»?! n0CJieAHHÍÍ BOnpOCHTejIbHblií 3HaK C BOCKJIHHaHHeM HBaHOB H306pa3HJI naajIbHHKOM H, BHAHMO, nepecTapajica. KoHCTpyicrop 3axpHneji, noBajiHjica Ha nou, 3anpbiraji, KaK njiOTBa Ha JibAy H c yrojiKa ry6 noTeK pyneeK KPOBH. HBaHOB KHHyjica K Heivry — paHO, paHo! — HO 6buio no3AHO. HepT, npHBbiK OH Bce-TaKH B nocjieAHee BpeMa K KpenKHM xo35iHCTBeHHHKaM, coBceM pa3yHHjica pa6oTaTb c HHTejiJiHreHHHeií! Ha^o 6buio noHeacHeií KaK-TO ero — BO3MO»CHO, ncHxojiorHHecKH... KoHCTpyKTop, jieaca B KPOBH H pBOTe, HTO-TO xpHneji. HBaHOB HarHyjica: B^pyr AaeT npH3HaTejibHbie noKa3aHH5i, KypHjiKa? — 3TO ace... CTy^eHT... CTVACHT eií 3-TO. .. H Bce. noMep, nofljieii. BOT OHa. HOK, HOK, HOK. CTynar Ka6jryHKH. HenpocTO ee 6buio HaiÍTH. Bce cy^bH XOA^T C neMOAaHHHKaMH: STO OHH C co6oií nepeAarHHK «rjioHacc» HOCÍIT. Bojiee paHHne MOACJIH 6buiH c TaKHMH cyMKaMH B KjieTOHKy Ha KOJiecHicax, HO cnopHbiií AH3aiÍH noApbiBaji AOBepne HacejieHHíi K cy^eÓHOií CHcreMe. A noTOM, 6jiaroAapa HHHOBanHaM H BHeApcHHio, cjiaBa HyGaiícy, HaHOTexHOJiornií, nepeAarHHK CTan yMemarbCíi B o6biHHbiií AHnjiOMar — npaB^a, 3aKpbmaa ero, Ha HeM npHxoAHJiocb nyrb nonpbiraTb, KaK Ha nepenojiHeHHOM neMO^aHe. Hy p,a 3TO TaK, H3AepacKH... A BOT 3Ta nponajia c panapoB — Bbi6pocHjia CBOIÍ neMOAaHHHK. Eme OAHH CTpaHHbiií n o c T y n o K ! Eue BbicjieAHJiH, H c n o j i b 3 0 ß a B a r e H T y p H y i o ceTb n p H n o A b e 3 A H b i x ö a ö o K , yHacjieAOBaHtryro eine OT H K B , H , . K y ^ a ace OHa ii^eT? HTO TyT 3a6bijia? HßaHOB orjiaAejica n o CTopoHaM n K o m a n b e i i noxoAKoií nocjieAOBaji 3a CHHenia30H c y A b e ü I Ü T o n a H a a naTH3Ta»cKa, T p e r a i í noAbe3A- HeT, B a b y B o r n STOMy He y n a r . . . A H y KaK, noxojiOAeji HßaHOB, STOT nepTOß MOAyjiß eií MI6 BUIHJIO? C HHX CTaHeTca, nocjie KaMHeii-uinHOHOB... H BOT OHa c e i í n a c npeT ciOAa Ha p a A H o y n p a ß j i e H H H ? A?! TOHHO! BOT Bce H c r a n o Ha CBOH MecTa. H c e f í n a c OH pacKpoeT KOHcnnpaTHBHyio MajiHHy o p n r a H C K H x Könner. TyT, KOHenHO, Me^ajib CBCTHT 3a 3acjryrH n e p e A POAHHOH... HßaHOB nepemejiKHyji npeAOxpaHHrejib Ha « C T e n K H H e » , H3-3a y r j i a noACMOTpen, B KaKyio KßapTHpy 3BOHHT CHHenia3a5i, H cpa3y, He Rasaa o n o M H H T b c a OTKpbiBuieivry eií, c p a 3 Ö e r a y A a p n j i B 3aMOK H o r o i i . flßepb p a c n a x H y j i a c b , HßaHOB y p a r a H O M BjieTen B H y T p b . . . C ß e T BcnbixHyji H n o r a c , 3B5iKHyjio HTO-TO, o ö o a c r n o , H B 3 o p ß a j i a c b rojiOBa. HßaHOB omajiejio n o T p a c eio, cjieno noBOA^ CTBOJIOM ß j i e ß o H ß n p a ß o . . . — Bern! Bern! Ä n p H K p o i o Teöa! — neii-TO HOJIVAGTCKHH TeHopoK. HßaHOB BbiCTpejiHji, H H n e r o He BHA>I, B rojioc. KTO-TO axHyji, H TeHopoK yMOJiK. HOTOM nocjibimajica menoT, THXHH, y c r a n b i i i : — VMOJIÍIIO Teöa... Bern... HOK, n o K , n o K . . . 3aKpbijiacb Aßepb. B ^ p y r CTajio CßeTjiee: 3peHHe B 0 3 ß p a m a j i o c b . HßaHOB BAOxtryji n r y ö o K O , 3aaavrypHji rjia3a H OTKpbIJI CHOBa. O H noneMy-TO CHAen Ha nojiy B K p o m e n H O H rojiOApaHCKoií n p H x o a c e i í c TpiOMO H3 J\CU H nOJIOCaTbIMH TOUIHOTHeHbKHMH OÔOÍIMH. PilAOM, npHKpblßail A W p y B 5KHBOTe, CHAejI pblJKHH n p b i m a B b i H MajibHHuiKa — eme H A ß a A n a r n Her. Hepe3 A B e p H o i i n p o e M BHAHa KOMHaTa: c noTOJiKa Ha jiecKax CBHcaiOT KjieeHbie aBHaMOAejibKH. H a nojiy BanaeTca CKOBopoAa, P^AOM — ocTaTKH HeAoacapeHHoii rjia3yHbH. Ä r a , BOT HeM ero o n p n x o A O B a j i H . . . — B b i 3a H e i i . . . HJIH 3a MHOH? — n p o m e j i e c T e j i MajibHHuiKa. — 3 a TOÖOH, — coBpaji HßaHOB. B3ÖyHTOBaBiiiyioca «KMII» OHH HaiinyT eine... A napeHb, BIIAHO, HTO-TO 3Haex — Xopomo, — THxo CKa3aji pbDKHii. — PaccKa3biBaii, — npHKa3aji HßaHOB. — HTO TW cnejiaji c STHM rviexaHH3MOM? — CaM TW MexaHH3ivi! — KpHKiryji MajibHHiiiKa H TyT ace OHKHVJI, CMopmHBiiiHCb OT ÖOJIH. — OHa... OHa HacToamaa. Ee Karen 30ByT. — y Hee B T e x n a c n o p T e TaK 3anncaHO, — noKanaji rojiOBoii HßaHOB. — Brviecro c e p n i m o r o Hoiviepa. 3TO y c T p o i i c T B O «KMII-2011». — OHa He ycrpoiicTBO, — no6.jienHe.ji pwacnii. — OHa neßyniKa! — Tw B MaiiiHHKy HTO JIH, BTiopHjica, nanaH? — He ßepa CBOHM ymarvi, BbiTapainnjica HßaHOB. — OHa He... — MajibHHiiiKa KjiiOHyji HOCOM, npoBajiHßaacb B oöiviopoK. — 3H! 3H! CiviOTpH He yivipn MHe TyT! — 3a6ecnoKOHjica HßaHOB. — Xopomo, He ManiHHica! K p a c H ß a a OHa... — K p a c H ß a a . . . — noATBepAHJi c j i a ö o napeHeK. — ü n o TejieBH3opy n p o n e c c 3TOT CMOTpeji... C ojmrapxoM... H c n e p B o r o B3rjiana B H e e . . . B c T p e n a n ee... C HBeTaiviH... flyiviaji, OHa nejiOBeK... He 3Haji... — y Hac jiiOAH cynb^MH He öbmaiOT, — noßenaji yrvinpaioineMy rocynapcrßeHHyio Taimy HßaHOB. — JIIOA^M TaKoe noßepiiTb Hejib35i. Bnpyr B03bMyT H caiviH pemaT HTO-HHÖynb? A Haivi noTOM pacxjieöbißaii. — ü Koma noHaji, B nervi neno... Hy... Cnenaji eií anrpeiin... BOT OHO! BOT OTicyna TaHHCTBeHHbiii rvionyjib! HTO Taivi yconniHH KOHcrpyierop npo c r y n e H r a rOBOpHJI?.. — Tw rne ynnmbca, CWHOK? — Hacynnjica HßaHOB. — B EayrviaHice... — A... Torna HeivrynpeHO, HTO TW Ha rviaHeiceHOB KHnaembca... — nonecan 3aTbijiOK HßaHOB; napHHmKy naace yace CTaHOBHjiocb acajiKO. — Ä eň... nocTaBHji onHH n n n . . . CaM cnejiaji... XoTeji 6wTb c Heu... HTOÖM B3aHMHO... Hy... HTOÖM OHa Toace Meira nojnoÖHjia... — HTO 3a nnn-TO? — Becb nonoöpajica HßaHOB. — Hy... flynry eii... H H C T a j u i n p o B a j i . . . — Tw HTO roHHmb-TO? K a K a a nyma? A y m H e öbiBaer! — xivibiKHyji HßaHOB. MajibHHiiiKa He B03paacaji: HcrrycTHji pyx. —flaeÖTBOiOHajieBO,— no3BOJiHji ceöe 3KcnpeccHBHoe OÖMHHO CAepacaHHbiií HßaHOB. A BeAb nepT ero 3HaeT, HTO OH en TaM HHCTajuinpoBaji! B^pyr OHa Tenepb no-aHrjiHHCKH roBopHT H yace B onepe^H Ha nojiHTHnecKoe yöeacnine CTOHT, noxa OH C ee nnmaiiHOHOM jiacbi TOHHJI? HßaHOB BbiABHHyjica Ha jiecTHHijy yace roTOBbiii 3ßOHHTb TeHepajry H oöbaßjiaTb njiaH «HepexBar»... Ho OHa CHAejia npojieTOM HH»ce, O6XB&THB KOJieHH pyicaMH H yTKHyßiiiHCb B HHX noAÖopoAKOM. HßaHOB BblTÍIHyjI H3 KOÖypbl «OreHKHH» H HaßHHTHJI rjiyillHTejIb, HTOÖbl JIHIIIHHH pa3 He TpeßoacHTb coceAeií. H BMecTO TeHepana Haöpan HOMep «CKopoii», KOTopaa npneAer yTHjiH3HpoßaTb ee Kopnyc. OHa ycjibimajia — oöepHyjiacb K Heivry. HßaHOBy noKa3ajiocb, HTO B ee CHHIOIHHX rjia3ax CTOÍIT cjie3bi, HO OH 3Haji: 3Toro öbiTb He MoaceT 3TO He rjia3a, a jiHH3bi... — nocjieAHioio cnrapeTy MOJKHO? — cjiaöo yjibiÖHyjiacb OHa. — KypHTe, — ocTopoacHO pa3peiiiHji HßaHOB. — A y MeHíi HeT... OTicy^a y Menu? Ä ace MexaHH3M, — ee rojioc copBajica B xpHnoTuy, H OHa KamjiaHyjia, croHaa ee. — Ä AyMana y Bac nonpocHTb, — c KaKHM-TO HeyMejiwM nOApOCTKOBbIM KOKeTCTBOM AOÔaBHJia OHa. — He Kypio, — pacaBO OTBeTHji HßaHOB. — A a AyMajia, Taxne JIIOAH, KaK BH, Bcer^a KypaT... — pacceaHHO CKa3ajia OHa. — KaKHe... JIIOAH? — KoTopwe yÔHBaiOT Apyrnx jnoAeií. BaM ace HaAO KaK-TO ycnoKaHBarbCíi... — A BaM TorAa 3aneM KypHTb? — HeoacHAaHHO RJIÍI ceöa cnpocHji HßaHOB. — Ha CMeprayio Ka3Hb y Hac B CTpaHe Moparopnií. TaKHx npnroBopoB B H He BWHOCHJIH. — He BbiHOCHjia, — corjiacHjiacb OHa H CHOBa yjibiÖHyjiacb — He nrpHBO, a ycTano. — TaK 3aneM? — HHKorAa He npoöoBajia, — CKa3ajia OHa. — BApyr crpaiiiHO 3axoTenocb. noTOMy HTO Tenepb KorAa npoöoßarb? BHH3y KOpOTKO B3BbIJia CHpeHa npHÖblBUieii HeOTJIOaCKH. A H B a H O B y B A p y r CTpauiHO 3axoTenocb, HTO6W M a i n n H a e x a n a AOJibine... MoaceT 6wTb, nac. MoaceT 6wTb, ABa. — Hy BW crpenflHTe, — cica3ana OHa. — y Metra BOT T y r ya3BHMoe MecTO. O H cicma 3aneM-TO CBOK) uiTyKy ycTaHOBHji, — OHa npHjioacnjia ABa nanbua K JICBOH nonoBHHe rpyAH. — POMaHTHK HeCHaCTHblH... O H a H B n p a B A y 6bijia oneHb KpacHBa — Kaicon-TO He6ecHOH H crporoH KpacoToio, KaK ASMW Ha n o n o T H a x Benaciceca, H Taxaa ace cepbe3Haa. — Cica:scHTe... — HBaHOB noMOJinaji. — IIpeacAe HeM a . . . H e M MHe n p H A e T c a . . . R AOJiaceH c n p o c H T b . — TaK, 3HanHT, cnrapeTbi HCT? — neroHbKO B3AOXHyna OHa. — R... Mory B napeK crrycTHTbca... B npHHHHne... — He MoaceTe, — OHa noacana nnenaMH. — Bw MeHa TyT ocTaBHTe, a a c6ery. — Hy BeAb He c6eacajiH yace, — B03pa3Hji OH. — He c6eacajia, — KHBtryjia OHa. — A 3aneM? KyAa? HBaHOB KHBHyjI. — A... KaK 3TO. .. BbiTb BaMH? — cnpocHji OH 3aneM-TO. — CTpaHHO. n p e K p a c H O H acyTKO. K a K 6a6oHKOH-OAHOAHeBKOH. P a A y e u i b c a AO n o T e p n C03HaHH5I H nOHHMaeillb, HTO BOT-BOT BCe KOHHHTC5I. HOTOMy HTO TaKOrO He 6bIBaeT H 6bITb TaK He AOJiacHO. noTOMy HTO He no3BOJiHT. H eme OAHHOKO oneHb. HeoTjioacKa CHH3y HeTepnejiHBO H KanpH3HO 3a6H6HKana. KTO-TO Bomen B noAbe3A, Ji5i3rHyjia CTanbHaa ABepb. — Bw x o r e n H HTO-TO cnpocHTb, — HanoMHHjia OHa. — Bw cnpauiHBaHTe, a TO BpeMeHH, HaBepHoe, coBceM Mano ocTanocb... — J\a, — OAepHyn ce6a HBaHOB. — J\a. Bw... 3 a n e M BW ero onpaBAajin? O H a n o c M O T p e n a Ha Hero AOJiro, noTOM OTBepHynacb. — Bw He noHMeTe. — noHMy, — OH y6pan nncTOJieT B Ko6ypy. — MHe Marb ero KpHKHyna OAHaacAw, HTO y Menu A y i n n HeT HTO a nepTOBa MauiHHKa. — O H a He M o r n a 3HaTb, — BCKHHyjica HBaHOB. — H c K j n o n e H o ! 3TO r o c r a H H a . — K a K a a pa3HHi(a? — OHa 3aHenHjia ero CBOHMH CHHHMH rna3aMH. — n p o c T O . . . M H e c r a n o B A p y r TaK OÖHAHO. HTO-TO ineBejibHyjiocb BO M H C 3axoTejiocb e i i AOKa3arb — efi H B c e M y M n p y HTO y Metra ecTb pyuia, ecTb... — A y m H e cymecTByeT, — M e x a H H n e c K H B03pa3Hji HßaHOB. — M H C Bac TaK acajiKO... — OHa npHjibHyjia CBOHM BHCKOM n ß e T a CJIOHOBOH KOCTH K BbIMa3aHHOH ACpbMOM CTeHC C H H 3 y 3arpoxoTajiH ö e p n w . — B O H OHa CHAHT! C T p e n a n ! 3axjionaji rjrymHTejib — öyATO nbijib H3 KOBpa BbiÖHBajin; HßaHOB BbixßaTHji CBOH «CTCHKHH» H Aßa pa3a BbicTpejiHji B OTBCT C H H 3 y 3aMOJiHajiH. — 3 a n e M BW STO CAejiajiH? — c n p o c H j i a OHa THXO. — He 3Haio, — H e c r a o OTBCTHJI HßaHOB. — He n o H H M a i o . — Bac HaKaacyT Tenepb. — n o c j i y m a H T e . . . Kara, — x p n n j i o n p o r o B o p H j i HßaHOB. — Ä ß c e y c r p o i o . Mw... yAajiHM npocTO BaM 3Ty nepTOBy HacaAKy. H Bce. H BW BepHeTecb K p a ö o T e . H ö y A e T e . . . acnrb. ^ a B a n r e ? Ä y c T p o i o . . . H MHe He n p H A e T c a Bac ceirnac yÖHBarb. noacajryHCTa. — A 3aneM? — HeyacejiH BaM acnrb He x o n e T c a ? — ~Kwrh xoneTca, — OTKjiHKHyjiacb OHa y r a c a i o m H M SXOM. — HTO 3HanHT « n o A ero CTpax H PHCK»? ! — o p a n C n c a A M H H , cnjiacb BbipBarbca H3 T e c H o r o OKOiiiKa CKaMna. — KTO OH TaKoM, HTOÖM ö p a r b Ha c e ö a STOT PHCK? KTO T U TaKoM?! — Ä... Mw... O H jryHiiiHH coTpyAHHK. Ä AOJiaceH e M y B e p H T b . . . O H o ö e m a j i . . . — T e H e p a n TO ÖJieAHeji, nyBCTBya, HTO Kapbepa BOT-BOT n o Ü A e T n o A OTKOC, KaK n o A o p ß a H H b i H napTH3aHaMH H e M e n K H H 6poHenoe3A, TO KpacHen, o i r o r o HTO e M y n p i r x o A H T c a BbicjiyuiHBaTb TaKoe OT m n a K a c n e p H b i M OT n n a p a n p o m j i b i M . — B c a H a i n a cyAeÖHaa CHCTeMa! B c a ! J^epyKwrca na STHX r p e ö a H b i x MexaHH3Max! Tw n o H H M a e u i b ? ! J\a e c j i n OHH ö y A y r c a M H npnHHMaTb p e m e H H a ! B b m o c H T b n p n r o B o p b i ! HCXOA^ H3 y r o j i O B H o r o KOAeKca! Tw npeACTaBjraenib, HTO CO CTpaHoM 6yAeT?! HTO C POAHHOH 6yAeT, TW npeACTaBjiaeuib, n a c K y A a ? ! — J\a. H e T To ecTb A a . — K p a x ! Bceivry KpaHTbi! H MHe, H T e ö e ! C y A H b i i i peuh HacTaHer! y Hac, c y x a , CTpaHa He Ha n p a ß e AepacHTca, He Ha c y ^ a x , ÖJiiiAb, a Ha K p y r o B o i r n o p y K e ! Tbl H a m e M y HCKOHHOMy rocyzjapcTBeHHOMy y c T p o i r c T B y OHKO pa3ApaKOHHTb x o n e n i b ? I I o p B H , r^e TOHKO, — Bce noKaTHTca! — Ä... O H . . . O H r o B o p n r , HTO Bce 6yAeT x o p o m o . HTO OHa T e n e p b n o A KOHTpojieM. HTO n p n r o B o p 6yAeT KaK HaAO. — CMOTPH y Menu, HOJIKOBHHK. . . — C n c a A M H H CMepnji TeHepajia jieA^HbiM BSEJIÍIAOM H OTKJIIOHHJIC5I. — 3TO TM y MeHíi CMOTPH. C y n o H O K , — HeyßepeHHO n p o ö o p M O T a j i TeHepaji H nojie3 B CTOJI 3a BajIOKOpAHHOM. B TecHOM 3ajie B a c M a H H o r o c y A a H a p o A y OWJIO, KaK B TenjryiiiKe, yxoA^ineii Ha KojibiMy. 5rCypHajiHCTbi CHAejiH A p y r y A p y r a Ha rojiOBax. I I p o K y p o p c K H e BbinraAejiH ÖJieAHOBaro, JIIOAH B nepHOM HepBHO neperjiaAbiBajincb. C y A b a — CTporaa, cepbe3Haa, CHHerjia3aa — OTKpbuia nanKy. O n a j i b H w i i o j i n r a p x , Ha c e ň pa3 B35iTbiH c nojiHHHbiM H oöepHyTbiir Ha BCÍIKHH O T y n a ň B CMHpHTejibHyK) p y ö a n i K y CMOTpeji Ha cyAbio c HaAeacAoií. TeHepaji nepeKpecTHjica. HßaHOB nraAeji Ha c y A b i o HeoTpwBHO, CTapaacb n e p e x B a r H T b ee B3op H o o o A p a i o m e e i i yjiwÖHyTbca. H o cyAbíi CMOTpejia B ACJIO. — BHHOBeH. 3a n e p e x o A yjiHHbi B HenojioaceHHOM MecTe oÔBHHíieMbiH n p n r o B a p H B a e T c a K. .. B AyuiHoií THiiiHHe 3ajia nocjibimajiocb nHjíHKaHHe TOHajibHoro H a ö o p a . HßaHOB y3Haji K H o n K H npaMO Ha cjryx: 3Be3AOHKa — BOceMb — pemeTKa. — K BOCbMH r o A a M 3aKjiiOHeHH5i B KOJiOHHH o ö m e r o peacHMa, — p o ß H O npoH3Hecjia cyAbíi. O n a j i b H w i i o j i n r a p x cnpoTjiHBO BCxjinnHyji. TeHepaji MaxHyji KOHbíiKy H3 (pjiaaceHKH. — Tbl MOJiOAeuJ Tbl npocTO MOJiOAHHHa, Karb! HßaHOB OTKpbui Veuve Clicot H pa3JiHji neHameeca m a M n a H C K o e n o (pyacepaM. H a CTOJie CTOÍUI aKKypaTHO nope3aHHbiH Ha A ß e H a A n a r b nacTeii TopT H 6yKeT KpacHbix po3. BncamHH B y r j i y HJIOCKHH S o n y noKa3biBaji K p y n H O nenajibHyio (J)H3HOHOMHIO o n a j i b H o r o o j i n r a p x a , npHniHÖJieHHbix npaB03ainHTHHKOß H pa3BopomeHHbiH acypHajiHCTCKHH yjieií. — Ä TO6OÍÍ ropacycb! — j n o ô y í i c b S K p a H H o i r Karen, COOÖIIIHJI Kare n p n c y T C T B y i o m e H HßaHOB. — 3Haeiiib Aaace HTO. .. Kara MOJinajia, BHHMarejibHO mapa na Hero. — Ä He pernancy Teöe CKa3aTb... Ä SToro Booöme c mecTHaAuaTH He roBopnji HHKOMV... Ä Teôíi... JIIOÖJIIO. .. Kara He npoH3Hecjia HH cjiOBa, HO B öjiecice ee rjia3 HßaHOBy nyAHjiacb B3aHMHOCTb. — A Tbi MeHíi? Toace? A pasaň BbinbeM, a? A TO HTO-TO Bce roBopHM, roBopHM... — 3acyeTHjica OH. O n p o K H H y j i (pyacep, noACKOHHji K K a r e , n o n b r r a j i c í i BjioacHTb HoacKy öoKajia eii B AepeBíiHHbie najibijbi — He CMor. I I o A H e c inaMnaHCKoe K ee r y ô a M , n y r b CMOHHJI HX, H T y r y K a T H HeoacHAaHHO OTBajiHjiacb nejiiocTb. IIIaMnaHCKoe pacnjiecKajiocb. — 3TO HHHero. Hnnero... — 3axHXHicaji HßaHOB. — Ä H c a M yace HarpecKajiCíi... Y Hee 3aKaTHjiHCb rjia3a. }KyTKOBaro Taic 3aKarHjiHCb. — YcTajia, pal — He Hcrryrajica HßaHOB. — I I o H A e M , MoaceT, jiaaceM yace? TojibKO... H a A e i o c b , Tbi He TaK CHjibHO ycTajia, HTOÖW... H y . . . Ä n o ^ y M a j i . . . CTOJibKO HepBOB ceroAHíi ô b u i o . . . MoaceT, TaK CKa3aTb, BbirrycTHM n a p ? Xe-xe...