Posttranslační modifikace histonů jsou epigenetické značky
spojené s regulací klíčových buněčných procesů, jako je
transkripce, replikace a oprava DNA. Provádění kvalitativní a
kvantitativní analýzy histonových proteoforem je zásadní pro
pochopení mechanismů normálních a patologických procesů,
protože jejich regulace zahrnuje změny ve struktuře a dynamice
chromatinu. Hmotnostní spektrometrie je v současnosti
nejrozšířenějším přístupem pro analýzu histonů. Navzdory vysoké
přesnosti a citlivosti se histonová analýza pomocí LC-MS/MS
stále potýká s problémy, z nichž mnohé souvisí s častou
přítomností zbytků lysinu a argininu v aminokyselinových
sekvencích histonů. Ačkoli chemická derivatizace amino skupin
byla zavedena jako užitečná strategie pro přípravu histonových
vzorků pro proteomiku z dola, nevýhody spojené se značením
aktuálně používanými anhydridy omezují výsledky histonových
analýz založených na hmotnostní spektrometrii.
V této diplomové práci bylo testováno několik anhydridů jako
alternativních derivatizačních činidel k překonání nevýhod
běžně používaného anhydridu kyseliny propionové. MALDI-TOF
hmotnostní spektrometrie byla použita k výběru potenciálních
kandidátů pro následné upřesnění podmínek značení, včetně
koncentrace anhydridu a parametrů inkubace. Po určení anhydridu
kyseliny trifluoropropionové jako nejslibnějšího
al-ternativního derivatizačního činidla byla vyhodnocena
účinnost a porovnána s deri-vatizací anhydridu kyseliny
propionové. Získaný protokol prozatím neumožňuje jeho použití
jako alternativu ke stávajícím metodám z důvodu výrazně nižší
účinnosti značení. Pokud se v budoucnu podaří protokol
vylepšit, může se stát anhydrid kyseliny trifluoropropionové
vzhledem k velkému zvýšení hydrofobicity peptidů a absenci
nespecifických reakcí slibnou alternativou pro derivatizaci
histonů.