Předmětem studia této bakalářské práce je ultrabazické těleso
Borecká skála v nečinném lomu přibližně 1 km ZSZ od obce Borek
u Chotěboře, jehož původ nebyl dosud doložen. Pro detailní
petrografické a mineralogické studium ultrabazik byla využita
optická mikroskopie, snímkování ve zpětně odražených
elektronech (BSE) a elektronová mikroanalýza (EMPA). Hornina se
zpravidla vyznačuje vysokým stup-něm serpentinizace. Z
primárních plášťových fází se zachoval pouze  olivín, spinel a
ortopyroxen. Ve srovnání s mineralizovaným Ranským masivem se
primární plášťové fáze z ultrabazik Borecké skály vyznačují
vysokým Mg# spinelu a olivínu, což hovoří proti genetické vazbě
studovaných ultrabazik na Ranský kumulátový komplex. Navíc
vysoké Cr# spinelu odráží vysoký stupeň parciálního tavení
(25–34 %) studovaných ultrabazik a jejich výrazně ochuzený
charakter, patrně odpovídající dunitickému složení, vzhledem k
převládajícímu zastoupení olivínu v hornině. S ohledem na
vysoké Cr# spinelu a Mg# olivínu lze usuzovat, že ultrabazika
Borecké skály představují fragment ochuzeného litosférického
pláště, který vznikal a vyvíjel se v rámci subdukční zóny. Z
výše uvedeného vyplývá, že z genetického hlediska se jedná o
orogenní typ peridotitu, nikoliv ultrabazického kumulátového
komplexu.