POSUDEK VEDOUCÍHO PRÁCE
Točík, J. 2 0 1 4 . Souvislost mezi sociálním kapitálem a zdravotním stavem u české populace
starší padesáti let: sekundární analýza dat z výběrového šetření SHARE. B r n o , FSS (bakalářská
práce).
J a r o s l a v Točík si j a k o bakalářský s t u d e n t s o c i o l o g i e sám zvolil v e l m i důležité téma, které j e
z pomezí s o c i o l o g i e a populačních studií: snažil se zjistit, zdali v českém prostředí existuje
v z t a h m e z i sociálním kapitálem (v j e h o individualizované i agregované podobě) a zdravotním
s t a v e m p o p u l a c e , především v jejím věkově starším s e g m e n t u . Téma j s e m osobně v e l m i přivítal.
P o několika základních konzultacích, k d y j s m e s e s a u t o r e m rámcově d o h o d l i n a struktuře
práce - v e l m i z d e oceňuji autorův aktivní přístup - p r a c o v a l J a r o s l a v Točík již s a m o s t a t ně.
N a několika následných konzultacích j s m e p a k již j e n d e b a t o v a l i n a d meritorními výsledky,
k nimž a u t o r postupně dospíval - má role v těchto debatách byla spíše „utěšitelská", n e boť
a u t o r byl v e l m i zklamán, že m u „z analýz v podstatě nic nevychází...".
J e h o zklamání není v žádném případě na místě. Točík prokázal, že j e v e l m i kreativním a
schopným s t u d e n t e m . Dokázal se z o r i e n t o v a t v poměrně rozsáhlé zahraniční literatuře na
t o t o téma, o čemž svědčí str. 8 - 1 7 j e h o bakalářské práce, v nichž čtenáři jasně předestírá
k o n t e x t svého výzkumného problém a j e h o k o n c e p t u a l i z a c i . Dále prokázal v e l k o u zručnost
v práci s d a t y . Z datového archívu získal s o u b o r S H A R E a u p r a v i l si jej p r o své potřeby - z d e je
třeba p o z n a m e n a t , že v případě s o u b o r u S H A R E t o není úplně triviální záležitost. N a těchto
d a t e c h p a k p r o v e d l příslušné analýzy, a b y ověřil své hypotézy - z d e j e třeba o c e n i t , že a n a l y tické
p o s t u p y , jichž a u t o r použil, překračují předpokládané z n a l o s t i bakalářského s t u d e n t a
s o c i o l o g i e . Z analýz v y v o d i l adekvátní závěry, které v závěru s h r n u l v d i s k u s i . Oceňuji také
stručnou reflexi výsledků v oddíle 6.1 na str. 4 3 .
K práci mám několik připomínek. První s e týká j a z y k a : práce j e jazykově téměř b e z c h y b , ze
stylistického h l e d i s k a s e mně a l e zdálo, že v určitých pasážích - především v oddílech, v nichž
předvádí výsledky svých analýz - j e a u t o r v e svém vyjadřování zbytečně lakonický. Příkladem
může být oddíl 2.1 na str. 1 0 o depresivních poruchách, která j e d o t e x t u vložena v e l m i přímočaře
a b e z k o n t e x t u . Je v pořádku, že ji a u t o r zařadil, ostatně j e t o j e d n a z j e h o závislých
proměnných, nicméně a u t o r m o h l t e n t o k o n c e p t čtenáři přiblížit poněkud košatěji.
V pasážích, v nichž a u t o r p r e z e n t u j e své popisné výsledky, měl občas málo o d v a h y říci, že
v z t a h y m e z i měřenými proměnnými d e f a c t o neexistují. Např. říká: „Úroveň interpersonální
důvěry byla slabě asociována (zvýraznil LR) s pohlavím respondenta (V=0,06) (zvýraznil LR),
přičemž spíše nebo zcela důvěřuje ostatním lidem přibližně 49 % žen a přibližně 47 % mužů"
(str. 26). N e b o v jiném případě: „Dále jsme objevili existenci vztahu (zvýraznil LR) mezi sebehodnocením
zdravotního stavu a všemi zkoumanými složkami sociální participace „ (str. 29).
Přitom h o d n o t a k o e f i c i e n t u a s o c i a c e ( C r a m e r o v o V ) z d e byla 0 , 0 5 .
Výrok na str. 3 5 : „Tyto výsledky pro nás znamenají to, že hypotézu číslo 2 můžeme přijmout
pouze částečně. Skutečně existuje vztah mezi úrovní sociálního kapitálu a výskytem deprese,
velikost možného efektu ale není menší, než u sebehodnocení zdraví. Respektive u interpersonální
důvěry ano, u sociální participace ne" není při p o h l e d u na příslušné t a b u l k y s r o z u m i ­
telný.
N e úplně srozumitelné p a k j s o u f o r m u l a c e v závěrečných, shrnujících pasážích, k d y a u t o r
opakovaně používá výrazu „by při plně kauzálním působení...": Např. „Po kontrole pro pohlaví,
věk, vzdělání, rodinný stav, ekonomickou aktivitu a výši příjmů by při plně kauzálním puso-
bení mohlo zvýšení interpersonální důvěry snížit pravděpodobnost výskytu zhoršeného hodnocení
zdravotního stavu až o 19 % (poměr šancí = 0,40). Dále by při zvýšení v interpersonální
důvěře mohlo dojít k redukci pravděpodobnosti výskytu depresivní poruchy až o 16 % (poměr
šancí = 0,40)" (str. 4 0 ) . C o má tímto výrazem a u t o r na m y s l i ? (A m i m o c h o d e m , není
v uváděných poměrech šancí c h y b a ? )
Výše uvedené připomínky j s o u však p o u z e drobnými „vadami n a kráse". Celkově j a k o v e d o u cí
práce hodnotím Točíkův výkon ztělesněný v j e h o bakalářské práci v e l m i pozitivně a navrhuji
h o d n o t i t jej známkou „A".
V Brně 2 1 . 5. 2 0 1 4
Prof. P h D r . Ladislav Rabušic, CSc.
2