Hypotéza: ESD jakožto supranacionální instituce podporuje při řešení sporů institucí spíše supranacionální instituce (Komise, Parlament) na úkor Rady a členských států. Úvodní hypotéza se má potvrdit zkoumáním klíčových soudních rozsudků ESD, resp. Soudního dvora, popřípadě i stanovisek generálních advokátů. V úvodní části bakalářská práce vymezí pojem institucionálních sporů v ES/EU. Zaměří se na ty spory, kde je inciátorem Rada či členský stát či jiné subjekty(přímo, případně i nepřímo přes položení předběžné otázky); popřípadě, kde se na ESD obrací Komise či Evropský Parlament, a to zejména s tím, že bylo použito nesprávné kompetenční ustanovení, obvykle přiznávající větší moc Radě a menší Komisi, resp. Parlamentu. Autor se pokusí po rozboru klíčových rozsudků dospět k závěru, zda skutečně platí, že ESD podporuje ve sporech institucí spíše supranacionální instituce, případně poukáže na limity takové „podpory“ ze strany ESD. Bude se dále tázat a snažit odpovídat na to, zda je ESD nezávislým arbitrem a důsledným strážcem integrace v míře, jaká byla dříve politicky dohodnuta, nebo spíše (či v určitých oblastech i motorem integrace, jenž neváha přistoupit i k dotváření (neřku-li tvorbě) evropského práva. Závěrem se práce pokusí zvážit možné výhody a nevýhody jiných modelů řešení sporů (speciální kompetenční tribunál, národní ústavní soudy) z hlediska integračních dopadů.