Tématem diplomové práce je analýza a srovnání fantastických
povídek tří francouzských autorů 18. a zejména 19. století:
Jacquesa Cazotta, Théophila Gautiera a Prospera Mériméea. Je
rozvržena do dvou základních částí. Úvod teoretické části se
věnuje představení několika hlavních přístupů k definici
fantastična. Druhá kapitola pojednává o morfologické struktuře
a typologii postav fantastické povídky. Následující kapitola se
zabývá přiblížením narativní perspektivy, tzn. pojetí
vypravěče, zprostředkování myšlení postav, fokalizace, ale i
času a prostoru s vyzdvihnutím specifik fantastické literatury.
Na tomto teoretickém základě je postavena analytická srovnávací
část, která je dále doplněna o pojem narativní ambivalence
tvořící základní stavební kámen fantastických povídek. Úvodní
kapitola analytické části představuje vybrané autory a jejich
díla s důrazem na postihnutí narativních funkcí u vybraných
deseti fantastických povídek. Jejich rozbor se stal východiskem
analytické části, která popisuje a srovnává, jakým způsobem se
fantastično u zmíněných autorů vyjevuje, s cílem vyzdvihnout
nejen podobnosti, ale zejména odlišnosti jejich přístupů k
zasazení fantastického prvku do děje příběhu. Přestože je tato
strategie u Mériméea značně odlišná od Cazotta a Gautiera,
všichni tři shodně vytvářejí pravděpodobný a uvěřitelný
fantastický příběh.