Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Globalizace mezinárodního obchodu Tomáš Jakša 2009/2010 „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Globalizace mezinárodního obchodu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny." 1 Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Evě Tomáškové, Ph.D., za její odborné vedení a vstřícný přístup při tvorbě mé bakalářské práce. 2 1. Úvod 4 2. Teoretická východiska 5 2.1 Pojetí globalizace 6 2.2 Hlavní projevy globalizace 7 2.3 Interdependence 8 3. Vznik a vývoj globalizace mezinárodního obchodu 10 3.1 Svět se zmenšuje 10 3.2 Globalizace jako proces integrace 11 3.3 Brettonwoodské dohody 12 3.4 Prohlubování důchodové nerovnosti 12 3.5 Regionalizace 13 4. Globalizace a vývoj práva 15 4.1 Jednotlivé projevy právní globalizace 15 4.2 Lex mercatoria (světové právo mezinárodního obchodu) 16 4.3 Spontánní kodifikace 17 4.4 Internacionalizace 17 4.5 Regulace a deregulace 18 5. Globalizace a české právo 19 6. Globalizace a Česká republika 20 6.1 Přímé zahraniční investice 21 7. Globalizace analyzována z pohledu jejího dopady na české podniky 22 7.1 Pozitivní dopady 23 7.2 Negativní dopady 23 7.3 Východiska pro zvýšení konkurenceschopnosti 24 8. Další možnosti eliminace negativních dopadů 25 8.1 Druhy podpor malých a středních podniků 25 8.2 Všeobecné podpory 26 8.3 Speciální podpory 27 8.4 Kyjovské Slovácko v pohybu 28 8.5 Okresní hospodářská komora Hodonín 29 8.6 Klastry 30 9. Závěr 32 10. Rsumé 33 11. Použité prameny 34 3 1. ÚVOD Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybral téma Globalizace mezinárodního obchodu a její dopady na české podniky. Téma jsem vybíral dlouho a při jeho výběru jsem zvažoval různé aspekty. Pro toto téma jsem se rozhodl, protože o globalizaci mám jen velmi málo informací a práci jsem bral jako prostředek ke zdokonalení mých znalostí v této problematice. Postupem času, při studování materiálů k mé práci, jsem si teprve uvědomil, jak je globalizace všudypřítomná a že už dávno jsme se stali její obětí, ač si tuto skutečnost mnozí z nás neuvědomují. Na úvod mé práce bych se chtěl zmínit o teoretických východiscích globalizace, přičemž bych rád popsal pojetí globalizace včetně jejích projevů. Dále bych se chtěl věnovat vzniku a vývoji globalizace mezinárodního obchodu. V této kapitole budu popisovat hlavní aspekty, které globalizaci, její vznik a následný vývoj provází. Také bych se chtěl zmínit o jednotlivých projevech právní globalizace, komunitárním právu, Lex mercatoria (světové právo mezinárodního obchodu). V neposlední řadě bych se chtěl zmínit o globalizaci a českém právu. V poslední části bych se chtěl věnovat dopadům globalizace na české podniky, a to jak pozitivním, tak i negativním. Za cíl mé práce jsem si zvolil podrobnější analýzu výše zmíněných dopadů globalizace a pokusím se najít řešení, která by pomohla podnikům ve zvýšení konkurenceschopnosti. K tomuto cíli bych se chtěl dopracovat tím, že se pokusím oslovit majitele podniků v mém okolí a zjistit, jak vnímají globalizaci. Poté se budeme snažit o nalezení vhodného řešení této problematiky, včetně doporučení pro české podniky, aby mohly lépe obstát v konkurenčním boji. Na úplný závěr se pokusím zjistit, jaké další možnosti a pomoc nabízí stát popřípadě Evropská unie malým a středním podnikům v boji proti zvýšené konkurenci, kterou s sebou globalizace přináší. 4 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA GLOBALIZACE Pojetí mezinárodních vztahuje v poslední době doplňováno dalšími realitami. Jednou z nich je globalizace, vyvolaná technologickými, společenskými a kulturními změnami, které značně zmenšily hospodářské vzdálenosti mezi zeměmi. Zlepšení dopravních a komunikačních technologií snížilo náklady na přepravu zboží, peněz, osob a informací. Tradiční vládní politiky omezující přeshraniční transakce byly zmírněny anebo odstraněny, v důsledku čehož došlo k růstu mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Globalizace mění vlastnosti světového hospodářství a ovlivňuje podstatu úspěšných hospodářských přístupů k rozvoji, což zvyšuje potřebu zajistit udržitelnost hospodářského rozvoje. Globalizace po své první fázi, charakterizované rozvojem informačních technologií, je nyní spjata zejména s mohutným rozmachem ekonomiky v celosvětovém měřítku. V širším pojetí tento globální jev uvádí trh, právo a politiku do takových souvislostí, jež přinejmenším začínají problematizovat, resp. relativizovat autonomii jednotlivých států. Globalizace však neznamená jen eskalaci ekonomického překračování hranic, ale také postupný proces relativizace a decentralizace prostřednictvím kontaktu s jinými kulturami a jejich uznáním. Globální ekonomika vzniká a zvýrazňuje se jako jisté pokračování vývoje donedávna nazývaného internacionalizací světového hospodářství. Globalizace je proces, který zvyšuje závislost trhů a výroby různých zemí díky dynamice obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií. Probíhá transformace, ve které vznikají nové formy hospodářství, mizí národní produkty a technologie i národní hospodářství. Globalizace zvyšuje možnosti soukromým jednotlivcům a podnikům, ale snižuje možnosti politiků v tradiční oblasti. Globalizace tedy znamená, že trhy, investice a mezinárodní vztahy jsou stále méně určovány národními hranicemi. To vše díky nadnárodním společnostem, přímým zahraničním investicím, společným podnikům, společnému výzkumu a vývoji či technologickým licencím. Globalizace je však brzděna stálou existencí silného prvku státu, který nastupuje poté, co se instituce a sociální struktury ustálí. Stát jako institucionální struktura neupadá, ale vykonává nové, složitější činnosti v novém otevřenějším světě. 1 1 Royer, R.: Against Markets, United States, 2004, s. 23 5 2.1 POJETÍ GLOBALIZACE Pojetí globalizace se liší pojmenování hlavní hnací síly - sbíhání úrokové míry a cen na burze, revoluce informačních technologií, liberalizace 2 - nová úroveň lidské společnosti proces sbíhání, kdy se ve zmenšujícím světě stávají společenské, hospodářské a politické struktury stále podobnějšími mezinárodní dělba práce jako taková doprovázená liberalizací světového obchodu. Již zakladatel moderní ekonomie Adam Smith odhalil, že dělba práce vede k růstu produktivity práce. Ještě lepších výsledků lze dosáhnout také rozložením výrobního postupu na větší množství dílčích kroků. Tento proces probíhá celosvětově již dlouho a bývá označován právě jako globalizace.3 Znásobení výroby na základě rozložení výrobního postupu při stejném použití práce a kapitálu může být způsobeno mnoha činiteli: Lepší využití specifických vlastností lidí, strojů či půdy, což umožňuje specializaci výroby. Obchodem pak lze získat ostatní zboží a služby. Čas ztracený směnou se ušetří dělbou práce při výrobě a specifické přednosti výroby jednoho produktu j sou využity specializací činností. Určení člověka při pracovním procesu. S rostoucími zkušenostmi lze specifické činnosti provádět rychleji a lépe. Specializace pomocí rozložení výrobního postupu na mnoho často se opakujících jednotlivých činností přináší výhody hromadné výroby. Stroje vyrobené jenom na určitou operaci ve výrobním procesu si lze dovolit pouze tehdy, je-li činnost zisková. A to lze jen při velkovýrobě, neboť se musí vyrábět dostatečně veliká množství. Tyto přednosti j sou uskutečnitelné nejen v továrně, ale také v celém národním i světovém hospodářství. Ve světovém měřítku je možné přednosti společnosti s dělbou 2 Brittan, S.: Financial policy from government, Threatened status for the California 1996, s. 3 Janíček, V.: Globalizace světového hospodářství, C. H. Beck, 2002, s. 9 6 práce využít specializací, která přesahuje hranice. Teorie Adama Smithe o volném obchodu říká, že volný obchod mezi zeměmi přináší více výhod než ochranářství. Přesto bylo poválečné období příkladem výrobního pokroku umožněného mezinárodní dělbou práce. Světový hrubý domácí produkt se za posledních padesát let zvýšil pětkrát Liberalizace mezinárodního obchodu byla jedním z nej důležitějších posunů spojených se zvyšováním blahobytu. 4 2.2 HLAVNÍ PROJEVY GLOBALIZACE Hlavní projevy globalizace jsou následující: 5 soustřeďování přímých zahraničních investic, což vede k nadvládě financí nad výrobou, rostoucí význam vědění a odborných systémů, rostoucí počet a význam národních společností, vznik skupiny mezinárodních obchodníků, rozvoj nadnárodní hospodářské diplomacie, klesající význam moci národních států v tradičních oblastech, zvyšuje se závislost států na zahraničním obchodě a přímých zahraničních investicích - v tomto boji mohou vítězit všichni, avšak levné pracovní síle se čelí minimálními sociálními a ekologickými standardy, které protisměrně zvyšují ceny výrobků. 4 Janíček, V.: Globalizace světového hospodářství, C. H. Beck, 2002, s. 10 5 Robetson, R.: Globalization, London 1992, s. 14 7 2. 3 INTERDEPENDENCE V teorii mezinárodních vztahů představuje politickou a hospodářskou vzájemnou závislost států bez ohledu na vnitřní citlivost vůči dění v jiných státech. Teorie interdependence je tak stále teorií internacionální, proto se někdy před termínem globalizace upřednostňuje pojem internacionalizace. Komplexní interdependence vymezuje tradiční přístup dvěma způsoby: 1. Interdependence vede k internacionalizaci vnitřního vytváření politiky v rámci států a mezi nimi. Například hospodářská politika je stále více ovlivňována tím, co se děje jinde (sbíhání světové úrokové míry, růst světového obchodu a mezinárodního obchodu). Citlivost a zranitelnost se na začátku 21. století zvýšila díky hospodářským, technologickým a kulturním změnám, ale hlavní společensko-politické pole působnosti si zachovává národně sociální struktury, ideologie a politické instituce. 2. Mezinárodní politické pole působnosti vzniká interakcí příslušných států v závislosti na jejich poměrném postavení z hlediska síly. Státy jako rozumné jednotky jsou v tomto stále více závislém světě vtahovány do procesu budování mezinárodních organizací nebo režimu na úkor svých národních zájmů. Složitá (zejména hospodářská) interdependence utváří modely společného jednání států a vztahů mezi nimi v mezinárodním systému, což vede k vytváření neformálních i formálních struktur a institucí, které se mohou na mezinárodní úrovni stát samosprávnými. Teoretické směry mezinárodních vztahů - realismus a institucionalismus - už nejsou ve vzájemně závislém světě v rozporu, jde zde o novou syntézu. Stát tak musí řešit stále složitější stavy při slaďování národních a mezinárodních hledisek. Stírá se tradiční rozlišování mezi národní a mezinárodní úrovní rozboru, ale bez ztráty významu.6 6 www.czp.cuni.cz/knihovna/sbornik_fora_2006.pdf 8 Globalizace se týká nejen dopadu vzájemné hospodářské závislosti na vnitřní politický systém a na vzájemné působení států, ale také přetváří samotný obsah politické (sociální) vědy jako celku tak, aby osvětlila historickou moc států a utváření dnešního měnícího se světového systému. Týká se tak změny chápání systému jako takového i změny samotného státu v rámci zmíněného systému. Je ale třeba dodat, že globalizace není o světě bez hranic. Tato mylná myšlenka vychází z tvrzení, že sjednocování finančních trhů, pokračující růst světového obchodu a přímé zahraniční investice i vůdčí postavení národních společností ve výrobě učinily svět pro všechny účely a úmysly jedním trhem. Zastánci tohoto tvrzení se však neshodují v tom, zdaje takový svět skutečně konkurenčním, nebo značně monopolním. Proti smyslností globalizace nebo posunu rozhodujících hospodářských, společenských a politických činností do globálního měřítka je vedle vytváření jednoho velkého hospodářství či politiky také rozdělování, štěpení a množení. Sbíhání a rozbíhání j sou dvěma stranami téže mince. Tento nedostatek přirozené jednoduchosti má i své nevýhody - zásadní nedorozumění a zkreslení. Globalizace není jedinou diskusí, ale prověřeným pojetím způsobujícím růst několika odlišných, vzájemně propojených diskusí. Síla globalizace jako procesu spočívá ve složitosti. To, zda vytvoří síly sbíhání složitý, stálý, mnohočetný svět založený na liberálním kapitalismu a na liberální demokracii, anebo síly rozbíhání a nerovnosti vytvoří nestálejší svět, se ukáže. Vidění nestálého světa sahá od apokalyptické přicházející anarchie přes rozdělení světa na zóny míru a zóny neklidu až po pokračující trvalý zmatek. Budoucnost závisí na přijetí závažných politických rozhodnutí. Složitá teorie globalizace popisuje obsah i možná řešení.7 7 www.czp.cuni.cz/knihovna/sbornik_fora_2006.pdf 9 3. VZNIK A VÝVOJ GLOBALIZACE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU O globalizaci světového hospodářství se začíná hovořit od poloviny 80. let dvacátého století. Globalizaci rozumíme komplexní transformaci tržních vztahů (ale i jiných společenských vztahů) v celosvětovém měřítku, která se zhmotňuje v množství změn, a to jak v ekonomické, tak i mimoekonomické sféře. Globalizace mění svět a světovou ekonomiku směrem k větší provázanosti jednotlivých ekonomických subjektů, jejich vazby nejenom posiluje, ale také kvalitativně mění, popřípadě vytváří jejich zcela nové formy. Z hlediska vývoje vztahů by se možná tento vztah dal charakterizovat jako další stupeň mezinárodní ekonomické integrace, kdy přestává platit schéma systému postaveného na ekonomických jednotkách jednotlivých států či jejich seskupení a ze světového hospodářství se stává jediný složitě provázaný celek. 8 3.1 SVĚT SE ZMENŠUJE Globalizace byla vyvolána komplexem technologických, společenských a kulturních změn a ty pak značně zmenšily vzdálenosti mezi jednotlivými zeměmi. Zlepšení dopravních a komunikačních technologií snížilo náklady na přepravu zboží, peněz, osob a informací. Tradiční vládní politiky omezující přeshraniční transakce byly zmírněny nebo odstraněny, v důsledku čehož došlo k růstu mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Vzdálenost je totiž produktem společnosti. Její délka se měří podle rychlosti, kterou ji můžeme překonat, tedy je závislá na nákladech, kterých je k této rychlosti potřeba. Moderní doba je dobou rozvoje dopravy. A právě mezi všemi technologickými možnostmi mobility hraje jednu z nej důležitějších rolí přeprava informací, snad i proto, že není vázána na přepravu fyzických osob. „Rozvoj celosvětové počítačové sítě nakonec - pokud jde o informace - rozbil samu představu o cestování a přinesl teoretickou i praktickou možnost, aby byly informace v okamžiku dostupné po celé zeměkouli.9 Prostor se zpracovává, organizuje, stává se nezávislým na lidském těle. Prostor takto konstruovaný není přirozený, aleje umělý, zprostředkovaný, odcizený. Prostorová vzdálenost už není pro člověka překážkou, může ji překonat za zlomek sekundy. Jsme 8 userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=3 9 Bauman, Zygmunt: Tekutá modernita, Mladá fronta, Praha 2002, s. 24 10 v pohybu, aniž bychom si to uvědomovali. Fyzicky sice zůstáváme na místě, ale tím, že prolétáme webovými stránkami, nebo třeba tím, že přepínáme programy kabelové nebo satelitní televize, cestujeme po celém světě. Rozvoj internetu je nepochybně důležitým momentem přinášejícím mnohé pozitivní prvky, ale domnívám se, že bude příčinou odcizení se lidí navzájem. Komunikace tváří v tvář je důležitá pro rozvoj člověka. Mačkání klávesnic a přijímání zpráv, které se skládají zase jen ze znaků, koukání na monitor nebo, chcete-li, třeba i na display mobilního telefonu prostě nezprostředkuje člověku takový vztah k druhému jako přímý kontakt se vší mimikou, která ke komunikaci patří. Lidé už nebudou stejní, ztratí cosi ze své lidskosti. 3.2 GLOBALIZACE JAKO PROCES INTEGRACE Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. K podobným posunům totiž docházelo i v minulosti, z lokální úrovně na regionální, z regionální úrovně na národní. Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Globalizací dochází k posunu organizace a integrace systémů a výroby, směny a spotřeby z národních na globální úroveň. Termín globalizace je vlastně trend posunu v geografickém měřítku ekonomické integrace, ke kterému dochází zejména v posledních třiceti letech. Neznamená to však, že by již bylo dosaženo konečného stavu ekonomiky. 1 0 Pro většinu obyvatel je globalizace spojena především s hypermarkety a supermarkety. Pod pojmem globalizace rozumíme změnu integrace společnosti. Tato změna je přirozená, nevyhnutelná a vychází z historických předpokladů - společnost se nejprve sjednocovala na regionální úrovni, později na národní a v současnosti na celosvětové úrovni. Základním impulsem pro zahájení globalizace byly ekonomické aktivity, které se začaly přesouvat z lokální nebo národní úrovně řízení, organizace, výroby a vlastnictví na úroveň globální. K tomuto jevu dochází ve světě zhruba v průběhu posledních 30 až 35 let, přičemž počátky přesunu řízení a organizace služeb a výroby z čistě národní na mezinárodní úroveň spatřujeme po druhé světové válce, kdy některé americké firmy (např. Ford, General Motors nebo Exxon) přesouvaly některé výrobní 1 0 www.stavebni-forum.cz/.../globalizace-a-jeji-spolecenske-a-geograficke-dusledky 11 kapacity do západoevropských států v rámci programu pro obnovu poválečné Evropy. Západoevropské a japonské firmy začaly používat tuto techniku později. Velký boom v rozvoji globalizace nastal v 70. letech 20. století. V této době došlo k vyvrcholení postupného zpomalování po válce rychle rostoucí ekonomiky, což bylo doprovázeno krachem Brettonwoodských dohod a ropnou krizí v první polovině 70. let a následnou hlubokou ekonomickou recesí. 1 1 3.3 BRETTONWOODSKÉ DOHODY Brettonwoodské dohody vznikly na konferenci OSN v červnu roku 1944 v Bretten Woods v USA. Měly za úkol zajistit takovou ekonomickou orientaci, která by vedla k rychlé obnově poválečné Evropy. Byly silně ovlivněny americkými tezemi. Základ Brettonwoodských dohod tvořil systém pevných směnných kurzů hlavních světových měn. Základní platební jednotkou byl americký dolar vázaný na zlato. Na přelomu 60. a 70. let v USA narostla inflace, kterou vláda řešila devalvací dolaru a zrušením směnitelnosti dolaru za zlato. Proto v letech 1971 - 1972 byl vytvořen systém volně plovoucích kurzů nej významnějších měn, který funguje dodnes. Součástí dohod z konference v americkém Bretten Woods v červnu 1944 bylo založení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky neboli Mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj. 3.4 PROHLUBOVÁNÍ DŮCHODOVÉ NEROVNOSTI V souvislosti s globalizací dochází k prohlubování důchodové nerovnosti. Z tohoto pohledu tedy globalizace zesiluje potřebu státní intervence, protože vytváří nová sociální napětí, zejména mezi vlastníky kapitálu a vysoce kvalifikovanými pracovníky na jedné straně a méně kvalifikovanými pracovníky a nezaměstnanými na straně druhé. Povinností vyspělého statuje zajistit přijatelné životní podmínky občanům, kteří tak nemohou činit svou ekonomickou aktivitou. Propastné rozdíly mohou být také zdrojem sociálních či národnostních konfliktů, vytvářet nestabilní prostředí. To jsou argumenty pro existenci sociální ochrany, která by měla toto napětí zmírňovat. Nicméně globalizace zároveň omezuje schopnost intervenovat. Pokud chce stát realizovat redistribuční politiku, musí získat potřebné daňové výnosy. Zostřuje se konkurence, a tudíž i tlaky na efektivnost výroby. Země, která na domácí ekonomické 1 1 Garrett, G.: Global Markets and National Politics, International 1998 12 subjekty uvaluj e břemena ve formě vysokých daní a nadměrných regulačních opatření, jim zároveň uděluje konkurenční nevýhodu v soutěží se subjekty, fungujícími ve svobodnějším prostředí. Vysoké daňové náklady a náklady na pracovní sílu způsobují, že trpí konkurenceschopnost podniků na mezinárodních trzích. Vzhledem k rostoucí diferenciaci stát musí nadále plnit svou sociální funkci, avšak jeho možnosti se v této oblasti globalizace snižují. 1 2 3.5 REGIONALIZACE Světová ekonomika prodělává v současné době významné změny. Je ovlivněna novými jevy, které se vzájemně doplňují a podmiňují, ale mají také rozporuplné projevy. S procesem globalizace působí tendence k regionalizaci. Na rozdíl od globalizace, která vede k univerzalizaci světové ekonomiky, má regionalizace za následek rozklad světové ekonomiky na menší hospodářské celky. Výsledkem regionalizace je zformování multiregionální struktury světové ekonomiky. Regionalizace se ve světovém hospodářství výrazně prosazuje od poloviny padesátých let a projevuje se jako jeho územní fragmentace. Pojem regionalizace se začal používat v souvislosti s rozvojem mezinárodních ekonomických integračních procesů a vznikem mezinárodních ekonomických integračních seskupení. Regionalizace představuje pohyb dvou a více národních ekonomik směrem k větší vzájemné integraci. Základem tohoto pohybuje státní politika zaměřená na snižování bariér pro pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil. Integrace pak z globálního hlediska vede k propojování a k růstu soudržnosti jednotlivých částí světové ekonomiky. 1 3 Současná světová ekonomika představuje složitý, vnitřně rozporuplný a heterogenní komplex národních ekonomik, který se skládá z celé řady segmentů. Ty jsou propojeny složitou sítí mezinárodních ekonomických vztahů založených zejména na mezinárodním pohybu zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil a informací. Ve druhé polovině 20. století se v rámci světové ekonomiky zformovala tři hlavní hospodářská centra, tři makroregiony: - evropský severoamerický 1 2 www.skolspec.cz/stud_mater/Nenk/VES_SP3.../hosp_politika.pdf 13 userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=3. 13 asijsko-pacifický Ve všech třech makroregioněch nabývají na intenzitě integrační procesy, které vedou ke vzniku silných regionálních mezinárodních ekonomických a integračních seskupení. Nejvýznamnějším mezinárodním integračním seskupením v Evropě je dnes Evropská unie. Představuje vyvrcholení snah o sjednocení Evropy v oblasti ekonomické, politické a bezpečnostní. Je nej větším integračním seskupením na evropském kontinentu a směřuje ke stále vyšším integračním cílům.1 4 Další vývoj se dá odhadovat jen velmi obtížně. Převáží-li tendence k liberalizaci mezinárodních ekonomických vztahů, dojde k postupnému rozvoji mezinárodního pohybu zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu mezi jednotlivými makroregiony a ty postupně splynou v jeden ekonomický celek. Je ale stejně pravděpodobné, že dojde mezi jednotlivými regionálními ekonomickými bloky k postupnému zostření konkurence, ta pak povede ke vzniku tvrdých obchodních válek. O tom, jakým směrem se bude orientovat budoucí vývoj, probíhá neuzavřená diskuse mezi odborníky. Stejně tak neexistuje shoda v tom, zda pozitivní důsledky pro vývoj světové ekonomiky plynou spíše z globální, celosvětové, integrace nebo z, většinou propagované, regionální integrace. userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=3. 14 4. GLOBALIZACE A VÝVOJ PRÁVA 4.1 JEDNOTLIVÉ PROJEVY PRÁVNÍ GLOBALIZACE a ) Metody tvorby a uskutečňování práva v komunitárním právu Komunitami právo je typické velkou mírou kombinace používaných metod, které neexistují v národním právu a právu mezinárodním veřejném. Vytvořilo novou kvalitu právních pramenů, struktury a metod jeho uskutečňování. Z hlediska původce čili legislátora právních norem můžeme členit právní normy do tří skupin: 1. právní normy vytvořené členskými státy ve formě mezinárodních smluv 2. právní normy obsažené v aktech vytvořených orgány komunitamiho práva 3. právní normy vytvořené jak členskými státy, tak orgány společenství případně ještě třetími státy Z hlediska závaznosti vůči adresátům resp. z hlediska forem uskutečňování můžeme právní normy členit do dvou skupin: 1. právní formy sledující unifikaci (vytvoření jednoho právního předpisu) 2. právní formy sledující pouhou harmonizaci (resp. koordinaci existujících národních právních řádů) b) Vlastnosti nového právního řádu Komunitami právo je nejen právní systém jako soubor právních norem, nýbrž i právní řád, který znamená i institucionální zabezpečení tvorby práva a jeho svébytného uskutečňování resp. vynucování. Jde o systém, který je soběstačný. Komunitami právo není závislé ve svém vývoji a uskutečňování na jiném právním řádu. c) Vývoj priorit hodnot ajejich působení 1 5 Tichý, L.: Globalizace, integrace a vývoj práva. [16.5.2008]dostupný z http://veda.fsv.cuni.cz 15 Základní smysl vzniku komunitárního práva byl ekonomický a politický. Vývoj komunitárního práva ukazuje získání významu sociálních hodnot a především priorit právního státu a lidských práv. 4.2 LEX MERCATORIA (světové právo mezinárodního obchodu) Lex mercatoria je systémem obecných principů a obyčejových norem, spontánně aplikovaných či vypracovaných v rámci mezinárodního obchodu, a to bez odvolání na jednotlivé systémy národních právních norem. Je založen na koncepci existence samostatného systému norem, který je odlišný od jednotlivých systémů vnitrostátního i mezinárodního práva a upravuje právní vztahy vznikající v rámci mezinárodního obchodu. Je příkladem nejen spontánního rozvoje práva, ale i projevem globalizace. Přeshraniční obchod si vyžaduje zvláštní formu řešení sporů vznikajících z mezinárodních obchodních vztahů. Je příkladem velmi účinné regulace v mezistátních vztazích se současně redukovanou regulační mocí státu. Je i důsledkem harmonizace práva mezinárodního obchodu a především pravidel řešení sporů. Spontánní globalizační vývoj se projevuje jak v oblasti hmotného práva, které nemá formu státem vynutitelných právních norem, tak v oblasti práva procesního, které obdobně jako právo hmotné umožňuje stranám volbu procesních pravidel, a tedy je projevem uskutečňování smluvní svobody v nej širším slova smyslu. Lex mercatoria však existuje zcela nezávisle na státu, resp. státech. Okolnost, že rozhodnutí rozhodčích tribunálů vykonávají státní soudy, je potvrzením nejen existence autonomního systému pravidel, nýbrž i zvláštního specifického vztahu mezi státy a soukromými subjekty při uskutečňování a vynucování práva v globálním slova smyslu. Lex mercatoria j e příkladem překonávání hranic státu, liberalizace a oslabování státních regulatorních mechanismů. 16 4.3 SPONTÁNNÍ KODIFIKACE Jedním ze symptomatických rysů vývoje současného práva zejména na evropském kontinentě je jeho rozvoj „spontánní" formou. K návrhům kodifikací dochází na základě soukromých iniciativ, které jsou relativně nezávislé na státech, resp. na Evropském společenství. Tento vývoj je určitou paralelou cílevědomého rozvoje soukromého práva klasickými metodami, a to jak mezinárodními smlouvami, tak právními akty v rámci Evropských společenství vydávanými jejich orgány. Tyto tendence jsou tedy i jakýmsi protipólem tvorby práva organizovaného státní mocí, resp. nadstátními celky. Jedním z hlavních motivů spontánního vývoje evropského právaje znovuobjevení společné evropské právní tradice. Právní základy jsou společné všem právním národním systémům evropského soukromého práva, které byly v různých právních kulturách obohacovány a dotvářeny. Jednotlivými příklady spontánní kodifikace j sou projekt evropského občanského zákoníku, zásady mezinárodních obchodních smluv, principy evropského smluvního práva, projekt evropského deliktního práva a tzv. modelové zákony zejména v oblasti zajištění závazků. 4.4 INTERNACIONALIZACE Příkladem internacionalizace jako určitého druhu globalizace je vytváření jednotných právních úprav formou mezinárodních smluv. Je příznačné, že iniciativa k těmto mezinárodním úmluvám zpravidla vychází z mezinárodních konferencí, které jsou budovány v důsledku jednání mezinárodních organizací. Mezinárodní organizace mohou mít podobu subjektu mezinárodního práva, či mít základ v právu soukromém. Příkladem prvního typu organizace je např. UNCITRAL, příkladem druhého je Haagská konference mezinárodního práva soukromého. Výsledky práce těchto konferencí j sou zhruba dvojí. Buď jsou to návrhy mezinárodních úmluv, které jsou pak sjednávány jednotlivými státy, nebo tzv. modelové zákony, které jsou pouhým doporučujícím aktem národním zákonodárcům. V prvém případě jde o pokus vytvořit jednotné právo, v druhém pak dát podnět k určitému sjednocení, které však bude mít základ v činnosti národního zákonodárce. 17 4.5 REGULACE A DEREGULACE Předpokladem působení, existence a fungování společného, resp. vnitřního trhuje především deregulační činnost v oblasti zákonodárství, která odstraní veškeré překážky obchodu tarifní i kvantitativní povahy včetně omezení a mají obdobné účinky. Na druhé straně je však zapotřebí vytvořit podmínky pro skutečné fungování společného trhu, tj. pro plné uskutečnění základních tržních svobod spočívajících ve volném pohybu základních výrobních faktorů. V tomto smyslu je zapotřebí vytvořit především základní standardy sociálního charakteru pro skutečný pohyb pracovníků, režim uznávání a stejných standardů požadavků na činnost v oblasti usazování a služeb, jakož i standardy pro zajišťování ochrany spotřebitele. To jsou tři nejzákladnější oblasti regulatorní činnosti v legislativní oblasti komunitárního práva, která má doplňkový charakter ve vztahu k otevření hranic jednotlivých národních hospodářství. 1 6 Tichý, L.: Globalizace, integrace a vývoj práva. [16.5.2008]dostupný z http://veda.fsv.cuni.cz 18 5. GLOBALIZACE A ČESKÉ PRÁVO 1. Český právní řád prodělal obrovské změny. Odhaduje se, že bylo změněno více než 70 % psaného práva. 2. Způsob, jakým se tyto změny provádějí, je charakteristický. Hlavním zdrojem těchto změn je komunitami právo. Změny se provádějí buď mechanicky, tj. pouhým opisováním právních norem komunitárního práva, anebo jejich přejímáním tvůrčím způsobem. Charakteristickým rysem této nové judikatury je relativně mechanický způsob, který nebere v úvahu srovnávací studie, nezávislé analýzy a který nevychází z konceptu jednotné právní politiky, která nikdy nebyla vládami České republiky vytvořena. To má za následek, že důsledky nových předpisů nejsou mnohdy správně předvídány, a jejich působení je tak velmi často rozporuplné. To vede k jejich velmi častým novelizacím, což jenom zvyšuje počet nových právních norem a ztěžuje orientaci v právním řádu a klade vyšší nároky na jeho interpretaci. 3. Právní kultura je globalizací zasažena pouze v oblasti psaného práva. Méně nebo téměř vůbec je internacionalizována resp. globalizována soudní nauka resp. právní praxe. Zkušenosti vyspělých právních kultur nejsou dostatečně zhodnocovány a mnohdy v nich není hledána ani inspirace. 4. Změny směřující k vyšší efektivitě vymáhání práva se omezují především na oblast organizace resp. technických aspektů práva. Pomíjí se tvůrčí způsob vytváření nových právních předpisů v oblasti soudnictví na základě odborných diskusí. Zanedbává se funkční faktor rozvoje soudnictví, zejména vzdělávání soudců a podmínky jejich práce. 1 7 Tichý, L.: Globalizace, integrace a vývoj práva. [16.5.2008]dostupný z http://veda.fsv.cuni.cz 19 6. GLOBALIZACE A ČESKÁ REPUBLIKA V současnosti je známo mnoho teorií popisujících globalizaci, které si zcela otevřeně v mnoha ohledech protiřečí. Jedny očekávají světlé zítřky, druhé popisují globalizaci jako nej větší zlo. Kam svět pod tlakem globalizace opravdu dospěje, není zřejmé, to ukáže až budoucnost. Pojetí globalizace je různé, někdo její smysl chápe jako správné propojování světa do jednoho společného celku, jiný naopak zdůrazňuje různost, kterou tato vzájemná provázanost odhaluje a kterou je třeba zachovat. Problém globalizace je natolik komplexní a komplikovaný, že se při debatách a sporech o ní málokdy diskutující shodnou na tom, co vlastně mají pod tímto pojmem na mysli. Česká ekonomika je velmi otevřená. Objem zahraničního obchoduje rozsáhlý, z čehož velká část odráží přeshraniční pohyb zboží v rámci mezinárodních výrobních řetězců. Významný podíl tvoří obchod s Německem, s čímž souvisí i skutečnost, že největším samostatným odvětvím je výroba automobilů. Hlavními přednostmi ČR jsou výhodná geografická poloha a relativně nízké náklady na pracovní sílu. Globalizace ovlivňuje ekonomiku i jiným způsobem: nadnárodní společnosti nyní hrají důležitou roli v maloobchodu, rozvíjí se sektor obchodovatelných služeb. Zvyšující se mezinárodní mobilita pracovních sil představuje také specifické výzvy a příležitosti.1 8 Má-li česká ekonomika i nadále těžit z globalizace, je třeba zaměřit se na takové aspekty, které pomáhají ekonomickému růstu obecně: zejména jde o zdravé makroekonomické podmínky a strukturální politiky, které ovlivňují obchodní prostředí, jako je zjednodušení obchodní legislativy. Vedle nich lze ale také najít určité specifické oblasti. Na první pohled by byla potenciálně důležitá obchodní politika, ta se ale nyní řídí převážně rozhodnutími na úrovni EU. Existují však oblasti, kde vláda může mít přímý vliv, např.: monitorováním a podporou drobného a středního podnikání, zajištění dobré dopravní infrastruktury (neboť se jedná o jeden z klíčových faktorů při rozhodování firem o umístění svých podniků, který může vláda přímo ovlivnit). Na tento účel jsou vyčleněny značné prostředky ze www.oecd.org/dataoecd/61/18/40502371 .pdf 20 strukturálních fondů E U v rozpočtu 2007 - 2013 na dopravní infrastrukturu, ale je třeba důkladně vyhodnotit priority, aby byly prostředky vynaloženy účelně.1 9 6.1 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE Pro řadu českých podniků jsou přímé zahraniční investice příležitostí, kdy na náš trh vstupují noví zahraniční investoři, kteří nejenže vytváří nová pracovní místa, ale přináší i českým podnikům nové příležitosti díky dodavatelským zakázkám a subdodavatelské spolupráci. Dále podniky vlastněné zahraničním kapitálem dosahují vyšší produktivity než podniky domácí. Je to díky technologické i manažerské know-how. Přímé zahraniční investice dále přispívají k rozvoji znalostní ekonomiky. Pro domácí dodavatelské firmy zase kontrakt se zahraničním investorem znamená šanci zapojit se do globálních produkčních řetězců a získat tak přístup k dalším zakázkám. I když se přímé zahraniční investice zdají být jednoznačně přínosem pro české podniky a celkově pro celou naši ekonomiku, nemusí tomu tak být. Rostoucí zahraniční investice mohou vést ke znevýhodňování domácích firem. Přilákání zahraničních investorů není úplně zdarma, mám na mysli daňové úlevy, přímé dotace, vybudování infrastruktury a různé úlevy na daních, které stát provádí, aby byl pro investory „přitažlivějším". Tyto investiční pobídky přijdou stát na nemalé prostředky a můžou být zneužity zahraničními investory, kteří po skončení pobídek opustí český trh. 1 9 www.clkuo.cz 21 7. GLOBALIZACE ANALYZOVANÁ Z POHLEDU JEJÍHO DOPADU NA ČESKÉ PODNIKY Jak jsem se již v úvodu zmínil, cílem mé práce je snaha analyzovat dopady globalizace na malé a střední podniky, zejména bych se chtěl zabývat negativními dopady a najít východiska pro pomoc ve snižování těchto dopadů a pokusit se o nějaká doporučení. Abych mohl zjistit, zda a jak globalizace ovlivňuje podniky, musel jsem si zajistit podklady pro analýzu. K tomu, abych mohl dosáhnout cíle, na který jsem se zaměřil, oslovil jsem podniky v blízkém okolí a domluvil j sem si schůzku s jejich majiteli. Společně jsme diskutovali o jejich podnicích a globalizaci. Poznatky z těchto rozhovorů budu dále používat ve své práci. Vybíral jsem podniky s různými druhy činností, přičemž 40 % podniků úzce spolupracuje se zahraničními firmami. Přehled oslovených podniků: Název počET zaměstnaNců činnost přímá zahraniční spolupráce RayService, a. s. 121 Výroba kabelových svazků pro vojenský a letecký průmysl Ano Dadka Vracov, s. r. o 50 Výroba ložního prádla Ne Izolmont Bzenec, s. r. o 45 Stavební izolace Ne Stavebniny Kodrla, s. r. o 40 Dodavatel stavebních materiálů Ano LUIZ, s. r. o. 25 Textilní výroba Ano Viktoria Trade, s. r. o 12 Výroba ocelových stavebních zárubní Ne Otrusina Boršice, s. r. o 9 Obrábění kovů Ano Stolařství Martinek 7 Výroba nábytku na zakázku Ne Alfa, s. r. o. 6 Velkoobchod s nápoji Ne K.I.S., s. r.o. 5 Regulační a měřící technika ve vodním hospodářství Ne Zdroj: Autor Osobní setkání byla pro mne velkým přínosem. Tímto bych chtěl všem moc poděkovat za jejich přístup a ochotu spolupracovat. Při osobních pohovorech a krátkém zamyšlení 22 jsem si uvědomil, jak je globalizace silná, mocná a všudypřítomná v celé České republice. 100 % dotazovaných podniků má co dočinení s globalizací. Ať už je to firma RayService, s. r. o., která v letech 2005 - 2007 zvýšila export o 75 %, či firma pana Martinka, jenž ve své stolařské dílně používá nářadí, barvy, laky od firem, které jsou velkými hráči na globálních trzích. 7.1 POZITIVNÍ DOPADY Z diskuze s majiteli podniků jsem dospěl k závěru, že celých 100 % podniků je ovlivněno globalizačními procesy. Dále jsem zjistil, že pro 70 % dotázaných podniků je globalizace velkým přínosem v jejich podnikání. Podniky spolupracují s velkými zahraničními firmami, a to buď přímo nebo díky subdodavatelským zakázkám. Dále jako pozitivní přínos vidím rychlý přenos informací, díky kterému globalizace nabrala raketový růst. Díky rychlému přenosu informací se také zrychlila přeprava zboží a služeb. Dále jsme se dopracovali ke zjištění, že globalizace je velmi mocná a že 70 % dotázaných podniků vidí v globalizaci nové možnosti pro rozvoj podnikání anebo je jejich podnikání na spolupráci se zahraničními podniky založené. Podniky získávají reálné možnosti, ale zároveň jsou vystavovány sílícímu tlaku, aby ve svých strategiích stále myslely na negativní aspekty globalizace. 7.2 NEGATIVNÍ DOPADY Negativním dopadům globalizace jsme se věnovali důkladněji a pokoušeli j sme se najít řešení, jak úspěšně bojovat proti těmto negativním vlivům, dále jsme zjišťovali, jakými nástroji mohou podniky negativní vlivy mírnit, popřípadě jaké další možnosti malé a střední podniky mají v podpoře zvýšení konkurenceschopnosti ze strany státní podpory, respektive podpory z EU. Na otázky ohledně negativních dopadů globalizace odpověděly ve 100% shodě dotazované podniky, že největší hrozbu globalizace vidí ve zvýšení přímé konkurence a tlaku na prodejní ceny. Na zvýšenou konkurenci reagovaly nejčastěji dotazované podniky snížením cen a marží, dále úpravou podnikové strategie, inovacemi a podporou marketingu. 23 Z ankety plyne, že podniky proti konkurenci bojují snížením cen a marží, což dle mého názoru není ten nejlepší způsob. 7.3 VÝCHODISKA PRO ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Z osobních konzultací s majiteli dotazovaných firem a z jejich zkušeností z praxe jsem dospěl k těmto doporučením, která bych mohla podnikům pomoci ve zvýšení konkurenceschopnosti. Jako nástroj ke zvýšení konkurenceschopnosti bych rozhodně nedoporučoval snížení cen a marží, ale určité východisko vidím v úpravě podnikové strategie, inovacích a podpoře marketingu. Dále jsou pro podniky důležité investice do vzdělávání a odborného školení svých zaměstnanců. Také nákup nových technologií a inovace v podniku jsou jedním z hlavních faktorů pro zvýšení konkurenceschopnosti. Dále podniky mohou využívat spojení s jinými podniky a měly by udržovat co nejlepší vztahy s klíčovými odběrateli a dodavateli. Větší firmy mohou spolupracovat s menšími specializovanými firmami, které velkým firmám mohou poskytnout větší flexibilitu, jež jim chybí. Dále by se měly podniky přizpůsobovat neustále se měnícím potřebám zákazníků. V neposlední řadě j e důležitá spolupráce s univerzitami, vývojovými a výzkumnými centry. Je třeba využívat v co největší míře poznatků plynoucích ze spolupráce s těmito centry. Vzdělání, poradenství, získávání grantů a dotací může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti. Podniky by měly stále přicházet s novými nápady, aby udržely krok s konkurencí. Náročné zakázky musí podniky brát jako výzvu, protože tyto zakázky často vytváří nové produkty a služby. Možnosti v boji se zvýšenou konkurencí tady opravdu jsou. Podnikům ovšem mnohdy chybí dostatečný kapitál a chuť přizpůsobovat se novým věcem. 24 8. DALŠÍ MOŽNOSTI ELIMINACE NEGATIVNÍCH DOPADŮ V této kapitole bych rád analyzoval druhy státních podpor a evropských fondů vyčleněných pro malé a střední podniky jako nástroj pro lepší uplatnění v konkurenčním prostředí. Pokusím se o popis jejich celkové struktury a rozbor druhů těchto podpor, včetně podmínek pro jejich udělení. Dle mého zjištění státních podpor a čerpání z evropských fondů využívá jen mizivé množství oslovených podniků. To je dle mého názoru způsobeno jak nedůvěrou, tak obavou z komplikací a nadměrné byrokracie. Proto bych celou kapitolu rád zakončil nějakým rozumným východiskem prezentujícím podnikům druhy podpor, kterých by mohly využít. Chtěl bych podniky motivovat, aby těchto podpor více využívaly pro lepší konkurenceschopnost. 8.1 DRUHY PODPOR MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Malé a střední podniky zastávají v ekonomice velmi významné místo, a proto je snahou jak České republiky, tak celé E U podporovat je a vytvářet jim ideální podmínky k jejich vzniku a rozvoji, aby lépe snášely konkurenční boje. Proto vznikla spousta programů na podporu malého a středního podnikání. Podpora malých a středních podniků je zakotvena v zákoně č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání. Jedná se o podporu mimo zemědělskou a lesnickou prvovýrobu. V naší republice je momentálně mnoho různých podpor malého a středního podnikání. Jedná se podpory: 2 0 dle formy poskytování: přímé (dotace, půjčky) - nepřímé (infrastruktura) dle územního celku unijní národní krajské a regionální (např. Kyjovské Slovácko v pohybu) Když jsem začal hledat informace o podporách pro malé a střední podnikání, ani zdaleka jsem netušil, kolik podpor, ať už přímých nebo nepřímých, se podnikatelům 2 0 Klímová, V.: Regionální podpora podnikání, 2007, s. 18 25 nabízí a jak je tato problematika rozsáhlá. Detailní popis každé podpory včetně popisu, jak získat dotaci, kdo smí být žadatelem, jak postupovat při žádosti o dotaci, vzhledem k rozsahu vynechám. Pro lepší orientaci uvedu druhy podpor bez detailnějšího popisu, díky kterým může podnik zvýšit svou konkurenceschopnost, a tím minimalizovat dopady globalizace. 8.2 VŠEOBECNÉ PODPORY 2 1 Podpora malého a středního podnikání - národní programy - Českomoravská záruční a rozvojová banka - rámcový program E U pro konkurenceschopnost a inovace 2007 - 2013 Operační programy - podnikání a inovace - životního prostředí - doprav - vzdělání pro konkurenceschopnost - integrovaný operační program - technická pomoc Program výzkumu a vývoje - resortní program výzkumu a vývoje Ministerstva práce a obchodu ČR Trh práce - podpora zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a) plošně poskytovaná hmotná podpora b) výběrově poskytovaná hmotná podpora - program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností 2 1 http://download.mpo.cz/get/31415/35077/381895/priloha001.pdf 26 a) finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst b) finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců Informace, poradenství, vzdělávání - agentura pro podporu podnikání a investic Czechlnvest (zastřešuje celou oblast podpory podnikání, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu) - Design centrum ČR (napomáhá při výběru vhodného designéra) - businessinfo.cz (portál pro podnikání a export, zdroj informací pro malé a střední podnikatele) - Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR - Národní vzdělávací fond - Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR - Svaz průmyslu a dopravy ČR Regionální podpory - regionální podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR - Centrum pro regionální rozvoj ČR Bankovní služby - podpory poskytované soukromým sektorem, jako jsou banky a jejich nespočet služeb určených podnikatelům 6.3 SPECIÁLNÍ PODPORY Energetika - program státu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů Podpora účasti na veletrzích a výstavách, propagační aktivity Podpora exportu - agentura CzechTrade - Česká exportní banka, a. s. Podpora jakosti - Česká společnost pro jakost - národní politika podpory jakosti 27 Jak je z výše uvedeného zřejmé, pomoc podnikům postiženým globalizací nabízí nespočet fondů a různých podpor. Ze strany podniků je však stále vidět zbytečná ostýchavost vůči těmto programům a jen malé procento podniků těchto podpor využívá (viz předchozí výsledky ankety). 6.4 KYJOVSKÉ SLOVÁCKO V POHYBU Nyní bych se chtěl detailněji věnovat kyjovskému regionu, s cílem zjistit, jestli je nějaká možnost získání podpory přímo ve městě Kyjov. K mému překvapení jsem zjistil, že ve městě funguje občanské sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu, které je zařazené do regionálního územního celku. Jedná se o nevládní neziskové sdružení občanů a právnických osob, které spojuje zájem o rozvoj regionu. Sdružení bylo založeno v dubnu 2002 lidmi, kteří se chtěli podílet na rozvoji kyjovského regionu. Je dotováno z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, aby mohlo dále přerozdělovat finanční hotovost jak neziskovému, tak soukromému sektoru. Za dobu své působnosti sdružení získalo z programu LEADER již 33 milionů. Dle slov finanční manažerky se sdružení snaží podporovat neziskové organizace, jako jsou školy, různá sdružení, církev atd. Ale také má nespočet výzev pro malé a střední podniky, které se snaží podporovat hlavně v rozvoji podnikání. Pro malé podniky je to obrovská příležitost, protože velkou část byrokracie na sebe bere toto sdružení. Jak řekla finanční manažerka: „Je tojednoduché, snažíme se vést každého zájemce takříkajíc za ruku, a protoje smutné, jak malý zájem o naše služby ze strany malých podnikatelů je. Přitom je naším cílem hlavně těmto subjektům vyjít vstříc. " Na tomto příkladu je vidět, že zbytečné předsudky a malá informovanost připravují malé a střední podniky o nemalé příležitosti. Přidělení podpory funguje zjednodušeně tak, že žadatel si podá žádost a vypracuje projekt ke schválení. Žadatel investiční akci zainvestuje z vlastních zdrojů a poté je mu vyplaceno až 60 % částky zpět. Nyní je vyhlášena 3. výzva pro malé a střední podniky, která je rozdělena na tzv. fiche, kde je konkrétně popsáno, na co mohou být peníze čerpány a za jakých podmínek. Jako příklad bych uvedl: 28 - zakládání a rozvoj mikropodniků - vybudování malokapacitního ubytovacího a stravovacího zařízení, volný čas Abych se sám přesvědčil o praxi v přidělování dotací, osobně jsem navštívil rodinu, která již 2x úspěšně čerpala z těchto fondů. Čtyři roky provozují rodinné ubytování pro turisty a cyklisty v kyjovském regionu. Jako první jim byl schválen projekt ve výši 183 360 Kč na modernizaci ubytovacího zařízení. Druhý projekt jim bych schválen v částce 168 900 Kč na vybavení a dostavbu keramické dílny. Díky této podpoře a dobrému nápadu na rozšíření služeb se dostali daleko před konkurenci. Tuto rodinu jsem uvedl jen jako příklad. Chtěl bych tím motivovat další podnikatele a podniky, ať se nebojí informovat o řadě projektů, díky kterým mohou úspěšně čelit konkurenčním nátlakům. Když jsem dále pátral, zda v okolí Kyjova funguje ještě nějaká další organizace na podporu malého a středního podnikání, narazil jsem v ulici Svatoborské na Okresní hospodářskou komoru Hodonín se sídlem v Kyjově. Zde jsem byl také mile překvapen aktivitou a vstřícným přístupem zaměstnanců. 6.5 OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA HODONÍN Okresní hospodářská komora sídlí v Kyjově. Byla založena 20. května 1993. Je nevládní neziskovou organizací sdružující právnické a fyzické osoby, zapsané v jejich členských seznamech. Jejím posláním je podpora podnikatelských aktivit, prosazování a ochrana zájmů. Cleny se mohou stát fyzické nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Členové se mohou účastnit společenských aktivit, dosáhnout nových obchodních příležitostí, grantů a dotací na různé aktivity. Zde se člen může spolehnout na poradenství o dotačních programech, získá informace o úvěrech, leasingových mikropodnik - Jedná se o podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat a roční bilanční úhrn nepřekročí 2 miliony eur. Zdroj: http://ww\v.podnikatel.cz/slovnicek/mikropodnik/ 29 smlouvách atd. Okresní hospodářská komora informuje o všech možných dostupných dotačních titulech a grantech. Jako příklad bych rád uvedl: projekt na propagaci technických řemesel (projekt job4tech spouští okresní hospodářská komora) české firmy mohou získat dotaci ve výši až 120 tisíc korun na přímé náklady spojené s veletržní expozicí (hospodářská komora vystavovatelům zajistí marketingovou a komunikační podporu v místě konání veletrhu) dále pořádá OHK pro firmy v tíživé ekonomické situaci programy na vzdělávání informace podnikatelům o možnosti získání dotace na nové stroje a zateplení budov atd., více informací je možné nalézt na www.ohkhodonin.cz Jak je vidět, podpor pro podnikání v ČR je opravdu velké množství. Tyto příklady uvádím jako jednu z možností pro podnikatele, kterou mohou využít jako východisko pro podporu boje proti negativním dopadům globalizace. Záměrně jsem si vybral regionální organizace pro podporu podnikání, protože, jak je známo, malé podniky mají slabší pozici ve velkých veřejných soutěžích o státní zakázky. 6.6 KLASTRY Ještě bych jako jedno z východisek boje proti negativním dopadům globalizace zmínil možnost podniků slučovat se v tzv. KLASTRY. Tento termín je pro mnohé podniky doposud neznámý a osobně se přiznám, že o této příležitosti jsem se dozvěděl až při studiu materiálů k této práci. V začleňování podniků do klastrů vidím velkou příležitost a směr, kterým by se měly podniky v dnešní době zvýšené konkurence ubírat. O klastrech jsem se už nepatrně v mé práci zmínil. Tato metoda mě velmi oslovila, a proto bych ji rád uvedl jako další možný nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Název klastr2 3 je odvozen od anglického slovíčka cluster - shluk, chumel, hromada, skupina. Je to soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání, např. vysoké školy, vyšší odborné školy, pro které jsou klastry přínosem. Díky úzké spolupráci univerzity s podniky ve 2 3 http://www.czechinvest.org/klastry 30 specializovaných rechtorech nabízí absolventům možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. Absolventi univerzity j sou lépe připraveni pro průmysl a studijní plány lépe uzpůsobeny studentům. Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty. Klastr může: • zlepšit výsledky společností do něj zapojených • zvýšit počet inovací • iniciovat vznik nových firem • zvýšit export • přilákat atraktivní investice • zvýšit místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu Vznik klastru je velmi dlouhodobý proces, který většinou probíhá ve 2 fázích: - mapování klastru - založení a rozvoj klastru Přístup k financování klastrových iniciativ není ve světě jednotný a vychází z podmínek dané lokality nebo sektoru. V České republice jsou intenzivně podporovány ze strukturálních fondů EU. Čerpat finanční prostředky na jejich rozvoj bude umožňovat program Spolupráce. V České republice již existuje řada klastrových iniciativ, které realizují společné projekty, což je pro naše podniky velmi příznivá zpráva. Malé a střední podniky jsou v České republice velmi důležitou součástí ekonomiky, protože jsou ve struktuře podniků nej obsáhlejší. Malé a střední podniky mají velké výhody v jednoduché organizační struktuře, mají menší náročnost na energie a suroviny a jejich hlavní výhodou, kterou bych chtěl vyzdvihnout, je výborná flexibilita, kdy podnik může lépe reagovat na změny nebo může také použít improvizace. Tento fakt by si měl každý malý a střední podnik uvědomit a snažit se z toho aspektu vytěžit 31 maximum. Společně s využitím podpor v podnikaní a stálého udržování standardu kvality mohou, podle mého názoru, podniky úspěšně čelit zvýšené konkurenci jako neblahému dopadu globalizace. 9. ZÁVĚR Globalizace už nás zcela zjevně a nepochybně úplně pohltila a je jen velmi těžké odhadovat, jak se bude situace na mezinárodních i domácích trzích vyvíjet. Globalizace je tak nesmírně pružná a rychlá, že snad ani není možné odhadnout její vývoj. Četl jsem jeden rozhovor, kde se reportér ptal uznávaného ekonoma, jak vidí budoucnost globalizace, a ten odpověděl, že raději nebude odpovídat, protože na tuto otázku se ho ptali již v roce 1945 a tehdy zcela s jistotou odpověděl, že jako tahouny světové ekonomiky vidí Argentinu a Chile. Jistě všichni víme, kde jsou tyto země dnes. Malé a střední podniky jsou jak v České republice, tak i ve světě hlavními tahouny ekonomiky a tvůrci pracovních míst. V ČR je skupina podniků, kterých se globalizace žádným způsobem netýká. Dále jsou zde skupiny, které jsou globalizací přímo ohrožené, a pak skupiny, které z globalizace dokáží těžit ve svůj prospěch. Globalizace jim otevřela prostor daleko za hranice České republiky. Cílem mé práce bylo zjistit, jak působí globalizace na české podniky, analyzovat její negativní vlivy a najít následná řešení pro boj proti těmto vlivům. Tohoto cíle jsem se snažil dosáhnout pomocí osobních konzultací s majiteli deseti oslovených firem, kdy jsme společně hledali odpovědi na cíl mé práce. Snažil jsem se maximálně využít času, který mi věnovali, s společně se nám podařilo najít řešení a doporučení jak obstát v konkurenčním boji, který s sebou globalizace přináší. Výsledkem mé práce je řada doporučení pro malé a střední podniky, aby lépe snášely negativní dopady globalizace a mohly zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu. Aby podniky zvýšily svou konkurenceschopnost, musí upravit podnikové strategie, zvýšit podporu marketingu (tento fakt české podniky stále zanedbávají). Jakjsem již zmínil v práci, nástroje a doporučení na zvýšení konkurenceschopnosti tady jsou, ovšem mnohdy podnikům v boji proti zvýšené konkurenci chybí kapitál a chuť přizpůsobovat se novým věcem. 32 Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat všem majitelům ze všech deseti oslovených podniků a pracovníkům z oslovených institucí za cenné rady a aktivní spolupráci. 10. RESUMÉ Globalization has clearly and completaly captured most of our domestic market, business and our society development. It is visible in a supermarket, grocery store or gas station. It is very difficult to predict any developments of the markets because Globalization is very fast and flexable and has very deep reach into any part of our daly life. Small and middle class busenesses in Czech Republic and other countries are the main engine of development of a new employment positions not directly effected by Globalization. Other busenessses are incorporated , corporated and intagrated in globalization and can gain out of this open space of global market platform. Other businesses may be directly or inderectly in crossroads with companies in other countries and continents due to a competition, depending on a produkts they are producing and need to put on a open market. Because a globalization is visible in avery step of our daly lifes it became a focus of this study. In the second part of my work I have taken more practical point of view of this fenomenum. Where I analyse a negative effects of the globalization on business and a general society. In this part of work I have contacted 10 different owners of a Czech businesses and companies and with them was trying to find a solution to problems that this new global ekonomy brings to the Czech republic and to the markes of the surounding countries. With them I was able to find remedies and a solutions to many different problems. Starting with higher competition and strategies of marketing . This fact is in the Czach repablic very often overlooked.. 33 Also EU or state based programs that may benefit some sectors of industries a companies. The whole study or work is based on practical knowlage of managers and small business owners willing share the knowhow duriny the study. 10. POUŽITÉ PRAMENY Knižní prameny: - Royer, R.: Against Markets, United States, 2004, s. 23 - Brittan, S.: Financial policy from government, Threatened status for the California 1996, s. 3 - Janíček, V.: Globalizace světového hospodářství, C. H. Beck, 2002, s. 9, 10 - Robetson, R.: Globalization, London 1992, s. 14 - Bauman, Zygmunt: Tekutá modernita, Mladá fronta, Praha 2002, s.24 - Garrett, G : Global Markets and National Politics, International 1998 - Bohatá, M.: Outward FDI: country study of Czech Republic 2000 - Klímová, V.: Regionální podpora podnikání, 2007 - Doping R. A., Portál Praha, 2004, s. 24 - Johan Norbert, Alfa Publishing institut, 2006, s. 38 - Ehl Martin, Globalizace pro a proti, Academia 2001 - Rolný, Ivo, Lacina, Lubor: Globalizace, etika, ekonomika, nakladatelství Jan Piszkiewixz, 2004 - Henderson, Hazel, Za horizontem globalizace, Dharma Gaia, 2001 Internetové zdroje: www.oecd.org/dataoecd/61/18/40502371 .pdf www.skolspec.cz/stud_mater/Nenk/VES_SP3.../hosp_politika.pdf geomatika.kma.zcu.cz/studium/sgg/Materialy/Globalizace.pdf- www.scribd.com/doc/29219488/Globalizace gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09 .html www.czp.cuni.cz/kniho vna/sbornik_fora_2006.pdf userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=3 www.stavebni-forum.cz/.../globalizace-a-jeji-spolecenske-a-geograficke-dusledky www.scribd.com/doc/29219488/Globalizace 34 www.antiskola.eu/.../index.php?...id www.ceeol.com/aspx/gedocument.aspx?logid=5&id=c2a27a22 www.regionalka.wz.cz/vystoupil/vystoupil%20web.htm www.clkuo.cz http://download.mpo.ez/get/31415/35077/381895/prilohaOOl .pdf - www.ohkhodonin.cz http://www.czechinvest.org/klastry www.kyjovske-slovacko.com Tichý, L. Globalizace, integrace a vývoj práva. [16.5.2008]dostupný z - http://veda.fsv.cuni.cz 35