Masarykova univerzita Fakulta informatiky Ovládání IS MU pomocí externí aplikace Bakalárska práce Petr Velan Brno, Jaro 2010 Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatne. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem pri vypracování používal nebo z nich Čerpal, v práci rádne cituji s uvedením úplného odkazu na príslušný zdroj. Petr Velan Vedoucí práce: RNDr. Jiří Barnat, Ph.D. iii Poděkování Rád bych poděkoval především svému vedoucímu práce, Jiřímu Barnatovi, za jeho velkou trpelivost a vstřícnost. Také dekuji svým blízkým za jejich podporu. v Shrnutí Cílem této práce je zhodnotit možnosti ovládání informačního systému MU (dále jen IS) pomocí externí aplikace. Za tímto účelem jsou zkoumány následující aspekty této problematiky: možnosti navázání externí aplikace na IS, udržitelnost této aplikace, problematika autentizace a autorizace, speciální? pak vuci IS. Práce navrhuje opatrení ze strany IS, která by umožnila externím aplikacím s IS lépe pracovat. Soucástí je také webová aplikace pro správu balíku témat bakalárskych a diplomových prací v IS demonstrující stávající možnosti ovládání IS. vii Klíčová slova autentizace, informační systém Masarykovy univerzity, externí aplikace, autorizace, autentizační protokoly, webová aplikace ix Obsah 1 Úvod................................... 3 2 Autentizace, autorizace ........................ 5 2.1 Typy autentizace......................... 5 2.1.1 Autentizace pomocí hesla................ 5 2.1.2 Autentizace pomocí asymetrické kryptografie .... 6 2.2 Autorizace............................. 7 3 Navázání externí aplikace na IS................... 9 3.1 Autentizace vůči IS........................ 9 3.1.1 Basic Access Authentication............... 9 3.1.2 Digest Access Authentication.............. 10 3.1.3 Autentizace pomocí Hypertext Transfer Protocol Secure 12 3.1.4 Návrh rešení ....................... 14 3.2 Zaslání požadavku........................ 15 3.2.1 Návrh rešení ....................... 15 3.3 Vyhodnocení požadavku..................... 15 3.3.1 Návrh rešení ....................... 16 3.4 Application Programming Interface.............. 16 3.4.1 Návrh funkcí pro správu balíku témat......... 16 3.4.2 Remote Procedure Call.................. 20 3.4.3 XML-RPC......................... 20 3.4.4 SOAP............................ 23 3.4.5 Srovnání XML-RPC a SOAP............... 27 4 Aplikace pro správu balíku témat.................. 29 4.1 PHP: Hypertext Preprocessor.................. 29 4.2 Návrhový vzor Model-View-Controller............ 30 4.3 Kaskádové styly.......................... 30 4.4 Asynchronous JavaScript and XML............... 31 4.5 MySQL a SQLite.......................... 32 4.6 Navázání externí aplikace na IS................. 32 4.6.1 Autentizace vuci IS.................... 33 4.6.2 Zaslání a vyhodnocení požadavku........... 33 5 Záver................................... 35 5.1 Shrnutí ............................... 35 5.2 Dalšípráce............................. 35 Literatura................................. 37 A XML Schema http://is.muni.cz/soap/schema............ 39 B Demonstrační aplikace ........................ 43 1 B.l Instalace.............................. 43 B.2 Použití............................... 43 B.3 Dokumentace........................... 44 2 1 Úvod Informacní systémy jsou nedílnou soucástí dnešního sveta. Jejich služeb využívá témer každá vetší spolecnost, rozdíl mezi mformacními systémy je prředevším v jejich zameřrření a provedení. Jsou vytvárřeny jak na míru potrře-bám konkrétních spolecřností, tak pro široké nasazení. Základem každého informacního systému je dobre navržený databázový model, nad kterým se pak buduje vlastní aplikace. Koncových aplikací pracujících nad jedním systémem muže být více, typicky se liší svojí prenositelností a prostredky, ke kterým nabízejí prístup. Napríklad nekteré serverové aplikace umožnující vzdálenou správu poskytují i omezené webové rozhraní pro snadný prřístup odkudkoliv. Je zrřejmé, že uživatelské rozhraní informacřního systému s mnoha uživateli nemuže být prizpusobeno specifickým požadavkum každého z nich. Casto jsou nabízeny rozmanité možnosti konfigurace uživatelského rozhraní, ale ne vždy je toto rešení dostacující. Pokud chtejí aplikace abstrahovat od uživatelského rozhraní (nejcasteji různé serverové aplikace a démoni), musejí nabízet predem definované a dobre dokumentované apli-kacní rozhraní (API - Application Programming Interface). To umožnuje vytváret nad stejným systémem ruznorodá uživatelská rozhraní, propojovat systémy mezi sebou a podobneř. Informacní systém Masarykovy univerzity (IS) nabízí uživatelum webové rozhraní, které poskytuje kompletní správu studia na celé MU. S rozsáhlými možnostmi IS souvisí také jeho složitost a nárocřnost na orientaci, která je cástecne zpusobena tím, že IS je bezstavový systém. Nárocnost orientace v IS snižuje jeho rozdelení do tematických celku, avšak casto se ukazuje, že by bylo výhodné mít možnost neřkterou z teřchto cřástí zcela oddeřlit od zbytku IS a vytvorit jí vlastní uživatelské rozhraní. Taková externí aplikace, by se snáze dala prizpusobit potrebám uživatele, nemusela by zachovávat principy ovládání IS a mohla by využívat ruzné technologie, vhodne zvolené podle aktuálních potrřeb. Aby bylo možné budovat nad systémem externí aplikace, je trřeba mít dobrře navržené schéma zabezpecření, obzvlášteř, pokud jsou tyto aplikace dílem tretí strany a uživatel jim nemťiže plne duveřovat. Pri jednoduchém prřihlašování pomocí hesla by byl uživatel nucen toto heslo externí aplikaci sdeřlit a tím jí umožnit plný prřístup k systému. Toto chování je nežádoucí a je nutno navrhnout opatrření umožnřující práva sdílet v omezeném rozsahu. (ílem této práce je ukázat možnosti budování aplikací nad informacřním systémem Masarykovy univerzity. Protože IS je webová aplikace, zameřrřuje 3 1. ÚVOD se práce především na webové technologie, nebot' přístup k internetové síti je nutnou podmínkou pro navázání libovolné aplikace na IS. Základní znalost protokolu HTTP a HTTPS je vhodná pro pochopení zde popisovaných principu. V druhé kapitole jsou popsány základní metody autentizace a autorizace, které pak využijeme k návrhu rozšírení IS. Ve tretí kapitole se budeme venovat stávajícím možnostem navázání externích aplikací na IS, problémům které s tím souvisí a návrhu jejich rešení. Zejména se zameríme na problematiku řízení prístupu a zpiäsobu komunikace externí aplikace s IS. V rámci rešení problému komunikace s IS budeme definovat aplikacní rozhraní pro správu balíku témat a to vcetne konkrétní implementace pomocí protokolu pro vzdálené volání funkcí. Ctvrtá kapitola se venuje vzorové aplikaci prakticky demonstrující sou-cřasné možnosti spolupráce IS s jinými aplikacemi. Popisuje použité technologie a zpiäsoby rešení problému predstavených v predchozí cásti. V páté kapitole shrneme dosavadní poznatky a navrhneme, jakým smeř-rem by se mohla ubírat další práce v tomto oboru. 4 2 Autentizace, autorizace Autentizace (z nemeckého authentisierung) je proces overení proklamované identity subjektu. Probehne-li proces autentizace, dojde k autorizaci (souhlas, schválení, umožnení prístupu, atp.). [1] Autentizace a autorizace jsou spolecne s odpovedností (accountability) soucástí systému rízení prístupu (access control). Protože toto téma je velmi široké, budeme se zabývat pouze jeho cástí relevantní k tématu této práce. 2.1 Typy autentizace Obecní? lze proces autentizace rozdelit do nekolika kategorií v závislosti: • na tom, co uživatel zná (uživatelské jméno, heslo, pin) • na tom, co uživatel má (cipovou kartu, privátní klíc) • na tom, co uživatel umí (schopnost odpovedet na kontrolní otázku) • na tom, cím uživatel je (biometrické vlastnosti - otisky prstu, snímek sítnice) Pro úcely autentizace pres web (protokoly HTTP a HTTPS) se zameríme na autentizaci s využitím hesla a asymetrické kryptografie. 2.1.1 Autentizace pomocí hesla Snad nejstarší a stále hojne využívaný zpusob autentizace je overení identity pomocí hesla. Výhodou je, že tento proces je pro uživatele snadno pochopitelný a jednoduchý. Z hlediska bezpecnosti však má následující nevýhody: • Vyžaduje zapamatování bezpecného hesla, což muže v rade prípadu vést k zapisování hesel na snadno dostupná místa (okraj monitoru, lístek pod klávesnicí). • Prenos hesla obvykle probíhá v nešifrovaném tvaru, je tedy potreba využít zabezpecený komunikacní kanál. • Strana, které uživatel prokazuje svoji identitu, casto zná heslo v ote-vreném tvaru, což muže vést ke zneužití hesla v prípade, že uživatel používá stejné heslo pro prihlašování k více službám. 5 2. AUTENTIZACE, AUTORIZACE • Pro získání hesla je casto možné použít slovníkové útoky, ci útoky hrubou silou, protože délka i složitost hesla je omezena lidskou pamětí. I pres tyto nevýhody je v mnoha případech autentizace pomocí hesla dostačující. Pro bezpecný prenos hesla je ale nutno zajistit, aby komunikace probíhala pres zabezpecený kanál, který se obvykle ustavuje práve pomocí asymetrické kryptografie, nebo aby byla použita vhodná jednosmerná funkce, která umožní heslo při prenosu zabezpecit. 2.1.2 Autentizace pomocí asymetrické kryptografie Tento zpusob autentizace se dnes využívá, pokud je třeba zajistit vyšší úro-ven zabezpecení, napríklad pri autentizaci vuci bankovním aplikacím. Každý klient má vytvoren pár klícu, verejný a soukromý. Aby prokázal svou identitu serveru, odešle mu svuj verejný klíc jako soucást certifikátu (spolecne s údaji o své osobe, vše podepsané certifikacní autoritou, která zarucuje pravost certifikátu), server overí pravost certifikátu, respektive podpis certifikacní autority, která certifikát vystavila a pokud je pravý, pošle klientu výzvu - data zašifrovaná verejným klícem. Klient, jestliže je ten, za koho se vydává, umí získat zpet puvodní zprávu pomocí svého soukromého klíce a pošle ji zpet serveru. Pokud je odpoved' v porádku, server považuje klienta za autentizovaného a umožní mu prřístup do systému. Stejným zpťisobem se obvykle server autentizuje klientovi, címž se zajišťuje vzájemná duvera. Soukromý klícř se cřasto neukládá prřímo v otevrřeném tvaru, ale prostrřed-nictvím nekterého kontejneru (napríklad PKCS12), který umožnuje chránit klícř prřed zneužitím pomocí hesla. Hlavní výhody autentizace pomocí asymetrické kryptografie jsou: • Bezpecnost závisí na uchování soukromého klíce v tajnosti, tedy na jeho bezpecřném uložení a prřípadné ochraneř heslem. • Volbou delších klícu lze predcházet útokum hrubou silou, jejichž úcin-nost roste s postupujícím technickým vývojem. • Umožnuje vzájemnou autentizaci obou stran (toho lze pomocí hesel u modelu server-klient dosáhnout jen teřžko). • Komunikace muže probíhat pomocí nezabezpeceného kanálu, použití certifikátu zajišťuje bezpecnost proti Man in the middle útoku. Nevýhody této metody jsou potom zvlášteř: 6 2. AUTENTIZACE, AUTORIZACE • Nárocnost na výpocetní výkon. • Je potreba vícenásobná komunikace, narozdíl od autentizace pomocí hesla. • Nárocnejší distribuce klícu, obzvlášte pri kompromitaci soukromého klíce (je snadnejší zvolit nové heslo, než vygenerovat nový certifikát). 2.2 Autorizace Autorizací rozumíme udelení povolení k nejaké akci. Typicky se muže jednat o povolení prístupu ke sdíleným zdrojum nebo souborum. Autorizaci lze provádet teprve ve chvíli, kdy je identita subjektu známa, tedy po au-tentizaci. Typy autorizace se delí podle toho, jaký druh rízení prístupu je implementován. Nejcastejší jsou modely rízení prístupu založené na schopnostech (subjekt musí prokázat schopnost vykonat urcitou cinnost, vyřešit problém, apod.) a modely založené na seznamu pro rízení prístupu (access control list - ACL), které se dále rozlišují v závislosti na tom, zda politiku prřístupu urcřuje vlastník objektu, systém, nebo podle toho, zda se prřístu-pová práva vztahují na celé skupiny uživatelů. Pro webové (ale i desktopové) aplikace se nejcasteji využívají seznamy řízení prístupu, které specifikují každému uživateli, nebo skupine uživa-telu, k jakým cástem systému mají přístup. Tento model se nazývá řízení prístupu založené na rolích (Role-Based Access Control, RBAC). Každý uživatel muže patrit do více skupin, pricemž aby získal přístup k urcitému prostrředku, musí být k tomuto prřístupu oprávneřna alesponř jedna z teřchto skupin. Pri použití RBAC je možné prirozeným zpusobem budovat hierarchie skupin, kdy subjekty patrřící do skupin s vyšším opravneřním mohou nastavovat přístupová práva subjektum ve skupinách s oprávnením nižším. Toho lze s výhodou využít v prřípadeř, že uživatel chce poskytnout cřást svých opravneřní jinému subjektu. Pak stacří, aby ho zarřadil do skupiny, která povoluje práve prístup k požadovaným prostredkum. Tohoto faktu využijeme pri návrhu možného rešení autentizace a autorizace IS MUNI v následující kapitole. 7 3 Navázání externí aplikace na IS O vztahu externí aplikace vůči aplikaci výchozí lze uvažovat jako o klasickém schématu klient-server. Klient musí se serverem ustanovit spojení a behem tohoto procesu probehne autentizace (nejlépe vzájemná). Pak typicky klient vyšle na server požadavek, zpracuje odpoved' a podle potreby tyto kroky opakuje. Budeme se tedy zabývat tím, jak vypadají tyto kroky v prípade informacního systému Masarykovy univerzity. 3.1 Autentizace vuCi IS IS k autentizaci využívá základní overení prístupu (Basic Access Authentication). Rozebereme nekolik základních možností autentizace a zhodnotíme, které se hodí pro autentizaci externí aplikace. 3.1.1 Basic Access Authentication Tato metoda umožnuje klientu poskytnout serveru autentizacní informace ve forme uživatelského jména a hesla v rámci protokolu HTTP[2]. Pred pre-nosem se údaje nejprve zakódují algoritmem Base64 a to ve tvaru base64encode(:) Úcelem tohoto zakódování je zajištení kompatibility znaku prenášeného re-tezce s protokolem HTTP. Retezec lze stejným algoritmem snadno dekódovat a proto Base64 neslouží jako ochrana prenášených informací. Výhodou tohoto zpusobu rízení prístupu je zejména rozšírenost jeho podpory mezi naprostou vetšinou webových prohlížecu. Nevýhodou je nutnost komunikace po zabezpeceném, nebo duvery-hodném kanálu, protože autentizacní údaje mohou být snadno odposlechnuty a zneužity. Navíc klient nemá žádnou možnost oveřit, zda skutecne komunikuje s požadovaným serverem. V praxi funguje protokol takto: • Klient požaduje prístup ke stránce, která vyžaduje autentizaci, ale jméno a heslo neposkytne, naprříklad proto, že prřistupuje prřímo na adresu stránky. • Server odpoví kódem 401 (HTTP Error 401 Unauthorized) a zároven pošle název spojený se zabezpecřenou oblastí webové aplikace, nazývanou realm. 9 3. Navázání externí aplikace na IS • Prohlížec nabídne uživateli přihlašovací okno, ve kterém zobrazí realm a požaduje jméno a heslo. • Pokud uživatel zadá požadované údaje, prohlížec je pripojí do hla-vicřky dotazu ve výše uvedené formeř a znovu odešle serveru. • V prřípadeř, že jsou zadané údaje správné, server pošle požadovanou stránku, jinak opakuje výzvu k prřihlášení. Prři každém dalším požadavku již prohlížecř automaticky prřipojuje požadované údaje do hlavicřky dotazu a to obvykle do chvíle, kdy je zavrřeno okno s prříslušnou stránkou, nebo kdy uživatel vymaže historii. Nevýhodou je, že protokol HTTP nenabízí serveru žádnou možnost sdeřlit klientovi, aby vymazal uložené prřihlašovací údaje a tedy neexistuje žádná efektivní metoda, která by uživateli umožnřovala se odhlásit, aniž by musel zavrřít pro-hlížecř. Existuje neřkolik metod, jak tento problém obejít, ale všechny prřináší další komplikace. Pokud bychom chteli využít základní overení prístupu pro pripojení externí aplikace na IS, narazíme hned na závažný problém - uživatel musí externí aplikaci sdeřlit svoje prřihlašovací údaje, aby se ta mohla autentizo-vat vuci IS. Tento problém nelze odstranit, nebot' IS vyžaduje autentizacní údaje zakódované pouze pomocí Base64 a musí je tedy znát i externí aplikace. Navíc je potrřeba zabezpecřit tyto údaje prři cesteř mezi uživatelem a aplikací, naprříklad komunikací po bezpecřném kanálu, nebo trřeba symetrickým šifrováním, které by ale bylo nutno implementovat nad HTTP protokolem v prohlížecři. 3.1.2 Digest Access Authentication Vzhledem k nevýhodám predchozího zpusobu autentizace byla navržena metoda Digest Access Authentication (základní verze je popsaná v RFC 2069[3], její aktualizovaná verze je RFC 2617[5]), která umožnuje autentizaci s využitím HTTP protokolu. Zmeny oproti predchozímu jsou následující: • Server prři každé výzveř o autentizaci posílá ješteř tzv. nonce, což je podle jistých pravidel vygenerovaný rřeteřzec pro jednorázové použití. • Klientova odpoveřd' pak obsahuje autentizacřní údaje tvaru H(H(:realm:):nonce:H(method:digestURI)) Kde H je jednosmeřrná hashovací funkce. Za základní funkci je v RFC 2069 považována MD5, dnes se již nahrazuje funkcemi z rodiny SHA (Secure 10 3. Navázání externí aplikace na IS Hash Algorithm), nejcasteji funkcí SHA1. DigestURI je v podstate adresa stránky, kterou klient požaduje a method je jeden z preddefinovaných HTTP príznaku specifikovaných v RFC 2068.[4] Nonce se mení v každé odpovedi serveru a tím se zabranuje útoku pre-hráním (replay attack), nebot' díky tomu klient vždy odesílá jinou odpo-ved'. Heslo je chráneno jednosmernou funkcí a není ho tedy možné zjistit ani když není použit zabezpecřený kanál. Dokonce server nemusí znát uživatelovo heslo v otevrřeném tvaru, stacří, když zná jeho hash. Digest Access Authentication je dnes také podporována veřtšinou prohlí-žecu a webových serveru. Pri použití tohoto zpusobu autentizace je treba pamatovat na to, že vznikl jako náhrada bezpecřnostneř slabé Basic Access Authenticaton, ale že zdaleka nedosahuje úrovneř bezpecřnosti poskytované silnými autentizacřními protokoly, jako jsou naprříklad protokoly založené na kryptografii s verejným klícem. Navíc také nereší problém s odhlášením uživatele. Oproti základnímu oveřrření prřístupu má tato metoda znacřnou výhodu v tom, že externí aplikace nemusí nutneř znát uživatelovy prřihlašovací údaje, muže totiž sloužit pouze jako prostředník a jen preposílat údaje od klienta serveru. Pokud by tedy IS využíval tuto autentizacřní metodu, vypadalo by schéma komunikace následovne: • Klient pošle požadavek na externí aplikaci. Pokud nezahajuje komunikaci, odešle i autentizacřní údaje (vcřetneř nonce, který mu externí aplikace prředá). • Aplikace zpracuje požadavek uživatele a vyšle vlastní požadavek na IS. • IS odpoví (poprvé žádostí autentizaci, pozdeřji jen prřipojí nonce) externí aplikaci, která odpoveřd' zpracuje a odpoví klientovi (prředá nonce a prřípadný požadavek na autentizaci). Externí aplikace po celou dobu komunikace pracuje pouze s autentizacř-ními údaji, které nezmeřneřné prředává mezi uživatelem a IS. Sama je neumí dekódovat díky použití jednosmerné funkce a tím toho schéma cástecne od-stranřuje nedostatek, který pomocí základního oveřrření prřístupu rřešit nelze. Nicméneř ani toto schéma plneř nedostacřuje. Pokud nastane situace, kdy externí aplikace potrřebuje pro zpracování jednoho požadavku uživatele vyslat nekolik vlastních požadavku na server, nebude umet odpovedet na každou žádosti o autentizaci (to by znamenalo možnost replay útoku). Jestliže se totiž nonce s každým požadavkem meřní, je nezbytné znovu vytvorřit 11 3. Navázání externí aplikace na IS hash z prihlasovacích údaju, ale to umí pouze uživatel. Tento problém by bylo možné řešit tak, že uživatel poskytne externí aplikaci pouze cást odpovedi urcené pro server a to H(:realm:). S tímto hashem by již aplikace byla schopna vytvorit korektní odpovedi pro autentizacní výzvy serveru. Takovouto funkci by nicméne musel zajišťovat samotný prohlížec (napríklad pomocí pluginu, kterému by ale opet bylo nutno duverovat), nebo by ji musel uživatel spocítat sám dríve, než ji poskytne aplikaci. 3.1.3 Autentizace pomocí Hypertext Transfer Protocol Secure Jak naznacuje název protokolu, jde o klasický HTTP protokol, který je postaven nad bezpecným kanálem, jež je zajišten protokolem SSL/TLS. Ac-koliv predchozí zpťisoby autentizace mohou taktéž využívat takto ustanovené spojení, výhodou tohoto zpťisobu je, že autentizace je soucástí procesu ustanovení bezpecného kanálu. Budeme se tedy zabývat protokolem TLS (Transport Layer Security), který je založen na starším SSL (Secure Socket Layer) protokolu. Detailní popis poslední verze protokolu TLS lze nalézt v RFC 5246[6], zde uvedeme jen základní informace nutné pro vysveřtlení procesu autenti-zace. Klient a server se dohodnou na ustanovení spojení pomocí tzv. handshake (potrřesení ruky). Ten má neřkolik fází: • Klient pošle serveru žádost o navázání spojení spolecne se seznamem podporovaných šifer a hashovacích funkcí. • Server vybere nejsilneřjší podporovanou šifru a hashovací funkci a uveřdomí o tomto výbeřru klienta. Zárovenř prřipojí sessionId sloužící k identifikaci spojení. • Server pošle klientovi svuj certifikát a požadavek na odeslání certifikátu klienta. • Klient pošle svuj certifikát. Server overí podpis certifikátu, který obvykle bývá podepsaný práveř serverem, ke kterému se klient prřihla-šuje. • Klient overí puvod certifikátu u certifikacní autority a pošle serveru preMasterSecret zašifrovaný jeho verřejným klícřem (nebo se použije 12 3. Navázání externí aplikace na IS protokol Diffie-Hellman). Z preMasterSecret se vypocítá klíc (master-Secret) pro symetrickou šifru. Tou se bude šifrovat tato a všechny následující zprávy. • Klient pošle serveru podepsaný hash dosavadní komunikace. • Server zkontroluje podpis prijaté zprávy a tím autentizuje klienta. Dále pošle podepsaný hash dosavadní komunikace klientovi. • Klient zkontroluje podpis prijaté zprávy a tím autentizuje server. Pokud všechny kroky probehly úspešne, je zabezpecené spojení navázáno. Obvykle se spojení navazuje perzistentní, tedy pokud v první zpráve klient uvede i sessionId a na serveru je toto spojení stále zaregistrováno, muže dojít k navázání spojení. K tomu stací, aby klient pri první výzve poslal serveru i sessionId, server i klient si spocítají nový masterSecret pomocí starého a náhodných hodnot. Navázání existujícího spojení je výhodné zejména díky tomu, že šetrí výpocetní zdroje. Nekomunikuje se tolikrát, pre-nese se méne dat a především není treba znovu vykonávat drahé kryptografické operace s veřejným klícem. Nyní se zameřme na komunikaci skrze tretí stranu (externí aplikaci). Je zrřejmé, že po ustanovení spojení bez dalších informací externí aplikace nebude mít možnost dekódovat informace procházející kanálem (jinak by protokol umožnoval útok typu Man in the Middle). Aplikace tedy potrebuje neřjakou dodatecřnou informaci, která by jí samotné umožnila komunikovat se serverem namísto klienta. Pokud by aplikace deřlala prostrředníka prři navázání spojení mezi klientem a serverem, stacří jí získat sessionId (které má k dispozici, protože se prenáší v otevrené podobe) a masterSecret. Klientuv prohlížecř by tedy musel poskytovat tuto informaci trřetí straneř, což je nejen problém implementovat, ale vedlo by to k narušení bezpecřnosti takového prohlížecře. Druhou možností by byl plugin prohlížecře, který by umožnil podepsat prředložená data. Potom by aplikace navazovala spojení se serverem sama, jen by aplikaci ve vhodnou chvíli nechala podepsat požadovaná data a tím by se externí aplikace autentizovala jako klient. Acřkoliv je toto rřešení teoreticky možné, stále by vyžadovalo podporu na straneř klienta, což by meřlo negativní dopad na možnost používat webovou aplikaci odkudkoliv a nezávisle na zvoleném prohlížecři. 13 3. Navázání externí aplikace na IS 3.1.4 Návrh řešení Z predchozího je videt, že nelze provést autentizaci pomocí hesla ci certifikátu, aniž k neřmu dostane externí aplikace alesponř cřástecřný prřístup. Bude tedy nutno aplikaci uživatelovy autentizacřní údaje poskytnout a zameřrřit se na zpiäsob rízení prístupu na strane serveru - autorizaci. Jak bylo receno v úvodu, IS je rozdelen do riäzných tematických sekcí. V tuto chvíli dostávají uživatelé práva prřístupu do jednotlivých sekcí na základeř svého postavení na MU. Zameřstnanci studijního oddeřlení mají prří-stup k administraci studií studentu, uätelé mohou spravovat své predmety a prřihlášené posluchacře, studenti zase svoje studium. Bylo by tedy vhodné omezit práva externích aplikací práveř na takovéto sekce. Pokud by naprří-klad existovala aplikace pro správu poskytoven (naprříklad prostrřednictvím pluginu do ftp klienta), bylo by nežádoucí, aby tato aplikace meřla zárovenř práva odhlašovat studenty ze zkoušek. Takto vymezeným sekcím by pak uživatel mohl nastavit zvláštní autentizacřní údaje a ty poskytnout externí aplikaci. Vhodným doplnkem by byl záznam pokusil o prístup pod jednotlivými prřihlašovacími úda i. Pro prřihlašování pomocí hesel by bylo možno využít jak stávající Basic Access Authentication, tak Digest Access Authentication, druhá metoda si prřitom pro bezpecřné prřihlášení nevynucuje zabezpecřený kanál, cřímž se pro toto konkrétní využití jeví vhodneřjší. Veškerou správu hesel by bylo nutno provádeřt na úrovni IS. Výhodu v tomto prřípadeř poskytuje autentizace založená na kryptografii s verejným klícem, protože certifikát v sobí? nese prímo informaci o subjektu, kterému náleží. Standard X.509[7] umožnuje definovat další doplnu-jící identifikacní atributy. Pokud by mel uživatel svuj certifikát podepsán od IS, probíhalo by jeho prřihlášení tak, jak bylo popsáno v prředchozí sekci. Aby si IS nemusel ukládat všechny vydané certifikáty, staälo by mu pouze kontrolovat podpis predložených certifikátu a údaje o vlastníkovi. Autorizoval by následující pokusy o prřihlášení: • Žádosti mající certifikát podepsaný přímo od IS. Uživatele pozná server podle subjektu certifikátu a podle toho povolí prístup do príslušných sekcí. • Pokusy mající certifikát podepsaný nekým, jehož certifikát je podepsaný IS. Server pozná uživatele, který certifikát podepsal (je v certifikátu uveden). Dále server vyhodnotí doplňující informaci, která urcuje, do kterých sekcí má aplikace držící daný certifikát prístup a zkontroluje, zda neprřekracřují práva uživatele, který jej podepsal. 14 3. Navázání externí aplikace na IS V tomto případe? by správu certifikátů pro externí aplikace prováděl sám uživatel, IS by pouze poskytl identifikátory jednotlivých sekcí, které by sloužily pro urcení rozsahu přístupových práv externích aplikací. Další výhodou využití certifikátu je možnost nastavovat jim dobu platnosti a existence mechanismu pro rušení certifikátu (soucást standardu X.509). 3.2 Zaslání požadavku Protože IS neposkytuje žádné aplikacní rozhraní, jediná možnost jak s ním komunikovat je využít k přenosu HTTP protokol[8] a jednotlivé vstupy a výstupy zpracovávat z HTML stránek[9]. V HTML je uživatelský vstup zadáván do formuláru a následne odesílán serveru. Sestavit v externí aplikaci takový požadavek na server, aby byl pro shodný s tím, který odešle HTML formulár lze tak, že se odešle klasický HTTP požadavek a do jeho hlavicky se vloží příslušná data, tedy vždy název a hodnota formulárřového prvku v prředepsaném tvaru. acřko-liv je tento proces komplikovaný a vyžaduje, aby si externí aplikace prře-dem ze zdrojových kódu jednotlivých stránek zjistila jaké hodnoty je treba serveru odeslat pro daný požadavek, je potom již proces samotného dotazování serveru snadný. Dalo by se ríci, že tato metoda zasílání požadavku jistým zpusobem tvoří jakési aplikacní rozhraní (API), ke kterému schází veškerá dokumentace. 3.2.1 Návrh řešení Řešením tohoto problému je definovat API a vytvorit pro nej dokumentaci tak, aby umožiíovalo programátorovi volat veškeré funkce dostupné v IS. Metody HTTP protokolu pro dotazování serveru není trřeba rozširřovat ani nahrazovat, nebot' požadovaným úcelum vyhovují. 3.3 Vyhodnocení požadavku Odpovedi IS na zaslané požadavky jsou celé HTML stránky, je proto obtížné získat požadovaná data v dále zpracovatelném formátu. Abychom mohli s daty dále pracovat, je trřeba provést rozbor získaných HTML stránek. HTML je znacřkovací jazyk a jako takový má vlastní DTD (Document Type Definition), které urcuje jeho strukturu. Zároven je svou strukturou velice podobný xML a existuje pro neřj Document Object Model (DOM). Díky tomu existují speciální programy pro rozbor dat (parsery), které dokáží s teřmito daty pracovat. Mezi nejpoužívaneřjší nástroje patrří xPath, na 15 3. Navázání externí aplikace na IS něm založené xQuery a XSLT transformace. Podpora techto technologií je casto nativní souCástí programovacích a skriptovacích jazyků, proto je vet-šina externích aplikací muže využívat. 3.3.1 Návrh řešení Aby bylo možno data snadneji zpracovávat, stací je vracet v predem definovaném formátů. Takový formát je soucástí dobře definovaného API a řešení je proto stejné jako u zaslání požadavků. Bylo by možné požadované API vytvorit práve jako externí aplikaci, nebo spíše prostredníka mezi externí aplikací a IS. Takové řešení by i bez zásahu do IS dovolilo budovat nad systémem další aplikace v ucelené forme, ale oproti nativnímu API v IS by bylo neúmerne nárocné na zdroje, protože práce s DOM je casove i pameťove nárocná. Další nevýhodou by byla špatná udržitelnost takového API. Obecne mužeme říci, že jakákoliv aplikace, která staví na zdroji dat získaných z HTML stránek, jejichž podoba podléhá neustálému vývoji (a to pro IS jiste platí), je z dlouhodobého hlediska nárocná na údržbu. Ve chvíli, kdy se zmení struktura zdrojové stránky, je treba zmenit zpusob nacítání dat, což je nežádoucí. 3.4 Application Programming Interface v dalším textu se budeme zabývat návrhem vhodného API a uvedeme konkrétní prříklady pro správu balíku témat v IS. Nejprve zjistíme, jaká funkcionalita je pro správu balíku potreba a nadefinujeme příslušné funkce. Dále se budeme zabývat zpusobem volání techto funkcí pomocí vzdáleného volání procedur. 3.4.1 Návrh funkcí pro správu balíku témat Jestliže má být API snadno použitelné, je treba navrhnout jeho metody tak, aby pomocí neřkolika málo volání bylo možno dosáhnout požadovaného výsledku. Nejprve je nutné definovat, jaké služby má vlastne API poskytovat. Správa balíku témat umožnuje: • Vypisovat, editovat a mazat témata. • K tématum pridávat a odebírat vedoucí, oponenty, konzultanty. • Přidávat studia k tématum, nastavovat jejich atributy a odebírat je od témat. 16 3. Navázání externí aplikace na IS Témata se vždy vypisují pod určitým balíkem, avšak správu balíku ponecháme stranou, pouze budeme tento atribut uvažovat u jednotlivých témat. Abychom mohli definovat funkce, je nejprve nutné vedet, s jakými strukturami budeme pracovat. V našem případe jsou to témata (topic), studenti, respektive jejich studia (studie), která jsou vázána na dané téma a osoby, které se k danému tématu vztahují, tedy vedoucí, oponenti a konzultanti (person). Následuje prehled potrebných datových struktur: Datové struktury pro správu balíku témat enum state {?, no, yes}; enum type {myCurrent, myNonCurrent, freeCurrent, allCurrent, allNonCurrent}; enum role {supervisor, opponent, consultant}; typedef struct { string id; string uco; bool changesConfirmed; bool allowChanges; state submitted; state supervisorOpinion; state opponentOpinion; state evaluated; string note; } studie; typedef struct { string uco; role type; } person; typedef struct { string id; string package; bool publish; string name; string nameeng; string nameTex; string nameEngTex; string finalDescription; string preliminaryDescription; string webpage; string numStudents; string prerequisities; bool sendMail; bool mustApprove; string note; enum type; 17 3. Navázání externí aplikace na IS vector persons; vector studies; } topic; Atributy jednotlivých struktur odpovídají atributům techto struktur v IS. Studenty zde identifikujeme pomocí jejich uco, studia pomocí identifikátoru id. Pokud by bylo žádoucí zobrazovat informace o studentech a studiích jako soucřásti témat, lze nahradit ucřo nebo id prříslušnou strukturou obsahující informace o studentovi nebo studiu. Jestliže má API umožnřovat práci s tématy, musí poskytovat funkce pro jejich vytvorření, zmeřnu, mazání a nacřítání z IS. Funkci pro prřidání stacří predat jako parametr strukturu topic s prázdným atributem id, která presne specifikuje vytvářené téma. Funkci pro mazání stací jako parametr zadat identifikátor tématu, které má být smazáno. Nejnárocnejší je definice funkce pro zmenu témat. K tomuto problému je možno pristupovat nekolika zpusoby. Nejsnazší je vždy poslat celou strukturu topic s vyplneným atributem id, pomocí kterého lze téma identifikovat na strane serveru a zmenit tak, aby odpovídalo nové specifikaci. Této možnosti využívá v tuto chvílí IS, nebot' veškeré informace o tématu jsou vypsány do formuláre HTML stránky, tam mohou být uživatelem zmeneny a vše se posílá zpeřt na server. Další možností je posílat pouze zmeřny v daném tématu, tedy atributy, které se nemeřní neposílat, nebo poslat jejich ne-zmeřneřnou hodnotu. U studií a osob souvisejících s tématem je trřeba specifikovat, zda jsou k tématu pridávány, od tématu odebírány, nebo pouze meřneřny. vzhledem k tomu, že nejnárocřneřjší je prři volání funkcí API samotná komunikace, a to spíše díky prodlevám prři navazování spojení, než objemu prenesených dat, není treba volit druhý zpusob, který je sice úspornejší, ale také nárocnejší na specifikaci funkcí API. První popsaný zpusob je i jednodušší vzhledem k použití API externí aplikací. Typicky aplikace nacřte neřkteré téma, provede v neřm zmeřny a odešle je zpeřt na server. Toto je jisteř snazší, než prřed odesláním vytvárřet strukturu zmeřn a teprve tu odesílat. Funkce pro nacřítání témat z IS musí být schopná vracet celou množinu výsledku, aby nebylo nutné žádat o jednotlivá témata zvlášť. Jako parametry tedy bude mít množinu identifikátoru témat, které má vracet. Pokud bude množina prázdná, vrátí seznam všech témat. v tomto místeř se nabízí možnost rozšírření API o funkci pro vyhledávání v tématech, naprříklad podle studentu, názvu témat, vedoucích a podobne, nicméne IS takovou funkci v tuto chvíli nepodporuje, proto ji nebudeme zavádeřt. Je ale zrřejmé, že jestliže bude tato vyhledávací funkce vracet seznam identifikátoru, bude 18 3. Navázání externí aplikace na IS snadné ji spojit s funkcí pro nacřítání témat. Všechny funkce budou jako další parametr obsahovat autentizacřní údaje pro prřístup k IS a výsledky nacřítání, editace, prřidávání a mazání témat budou omezeny na množinu témat, ke kterým má daný uživatel prřístup. Potrřebné funkce API budou mít následující signaturu: API funkce typedef struct { string username; string password; } authentication; typedef struct { int responseCode; string id; } response; vector addTopics (vector newTopics, authentication auth); vector modifyTopics (vector modifiedTopics, authentication auth); vector deleteTopics (vector ids, authentication auth); vector getTopics (vector ids, authentication auth); Autentizacřní struktura authentication prředpokládá autentizaci pomocí hesel, zmena na práci s certifikáty spocívá na strane klienta pouze v úprave této struktury. Uvedený zpusob autentizace je možné nahradit autentizací na úrovni prenosového protokolu (napríklad HTTP autentizací), což muže být v neřkterých prřípadech žádoucí. Všechny uvedené funkce pracují s celými vektory dat, což umožnřuje snížit množství potrřebné komunikace prři hromadném zpracování témat. Význam funkcí je zrejmý z jejich názvu. Návratové hodnoty funkcí jsou vektory dvojic chybových kódu a identifikátoru témat, aby bylo možno sde-lit externí aplikaci prípadnou prícinu selhání a pri přidávání tématu sdelit hodnotu nove vytvoreného identifikátoru. Problémem takto definovaného API mťiže být soucasný prístup více uživatelů. V prípade, že si dva uživatelé, kterí mají právo spravovat spo-lecné téma nactou toto téma pomocí API, oba jejmodifikují a uloží zmeny na server, prřepíší se hodnoty drříve uložené verze tématu hodnotami novými. Toto muže nastat i ve stávajícím IS, pokud oba uživatelé nactou príslušnou stránku soucasne. Řešením muže být rozšíření struktury tématu o casovou známku (timestamp), která zajistí, že nepujde prepsat novejší verze tématu verzí starší. Jestliže si tedy dva uživatelé nactou dané téma, 19 3. NAVÁZÁNÍ EXTERNÍ APLIKACE NA IS oba u neřj budou mít stejné razítko. ve chvíli, kdy jeden z nich téma modifikuje a nahraje zmeny na server, casové razítko tématu se zmení. Pokud bude pozdeřji chtít druhý také uložit téma, IS porovná cřasová razítka, zjistí, že na serveru je noveřjší verze a pomocí chybového kódu o tom informuje uživatele, který se muže rozhodnout aktualizovat svoji lokální verzi tématu. V další sekci se budeme venovat zpusobu, jak takto definované funkce volat vzdáleneř pomocí HTTP protokolu. 3.4.2 Remote Procedure Call Služby vzdáleného volání procedur (RPC) poskytují standardizované rozhraní pro tvorbu volání funkcí nebo metod prřes sít'. Prakticky každý aspekt webového programování obsahuje služby RPC. Na bázi RPC jsou požadavky HTTP provedené webovými prohlížecři na webové servery i dotazy zaslané databázovému serveru klienty databáze. I když oba tyto prříklady jsou vzdálenými voláními, ve skutecřnosti se nejedná o protokoly RPC. Postrádají generalizaci a standardizaci volání RPC; protokoly používané webovým serverem a datovým serverem nelze naprří-klad sdílet, prřestože jsou vytvorřeny na stejném sít'ovém protokolu. Aby byl protokol RPC užitecřný, meřl by vykazovat následující vlastnosti: • Generalizace - melo by být snadné vkládat nové volatelné metody. • Standardizace - jestliže znáte název a seznam parametru metody, meli byste být schopni pro ni jednoduše sestavit požadavek. • Jednoduše konvertovatelný - vrácená hodnota RPC by meřla jít jednoduše zkonvertovat na prříslušný nativní typ dat. Samotný HTTP protokol nesplnřuje žádné z teřchto kritérií, ale poskytuje extrémní? vhodnou transportní vrstvu pro zasílání požadavku RPC. V této sekci se zameríme na dva nejoblíbenejší protokoly RPC a to XML-RPC a SOAP, které se tradicne implementují pres web.[10] Výhodou techto protokolu je predevším fakt, že jsou založeny na HTTP. Díky tomu bez problému prochází ruznými firewally a proxy servery, což muže pro jiné protokoly být problematické. Navíc lze využít stejné zpusoby autentizace, jako pri využití HTTP protokolu pro prřenos HTML stránek. 3.4.3 XML-RPC Predchudcem protokolu založených na XML je XML-RPC. Zpráva XML-RPC je žádost zaslaná metodou POST protokolu HTTP. Teřlo této zprávy a 20 3. Navázání externí aplikace na IS návratová hodnota odpoveřdi jsou XML dokumenty. Príklad jednoduchého XML-RPC požadavku vypadá následovne: _XML-RPC požadavek_ topics.deleteTopics 41235 23123 username uzivatelske jmeno password heslo Tento požadavek se odešle metodou POST na server, kde se vyhledá metoda topics.deleteTopics a predají se jí parametry (pole identifikátorů témat ke smazání a autentizacní údaje). Výsledek operace se zašle zpet klientovi. Naprříklad: _XML-RPC odpoveď_ 21 3. Navázání externí aplikace na IS responseCode 0 id 41235 responseCode 1 id 23123 V tomto prípade se povedlo první téma úspešne smazat, pokus o smazání druhého skoncřil chybou s kódem 1. Aby bylo možno z'išt'ovat poskytované metody prímo od serveru, je možné implementovat rozšírení Introspection protokolu XLM-RPC[11]. Toto rozšírření poskytuje trři metody, díky kterým klient získá prřehled o nabízené funkcionalite. Jsou to metody • server.listMethods, která poskytuje seznam názvu všech nabízených metod. • server.methodSignature, která pro konkrétní název metody vrací její signaturu. • server.methodHelp, která pro konkretní název metody vrací její popis. To lze využít napríklad pro specifikaci návratových hodnot. Mnoho programovacích jazyku má vestavený modul pro podporu zpracování a tvorby XML-RPC dotazu. To obvykle zahrnuje i konverzi typu 22 3. Navázání externí aplikace na IS XML-RPC do nativních typů daného jazyka a používání XML-RPC je tedy velice snadné, například v PHP probíhá komunikace následovní?: _PHP XML-RPC klient_ 'topics.' ); $client = XML_RPC2_Client::create('https://is.muni.cz/xmlrpc', $options); $result = $client—>deleteTopics( array(41235, 23123), array('username' => 'uzivatelske jmeno', 'password' => 'heslo') ); ?> Promenná $result bude obsahovat vícerozmerné pole návratových hodnot a identifikátorů témat. Na strane serveru je pouze potreba nadefinovat príslušné funkce, které budou zodpovídat RPC-XML dotazy. 3.4.4 SOAP SOAP byla puvodne zkratka Simple Object Access Protocol, ale od verze 1.1 se jedná už pouze o oznacení, a nikoliv o zkratku. SOAP je protokol pro výmenu dat v heterogenním prostredí. Na rozdíl od XML-RPC, který je urcen predevším pro zpracování RPC, je SOAP vytvořen pro generické zasílání zpráv a RPC je pouze jednou z aplikací SOAP.[10] Tento protokol má status World Wide Web Consortium recommendation, je tedy doporu-cením sdružení W3C. My se budeme zabývat pouze tou cástí SOAP, která slouží k implementaci RPC. Príklad jednoduchého SOAP požadavku vypadá následovne: SOAP požadavek 41235 23123 uzivatelske jmeno heslo Stejne jako v případe XML-RPC se požadavek odesílá na server metodou POST. Server zpracuje metodu deleteTopics s danými parametry. Výsledek operace vypadá následovní?: SOAP odpoved' 0 41235 1 23123 Formát zpráv SOAP je oproti XML-RPC složitejší, hlavní? díky podpore 24 3. Navázání externí aplikace na IS jmenných prostorů. Díky nim je možno specifikovat a kontrolovat nejen typ, ale i prřesnou strukturu prřenášených zpráv. Základem zprávy je její obálka (Envelope). Ta obsahuje teřlo zprávy, prřípadneř hlavicřku (Head), nebo blok specifikující prípadnou chybu (Fault). Ve tele zprávy se již nachází prímo popis volané metody. Formát funkce deleteTopics je specifikován schématem ve jmenném prostoru http://is.muni.cz/soap/schema, viz. príloha A. V tomto schématu jsou také definovány struktury pro funkce API, které byly navrženy v prředchozí sekci. Máme tedy všechno potrřebné k vytvorení požadovaného API pomocí protokolu SOAP, je potreba pouze dát k dispozici seznam poskytovaných funkcí. Za tímto úcelem je SOAP doplněn jazykem WSDL[12] (Web Services Description Language). Prestože WSDL slouží k podobnému úcelu, jako rozšírení Introspection pro XML-RPC, nabízí mnohem více. WSDL jazyk je založený na XML, který popisuje schopnosti webových služeb a metody interakce s nimi. V sou-casné dobe (verze 2.0, dríve oznacované 1.2) je doporucením sdružení W3C. Použití WSDL demonstrujeme na prříkladu: WSDL 2.0 pro službu topics 25 3. NAVÁZÁNÍ EXTERNÍ APLIKACE NA IS WSDL stejne jako SOAP používá jmenné prostory. Element wsdl:types slouží k definici typů, které budou použity pro prenos dat. V našem prípade importujeme již vytvorené schéma. V uzlu wsdl:interface jsou popsány všechny funkce, které je možné volat. Specifikace umožnuje doplnit více informací, lze tak napríklad komentovat zvlášť parametry funkcí a jejich návratové hodnoty, nebo specifikovat zvláštní návratové hodnoty, když funkce selže. Uzly wsdl:binding a wsdl:service slouží k urcení použitého protokolu a adresy serveru, který službu poskytuje. Díky takto detailnímu popisu služeb pomocí WSDL je velice snadné volat jednotlivé funkce. Uvedeme opeřt prříklad v PHP: _PHP SOAP Client_ 4123523123'); $topics = $client—>getTopics( 26 3. NAVÁZÁNÍ EXTERNÍ APLIKACE NA IS 'ids' => $soapIds, 'auth' => array('username' => 'uzivatelske jmeno', 'password' => 'heslo'); ?> Promeřnná $topics bude obsahovat seznam témat s požadovanými identifikátory. Podobne je možno získat seznam podporovaných funkcí, ci jiné potrřebné údaje o poskytovaných službách. 3.4.5 Srovnání XML-RPC a SOAP Prři rozhodování, které z uvedených schémat použít pro vzdálené volání procedur je treba vzít v úvahu následující vlastnosti obou protokolu:[10] • Z hlediska implementace je vyžaduje XML-RPC mnohem méne pocá-tecřní práce než SOAP. • XML-RPC generuje menší dokumenty a není tak nákladné k analyzování jako SOAP. • SOAP umožnuje definovat uživatelské struktury a typy prostrednic-tvím XML Schema. To umožnřuje jak stabilneřjší validaci dat, tak i automatickou konverzi typu z XML do jazyka externí aplikace a naopak. V XML-RPC se musí všechny závažneřjší konverze zavádeřt rucřneř. • WSDL je velkou výhodou SOAP. Schopnostmi automatického zjišt'o-vání a generace proxy SOAP prředcří tyto vlastnosti u XML-RPC. • SOAP má rozsáhlou podporu u predních firem pocítacového pru-myslu, jako jsou IBM, Microsoft nebo Google, které mají o úspech tohoto protokolu zájem. Díky tomu se lze spolehnout na to, že vývoj SOAP a zajišt'ování interoperability se souvisejícími nástroji bude pokracřovat. • SOAP je zobecneřný, vysoce rozširřitelný nástroj, zatímco XML-RPC je specializovaný protokol, který má relativne nepružnou definici. Pro implementaci tak složitého rozhraní, jakým IS disponuje lze dopo-rucit protokol SOAP, který se díky podpore definování uživatelských typu a spolupráci s WSDL jeví jako ideální nástroj. 27 4 Aplikace pro správu balíku témat Demonstracřní externí aplikace, která je soucřástí této práce (dále cřasto jen aplikace) je webová aplikace vytvorená pomocí skriptovacích jazyku PHP (PHP: Hypertext Preprocessor) a JavaScript. Styl aplikace je definován pomocí kaskádových stylu (CSS - Cascading Style Sheets). Aplikace umožnuje snadnou správu balíku témat, které jsou vypsány v IS. Jednotlivá témata lze meřnit, prřidávat osoby na posty vedoucích, konzultantu a oponentu, nebo spravovat studenty (respektive jejich studia) pri-hlášené k temto tématum. Protože v IS má každý uživatel prístupnou jinou sadu balíku, kterou muže spravovat, je tato aplikace taktéž víceuživatelská. zmeřny v tématech jsou provádeřny nejprve lokálneř a jsou reverzibilní do doby, než se uživatel rozhodne je nahrát do IS. To umožnřuje zjednodušit a zrychlit práci s balíky témat. V této kapitole představíme technologie na kterých je aplikace postavena a popíšeme, jakým zpusobem jsou rešeny problémy navázání aplikace na IS, které jsou uvedeny v prředchozí kapitole. 4.1 PHP: Hypertext Preprocessor PHP je skriptovací jazyk, který byl vyvinut pro vytvárření dynamických webových aplikací. Za tímto úcelem je zdrojový kód PHP soucástí HTML zdrojových kódu a je interpretován webovým serverem, který musí mít roz-šírření pro podporu zpracování PHP kódu. Výsledkem je HTML stránka, která je poslána a zobrazena uživateli. PHP lze použít nejen jako soucřást webového serveru urcřenou pro tvoru HTML stránek, ale také jako samostatný interpretovaný skriptovací jazyk.[13] Od svého vzniku v roce 1994 prošel jazyk PHP rapidním vývojem a ne-kolika kompletními prřepracováními, prřicřemž se z jednoduchého jazyka pro snadné skriptování osobních HTML stránek (Personal Home Page Tools) stal mocný, objektový nástroj s mnoha rozšírřeními. Dodnes je jazyk PHP cřasto považován za jazyk pro zacřátecřníky, který je nevhodný pro rozsáhlé weby a informacřní systémy. Postupneř se ale tento názor meřní a s prříchodem frameworku[14], jako napríklad Zend nebo Symfony, jsou casto porádány seminárře veřnující se práci s PHP a s teřmito frameworky. Tyto seminárře jsou pak zakonceny získáním certifikátu, jež mají svoji váhu. Dnes je aktuální verze PHP 5.3.2, ale již se pracuje na verzi 6, která má prřinést významné zmeřny. Hlavní novinkou bude interní podpora kódování unicode, díky které budou všechny vestaveřné funkce správneř zpracovávat 29 4. APLIKACE PRO SPRÁVU BALÍKU TÉMAT znaky z ruzných svetových abeced, címž se zajistí nezávislost aplikace na prostrředí. Pro vytvárření aplikace nebyl použit žádný PHP framework, nebot' tato aplikace není prříliš standardní a vestaveřné mechanismy by naopak tvorbu komplikovaly. Naopak byl použit návrhový vzor Model-View-Controller (MVC), který tvorří základ celé aplikace. 4.2 Návrhový vzor Model-View-Controller Tento návrhový vzor, jak plyne z jeho názvu, se deřlí na trři cřásti: Model, View a Controller. Model se používá pro práci s informacemi a jejich reprezentaci, sám se stará o aktualizaci zobrazovaných informací, jestliže se jeho stav zmeřní. Casto se za modely považují objekty, které zajišťují prístup k datum a u jednodušších systému zde není žádný významný rozdíl. View vykresluje model a zpracovává ho do podoby uživatelského rozhraní. Muže existovat více view pro jeden model, pricemž každý lze využívat k jiným úcelum. Controller zpracovává vstup a zajišt'uje odezvu tím, že volá potrřebné objekty modelu. Zajišťuje, aby byly volány potrebné view pro vykreslení modelu. U webových aplikací je MVC prizpusoben prostredí. Uživatelská akce (odeslání formuláre, kliknutí na odkaz) je predána tzv. Front Controlleru, který musí zajistit, aby byla stránka celá znovu správneř vykreslena. Modely jsou obvykle objekty pracující s daty a view jsou HTML šablony, do kterých jsou dosazena data z modelu.[15] V demonstracřní aplikaci je jeden controller urcřující, která stránka se má vykreslit a jak. Modely jsou nahrazeny jednoduchými dotazy na databázi, nebot' zapouzdrření do trříd by v tomto prřípadeř neprřineslo žádný užitek, ale spíše cinilo aplikaci složitejší. Na druhou stranu jsou modely dusledne od-deřleny od view, aby bylo možno snadno meřnit vzhled aplikace bez zásahu do její funkcřnosti. 4.3 Kaskádové styly Vzhled aplikace je definován pomocí kaskádových stylu. CSS je jednoduchý mechanismus pro pridávání stylu (napríklad fontu, barev, umístení) webovým dokumentum.[16] V soucasné dobe podporují webové prohlí-žecře beřžneř verzi 2.1, verze 3 je ve vývoji a ocřekává se množství nových 30 4. Aplikace pro správu balíku témat prvku (jako treba vertikální texty), které umožní tvorit ješte atraktivneji vyhlížející aplikace. kaskádové styly umožnřují adresovat jednotlivé uzly (nebo jejich skupiny) v dokumentovém stromu HTML stránky a nastavovat jejich atributy. Za povšimnutí stojí, že ve verzi 3.0 se bude syntaxe výberu uzlu blížit xPath výrazum. Specifikaci CSS udává World Wide Web Consortium (W3C), která vyvíjí mimo jiné i standardy, jako jsou HTML, XML a Ajax. 4.4 Asynchronous JavaScript and XML V dnešní dobe se široce rozmáhají interaktivní webové aplikace, oznaco-vané jako technologie Ajax (Asynchronous JavaScript and XML), které mení svuj obsah bez nutnosti opetovného nacítání celé stránky. Tyto aplikace se uživatelskou prříveřtivostí blíží desktopovým aplikacím, prřicřemž si zachovávají výhody aplikací webových. Snad jedinou nevýhodou je ztráta bez-stavovosti, která zpusobuje složitejší ladení techto aplikací a nemožnost prí-mého adresování konkrétních stránek pomocí uŘL, což však nemá pro veřt-šinu uživatelu žádný negativní dopad. Ajaxové aplikace využívají HTML (případne XHTML) a CSS pro zobrazení informací, DOM a JavaScript pro dynamické zmeřny prezentovaných informací a XMLHttpŘequest pro asynchronní výmenu dat s webovým serverem.[17] Specifikace XMLHttpŘequest definuje API, které poskytuje skriptova-cím klientum funkce pro prenos dat mezi klientem a serverem.[18] Prenos nemusí být nutneř asynchronní a prřenášená data nemusí být ve formátu XML. Pro přenos dat lze využít libovolný textove orientovaný formát, na-prříklad JSON (JavaScript Object Notation), který je vhodný pokud potrřebu-jeme naprříklad prřenést jednoduché pole hodnot. Lze také prřenášet prřímo cřásti HTML a pomocí DOM je vkládat do zobrazovaného dokumentu. V demonstracní aplikaci je použita JavaScriptová knihovna jQuery[19], která výrazneř usnadnřuje manipulaci s DOM a získávání dat pomocí funkcí rozhraní XMLHttpŘequest. Aplikace je rozdelena na sekce, do kterých vedou odkazy z menu. V rámci techto sekcí je již veškerá interakce s uživatelem zajištena pomocí technologie AJAX, což vede ke snadnejší manipulaci s aplikací a rychlejším odezvám. Toto zrychlení je znatelné zejména oproti IS, který vždy nacítá znovu celou stránku. Aplikace tedy obsahuje sadu skriptu urcených k volání pomocí AJAX (specificky XMLHttpŘequest API), které komunikují s databází a vrací výsledky techto dotazu. V sou- 31 4. APLIKACE PRO SPRÁVU BALÍKU TÉMAT casné dobe je podporováno zasílání dotazů pouze v rámci jedné domény a je-li trřeba získávat data odjinud, je trřeba využít server jako prostrředníka. 4.5 MySQL a SQLitě Jelikož aplikace umožnřuje provádeřt nejprve lokální zmeřny témat, je trřeba, aby tyto zmeny nejakým zpusobem uchovávala. K tomu jsou využity databázové systémy MySQL a SQLite. V konfiguraci aplikace je možno zvolit, která z teřchto variant bude použita. MySQL je databázový systém optimalizovaný na rychlost a díky tomu z pocřátku nenabízel takovou funkcionalitu, jako jiné databázové systémy. Nejveřtší využití má práveř pro webové aplikace, kde je trřeba zvládat množství požadavků za sekundu. Výhodou MySQL je jeho dvojí licencování. Ve verzi Enterprise nabízí firmám rozsáhlou zákaznickou podporu, na druhou stranu je možné systém využívat pod licencí GPL (GNU General Public Licence). Funkcionalita MySQL je neustále obohacována v posledních letech je již blízko klasickým databázových systémům jako PostgreSQL nebo Firebird. SQLite není samostatný databázový systém, ale jako knihovna se stává soucřástí vlastní aplikace. Ta pak využívá funkcionalitu SQLite pomocí jednoduchého volání funkcí, což výrazne zkracuje dobu komunikace mezi aplikací a databází, nebot' se nejedná o komunikaci mezi procesy, ale pouze 0 komunikaci v rámci jednoho procesu. Celá databáze je uložena v jediném souboru na serveru.[20] MySQL je oproti SQLite systém s více funkcemi, který snadno zpracuje 1 velké množství dat. Nevýhodou je nutnost instalace, nicméneř veřtšina hos-tingů dnes MySQL server poskytuje jako základní soucást svých služeb. SQLite není trřeba instalovat a je pouze nutno zajistit, aby byla dostupná knihovna pro daný programovací jazyk. Nenabízí neřkteré funkce, které jsou pro veřtší systémy nezbytné, zato je cřasto používán naprříklad ve webových prohlížecřích pro uchování historie, nebo záložek. 4.6 Navázání ěxtěrní aplikace na IS V této cásti ve strucnosti ukážeme, jaké rešení problémů z predchozí kapitoly bylo zvoleno pro demonstracřní aplikaci. 32 4. APLIKACE PRO SPRÁVU BALÍKU TÉMAT 4.6.1 Autentizace vuCi IS Vzhledem k tomu, že není možné vyhnout se poskytnutí hesla externí aplikaci, byla zvolena nejjednodušší autentizacřní metoda, tedy Basic Access Authentication. Aplikaci je tedy treba duverovat a používat zabezpecenou komunikaci mezi uživatelem a serverem hostujícím tuto aplikaci. Mezi aplikací a IS probíhá komunikace zabezpecřeneř automaticky, nebot' IS jiné nastavení nepodporuje. Autentizacní údaje do IS jsou využívány i pro autentizaci uživatele vuci aplikaci samotné, místo hesla je ale ukládán pouze jeho hash, aby nemohlo dojít ke kompromitaci autentizacních údaju v případe jejich získání tretí stranou. Ve chvíli kdy se uživatel odhlásí, je heslo znicřeno a již je není možné z aplikace získat bez použití enormní výpocřetní síly a obrovských casových nároku (potrebných pro vypoctení inverze hashovací funkce). 4.6.2 Zaslání a vyhodnocení požadavku Jak již bylo zmíneřno, v soucřasné dobeř existuje pouze jediná možnost, jak zasílat požadavky na IS a jak zpracovávat odezvy. Požadavky jsou proto zasílány pomocí HTTP protokolu, kde jsou do hlavicřky vloženy stejné parametry, jako kdyby požadavek vznikl zasláním formulárře prostrřednictvím IS. Zpracování odpoveřdi probíhá pomocí nacřtení dokumentu do DOM a následného vyhledávání informací v jeho struktuře pomocí preddefinovaných xPath dotazu. Tyto dotazy jsou všechny definovány v konfiguracní trřídeř aplikace, což umožnřuje jejich snadnou editaci v prřípadeř zmeřny struktury IS. To ovšem problém udržitelnosti aplikace nerřeší, nebot' pokud by zmeřna byla výrazneřjšího charakteru, bylo by nutno zasáhnout do vlastního kódu aplikace. V prípade, že by IS zacal pro správu balíku témat používat AJAX (stejneř jako tuto technologii používá v sekci Pošta, nebo Diskusní fóra), bylo by nutné znovu napsat celé rozhraní komunikace s IS. 33 5 Záver 5.1 Shrnutí V této práci jsme se nejprve veřnovali obecneř problematice autentizace a autorizace, abychom mohli snáze popsat možnosti autentizace vuci IS. Pri rozboru stávajících možností IS jsme zjistili, že není možno provést auten-tizaci externí aplikace, aniž by jí uživatel poskytl svoje heslo. Navrhli jsme neřkolik rřešení této situace a to za pomoci rozšírření auten-tizace a autorizace na straneř IS, díky kterým by aplikace sice získala auten-tizacřní údaje, ale ty by jí poskytovaly pouze omezená práva. Dále jsme se zameřili na možnosti komunikace s IS, zasílání požadavku a zpracování odpoveřdí. Zjistili jsme, že jediná možnost výmeřny dat probíhá skrze odesílání HTML formuláru a nacítání informací z HTML stránek. To vedlo ke zvýšeným nárokum na zpracování na strane externí aplikace a také k její špatneř udržitelnosti. Podpora ze strany IS je nutná, nebot' možnost vytvorření API založeném na zasílání HTTP dotazu a rozboru HTML stránek by vyžadovala jeho neustálou údržbu, kterou by bylo nutné provádeřt prři každé zmeřneř struktury dané aplikace v IS. Jako rřešení jsme navrhli API, jehož funkce je možné volat pomocí RPC s využitím HTTP. Zvážili jsme možnosti implementace pomocí dvou nejrozšírenejších protokolu, XML-RPC a SOAP, a uvedli konkrétní příklad definice rozhraní funkcí pro správu balíků témat v IS. Pro protokol SOAP jsme vytvorili XML Schema definující potrebné struktury API a uvedli WSDL definici rozhraní. Ve cřtvrté kapitole jsme prezentovali externí aplikaci, která demonstruje stávající možnosti komunikace s IS a popsali technologie, na kterých je tato aplikace postavena. 5.2 Další práce Drříve, než bude možné budovat nad IS aplikace, které by usnadnřovaly jeho používání, bude potřeba definovat a implementovat API pro komunikaci s jednotlivými cřástmi IS. První krok byl ucřineřn v této práci. Je trřeba vytvorřit další XML Schema a WSDL definice pro ostatní aplikace v IS tak, aby bylo možné snadno zprřístupnit potrřebnou funkcionalitu ze strany IS. Další nutností je zmena zpusobu autentizace a autorizace IS. Bez této zmeřny bude každá externí aplikace prředstavovat bezpecřnostní hrozbu, pokud jí uživatel sverí své autentizacní údaje. Pokud ze strany IS žádná zmena 35 5. ZÁVER nenastane, bude uživatel nucen aplikacím plne duverovat. V prřípadeř zavedení uvedených opatrření nebude již tvorbeř externích aplikací nic bránit a IS tak bude možno využívat ješteř efektivneřji, než doposud. 36 Litěratura [1] Wikipedia.org [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 3. 4. 2010 v 10:52. [cit. 2010-05-03]. Autentizace. Dostupné z WWW: . [2] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-08]. RFC 1945. Dostupné z WWW: . [3] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-08]. RFC 2069. Dostupné z WWW: . [4] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-08]. RFC 2068. Dostupné z WWW: . [5] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-08]. RFC 2617. Dostupné z WWW: . [6] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-11]. RFC 5246. Dostupné z WWW: . [7] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-11]. RFC 3280. Dostupné z WWW: . [8] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-11]. RFC 2616. Dostupné z WWW: . [9] The Internet Engineering Task Force [online]. 2010, [cit. 2010-05-11]. RFC 1866. Dostupné z WWW: . [10] SCHLOSSNAGLE, George. Pokrocřilé programování v PHP 5. první vydání. [s.l.] : Zoner Press, 2004. 640 s. ISBN 80-86815-14-5. [11] XML-RPC Introspection [online]. 2001, [cit. 2010-05-21]. XML- RPC Introspection. Dostupné z WWW: . [12] w3c.org [online]. 2001, Stránka byla naposledy editována 27. 6. 2007. [cit. 2010-05-21]. Web Services Description Language. Dostupné z WWW: . [13] php.net [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 14. 5. 2010 v 20:01:37. [cit. 2010-14-05]. PHP. Dostupné z WWW: . 37 Literatura [14] Wikipedia.org [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 14. 5. 2010 v 16:33. [cit. 2010-14-05]. Software Framework. Dostupné z WWW: . [15] Wikipedia.org [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 14. 5. 2010 v 15:31. [cit. 2010-14-05]. Model-view-Controller. Dostupné z WWW: . [16] w3c.org [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 13. 5. 2010 v 09:33. [cit. 2010-14-05]. Model-View-Controller. Dostupné z WWW: . [17] Wikipedia.org [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována I. 5. 2010 v 09:59. [cit. 2010-15-05]. AJAX. Dostupné z WWW: . [18] w3c.org [online]. 2009, Stránka byla naposledy editována 19. II. 2009. [cit. 2010-15-05]. XMLHttpRequest. Dostupné z WWW: . [19] jQuery.com [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 2010. [cit. 2010-15-05]. jQuery. Dostupné z WWW: . [20] Wikipedia.org [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 12. 5. 2010 v 14:38. [cit. 2010-14-05]. SQLite. Dostupné z WWW: . 38 A XML Schema http://is.muni.cz/soap/schema XML Schema pro struktury SOAP funkcí 39 A. XML Schema http://is.muni.cz/soap/schema 40 A. XML Schema http://is.muni.cz/soap/schema 41 B Demonstracní aplikace B.1 Instalace Aplikaci je nutno nahrát do dokumentového adresárře webového serveru (podporujícího PHP) a provést tyto zmeny konfiguracních souboru: • V souboru config/vars.php nastavit konstantu WEB_BASE tak, aby obsahovala URL aplikace. Dále zvolit požadovanou databázovou variantu nastavením konstanty DB_TYPE na hodnotu sqlite, nebo mysql. V prípade SQLite je potreba nastavit promenné $db_file název souboru s databází, pokud je požadován jiný než výchozí. Prři použití MySQL je nutné nastavit název databáze, kterou aplikace využívá, adresu serveru a prřístupové údaje. • V souboru .htaccess je nutné nastavit RewriteBase na relativní cestu adresárře, ve kterém se aplikace nachází vzhledem ke korřenovému ad-resárři webového serveru. Pokud byl jako databázový server zvolen MySQL, je trřeba použít strukturu databáze uvedenou v souboru docs/databaze.sql. V prípade SQLite je základní struktura ste ná, nicméneř e trřeba pro zachování funkcřnosti prřidat triggery pro neřkteré operace. Pro SQLite databázi je možno použít soubor sqlitedb. B.2 Použití Prřed použitím aplikace je trřeba, aby se uživatel zaregistroval. Pro registraci je nutno použít stejné prřihlašovací údaje jako do IS. Po prřihlášení lze aplikaci plneř využívat. Nejprve je nutno nacříst témata z IS v sekci Load topics from IS. Tato operace muže trvat až nekolik minut v závislosti na poctu zpracovávaných témat. Potom je již možné pracovat s tématy ve zvolených balících. Balíky je možné pridávat zadáním jejich identifikátoru, který používá IS. Aby se provedené zmeny projevily v IS, je nutné je uložit v menu Save changes to IS. Zde je možné zmeny bud' zapsat do IS, nebo zrušit. Pokud uživatel zmeřní svoje heslo v IS, je nutné, aby aktualizoval své heslo také v této aplikaci. To lze provést v sekci User. Bez této zmeřny nebude aplikace schopna s IS komunikovat. 43 B. DemonstraCní aplikace B.3 Dokumentace Dokumentaci k použitým trřídám vygenerovanou pomocí aplikace PHPdo-cumentor lze nalézt v adresárři docs. 44