Masarykova univerzita
Pedagogická fakulta
Katedra biologie
Floristické poměry území jihovýchodně od obce Netín
Diplomová práce
Brno 2008
Vedoucí diplomové práce:
RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.
Vypracovala:
Lenka Muchová
2
OBSAH
1. Úvod 6
2. Metodika práce
3. Všeobecná charakteristika studovaného území 10
3.1 Vymezení studovaného území 10
3.2 Geologické poměry 12
3.3 Geomorfologické poměry 15
3.4 Klimatické poměry 17
3.5 Hydrologické poměry 20
3.6 Pedologické poměry 22
4. Botanická část 25
4.1 Historie botanického výzkumu 25
4.2 Fytogeografická charakteristika 26
4.3 Potenciální přirozená vegetace území 28
4.4 Charakteristika rostlinných formací 34
4.4.1 Makrofytní vegetace stojatých vod 34
4.4.2 Pobřežní vegetace 34
4.4.3 Vegetace obnažených břehů, den a vlhkých podmáčených cest 36
4.4.4 Luční formace 37
4.4.4.1 Vlhké a podmáčené louky 38
4.4.4.2 Rašelinná louka 40
4.4.4.3 Mezofilní louky 41
4.4.4.4 Suché louky a meze 42
4.4.5 Lesní formace 44
4.4.5.1 Smrková monokultura 44
4.4.5.2 Borový lesík 46
4.4.5.3 Březový lesík 46
4.4.5.4 Olšina 47
4.4.5.5 Vegetace jehličnatých školek 47
4.4.6 Lesní lemy a křoviny 49
4.4.7 Vegetace podél komunikací 50
4.4.8 Ruderální vegetace rumiště 52
3
4.4.9 Vegetace polních plevelů 53
4.4.10 Vegetace lidských sídel 54
4.5 Seznam cévnatých rostlin 58
5. Výsledky 124
6. Diskuse 126
7. Didaktická transformace 134
7.1 Botanické učivo na základní škole (podle RVP ZV) 134
7.2 Botanická exkurze 137
7.2.1 Způsob určování rostlin vhodný pro žáky základní školy 138
7.2.2 Příprava botanické exkurze 139
7.2.3 Organizace botanické exkurze 139
7.2.4 Trasa botanické exkurze 141
8. Závěr 150
9. Seznam použité literatury 151
4
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen
prameny uvedené v seznamu literatury.
podpis
5
Poděkování
Děkuji vedoucí mé diplomové práce RNDr. Zdeňce Lososové, Ph.D. za cenné
připomínky a rady, pomoc při determinaci rostlin a zapůjčenou literaturu.
6
1. Úvod
Diplomová práce mi byla zadána na jaře roku 2006 na Katedře biologie
Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Úkolem mé diplomové práce s názvem
Floristické poměry území jihovýchodně od obce Netín je podat pokud možno ucelený
obraz flóry území, které je situováno jihovýchodně od obce Netín na Českomoravské
vrchovině. Tématu floristické studie jsem se rozhodla věnovat z důvodu zájmu o
botaniku. Území pro studii jsem vybrala na základě blízkosti od mého bydliště a také
díky tomu, že jde o území mně známé, blízké a relativně členité. Významným
podnětem bylo i to, že zde ještě nebyl prováděn komplexní botanický výzkum. Zároveň
mě zajímalo, jak se změnila květena území od konce 19. a začátku 20. století. Z tohoto
období pochází první, ale i poslední zmínky o botanickém výzkumu této lokality u
Netína.
Cílem práce bylo vytvoření komplexní charakteristiky a vyhodnocení
současného stavu a rozšíření druhů a formací cévnatých rostlin v okolí Netína. Stěžejní
části práce předchází charakteristika zájmového území. Fyzickogeografické, ale i
socioekonomické charakteristiky krajiny totiž místní flóru ovlivňují zásadním
způsobem. Dále jsem provedla rešerši botanické literatury vztahující se ke
studovanému území a zjištěné údaje jsem srovnala s druhy rostlin mnou nalezenými.
Důležitou kapitolou práce je vzhledem k mému studijnímu oboru Učitelství zeměpisu a
přírodopisu pro základní školy samozřejmě didaktická transformace dané problematiky.
Součástí j sou i mapy, fotografická příloha a herbář.
7
2. Metodika práce
Tématem práce je floristická studie, tedy výzkum rostlinných druhů
vyskytujících se na studovaném území. Cílem byla charakteristika zájmového území,
rozmístění a stav rostlinných formací, zhotovení seznamu cévnatých rostlin a
didaktická transformace problematiky - návrh botanické exkurze pro žáky základní
školy. Kromě práce v terénu jsem studovala odbornou literaturu vztahující se
k vybranému území jihovýchodně od obce Netín. Literaturu vhodnou k vypracování
diplomové práce jsem vyhledávala například v diplomové práci D. Mejzlíkové
(Mej zlíková, 2000) (diplomová práce se zabývá floristickou studií povodí Balinky,
které se nachází nedaleko mnou studovaného území) a v publikaci Chráněná území ČR
- Jihlavsko (Cech et al., 2002). Získané poznatky byly konfrontovány s výsledky
vlastního výzkumu.
Jak jsem již uvedla v úvodu, na práci jsem začala pracovat na jaře roku 2006,
konkrétně v březnu. V průběhu vegetačního období (tj. od začátku března do konce
října) roku 2006 a 2007 jsem prováděla terénní výzkum. Do terénu jsem chodila jednou
za týden až za čtrnáct dní. Jelikož bych celé území nemohla důkladně prozkoumat
během jedné pochůzky, podle potřeby jsem procházela vždy část území. Botanicky
nej zajímavější lokality jsem se snažila navštěvovat častěji a věnovala jsem jim
zvýšenou pozornost. Lokality a místní názvy jsou uvedeny v Mapě místních názvů
(Anonymus, 1994) (viz příloha 1). Při pochůzkách jsem rostliny determinovala a
zaznamenávala do zápisníku. Mně neznámé či obtížně determinovatelné druhy jsem
odebírala k pozdějšímu určení. Z vybraných druhů byl vytvářen herbář. Jednalo se
většinou o druhy vzácné, obtížně determinovatelné či typické pro určité formace.
Při určování rostlinných druhů jsem nejvíce používala Klíč ke květeně České
republiky (Kubát et al., 2002). Dále jsem využila obrazové publikace jako Velká kniha
rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin (Krejča et al., 2004), Naší přírodou krok za
krokem - rostliny (Toman & Hísek, 1994) a Plané rostliny střední Evropy (Múnker,
1998). Názvy rostlinných druhů v seznamu jsem sjednotila podle Klíče ke květeně
České republiky (Kubát et al., 2002). Nejasná, v literatuře z konce 19. a začátku 20.
století používaná synonyma jsem dohledala v Komentovaném katalogu moravské flóry
(Smejkal, 1981).
8
Diplomová práce je rozdělena do dvou celků - části všeobecné a části
botanické. Všeobecná část zahrnuje komplexní charakteristiku přírodních poměrů
zájmového území. Část botanická obsahuje stručnou historii botanického výzkumu,
fytogeografickou charakteristiku a potenciální přirozenou vegetaci lokality. Dále se
věnuje charakteristice a rozmístění jednotlivých rostlinných formací. Důležitou součástí
je i seznam rostlinných druhů cévnatých rostlin.
Seznam cévnatých rostlin v latinském jazyce je seřazen abecedně, názvy druhů
jsou uvedeny i v jazyce českém. V seznamu uvádím jak druhy mnou nalezené, tak i
druhy vyhledané v literatuře vztahující se ke zkoumanému území. U druhů, které přede
mnou někdo v minulosti nalezl, uvádím literární záznam o výskytu s citací a údaj o
současném rozšíření. Pokud jsem druh na území již nenalezla, je to uvedeno také. U
všech mnou popsaných druhů uvádím lokalitu a stupeň četnosti výskytu. Stupně
četnosti výskytu jsem stanovila následovně:
1) Vzácně - druh se vyskytuje jen na jedné či dvou lokalitách v malém počtu
jedinců.
2) Roztroušeně - druh se vyskytuje na více lokalitách a je zastoupen větším
počtem jedinců.
3) Hojně - druh se vyskytuj e na většině lokalit ve velkém počtu j edinců.
Chráněné druhy jsou uváděny v souladu se Seznamem zvláště chráněných druhů rostlin
- Přílohou č. II vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. a
Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) (Holub &
Procházka, 2000).
Označení chráněných druhů rostlin podle Vyhlášky MZP ČR č. 395/1992 Sb.:
§ I - kriticky ohrožený druh
§ II - silně ohrožený druh
§ III - ohrožený druh
Označení chráněných druhů rostlin podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České
republiky (stav v roce 2000) (Holub & Procházka, 2000):
AI - vyhynulý taxon
A2 - nezvěstný taxon
Cl - kriticky ohrožený taxon
9
C2 - silně ohrožený taxon
C3 - ohrožený taxon
C4 - vzácnější taxon vyžadující pozornost
Rody jako kontryhel (Alchemilla sp.), hvězdoš (Callitriche sp.), růže (Rosa sp.) a
ostružiník (Rubus sp.) jsem pro jejich obtížnou determinaci dále neurčovala do druhů.
Některé druhy jsem naopak určila do poddruhů či variet.
Dalšími kapitolami jsou výsledky práce a diskuse. V diskusi se snažím
konfrontovat výsledky mého floristického šetření s dřívějšími floristickými údaji
zjištěnými v literatuře. Tyto dvě části jsou zpracovány tabelárně a pomocí slovního
hodnocení. Svou pozornost zde zaměřuji i na chráněné druhy zájmového území.
Didaktická část sestává ze zařazení výuky botaniky v učivu základních škol
podle RVP Z V (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání) (Jeřábek et al.,
2007) a z návrhu botanické exkurze pro žáky základních škol vhodné pro studované
území.
Nedílnou součástí jsou mapy vložené do textu a fotografie lokalit a rostlin
v příloze. Důležitou dokumentací je i herbář obsahující 159 položek.
10
3. Všeobecná charakteristika studovaného území
Studované území leží na Českomoravské vrchovině v okrese Žďár nad Sázavou
asi 8 km od Velkého Meziříčí, konkrétně jihovýchodně od obce Netín. Krajina lokality
má převážně zemědělskou funkci, je tedy z větší části tvořena zemědělskými plochami.
Lesy, zejména smrkové monokultury, rostou asi na 25 procentech území. Poměrně
velkou plochu zaujímají i tři rybníky -Netínský, Ochoz a Vrkoč.
3.1 Vymezení studovaného území
Studované území se rozkládá mezi obcemi Netín, Olší nad Oslavou a Závist.
Nadmořská výška se pohybuje mezi cca 510 m (místo, kde potok tekoucí z Netínského
rybníka kříží silnici z Olší do Netína) a 565 m v „Heledrovcích" u Olší nad Oslavou.
Na území se nachází trigonometrický bod U buku (v „Krovinách") s výškou 547,6 m n.
m. Rozloha zájmového území je téměř 4 km2
. Lokalita je ohraničena silnicí z Netína do
Olší nad Oslavou, dále silnicí z Olší nad Oslavou do Závisti až k rozcestí s cestou
vedoucí ke hrázi Netínského rybníka (rozcestí leží těsně před Závistí). Na jihu je
lokalita vymezena hranicí vedoucí od rozcestí podél jižního břehu Netínského rybníka
až k silnici od Kochanova do Netína, která zároveň tvoří západní hranici. Významnými
krajinnými prvky v širším okolí jsou dálnice D l 3,7 km jižně od Netína a přehradní
nádrž Mostiště 1 km východně od Olší nad Oslavou.
11
3 km
Měřítko: '
hranice studovaného území
Zpracováno podle: KOLEKTIV AUTORŮ. Velkomeziříčsko - turistická mapa 1:50 000. Praha: Klub
českých turistů, 2001.
Obr. 1: Poloha studovaného území
12
3.2 Geologické poměry
Území jihovýchodně od obce Netín náleží z geologického hlediska k
moldanubiku, a to k jižní části moldanubika strážeckého. Moldanubikum je budováno
katazonálně metamorfovanými horninami, pro které je charakteristický polymetamorfní
vývoj, tedy opakované procesy přeměny hornín. Moravská větev moldanubika je
rozšířena mezi svrateckým krystalinikem, centrálním moldanubickým plutonem a
moravikem. Moldanubikum se na území Moravy dělí na dvě části: moravskou a
strážeckou. Strážecké moldanubikum vystupuje severně od třebíčského masívu,
moravské pak v jižní části. Horniny moldanubika jsou děleny do dvou skupin:
jednotvárné a pestré. (Demek et al., 1992)
Horniny jednotvárné skupiny jsou v moldanubiku plošně nejvíce rozšířeny.
Jejich základním typem je biotitická až silimaniticko-biotitická pararula. Je tvořena
zejména kyselým plagioklasem, křemenem, biotitem, v migmatitizovaných polohách i
draselným živcem, dále silimanitem, granátem, apatitem, zirkonem, turmalínem a
rudními nerosty. Migmatitizace pararul jednotvárné skupiny je dvojího typu. Starší byla
ovlivněna intruzí gfôhlských ortorul, které vytvářejí také samostatná tělesa. Mladší
migmatitizace byla spojena s intruzí granitu centrálního moldanubického plutonu
v paleozoiku. Mladší fáze migmatitizace také vedla ke vzniku komplexů
kordieritických a biotitických pararul a migmatitů, které najdeme v lemu plutonu. V
pararulách jednotvárné skupiny se místy vyskytují vložky krystalických vápenců,
amfibolitů a kvarcitů. Z toho vyplývá, že v předmetamorfním stavu se jednalo o velký
komplex drobových hornin a jílovitých břidlic s vložkami ostatních sedimentů. (Demek
etal., 1992)
Horniny pestré skupiny tvoří mimo jiných oblastí i podstatnou část strážeckého
moldanubika. K základním druhům hornin této skupiny patří pararuly a
migmatitizované ruly značně proměnlivého petrografického složení. Hojné rozšíření
mají i kvarcitické ruly a kvarcity, erlany, skarny, svory a krystalické vápence a také
grafitické horniny. Polohy svorových hornin bývají častější při okrajích jednotky.
Součástí hornin pestré skupiny jsou také tělesa serpentinitů, eklogitů, amfibolitů a
kyselých granulitů. Obvykle se vyskytují společně, bývají úzce geneticky spjaté vtzv.
granulitovém komplexu. Jsou hojně rozšířeny ve strážeckém moldanubiku. Granulity
s hadci, amfibolity a erlany se vyskytují v okolí Dolních a Horních Borů.
13
V předmetamorfním stavu se jednalo o kyselé a bazické magmatické horniny. (Demek
etal., 1992)
K problémům geologie Českého masívu patří otázka stáří moldanubika. V
podstatě je možno konstatovat, že existují názory, které je zařazují do archaika až po
starší paleozoikum. Jednoznačnějšímu řešení brání nedostatek paleontologický
datovaných sedimentů uvnitř či v nadloží moldanubika. Také styk moldanubika
s okolními jednotkami se známým geologickým stářím je převážně tektonický nebo
maskovaný mladším magmatizmem. Radiometrické datování vzorků vychází v drtivé
většině jako variské. To jsou údaje, které neodpovídají skutečnému geologickému stáří
jednotky, ale pouze poslední velké metamorfní přestavbě hornin, která byla spojena
sintruzí variských granitoidních masívů. Některé údaje, opírající se zejména o
zbytkové stáří, zařazují moldanubikum ke kadomskému cyklu. Je pravděpodobné, že
výchozí stáří moldanubických hornin může odpovídat nanejvýš střednímu
proterozoiku. (Demek etal., 1992)
Geologický podklad zájmové lokality je tvořen typickými horninami
strážeckého moldanubika. V severní části podél silnice z Olší do Netína a u Olší nad
Oslavou jsou rozšířeny granulity, granulitové ruly a granulitové rohovce. Jižně od nich
se táhne pás perlových rul. Na jihu území jsou geologickým podložím biotitické a
silimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické. V malé části území při
jihovýchodním břehu Netínského rybníka a dále směrem k Závisti se v podloží
vyskytují amfibolity. (Beneš, 1990)
14
Měřítko:
3 km
hranice studovaného území
Třebíčský masív:
Moldanubikum:
-
9
'M
amfibolicko-biotitický melanokratní granit až syenodiorit středně zrnitý,
porfyrický (rastenberský typ)
leukokratní žuly, aplity, pegmatity při okraji třebíčského masívu
biotitické a silimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické
biotitické pararuly migmatitické až arterity
granulity, granulitové ruly a granulitové rohovce
amfibolity
perlové ruly
Zpracováno podle: BENEŠ, K. [red.] Geologická mapa ČSSR 1:200 000 - List Jihlava. Praha: Ústřední
ústav geologický, 1990.
Obr. 2: Geologická mapa okolí Netína
15
3.3 Geomorfologické poměry
Podle geomorfologického členění České republiky patří studované území do
následujících geomorfologických jednotek (Demek et al., 1987):
Provincie: Česká vysočina
Subprovincie: Českokomoravská subprovincie
Oblast: Českomoravská vrchovina
Celek: Křižanovská vrchovina
Podcelek: Bítešská vrchovina
Okrsek: Velkomeziříčská pahorkatina; Měřínská kotlina
Většina zájmového území je součástí geomorfologického okrsku
Velkomeziříčská pahorkatina, část lokality západně východního břehu Netínského
rybníka spadá již do okrsku Měřínská kotlina. Obě tyto jednotky náleží k Bítešské
vrchovině, která patří do vrchoviny Křižanovské na Českomoravské vrchovině.
Rozlehlá Křižanovská vrchovina zaujímá střed moravské části Českomoravské
vrchoviny. Rozprostírá se od Slavonie při hranicích s Rakouskem na jihu až po Jihlavu
a Žďár nad Sázavou na severu a Křižanov a Velkou Bíteš na východě. Má průměrnou
výšku 541 m n. m. a nej vyšším bodem je Harusův kopec (741 m n. m.) u obce
Jiříkovice (poblíž Nového Města na Moravě). Východní částí Křižanovské vrchoviny je
Bítešská vrchovina. Je to plochá vrchovina mající rozlohu 1433 km2
a průměrnou
výšku 517 m n. m.. Severně od sníženiny probíhá ve směru severozápadnějihovýchodním
vyšší hřbet zvaný Arnolecké hory. Odděluje od Měřínské sníženiny
plochý terén v pramenné oblasti Oslavy. Pramen řeky Oslavy najdeme jihozápadně od
Žďáru nad Sázavou ve výšce 570 m n. m. (Demek et al., 1992)
Velkomeziříčská pahorkatina je prořezána hlubokým údolím Oslavy a jejích
přítoků. Je složená hlavně z ruly v severní části (případ zájmové lokality) a žul až
syenodioritů třebíčského masívu. V žulách vznikl kupovitý reliéf, různé tvary
zvetrávaní a odnosu. Měřínská kotlina je protáhlou sníženinou podél horního toku
Balinky. Geologickým podkladem jsou ruly. (Demek et al., 1987)
Z geomorfologického hlediska není studované území příliš členité. Krajina
západní a střední části v okolí rybníků má rovinatý charakter. Ve východní části se
16
reliéf mírně zvedá směrem k Olší nad Oslavou. Nadmořská výška se pohybuje mezi cca
510 m (místo, kde potok tekoucí od Netínského rybníka kříží silnici z Olší do Netína) a
565 m v „Heledrovcích" u Olší nad Oslavou. Nejníže položeným místem je tedy
sníženina podél potoka tekoucího od rybníka Netínského směrem k Zásece. Východně
od potoka se krajina více zvedá a významnější vyvýšeniny jsou pouze v
„Heledrovcích" u Olší (nejvyšší bod) a v „Krovinách", kde se zároveň nachází
trigonometrický bod „U buku" s výškou 547,6 m n. m.
Krajina lokality má převážně zemědělskou funkci, je tedy zvětší části tvořena
zemědělskými plochami, a to poli a loukami. Drtivá většina luk je pravidelně kosena.
Lesy, zejména smrkové monokultury, rostou asi na 25 procentech území v okolí
rybníků a netvoří souvislejší porosty. Poměrně velkou plochu zaujímají i tři rybníky Netínský,
Ochoz a Vrkoč.
17
3.4 Klimatické poměry
Podle klimatického členění České republiky E. Quitta (Quitt, 1971) náleží
studované území ke klimatické oblasti mírně teplé - MT5.
Charakteristika klimatické oblasti MT5 (Quitt, 1971): normální až krátké léto, mírné až
mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným
jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně
suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou.
Důležitými ukazateli o klimatu území jsou průměrná teplota vzduchu, úhrn
srážek a trvání slunečního svitu. Tyto údaje uvádím v následujících tabulkách 1, 2 a 3.
Tabulky jsou zpracovány podle webových stránek Českého hydrometeorologického
ústavu (http://www.chrni.cz) - klimatických údajů z meteorologické stanice Velké
Meziříčí.
Tab. 1: Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961-1990 - meteorologická stanice Velké
Meziříčí
Období
Průměrná teplota vzduchu
(°C)
Uhrn srážek
(mm)
Trvání slunečního svitu
(h)
Leden -3,4 41,0 36,5
Unor -1,5 35,0 62,3
Březen 2,1 34,7 115,7
Duben 7,2 40,5 162,0
Květen 12,4 72,8 208,5
Červen 15,6 74,1 214,7
Červenec 16,9 67,7 229,8
Srpen 16,2 66,5 213,8
Září 12,3 45,1 155,7
Říjen 7,4 33,7 115,7
Listopad 2,4 43,6 44,3
Prosinec -1,6 39,5 34,0
Rok 7,2 594,4 1592,1
18
Tab. 2: Klimatické údaje za rok 2006 - meteorologická stanice Velké Meziříčí
Období
Průměrná teplota vzduchu
(°C)
Uhrn srážek
(mm)
Trvání slunečního svitu
(h)
Leden -6,1 38,7 64,7
Unor -3,5 32,8 70,0
Březen -0,2 74,1 101,8
Duben 8,2 74,8 163,2
Květen 12,6 76,7 211,7
Červen 17,2 53,5 246,7
Červenec 21,3 19,1 318,1
Srpen 14,5 127,1 160,4
Září 14,8 4,2 233,9
Říjen 9,5 12,6 160,3
Listopad 5,2 50,3 44,1
Prosinec 1,6 12,8 25,8
Rok 7,9 576,7 1800,7
Tab. 3: Klimatické údaje za rok 2007 - meteorologická stanice Velké Meziříčí
Období
Průměrná teplota vzduchu
(°C)
Uhrn srážek
(mm)
Trvání slunečního svitu
(h)
Leden 2,6 54,7 47,5
Unor 2,4 46,3 49,9
Březen 4,7 58,3 139,6
Duben 10,0 1,7 294,9
Květen 14,4 37,3 241,6
Červen 18,9 39,7 263,7
Červenec 18,9 53,8 273,3
Srpen 18,3 52,9 238,0
Září 10,8 108,4 144,6
Říjen 6,6 28,6 94,2
Listopad 1,1 87,8 39,8
Prosinec -1,6 16,3 23,3
Rok 8,9 585,8 1850,4
Z tabulek 1, 2, 3 je patrné, že průměrná roční teplota v letech 2006 a 2007 byla
vyšší než dlouhodobý normál za roky 1961-1990, a to o 0,7 °C v roce 2006 a 1,7 °C
v roce 2007. Tento poměrně vysoký rozdíl je způsoben zejména extrémně teplou zimou
na přelomu let 2006 a 2007 a vyššími letními teplotami. Rok 2007 lze celkově
19
považovat za velmi teplý oproti dlouhodobému normálu. Roční úhrn srážek byl v letech
2006 a 2007 se mnoho nelišil oproti dlouhodobému normálu. Je zajímavé, že v obou
letech byl výrazně vyšší trvání slunečního svitu. Slunce v roce 2007 svítilo o 258,3
hodin déle, než je dlouhodobý normál za roky 1961-1990.
20
3.5 Hydrologické poměry
Významnou vodotečí oblasti v okolí Netína je řeka Oslava, která však
nezasahuje do zájmového území. Oslava a její prítoky odvodňují podstatnou část
Bítešské vrchoviny. Pramení jihozápadně od Žďáru nad Sázavou v 570 m n. m., plocha
povodí činí 867,2 km2
a je 99,6 km dlouhá. Vodočetné stanice se nachází v Olší,
Dolních Borech, Mostištích pod přehradou, Velkém Meziříčí, Nesměři a Oslavanech
nad a pod jezem. Oslava je vodohospodářsky významný tok a pro nádrž Mostiště je
také vodárenským tokem (Demek et al., 1992). Ve Velkém Meziříčí se do Oslavy vlévá
říčka Balinka.
Ve studovaném území se nachází dva rybníky ze soustavy netínských rybníků, a
to Netínský rybník a Vrkoč. Dále se v území nachází rybník Ochoz.
Následující údaje o rybnících jsou zpracovány podle publikace Netín s osadou
Záseka - vlastivědná kronika (Bláhová & Křeček, 2007).
V třebíčských klášterních pramenech najdeme záznam, že Jan starší z Lomnice,
který byl vlastníkem Velkomeziříčského panství před rokem 1399, nechal zbudovat se
souhlasem moravského markrabího Jošta a konventu třebíčského kláštera na klášterních
pozemcích u Netína dva rybníky. Jeden z nich byl rybník s pozdějším názvem Velký
netínský (Netínský rybník). (Bláhová & Křeček, 2007)
Netínský rybník je třetím v soustavě (po rybníku Křenčák (jihozápadně od
Netína) a Vrkoč) s napájecí strouhou od rybníka Křenčák. Při jeho maximální hladině
odtéká voda příkopem více než 500 m dlouhým k rybníku Vrkoč o rozdílné výšce 850
cm. Tento největší rybník oblasti má rozlohu 41,61 ha a nadmořskou výšku 524,5 m.
Mohutná hráz Netínského rybníka je dlouhá 200 m, široká 20 m (šířka vozovky 5 m) a
vysoká 10 m. Je po celé délce ze tří čtvrtin odlážděna běžným přírodním kamenivem.
Rybník má funkci chovnou a rekreační. (Bláhová & Křeček, 2007)
Rybník Vrkoč, druhý v soustavě, má rozlohu 10,57 ha, výšku hráze 4,2 m a
nadmořskou výšku 529 m. Šířka hráze u paty je 15 m (šířka vozovky 4,5 m). Hráz je
dlouhá 200 m. Návodní stana je celá odlážděna hrubým kamenivem. Rybník nechal
postavit Jan Stránečky v roce 1578 pod vedením Jana Vrkoče zDobrčic - odborníka
západomoravských rybničních soustav. Funkce rybníka je chovná. (Bláhová & Křeček,
2007)
21
Třetí nej menší rybník v zájmovém území Ochoz se nalézá na rozhraní
katastrálního území Netín - Závist - Olší. Má rozlohu cca 5 ha a přítokem jsou polní a
lesní prameny od Závisti. Odtok jde do souběžné odpadní strouhy od Netínského
rybníka vybudované v šedesátých letech 20. století a dále přírodním neupraveným
potokem směrem kZásece. (Bláhová & Křeček, 2007) Asi 50 m jihozápadně od
rybníka Ochoz se nachází malý bezejmenný rybníček.
Zájmovou lokalitou tedy protéká několik bezejmenných potoků, a to potok
tekoucí od rybníka Křenčák (u Netína) do Netínského rybníka, potok tekoucí přes
rašelinnou louku spojující rybníky Vrkoč aNetínský (sloužící k vyrovnávání hladiny) a
potok tekoucí od rybníka Netínského a Ochoz směrem k Zásece. Posledním „vodním
tokem" v území je přítok rybníka Ochoz tekoucí smrkovou monokulturou východně od
něj.
V kapitole o hydrologických poměrech území se nelze nezmínit o významném
vodním díle důležitém pro široké okolí, vodní nádrži Mostiště. Ta se rozprostírá 1 km
východně od Olší nad Oslavou, což je nedaleko od zájmového území. První úvahy o
vybudování přehrady na řece Oslavě pochází již z let 1902-1904. Hlavními impulsy
byla nutnost regulace řeky z důvodu častých povodní a nedostatek pitné vody pro
Velké Meziříčí. Po mnoha jednáních a změnách byla v roce 1957 zahájena výstavba.
Dokumentace předpokládala hráz o výšce 32 m, délce v koruně 340 m s šířce 5,80 m.
Tato hráz s obsahem 333 000 m3
je převážně ze sypaného materiálu. V roce 1961 bylo
započato s napouštěním přehrady. Tak vznikla vodní plocha o rozloze 93 ha a délce 5
385 m, dosahující až k bývalému Manovu mlýnu. Obsah nádrže byl propočítán na 12
mil. m3
vody. V roce 2005 musel být stav vody v nádrži podstatně snížen z důvodu
opravy hráze. (Bláhová & Křeček, 2007)
Údaje o vodní nádrži Mostiště (Demek et al., 1992):
Plocha nádrže v ha: 93,6
Celkový objem v mil. m3
: 12,04
Výška hladiny v m n. m.: 479,1
Délka hráze v m: 341
Maximální výška hráze v m: 41,7
Účel nádrže: vodárenská, ochrana, energetická funkce
22
3.6 Pedologické poměry
Půdními typy vyskytujícími se ve studovaném území jsou typické kambizemě
kyselé variety, pseudogleje primární a typické gleje.
Typické kambizemě kyselé variety jsou vyvinuty ve východní části území u
Olší nad Oslavou a v jihovýchodní části území u Závisti. Doprovodnou složkou těchto
kambizemí je pseudoglej primární a půdotvorným substrátem jsou svahoviny
pokrývající pevné a zpevněné horniny z rul a granulitů.
Pseudogleje primární se vyvinuly v širším okolí rybníků (navazují na gleje
typické) a v okolí Netína, tj. v západní části území. Půdotvorným substrátem jsou
v tomto případě polygenetické hlíny s eolickou příměsí a slabou příměsí štěrku.
Gleje typické najdeme v bezprostředním okolí rybníků a potoků. Půdotvorným
substrátem jsou polygenetické hlíny s eolickou příměsí a slabou příměsí štěrku stejně
jako v případě pseudoglejů. (Novák, 1991)
V následujícím textu uvádím charakteristiku půdních typů vyskytujících se
v zájmovém území podle Tomáška (Tomášek, 1995) a Vokouna (Vokoun et al., 2002).
Kambizemě (hnědé půdy) - jsou nej rozšířenějším půdním typem v České republice.
Jako matečný substrát se uplatňuje většina hornin skalního podkladu (žuly, ruly, svory,
fylity apod.). Jsou nejvíce rozšířeny mezi 450 až 800 m n. m. a jsou většinou vázány na
členitý reliéf: svahy, hřbety, vrcholy atd. Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku
je intenzivní vnitropůdní zvetrávaní. Pod obvykle mělkým humusovým horizontem leží
hnědě až rezavohnědě zbarvená poloha, ve které probíhá intenzivní vnitropůdní
zvetrávaní. Hlouběji vystupuje méně zvětralá hornina, která je většinou světlejší ve
srovnání s horizontem nad ní. Hnědé půdy jsou většinou mělčí a skeletovité. Zrnitost se
mění v závislosti na matečné hornině. Na rulách bývají středně těžké. Obsah humusu
silně kolísá. Větší obsah humusu mají hnědé půdy vyšších poloh a na bazických
substrátech. Hnědá půda kyselá se vyznačuje nižším obsahem humusu, nápadným
poklesem půdní reakce a nízkým nasycením sorpčního komplexu. Nejčastěji se sní
setkáváme mezi 400 až 600 m n. m. Hnědé půdy jsou střední až nižší kvality. Využívají
se pro pěstování brambor, žita, ovsa, lnu, ječmene, pšenice apod. Jsou i velmi dobrými
lesními stanovišti. (Tomášek, 1995)
23
Pseudogleje - bývají nejvíce zastoupeny ve středních výškových stupních.
Půdotvorným substrátem jsou nejčastěji sprašové hlíny, hlinité a jílovité ledovcové
uloženiny, smíšené svahoviny, jíly, odvápněné slínovce a často i hlubší, zrnitostně těžší
zvětraliny pevných hornin. Reliéf je méně členitý, převládají plošiny a depresní polohy.
Jsou i nejtypičtějšími půdami rybničních pánví. Většinou se uplatňují na smíšených
písčitojílovitých terciérních sedimentech. Hlavním půdotvorným procesem je oglejení.
Často se jako podřízený pochod uplatňuje illimerizace, která pak vlastnímu oglejení
předchází. Pod humusem leží několik decimetrů mocný oglejený horizont nápadný
bělošedým zbarvením, rezivými skvrnami a výskytem železitých bročků. Tento
horizont někdy nese slabé znaky eluviace. Směrem dolů přechází vrezivohnědý
bělošedě mramorovaný horizont, někdy slabě iluviováný. Oglejení zasahuje hluboko do
matečného substrátu. Zrnitostně jde o těžší až těžké půdy, zejména ve spodině. Příliš
zhutnělé spodiny způsobují silné sezónní převlhčování povrchových horizontů. Obsah
organických látek může být poměrně vysoký vzhledem k pomalému rozkladu při
omezeném provzdušnění. Půdní reakce je kyselá až silně kyselá a sorpční vlastnosti
nepříznivé. Zemědělská hodnota těchto půd je nízká. Vyžadují především úpravu
vodního režimu odvodněním. Vhodnými plodinami jsou obiloviny (pšeničné a ječné
půdy vyšších poloh), jetel avojtěška. (Tomášek, 1995)
Gleje - se vyskytují v mělkých terénních depresích na plošinách a v pánvích, nejčastěji
v blízkosti vodních toků, pramenišť a rybníků. Jsou vyvinuly od nížin do hor na
zamokrených půdách. Na glejích jsou původním rostlinným společenstvem olšiny. Tyto
půdy vznikají glejovým půdotvorným procesem, pro které je charakteristické trvalé
zamokrení alespoň spodní části půdního profilu. Z důvodu nadbytku vody v půdě se
zpomalují oxidační procesy, což způsobuje hromadění organických látek v půdě,
hromadění nadložního humusu, popřípadě zrašelinění. Dochází k redukčním procesům,
které jsou rozvíjeny mikroorganismy, spotřebovávajícími při dýchání kyslík. Ionty
dvoumocného železa mohou vytvářet s hliníkem a kyselinou křemičitou druhotné
alumosilikáty zelené barvy. Se sírou vytváří šedočerný sirník a s fosforem modře
zbarvený fosfát. Díky těmto sloučeninám má redukční zóna glejového horizontu
modravé, zelenavé a šedé zbarvení. Rezavé skvrny tu téměř chybí. Sorpční a fyzikální
vlastnosti jsou nepříznivé. Gleje jsou ze zemědělského hlediska méněcenné, bývají
využily především jako louky nevalné kvality. (Vokoun et al., 2002)
24
4 O Kambizem typická varieta kyselá
52 Pseudoglej primární
5 6 Glej (typický)
Zpracováno podle: NOVÁK, P., et al. Syntetická půdní mapa České republiky 1:200 000 - List C4 Brno.
Praha: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ČR, 1991.
Obr. 3: Půdní mapa okolí Netína
25
4. Botanická část
4.1 Historie botanického výzkumu
Historie botanického výzkumu Netínska není příliš bohatá. V letech 1887-1897
vyšla první česky psaná Květena Moravy a rakouského Slezska (1. a 2. díl) (Formánek,
1887, 1892) od brněnského gymnaziálního profesora E. Formánka (1845-1900) (Bureš,
2001), ve které se objevilo pouze několik zmínek o lokalitě Netín.
Velký význam pro botanické zkoumání Netína a jeho okolí měla osobnost
RNDr. Richarda Picbauera. Picbauer se narodil 2. 2. 1866 v Zásece nedaleko od
Netína. V roce 1906 maturoval na gymnáziu v Třebíči. Profesor Josef Uličný vněm
probudil nadšení a zájem o botaniku. Jeho abiturientská práce představuje první
obsáhlejší floristickou studii místního regionu a zabývá se výzkumem květeny lišejníků
a cévnatých rostlin Třebíčska, Náměšťska a Velkomeziříčska. Při výkonu učitelského
povolání v Brně vystudoval přírodní vědy na Masarykově univerzitě a vypomáhal jako
fytopatolog v Zemědělském ústavu. Studoval a dokumentačně zpracovával lokalitu
Mohelenské hadcové stepi po stránce výzkumu endemických rostlin a mykologie.
Zemřel 30. 8. 1955 v Brně (Bláhová & Křeček, 2007). Své výsledky botanického
výzkumu okolí Netína publikoval v Příspěvku ku poznání květeny okolí Třebíče a
některých míst okresu Velko-meziříčského a Náměšťského (Picbauer, 1907).
Picbauerovy nálezy ruderálních druhů rostlin rostoucích okolo Netína uveřejnil
v publikaci Mährens Ackerunkräuter und Ruderalpflanzen (Laus, 1908) Heinrich Laus
(1872-1941), profesor olomouckého učitelského ústavu a kustos olomouckého muzea
(Skalický et al., 1988).
Novější záznamy o botanickém výzkumu lokality Netín se mi bohužel
nepodařilo vyhledat.
26
4.2 Fytogeografická charakteristika
Území jihovýchodně od obce Netín náleží dle Biogeografického členění České
republiky (Culek et al., 1996) kbioregionu č. 1.50 - Velkomeziříčskému bioregionu.
Bioregion se nachází v mezofytiku a zaujímá střední, převážně moravskou část
fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina. Vegetační stupeň je
submontánní. (Skalický, 1988)
Potenciální vegetaci oblasti tvoří podle Neuháuslové (Neuháuslová et al., 1997)
převážně biková bučina {Luzulo-Fagetum). V současnosti je nahrazena vegetací, kterou
na mezofilních stanovištích reprezentují ovsíkové louky (Arrhenatherion), případně
Violion caninae. Na vlhkých místech se vyskytují louky podsvazu Calthenion a
Filipendulenion a svazů Caricion fuscae a Caricion rostratae, vzácně i rašeliništní
vegetace svazu Sphagno recurvi-Caricetum canescentis. Kolem rybníků se vyskytuje
vegetace svazu Magnocaricion elatae a na obnažených rybničních dnech vegetace
svazu Elatini-Eleocharition ovatae. (Culek et al., 1996)
Flóra bioregionu je chudá, s mezními prvky méně náročných (panónskych)
termofytů, alpidských mezofytů a zčásti subatlantsky laděných mezofytů. Rostlinstvo je
tvořeno takřka výhradně zástupci hercynské květeny. Z rašelinných druhů byla dříve
typická vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera
rotundifolia). Některé druhy zde mají absolutní východní areálovou hranici, např.
rozchodník pýřitý {Sedům villosum) a horeček český {Gentianella bohemicd) (Culek et
al., 1996). Ze zmíněných druhů se v území vyskytuje vachta trojlistá {Menyanthes
trifoliata). Rozchodník pýřitý {Sedům villosum), horeček český {Gentianella bohemicd)
a rosnatku okrouhlolistou {Drosera rotundifolia) zde v minulosti zaznamenal Picbauer
(Picbauer, 1907). Mně osobně se tyto tři druhy již nepodařilo potvrdit.
V současnosti je většina lesních porostů převedena na smrkové monokultury.
Přirozené porosty jsou vzácností. Nelesní vegetace byla poškozena intenzivním
zemědělstvím, které způsobilo eutrofizaci. Jejím důsledkem je spontánní nahrazení
původních společenstev, vázaných na oligotrofněj ší podklady (např. krátkostébelných
trávníků nebo rašelinných luk) degradovanými lučními porosty s nitrofilními druhy,
například se šťovíkem tupolistým {Rumex obtusifolius). Na druhé straně zde byly
prováděny odvodňovací projekty, které vedly k narušení vodního režimu na většině
27
ploch okresu. Tyto zásahy způsobily ústup, resp. zánik celé řady dříve zcela běžných
druhů rostlin. (Čech et al., 2002)
Ve studovaném území lze pozorovat výskyt invazních druhů jako netýkavka
malokvětá (Impatiensparviflora) a bolševník velkolepý (Heracleum maňtegazzianum).
Jistě záleží také na hospodaření a opatřeních místních obyvatel, zda se tyto taxony
budou šířit i nadále.
28
4.3. Potenciální přirozená vegetace území
Pojmem potenciální přirozená vegetace je označována taková vegetace, která by
se vytvořila v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení
jakékoliv další činnosti člověka. Potenciální přirozená vegetace odráží vlastnosti
stanoviště. To znamená souhrn všech faktorů, působících v daném místě na vývoj
vegetačního krytu. Na rozdíl od rekonstruované přirozené vegetace je u potenciální
přirozené vegetace přihlíženo ke vlivu člověka na utváření krajiny. Jsou však
respektovány pouze všechny ireverzibilní (nevratné) změny, které vyvolal svou
činností. Mezi tyto změny patří zejména odvodňování pozemků, výstavba vodních děl,
výstavba sídlištních a průmyslových aglomerací aj. (Neuháuslová et al., 1998)
V souladu s Mapou potenciální přirozené vegetace (Neuháuslová et al., 1997)
by se na celém území zájmové lokality (viz obr. 4) vyskytovala biková bučina
(Luzulo-Fagetum).
Biková bučina (Luzulo-Fagetum) reprezentuje edafický klimax v submontánním
až montánním stupni podmíněný minerálně chudými horninami. Vyskytuje se v rozpětí
nadmořských výšek od 450 do 850 m. Roste na půdách patřících k oligotrofním
kyselým kambizemím s mělkým humusovým horizontem (asi 5 cm mocným), který
v půdním profilu představuje přes svou kyselost zásobárnu živin a bází. Tento typ
bučiny se vyznačuje jednoduchou vertikální strukturou. Je tvořena většinou jen
stromovým a bylinným patrem. Keřové patro vzniká jen při zmlazení buku. Mechové
patro je potlačeno díky bohatému opadu bukového listí, které se obtížně rozkládá. Toto
patro se vytváří jen na místech, kde je opad odvíván. Stromové patro bývá tvořeno
pouze bukem (Fagus sylvatica). Příměsí v nižších polohách je dub zimní (Quercus
petraea), řidčeji letní (Quercus robur), případně lípa srdčitá (Tilia cordata). Dříve se
jako příměs stromového patra vyskytovala jedle bělokorá (Abies alba), která však
v posledních desetiletích povětšinou vyhynula. V bylinném patru se v roli dominanty
v závislosti na půdních podmínkách a nadmořské výšce střídají bika bělavá (Luzula
luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexulosa), řidčeji třtina rákosovitá
(Calamagrostis arundinacea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) nebo lipnice
hajní (Poa nemoralis). (Neuháuslová et al., 1998)
29
Charakteristiky bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) podle Neuhäuslové (Neuhäuslová
etal., 1998):
Diagnostická druhová kombinace bikové bučiny:
Dif.: Ei - bika bělavá (Luzula luzuloides).
Druhy s vyšší stálostí: E 3 - buk lesní (Fagus sylvatica), Ei - třtina rákosovitá
(Calamagrostis arundinacea), metlička křivolaká (Avenellaýlexulosa), jestřábník zední
(Hieracium murorum), bika bělavá (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý
(Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa
nemoralis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), brusnice borůvka (Vaccinium
myrtillus), rozrazil lékařský (Veronica officinalis). (Neuhäuslová et al., 1998)
Vývojová stadia
Paseková stadia třídy Epilobietea (svaz Carici piluliferae-Epilobion angustifolii, popř.
Rumici-Avenellion flexulosae, později Sambuco-Salicion capreae, spol. Betula
pendula-Rubus idaeus), stadium Fraxinus excelsior-Acer pseudoplatanus, lesní
regenerační fáze. (Neuhäuslová et al., 1998)
Nej častější dřeviny stromořadí: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer
pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), slivoň švestka (Prunus domesticd),
jabloň domácí (Malus domesticd), zřídka i jírovec maďal (Aesculus hippocastanum).
(Neuhäuslová et al., 1998)
Vhodná rozptýlená zeleň: javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus
excelsior), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní
(Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata).
(Neuhäuslová et al., 1998)
Vhodné směsi na zatravňovaná místa: psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřava
ovčí (Festuca ovina), kostřava červená (Festuca rubra), trojštět žlutavý (Trisetun
flavescens), srha laločnatá (Dactylis glomerata), smilka tuhá (Nardus stricta).
(Neuhäuslová et al., 1998)
30
Současná vegetace studovaného území se příliš nepodobá bikové bučině
(Luzulo-Fagetum). Přirozené lesní porosty jsou zde nahrazeny smrkovými
monokulturami (Picea abies), na některých místech se nachází nevelké porosty
borovice lesní (Pinus sylvestris). Diagnostický druh bučiny buk lesní (Fagus sylvatica)
se zde vyskytuje pouze jako občasná příměs jehličnatých stromů a křovin u cesty od
hráze Netínského rybníka kNetínu. Na okraji smrkové monokultury asi 100 metrů
jihozápadně od rybníka Ochoz roste několik statných a vysokých jedinců. Důkazem
toho, že se buk lesní dříve vyskytoval na území hojněji, může být název
trigonometrického bodu U buku (v „Krovinách"). Dnes vjeho okolí najdeme jedince
břízy bělokoré (Betulapendula) a porosty janovce metlatého (Cytisus scoparius). Další
část ploch území je využita jako louky a pole. Zbytek území zabírají vodní plochy
rybníků. Z důvodu blízkosti u rybníků a potoků z nich či do nich tekoucích jsou některé
louky podmáčené a zrašelinělé.
Na ploše zájmové lokality jsem však nalezla téměř všechny další diagnostické
druhy bikové bučiny, které uvádí Neuháuslová (Neuháuslová et al., 1998), a to třtinu
rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), metličku křivolakou (Avenella ýlexulosa),
jestřábník zední (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium),
šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnici hajní (Poa nemoralis), brusnici borůvku
(Vaccinium myrtillus) a rozrazil lékařský (Veronica offwinalis). Nepodařilo se mi
potvrdit pouze věsenku nachovou {Prenanthes purpurea) a biku belavou (Luzula
luzuloides) {Prenanthes purpurea však nedaleko studovaného území zaznamenal
Picbauer (Picbauer, 1907)).
Za místo, které se ve studovaném území nejvíce podobá bikové bučině {LuzuloFagetum),
lze považovat světlou lesní školku ve smrkové monokultuře, asi 150 m
severně od rybníka Ochoz. Tam jsem mezi mladými smrky {Picea abies) nebo
v blízkém okolí ve smrkové monokultuře nalezla všechny diagnostické druhy bikové
bučiny {Luzulo-Fagetum) až na biku belavou {Luzula luzuloides), buk lesní {Fagus
sylvatica) a věsenku nachovou {Prenanthes purpurea). Bika bělavá {Luzula luzuloides)
zde však „byla nahrazena" bikou chlupatou {Luzula pilosa). Tento nález může být
důkazem toho, že po ukončení antropických zásahů do krajiny by se zde vyvinula
biková bučina {Luzulo-Fagetum).
Podle rekonstruované Geobotanické mapy CSSR 1:200 000 (Mikyška et al.,
1970) se na většině studovaného území vyskytovala biková bučina {Luzulo-Fagion), u
západního břehu Netínského rybníka v „Kačíně" acidofilní doubrava {Quercion robori-
31
petraeae) a v malé jihozápadní části podmáčená smrčina (Bazzanio-Piceetum,
Soldanello-Piceetum, Sphagno-Piceetum) (viz obr. 5).
32
Měřítko:
18
24
36
421
441
3 km
hranice studovaného území
bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentaho enneaphylli-Fagetum)
biková bučina (Luzulo-Fagetum)
biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae,
Abieti-Quercetum)
ostatní acidofilní bory (Dicrano-Pinion excl. Betulo carpaticae-Pinetum,
Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris)
podmáčená rohozcová smrčina (Mastigobryo-Piceetum), místy v komplexu
s rašelinnou smrčinou (Sphagno-Piceetum)
Zpracováno podle: NEUHÄUSLOVÁ, Z., MORAVEC, J. [eds.], et al. Mapa potenciální přirozené
vegetace České republiky 1:500 000. Praha: Botanický ústav Akademie věd, 1997.
Obr. 4: Mapa potenciální přirozené vegetace okolí Netína
33
ŕifNctín
Měřítko:
3 km
hranice studovaného území
Pch
Bikové bučiny
Luzulo-Fagion
Acidofilní doubravy
Quercion robori-petraeae
Podmáčené smrčiny
BazzaniD-Piceetum. Soldanello-P., Sphagno P.
Zpracováno podle: MIKYŠKA, R., et al. Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000 - List Jihlava. Praha:
Academia a Kartografické nakladatelství, 1970.
Obr. 5: Geobotanická mapa okolí Netína
34
4.4 Charakteristika rostlinných formací
4.4.1 Makrofytní vegetace stojatých vod
Mezi rostliny této formace zahrnuji zejména rostliny emerzní. Nejbohatší vodní
vegetaci, co se týče makrofytních rostlin, má malý bezejmenný rybník, asi 50 m
jihozápadně od rybníka Ochoz. Tento rybník je poměrně mělký a emerzní rostliny se
zde vyskytují v mnohem větší míře než v dalších rybnících studovaného území
(Netínský rybník, Ochoz, Vrkoč).
Druhy rostlin stojatých vod vyskytující se ve většině rybníků: rdesno obojživelné
(Persicaria amphibia), žabník jitrocelový (Alismaplantago-aquatica)
Druhy rostlin stojatých vod vyskytující se v malém bezejmenném rybníku jihozápadně
od rybníka Ochoz: rdesno obojživelné {Persicaria amphibia), lakušník vodní
(Batrachium aquatile), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), žabník jitrocelový
(Alismaplantago-aquatica), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), šípatka střelolistá
(Sagittaria sagittifolia)
4.4.2 Pobřežní vegetace
Pobřežní vegetace je ve studovaném území zastoupena poměrně hojně, jelikož
se zde nachází celkem čtyři rybníky - velký Netínský rybník, Ochoz, Vrkoč a jeden
malý bezejmenný rybník jihozápadně od rybníka Ochoz (více informací o rybnících viz
kapitola 3.5 Hydrologické poměry).
Kromě pobřežní vegetace stojatých vod zde má své zastoupení i pobřežní
vegetace vod tekoucích. Zájmovou lokalitou protéká několik bezejmenných potoků, a
to potok tekoucí od rybníka Křenčák (u Netína) do Netínského rybníka, potok tekoucí
přes rašelinnou louku spojující rybníky Vrkoč a Netínský (sloužící k vyrovnávání
hladiny) a potok tekoucí od rybníka Netínského a Ochoz směrem k Zásece. Posledním
„vodním tokem" v území je přítok rybníka Ochoz tekoucí smrkovou monokulturou
východně od něj.
35
Vegetace břehů rybníků a potoků se vyvíjí zpravidla bez antropických zásahů.
Pouze ve vegetační sezóně roku 2007 byl posečen západní břeh rybníka Ochoz. Došlo
také ke snížení hladiny velkého Netínského rybníka a k postupnému vypouštění
rybníka Vrkoč. Ke konci sezóny byl Vrkoč vypuštěn zcela.
Botanicky nej zajímavější pobřežní vegetaci má západní břeh rybníka Ochoz,
kde se vyskytuje žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), vrbovka bahenní (Epilobium
palustre) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Významný je i výskyt ptačince
bahenního (Stellariapalustris) u břehů rybníka Vrkoč a starčku potočního (Tephroseris
crispa) u potoka severozápadně rybníka Ochoz.
Alarmující je také přítomnost invazního druhu bolševníku velkolepého
(Heracleum maňtegazzianum) u potoka severovýchodně rybníka Ochoz. Tito mohutní
jedinci mající stanoviště zejména u potoka dále prorůstají i do vrbových porostů
v okolí. To jistě jen ztěžuje pokusy o vyhubení či alespoň zamezení dalšímu šíření
rostliny. Na tyto snahy poukazují posekané lodyhy a okolíky bolševníku.
Soupis taxonů pobřežní vegetace rybníků:
o Stromové a keřové patro: olše lepkavá (Alnus glutinosa), bříza bělokorá (Betula
pendula), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea)
o Bylinné patro: psineček obrovský (Agrostis gigantea), psineček výběžkatý
(Agrostis stolonifera), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), žabník jitrocelový
(Alisma plantago-aquatica), dvouzubec nicí (Bidens cernua), dvouzubec
černoplodý (Bidens frondosa), dvouzubec paprsčitý (Bidens radiata), kamyšník
přímořský (Bolboschoenus maritimus), třtina rákosovitá (Calamagrostis
arundinacea), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřice štíhlá (Carex
acuta), ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice
měchýřkatá (Carex vesicaria), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), bahnička
mokřadní (Eleocharis palustris), vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum),
vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre),
přeslička rolní (Equisetum arvense), přeslička poříční (Equisetum fluviatile),
svízel bahenní (Galium palustre), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans),
zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), sítina
klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), karbinec
evropský (Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej
vrbice (Lythrum salicaria), máta vodní (Mentha aquatica), máta rolní (Mentha
36
arvensis), pomněnka bahenní volnokvětá (Myosotis palustris subsp. laxiflora),
křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), rdesno obojživelné (Persicaria
amphibia), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), chrastice rákosovitá
(Phalaris arundinacea), rákos obecný (Phragmites australis), mochna husí
(Potentilla anserina), šťovík přímořský (Rumex maritimus), krtičník hlíznatý
(Scrophularia nodosa), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), olešník
kmínolistý (Selinum carvifolia), lilek potměchuť (Solárium dulcamara),
ptačinec bahenní (Stellaria palustris), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum),
orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), orobinec širokolistý (Typha latifolia),
kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata),
violka psí (Viola canind)
Soupis taxonů pobřežní vegetace potoků:
o Stromové a keřové patro: olše lepkavá (Alnus glutinosd), vrba ušatá (Salix
aurita), vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix fragilis)
o Bylinné patro: dvouzubec paprsčitý (Bidens radiata), kamyšník přímořský
(Bolboschoenus maritimus), blatouch bahenní (Caltha palustris), vrbovka
chlupatá (Epilobium hirsutum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), přeslička
poříční (Equisetum fluviatile), bolševník velkolepý (Heracleum
maňtegazzianum), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina rozkladitá
(Juncus effusus), karbinec evropský (Lycopus europaeus), pomněnka bahenní
volnokvětá (Myosotis palustris subsp. laxiflora), křehkýš vodní (Myosoton
aquaticum), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), starček potoční
(Tephroseris crispa), orobinec širokolistý (Typha latifolia), kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica), rozrazil potoční {Veronica beccabunga)
4.4.3 Vegetace obnažených břehů, den a vlhkých podmáčených cest
Ve vegetační sezóně roku 2006 měly všechny rybníky oblasti plný stav vody.
Na jaře roku 2007 byla již hladina vody Netínského rybníka a rybníka Vrkoč snížena.
To bylo předpokladem k postupnému vytvoření jednoleté vegetace obnažených břehů a
den rybníků. Obnažený pás dna Netínského rybníka byl od břehu široký asi 4 m. U
rybníka Vrkoč bylo toto pásmo širší, činilo asi 8 m. Během vegetační sezóny roku 2007
docházelo k postupnému vypouštění rybníka Vrkoč. Ke konci sezóny byl Vrkoč
37
vypuštěn zcela. Snížení hladiny vody rybníků poskytlo stanoviště například ostřici
šáchorovité {Carex bohemica), vzácnějšímu taxonu vyžadující pozornost.
Vegetace jednoletých vlhkomilných bylin (Chytrý et al, 2001) s podobnou
druhovou skladbou jako u obnaženého dna byla v roce 2007 vyvinuta na podmáčené
cestě jižně rybníka Ochoz. Z důvodu podobnosti druhů zahrnuji lokalitu podmáčené
cesty do této kapitoly.
Soupis taxonů obnažených břehů a den:
o Stromové a keřové patro: není vyvinuto
o Bylinné patro: žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), psárka plavá
(Alopecurus aequalis), lakušník vodní (Batrachium aquatile), dvouzubec nicí
(Bidens cernua), dvouzubec paprsčitý (Bidens radiata), kamyšník přímořský
(Bolboschoenus maritimus), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), hvězdoš
(Callitriche sp.), bahnička jehlovítá (Eleocharis acicularis), bahnička mokřadní
(Eleocharis palustris), vrbovka Lamyova (Epilobium lamyi), svízel slatinný
(Galium uliginosum), kakost maličký (Geranium pusillum), protěž bažinná
(Gnaphalium uliginosum), sítina článkovaná (Juncus articulatus), sítina žabí
(Juncus bufonius), halucha vodní (Oenanthe aquatica), rdesno obojživelné
(Persicaria amphibia), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia), pryskyřník
plamének (Ranunculus flammula) pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus),
rukev bažinná (Rorippa palustris), šťovík přímořský (Rumex maritimus),
rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata)
Soupis taxonů vyskytujících se na podmáčené cestě jižně rybníka Ochoz:
o Stromové a keřové patro: není vyvinuto
o Bylinné patro: psárka plavá (Alopecurus aequalis), hvězdoš (Callitriche sp.),
svízel bahenní (Galium palustre), protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum),
sítina článkovaná (Juncus articulatus), sítina žabí (Juncus bufonius), kalužník
šruchový (Peplisportula), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)
4.4.4 Luční formace
Louky různých typů nejsou v území jihovýchodně od Netína příliš rozšířeny.
Z hlediska botanického mají ale poměrně vysoký význam. Drtivá většina lučních ploch
38
je obvykle dvakrát ročně kosena. K přílišnému hnojení zde nedochází. Eutrofizace je
patrná pouze v některých částech mezofilních luk, a to z výskytu druhů jako je
například šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius). Následující podkapitoly obsahují
stručnou druhovou charakteristiku jednotlivých lučních typů, které jsou podmíněny
především vlhkostními poměry.
4.4.4.1 Vlhké a podmáčené louky
Vlhké, převážně pcháčové louky, rostou na podmáčených glejových půdách
v okolí potoků. Hladina podzemní vody je zde trvale vysoká, porosty však nesnášejí
dlouhotrvající zaplavení ani periodické vysychání. Jsou pravidelně jednou až dvakrát
ročně koseny.
Ve studovaném území se vyskytují zejména severozápadně a západně od
rybníka Ochoz. Louky severozápadně od Ochozu jsou rozšířeny dále na západ okolo
smrkových monokultur, kde postupně přecházejí vtužebníkové lado, které zasahuje až
pod hráz Netínského rybníka (tato lokalita pod hrází Netínského rybníka nebyla příliš
zkoumána z důvodu špatné dostupnosti). Vysokobylinná vegetace podmáčeného lada
vznikla z vlhkých pcháčových luk ponechaných ladem z důvodu obtížné dostupnosti
pro zemědělskou techniku. Mezi jeho charakteristické druhy patří například tužebník
jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), krvavec toten
(Sanguisorba officinalis), kuklík potoční (Geum rivale) a děhel lesní (Angelica
sylvestris). Dalšími taxony jsou i ty, které se vyskytují na podmáčených loukách. Vlhké
louky severozápadně od rybníka Ochoz jsou místy mírně zrašelinělé.
Dalším podmáčeným stanovištěm je louka u potoka při severovýchodním břehu
rybníka Vrkoč (u okraje smrkové monokultury).
Posledním zamokreným lučním stanovištěm je rašelinná louka při východním
břehu rybníka Vrkoč, u potoka spojujícího Vrkoč sNetínským rybníkem. Této lokalitě
ale věnuji samostatnou kapitolu z důvodu druhové zajímavosti a výskytu chráněných
rostlin.
Podmáčené louky všeobecně patří ve studovaném území ke druhově
nejpesťřejším lokalitám. Nalezla jsem zde i velký počet chráněných taxonů. Mezi ně
patří například (neuvádím chráněné taxony rašelinné louky východně rybníka Vrkoč)
ostřice rusá (Carexýlava), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrbovka bahenní
(Epilobium palustre), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), starček potoční (Tephroseris
39
crispa), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioicd) a
rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata).
Soupis nej častějších taxonů podmáčených luk:
o Stromové a keřové patro: olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba ušatá (Salix
aurita), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea)
o Bylinné patro: psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), zběhovec plazivý
(Ajuga reptans), děhel lesní pravý (Angelica sylvestris subsp. sylvestris),
třeslice prostřední (Briza media), blatouch bahenní (Calthapalustris), řeřišnice
luční (Cardamine pratensis), ostřice ježatá (Carex echinata), ostřice rusá
(Carex flava), ostřice srstnatá (Carex hirta), ostřice obecná (Carex nigra),
ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice
kulkonosná (Carex pilulifera), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), pcháč
bahenní (Cirsium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa), pohánka
hřebenitá (Cynosurus cristatus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis),
vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre),
přeslička bahenní (Equisetum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum
angustifolium), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel slatinný (Galium
uliginosum), kuklík potoční (Geum rivale), zblochan vzplývavý (Glyceria
fluitans), sítina článkovaná (Juncus articulatus), sítina klubkatá (Juncus
conglomeratus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina niťovitá (Juncus
filiformis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), vrbina penízková (Lysimachia
nummularid), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pomněnka bahenní
volnokvětá (Myosotis palustris subsp. laxiflora), všivec lesní (Pedicularis
sylvatica), mochna nátržník (Potentilla erecta), černohlávek obecný (Prunella
vulgaris), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), pryskyřník plamének
(Ranunculus flammula), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), šťovík kyselý
(Rumex acetosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), skřípina lesní
(Scirpus sylvaticus), šišák vroubkovaný (Scutellaria galériculata), lilek
potměchuť (Solanum dulcamara), čertkus luční (Succisa pratensis), starček
potoční (Tephroseris crispa), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), kozlík
dvoudomý {Valeriana dioicd), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata)
40
4.4.4.2 Rašelinná louka
Lokalita rašelinné louky je ve studovaném území jedinečná z hlediska výskytu
chráněných druhů jako tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá
(Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), starček potoční
(Tephroseris crispa) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Toliji bahenní a vachtu
trojlistou jsem jinde v území nenalezla.
Loukou protéká potok spojující rybník Vrkoč s rybníkem Netínským. Tento
uměle vybudovaný „příkop" slouží k vyrovnávání stavu vody v rybnících. Plocha louky
je tudíž pravidelně zaplavována a má vysokou hladinu podzemní vody. V mechovém
patře převažuje rašeliník {Sphagnum sp.). Rašelinná louka je převážně jednou ročně
sečena i přes svoji podmáčenost. To má velký význam pro zachování druhové
rozmanitosti. Pravidelné kosení luk zamezuje uchycení nežádoucích druhů rostlin.
Soupis nej častějších taxonů rašelinné louky:
o Stromové patro: olše lepkavá (Alnus glutinosá), borovice lesní (Pinus
sylvestris), vrba pětimužná (Salixpentandrá)
o Keřové patro: na louce není vyvinuto
o Bylinné patro: blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice měchýřkatá (Carex
vesicaria), pcháč bahenní (Cirsium palustre), prstnatec májový (Dactylorhiza
majalis), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), vrbovka bahenní (Epilobium
palustre), přeslička poříční (Equisetumfluviatile), přeslička bahenní (Equisetum
palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kuklík potoční
(Geum rivale), kohoutek luční (Lychnis ýlos-cuculi), vrbina penízková
(Lysimachia nummularia), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vachta trojlistá
(Menyanthes trifoliata), pomněnka bahenní volnokvětá (Myosotis palustris
subsp. laxiflora), tolije bahenní (Parnassia palustris), mochna nátržník
(Potentilla erecta), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), krvavec toten
(Sanguisorba officinalis), šišák vroubkovaný (Scutellaria galériculata), lilek
potměchuť (Solanum dulcamara), čertkus luční (Succisa pratensis), starček
potoční (Tephroseris crispa)
41
4.4.4.3 Mezofilní louky
Louky tohoto typu jsou plošně nejvíce rozšířeny v „Krovinách" východně od
Netínského rybníka. Dále je najdeme severně od rybníka Ochoz blíže klesu, kde již
nejsou pod vlivem podmáčení jako louky severozápadně od rybníka. Podmáčené louky
zde tedy pozvolna přecházejí do louky mezofilní. Mezofilní louka se vyskytuje i u
autobusové zastávky u silnice z Olší do Netína severně od rybníka Ochoz. Poslední
lokalitou v blízkosti Ochozu je louka při jeho východním břehu obklopená smrkovou
monokulturou. Luční středně vlhké stanoviště najdeme i při východním břehu rybníka
Vrkoč a severně od něj. Posledním stanovištěm této rostlinné formace je nepříliš
rozlehlá louka při severovýchodním břehu Netínského rybníka.
Místy, zejména v blízkosti polí, rumišť a na více hnojených plochách, se
v lučních porostech více prosazuje šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius).
Na okrajích a v remízcích se porůznu vyskytuje například bříza bělokorá
(Betula pendula), trnka obecná (Primus spinosa), janovec metlatý (Cytisus scoparius)
apod. Tyto druhy uvádím v keřovém a stromovém patře.
Druhová skladba luk, které jsem zahrnula mezi louky mezofilní, se podle
stanoviště nepatrně liší. V následujícím seznamu uvádím proto jen druhy vyskytující se
vesměs na všech.
Soupis nej častějších taxonů mezofilní ch luk:
o Stromové patro: bříza bělokorá (Betulapendula)
o Keřové patro: janovec metlatý (Cytisus scoparius), trnka obecná (Prunus
spinosa)
o Bylinné patro: řebříček obecný pravý (Achillea millefolium subsp. millefolium),
psineček obecný (Agrostis capillaris), kontryhel (Alchemilla sp.), psárka luční
(Alopecurus pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kerblík lesní
(Anthriscus sylvestris), ovsík vyvýšený pravý (Arrhenatherum elatius subsp.
elatius), sedmikráska obecná (Bellis perennis), zvonek rozkladitý (Campanula
patula), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), řeřišnice luční
(Cardamine pratensis), rožec rolní pravý (Cerastium arvense subsp. arvense),
rožec obecný luční (Cerastium holosteoides subsp. triviale), srha laločnatá
(Dactylis glomerata), pýr plazivý (Elytrigia repens), přeslička rolní (Equisetum
arvense), kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra),
42
svízel povázka {Galium mollugo), kakost luční {Geranium pratense), popenec
obecný {Glechoma hederacea), bolševník obecný {Heracleum sphondylium),
medyněk vlnatý {Holcus lanatus), třezalka skvrnitá {Hypericum maculatum),
třezalka tečkovaná {Hypericum perforatum), prasetník kořenatý {Hypochaeris
radicata), chrastavec rolní pravý {Knautia arvensis subsp. arvensis), hrachor
luční {Lathyrus pratensis), máchelka podzimní {Leontodon autumnalis),
kopretina bílá pravá {Leucanthemum vulgare subsp. vulgare), jílek mnohokvětý
{Lolium multiflorum), jílek vytrvalý {Loliumperenne), štírovník růžkatý {Lotus
corniculatus), bika ladní {Luzula campestris), kohoutek luční {Lychnis floscuculi),
bojínek luční {Phleum pratense), jitrocel kopinatý {Plantago
lanceolata), jitrocel větší pravý {Plantago major subsp. major), lipnice luční
{Poa pratensis), černohlávek obecný {Prunella vulgaris), pryskyřník prudký
{Ranunculus acris), šťovík kyselý {Rumex acetosa), šťovík menší {Rumex
acetosella), šťovík kadeřavý {Rumex crispus), šťovík tupolistý přechodný
{Rumex obtusifolius var. transiens), silenka širolistá bílá {Silene latifolia subsp.
alba), ptačinec trávovitý {Stellaria graminea), pampeliška lékařská {Taraxacum
sect. Ruderalia), jetel zvrhlý {Trifolium hybridům), jetel luční pravý {Trifolium
pratense subsp. pratense), jetel plazivý {Trifolium repens), trojštět žlutavý
{Trisetum flavescens), rozrazil rezekvítek {Veronica chamaedrys), rozrazil
douškolistý {Veronica šerpyllifolid), vikev úzkolistá {Vicia angustifolia), vikev
ptačí {Vicia cracca)
4AAA Suché louky a meze
Za suchou luční formaci lze ve studovaném území označit pouze jednu lokalitu.
Nachází se v „Krovinách" východně od Netínského rybníka u silnice z Olší do Závisti.
Od silnice zabírá plochu širokou asi 200 m. Louka je situována na mírném svahu a je
poměrně výslunná. V jejím lemu převažuje ostružiník {Rubus subg. Rubus), ostružiník
maliník {Rubus idaeus) a třtina křovištní {Calamagrostis epigejos). Po ostružiníku se
pne loubinec popínavý {Parthenocissus inserta).
Některé suchomilné druhy rostou i na suchých mezích vyskytujících se mezi
remízky tvořenými převážně janovcem metlatým {Cytisus scoparius) a trnkou obecnou
{Prunus spinosa). Tyto meze a remízky jsou situovány západně od rumiště a březového
43
lesíka (Betula pendula) v „Krovinách". Meze plynule přecházejí v mezofilní louku,
která byla popsána v předchozí kapitole.
Mezi důležité druhy této formace patří chrastavec křovištní pravý (Knautia
drymeia subsp. drymeid) a čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis).
Soupis nej častějších taxonů suché louky a mezí v „Krovinách":
o Stromové patro: bříza bělokorá (Betulapendula)
o Keřové patro: čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), janovec
metlatý (Cytisus scoparius), loubinec popínavý (Parthenocissus inserta), trnka
obecná (Prunus spinosa), růže (Rosa sp.), ostružiník maliník (Rubus idaeus),
ostružiník (Rubus subg. Rubus), šeřík obecný (Syringa vulgaris)
o Bylinné patro: řebříček obecný pravý (Achillea millefolium subsp. millefolium),
psárka luční (Alopecurus pratensis), písečnice douškolistá (Arenaria
serpyllifolia), ovsík vyvýšený pravý (Arrhenatherum elatius subsp. elatius),
třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), zvonek rozkladitý (Campanula
patula), pupava bezlodyžná pravá (Carlina acaulis subsp. acaulis), chrpa luční
(Centaurea jacea), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), škarda dvouletá
(Crepis biennis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), hvozdík kropenatý
(Dianthus deltoides), hadinec obecný (Echium vulgare), osívka jarní (Erophila
věrna), svízel bílý pravý (Galium album subsp. album), svízel pomořanský
(Galium x pomeranicum), svízel syřišťový (Galium verum), jestřábník hladký
(Hieracium laevigatum), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), třezalka
skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum),
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata), chrastavec křovištní pravý (Knautia
drymeia subsp. drymeia), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), kopretina
bílá pravá (Leucanthemum vulgare subsp. vulgare), lnice květel (Linaria
vulgaris), jílek vytrvalý (Lolium perenne), štírovník růžkatý (Lotus
corniculatus), smolníčka obecná (Lychnis viscaria), jitrocel kopinatý (Plantago
lanceolata), jitrocel větší pravý (Plantago major subsp. major), mochna stříbrná
(Potentilla argentea), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba), silenka
nadmutá pravá (Silene vulgaris subsp. vulgaris), ptačinec trávovítý (Stellaria
graminea), mateřídouška vej čitá (Thymus pulegioides), jetel rolní (Trifolium
arvense)
44
4.4.5 Lesní formace
Lesní formace se vyskytují asi na jedné čtvrtině území. Jedná se převážně o
jehličnaté lesy, smrkové monokultury. Monokultury smrku (Picea abies) jsou rozšířeny
ve střední části území v okolí rybníka Ochoz. Zde se nejedná o kompaktní porost,
monokultura tvoří mozaiku s vlhkými a mezofilními loukami. Porost smrkové
monokultury se nachází také v „Kačíně" mezi rybníkem Vrkoč a Netínským rybníkem.
V území se v malé míře vyskytují i jiné lesní formace, a to nevelký borový lesík (Pinus
sylvestris) u autobusové zastávky u silnice z Olší do Netína a v „Kačíně", jižně od
severozápadního cípu Netínského rybníka.
Dalším typem lesní formace jsou drobné porosty olšin, které se nachází při
jihovýchodním břehu rybníka Ochoz a asi 200 m jihozápadně od stejného rybníka.
Olšiny zde přecházejí do smrkové monokultury. Jako poslední typ lesní formace
vymezuji březové lesíky (Betula pendula). Ty spolu s olšinami představují jediné
zástupce listnatých lesních formací v území.
Špecifickejšou také porosty lesních školek, mýtin, lesních lemů a křovin.
Je ale nutno říci, že v území celkově převažují jehličnaté lesní formace. Je to
poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že potenciální vegetací území by měla tvořit
biková bučina (Luzulo-Fagetum) (Neuháuslová et al., 1997). Musíme tedy vzít v úvahu
fakt, že vegetace nejen lesních formací zde byla silně ovlivněna antropickými zásahy.
4.4.5.1 Smrková monokultura
Formace smrkové monokultury (Picea abies) se ostrůvkovitě vyskytuje v okolí
rybníka Ochoz a v „Kačíně" mezi Netínským rybníkem a rybníkem Vrkoč. Ve většině
případů má podobné, nepříliš bohaté druhové složení bylinného patra. Keřovou a
stromovou příměs nejčastěji tvoří jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia subsp.
aucuparia), bez chebdí (Sambucus ebulus), bez červený (Sambucus racemosa), javor
mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula
pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), ostružiník (Rubus subg. Rubus) a ostružiník
maliník (Rubus idaeus). V některých, zejména centrálních částech, kde bývá silnější
vrstva opadaného jehličí, nalezneme málo rostlin bylinného patra. Typická je například
brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).
45
Mírně druhově odlišná smrková monokultura se nachází v „Kačíně" u
západního břehu Netínského rybníka. V jejím podrostu výrazně převažuje invazní druh
netýkavka malokvětá (Impatiens parviflorá) a pitulník postříbřený (Galeobdolon
argentatum). V části za rekreačními chatami tvoří smrky smíšený porost s javorem
klenem. Javor klen místy zcela převažuje. Jde ale o málo rozsáhlý porost, proto se o
něm zmiňuji v rámci smrkové monokultury.
Na okraji smrkové monokultury, asi 100 m jihozápadně od rybníka Ochoz, roste
několik statných jedinců buku lesního (Fagus sylvaticd).
Soupis nej častějších taxonů smrkové monokultury:
o Stromové patro: javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer
pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), líska obecná (Corylus
avellana), buk lesní (Fagus sylvaticd), krušina olšová (Frangula alnus), smrk
ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), třešeň ptačí (Prunus
avium), dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia subsp.
aucuparia)
o Keřové patro: ostružiník maliník (Rubus idaeus), ostružiník (Rubus subg.
Rubus), bez chebdí (Sambucus ebulus), bez červený (Sambucus racemosa)
o Bylinné patro: papratka samicí (Athyrium fllix-femina), metlička křivolaká
(Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina
chloupkatá (Calamagrostis villosa), ostřice zaječí (Carex ovalis), ostřice
kulkonosná (Carexpilulifera), ostřice lesní (Carex sylvaticd), vlaštovičník větší
(Chelidonium majus), náprstník červený (Digitalis purpurea), kapraď osténkatá
(Dryopteris carthusiand), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), přeslička lesní
(Equisetum sylvaticum), pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum), svízel
přítula (Galium aparine), jestřábník hladký (Hieracium laevigatum), jestřábník
Lachenalův (Hieracium lachenalii), jestřábník zední (Hieracium murorum),
jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens
noli-tangere), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflorá), kapustka obecná
(Lapsana communis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), mateřka
troj žilná (Moehringia trinervia), mléčka zední (Mycelis muralis), křehkýš vodní
(Myosoton aquaticum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), chrastice rákosovitá
(Phalaris arundinacea), starček Fuchsův (Senecio ovatus), kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
46
4.4.5.2 Borový lesík
Nevelké porosty s dominancí borovice lesní (Pinus sylvestris) ve stromovém
patře se ve studovaném území nachází na dvou místech, a to v „Kačíně" jižně od
severozápadního cípu Netínského rybníka a u autobusové zastávky u silnice z Olší do
Netína. Druhová skladba bylinného podrostu je chudá. Roste zde například brusnice
borůvka (Vaccinium myrtillus) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). V „Kačíně"
jsem nalezla kostřavu různolistou (Festuca heterophylla), kterou jsem jinde v území
nezaznamenala. Na okraji lesíka u autobusové zastávky najdeme vzrostlý jasan ztepilý
(Fraxinus excelsior).
Soupis taxonů borového lesíka:
o Stromové patro: javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus
excelsior), borovice lesní (Pinus sylvestris)
o Keřové patro: ostružiník maliník (Rubus idaeus), ostružiník (Rubus subg.
Rubus), mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), srstka angrešt (Ribes uva-
crispa)
o Bylinné patro: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava různolistá
(Festuca heterophylla), kakost smrdutý (Geranium robertianum), rozchodník
velký (Hylotelephium maximum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
4.4.5.3 Březový lesík
Březový lesík je zástupcem listnaté lesní formace, která nemá ve studovaném
území velké zastoupení. „Březový háj" je situován v „Krovinách" východně od
Netínského rybníka, asi 500 m od silnice z Olší do Závisti. Další významnější porost
břízy bělokoré (Betulapendula) se nachází na okraji smrkové monokultury, asi 130 m
východně od rybníka Vrkoč. V jeho podrostu jsem nalezla například zvonek
broskvolistý (Campanulapersicifolia).
Soupis nej častějších taxonů březového lesíka:
o Stromové a keřové patro: bříza bělokorá (Betula pendula), krušina olšová
(Frangula alnus)
47
o Bylinné patro: zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), kuklík městský
(Geum urbanum), večernice vonná (Hesperis matronalis), rozchodník velký
(Hylotelephium maximum), silenka širolistá bílá {Silene latifolia subsp. alba),
brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
4.4.5.4 Olšina
Olšina je vyvinuta při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz, u ústí potoka do
rybníka. V jarním aspektu bylinného patra zde výrazně dominuje sasanka hajní
(Anemone nemorosa), stejně jako v dalším porostu olše lepkavé (Alnus glutinosa), asi
100 m jihozápadně od rybníka Ochoz.
Soupis nej častějších taxonů olšiny:
o Stromové a keřové patro: olše lepkavá (Alnus glutinosa), líska obecná (Corylus
avellana), krušina olšová (Frangula alnus), topol bílý (Populus alba), topol
osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea),
vrba křehká (Salix fragilis)
o Bylinné patro: psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), sasanka hajní
(Anemone nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), řeřišnice hořká
(Cardamine amara), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel přítula
(Galium aparine), zblochan vodní (Glyceria maxima), karbinec evropský
(Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), halucha
vodní (Oenanthe aquatica), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), lipnice
obecná (Poa trivialis), rukev bažinná (Rorippapalustris)
4.4.5.5 Vegetace jehličnatých školek
Tuto rostlinnou formaci uvádím zejména z důvodu druhové pestrosti. Ve
studovaném území se vyskytuje několik typů těchto porostů. Ve všech případech,
kterými se budu v této kapitole zabývat, se jedná o školky smrkové (Picea abies).
Školka borovice lesní (Pinus sylvestris) v „Kačíně" je tvořena vzrostlejšími jedinci a je
neprostupná. Z důvodu nedostatku slunečního záření zde nepředpokládám výskyt druhů
bylinného patra.
48
Botanicky nej zajímávej ši je světlá lesní školka obklopená smrkovou
monokulturou, asi 150 m severně od rybníka Ochoz. Její podobností bikové bučine
(Luzulo-Fagetum), potenciálním přirozeným typem vegetace pro okolí Netína, se
zabývám v kapitole 4.3. Potenciální přirozená vegetace území.
Dalším typem je vlhká smrková školka při jihozápadním břehu rybníka Ochoz.
Zde jsem nacházela druhy typické pro vlhké louky.
Porost mladých smrků se nachází také v „Kačíně" u břehu Netínského rybníka
východně borového lesíka.
Smrky byly vysázeny i na louce u východního břehu Netínského rybníka.
Z důvodu výskytu lučních druhů jsem tuto lokalitu zařadila mezi louky mezofilní.
V budoucnosti lze ale předpokládat změnu druhové skladby od taxonů lučních
k taxonům lesů a křovin.
Soupis nej častějších taxonů světlé smrkové školky severně od rybníka Ochoz:
o Stromové a keřové patro: smrk ztepilý (Picea abies)
o Bylinné patro: tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), ostřice bledavá (Carex
pallescens), ostřice lesní (Carex sylvatica), merlík bílý (Chenopodium album),
čarovník prostřední (Circaea x intermedia), vrbovka úzkolistá (Epilobium
angustifolium), jahodník obecný (Fragaria vesca), pěťour srstnatý (Galinsoga
quadriradiata), svízel přítula (Galium aparine), svízel povázka (Galium
mollugo), třezalka (Hypericum sp.), bika chlupatá (Luzula pilosa), rdesno
červivec (Persicaria maculosa), lipnice hajní (Poa nemoralis), lipnice luční
(Poa pratensis), šťovík menší (Rumex acetosella), šťovík tupolistý přechodný
(Rumex obtusifolius var. transiens), starček Fuchsův (Senecio ovatus), trojštět
žlutavý (Trisetum flavescens), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys),
rozrazil lékařský (Veronica offwinalis)
Soupis nej častějších taxonů vlhké smrkové školky při jihozápadním břehu rybníka
Ochoz:
o Stromové patro a keřové patro: janovec metlatý (Cytisus scoparius), smrk
ztepilý (Picea abies)
o Bylinné patro: ostřice srstnatá (Carex hirta), pcháč bahenní (Cirsium palustre),
vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), vrbovka žláznatá (Epilobium
ciliatum), svízel přítula (Galium aparine), medyněk vlnatý (Holcus lanatus),
49
sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), děhel lesní pravý (Angelica sylvestris
subsp. sylvestris), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), karbinec evropský
(Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), křehkýš vodní
(Myosoton aquaticum), mochna nátržník (Potentilla erecta), starček Fuchsův
(Senecio ovatus), lilek potměchuť (Solárium dulcamara), čertkus luční (Succisa
pratensis), žluťucha orlíčkoli stá (Thalictrum aquilegiifolium)
Soupis nej častějších taxonů smrkové školky v „Kačíně":
o Stromové patro a keřové patro: smrk ztepilý (Picea abies), ostružiník maliní k
(Rubus idaeus)
o Bylinné patro: pelyněk Černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč oset (Cirsium
arvense), náprstník červený (Digitalis purpurea), vrbovka úzkolistá (Epilobium
angustifolium), jahodník obecný (Fragaria vesca), svízel přítula (Galium
aparine), kuklík městský (Geum urbanum), jestřábník savojský (Hieracium
sabaudum), třezalka (Hypericum sp.), šťovík menší (Rumex acetosella), starček
Fuchsův (Senecio ovatus), starček lepkavý (Senecio viscosus)
4.4.6 Lesní lemy a kroviny
Vegetace lesních lemů a křovin je většinou druhově bohatší, než vegetace lesů
samotných. Z ekologického hlediska se jedná o ekoton, tj. přechodové společenstvo na
styku dvou různých společenstev s charakteristickými životními podmínkami. Ekoton
obsahuje druhy rostlin z obou sousedících společenstev, ale i další druhy pro ekotony
typické. V ekotonu se projevuje tzv. okrajový účinek (ekotonový efekt) spočívající ve
zvýšené druhové pestrosti a hustotě oproti oběma dotýkajícím se společenstvům
(Máchal, 1990).
Specifické krovinaté porosty se vyskytují podél cesty od hráze Netínského
rybníka směrem kNetínu. Zde roste mnoho druhů keřů zřejmě vysázených či
zplanělých od okolních chat. Mezi ně patří například weigelie růžová (Weigelaflorida),
tavolník (Spiraea sp.) a škumpa orobincová (Rhus hirta).
Chráněným druhem této formace je chrastavec křovištní pravý (Knautia
drymeia subsp. drymeia) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), který jsem nalezla
blízko chaty na okraji smrkové monokultury, asi 100 m severně od rybníka Ochoz.
Předpokládám proto, že se zde jedná o zplanělý druh.
50
Soupis nej častej šich taxonů lesních lemů a křovin:
o Stromové a keřové patro: javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer
pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), líska obecná (Corylus
avellana), hloh křivokališný (Crataegus praemonticola), brslen evropský
(Euonymus europaea), buk lesní (Fagus sylvaticd), krušina olšová (Frangula
alnus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), trnka obecná (Prunus spinosd), dub
letní (Quercus robur), škumpa orobincová (Rhus hirta), ostružiník maliník
(Rubus idaeus), ostružiník (Rubus subg. Rubus), vrba ušatá (Salix aurita), vrba
popelavá (Salix cinerea), bez černý (Sambucus nigra), bez červený (Sambucus
racemosa), jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia), tavolník
(Spiraea sp.), weigelie růžová (Weigelaflorida)
o Bylinné patro: sasanka hajní (Anemone nemorosa), kerblík lesní (Anthriscus
sylvestris), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), třtina křovištní (Calamagrostis
epigejos), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), konvalinka vonná
(Convallaria majalis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), vrbovka
úzkolistá (Epilobium angustifolium), jahodník obecný (Fragaria vesca),
konopice dvouklanná (Galeopsis bifida), svízel přítula (Galium aparine), svízel
povázka (Galium mollugo), kuklík městský (Geum urbanum), rozchodník velký
(Hylotelephium maximum), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka
tečkovaná (Hypericum perforatum), chrastavec křovištní pravý (Knautia
drymeia subsp. drymeia), smělek jehlancovitý (Koeleriapyramidata), ptačí zob
obecný (Ligustrum vulgare), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), vrbina
penízková (Lysimachia nummularia), strdivka nicí (Melica nutans), plicník
lékařský (Pulmonaria offwinalis), starček Fuchsův (Senecio ovatus), kopřiva
dvoudomá (Urtica dioica), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), violka
psí (Viola canina), violka Rivinova (Viola riviniana)
4.4.7 Vegetace podél komunikací
Mezi taxony této druhově bohaté formace řadím ty, které se vyskytují podél
silnic a polních cest. Jedná se o rostliny rostoucí v příkopech, na trávnících a mezích
podél komunikací.
U silnic jsou vesměs vysázeny dřeviny. Podél silnice od Kochanova k Netínu je
to bříza bělokorá (Betula pendula), podél silnice z Olší do Netína javor mléč (Acer
51
platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordatá) a lípa velkolistá pravá (Tilia platyphyllos
subsp. platyphyllos). U cesty vedoucí po hrázi rybníka Vrkoč rostou modříny opadavé
(Larix decidua), na hrázi rybníka Netínského borovice lesní (Pinus sylvestris) a javor
mléč (Acer platanoides). Hráz Ochozu je osázena dubem letním (Quercus robur).
Za pozornost stojí výskyt mochny přímé (Potentilla recta) u cesty jihozápadně
rybníka Ochoz a chrpy modré (Centaurea cyanus) v příkopu u silnice z Olší do Netína.
Soupis nej častějších taxonů rostoucích podél komunikací:
o Stromové patro: javor mléč (Acerplatanoides), bříza bělokorá (Betulapendula),
modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní
(Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá pravá (Tilia
platyphyllos subsp. platyphyllos)
o Keřové patro: růže (Rosa sp.), ostružiník maliník (Rubus idaeus), ostružiník
(Rubus subg. Rubus)
o Bylinné patro: řebříček obecný pravý (Achillea millefolium subsp. millefolium),
psineček obecný (Agrostis capillaris), psineček obrovský (Agrostis gigantea),
psárka luční (Alopecurus pratensis), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris),
chundelka metlice (Apera spica-venti), ovsík vyvýšený pravý (Arrhenatherum
elatius subsp. elatius), pelyněk Černobýl (Artemisia vulgaris), brukev řepka
olejka (Brassica napus subsp. napus), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos),
kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), chrpa modrá (Centaurea
cyanus), chrpa luční (Centaureajacea), vlaštovičník větší (Chelidonium majus),
merlík bílý (Chenopodium album), pcháč oset (Cirsium arvense), svlačec rolní
(Convolvulus arvensis), škarda dvouletá (Crepis biennis), srha laločnatá
(Dactylis glomerata), hadinec obecný (Echium vulgare), vrbovka žláznatá
(Epilobium ciliatum), přeslička rolní (Equisetum arvense), kostřava luční
(Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), svízel bílý pravý
(Galium album subsp. album), svízel přítula (Galium aparine), svízel syřišťový
(Galium verum), svízel pomořanský (Galium x pomeranicum), kakost luční
(Geranium pratense), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), třezalka
tečkovaná (Hypericum perforatum), locika kompasová (Lactuca serriola),
hrachor luční (Lathyrus pratensis), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis),
heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), tolice setá (Medicago sativa),
pomněnka rolní (Myosotis arvensis), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata),
52
jitrocel větší pravý (Plantago major subsp. major), lipnice roční (Poa annua),
lipnice luční (Poa pratensis), lipnice obecná (Poa trivialis), truskavec ptačí
(Polygonům aviculare), mochna husí (Potentilla anserina), mochna přímá
(Potentilla recta), šťovík menší (Rumex acetosella), starček lepkavý (Senecio
viscosus), mléč rolní (Sonchus arvensis), mléč drsný (Sonchus asper), mléč
zelinný (Sonchus oleraceus), kostival lékařský (Symphytum qfficinale), vratič
obecný (Tanacetum vulgare), pampeliška lékařská (Taraxacum sect.
Ruderalia), penízek rolní (Thlaspi arvense), mateřídouška vej čitá (Thymus
pulegioides), jetel zvrhlý (Trifolium hybridům), jetel plazivý (Trifolium repens),
heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), trojštět žlutavý
(Trisetum flavescens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), divizna malokvětá
(Verbascum thapsus), rozrazil perský (Veronicapersica), vikev úzkolistá (Vicia
angustifolia), violka rolní {Viola arvensis), violka vonná {Viola odorata)
4.4.8 Ruderální vegetace rumiště
Za ruderální je považována vegetace vyskytující se na stanovištích vytvořených
nebo silně ovlivněných lidskou činností, avšak ponechaných spontánnímu vývoji
(Kubát et al., 2002). Takovému popisu ve studovaném území nejvíce odpovídá rumištní
vegetace. Největší rumiště je situováno v „Krovinách", asi 200 m západně od silnice
z Olší do Závisti. V této lokalitě jsem nalezla mnoho taxonů, které se mi jinde v území
nepodařilo zaregistrovat (například: laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), turanka
kanadská (Conyza canadensis), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), sléz
přehlížený (Malva neglecta), tolice dětelovitá (Medicago lupulina), mochyně
dužnoplodá (Physalis philadelphica), starček obecný (Senecio vulgaris), hulevník
lékařský (Sisymbrium qfficinale)).
Soupis nej častějších taxonů rumiště:
o Stromové patro: není vyvinuto
o Keřové patro: bez černý (Sambucus nigra)
o Bylinné patro: laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), lopuch plstnatý
(Arctium tomentosum), pelyněk Černobýl (Artemisia vulgaris), lebeda rozkladitá
(Atriplex patula), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), měrnice černá pravá
(Ballota nigra subsp. nigra), brukev řepka olejka (Brassica napus subsp.
53
napus), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), merlík bílý (Chenopodium
album), pcháč oset (Cirsium arvense), turanka kanadská (Conyza canadensis),
pýr plazivý (Elytrigia repens), přeslička rolní (Equisetum arvense), pryšec
kolovratec (Euphorbia helioscopia), pěťour maloúborný (Galinsoga
parviýlora), svízel přítula (Galium aparine), slunečnice topinambur (Helianthus
tuberosus), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), locika kompasová
(Lactuca serriola), hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule), hluchavka
nachová (Lamium purpureum), sléz přehlížený (Malva neglecta), tolice
dětelovitá (Medicago lupulina), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia),
mochyně dužnoplodá (Physalis philadelphica), jitrocel větší pravý (Plantago
major subsp. major), truskavec ptačí (Polygonům aviculare), starček obecný
(Senecio vulgaris), hulevník lékařský (Sisymbrium offwinale), kolenec rolní
pravý (Spergula arvensis subsp. arvensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare),
pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), heřmánkovec nevonný
(Tripleurospermum inodorum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), rozrazil
perský (Veronicapersica)
4.4.9 Vegetace polních plevelů
Jedná se o plevelné druhy v kulturách zemědělských plodin, zpravidla
v rozsáhlejších lánech nebo i na menších polích pravidelně ošetřovaných herbicidy.
Plevely mají často malou pokryvnost a vyskytují se hlavně na polních okrajích, v
úzkých pruzích nezasažených herbicidy.
Mezi polními plevely jsem nalezla dva taxony vyžadující pozornost, a to chrpu
modrou (Centaurea cyanus) a prlinu rolní (Lycopsis arvensis).
Soupis plodin pěstovaných ve vegetační sezóně 2006 a 2007: oves setý (Avena sativa),
brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), ječmen obecný (Hordeum vulgare),
tolice setá (Medicago sativa), lilek brambor (Solanum tuberosum), jetel luční setý
(Trifolium pratense subsp. sativum), pšenice setá (Triticum aestivum), kukuřice setá
(Zea mays)
Soupis nej častějších taxonů polních plevelů:
o Stromové a keřové patro: není vyvinuto
54
o Bylinné patro: drchnička rolní (Anagallis arvensis), chundelka metlice (Apera
spica-venti), brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), kokoška
pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), chrpa modrá (Centaurea cyanus),
rožec klubkatý (Cerastium glomeratum), merlík bílý (Chenopodium album),
pcháč oset (Cirsium arvense), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), ježatka kuří
noha (Echinochloa crus-galli), pýr plazivý (Elytrigia repens), přeslička rolní
(Equisetum arvense), pryšec kolovratec (Euphorbia helioscopia), opletka
obecná (Fallopia convolvulus), konopice polní (Galeopsis tetrahii), pěťour
maloúborný (Galinsoga parviflord), pěťour srstnatý (Galinsoga quadriradiatd),
hluchavka nachová (Lamium purpureum), prlina rolní (Lycopsis arvensis), sléz
pižmový (Malva moschata), tolice setá (Medicago sativa), máta rolní (Mentha
arvensis), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), rdesno peprník (Persicaria
hydropiper), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia), rdesno červivec
(Persicaria maculosa), jitrocel větší pravý (Plantago major subsp. major),
truskavec ptačí (Polygonům aviculare), pryskyřník plazivý (Ranunculus
repens), ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum), kolenec rolní pravý
(Spergula arvensis subsp. arvensis), ptačinec prostřední (Stellaria media),
penízek rolní (Thlaspi arvense), jetel zvrhlý (Trifolium hybridům), jetel plazivý
(Trifolium repens), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum),
podběl lékařský (Tussilagofarfara), rozrazil perský (Veronicapersica), rozrazil
douškolistý (Veronica serpyllifolia), violka rolní (Viola arvensis)
4.4.10 Vegetace lidských sídel
Vegetace lidských sídel je zastoupena na částech území obcí Netín a Olší nad
Oslavou. Do této formace zahrnuji druhy návesních prostor, vesnických trávníků a
okolí zahrad. Dále jsem zařadila několik druhů vyskytujících se poblíž domů u cesty od
hráze Netínského rybníka k Netínu.
Jedná se převážně o rostliny ruderální či vysazované, většinu z nich jsem
nalezla i na rumišti.
V Olší nad Oslavou roste na severozápadě obce (za domem č. 5) památný strom
lípa srdčitá (Tilia cordata) (obvod kmene: 450 cm, výška: 28 m, stáří: 300 let (Cech et
al., 2002)). Toto místo se nachází již za hranicí studovaného území. Považuji však za
důležité památný strom zmínit.
55
Soupis nej častej šich taxonů vegetace lidských sídel:
o Stromové a keřové patro: tavolník (Spiraea sp.), lípa srdčitá (Tilia cordata)
o Bylinné patro: řebříček obecný pravý (Achillea millefolium subsp. millefolium),
bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kontryhel (Alchemilla sp.),
pelyněk Černobýl (Artemisia vulgaris), lebeda rozkladitá (Atriplex patula),
sedmikráska obecná (Bellis perennis), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursapastoris),
vlaštovičník větší (Chelidonium majus), merlík bílý (Chenopodium
album), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), pýr plazivý (Elytrigia repens),
přeslička rolní (Equisetum arvense), turan roční (Erigeron annuus), pryšec
kolovratec (Euphorbia helioscopia), zemědým lékařský pravý (Fumaria
officinalis subsp. officinalis), pěťour maloúborný (Galinsoga parvifiora),
popenec obecný (Glechoma hederacea), bolševník obecný (Heracleum
sphondylium), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), hluchavka
nachová (Lamium purpureum), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis),
heřmánek terčovítý (Matricaria discoidea), jitrocel kopinatý (Plantago
lanceolata), jitrocel větší pravý (Plantago major subsp. major), lipnice roční
(Poa annua), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), mochna husí (Potentilla
anserina), rozchodník španělský (Sedům hispanicum), mléč drsný (Sonchus
asper), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), ptačinec prostřední (Stellaria media),
pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), jetel plazivý (Trifolium
repens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), rozrazil rezekvítek {Veronica
chamaedrys), violka rolní (Viola arvensis), violka vonná (Viola odorata)
56
57
200 m
I j měřítko
hranice studovaného území
* vlhké a podmáčené louky
* rašelituiá louka
* mezofilní louky
* suché louky a meze
O smrková monokultura
* horový lesík
• brezový lesík
* olšina
jehličnaté školky
* rumiště
Mapový podklad: www.mapv.cz
Obr. 6: Rozmístění vybraných rostlinných formací
58
4.5 Seznam cévnatých rostlin
Acerplatanoides L. - javor mléč
Příměs smrkového lesa východně rybníka Ochoz; podél silnice z Olší nad Oslavou do
Netína; hráz Netínského rybníka.
roztroušeně
Acerpseudoplatanus L. - javor klen
Příměs borového háje severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína; příměs
jehličnatého lesa západně Netínského rybníka, v lemu lesa hojně.
roztroušeně
Achillea millefolium L. subsp. millefolium - rebríček obecný pravý
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Luční formace; okraje cest; meze; návesní prostory.
hojně
Aegopodiumpodagraria L. - bršlice kozí noha
Netín a Olší - podél cest v obci a zahradách; louka západně rybníka Vrkoč; okraj
smrkové monokultury východně rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Agrostemma githago L. - koukol polní
Netín: pole s žitem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Cl
Agrostis capillaris L. - psineček obecný
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Travinné společenstvo na okraji cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; luční
formace a meze; okraje cest.
roztroušeně
59
Agrostis gigantea Roth - psineček obrovský
Travinné společenstvo na okraji cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; travnatý
západní břeh rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Agrostis stolonifera L. - psineček výběžkatý
Travnatý východní břeh Netínského rybníka; louka západně rybníka Vrkoč; vlhké
louky severozápadně od rybníka Ochoz; olšina při jihovýchodním břehu rybníka
Ochoz,
roztroušeně
Ajuga reptans L. - zběhovec plazivý
Vlhké louky severozápadně rybníka Ochoz; západní břeh rybníka Ochoz,
roztroušeně
Alchemilla sp. - kontryhel
Louky; travnatá místa,
hojně
Alismaplantago-aquatica L. - žabník jitrocelový
Litorál a břeh rybníka Ochoz (i malý rybník cca 50 m jihozápadně), Vrkoč a
Netínského; obnažený břeh rybníka Netínského a Vrkoč.
roztroušeně
Alliariapetiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande - česnáček lékařský
Obnažený východní břeh rybníka Vrkoč - mezi kameny; travnatá vlhká stráň východně
od rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Alnus glutinosa (L.) Gaertn. - olše lepkavá
Olšina při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz; olšina, cca 200 m jihozápadně od
rybníka Ochoz; východní břeh Netínského rybníka; břeh rybníka Vrkoč; podmáčené
louky,
hojně
60
Alopecurus aequalis Sobol. - psárka plavá
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; obnažený břeh rybníka Vrkoč; vlhká
cesta jižně rybníka Ochoz.
roztroušeně
Alopecurus pratensis L. - psárka luční
Sušší louky; travinná společenstva podél cest.
hojně
Amaranthus retroflexus L. - laskavec ohnutý
„Křoviny" - rumiště 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Anagallis arvensis L. - drchnička rolní
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Pole - 200 m východně od rybníka Vrkoč („Kačín"); pole - „Heledrovce".
roztroušeně
Anagallisfoemina Míli. - drchnička modrá C3
Pořídku u Netína (Picbauer, 1907).
Netín: pole s žitem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Anemone nemorosa L. - sasanka hajní
Olšiny; křoviny u vlhkých luk a břehů rybníků; okraje lesů; na mezi u silnice z Olší do
Netína.
hojně
Angelica sylvestris L. subsp. sylvestris - děhel lesní pravý
Vlhké louky; vlhké lesní lemy a školky; okolí břehů rybníků,
roztroušeně
61
Anthemis arvensis L. - rmen rolní
Netín: pole s žitem - převažuje na vlhkých místech, pole s bramborami (Picbauer in
Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Anthoxanthum odoratum L. - tonika vonná
Světlá lesní školka severně od rybníka Ochoz (smrková monokultura); sušší louka
severně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. - kerblík lesní
Lesní lemy a křoviny; příkopy podél cest; louky,
hojně
Apera spica-venti (L.) P. B. - chundelka metlice
Netín: pole s žitem, pole s bramborami, charakteristický plevel oblasti (Picbauer in
Laus, 1908).
Travinné společenstvo u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; u silnice z Olší
do Netína; „Křoviny" - pole s pšenicí - východně od Netínského rybníka,
roztroušeně
Aphanes arvensis L. - nepatrnec rolní C3
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, charakteristický plevel oblasti (Picbauer in Laus,
1908).
Na rolích u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Aquilegia vulgaris L. - orlíček obecný C3
Okraj smrkové monokultury severně od rybníka Ochoz - nedaleko rekreačních chat.
vzácně
62
Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý
Příkop u silnice z Olší do Netína; „Heledrovce" - u polní cesty od autobusové zastávky
k rybníku Ochoz; u západního břehu rybníka Ochoz; „Kroviny" - u rumiště,
roztroušeně
Arenaria serpyllifolia agg. - písečnice douškolistá
„Křoviny" - suchá louka, cca 100 m od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl subsp. elatius - ovsík vyvýšený
pravý
Travinné společenstvo podél cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; u silnice
z Olší do Netína; louky.
roztroušeně
Artemisia vulgaris L. - pelyněk Černobýl
Okraje cest; příkopy podél cest; návesní prostory; zahrady; rumiště (rumiště v
„Krovinách"; rumiště u jihozápadního břehu rybníka Vrkoč).
hojně
Asparágus qfficinalis L. - chřest lékařský
Cesta od hráze Netínského rybníka k Netínu - křoviny u cesty,
vzácně
Asplenium septentrionale (L.) Hoffm. - sleziník severní
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Aster x salignus Willd - hvězdnice vrbovitá
U plotů zahrad v Netíně (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
63
Athyriumfilix-femina (L.) Roth - papratka samicí
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Smrkové monokultury,
roztroušeně
Atriplexpatula L. - lebeda rozkladitá
Návesní prostory; rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do
Závisti.
roztroušeně
Atriplex sagittata Borkh. - lebeda lesklá
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Avena sativa L. - oves setý
Pěstovaný na poli - „Kroviny" - pole východně cesty od Závisti k hrázi Netínského
rybníka.
roztroušeně
Avenellaflexuosa (L.) Drejer - metlička křivolaká
Smrková monokultura severně od rybníka Ochoz; borový háj jižně od severozápadního
cípu Netínského rybníka.
roztroušeně
Ballota nigra L. subsp. nigra - měrnice černá pravá
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti; okraj borového
háje severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína.
vzácně
Barbarea vulgaris R. Br. - barborka obecná
„Lipky spodní" - okraj louky; „Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka;
západní břeh rybníka Ochoz.
vzácně
64
Batrachium aquatile (L.) Dum. S. str. - lakušník vodní
Obnažený břeh Netínského rybníka a rybníka Vrkoč; litorál malého rybníka, cca 50 m
jihozápadně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Bellis perennis L. - sedmikráska obecná
Trávníky v Olší aNetíně; zahrady; louky,
hojně
Berberis vulgaris L. - dřišťál obecný C4
Kol Netína a Velkého Meziříčí častý (Picbauer, 1907)
Ve studovaném území nenalezeno.
Betula pendula Roth - bříza bělokorá
Okraje lesů; okolí břehů rybníků; podél cesty od Závisti k hrázi Netínského rybníka;
březový háj východně od Netínského rybníka - „Kroviny", v okolí na louce několik
samostatně rostoucích jedinců; podél silnice od Kochanova kNetínu (od rybníka
Vrkoč),
hojně
Bidens cernua L. - dvouzubec nicí
Hojně kol Netína (Picbauer, 1907).
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; břeh rybníka Vrkoč,
vzácně
Bidensfrondosa L. - dvouzubec černoplodý
Hráz Netínského rybníka; břeh rybníka Vrkoč a Ochoz,
roztroušeně
Bidens radiata Thuill. - dvouzubec paprsčitý
Na břehu rybníka Křenčáka a ve strouze pod ním u Netína (Picbauer, 1907).
Podél potoka tekoucího mezi Netínským rybníkem a Netínem; břeh rybníka
Netínského, Vrkoč a Ochoz.
hojně
65
Bidens tripartita L. - dvouzubec trojdílný
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě, pole s bramborami - převládá
na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Bolboschoenus maritimus (L.) Palla s. str. - kamyšník přímořský
Velký rybník u Netína (Picbauer, 1907).
Východní břeh Netínského rybníka - poblíž rekreačních chat; u potoka tekoucího mezi
Netínským rybníkem a Netínem; vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz;
obnažený západní břeh rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Brassica napus L. subsp. napus - brukev řepka olejka
Pěstována na polích („Lipky", u silnice z Olší do Netína); zplaňuje podél komunikací,
na okrajích luk, na ruderálních stanovištích.
hojně
Bríza media L. - třeslice prostřední
Louky severně a severovýchodně od rybníka Ochoz,
vzácně
Bromus secalinus L. subsp. secalinus - sveřep stoklasa pravý C l
Netín: pole s žitem - převažující na vlhkých místech, charakteristický plevel oblasti
(Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Calamagrostis arundinacea (L.) Roth - třtina rákosovitá
V lesích k pile, Manovému mlýnu u Netína přehojná (Picbauer, 1907).
Smrková monokultura severně od rybníka Ochoz; lesní světliny a okraje; břeh rybníka
Ochoz.
roztroušeně
66
Calamagrostis epigejos (L.) Roth - třtina křovištní
Okraje komunikací; okraje lesů; křoviny; břeh rybníka Ochoz a Vrkoč; „Kroviny" zarůstá
křoviny a sušší stanoviště poblíž rumiště.
hojně
Calamagrostis villosa (Chaix) J. F. Gmelin - třtina chloupkatá
Okraj smrkového lesa východně rybníka Vrkoč,
vzácně
Callitriche sp. - hvězdoš
Obnažený západní břeh rybníka Vrkoč; kaluž na vlhké cestě jižně rybníka Ochoz,
roztroušeně
Determinovala jsem pouze rod, ale na základě nálezů z minulosti předpokládám výskyt
následujícího druhu:
Callitriche stagnalis Scop. - hvězdoš kalužní
Hojný v lesních tůních u Pily u Netína (Picbauer, 1907).
Caltha palustris L. - blatouch bahenní
Podél potoků; zamokrené louky; západní břeh Netínského rybníka u lesa.
hojně
Calystegia sepium (L.) R. Br. - opletník plotní
Hráz Netínského rybníka,
vzácně
Camelina microcarpa DC. - lnička drobnoplodá
Netín: pole se lnem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Campanula patula L. - zvonek rozkladitý
Louka západně rybníka Vrkoč; „Křoviny" - louky východně od Netínského rybníka;
louky severně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
67
Campanula persicifolia L. - zvonek broskvolistý
Okraj lesa, cca 130 m východně od rybníka Vrkoč,
vzácně
Campanula rapunculoides L. - zvonek řepkovitý
Kroviny u cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu.
vzácně
Campanula rotundifolia L. - zvonek okrouhlolistý
U cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; hráz Netínského rybníka; sušší mez u
silnice z Olší do Netína; okraj smrkového lesa východně rybníka Vrkoč; „Kroviny" louky
východně od Netínského rybníka,
roztroušeně
Capsella bursa-pastoris (L.) Med. - kokoška pastuší tobolka
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Okraje cest a polí; zahrady; návesní prostory,
roztroušeně
Cardamine amara L. - řeřišnice hořká
Břeh potoka (ústí potoka do rybníka Ochoz) - olšina při jihovýchodním břehu,
vzácně
Cardaminepratensis L. - řeřišnice luční
Sušší i vlhké louky severně a severovýchodně od rybníka Ochoz; trávník u břehu
rybníka Ochoz; louka západně rybníka Vrkoč.
hojně
Cardaria draba (L.) Desv. - vesnovka obecná
Okraj louky severně rybníka Vrkoč („Lipky"),
vzácně
68
Carduus acanthoides L. - bodlák obecný
„Kačín" - u cesty (západně od Netínského rybníka),
vzácně
Carduus crispus L. - bodlák kadeřavý
Pořídku u Oslavy u Olší blíže Velkému Meziříčí (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Carex acuta L. - ostřice štíhlá
Jihovýchodní břeh rybníka Ochoz - olšina,
vzácně
Carex acutiformis Ehrh. - ostřice ostrá
Východní travnatý břeh Netínského rybníka,
vzácně
Carex bohemica Schreber - ostřice šáchorovitá C4
Břehy rybníků kol Netína (Picbauer, 1907).
Obnažený západní břeh rybníka Vrkoč; obnažený východní břeh Netínského rybníka,
roztroušeně
Carex caryophyllea Latourr. - ostřice jarní
Trávník u západního břehu Netínského rybníka - poblíž rekreační chaty,
vzácně
Carex disticha Huds. - ostřice dvouřadá C4
V Borovinách u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Carex echinata Murray - ostřice ježatá
V Borovinách u Netína (Picbauer, 1907).
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
69
Carexflava agg. - ostřice rusá C4
V lese Černochově u Netína (Picbauer, 1907).
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
Carex hirta L. - ostřice srstnatá
Břeh rybníka Netínského a Vrkoč; vlhké louky severovýchodně rybníka Vrkoč; vlhké
louky severozápadně rybníka Ochoz; podmáčená smrková školka jihozápadně rybníka
Ochoz,
hojně
Carex nigra (L.) Reichardt - ostřice obecná
Břeh rybníka Netínského, Vrkoč a Ochoz; vlhké louky severozápadně od rybníka
Ochoz.
hojně
Carex ovalis Good. - ostřice zaječí
Louka severně od rybníka Ochoz; smrkový les jihovýchodně rybníka Ochoz,
vzácně
Carex pallescens L. - ostřice bledavá
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Vlhké i sušší louky severozápadně a severně od rybníka Ochoz; světlá lesní školka
(smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz.
vzácně
Carex panicea L. - ostřice prosová
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
Carex pilulifera L. - ostřice kulkonosná
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; smrková monokultura východně
rybníka Ochoz.
roztroušeně
70
Carex remota L. - ostřice řídkoklasá
V Kutíně u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Carex rostrata Stokes - ostřice zobánkatá
Hojná u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Carex sylvatica Huds. - ostřice lesní
Okraj lesa u vlhké louky západně od rybníka Ochoz; světlá lesní školka (smrková
monokultura) severně od rybníka Ochoz; okraje lesů.
roztroušeně
Carex vesicaria L. - ostřice měchýřkatá
Břeh rybníka Netínského, Vrkoč a Ochoz; vlhké a podmáčené louky,
hojně
Carlina acaulis L. subsp. acaulis - pupava bezlodyžná pravá
Sušší louky a meze; sušší mez severně od rybníka Ochoz, cca 100 m od silnice z Olší
do Netína; sušší louka v „Krovinách" východně od Netínského rybníka.
vzácně
Carům carvi L. - kmín kořenný
U cesty u pole s pšenicí - „Lipky"
vzácně
Centaurea cyanus L. - chrpa modrá C4
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
V poli u silnice z Olší do Netína; násep u silnice z Kochanova do Netína, cca 50 m od
rybníka Vrkoč.
roztroušeně
71
Centaureajacea L. - chrpa luční
Příkop u silnice z Olší do Netína; u cesty z Netína ke hrázi Netínského rybníka;
„Křoviny" - louky východně od Netínského rybníka.
roztroušeně
Cerastium arvense L. subsp. arvense - rožec rolní pravý
Trávníky u cest; okraje luk; travnatý břeh rybníka Ochoz,
roztroušeně
Cerastium glomeratum Thuill. - rožec klubkatý
Okraj pole východně Netínského rybníka,
vzácně
Cerastium holosteoides Fries subsp. triviale (Spenner) Môschl - rožec obecný luční
Sušší louka severně od rybníka Ochoz; trávník u cesty od Závisti ke hrázi Netínského
rybníka.
vzácně
Chaerophyllum hirsutum L. - krabilice chlupatá
Obecné kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. - čilimník řezenský C4
Netín (Formánek, 1892).
„Křoviny" - sušší louka východně od Netínského rybníka,
vzácně
Chelidonium majus L. - vlaštovičník větší
Lesní lemy a křoviny; rumiště; příkopy podél cest; zahrady,
hojně
Chenopodium album agg. - merlík bílý
Rumiště; okraje polí a cest.
hojně
72
Circaea x intermedia Ehrh. - čarovník prostřední
V lese u Pily blíže Netína (Picbauer, 1907).
Světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Cirsium arvense (L.) Scop. - pcháč oset
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, pole se lnem, pole s bramborami (Picbauer in Laus,
1908).
Pole; příkopy podél cest; rumiště,
hojně
Cirsium palustre (L.) Scop. - pcháč bahenní
Vlhké, zamokrené a rašelinné louky,
hojně
Cirsium vulgare (Saví) Ten. - pcháč obecný
„U Bahen" u Netína (Picbauer, 1907).
Louka západně rybníka Vrkoč (mezi rybníkem a silnicí do Kochanova); u západního
břehu rybníka Vrkoč.
vzácně
Colutea arborescens L. - žanovec měchýřník
Kroviny cca 60 m východně od rybníka Vrkoč,
vzácně
Convallaria majalis L. - konvalinka vonná
Okraj smrkové monokultury západně rybníka Ochoz,
vzácně
Convolvulus arvensis L. - svlačec rolní
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Okraje polí a cest; příkopy u cest; zahrady; na rákosí u břehů rybníků,
roztroušeně
73
Conyza canadensis (L.) Cronquist - turanka kanadská
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Corylus avellana L. - líska obecná
Lesní lemy; příměs smrkové monokultury jihovýchodně rybníka Ochoz,
roztroušeně
Crataegus praemonticola Holub - hloh křivokališný
Okraj smrkového lesa východně rybníka Vrkoč; cesta od hráze Netínského rybníka
k Netínu - kroviny u cesty.
roztroušeně
Crepis biennis L. - škarda dvouletá
Příkop u silnice z Olší do Netína; louka západně rybníka Vrkoč (mezi rybníkem a
silnicí do Kochanova); „Křoviny" - suchá louka, cca 100 m od silnice z Olší do Závisti,
roztroušeně
Crepis paludosa (L.) Moench - škarda bahenní
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
Cuscuta epilinum Boenn. - kokotice hubilen AI
Netín: pole se lnem (Picbauer in Laus, 1908).
Na lnu kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Cynosurus cristatus L. - pohánka hřebenitá
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
74
Cytisus scoparius (L.) Link-janovec metlatý
„Křoviny" - tvoří rozsáhlejší porosty - východně odNetínského rybníka; stráň západně
rybníka Ochoz; školka jihozápadně rybníka Ochoz.
hojně
Dactylis glomerata L. - srha laločnatá
Louky; příkopy podél cest; travinná společenstva podél cest.
hojně
Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes - prstnatec májový C3, § III
Netín (Formánek, 1887).
Rašelinná louka východně rybníka Vrkoč - pod hrází; vlhké louky severozápadně od
rybníka Ochoz; vlhké louky severovýchodně rybníka Vrkoč.
hojně
Danthonia decumbens (L.) DC. - trojzubec poléhavý
Hojný v lesích, pasekách kol Netína, Záseky, Kochanova u Velkého Meziříčí
(Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Daphne mezereum L. - lýkovec jedovatý
Lesy u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
C4
Daucus carota L. - mrkev obecná
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Deschampsia cespitosa (L.) P. B. - metlice trsnatá
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; ve křoví jihozápadně od rybníka
Ochoz.
vzácně
75
Dianthus deltoides L. - hvozdík kropenatý
Suchá travnatá cesta („Křoviny") západně od silnice z Olší do Závisti; sušší louka
severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína; sušší meze; louky; podél cest.
roztroušeně
Digitalis purpurea L. - náprstník červený
Hráz Netínského rybníka; „Kačín" - smrková školka západně od Netínského rybníka;
smrková monokultura severně a východně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Digitaria ischaemum (Schweigger) Miihlenb. - rosička lysá
U Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Diphasiastrum complanatum (L.) Holub - plavuník zploštělý C3, § III
V Kutíně u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Drosera rotundifolia L. - rosnatka okrouhlolistá C3, § II
Hojná na rašelinných lukách kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Dryopteris carthusiana (Vili.) H. P. Fuchs - kapraď osténkatá
Hojně na Kamenovské u Netína (Picbauer, 1907).
Lesy; mez u severovýchodního břehu rybníka Vrkoč (u lesa).
roztroušeně
Dryopterisfilix-mas(L.) Schott - kapraď samec
Lesy; mez u severovýchodního břehu rybníka Vrkoč (u lesa); u cesty od Závisti ke
hrázi Netínského rybníka.
hojně
76
Echinochloa crus-galli (L.) P. B. - ježatka kuří noha
Na okraji kukuřičného pole u autobusové zastávky u silnice z Olší do Netína - severně
od rybníka Ochoz.
vzácně
Echium vulgare L. - hadinec obecný
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Příkopy a meze podél komunikací; sušší louky,
hojně
Eleocharis acicularis (L.) R. et Sch. - bahnička jehlovitá
V rybnících kol Netína (Picbauer, 1907).
Obnažený západní břeh rybníka Vrkoč,
vzácně
Eleocharis ovata (Roth) R. et Sch. - bahnička vej čitá C3
V rybnících kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Eleocharis palustris agg. (L.) R. et Sch. - bahnička mokřadní
Obnažený západní břeh rybníka Vrkoč; břeh rybníka Ochoz,
roztroušeně
Elymus caninus (L.) L. - pýrovník psí
V lese u Pily u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Elytrigia repens (L.) Nevski - pýr plazivý
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Louky; pole; příkopy podél cest; okraje cest; zahrady; rumiště.
roztroušeně
77
Epilobium angustifolium L. - vrbovka úzkolistá
Lesní lemy a světliny; smrkové školky; násep u západního břehu rybníka Ochoz; podél
cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka.
hojně
Epilobium ciliatum Rafin. - vrbovka žláznatá
Násep u západního břehu rybníka Ochoz; smrková školka jihozápadně rybníka Ochoz;
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; severovýchodní obnažený břeh
Netínského rybníka - pod hrází; břeh rybníka Vrkoč; příkopy podél cest.
hojně
Epilobium hirsutum L. - vrbovka chlupatá
Západní břeh rybníka Vrkoč; okraj lesa u vlhké louky severovýchodně rybníka Vrkoč;
podél potoka tekoucího mezi Netínským rybníkem a Netínem; rašelinná louka
východně rybníka Vrkoč (pod hrází) - u potoka; příkop podél silnice z Olší do Netína.
hojně
Epilobium lamyi F. W. Schultz - vrbovka Lamyova
Obnažený východní břeh Netínského rybníka,
vzácně
Epilobiumpalustre L. - vrbovka bahenní C4
Hojná kol Netína na mokrých lukách (Picbauer, 1907).
Smrková monokultura východně rybníka Ochoz; břeh rybníka Ochoz; rašelinná louka
východně rybníka Vrkoč (pod hrází) - u potoka; podmáčená louka severovýchodně
rybníka Vrkoč,
hojně
Epipactis helleborine (L.) Crantz - kruštík širolistý C4
V lesích kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
78
Equisetum arvense L. - přeslička rolní
Netín: pole s žitem - převažující na vlhkých místech, pole s ovsem - součástí flóry
rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Louky; okraje luk; pole; rumiště; zahrady; podél komunikací; travnatý břeh rybníka
Ochoz.
hojně
Equisetumfluviatile L. - přeslička poříční
V rybnících u Netína (Picbauer, 1907).
V potoce tekoucím mezi Netínským rybníkem a Netínem - severovýchodně od rybníka
Vrkoč; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází) - u potoka a v potoce; břeh
Netínského rybníka.
roztroušeně
Equisetumpalustre L. - přeslička bahenní
Rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází); podmáčená louka
severovýchodně rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Equisetum sylvaticum L. - přeslička lesní
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Jehličnaté lesy; okraj lesa severovýchodně rybníka Vrkoč - přechází na podmáčenou
louku.
hojně
Erigeron annuus (L.) Pers. - turan roční
Netín - náves,
vzácně
Eriophorum angustifolium Honck. - suchopýr úzkolistý
Rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází); vlhké louky severozápadně od
rybníka Ochoz.
roztroušeně
79
Erodium cicutarium (L.) L'Hér. - pumpava obecná
„Kroviny" - u cesty západně od silnice z Olší do Závisti; u pole u cesty od Závisti ke
hrázi Netínského rybníka; okraj louky severovýchodně Netínského rybníka - poblíž
cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; okraje polí.
roztroušeně
Erophila věrna (L.) DC - osívka jarní
Sušší louky a meze.
hojně
Euonymus europaea L. - brslen evropský
Kroviny u cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu - u rybníka,
vzácně
Euphorbia esula L. - pryšec obecný
Okraj cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka,
vzácně
Euphorbia helioscopia L. - pryšec kolovratec
Netín: pole s žitem, pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
„Heledrovce" - pole při silnici z Olší do Netína, severovýchodně od rybníka Ochoz;
rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti; okraje polí;
zahrady,
roztroušeně
Fagus sylvatica L. - buk lesní
Cesta od hráze Netínského rybníka k Netínu - příměs jehličnatých stromů a křovin u
cesty; na okraji smrkové monokultury několik statných jedinců - cca 100 m
jihozápadně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
80
Fallopia convolvulus (L.) Á. Lôve - opletka obecná
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Pole východně (130 m) od rybníka Vrkoč; „Heledrovce" - u pole u autobusové
zastávky u silnice z Olší do Netína; okraje polí.
roztroušeně
Festuca heterophylla Lamk. - kostřava různolistá
„Kačín" - borový háj jižně od severozápadního cípu Netínského rybníka,
vzácně
Festuca pratensis Huds. - kostřava luční
Travinné společenstvo u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; louka východně
rybníka Ochoz (poblíž stanový tábor).
roztroušeně
Festuca rubra L. - kostřava červená
Louky severozápadně a severně od rybníka Ochoz; břeh rybníka Ochoz; travinné
společenstvo u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka.
hojně
Filipendula ulmaria (L.) Maxim. - tužebník jilmový
Vlhké louky severozápadně a západně od rybníka Ochoz; olšina při jihovýchodním
břehu rybníka Ochoz.
hojně
Fragaria vesca L. - jahodník obecný
Okraje lesů a lesní světliny,
hojně
Frangula alnus Mill. - krušina olšová
Příměs lesa při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz - poblíž olšiny; „Křoviny" březový
háj východně od Netínského rybníka.
roztroušeně
81
Fraxinus excelsior L. - jasan ztepilý
Borový háj severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína - na okraji jeden
vzrostlý strom; cesta od hráze Netínského rybníka kNetínu - příměs jehličnatých
stromů a křovin u cesty; břeh malého rybníka, cca 50 m jihozápadně od rybníka
Ochoz; východní břeh Netínského rybníka,
roztroušeně
Fumaria officinalis L. subsp. officinalis - zemědým lékařský pravý
Trávníky u zahrad u Netína; Netín - náves,
vzácně
Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet - křivatec rolní C2
Netín: pole s žitem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Galeobdolon argentatum Smejkal - pitulník postříbřený
Les západně Netínského rybníka - „Kačín"; les severně od rybníka Ochoz; ve křoví
podél cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu.
hojně
Galeopsis bifida Boenn. - konopice dvouklaná
Okraje lesů; křoviny; západní břeh Netínského rybníka - poblíž rekreační chaty;
západní břeh rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Galeopsis ladanum L. - konopice širolistá
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
82
Galeopsis tetrahit L. - konopice polní
Netín: pole s žitem - převažující na vlhkých místech, pole s ovsem, pole s bramborami
(Picbauer in Laus, 1908).
Pole u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; pole; vlhké ruderální stanoviště
pod hrází Netínského rybníka.
hojně
Galinsogaparviflora Cav. - pěťour maloúborný
Pole; zahrady; rumiště,
roztroušeně
Galinsoga quadriradiata Ruiz et Pavón - pěťour srstnatý
Pole; světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Galium album Mill. subsp. album - svízel bílý pravý
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka (poblíž březového hájku); sušší
meze u silnice z Olší do Netína.
roztroušeně
Galium aparine L. - svízel přítula
Lesy; křoviny; břehy rybníků; pobřežní houštiny; příkopy podél cest; rumiště,
hojně
Galium mollugo L. - svízel povázka
Okraj lesa západně rybníka Ochoz (v okolí vlhká louka); světlá lesní školka (smrková
monokultura) severně od rybníka Ochoz; „Křoviny" - louka východně od Netínského
rybníka; u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; břeh rybníka Vrkoč; louka
severně rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Galium palustre L. - svízel bahenní
Břeh rybníka Netínského, Vrkoč a Ochoz; podmáčená cesta jižně rybníka Ochoz,
hojně
83
Galium pumilum Murray - svízel nízký
Olší u Velkého Meziříčí (Formánek, 1887).
Ve studovaném území nenalezeno.
Galium uliginosum L. - svízel slatinný
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; obnažený břeh rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Galium verum L. - svízel syřišťový
Podél komunikací; sušší meze.
hojně
Galium wirtgenii F. W. Schultz - svízel Wirtgenův
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Galium xpomeranicum Retz. - svízel pomořanský
Kol Netína často (Picbauer, 1907).
U cesty od hráze Netínského rybníka do Netína („Lipky"); „Křoviny" - louka
východně od Netínského rybníka (poblíž březového hájku).
roztroušeně
Genista tinctoria L. - kručinka barvířská
U cesty podél východního okraje rybníka Vrkoč; u cesty jihozápadně rybníka Ochoz
(nad rašelinnou loukou).
vzácně
Gentianella amarella (L.) Börner - horeček nahořklý C l , § II
Na mezích kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Gentianella germanica (Willd.) Börner Na
mezích kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
horeček německý Cl
84
Geraniumpratense L. - kakost luční
Louky; meze a příkopy podél cest.
hojně
Geraniumpusillum Burm. fil. - kakost maličký
Severovýchodní obnažený břeh Netínského rybníka - pod hrází,
vzácně
Geranium robertianum L. - kakost smrdutý
Borový hájek severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína; u křoví jihozápadně
od rybníka Ochoz.
vzácně
Geum rivale L. - kuklík potoční
Vlhké louky severozápadně a západně od rybníka Ochoz; rašelinná louka východně
rybníka Vrkoč (pod hrází).
roztroušeně
Geum urbanum L. - kuklík městský
„Křoviny" - březový háj východně od Netínského rybníka; kroviny u cesty východně
od rybníka Vrkoč - „Kačin".
roztroušeně
Glechoma hederacea L. - popenec obecný
Louky; zahrady; návesní prostory,
hojně
Glyceriafluitans (L.) R. Br. - zblochan vzplývavý
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; litorál malého rybníka, cca 50 m
jihozápadně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
85
Glyceria maxima (Hartman) Holmberg - zblochan vodní
Břeh rybníka Netínského, Ochoz a Vrkoč; vlhké ruderální stanoviště pod hrází
Netínského rybníka.
roztroušeně
Gnaphalium uliginosum L. - protěž bažinná
Netín: pole s bramborami - převládá na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; kaluž na vlhké cestě jižně rybníka
Ochoz,
vzácně
Gypsophila muralis L. - šater zední
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Helianthus tuberosus L. - slunečnice topinambur
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Helichrysum arenarium (L.) Moench - smil písečný C2, § II
U Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Hemerocallisfulva (L.) L. - denivka plavá
U silnice z Olší do Závisti (poblíž křížku),
vzácně
Heracleum mantegazzianum Sommier et Levier - bolševník velkolepý
Prorůstá vrbovými krovinami u potoka na vlhké louce severozápadně od rybníka Ochoz
(cca 50 m).
vzácně
86
Heracleum sphondylium L. - bolševník obecný
Louky; podél cest; příkopy u cest; rumiště,
hojně
Hesperis matronalis L. - večernice vonná
U křížku u silnice z Olší do Netína; „Křoviny" - březový hájek a ve vysoké trávě východně
od Netínského rybníka.
vzácně
Hieracium aurantiacum L. - jestřábník oranžový
Cesta od hráze Netínského rybníka do Netína („Lipky") - u domů i v poli.
vzácně
Hieracium laevigatum Willd. - jestřábník hladký
Smrková monokultura východně rybníka Ochoz; „Křoviny" - louka východně od
Netínského rybníka.
roztroušeně
Hieracium lachenalii Suter - jestřábník Lachenalův
Les severovýchodně od rybníka Vrkoč - „Kačin",
vzácně
Hieracium murorum L. - jestřábník zední
Smrkové monokultury,
hojně
Hieraciumpilosella L. - jestřábník chlupáček
Sušší výslunná mez u severovýchodního břehu rybníka Vrkoč; okraj smrkové
monokultury severně od rybníka Ochoz.
vzácně
87
Hieracium sabaudum L. - jestřábník savojský
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; „Kačín" - smrková školka jižně
od severozápadního cípu Netínského rybníka; smrková monokultura východně rybníka
Ochoz,
roztroušeně
Holcus lanatus L. - medyněk vlnatý
Louky; vlhká smrková školka jihozápadně rybníka Ochoz,
roztroušeně
Holcus mollis L. - medyněk měkký
Netín: pole s žitem - převažující na vlhkých místech, pole s ovsem - tvoří flóru
rostoucí na vlhké půdě, pole s bramborami - převládá na vlhké půdě, typický plevel
oblasti (Picbauer in Laus, 1908).
Na pokraji polí, zvláště u lesů kol Netína a Záseky hojný (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Hordeum vulgare L. - ječmen obecný
Pěstovaný na polích,
roztroušeně
Hylotelephium maximum (L.) Holub - rozchodník velký
U cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; „Kačín" - okraj borového háje jižně od
severozápadního cípu Netínského rybníka; „Křoviny" - březový hájek východně od
Netínského rybníka; u silnice z Olší do Netína.
roztroušeně
Hypericum humifusum L. - třezalka rozprostřená C3
V sečích v lese Černochově a na Hlinách u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
88
Hypericum maculatum Crantz - třezalka skvrnitá
Obecná kol Netína (Picbauer, 1907).
Louky; meze; lesní lemy.
hojně
Hypericumperforatum L. - třezalka tečkovaná
Louky; meze; lesní lemy; podél komunikací,
hojně
Hypochaeris radicata L. - prasetník kořenatý
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; louka západně rybníka Vrkoč
(mezi rybníkem a silnicí do Kochanova).
roztroušeně
Impatiens noli-tangere L. - netýkavka nedůtklivá
Lesy.
roztroušeně
Impatiens parviflora DC. - netýkavka malokvětá
„Kačín" - les západně Netínského rybníka; les východně rybníka Ochoz; les
severovýchodně rybníka Vrkoč.
hojně
lnula helenium L. - oman pravý
VNetíně u Velkého Meziříčí (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Iris pseudacorus L. - kosatec žlutý
Západní břeh rybníka Vrkoč; severovýchodní břeh Netínského rybníka - pod hrází,
vzácně
89
Juncus articulatus L. - sítina článkovaná
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; obnažený západní břeh rybníka Vrkoč;
kaluž na vlhké cestě jižně rybníka Ochoz.
roztroušeně
Juncus bufonius L. s. str. - sítina žabí
Netín: pole s bramborami - převládá na vlhké půdě, typický plevel oblasti (Picbauer in
Laus, 1908).
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; kaluž na vlhké cestě jižně rybníka
Ochoz; obnažený západní břeh rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Juncus conglomeratus L. - sítina klubkatá
Břehy rybníků; podmáčené louky,
hojně
Juncus effusus L. - sítina rozkladitá
Břehy rybníků; podmáčené louky,
roztroušeně
Juncusfilifornús L. - sítina niťovitá
Na lukách kol Netína hojná (Picbauer, 1907).
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
Knautia arvensis (L.) Coulter subsp. arvensis - chrastavec rolní pravý
Netín: pole s žitem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; suchá mez na okraji lesa
severně od rybníka Ochoz - blízko autobusové zastávky; „Kačín" - u cesty; násep
východně rybníka Vrkoč - nad rašelinnou loukou.
roztroušeně
90
Knautia drymeia Heuffel subsp. drymeia - chrastavec křovištní pravý C4
„Křoviny" - sušší louka východně od Netínského rybníka (poblíž křoviny); suchá mez
na okraji lesa severně od rybníka Ochoz - blízko autobusové zastávky; u cesty na hrázi
rybníka Vrkoč,
vzácně
Koeleriapyramidata (Lamk.) P. B. - smělek jehlancovitý
Okraj lesa severozápadně rybníka Ochoz,
vzácně
Lactuca serriola L. - locika kompasová
Podél komunikací; rumiště,
roztroušeně
Lamium album L. - hluchavka bílá
Příkopy podél cest; břehy rybníka; vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
Lamium amplexicaule L. - hluchavka objímavá
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Lamiumpurpureum L. - hluchavka nachová
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Pole; rumiště; okraje luk; zahrady,
roztroušeně
Lapsana communis L. - kapustka obecná
Smrková monokultura východně rybníka Ochoz,
vzácně
91
Larix decidua Mill. - modřín opadavý
U silnice při východním břehu rybníka Vrkoč; okolí chat při cestě od Závisti ke hrázi
Netínského rybníka - cca 40 m od východního břehu Netínského rybníka,
roztroušeně
Lathyrus pratensis L. - hrachor luční
Louky; příkopy podél cest.
roztroušeně
Lenina gibba L. - okřehek hrbatý C4
Hojný v okolí Netína u Velkého Meziříčí (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Leontodon autumnalis L. - máchelka podzimní
Louky; sešlapávané cesty; trávníky podél komunikací,
hojně
Leontodon hispidus L. - máchelka srstnatá
„Křoviny" - sušší louka východně od Netínského rybníka,
vzácně
Leucanthemum vulgare Lamk. subsp. vulgare - kopretina bílá pravá
Louky,
roztroušeně
Ligustrum vulgare L. - ptačí zob obecný
Cesta od hráze Netínského rybníka kNetínu - příměs jehličnatých stromů a křovin u
cesty.
vzácně
Limosella aquatica L. - blatěnka vodní
Na vlhkých lesních cestách v Jedlovci u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
C3
92
Linaria vulgaris Mill. - lnice květel
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
„Křoviny" - okraj sušší louky východně od Netínského rybníka; u silnice z Olší do
Netína.
roztroušeně
Lolium multiflorum Lamk. - jílek mnohokvětý
Louka u východního břehu Netínského rybníka; louky severně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
Loliumperenne L. - jílek vytrvalý
Louka západně rybníka Vrkoč (mezi rybníkem a silnicí do Kochanova); louky a u cesty
severně od rybníka Ochoz; „Křoviny" - suchá louka, cca 100 m od silnice z Olší do
Závisti,
hojně
Lolium remotum Schrank - jílek oddálený
Pole se lnem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
A2
Lolium temulentum L. - jílek márnivý A2
Netín: typický na poli s ječmenem, pole se lnem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Lotus corniculatus L. - štírovník růžkatý
Louka západně rybníka Vrkoč; louka severně od rybníka Ochoz - u cesty; „Křoviny" suchá
louka, cca 100 m západně od silnice z Olší do Závisti.
roztroušeně
Lupinus polyphyllus Lindl. - lupina mnoholistá
Břeh rybníka Ochoz; okolí cesty a okraj lesa severně od rybníka Ochoz; vlhká smrková
školka jihozápadně rybníka Ochoz.
roztroušeně
93
Luzula campestris (L.) DC. s. str. - bika ladní
Louky,
hojně
Luzula pilosa (L.) Willd. - bika chlupatá
Světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Lycopodium clavatum L. - plavuň vidlačka
Kol Netína v lesích obecná (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Lycopsis arvensis L. - prlina rolní C4
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
V poli u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka,
vzácně
Lycopus europaeus L. - karbinec evropský
Břeh rybníka Netínského, Vrkoč a Ochoz; břehy potoků a podmáčená stanoviště,
hojně
Lychnisflos-cuculi L. - kohoutek luční
Louky (i podmáčené a rašelinné); meze; trávník u cesty od Závisti ke hrázi Netínského
rybníka.
hojně
Lychnis viscaria L. - smolnička obecná
Suchá travnatá cesta („Křoviny") západně od silnice z Olší do Závisti - u cesty; sušší
výslunná mez u severovýchodního břehu rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Lysimachia nemorum L. - vrbina hajní
V Černochově, u Pily u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
94
Lysimachia nummularia L. - vrbina penízková
Vlhké louky; poblíž břehů rybníků,
roztroušeně
Lysimachia vulgaris L. - vrbina obecná
Pobřežní vegetace; podmáčená stanoviště; vlhké louky; vlhká místa v lesích,
hojně
Lythrum salicaria L. - kyprej vrbice
Břeh rybníka Ochoz a Vrkoč,
roztroušeně
Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt. - mahonie cesmínolistá
„Kačín" - okraj borového háje jižně od severozápadního cípu Netínského rybníka - u
cesty.
vzácně
Maianthemum bifolium (L.) F. W. Schmidt - pstroček dvoulistý
Smrkové monokultury v okolí rybníka Ochoz,
roztroušeně
Malva moschata L. - sléz pižmový
„Kačín" - pole u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu
Netínského rybníka).
vzácně
Malva neglecta Wallr. - sléz přehlížený
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Matricaria discoidea DC. - heřmánek terčovitý
Podél komunikací; cesta od Závisti ke hrázi Netínského rybníka,
roztroušeně
95
Medicago lupulina L. - tolice dětelovitá
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Medicago sativa L. - tolice setá
Pěstována jako pícnina; podél komunikací,
hojně
Melica nutans L. - strdivka nicí
Okraj lesa západně rybníka Ochoz,
vzácně
Mentha aquatica L. - máta vodní
Západní břeh rybníka Ochoz,
vzácně
Mentha arvensis L. - máta rolní
Netín: pole s ovsem - je i součástí flóry rostoucí na vlhké půdě, pole s bramborami
(Picbauer in Laus, 1908).
Kol Netína hojná: u pohraničního potoka mezi Netínem a Olším hojná, v příkopu
rybníka Vrkoče blíže Netína, na vrkočské hrázi u Netína (Picbauer, 1907).
„Kačín" - pole u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu
Netínského rybníka); západní břeh rybníka Ochoz; u křovin u cesty jihozápadně od
rybníka Ochoz (cca 20 m od malého rybníka u rybníka Ochoz).
roztroušeně
Mentha špicatá L. - máta klasnatá
V zahrádkách v Netíně pěstována (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Mentha x verticillata L. - máta přeslenatá
Na vlhkých místech v Borovinách u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
96
Menyanthes trifoliata L. - vachta trojlistá C3, § III
Rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází),
vzácně
Moehringia trinervia (L.) Clairv. - mateřka trojžilná
Smrková monokultura východně rybníka Ochoz,
vzácně
Monotropa hypopitys L. - hnilák smrkový C3
V lesích kol Netína rozšířen (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Montia hallii (A. Gray) Greene - zdroj ovka potoční C2, § II
Kol Netína přehojná (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Mycelis muralis (L.) Dum. - mléčka zední
Jehličnaté lesy; hráz Netínského rybníka,
hojně
Myosotis arvensis (L.) Hill - pomněnka rolní
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Podél komunikací; pole.
hojně
Myosotis palustris subsp. laxiflora (Rchb.) Schiibl. et Mart. - pomněnka bahenní
volnokvětá
Břeh rybníka Netínského, Ochoz a Vrkoč; břehy potoků; vlhké a podmáčené louky;
vlhká místa v lesích.
hojně
97
Myosoton aquaticum (L.) Moench - křehkýš vodní
Břeh rybníka Netínského, Ochoz a Vrkoč; břehy potoků; vlhká smrková školka
jihozápadně rybníka Ochoz; vlhká místa v lesích.
hojně
Nardus stricta L. - smilka tuhá
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno
Neslia paniculata (L.) Desv. - řepinka latnatá
Netín: pole se lnem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Oenanthe aquatica (L.) Poiret - halucha vodní
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; obnažený břeh rybníka Vrkoč; olšina pří
jihovýchodním břehu rybníka Ochoz.
roztroušeně
Oenotherafallax Renner - pupalka klamná
Travnatý násep u silnice z Netína do Kochanova při rybníku Vrkoč,
vzácně
Onobrychis viciifolia Scop. - vičenec ligrus
„Křoviny" - ve vysoké trávě poblíž březového hájku - východně od Netínského
rybníka.
vzácně
Oxalis acetosella L. - šťavel kyselý
Jehličnaté lesy.
hojně
Papaver argemone L. - mák polní
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
C4
98
Papaver rhoeas L. - mák vlčí
Netín: pole s bramborami - zřídka (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Parnassia palustris L. - tolije bahenní C2, § III
Obecná kol Netína (Picbauer, 1907).
Rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází).
vzácně
Parthenocissus insertu (Kerner) Fritsch - loubinec popínavý
„Kroviny" - na porostu ostružiníku, cca 100 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Pastinaca sativa L. - pastinák setý
U cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka - příkop u cesty,
vzácně
Pedicularis sylvatica L. - všivec lesní C3, § II
Hojný kol Netína (Picbauer, 1907).
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz.
vzácně
Peplis portula L. - kalužník šruchový
Obecný v kalužích kol Netína (Picbauer, 1907).
Kaluž na vlhké cestě jižně rybníka Ochoz,
vzácně
Persicaria amphibia (L.) Delarbre - rdesno obojživelné
Litorál a břeh rybníka Netínského, Ochoz a Vrkoč; „Lipky" - trávník u potoka
tekoucího mezi Netínským rybníkem a Netínem - severně od rybníka Vrkoč,
roztroušeně
99
Persicaria hydropiper (L.) Delarbre - rdesno peprník
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě, pole s bramborami - převládá
na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Olšina při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz; na okraji pole u autobusové zastávky u
silnice z Olší do Netína - severně od rybníka Ochoz; „Kačín" - pole u cesty východně
od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu Netínského rybníka); břeh rybníka Ochoz
a Vrkoč; cesta jihozápadně rybníka Ochoz - blízko malého rybníka u rybníka Ochoz,
roztroušeně
Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre - rdesno blešník
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě, pole s bramborami - převládá
na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Na okraji pole u autobusové zastávky u silnice z Olší do Netína - severně od rybníka
Ochoz; rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti; cesta od
Závisti ke hrázi Netínského rybníka - na poli s kukuřicí; obnažený západní břeh
rybníka Vrkoč; „Kačín" - pole u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám
u břehu Netínského rybníka),
hojně
Persicaria maculosa S. F. Gray - rdesno červivec
Netín: pole s bramborami - převládá na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz; „Kačín" - pole
u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu Netínského rybníka).
roztroušeně
Phalaris arundinacea L. - chrastice rákosovitá
Břehy rybníků; vlhká místa v lesích,
hojně
Phegopteris connectilis (Michx. fil.) Watt - bukovinec osladičovitý
V Borovinách, přehojný u potůčku v Kutíně, u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
100
Phleumpratense L. - bojínek luční
Louky,
roztroušeně
Phragmites australis (Cav.) Steud. - rákos obecný
Břeh rybníka Netínského (východní břeh) a Vrkoč (západní břeh),
roztroušeně
Physalis philadelphica Lamk. - mochyně dužnoplodá
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Picea abies (L.) Karsten - smrk ztepilý
Tvoří smrkové monokultury; smrkové školky; „Kroviny" - malý porost mladých smrků
a borovic.
hojně
Pinus sylvestris L. - borovice lesní
„Kačín" - borový háj jižně od severozápadního cípu Netínského rybníka; „Kačín" školka
s borovicemi jižně od cesty kNetínskému rybníku; hráz Netínského rybníka;
příměs smrkových lesů; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází) - jeden
jedinec; „Kroviny" - malý porost mladých smrků a borovic,
roztroušeně
Plantago lanceolata L. - jitrocel kopinatý
Louky; podél komunikací; návesní prostory; zahrady,
hojně
Plantago major L. subsp. major - jitrocel větší pravý
Netín: pole s ovsem - tvoří i flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Podél komunikací; návesní prostory; rumiště, louky; pole; zahrady.
hojně
101
Poa annua L. - lipnice roční
Podél komunikací; trávníky; sešlapávané cesty a místa; návesní prostory,
hojně
Poa nemoralis L. - lipnice hajní
Světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Poa pratensis L. - lipnice luční
Louky; travinné společenstvo u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; světlá
lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz; okolí břehu rybníka
Ochoz a malého rybníka cca 50 m jihozápadně od rybníka Ochoz,
hojně
Poa trivialis L. - lipnice obecná
Travinné společenstvo u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; olšina při
jihovýchodním břehu rybníka Ochoz.
roztroušeně
Polygala multicaulis Tausch - vítod ostrokřídlý C4
UNetína(Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Polygonatum verticillatum (L.) All. - kokořík přeslenitý
V lese u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Polygonům aviculare L. s. str. - truskavec ptačí
Netín: pole s žitem (Picbauer in Laus, 1908).
Podél komunikací; pole; zahrady; rumiště,
hojně
102
Populus alba L. - topol bílý
Násep u západního břehu rybníka Ochoz; olšina při jihovýchodním břehu rybníka
Ochoz; u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka.
roztroušeně
Populus tremula L. - topol osika
Příměs lesa při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz - poblíž olšiny; rumiště u
jihozápadního břehu rybníka Vrkoč; u cesty jihozápadně od rybníka Ochoz (cca 120
m).
roztroušeně
Potamogeton alpinus Balbis - rdest alpský C2, § II
Hojný v pohraničním potoku mezi Netínem a Olším (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Potamogeton pusillus L. s. str. - rdest maličký
V pohraničním potoku mezi Netínem a Olším (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Potentilla anserina L. - mochna husí
Okraje cest; trávníky; trávníky ve vesnicích; u břehů rybníků,
hojně
Potentilla argentea L. - mochna stříbrná
„Křoviny" - suchá louka, cca 100 m západně od silnice z Olší do Závisti; suchá
travnatá cesta („Křoviny") západně od silnice z Olší do Závisti - u cesty; u cesty od
Závisti ke hrázi Netínského rybníka,
vzácně
Potentilla erecta (L.) Räuschel - mochna nátržník
Vlhké; podmáčené a rašelinné louky; okraj smrkové monokultury severně od rybníka
Ochoz.
hojně
103
Potentilla heptaphylla L. - mochna sedmilistá
U Netína (Formánek, 1892).
Ve studovaném území nenalezeno.
Potentillapalustris (L.) Scop. - mochna bahenní C4
V lesní tůni v Borovinách u Netína, u potůčka mezi Olším a Netínem hraničícím
(Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Potentilla recta L. - mochna přímá C4
U cesty jihozápadně rybníka Ochoz (blízko pomníku),
vzácně
Potentilla supina L. - mochna poléhavá
VNetíně u Velkého Meziříčí (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Prenanthes purpurea L. - věsenka nachová
V březové seči u Kutiny u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Prunella vulgaris L. - černohlávek obecný
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Louky (i vlhké a podmáčené); trávníky; trávník u cesty od Závisti ke hrázi Netínského
rybníka; trávník u západního břehu Netínského rybníka (u rekreačních chat).
hojně
Prunus avium (L.) L. - třešeň ptačí
V lese při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz - poblíž olšiny; poblíž smrkové školky
jihozápadně rybníka Ochoz.
vzácně
104
Prunus cerasifera Ehrh. - slivoň myrobalán
Okraj smrkové monokultury severně od rybníka Ochoz (poblíž rekreačních chat);
„Lipky" - u cesty severně od rybníka Vrkoč.
vzácně
Prunus spinosa L. - trnka obecná
Poblíž břehu malého rybníka, cca 50 m jihozápadně od rybníka Ochoz; meze u silnice
z Olší do Netína - u autobusové zastávky; „Křoviny" - roztroušeně u porostů j anovce,
smrků a borovic,
roztroušeně
Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco - douglaska tisolistá
Okolí chat při cestě od Závisti ke hrázi Netínského rybníka - poblíž východního břehu
Netínského rybníka.
vzácně
Pteridium aquilinum (L.) Kuhn - hasivka orličí
V lesích a lesních pastvinách kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Pulmonaria qfficinalis L. - plicník lékařský
Cesta od hráze Netínského rybníka k Netínu - křoviny podél cesty,
vzácně
Pyrethrumparthenium (L.) Sm. - řimbaba obecná
Cesta od hráze Netínského rybníka k Netínu - poblíž domu.
vzácně
Pyrola chlorantha Sw. - hruštička zelenokvětá
V lesích kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Cl
105
Quercus robur L. - dub letní
Příměs jehličnatých lesů; „Kačín" - školka s borovicemi jižně od cesty kNetínskému
rybníku; cesta podél západního břehu rybníka Ochoz; kraj lesa u severovýchodního
břehu rybníka Vrkoč, zde přechází i na mez u břehu rybníka,
roztroušeně
Ranunculus acris L. - pryskyřník prudký
Louky, zejména vlhké a podmáčené; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod
hrází).
hojně
Ranunculus auricomus agg.
Louka severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Ranunculusflammula L. - pryskyřník plamének
Ve strouze při zhořské cestě U dvora blíže Netína (Picbauer, 1907).
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; vlhká louka severovýchodně rybníka
Vrkoč - vedle smrkové monokultury; louka u západního břehu rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Ranunculus repens L. - pryskyřník plazivý
Louky, zejména vlhké; „Lipky" - vtolici seté; břeh u severozápadního cípu
Netínského rybníka; podmáčená cesta jižně rybníka Ochoz.
roztroušeně
Ranunculus sceleratus L. - pryskyřník lítý
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; obnažený západní břeh rybníka Vrkoč,
roztroušeně
106
Raphanus raphanistrum L. - ředkev ohnice
Netín: pole s žitem, pole s ovsem (hojně), pole s bramborami, pole se lnem (Picbauer in
Laus, 1908).
Pole východně cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka,
vzácně
Rhus hirta (L.) Sudw. - škumpa orobincová
Kroviny u cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu.
vzácně
Ribes uva-crispa L. - srstka angrešt
Borový háj severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína.
vzácně
Rorippa palustris (L.) Besser - rukev bažinná
Obnažený východní břeh Netínského rybníka; obnažený západní břeh rybníka Vrkoč;
olšina při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz.
roztroušeně
Rorippa sylvestris (L.) Besser - rukev obecná
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Rosa sp. - růže
U cesty podél východního břehu rybníka Vrkoč; meze v „Krovinách" - východně od
Netínského rybníka; meze u silnice z Olší do Netína.
roztroušeně
Rubus idaeus L. - ostružiník maliník
Lesy; lesní lemy; křoviny.
hojně
107
Rubus subg. Rubus - ostružiník
Lesy; lesní lemy; křoviny; příkopy podél komunikací,
hojně
Zástupce skupiny Rubus subg. Rubus jsem blíže nedeterminovala, ale na základě nálezů
z minulosti předpokládám výskyt následujících druhů:
Rubus armeniacus Focke - ostružiník sladkoplodý
Na okraji lesa u Uršince blíže Netína (Picbauer, 1907).
Rubus caesius L. - ostružiník j ežiník
Netín: pole s žitem (Picbauer in Laus, 1908).
Rubusfabrimontanus Spribille - ostružiník j emnozubý
V Křeničkách u Netína (Picbauer, 1907).
Rubus grabowskii Giinther et al. - ostružiník latnatý
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Rubus hirtus W. et K. (agg.) - ostružiník srstnatý
V Kutíně u Netína (Picbauer, 1907).
Rubus montanus Lej. - ostružiník běloplstnatý
Kol Netína (Picbauer, 1907).
Rumex acetosa L. - šťovík kyselý
Louky v okolí rybníka Vrkoč; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč (pod hrází);
vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Rumex acetosella L. - šťovík menší
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Podél komunikací; světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka
Ochoz; „Křoviny" - sušší louka východně od Netínského rybníka.
roztroušeně
Rumex crispus L. - šťovík kadeřavý
Netín: pole s ovsem - tvoří i flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
„Křoviny" - louky východně od Netínského rybníka; poblíž západního břehu rybníka
Vrkoč; okraj lesa severně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
108
Rumex maritimus L. - šťovík přímořský
Na hrázích rybníků u Netína (Picbauer, 1907).
Břehy a obnažená dna rybníků.
hojně
Rumex obtusifolius var. transiens (Simk.) Kubát - šťovík tupolistý přechodný
„Křoviny" - louky východně od Netínského rybníka; louka západně rybníka Vrkoč;
„Kačín" - louka u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu
Netínského rybníka); rumiště; světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od
rybníka Ochoz,
hojně
Ruta graveolens L. - routa vonná
Hojně pěstovaná v selských zahrádkách v Netíně (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Sagina procumbens L. - úrazník položený
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Sagittaria sagittifolia L. - šípatka střelolistá
Malý rybník, cca 50 m jihozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
Salix aurita L. - vrba ušatá
Vrbové porosty na vlhké louce severozápadně od rybníka Ochoz - u potoka pod hrází;
okraj smrkové monokultury severně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Salix caprea L. - vrba jíva
Vrbové porosty na vlhké louce severozápadně od rybníka Ochoz - u potoka pod hrází;
příměs lesa při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz - poblíž olšiny; východní břeh
Netínského rybníka; hráz Netínského rybníka,
hojně
109
Salix cinerea L. - vrba popelavá
Okraj lesa západně rybníka Ochoz; olšina při jihovýchodním břehu rybníka Ochoz; u
severního břehu rybníka Ochoz.
roztroušeně
Salixfragilis L. - vrba křehká
„Lipky" - u cesty severně od rybníka Vrkoč (cca 150 m) - jeden statný strom; „Lipky"
- u potoka tekoucím mezi Netínem a Netínským rybníkem; olšina při jihovýchodním
břehu rybníka Ochoz,
roztroušeně
Salixpentandra L. - vrba pětimužná
Rašelinná louka východně rybníka Vrkoč - pod hrází (jeden jedinec),
vzácně
Sambucus ebulus L. - bez chebdí
Smrkové monokultury severně a východně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
Sambucus nigra L. - bez černý
U silnice z Olší do Netína; „Křoviny" - poblíž rumiště, roztroušeně poblíž porostů
janovce, smrků a borovic; „Kačín" - okraj borového háje jižně od severozápadního
cípu Netínského rybníka; u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; východní
břeh Netínského rybníka,
roztroušeně
Sambucus racemosa L. - bez červený
Hojný kol Netína u Velkého Meziříčí (Picbauer, 1907).
Lesy; lesní lemy; les západně Netínského rybníka - „Kačín"; „Křoviny" - u cesty východně
od Netínského rybníka; borový hájek severně od rybníka Ochoz u silnice z
Olší do Netína.
hojně
110
Sanguisorba officinalis L. - krvavec toten
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; vlhká louka severovýchodně rybníka
Vrkoč; „Lipky" - u cesty od Netína k rybníku Vrkoč; rašelinná louka východně rybníka
Vrkoč - pod hrází,
roztroušeně
Scirpus sylvaticus L. - skřípina lesní
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; západní břeh rybníka Ochoz,
vzácně
Scleranthus annuus L. - chmerek roční
Netín: pole s žitem, je převažující na vlhkých místech; Netín: pole s ovsem, je součástí
flóry na vlhké půdě; Netín: pole se lnem, pole s bramborami - převládající na vlhké
půdě; Netín: charakteristický plevel oblasti (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Scleranthus perennis L. - chmerek vytrvalý
Netín: pole s žitem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Scrophularia nodosa L. - krtičník hlíznatý
Břeh rybníka Netínského, Vrkoč a Ochoz; „Lipky" - u cesty severně od rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Scutellaria galericulata L. - šišák vroubkovaný
Břeh rybníka Netínského, Vrkoč a Ochoz; vlhké louky severozápadně od rybníka
Ochoz; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč - pod hrází.
roztroušeně
Sedům hispanicum L. - rozchodník španělský
Netín - u křižovatky na Olší nad Oslavou - okraj chodníku,
vzácně
111
Sedům villosum L. - rozchodník huňatý C l , § I
Na mokrých lukách u Záseky (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Selinum carvifolia (L.) L. - olešník kmínolistý
Při zhořské cestě v lese Černochově v Borovinách u Netína (Picbauer, 1907).
Trávník u severozápadního břehu rybníka Ochoz.
vzácně
Sempervivum tectorum L. - netřesk střešní
Na doskových střechách v Netíně (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Seneciojacobaea L. - starček přímětník
Obnažený východní břeh Netínského rybníka,
vzácně
Senecio ovatus (G., M. et Sch.) Willd. - starček Fuchsův
V lesích u Pily u Netína (Picbauer, 1907).
Lesy a lesní školky; u silnice z Olší do Netína.
hojně
Senecio viscosus L. - starček lepkavý
Smrková monokultura východně rybníka Ochoz; „Kačín" - smrková školka - západně
od Netínského rybníka; hráz Netínského rybníka; u silnice z Netína do Kochanova při
rybníku Vrkoč,
roztroušeně
Senecio vulgaris L. - starček obecný
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
112
Sherardia arvensis L. - bračka rolní
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Silene dioica (L.) Clairv. - silenka dvoudomá
U Manová mlýna blíže Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Silene latifolia Poiret subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet - silenka širolistá bílá
„Křoviny" - suchá louka, cca 100 m od silnice z Olší do Závisti; „Křoviny" - březový
háj a louky - východně od Netínského rybníka; u silnice z Olší do Závisti; u západního
břehu rybníka Vrkoč; násep u silnice u západního břehu rybníka Vrkoč; u silnice z Olší
do Netína.
roztroušeně
Silene vulgaris (Moench) Garcke subsp. vulgaris - silenka nadmutá pravá
„Křoviny" - suchá louka, cca 100 m od silnice z Olší do Závisti; „Křoviny" - louka
východně od Netínského rybníka; u silnice z Olší do Závisti.
roztroušeně
Sisymbrium officinale (L.) Scop. - hulevník lékařský
Rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Solanum dulcamara L. - lilek potměchuť
Břehy rybníků a potoků; podmáčené louky; vlhká místa v lesích - okraj lesa
severovýchodně rybníka Vrkoč.
hojně
Solanum tuberosum L. - lilek brambor
Pěstovaný na jednom poli - „Lipky",
vzácně
113
Solidago virgaurea L. - zlatobýl obecný
Okraj borového hájku severně od rybníka Ochoz u silnice z Olší do Netína.
vzácně
Sonchus arvensis L. - mléč rolní
Netín: pole s ovsem, pole se lnem (Picbauer in Laus, 1908).
U cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka; „Kačín" - u pole u cesty východně od
rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu Netínského rybníka); u silnice z Olší do
Netína.
roztroušeně
Sonchus asper (L.) Hill - mléč drsný
Netín - u silnice, okraje chodníků; u silnice od Kochanova do Netína (podél silnice od
rybníka Vrkoč).
roztroušeně
Sonchus oleraceus L. - mléč zelinný
Netín - u silnice, okraje chodníků; u silnice od Kochanova do Netína (podél silnice od
rybníka Vrkoč).
roztroušeně
Sorbus aucuparia L. subsp. aucuparia - jeřáb ptačí pravý
Příměs jehličnatých lesů; lesní lemy; cesta podél západního břehu rybníka Ochoz,
hojně
Sparganium erectum L. - zevar vzpřímený
Litorál malého rybníka, cca 50 m jihozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
C4
114
Spergula arvensis L. subsp. arvensis - kolenec rolní pravý
Netín: pole s žitem - převažující na vlhkých místech, pole s ovsem - tvoří flóru
rostoucí na vlhké půdě, pole se lnem, pole s bramborami - převládá na vlhké půdě,
charakteristický plevel oblasti (Picbauer in Laus, 1908).
„Kačín" - pole u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu
Netínského rybníka); rumiště v „Krovinách", cca 200 m západně od silnice z Olší do
Závisti,
vzácně
Spergularia rubra (L.) J. Presl et C. Presl - kuřinka červená
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Spiraea sp. - tavolník
Netín - u chodníku; kroviny u cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu.
vzácně
Stachys palustris L. - čistec bahenní
Netín: pole s ovsem - tvoří flóru rostoucí na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
„Křoviny" - přechod mezi polem a loukou východně od Netínského rybníka; „Kačín" pole
u cesty východně od rybníka Vrkoč (směrem k chatám u břehu Netínského
rybníka),
vzácně
Stellaria graminea L. - ptačinec trávovitý
Netín: pole s žitem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; u cesty od Závisti ke hrázi
Netínského rybníka.
roztroušeně
Stellaria media (L.) Vili. - ptačinec prostřední
Netín: pole s bramborami - převládá na vlhké půdě (Picbauer in Laus, 1908).
Pole; zahrady.
hojně
115
Stellaria nemorum L. - ptačinec hajní
Světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Stellariapalustris Hoffm. - ptačinec bahenní C3
Břeh rybníka Vrkoč,
vzácně
Succisa pratensis Moench - čertkus luční
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz; vlhká smrková školka jihozápadně
rybníka Ochoz; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč - pod hrází; trávník u
západního břehu Netínského rybníka - poblíž rekreačních chat.
roztroušeně
Symphoricarpos albus (L.) Blake - pámelník bílý
„Kačín" - okraj borového háje jižně od severozápadního cípu Netínského rybníka,
vzácně
Symphytum officinale L. - kostival lékařský
Západní břeh a okolí břehu rybníka Ochoz; násep u silnice západně rybníka Vrkoč;
„Lipky" - trávník u cesty severně od rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Syringa vulgaris L. - šeřík obecný
„Kroviny" - u porostů j anovce a trnek - východně od Netínského rybníka,
vzácně
Tanacetum vulgare L. - vratič obecný
Podél komunikací; příkopy u silnic; rumiště,
roztroušeně
116
Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek - pampeliška
lékařská
Louky; zahrady; trávníky podél cest; rumiště,
hojně
Tephroseris crispa (Jacq.) Schur - starček potoční C4
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz, zde i u potoka; rašelinná louka
východně rybníka Vrkoč - pod hrází; vlhká louka severovýchodně rybníka
Vrkoč - u smrkového lesa.
roztroušeně
Thalictrum aquilegiifolium L. - žluťucha orlíčkolistá
V mokřinách lesních u Pily blíže Netína (Picbauer, 1907).
Vlhká smrková školka jihozápadně rybníka Ochoz - u okraje lesa.
vzácně
Thalictrumflavum L. - žluťucha žlutá
Západní břeh rybníka Ochoz,
vzácně
C2, § II
Thlaspi arvense L. - penízek rolní
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Pole; zahrady; podél komunikací.
roztroušeně
Thymus pulegioides L. - mateřídouška vejčitá
„Křoviny" - suchá travnatá cesta a suché meze západně od silnice z Olší do Závisti;
sušší meze podél komunikací (silnice z Olší do Netína, „Lipky" - cesta severně od
rybníka Vrkoč).
roztroušeně
117
lilia cordata Mill. - lípa srdčitá
Podél silnice z Olší do Netína; v Olší nad Oslavou na severozápadě obce, za domem č.
5 - památný strom (obvod kmene: 450 cm, výška: 28 m, stáří: 300 let (Cech et al.,
2002))
vzácně
lilia platyphyllos Scop. subsp. platyphyllos - lípa velkolistá pravá
Podél silnice z Olší do Netína; okolí hráze Netínského rybníka,
roztroušeně
Trifolium arvense L. - jetel rolní
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, typický plevel oblasti - na písčité půdě (Picbauer in
Laus, 1908).
„Křoviny" - suchá travnatá cesta a mez západně od silnice z Olší do Závisti,
vzácně
Trifolium campestre Schreber - jetel ladní
Netín: pole s žitem, pole s ovsem, charakteristický plevel oblasti (Picbauer in Laus,
1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Trifolium dubium Sibth. - jetel pochybný
Louky severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Trifolium hybridům L. - jetel zvrhlý
Louky; podél komunikací; okraje polí; rašelinná louka východně rybníka Vrkoč - pod
hrází; louka západně rybníka Vrkoč (mezi rybníkem a silnicí do Kochanova); louky
severně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
118
Trifoliumpratense L. subsp. pratense - jetel luční pravý
Louka u západního břehu rybníka Vrkoč; louky severně od rybníka Ochoz; u silnice
z Olší do Netína.
roztroušeně
Trifoliumpratense subsp. sativum (Schreber) Schiibl. et Mart. - jetel luční setý
„Kačín" - pěstovaný, zplaňuje u cesty; „Lipky" - vtolici seté (vojtěšce) severně od
rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Trifolium repens L. - jetel plazivý
Louky; podél komunikací; trávníky v obcích; okraje polí; „Lipky" - vtolici seté
(vojtěšce) severně od rybníka Vrkoč
hojně
Trifolium spadiceum L. - jetel kaštanový C3
Netín (Formánek, 1892).
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz.
vzácně
Triglochin palustre L. - bařička bahenní
Mokrá luka kol Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
C2
Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. - heřmánkovec nevonný
Pole; rumiště; podél komunikací,
hojně
Trisetumflavescens (L.) P. B. - trojštět žlutavý
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; sušší louka u východního břehu
Netínského rybníka; travinné společenstvo u cesty od Závisti ke hrázi Netínského
rybníka; světlá lesní školka (smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz,
roztroušeně
119
Triticum aestivum L. - pšenice setá
Pěstována na polích,
hojně
Tussilagofarfara L. - podběl lékařský
„Heledrovce" - pole u okraje lesa nejblíže Olší nad Oslavou; násep u silnice od
Kochanova do Netína u rybníka Vrkoč.
roztroušeně
Typha angustifolia L. - orobinec úzkolistý
Břeh Netínského rybníka (u hráze, západní břeh); břeh rybníka Vrkoč; břeh malého
rybníka, cca 50 m jihozápadně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Typha latifolia L. - orobinec širokolistý
Břeh rybníka Ochoz a Vrkoč; podél potoka tekoucího mezi Netínským rybníkem a
Netínem - „Lipky".
roztroušeně
Ulmus glabra Huds. - jilm drsný
U cesty podél západního břehu rybníka Ochoz,
vzácně
Urtica dioica L. - kopřiva dvoudomá
Příkopy; rumiště; lesy; pobřežní porosty; ruderální stanoviště,
hojně
Utricularia vulgaris L. - bublinatka obecná
Pod Vrkočem u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Vaccinium myrtillus L. - brusnice borůvka
Jehličnaté lesy; březové a borové háje.
hojně
C1,§I
120
Vaccinium vitis-idaea L. - brusnice brusinka
V lese Černochově u Netína (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Valeriána dioica L. - kozlík dvoudomý C4
Vlhké louky severozápadně od rybníka Ochoz,
vzácně
Verbascum chaixii Vili. subsp. austriacum (R. et Sch.) Hayek
rakouská
Na stráních kol Netína (zde též s bílými květy) (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Verbascum thapsus L. - divizna malokvětá
U západního břehu rybníka Ochoz - vedle domku na hrázi; hráz Netínského rybníka,
roztroušeně
Veronica arvensis L. - rozrazil rolní
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka,
vzácně
Veronica beccabunga L. - rozrazil potoční
U potoka tekoucího mezi Netínským rybníkem a Netínem - „Lipky"; vlhké louky
severozápadně od rybníka Ochoz - u potoka pod hrází; rašelinná louka východně
rybníka Vrkoč - u potoka; smrková monokultura východně rybníka Ochoz - u potoka,
roztroušeně
Veronica chamaedrys L. - rozrazil rezekvítek
„Kačín" - okraj lesa; louka s tolicí setou (vojtěškou) severně rybníka Vrkoč; louka
západně rybníka Vrkoč; trávník u cesty od Závisti ke hrázi Netínského rybníka;
„Křoviny" - u trnkových křovin východně od Netínského rybníka; světlá lesní školka
(smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz; trávník u západního břehu rybníka
Ochoz; zahrady,
hojně
- divizna jižní
C4
121
Veronica qfficinalis L. - rozrazil lékařský
Sušší louka severně od rybníka Ochoz - u silnice z Olší do Netína; světlá lesní školka
(smrková monokultura) severně od rybníka Ochoz.
vzácně
Veronicapersica Poiret - rozrazil perský
Pole; rumiště; podél komunikací,
roztroušeně
Veronica polita Fries - rozrazil lesklý
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Veronica scutellata L. - rozrazil štítkovitý C4
Rozšířen u rybníků, v příkopech kol Netína (Picbauer, 1907).
Břeh rybníka Vrkoč a Ochoz; obnažený východní břeh Netínského rybníka; louka
severovýchodně a severně od rybníka Ochoz.
roztroušeně
Veronica serpyllifolia L. - rozrazil douškolistý
Louka s tolicí setou (vojtěškou) severně rybníka Vrkoč; louka západně rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Veronica sublobata M. Fischer - rozrazil laločnatý
Okraj lesa severně od rybníka Ochoz,
vzácně
Veronica triphyllos L. - rozrazil trojklanný
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
122
Vicia angustifolia L. - vikev úzkolistá
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; u cesty od Závisti ke hrázi
Netínského rybníka; u silnice z Olší do Netína; západní břeh rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Vicia cracca L. - vikev ptačí
Louka severně od rybníka Ochoz; „Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka,
roztroušeně
Vicia hirsuta (L.) S. F. Gray - vikev chlupatá
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Vicia sativa L. - vikev setá
Netín: pole s ovsem (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Vicia tenuifolia Roth - vikev tenkolistá
Násep u silnice u louky západně rybníka Vrkoč,
vzácně
Vicia tetrasperma (L.) Schreber - vikev čtyřsemenná
Netín: pole s ovsem, pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
„Křoviny" - louka východně od Netínského rybníka; u cesty od Závisti ke hrázi
Netínského rybníka.
vzácně
Vinca minor L. - barvínek menší
Poblíž rekreační chaty na okraji lesa u západního břehu Netínského rybníka,
vzácně
Viola arvensis Murray - violka rolní
Pole; podél komunikací; návesní prostory,
roztroušeně
123
Viola canina L. - violka psí
„Kroviny" - kroviny východně od Netínského rybníka; západní břeh rybníka Ochoz,
roztroušeně
Viola odorata L. - violka vonná
U cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu - poblíž domu; okolí chat při cestě od
Závisti ke hrázi Netínského rybníka - poblíž východního břehu Netínského rybníka; u
silnice z Olší do Netína nedaleko Olší nad Oslavou,
roztroušeně
Viola palustris L. - violka bahenní
Hojná v Borovinách a j. kol Netína a Záseky (Picbauer, 1907).
Ve studovaném území nenalezeno.
Viola riviniana Rchb. - violka Rivinova
Okraje lesa východně od rybníka Vrkoč,
roztroušeně
Viola tricolor L. - violka troj barevná
Netín: pole s bramborami (Picbauer in Laus, 1908).
Ve studovaném území nenalezeno.
Viola x wittrockiana Gams - violka zahradní
Severovýchodní břeh Netínského rybníka - pod hrází (vlhká půda blízko obnaženého
břehu rybníka, mezi kopřivami dvoudomými).
vzácně
Weigelaflorida (Bunge) DC. - weigelie růžová
Kroviny u cesty od hráze Netínského rybníka k Netínu.
vzácně
Zea mays L. - kukuřice setá
Pěstována na polích,
hojně
124
5. Výsledky
V seznamu cévnatých rostlin uvádím celkem 459 taxonů (rody, druhy,
poddruhy, variety). Jsou to taxony mnou nalezené ve studovaném území a ty, o nichž
jsem našla zmínku v botanické literatuře vztahující se k okolí Netína. V literatuře se mi
podařilo vyhledat 162 taxonů, z nichž jsem 89 nepotvrdila. Nej důležitější výsledky
uvádím pro přehlednost v tabulce 4.
Tab. 4: Tabulka s výsledky floristické studie
Rozloha studovaného území [km ] 4
Nadmořská výška [m n. m.] 510-565
Celkový počet taxonů cévnatých rostlin
v seznamu
459
Celkový počet mnou nalezených taxonů 370
Počet taxonů uvedených v literatuře 162*
* Z toho jsem nepotvrdila taxonů 89
* Z toho jsem potvrdila taxonů 73
Počet nově nalezených taxonů 297
Velmi důležité je i zhodnocení nálezů chráněných taxonů. Chráněné taxony
uvádím podle Vyhlášky MZP ČR č. 395/1992 Sb. a Červeného seznamu cévnatých
rostlin České republiky (stav v roce 2000) (Holub & Procházka, 2000). V seznamu
cévnatých rostlin uvádím celkem 52 chráněných taxonů. V literatuře j sem vyhledala 43
chráněných taxonů zmiňovaných v minulosti v okolí Netína. Z nich se mi 32
nepodařilo potvrdit. Mně osobně se podařilo nalézt 20 chráněných taxonů. Za úspěch
lze považovat 9 nově nalezených chráněných taxonů, o kterých nebyla v literatuře
zmínka. Jsou to žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ptačinec bahenní (Stellaria palustris),
chrastavec křovištní pravý (Knautia drymeia subsp. drymeia), mochna přímá
125
(Potentilla recta), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), starček potoční
(Tephroseris crispa) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Zhodnocení nálezů
chráněných taxonů uvádím v tabulce 5. Výskyt vybraných chráněných druhů je
znázorněn na obrázku 7. Problematice chráněných druhů však bude věnován prostor i
v diskusi.
Tab. 5: Zhodnocení nálezů chráněných taxonů
Celkový počet chráněných taxonů
cévnatých rostlin v seznamu
52
Celkový počet mnou nalezených
chráněných taxonů
20
Počet chráněných taxonů uvedených
v literatuře
43*
* Z toho jsem nepotvrdila chráněných
taxonů
32
* Z toho jsem potvrdila chráněných
taxonů
11
Počet nově nalezených chráněných
taxonů
9
Za botanicky nej zajímavější lokalitu studovaného území považuji rašelinnou
louku (viz kapitola 4.4.4.2), která je jedinečná z hlediska výskytu chráněných druhů
jako tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata),
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), starček potoční (Tephroseris crispa) a
vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Toliji bahenní a vachtu trojlistou jsem jinde
v území nenalezla.
Nejvíce zastoupeným rodem, co se týče počtu druhů, je ostřice (Carex sp.).
Ostřici uvádím v seznamu druhů celkem 17krát. Z toho jsem 14 druhů zaznamenala
osobně.
126
6. Diskuse
Jak jsem již uvedla v předešlé kapitole, v seznamu cévnatých rostlin uvádím
celkem 459 taxonů. V literatuře se mi podařilo vyhledat 162 taxonů, z nichž jsem 89
nepotvrdila. Osobně jsem v území nalezla 370 taxonů a mezi nimi bylo 73 již
zmíněných v literatuře vztahující se k okolí Netína. To znamená, že jsem „objevila"
297 nových taxonů. Tento údaj lze však považovat za zkreslený, jelikož v případě
minulých výzkumů studovaného území nešlo o výzkumy komplexní. Mnoho mnou
nalezených a v literatuře nezmíněných taxonů se jistě v území vyskytovalo i
v minulosti. Jde ale pouze o hypotetické tvrzení vzhledem k absenci jejich literárních
záznamů. Jistě ale v území oproti minulosti přibyly nové druhy. Mnoho z mnou nově
nalezených taxonů se na území rozšířilo z okolních oblastí, zejména plevely a invazní
druhy jako netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a bolševník velkolepý
(Heracleum maňtegazzianum). Mezi nově registrovanými taxony jsou i rostliny
vysazované či zplanělé. Příkladem zplanělého druhu je podle mě ohrožený taxon
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), který jsem nalezla blízko chaty na okraji smrkové
monokultury, asi 100 m severně od rybníka Ochoz, a pitulník postříbřený (Galeobdolon
argentatum), hojně se vyskytující ve smrkovém lese v „Kačíně".
Literární botanické záznamy z okolí Netína pochází z konce 19. a začátku 20.
století. V první česky psané Květeně Moravy a rakouského Slezska od Eduarda
Formánka (Formánek, 1887, 1892) j sem nalezla pouze 5 záznamů. Většina botanických
poznámek je uvedena v Příspěvku ku poznání květeny okolí Třebíče a některých míst
okresu Velko-meziříčského a Náměšťského (Picbauer, 1907) od Richarda Picbauera.
Picbauerovy nálezy ruderálních druhů rostlin rostoucích okolo Netína uveřejnil
v publikaci Máhrens Ackerunkráuter und Ruderalpflanzen (Laus, 1908) Heinrich Laus.
Jediné mnou nalezené literární údaje o botanickém výzkumu okolí Netína tedy pochází
z let 1887-1908. Mezi taxony v seznamu jsem řadila kromě nově nalezených všechny,
které byly v minulosti nalezeny na lokalitách v bližším okolí Netína a Olší nad
Oslavou. To znamená i ty, které nesouhlasí konkrétně se studovaným územím. Některé
lokality byly také uváděny pouze pod názvem „Netín", „U Netína" apod. Je možné, že
tyto skutečnosti mohly výsledky studie nepatrně zkreslit.
Od doby, kdy byl na netínské lokalitě prováděn botanický výzkum, uplynulo již
přes sto let. V místní krajině došlo za tu dobu k mnoha změnám.
127
V letech 1925-1926 zde byl proveden rozsáhlý meliorační projekt. Závlaha luk
byla provedena v trati Pod Zásekou a Na Hájku. Odvodnění bylo prováděno v tratích
Lipky, Křižíky, Poloudělí, Bílé Skály, Loučky, Křiby, Otavnice, Padělky a další
(Bláhová & Křeček, 2007). Některé meliorované lokality se nachází přímo ve
studovaném území (Lipky, Poloudělí dolní) či s ním bezprostředně sousedí (Poloudělí
horní). V důsledku meliorací z území zřejmě vymizely například tyto druhy: dvouzubec
trojdílný (Bidens tripartita), ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice řídkoklasá
(Carex remota), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), krabilice chlupatá (Chaerophyllum
hirsutum), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), blatěnka vodní (Limosella
aquatica), zdroj ovka potoční (Montia hallii), rdest alpský (Potamogeton alpinus),
mochna bahenní (Potentilla palustris), rozchodník huňatý (Sedům villosum), bařička
bahenní (Triglochinpalustre), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris).
Došlo také k úpravě silnic. Do roku 1923 byla okresní silnice z Netína ke
Kochanovu pouze úzkou, 4 m širokou, nezpevněnou komunikací. Teprve v tomto roce
byla v délce 1 km vyštětována, upravena drtí s pískem a zpevněna silničním valem.
Zároveň byly vyhloubeny postranní příkopy a upraveny vjezdy na polnosti (Bláhová &
Křeček, 2007). Tento fakt mohl způsobit nepotvrzení např smilu písečného
(Helichrysum arenarium) a divizny jižní rakouské (Verbascum chaixii subsp.
austriacum).
Netínské obecní lesy jsou pravidelně obhospodařovány již 75 let (Bláhová &
Křeček, 2007). Docházelo zde k těžebním a zalesňovacím pracím. Předpokládám, že
důsledkem toho je nepotvrzení některých druhů, které byly badateli v lesích nalézány
kolem roku 1900. Patří mezi ně například lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),
plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), kruštík širolistý (Epipactis
helleborine), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), vrbina hajní (Lysimachia
nemorum), hnilák smrkový (Monotropa hypopitys), bukovinec osladičovitý
(Phegopteris connectilis), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), hruštička zelenokvětá
(Pyrola chlorantha), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Zbytky potenciální
přirozené vegetace, a to bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) (Neuhäuslová et al., 1997),
představují mnou nalezené druhy třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea),
metlička křivolaká (Avenella flexulosa), jestřábník zední (Hieracium murorum),
pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice
hajní (Poa nemoralis), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a rozrazil lékařský
(Veronica officinalis). Příkladem druhů dnešních pozměněných lesů, smrkových
128
monokultur, může být kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkavka malokvětá
(Impatiens parviflora), pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum) a bez chebdí
(Sambucus ebulus). Lesní lemy zarůstají třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos).
Na proměnách krajiny má výrazný podíl i změna způsobu hospodaření na
zemědělských plochách. Ještě v 70. letech 19. století se veškerá orba prováděla pouze
rádly. Orební těleso složené z čepele, odhrnovačky a plazu bylo rozšířeno až počátkem
20. století. Na úpravu povrchu půdy se používaly dřevěné brány s dřevěnými zuby.
Hnojiva byla pouze statková a byl jich stálý nedostatek. Na louky se chodívalo sekat
travními kosami. Teprve po první světové válce se rozšířila hnojiva o vápnodusík a
síran amonný. Toto hnojení nahrazovalo dřívější „úhoření". První moderní zemědělské
stroje se začaly objevovat v roce 1928. Významným přelomem v hospodaření jsou
počátky kolektivizace a založení Jednotného zemědělského družstva v roce 1957
(Bláhová & Křeček, 2007). V tomto období se začíná ve větší míře přecházet od ruční
práce k těžké mechanizaci, zcelování pozemků a zvýšenému přihnojování se snahou o
dosažení co největšího výnosu zemědělských plodin. Tyto změny životních podmínek
zřejmě způsobily vymizení některých druhů plevelných rostlin, které se v území dříve
vyskytovaly v hojnější míře. Mezi ně patří například drchnička modrá (Anagallis
foemina), rmen rolní (Anthemis arvensis), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), sveřep
stoklasa pravý (Bromus secalinus subsp. secalinus), lnička drobnoplodá (Camelina
microcarpa), křivatec rolní (Gagea villosd), konopice širolistá (Galeopsis ladanum),
šater zední (Gypsophila muralis), chmerek roční (Scleranthus annuus), kuřinka červená
(Spergularia rubrd) a jetel ladní (Trifolium campestre). Oproti tomu se na
zemědělských plochách, zejména více bohatých dusíkem, hojněji objevují druhy jako
šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) a heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum
inodorum).
Tyto antropické zásahy do krajiny tedy považuji za hlavní důvod nepotvrzení 89
taxonů zmíněných v literatuře. Názorným příkladem mohou být chráněné druhy.
V seznamu druhů uvádím celkem 52 chráněných taxonů. V literatuře j sem vyhledala 43
chráněných taxonů zmiňovaných v minulosti v okolí Netína. Z nich se mi 32
nepodařilo potvrdit. Mezi těmito nepotvrzenými chráněnými druhy jsou zejména
vlhkomilné druhy a polní plevely. Meliorace a změna hospodaření na polích způsobila
jejich vymizení. K vyhynutí či vymizení určitých druhů došlo i v důsledku ukončení
pěstování určité zemědělské plodiny. Příkladem je vyhynulý taxon kokotice hubilen
(Cuscuta epilinum) a nezvěstné taxony jílek oddálený (Lolium remotum) a jílek
129
márnivý (Lolium temulentum). Tyto druhy jsou dříve v literatuře uváděny jako hojné
v polích se lnem. Len setý (Linum usitatissimum) už se v současnosti v regionu
nepěstuje. Přehled mnou nepotvrzených chráněných druhů uvedených v literatuře
uvádím v tabulce 6.
Příčinou nepotvrzení některých druhů mohla být i má nepozornost při práci
v terénu.
Ve studovaném území se mi podařilo nalézt 20 chráněných taxonů. Z toho jsem
9 chráněných taxonů nalezla nově, v literatuře o nich nebyl žádný záznam. Jak jsem již
uvedla v předešlém textu, je možné, že se tyto druhy v území vyskytovaly již dříve,
badatelé přede mnou je pouze nezaregistrovali. Jsem také ráda, že se mi podařilo nalézt
některé druhy zmíněné v literatuře z minulosti. Mnou nalezené chráněné druhy jsem
zpracovala do tabulky 7. Výskyt vybraných chráněných druhuje znázorněn na
obrázku 7.
Tab. 6: Chráněné druhy uvedené v literatuře mnou v území nenalezené
Chráněné druhy rostlin podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.
§ I Kriticky ohrožené druhy
rozchodník huňatý (Sedům villosum)
bublinatka obecná (Utricularia vulgaris)
§ II Silně ohrožené druhy
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
horeček nahořklý (Gentianella amarelld)
smil písečný (Helichrysum arenarium)
zdroj ovka potoční (Montia hallii)
rdest alpský (Potamogeton alpinus)
§ III Ohrožené druhy plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum)
Chráněné druhy rostlin podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České
republiky (stav v roce 2000) (Holub & Procházka, 2000)
AI Vyhynulé taxony kokotice hubilen (Cuscuta epilinum)
A2 Nezvěstné taxony
jílek oddálený (Lolium remotum)
jílek marnivý (Lolium temulentum)
C l Kriticky ohrožené taxony
koukol polní (Agrostemma githagó)
sveřep stoklasa pravý (Bromus secalinus subsp.
secalinus)
130
horeček nahořklý (Gentianella amarella)
horeček německý (Gentianella germanica)
hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha)
rozchodník huňatý (Sedům villosum)
bublinatka obecná (Utricularia vulgaris)
C2 Silně ohrožené taxony
křivatec rolní (Gagea villosa)
smil písečný (Helichrysum arenarium)
zdroj ovka potoční (Montia hallii)
rdest alpský (Potamogeton alpinus)
bařička bahenní (Triglochinpalustre)
C3 Ohrožené taxony
drchnička modrá (Anagallisfoemina)
nepatrnec rolní (Aphanes arvensis)
plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum)
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
bahnička vej čitá (Eleocharis ovata)
třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum)
blatěnka vodní (Limosella aquatica)
hnilák smrkový (Monotropa hypopitys)
C4 Vzácnější taxony vyžadující
pozornost
dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
ostřice dvouřadá (Carex disticha)
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
kruštík širolistý (Epipactis helleborine)
okřehek hrbatý (Lemna gibba)
mák polní (Papaver argemone)
vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis)
mochna bahenní (Potentillapalustris)
divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp.
austriacum)
131
Tab. 7: Chráněné druhy mnou v území nalezené (*druh uvedeny v literatuře)
Chráněné druhy rostlin podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.
§ II Silně ohrožené druhy
všivec lesní (Pedicularis sylvaticá)*
žluťucha žlutá (Thalictrum flavum)
§ III Ohrožené druhy
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)*
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
tolije bahenní (Parnassiapalustris)*
Chráněné druhy rostlin podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České
republiky (stav v roce 2000) (Holub & Procházka, 2000)
C2 Silně ohrožené taxony
tolije bahenní (Parnassiapalustris) *
žluťucha žlutá (Thalictrum flavum)
C3 Ohrožené taxony
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)*
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
všivec lesní (Pedicularis sylvaticá)*
ptačinec bahenní (Stellariapalustris)
jetel kaštanový (Trifolium spadiceum)*
C4 Vzácnější taxony vyžadující
pozornost
ostřice šáchorovitá (Carex bohemica)*
ostřice rusá (Carex flava)*
chrpa modrá (Centaurea cyanus)*
čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis)*
vrbovka bahenní (Epilobiumpalustre)*
chrastavec křovíštní pravý (Knautia drymeia
subsp. drymeia)
prlina rolní (Lycopsis arvensis)*
mochna přímá (Potentilla recta)
zevar vzpřímený (Sparganium erectum)
starček potoční (Tephroseris crispa)
kozlík dvoudomý (Valeriana dioica)
rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata)*
132
133
200 m
I j měřítko
hranice studovaného území
C3, § II - všivec lesní (Pedicularis sylvaticd)
C2, § II - žluťucha žlutá (Thalictrum flavum)
C3, § III - prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
C3, § III - vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
C2, § III - tolij e bahenní (Parnassiapalustris)
C3 - orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
C3 - ptačinec bahenní (Stellariapalustris)
C3 - jetel kaštanový (Trifolium spadiceum)
památný strom lípa srdčitá (Tilia cordata)
Mapový podklad: www.mapv.cz
Obr. 7: Mapa výskytu vybraných chráněných druhů a památného stromu
134
7. Didaktická transformace
7.1 Botanické učivo na základní škole (podle RVP ZV)
Botanické učivo je podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání (Jeřábek et al., 2007) (dále jen RVP ZV) zařazeno do vzdělávací oblasti
Člověk a příroda a vzdělávacího oboru Prírodopis (do tematických okruhu Biologie
rostlin a Praktické poznávání prírody). Učivo je také úzce provázáno s průřezovým
tématem Environmentálni výchova. Podle zásad RVP Z V si každá základní škola
vypracovává vlastní školní vzdělávací program (SVP) a je pouze na ní, do jakého
ročníku botanické učivo zařadí. Většina škol ale zatím při tvorbě SVP respektuje
zavedené rozdělení učiva do ročníků. Podle doposud používaných osnov přírodopisu
pro 6. až 9. ročník (v současnosti mají ZS povinnost vyučovat podle SVP zatím jen v 6.
ročníku, v dalších letech se povinnost rozšíří i na ročníky další) byl 6. ročník věnován
nižším rostlinám a v 7. ročníku byly probírány základy morfologie, fyziologie a
systematiky vyšších rostlin. Na základě této skutečnosti doporučuji mnou navrhovanou
botanickou vycházku (viz kapitola 7.2 Botanická exkurze) pro žáky 7. ročníku. Pokud
ale některá ZS podle svého SVP zařadí výuku botaniky do ročníku nižšího či vyššího,
nechť se botanická vycházka koná v daném ročníku.
Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů, a to i oboru Přírodopis, je tvořen
očekávanými výstupy a učivem. Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou
prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. Vymezují
předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo v praktických situacích a v
běžném životě. Učivo je v RVP Z V strukturováno do jednotlivých tematických okruhů
(témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Pro
svoji informativní a formativní funkci tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu.
Učivo, vymezené v RVP ZV, je doporučené školám k distribuci a k dalšímu
rozpracování do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků. Na úrovni SVP se
stává učivo závazné. (Jeřábek et al., 2007)
Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů škola rozčlení do
vyučovacích předmětů a rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách podle
potřeb, zájmů, zaměření a nadání žáků tak, aby bylo zaručené směřování k rozvoji
klíčových kompetencí. (Jeřábek et al., 2007)
135
V rámci vzdělávacího oboru Přírodopis je botanické učivo obsaženo v
tematických okruzích Biologie rostlin a Praktické poznávání přírody. V následujícím
textu uvádím očekávané výstupy a učivo těchto celků podle RVP Z V (Jeřábek et al.,
2007).
Tematický okruh Biologie rostlin
Očekávané výstupy
žák:
• odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva
až k jednotlivým orgánům
• porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady
jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku
• vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití
při pěstování rostlin
• rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné
zástupce pomocí klíčů a atlasů
• odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin
podmínkám prostředí
Učivo
• anatomie a morfologie rostlin - stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších
rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod)
• fyziologie rostlin - základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování
• systém rostlin - poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas,
mechorostů, kapraďorostů (plavuně, přesličky, kapradiny), nahosemenných a
krytosemenných rostlin (jednoděložných a dvouděložných); jejich vývoj a
využití hospodářsky významných zástupců
• význam rostlin a jejich ochrana
Tematicky okruh Praktické poznávání přírody
Očekávané výstupy
žák:
• aplikuje praktické metody poznávání přírody
136
• dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chovaní při poznávání živé a
neživé přírody
Učivo
• praktické metody poznávání prírody - pozorování lupou a mikroskopem
(případně dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení
herbáře a sbírek, ukázky odchytu některých živočichů, jednoduché rozčleňování
rostlin a živočichů
• významní biologové a j ej ich obj evy
(Jeřábek et al., 2007)
137
7.2 Botanická exkurze
Botanickou exkurzi do území jihovýchodně od Netína lze podle RVP Z V
(Jeřábek et al., 2007) zařadit do vzdělávacího oboru Přírodopis - tematického okruhu
Praktické poznávání přírody. Lze ji aplikovat i v rámci průřezového tématu
Environmentálni výchova, zejména v tematickém okruhu Ekosystémy (les, pole, vodní
zdroje, lidské sídlo). Exkurzi nemusíme zaměřovat striktně jen na botaniku, lze ji
propojit i se zoologií či využít mezipředmětové vazby například se zeměpisem
a tělesnou výchovou.
Exkurze je organizační forma vyučování, která se v tomto případě uskutečňuje
v přírodním prostředí. Žáci zde získají vědomosti o rostlinách v přirozených
podmínkách. Exkurze je formou, v níž se uplatňuje celá řada vyučovacích metod jako
pozorování, práce s pracovním listem, výklad, rozhovor, samostatná práce žáků,
praktické činnosti, řešení problémů atd.
Exkurzi navrhuji jako závěrečnou, uskutečňovanou ke konci období
věnovaného botanickému učivu. Předpokládám proto, že žáci již budou seznámeni se
základy morfologie, fyziologie a systematiky rostlin. Z vyučovacích hodin budou znát
vybrané rostlinné druhy. Důležité je také absolvování laboratorních prací či hodin, ve
kterých se žáci budou věnovat zásadám sběru rostlin, práci s pomůckami k určování
rostlin (viz 7.2.1 Způsob určování rostlin vhodný pro žáky základní školy) a vytváření
herbáře. Na základě toho považuji za nejvhodnější datum uskutečnění začátek měsíce
června. Touto dobou je již vegetační sezóna v „plném proudu" a mnoho rostlin kvete.
Nevýhodou ale je, že jarní rostliny jako blatouch bahenní (Calthapalustris) a sasanka
hajní (Anemone nemorosa) jsou již většinou po odkvětu.
Vzhledem k časové náročnosti a nutnosti dopravit se do Netína bude exkurze
vyžadovat celé vyučovací dopoledne, popřípadě poslední hodiny vyučování s možností
protažení do odpoledních hodin (nutnost informovat rodiče). Je možnost realizovat ji i
v rámci přírodovědného kroužku.
Botanická vycházka do okolí Netína je navrhována pro jednu třídu a jedná se o
propojení vyučování frontálního (hromadného) a skupinového. Při skupinovém
vyučování dochází k rozdělení třídy na několik skupin, které samostatně řeší vlastní
úkoly. Snažíme se vytvářet skupiny heterogenní (různorodé), které tvoří žáci
s rozdílnou úrovní poznávacích procesů a pracovního tempa (Simoník, 2005).
138
Výchovně vzdělávací cíle ( W C ) , které mnou navrhovaná vycházka sleduje, a
použité metody uvádím dále.
Výchovně vzdělávací cíle exkurze do okolí Netína:
žák:
• ve volné přírodě rozeznává vybrané rostlinné druhy
• uvědomuje si determinační znaky rostlin
• uvědomuje si rostliny charakteristické pro určité biotopy
• procvičuje si práci s botanickým klíči
• vyzkouší si v praxi sběr rostlin a následné zhotovení herbáře
• učí se spolupráci s ostatními žáky
Metody: pozorování, rozhovor, výklad, práce s pracovním listem, práce s botanickým
klíčem, praktické činnosti - sběr rostlin v terénu, tvorba herbáře
7.2.1 Způsob určování rostlin vhodný pro žáky základní školy
Jak jsem již uvedla v předešlém textu, před absolvováním botanické vycházky
by žáci měli mít z laboratorních prací či vyučovacích hodin procvičené určování rostlin
podle různých určovacích pomůcek.
Určování rostlin podle běžných botanických klíčů, například Klíče ke květeně
České republiky (Kubát et al., 2002), je složité a mohlo by žákům základní školy činit
potíže. Je však důležité práci s nimi alespoň vyzkoušet, např. v hodině laboratorních
prací, aby žáci pochopili postup a zásady určování podle nich. Je možné, že se ve třídě
najde žák zaujatý pro botaniku a práce s běžným klíčem mu nebude dělat problémy.
Podle mého názoru je ale vhodné používat klíče zjednodušené, například učitelem
vytvořené pro určitou skupinu rostlin. Jako příklad uvádím mnou vytvořený klíč pro
rod rdesno (Persicaria sp.) (viz příloha 2) či klíč k určování nahosemenných rostlin od
Ladislava Podroužka (Podroužek, 2007) (viz příloha 3) zveřejněný na Internetu.
Snažíme se využívat klíče s dichotomickým členěním (žáci vybírají ze dvou možností
odpovědí) a často je doplňujeme jednoduchými schematickými nákresy. Před prací s
klíčem musíme seznámit žáky s jejich významem a strukturou. Žáci musí rovněž
ovládat jednotlivé morfologické pojmy.
139
Určování rostlin s využitím klíčů lze doplnit i determinací podle obrazových
publikací a atlasů rostlin. Předpokladem úspěchu je však upozornění žáků na podstatné
znaky, podle kterých lze rostliny určovat a na které se mají především zaměřovat. Jako
příklad obrazové publikace vhodné pro žáky základní školy uvádím Naší přírodou krok
za krokem - rostliny (Toman & Hísek, 1994).
7.2.2 Příprava botanické exkurze
Didaktická úspěšnost vycházky závisí na důkladné přípravě, a to zejména
přípravě učitele.
Před konáním exkurze, nejlépe den předem, učitel projde vybranou trasu, zjistí
stav vegetace a vybere vhodné rostliny, na které žáky upozorní. Přesvědčí se také o
schůdnosti terénu, popřípadě trasu podle aktuální situace pozmění. Musí také
s předstihem zajistit všechny potřebné pomůcky a vytvořit pracovní listy (viz obr. 9,
10).
Poslední vyučovací hodinu před exkurzí učitel věnuje organizaci a přípravě na
vycházku. Žáci jsou seznámeni s cílem a zaměřením vycházky. Učitel připomene
nej důležitější pojmy, zásady sběru rostlin, práci s botanickými klíči a vytváření
herbáře, které žáci již znají z hodin přírodopisu a laboratorních prací. Zároveň žákům
sdělí organizační pokyny, časový harmonogram a uvede pomůcky, které mají mít
s sebou. Důraz klade na bezpečnostní pokyny. Ty ale vyzvedne i na začátku vycházky
samotné.
Je vhodné poprosit některého z kolegů či rodičů o doprovod. Nej lepší by však
bylo zajistit doprovod v podobě odborníka - botanika.
Učitel pamatuje i na včasné zajištění lékárničky, kterou nese s sebou na
vycházku, a dopředu se informuje, zda některý z žáků netrpí alergií či nemá jiné
zdravotní problémy, které by mu činily potíže při absolvování exkurze.
7.2.3 Organizace botanické exkurze
Do Netína se třída s učitelem dopraví autobusem. Cesta z Velkého Meziříčí do
Netína trvá asi 25 minut. Samotná vycházka zabere přibližně 3,5 - 4 hodiny. Trasa
exkurze končí v Olší nad Oslavou, odkud bude odjezd opět autobusem. Cesta z Olší do
Velkého Meziříčí trvá asi 20 minut.
140
Na začátku vycházky učitel žáky upozorní na pravidla bezpečnosti při akcích
mimo školu a zásady chování v přírodě. Provede rozdělení žáků do 7 skupin (podle
počtu lokalit) a vysvětlí žákům jejich úkoly a práci s pracovním listem. Po celou dobu
vycházky učitel mluví nahlas a srozumitelně a dává pozor, aby se informace dostaly ke
všem žákům.
Žáci budou do terénu vybaveni pevnou obuví a vhodným oblečením. S sebou si
ponesou batoh se zápisníkem, tužkou, svačinou, pitím, pláštěnkou a finančním
obnosem na cestu autobusem. Každá skupina od učitele (případně bude žákům dopředu
sděleno, aby si některé pomůcky vzali z domu) obdrží lopatku, lupu, tvrdé desky a savé
papíry na ukládání rostlin. Každý žák dostane pracovní list, který bude vyplňovat
v průběhu vycházky (viz obr. 9, 10).
Úkolem všech žáků bude zaznamenávání charakteristických rostlin jednotlivých
lokalit na trase vycházky. Učitel vždy žáky na několik charakteristických či zajímavých
rostlin upozorní, poukáže na jejich důležité znaky a zajímavosti o nich. Pokud je
rostlina jedovatá, nebezpečná či chráněná, důrazně je o tom informuje. Jejich úkolem si
bude rostliny prohlédnout a zaznamenat do pracovního listu (úkol 4). Všichni žáci také
během exkurze vyplní v pracovním listu úkoly 1 a 2, které se týkají znaků rostlin.
Pověřením každé skupiny bude na přidělené lokalitě odebrat alespoň 7
typických rostlin do herbáře (každé skupině na začátku přidělíme jednu lokalitu). Na
lokalitách žákům ponecháme dostatek času na odebrání herbářových vzorků. Při práci
j sme žákům neustále na blízku a v případě potřeby vždy poradíme. Zatímco se skupina
na přidělené lokalitě věnuje odebírání vzorků, ostatní žáci pracují na úkolech
v pracovním listu a blíže se seznamují s rostlinami na lokalitě.
V trase vycházky je vymezena přestávka na svačinu. Po přestávce bude aktivita
věnována určování rostlin podle klíče. Učitel se po cestě snaží nasbírat co nejvíce
druhů určitého rodu či skupiny podle toho, jaký má připravený klíč. V mém případě
jsem navrhla klíč k určování rodu rdesno (Persicaria sp.) (viz příloha 2).
Předpokládám, že během vycházky či den předem při kontrole terénu nasbírám rdesno
obojživelné (Persicaria amphibia), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), rdesno
blešník (Persicaria lapathifolia) a rdesno červivec (Persicaria maculosa). Každé
skupině bude přidělen klíč a nasbírané vzorky rodu rdesno. Žáci se rostliny podle klíče
budou snažit určit. Výsledek opět zaznamenají do pracovního listu (úkol 3) (učitel
kontroluje, zda rostlinu určili správně). Tato aktivita slouží zejména k procvičení práce
s botanickým klíčem a k uvědomování si různých znaků rostlin.
141
Výsledkem pobytu v terénu bude vyplněný pracovní list od každého žáka, který
učitel opraví a žákům později vrátí, a herbář rostlin charakteristických pro jednotlivé
formace. Botanická vycházka bude zhodnocena učitelem i žáky v některé
z následujících vyučovacích hodin. Každá skupina také odprezentuje vytvořený herbář
a snaží se ostatním žákům charakterizovat jejich lokalitu - určitou rostlinnou formaci.
7.2.4 Trasa botanické exkurze
Lokalita 1 - Netín (vegetace lidských sídel)
Učitel žákům sdělí informace o organizaci vycházky a jejich úkolech, rozdělí
žáky do skupin, rozdá pomůcky a pracovní listy.
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o sedmikráska obecná (Bellisperennis),
o bršlice kozí noha (Aegopodium podagrarid)
o řebříček obecný pravý (Achillea millefolium subsp. millefolium)
o jitrocel kopinatý (Plantago lanceolatd)
o jitrocel větší pravý (Plantago major subsp. major)
o mochna husí (Potentilla anserina)
o jetel plazivý (Trifolium repens)
Lokalita 2 - vlhká louka severozápadně od rybníka Ochoz (vegetace vlhké louky)
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o zběhovec plazivý (Ajuga reptans)
o pcháč bahenní (Cirsium palustre)
o pryskyřník prudký (Ranunculus acris)
o pomněnka bahenní volnokvětá (Myosotispalustris subsp. laxiflora)
o prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) (upozorníme na chráněný druh !!!)
o všivec lesní (Pedicularis sylvatica) (upozorníme na chráněný druh !!!)
o vrba j íva (Salix caprea)
o bolševník velkolepý (Heracleum maňtegazzianum) - nutno upozornit na
nebezpečnost, nenecháme žáky přibližovat se k rostlině, varujeme je před
popálením !!!)
142
Lokalita 3 - západní břeh rybníka Ochoz (pobřežní vegetace)
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o orobinec širokolistý (Typha latifolia)
o svlačec rolní (Convolvulus arvensis)
o máta rolní (Mentha arvensis)
o ostřice obecná (Carex nigra)
o lilek potměchuť (Solanum dulcamara)
o kostival lékařský (Symphytum officinale)
o divizna malokvětá (Verbascum thapsus)
o žluťucha žlutá (Thalictrum flavum) (upozorníme na chráněný druh !!!)
Pozn.: U břehu rybníka mohou žáci zpozorovat živočicha skokana zeleného (Rana
esculenta).
Lokalita 4 - smrková monokultura východně rybníka Ochoz (les)
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o javor mléč (Acerplatanoides)
o bříza bělokorá (Betulapendula)
o líska obecná (Corylus avellana)
o smrk ztepilý (Picea abies)
o borovice lesní (Pinus sylvestris)
o dub letní (Quercus robur)
o jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia)
o ostružiník maliník (Rubus idaeus)
o ostružiník (Rubus subg. Rubus)
o bez červený (Sambucus racemosa)
o papratka samicí (Athyrium filix-femina)
o kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
o přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
o šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
o brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
Lokalita 5 - pole v „Heledrovcích" (pole)
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o pěstovaná plodina podle aktuální situace
143
o kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)
o merlík bílý (Chenopodium album)
o pcháč oset (Cirsium arvense)
o pýr plazivý (Elytrigia repens)
o přeslička rolní (Equisetum arvense)
o pomněnka rolní (Myosotis arvensis)
o penízek rolní (Thlaspi arvense)
o violka rolní (Viola arvensis)
Lokalita 6 - louka v „Krovinách" (mezofilní louka)
Po seznámení se s místními druhy mají žáci půlhodinovou (čas volíme také
podle celkové časové situace) pauzu na svačinu. Po přestávce se věnujeme práci
s botanickým klíčem k určování rodu rdesno (Persicaria sp.).
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o kontryhel (Alchemilla sp.)
o zvonek rozkladitý (Campanula patula)
o srha laločnatá (Dactylis glomerata)
o kopretina bílá pravá (Leucanthemum vulgare subsp. vulgare)
o lipnice luční (Poa pratensis)
o šťovík kyselý (Rumex acetosa)
o pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia)
o jetel luční pravý (Trifoliumpratense subsp.pratense)
o vikev úzkolistá (Vicia angustifolia)
Lokalita 7 - okraj silnice ze Závisti do Olší nad Oslavou (vegetace podél
komunikací)
Žáci se seznámí s následujícími druhy:
o kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
o psárka luční (Alopecurus pratensis)
o pelyněk Černobýl (Artemisia vulgaris)
o svízel syřišťový (Galium verum)
o silenka nadmutá (Silene vulgaris)
o vratič obecný (Tanacetum vulgare)
144
o kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
(Pozn. silnice není příliš frekventovaná, přesto učitel dává pozor na jedoucí
automobily)
Poté následuje přesun po silnici do Olší nad Oslavou k zastávce autobusu.
V Olší exkurzi krátce zhodnotíme a nezapomeneme žáky upozornit na to, aby doma
provedli prohlídku těla kvůli klíšťatům (důkladnější zhodnocení exkurze probíhá ve
škole).
145
200 m
I j merítko
hranice studovaného území
lokalita
Mapový podklad: www.mapy.cz
Obr. 8: Trasa botanické exkurze
146
Obr. 9: Pracovní list (obrázky převzaty z publikace Přírodopis 7 (Jurčák et al., 1998))
Botanická exkurze do okolí Netína
1) Který list patří jednoděložné a který dvouděložné rostlině? K listům
napiš i příklad jednoděložné a dvouděložné rostliny rostoucí u Netína.
2) Přiřaď tvary čepele listů k obrázkům (členěný, sudozpeřený, nečleněný,
dlanitě složený, lichozpeřený) a ke každému během vycházky najdi a zapiš
rostlinu s tímto typem čepele.
3) Při práci s botanickým klíčem se mi podařilo určit:
147
4) K lokalitám, kterými budeš během vycházky procházet, napiš alespoň 5
pro ně typických rostlinných druhů.
Lokalita 1 - Netín
Lokalita 2 - vlhká louka severozápadně od rybníka Ochoz
Lokalita 3 - západní břeh rybníka Ochoz
Lokalita 4 - smrková monokultura východně rybníka Ochoz
Lokalita 5 - pole v „Heledrovcích"
Lokalita 6 - louka v „Krovinách"
Lokalita 7 - okraj silnice ze Závisti do Olší nad Oslavou
148
Obr. 10: Pracovní list - autorské řešení
Botanická exkurze do okolí Netína
1) Který list patří jednoděložné a který dvouděložné rostlině? K listům
napiš i příklad jednoděložné a dvouděložné rostliny rostoucí u Netína.
•
im (svaty cevnf)
/
2) Přiřaď tvary čepele listů k obrázkům (členěný, sudozpeřený, nečleněný,
dlanitě složený, lichozpeřený) a ke každému během vycházky najdi a zapiš
rostlinu s tímto typem čepele.
/
v- : 1
3) Při práci s botanickým klíčem se mi podařilo určit:
V y
r'v
j
~bLfítf)T£[ /
(JETEJ. ivčirtj
149
4) K lokalitám, kterými budeš během vycházky procházet, napiš alespoň 5
pro ně typických rostlinných druhů.
Lokalita 1 - Netín
Lokalita 2 - vlhká louka severozápadně od rybníka Ochoz
Lokalita 3 - západní břeh rybníka Ochoz ,
irtU'srU / t f h J r f ý r ^ ^ c J ^ U y
Lokalita 4 - Smrková monokultura východně rybníka Ochoz
Lokalita 5 - pole v „Helcdrovcích" j
fvu/ů cTtLu Astru: ^,^JL*Uf
9jJL A^ru ^/ v^A/fdUJL/Vp
Lokalita 6 - louka v „Krovinách" / ^
Lokalita 7 - okraj silnice ze Závisti do Olší nad Oslavou
150
8. Závěr
Cílem této diplomové práce bylo podat co nej podrobnější popis floristických
poměrů území jihovýchodně od obce Netín na Českomoravské vrchovině. Důvodem
bylo zejména to, že zde ještě nikdy nebyla provedena komplexní botanická studie.
Zároveň jsem se snažila zjistit, jak se změnila květena území od konce 19. a začátku
20. století, kdy zde byl prováděn poslední botanický výzkum. Studii jsem prováděla na
ploše téměř 4 km2
v katastrálním území obcí Netín, Olší nad Oslavou a Závist.
Při terénním výzkumu se mi podařilo osobně zaznamenat 370 taxonů cévnatých
rostlin. I s druhy nalezenými v literatuře jich uvádím celkem 459, což považuji za
přínosné vzhledem ke snaze provést co nej komplexnější floristickou charakteristiku
území. Změny, kterými místní flóra prošla, jsem se snažila i přes nedostatek literárních
záznamů odvodit co nejlépe a myslím, že se mi alespoň jejich nej důležitější činitele
podařilo vystihnout.
Pro studované území jsem v závěru práce navrhla botanickou vycházku a
doufám, že kromě mě tento „návod" poslouží i ostatním učitelům.
Botanicky nej zajímavější lokalitou shledávám rašelinnou louku, která je
zajímavá z hlediska výskytu chráněných druhů, a to tolije bahenní (Parnassia
palustris), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), prstnatce májového (Dactylorhiza
majalis), starčku potočního (Tephroseris crispa) a vrbovky bahenní (Epilobium
palustre). Na vlhké louce severozápadně od rybníka Ochoz jsem nalezla silně ohrožený
druh všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a u západního břehu rybníka Ochoz žluťuchu
žlutou (Thalictrum flavum).
Jsem si vědoma toho, že se mi jistě nepodařilo popsat všechny rostlinné druhy,
které ve zkoumaném území rostou. Nechť je má dosavadní práce výzvou pro ostatní
výzkumníky či pro mě samotnou v načaté činnosti pokračovat a objevovat dosud
nezaznamenané rostlinné druhy. Zároveň by bylo velkým úspěchem, pokud by
poznatky této práce posloužily k zaměření větší pozornosti na ohrožené druhy a třeba i
na následné zavedení ochrany například již zmiňované rašelinné louky.
Myslím si, že hlavní úkol práce, a to podat ucelenou botanickou charakteristiku
květeny území jihovýchodně od obce Netín, se mi povedlo splnit.
151
9. Seznam použité literatury
BLÁHOVÁ, M . & KŘEČEK, K. Netín s osadou Záseka - Vlastivědná kronika. Tišnov:
Sursum, 2007.
CULEK, M . , GRULICH, V. & POVOLNÝ, D. [eds.] Biogeografické členění České
republiky. Praha: Enigma, 1996.
ČECH, L., ŠUMPICH, J., ZABLOUDIL, V , et al. Jihlavsko. In MACKOVČIN, P. &
SEDLÁČEK, M . [eds.] Chráněná území ČR - svazek VII. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002.
DEMEK, J. [ed.], et al. Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. Praha: Academia,
1987.
DEMEK, J., NOVÁK, V., et al. Vlastivěda moravská - Země a lid- Nová řada, svazek
1 - Neživápříroda. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992.
FORMÁNEK, E. Květena Moravy a rakouského Slezska - 1. díl. Brno, 1887.
FORMÁNEK, E. Květena Moravy a rakouského Slezska - 2. díl. Praha, 1892.
HOLUB, J. & PROCHÁZKA, F. Red list of vascular plants of the Czech Republic
(state in the year 2000). Preslia, Praha, 2000, 72: 187-230.
CHYTRÝ, M . , KUČERA, T. & KOČÍ, M . [eds] Katalog biotopů České republiky.
Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001.
JURČÁK, J., FRONĚK, J., et al. Přírodopis 7. Olomouc: Prodos, 1998.
KREJČA, J., et al. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Bratislava:
Príroda, 2004.
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. &
ŠTĚPÁNEK, J. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002.
LAUS, H. Máhrens Ackerunkráuter undRuderalpflanzen. Briinn, 1908.
MÁCHAL, A. Malý ekologický slovníček. Hradec Králové: Krajský dům dětí a
mládeže, 1990.
MEJZLIKOVÁ, D. Floristická studie povodí Balinky - Ms. [Diplomová práce, Depon.
in Kat. biologie Pdf MU] Brno: M U , 2000.
MUNKER, B. Plané rostliny střední Evropy. Praha: Knižní klub, 1998.
NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky textová
část. Praha: Academia, 1998.
152
PICBAUER, R. Příspěvek ku poznání květeny okolí Třebíče a některých míst okresu
Velko-meziříčského a Náměšťského. Věstník Klubu přírodovědeckého,
Prostějov, 1907, 9: 3-27.
QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Studia geographica, Brno, 1971, 16: 1-
73.
Seznam zvláště chráněných druhů rostlin - Příloha č. II vyhlášky ministerstva životního
prostředí ČR č. 395/1992 Sb.
SKALICKÝ, V. Regionálně fytogeografické členění. In HEJNY, S. & SLAVÍK, B.
[eds.] Květena České socialistické republiky 1. Praha: Academia, 1988, s. 103-
121.
SKALICKÝ, V , SLAVÍK, B. & SMEJKAL, M . Stručná historie floristickofytogeografického
výzkumu. In HEJNY, S. & SLAVÍK, B. [eds.] Květena
České socialistické republiky 1. Praha: Academia, 1988, s. 19-30.
SMEJKAL, M . Komentovaný katalog moravské flóry. Brno: UJEP, 1981.
ŠIMONÍK, O. Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005.
TOMAN, J. & HÍSEK, K. Naší přírodou krok za krokem - Rostliny. Praha: Albatros,
1994.
TOMÁŠEK, M . Atlas půd České republiky. Praha: Český geologický ústav, 1995.
VOKOUN, J., et al. Příručka pro průzkum lesních půd - Taxonomický klasifikační
systém půd ČR (Jan Němeček a kol.) v lesnické praxi. Brandýs nad Labem:
Ustav pro hospodářskou úpravu lesů, 2002.
Mapy:
ANONYMUS. Mapa - Ms. [Depon. in archiv DS AGROS, a. s.] Netín, 1994.
BENEŠ, K. [red.] Geologická mapa ČSSR 1:200 000 - List Jihlava. Praha: Ústřední
ústav geologický, 1990.
o
KOLEKTIV AUTORU. Velkomeziříčsko - turistická mapa 1:50 000. Praha: Klub
českých turistů, 2001.
MIKYŠKA, R., et al. Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000 - List Jihlava. Praha:
Academia a Kartografické nakladatelství, 1970.
NEUHÄUSLOVÁ, Z., MORAVEC, J. [eds.], et al. Mapa potencionální přirozené
vegetace České republiky 1:500 000. Praha: Botanický ústav Akademie věd,
1997.
153
NOVÁK, P., et al. Syntetická půdní mapa České republiky 1:200 000 - List C4 Brno.
Praha: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ČR, 1991.
Internetové zdroje:
BUREŠ, P. Botanika na Moravě před založením Masarykovy univerzity. In Botanika dějiny
oboru na Masarykově univerzitě v Brně [online]. Brno: Masarykova univerzita,
2001 [cit. 7. března 2008],
Dostupný z WWW: <http://www.sci.muni.cz/botany/historie/hist_1.htm>
Český hydrometeorologický ústav [online], [cit. 23. 2. 2008]
Dostupný z WWW: <www.chmi.cz>
JEŘÁBEK, J., et al. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami
provedenými k 1. 9. 2007) [online]. Praha: VÚP, 2007 [cit. 23. 3. 2008],
Dostupný z WWW: <http://www.vuppraha.cz/soubory/RVPZV 2007-07.pdf>
Mapy.cz [online], [cit. 12. 1. 2008] Dostupný z WWW: <http://www.mapy.cz>
PODROUZEK, L. Přírodovědná pozorování a pokusy [online]. Vloženo: 18. 1. 2007
[cit. 23. 3. 2008],
Dostupný z WWW: <http://www.rvp.ez/clanek/224/l 101>